Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | Prozatimni NS RCS 1945-1946 - stenoprotokoly | 2. schuze (obsah) | Nedele 28. rijna 1945

V srpnu roku 1942 byl formalne odvolan Mnichov jak vladou britskou, tak i de Gaullovou vladou francouzskou. V kvetnu a cervnu roku 1943 podnikl jsem uredni cestu do Spojenych statu americkych a dotvrdil definitivni pratelsky vztah mezi Ceskoslovenskem a Spojenymi staty. Tehoz roku v prosinci vykonal jsem navstevu Sovetskeho svazu, pri cemz byla podepsana spojenecka smlouva mezi nami a Sovetskym svazem. Zaroven jsem projednal u prilezitosti teto cesty politicke otazky s nasi emigraci v Moskve a dohodl se s nasimi vudci komunisticke strany o dalsi spolupraci mezi Londynem a Moskvou a o pripravach k politicke spolupraci po valce v osvobozene vlasti. V kvetnu r. 1944 byla podepsana mezi nami a Sovetskym svazem dohoda o prevzeti naseho osvobozeneho uzemi do spravy nasi vlady. V teze dobe doslo na zapadni fronte k invasi a nase vojsko z Anglie bylo poslano k dobyvani Dunkerku. Tehoz roku v srpnu doslo k banskobystrickemu povstani na Slovensku a brzo na to k prichodu prvnich nasich vojenskych jednotek do vlasti.

V lednu r. 1945 byl jsem sovetskou vladou pozvan ja i nase vlada k presidleni na nase osvobozene uzemi; k odjezdu z Londyna doslo pak na zacatku brezna. Behem brezna byla dojednavana v Moskve dohoda nasich politickych stran o prvni vlade domaci a o jejim politickem programu v osvobozene vlasti. Predsedou jejim byl jmenovan Zdenek Fierlinger, nas velvyslanec v Rusku. Sestaveni vlady a jeji program politicky byl pak vyhlasen na pocatku dubna v Kosicich. Zustali jsme na kratsi cas v Kosicich a na Slovensku, zatim co nas vojensky sbor z Ruska s vypjetim vsech svych sil dobyval Slovenska. Dne 5. kvetna vypuklo prazske povstani a doslo k tezkym bojum na prazskych barikadach. Dne 9. kvetna vtrhla Ruda armada do Prahy a dokoncila jeji osvobozeni. A brzo na to vstoupila i nase vlada sama do osvobozene Prahy.

Mezitim paralelne postupoval nas odboj politicky i vojensky u nas doma. Politicky odboj v zemich ceskych i na Slovensku byl neobycejne rozruzneny a rozsahly - ucastnil se ho skutecne narod jako celek ve vsech moznych formach. Nelze zatim kratce a syntheticky zachytit ty nescetne jeho formy a zpusoby - byl to opravdu odboj narodni, v pravde lidovy, spontanni a ideove demokraticky; zacal hroznym pronasledovanim nasi inteligence a byvalych prislusniku armady a vyvrcholil na konec revoltou nejsirsich vrstev lidu v Praze. Vojensky projevoval se vedle obou zminenych povstani slovenskeho a prazskeho predevsim rozsahlym hnutim partyzanskym, jez vykonalo ciny opravdoveho valecneho hrdinstvi.

Takova je, pani a panove, kratka historie vyznacnejsich udalosti z naseho zahranicniho a domaciho odboje. A od polovice kvetna roku 1945 az do dnesniho svolani Prozatimniho Narodniho shromazdeni zacali jsme v ramci Narodni fronty domaci cinnost politickou a praci budovatelskou v osvobozene republice.

Neni jiste nikoho z nas, kdo by si nebyl vedom ohromnosti nasich dnesnich ukolu. Vite snad vsichni, jak si ja formuluji problematiku dnesni doby. Odmitam pokladat jednotlive jeji udalosti za oddelenou a samostatnou cast, beru je vsecky v celku a syntheticky a hledam jejich hluboky dejinne filosoficky smysl. Krise pred prvni svetovou valkou a pak valka sama, ruska revoluce a ostatni revoluce povalecne, dvacetilety politicky boj mezi obema valkami, boj o mir a stabilisaci povalecnych pomeru, vznik fasismu a nacismu, tezka krise povalecne demokracie, pokusy o vyhnuti se druhe svetove valce a mnichovsky diktat, druha velika valka svetova a jeji hrozne formy s totalnim barbarskym nicenim celych stran, trid a narodu, pad vsech svetovych fasismu a dnesni pokusy o vybudovani novych demokracii, polozeni problemu premeny socialnich struktur dnesnich narodu a statu a volani po stvoreni noveho cloveka a noveho sveta - to vsecko je mi jeden jediny veliky celek udalosti, jedna s druhou spojena, jedna v druhou zapadajici a vzajemne z druhe vychazejici; podminuji se navzajem a tvori spolecne charakteristiku nasi doby, zacinajici priblizne prvnimi lety 20. stoleti a daleko se jeste nekoncici nejen dnesnimi chvilemi povalecnymi, ale ani pristimi lety druhe polovice naseho stoleti.

V historii sveta a Evropy bude tato doba tvoriti zvlastni velikou a krajne revolucne vzedmutou kapitolu, bude nalezeti mezi nejbourlivejsi chvile svetovych dejin a bude oznacovana jako prechod, prelom a tvoreni se - za tezkych krisi, valek a lidskeho utrpeni - nove faze lidske spolecnosti, nebo aspon jako pokusy o ni a zacatky jejiho tvoreni.

Spolecne s Masarykem jsem po prvni valce svetove zduraznoval, ze musime jiti v duchu politiky evropske a svetove a ze se musime vzdycky snazit sve ceskoslovenstvi vlozit do ramce smyslu dejin svetovych; ze se musime snazit pochopit, kam svet - a nikoliv jen ten ci onen narod - jde a co chce, a dle toho sami postupovat, dle pravdy a prava, dle vselidske moralky a dle spravne chapane a spravne urcene filosofie dejin svetovych, nebot moderni dejiny jsou stale vice a vice dejinami sveta a nikoli jen dejinami jednotlivych narodu. Ze se pri tom budeme pridrzovati jako stat mensi predevsim toho statu a te orientace, ktera znamena vetsi jistotu a bezpecnost specialne nasemu statu, rozumi se mi samo sebou.

Tak jsem se dival na udalosti evropske od roku 1934, kdyz jsem videl, ze krise evropska musi patrne vyustit ve velikou valku proti fasismu a nacismu, tak jsem se na ni dival specialne v roce 1938. A odtud moje stanovisko: jit za kazdou cenu cestou vyvoje svetoveho, svetoveho pokroku, pravdy, prava, spravne lidske, svetove moralky a svetove demokracie. Bylo mi uz tehdy jasno, ze novou valkou dojdeme k prelomu moderni spolecnosti, spolecnosti orientovane svetove, dusledne demokraticke a socialne a hospodarsky spravedlivejsi. Dnes jdeme do tohoto prelomu, do novych velikych zmen, do sporu o ne, do prevratovych udalosti, smirnych a povlovnych na jedne strane, bojovych a revolucnich promen mistnich a dilcich, i celoevropskych a svetovych na strane druhe.

V duchu teto prevratne doby musime resit vsecky problemy nasi vnitrni politiky; a ve skutecnosti nase politika od 4. dubna 1945 - a vlastne uz od posledniho roku nasi vlady zahranicni - v tom smyslu postupovala. Prebudovavame, jednim slovem, svuj stat.

Po roce 1918 jsme nemohli delat to, co delame dnes. Nebyl vyvojove tak daleko svet mezinarodni, nebyly vyvojove tak daleko ani nase pomery vnitrni. Od te doby vsak proslo 20 let nasich boju uvnitr a prosla hrozna svetova valka, ktera cely svet revolucionovala. Stavi se nam tudiz problemy, ktere resit musime a ktere resit budeme: problem nove, revidovane konstituce, otazka nasi nove vnitrni administrace, definitivni reseni vztahu Cechu a Slovaku, problem Nemcu a Madaru a naseho noveho narodniho statu, problem nove pozemkove reformy, problem postatneni, eventuelne znarodneni klicoveho prumyslu, bank a pojistoven, problem menove reformy a s ni souvisici sanace statnich financi, jakoz i reseni otazky statnich dluhu a noveho statniho hospodareni a rovnovazneho rozpoctu; a predevsim ovsem velky problem moralni: plne zavedeni ztraceneho pravniho radu a radneho hospodareni v celem state, jedno z nejtezsich dedictvi prevratne doby poslednich sedmi let - to jsou otazky, ktere nami vsemi lomcovaly v uplynulych mesicich a ktere musime resit a vyresit, dej se co dej.

Prozatimni Narodni shromazdeni nema odhlasovat novou ustavu. Bude vsak v jeho ramci pripraveno mnoho materialu a mnoho zkusenosti pro revisi vseho toho v nasi ustave, co je dobou uz prekonano, co se ukazalo jako nevyhovujici dnesnim pomerum anebo to, co se primo neosvedcilo. Uz dnes mnoho z toho, co revidovano bude, je nam jasno, predevsim nektere veci zasadni: Bude na prvnim miste prebudovana cela sprava republiky ve smyslu pravomoci nove instituce t. zv. narodnich vyboru. Vyslovil jsem se o teto instituci positivne uz za hranicemi a je mi samozrejme, ze bude do nasi konstituce vklinena. Po roce 1918 prijali jsme v podstate starou byrokraticko-policejni spravu rakouskou a pres to, ze uz tehdy navrh na dnesni formu narodnich vyboru byl ucinen, nebyl prijat hlavne z ohledu na nase Nemce a Madary - tem nebylo mozno tehdy tu miru svobody a demokracie dati. Dnes jsou pomery jine. Budeme miti stat narodni, narodni vybory predstavuji bezesporne vyssi stupen demokracie a sam princip decentralisace, jimz nase ustava bude proniknuta uz take s ohledem na Slovensko, si tuto reformu samozrejme vynucuje.

Vime vsichni, ze nahle uvedeni v cinnost narodnich vyboru po valce vyvolalo radu nedorozumeni a radu zneuziti: nektere narodni vybory se pokladaly za vsemocne a dle toho jednaly; jine byly konstituovany na rychlo a nevyhovovaly ani potrebam lidu, ani svym spravnim povinnostem; jine konecne primo zneuzivaly sveho postaveni. Dnes je v celku mezi nimi uz dost poradek, ale pro budoucnost musi platiti - a budou platit - tyto zasady: narodni vybory budou co nejdrive a radne, t. j. dle radnych predpisu volebnich, zvoleny; narodni vybory budou miti presne vymezenu svou kompetenci, kterou nebudou moci prekracovati, a konecne narodni vybory budou bezpodminecne podrizeny sve demokraticke hierarchii a budou se ji bezpodminecne podrobovati.

Ja nemam pochybnosti, ze s hlediska pravniho a spravniho budou narodni vybory za techto okolnosti predstavovati skutecny pokrok, ze to bude uplatneni toho, cemu se u nas rika "lidova" demokracie, a ze se jako nova forma statni spravy v ramci statniho zivota osvedci. Nas lid je pro tento zpusob statni spravy zraly.

Totez plati o zasade decentralisace. Decentralisace je primy dusledek a doplnek demokracie. Nebudeme-li miti u nas Nemce a Madary, bude decentralisace nejen mozna, ale vsemu obyvatelstvu republiky naprosto nezbytna. Bude to decentralisace nejen legislativy, nybrz i exekutivy. Decentralisace bude provedena shury dolu, od parlamentu ustredniho k snemum zemskym, vyborum okresnim a vyborum mistnim; od vlady prazske k vykonnym organum v jednotlivych zemich, okresech a obcich. Pri tom bude mozno respektovat zvlastnosti a specialni potreby jednotlivych zemi. To vse v pripravach revise konstituce bude probrano, svobodne, demokraticky a smirne uvazeno, a zasady a formule budou predlozeny k rozhodnuti ustavodarneho parlamentu. V ramci toho bude definitivne resen pravne a administrativne pomer Cechu a Slovaku.

Ovsem vime vsichni, ze tim cely pomer Cechu a Slovaku vyresen nebude. Vychazime vsichni ze zasady o naproste rovnopravnosti Cechu a Slovaku. (Potlesk.) Provadeti ji neni jen problemem administrace; je to otazka mravniho vztahu a pomeru jich obou, je to otazka lidskeho vztahu s jedne i druhe strany, je to otazka moralni a politicke vyse jak jednech, tak druhych. Pro mne osobne to nikdy nebylo problemem; ale pro radu nasich obcanu s obou stran to jeste problemem je a ja bych si pral, aby toho nikdo ani u Cechu, ani u Slovaku nepodcenoval. Historie roku 1938 a 39 a vse to, co nasledovalo, je a musi byti nam vsem vystrahou. Spravna psychologie, politicky takt, vrcholna trpelivost jednech s druhymi, lidskost, sebekritika a naprosta objektivnost je a musi byti primo zakonem s obou stran pro budoucnost.

My i spojenci v podstate - a na zaklade udalosti druhe svetove valky - jsme prijali zasadu narodniho statu, a drivejsi zasady ochrany mensin vzhledem k tomu, ze se neosvedcily - predevsim vinou mensin samych - nebudou znovu uplatneny. Kazdy stat si veci ty bude resit sam a teprve pozdeji se uvidi, jak problem ten bude resen mezinarodne, patrne novou bezpecnostni organisaci spojenych narodu. Pro nas se tim klade problem Nemcu a Madaru a jeho definitivni reseni.

Rozhodli jsme se pro odsun nasich Nemcu do Rise. Spojenci nam toto stanovisko mezinarodne potvrdili. Oduvodnujeme to radou nejvaznejsich duvodu nejen politickych, nybrz i mravnich, a ja prosim vsechny nase politicke cinitele, aby otazku tu vubec posuzovali predevsim take s hlediska mravniho. Pokusili jsme se az do r. 1938 a zejmena v roce 1938 dohodnouti se s nimi v duchu opravdu liberalnim a opravdu lidsky. Vsecky nase pokusy totalne zklamaly. Je dnes jasno, ze od roku 1934 zamerne v plne dohode s Hitlerem a v plne zodpovednosti velike vetsiny nasich Nemcu byl pripravovan rozvrat naseho celeho statu. Neslo jen o pripojeni nasich Nemcu k risi; nasi Nemci se dali ve sve 80-90 %ni vetsine uplne do sluzeb barbarskeho nacismu k zniceni naseho statu a k podlomeni vsech mravnich a kulturnich sil a hodnot naseho naroda. A kdyz se pak zmocnili za vedeni Hitlerova a spolecne s Nemci z rise celeho naseho statu, neslychanym zpusobem, barbarsky a nelidsky nas a nasi zemi tyranisovali. Vsecky mosty mezi nimi a nami byly jejich postupem navzdy strhany; nas spolecny zivot s nimi neni mozny. (Potlesk.) Musi tudiz odejit, nebot jineho reseni v zajmu klidu a miru Evropy proste neni.

Historie poslednich deseti let tu ostatne mluvi sama. Az bude nyni behem pripravovanych procesu s nasimi Nemci povedeno vsecko o celem zakulisi tohoto grandiosniho komplotu a o skutecnem vztahu nasich Nemcu k Hitlerove vlade, uvidi cely svet, jak jsme v pravu a jak mravni zakony o spoluziti obcanu a lidi mezi sebou mluvi pro nas. Cinim apel na vsecky velke spojence z druhe valky svetove, ktera zacala prave Mnichovem, na Sovetsky svaz, na Velkou Britanii, Spojene staty, Francii a Cinu - a na vsecky ostatni - aby nam pomohli vyresit tuto otazku definitivne a ucinili konec vsem pristim pokusum o nejaky novy Mnichov. (Potlesk.) Nase geograficka situace a historie nasi zeme od 10. stoleti tu muze byti vsem dostatecnym duvodem a dokladem k tomu, ze toto konecne reseni nemecke otazky u nas je naprosto nezbytne, jedine spravne a opravdu logicke.

Ze vsecky pripravy k presunu Nemcu od nas se musi dobre organisovat, provadet humanne, lidsky, nenacisticky a v plne dohode se spojenci, rozumi se nam samo sebou. Ja to zde pred Narodnim shromazdenim znovu zduraznuji.

V tom duchu byly pripraveny nase dekrety ohledne obcanstvi nemeckeho a madarskeho obcanstva; nasimi obcany budou jen ti, kdoz nase obcanstvi znovu od nasi vlady obdrzi. Dale dekrety o konfiskaci nemeckeho a madarskeho majetku: nemecky majetek je zabran jako zaloha na nase reparace proti nemecke risi, ktera provadela po celych sedm let u nas takove devastace a rabovani, ze vsechen nemecky majetek u nas na to ani zdaleka nestaci. To ostatne nevylucuje polozeni otazky reparaci s nasi strany v cele jeji siri. I timto resenim chceme vsak ulehcit ten tak obtizny a slozity problem reparaci po teto valce vubec.

Take problem Madaru muze a musi byti po teto valce u nas rozresen. Nebude to na podklade prosteho odsunu, bude to postaveno vice na zaklade vymeny obyvatelstva. Madaru je u nas jen malo vice nezli Slovaku v Madarsku. Jsme ochotni se o teto vymene s Madarskem dohodnouti. Ale i tu apelujeme na Spojence, aby nenechali narodnostni problem madarsky a vsech jejich sousedu nevyresen. Po dnesni valce je nutno, aby i mezi Madarskem a vsemi jeho sousedy byla otazka mensin vyresena na zakladne ryze narodni a aby mensiny byly z dnesnich hranic vsech techto statu presunuty do svych statu narodnich. Rozumi se, ze ty mensiny, ktere odmitnou do sveho narodniho statu se vratit, budou definitivne prenechany narodnostni assimilaci statu druheho.

Zduraznuji tento problem proto, ze uz dnes mame doklady o tom, jak se v jistych kruzich v dnesnim Madarsku uz zase pripravuje nove revisni hnuti. V zajmu budouciho miru ve stredni Evrope a v zajmu miru vubec volam po tomto definitivnim a nekompromisnim reseni narodnostni otazky po teto druhe svetove valce. Ja vim, ze tim vznikaji tezke problemy a ze tim budou castecne trpet nevinni s vinnymi. Ale az z toho vznikne opet valka, tu pak nevinni s vinnymi trpet nebudou? A nebude to pak utrpeni nesrovnatelne vetsi?

V souvislosti s konfiskaci nemeckeho a madarskeho majetku, jakoz i majetku zradcu a kolaborantu byl vydan dekret o nove reforme pozemkove. I to je otazka dalekosahla. Cele statisice hektaru pudy maji prejit v drzeni ceskych lidi na podklade ustanoveni, v dekretu onom obsazenych. Dalsi reforma pozemkova, ktera predevsim bude miti za cil stanoviti definitivne vrchni hranici pozemkoveho vlastnictvi pro vsechny obyvatele republiky, bude diskutovana pozdeji a bude provedena az rozhodnutim parlamentu. To se stane teprve po provedenem osidleni pohranici, po radnem provedeni a prozkoumani vsech statistik ohledne zemedelskeho obyvatelstva a zemedelskeho vlastnictvi vubec.

Nesmime vsak zapomenouti, ze provedenim dekretu o odsunu nemeckeho obyvatelstva se nam polozi dalsi velike problemy. Predevsim odejde tim z republiky nejmene asi 800.000 pracovnich sil. Tim dosavadni hospodarska sila a kapacita republiky bude velmi oslabena a stat tim bude ochuzen. Bude to znamenat pro nas velike obeti, musime si toho byt vedomi, ale tyto obeti nas stat v zajmu budouciho klidu a miru musi prinest. Nasi narodohospodari musi dobre propocitat, co to bude znamenat pro celou nasi povalecnou hospodarskou uroven a cele nase hospodareni verejne i soukrome, a musi z toho vyvodit nalezite dusledky.

Jednim z nasich velkych problemu budovatelskych budou i vsecky nase problemy financni, predevsim otazka reformy menove a s ni souvisici problemy oddluzeni statu, vytvoreni nove zakladny pro hospodareni statni a pro prisne uplatneni zasady o vyrovnanych statnich rozpoctech uz v nejblize pristich letech. Nemam v umyslu zabyvat se otazkami temi v tomto poselstvi v podrobnostech. Chci vytknouti jen nekolik hlavnich zasad.

Vydali jsme o otazkach tech uz nejdulezitejsi dekrety. Prozatimni Narodni shromazdeni bude se nutne i jimi zabyvat a bude jiste jednat o novych zakonech, zapadajicich do techto dulezitych opatreni. Zduraznuji jen, ze nam bylo a je jasno, ze pokud nebude otazka meny definitivne resena, nezdvihne se nynejsi uroven pracovni moralky v republice. Dale zduraznuji, ze si musime byti vedomi, ze vsechny dnesni operace financni, spojene s reformou menovou, se musi bezpodminecne podarit, nebot opatreni takova se nedaji opakovat, maji charakter definitivni a jsou delana jednou pro vzdy, a cely nas dalsi financni postup v hospodarstvi statnim i soukromem je na nich postaven.

A konecne: menova reforma je soucasne v nasich dejinach nejvetsi operaci statne-financni. Musime nalezti kryti pro zavazky statu jiz dnes existujici, t. j. pro nas statni dluh, a pro zavazky, jez stat musi v dusledku valky prevzit at primo, ci neprimo skrze zvlast k tomu zrizene instituce. Mezi tyto zavazky patri dluhy Nemecka vuci ceskoslovenskemu hospodarstvi, vuci Narodni bance, vuci nasemu peneznictvi a nasemu prumyslu. Patri sem i nahrady valecnych skod nasim obcanum a podnikum, jez bude treba aspon do urcite miry uskutecnit. A patri sem konecne i veskere vydaje rekonstrukcni a rehabilitacni, na ktere si stat bude musit vypujcit doma nebo za hranicemi. Bremeno, dolehajici na statni finance, musi byti snizeno operacemi financnimi, mezi ktere patri predevsim majetkove davky, a dale realisaci jmeni, ktere stat obdrzi ze zkonfiskovaneho jmeni nemeckeho, madarskeho a z jmeni zradcu a kolaborantu, a konecne z jmeni, jez eventuelne pripadne statu z oddekretovane jiz reformy pozemkove a take ovsem z reparaci mezinarodnich.