Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | Prozatimni NS RCS 1945-1946 - stenoprotokoly | 2. schuze (obsah) | Nedele 28. rijna 1945

Predseda Josef David.

Mistopredsedove: Gottier, Tymes, Petr, Hodinova-Spurna, Cvincek.

Zapisovatele: Stetka, dr Duchacek.

Clenove vlady: predseda vlady Fierlinger; namestkove predsedy vlady: Gottwald, Siroky, dr Sramek, Ursiny; ministri: Duris, Hala, arm. gen. Hasal, Kopecky, Lausman, Majer, Masaryk, dr Nejedly, Nosek, dr Pietor, dr Prochazka, dr Ripka, dr Stransky, arm. gen. Svoboda, dr Soltesz, dr Srobar; statni tajemnici: dr Clementis, gen. dr Ferjencik, Lichner.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Friedmann.

296 poslancu podle presencni listiny.

Z kancelare snemovni: tajemnik PNS dr Madar; jeho zastupci dr Zadera, dr Ramajzl.

Predseda (zvoni): Zahajuji 2. schuzi Prozatimniho Narodniho shromazdeni.

Snemovna jest zpusobila jednati.

Pristoupime k projednavani prveho odstavce poradu, jimz jest:

1. Potvrzeni presidenta republiky podle cl. 2 ust. dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, cis. 47 Sb.

K potvrzeni presidenta republiky se vyzaduje podle cl. 3 tehoz dekretu pritomnosti nadpolovicni vetsiny vsech clenu Prozatimniho Narodniho shromazdeni a tripetinove vetsiny hlasu pritomnych.

Byl mi podan navrh posl. Fierlingra, Kl. Gottwalda, dr Sramka, dr Zenkla, dr Lettricha, Sirokeho a druhu.

Zadam o jeho precteni.

Tajemnik PNS dr Madar (cte): Navrh posl. Fierlingra, Kl. Gottwalda, dr Sramka, dr Zenkla, dr Lettricha, Sirokeho a druhu:

Podepsani navrhuji, aby potvrzeni presidenta republiky podle cl. 2 ustavniho dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, cis. 47 Sb., o Prozatimnim Narodnim shromazdeni bylo provedeno timto usnesenim:

"Prozatimni Narodni shromazdeni potvrzuje podle clanku 2 ustavniho dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, c. 47 Sb., o Prozatimnim Narodnim shromazdeni, ze president republiky dr Edvard Benes, radne zvoleny Narodnim shromazdenim dne 18. prosince 1935, zustava podle §u 58, odst. 5 ustavni listiny ve sve funkci az do nove volby presidenta republiky." (Poslanci povstavaji. - Hlucny potlesk. Poslanci usedaji.)

Predseda: Jiny navrh podan nebyl.

Konstatuji, ze Prozatimni Narodni shromazdeni je zpusobile se usnaseti podle cl. 3, odst. 3 ust. dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, c. 47 Sb.

Kdo souhlasi s prectenym navrhem posl. Fierlingra, Kl. Gottwalda, dr Sramka, dr Zenkla, dr Lettricha, Sirokeho a druhu, ze Prozatimni Narodni shromazdeni potvrzuje podle cl. 2 ust. dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, c. 47 Sb., o Prozatimnim Narodnim shromazdeni, ze president republiky dr Edvard Benes, radne zvoleny Narodnim shromazdenim dne 18. prosince 1935, zustava podle §u 58, odst. 5 ustavni listiny ve sve funkci az do nove volby presidenta republiky, necht povstane. (Poslanci povstavaji.)

Pro navrh se vyslovili vsichni pani a pani poslanci.

Je tudiz prijat a tim Prozatimni Narodni shromazdeni potvrdilo, ze president republiky dr Edvard Benes zustava podle §u 58, odst. 5 ust. listiny ve sve funkci az do nove volby presidenta republiky. (Dlouhotrvajici bourlivy potlesk. Poslanci usedaji.)

Tim je vyrizen 1. odstavec poradu.

Prosim pana predsedu vlady, aby toto usneseni Prozatimniho Narodniho shromazdeni prednesl panu presidentu republiky a pozadal ho, aby se dostavil do dnesni schuze a prednesl ustni zpravu podle §u 64, odst. 6 ustavni listiny, jez bude druhym odstavcem poradu teto schuze.

Nez pan president se mezi nas dostavi, prerusim schuzi na 30 minut a prosim pani a pany poslance, aby okamzite, jakmile zazni zvonky, se odebrali na sva mista a vyckali stojice prichodu pana presidenta republiky.

Rovnez pri odchodu pana presidenta republiky zustanou pani a pani poslanci na svych mistech a zasedaci sin opusti teprve po skonceni schuze.

Pak odeberou se na schodiste pred budovu, aby pana presidenta republiky pozdravili pri odchodu z budovy a aby byli pritomni prehlidce cestne roty.

Prerusuji jednani.

(Schuze prerusena ve 12 h. 25 min. odpol. - Ve 12 hod. 55 min. vchazi do zasedaci sine president republiky dr Edvard Benes, uvaden tajemnikem PNS dr Madarem a jeho namestkem dr Zaderou a provazen predsedou PNS Jos. Davidem, prednostou kancelare presidenta republiky vyslancem Smutnym a prednostou politickeho odboru kancelare presidenta republiky vyslancem dr Jinou. Clenove Prozatimniho Narodniho shromazdeni, diplomaticky sbor a obecenstvo na galerii povstavaji a vitaji presidenta republiky bourlivym potleskem a volanim: At zije president Benes! - Schuze opet zahajena ve 12 hod. 57 min.)

Predseda: Pane presidente, pani a panove!

Zahajuji prerusenou schuzi, v niz se pri projednavani prvniho odstavce poradu Prozatimni Narodni shromazdeni usneslo potvrditi Vas, pane presidente, ve Vasi funkci az do nove volby presidenta republiky.

Pane presidente, dovolte, abych Vas jmenem zde shromazdenych zastupcu lidu uvital v dome, jehoz jste byl z vule lidu tak dlouha leta clenem, v dome, kteremu jste jako ministr republiky podaval zpravy zahranicne-politicke, v dome, ktery Vas pozdeji zvolil presidentem Ceskoslovenske republiky, jako pokracovatele v dile nesmrtelneho presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. (Bourlivy potlesk.)

Prichazite k nam dnes po dlouhe prestavce, kdy jste byl nasilim reakcnich sil sveta od sveho naroda odloucen. Potlesk, ktery Vas pri vstupu do tohoto domu uvital, je odpovedi na tento blahovy pokus: odlouceni sedmi let Vas s timto narodem jen jeste vice spojilo.

V teto chvili vystupuje pred nasimi zraky Vase pout exulanta, Vase politicke dilo, ktere vedlo nasi druhou narodni revoluci. Vidime Vas pri praci v Londyne, ve Washingtone, v Moskve, vidime Vas pri konferencich s ministerskym predsedou Churchillem, presidentem Rooseveltem, s generalissimem Stalinem. Vidime Vas v cele ceskoslovenskych zahranicnich vojsk, vidime vas take jako vudce nasi revoluce domaci. Okupantum se nepodarilo ani na chvili odciziti Vas ceskoslovenskemu lidu, dusi naseho naroda. Zustal jste jeho vudcem, Vase rozhlasove projevy ze zahranici, tak dychtive, s nasazenim zivota poslouchane skoro celym narodem, zesilily pouto, jimz jste s nim spojen, a zvysily jeho oddanost k Vam.

Ceskoslovensky lid, pane presidente, vas nazval presidentem Budovatelem, vystihnuv tak dobre vlastni smysl Vaseho zivotniho usili a vaseho zivotniho dila. A toto Vase budovatelske dilo, pane presidente, souzni s obrovitym ukolem budovatelskym, ktery stoji pred nasi demokracii, pred nasim lidem a pred nami, kteri jsme jeho zastupci. V teto chvili, kdy se pred nami otviraji perspektivy nove dejinne epochy, kdy na nas doleha odpovednost dejinneho vyvoje naseho naroda i odpovednost za generace pred nami, hlasime se, pane presidente, uvedomele k Vam, slibujeme Vam vernost a prosime Vas, abyste nam v nasi praci byl napomocen a abyste nas vedl. (Bourlivy potlesk.)

Prosim Vas nyni, pane presidente, abyste podle §u 64, odst. 6 ustavni listiny podal zpravu k tomuto sboru, abyste prednesl poselstvi k Prozatimnimu Narodnimu shromazdeni. (Dlouhotrvajici, buracejici potlesk.)

Prikrocuji k projednavani 2. odstavce poradu, jimz jest:

2. Ustni zprava presidenta republiky podle §u 64, odst. 6 ust. listiny.

Prosim pana presidenta republiky, aby se ujal slova.

(Zvukovy zaznam)

President republiky dr Edvard Benes: Pane predsedo, pani a panove!

Obraceje se timto poselstvim na Prozatimni Narodni shromazdeni, dekuji vsem jeho clenum za potvrzeni v mem dosavadnim urade az do doby pristi radne volby presidenta republiky. Vitam uprimne ustaveni tohoto naseho prozatimniho parlamentu jako prechod od vladnuti dekrety presidentskymi ke skutecne kontrole parlamentni, k vytvoreni demokratickeho verejneho mineni a k brzkemu zvoleni ustavodarneho Narodniho shromazdeni nasi demokraticke republiky.

Byl jsem zvolen presidentem republiky v radne volbe dne 18. prosince roku 1935 po odstoupeni Presidenta-Osvoboditele. Po triletem uradovani jako president jsem byl - po rozhodnuti o mnichovskem diktatu - nemeckym natlakem prinucen se vzdat sve funkce; bral jsem ovsem hned tehdy v uvahu nutnost odejit za hranice a pripravovat veci pro blizici se valku, o jejiz nevyhnutelnosti jsem byl po Mnichove jeste vice presvedcen. Po obsazeni Prahy dne 15. brezna 1939 jsem zaujal stanovisko, ze - vedle toho, ze jsem mnichovskou dohodu jako president statu nikdy ani neschvalil, ani neprijal, ani nepodepsal, ani svym podpisem neratifikoval - pravne Nemci svou vlastni a jimi nasilim nam vnucenou t. zv. dohodu mnichovskou porusili a znicili. To bylo ostatne take pravni hledisko, zastavane zapadnimi velmocemi, Anglii a Francii. Winston Churchill to r. 1940 verejne prohlasil. Po mem soudu se tim pro nas obnovila automaticky mezinarodne-pravni situace predmnichovska.

Na zaklade toho, kdyz vypukla valka a kdyz zejmena v Anglii uzrala situace, abychom mohli utvorit vladu, zadal jsem, jednaje s britskym ministerstvem zahranici o ustaveni nasi nove vlady, aby byla prijata zasada o mezinarodne-pravni kontinuite Ceskoslovenske republiky a o primem naslednictvi nasi vlady zahranicni po vlade predmnichovske. I kdyz vlada britska mela o moznosti sveho vyslovneho uznani teto zasady pochybnosti, jasne nam priznala, ze si my theorii o mezinarodne-pravni kontinuite Ceskoslovenska pro sebe a pro Ceskoslovensko muzeme hajiti a dle toho postupovati.

Vzhledem k tomu jsem tehdy zadal o uznani celeho prozatimniho statniho zrizeni, t. j. presidenta republiky, vlady a zvlastniho parlamentarniho organu, Statni rady. Toto uznani bylo tomuto prozatimnimu statnimu zrizeni udeleno dne 21. cervence r. 1940. Od te chvile prejal jsem znovu funkci presidentskou v zahranicni vlade londynske, haje pravni thesi, ze nezakonnosti Mnichova - a vsim tim, co po nem nasledovalo a co jsme my nikdy neuznali - me presidentstvi nebylo preruseno.

Celym nasim zahranicim - az na zcela nepatrne vyjimky - bylo toto stanovisko take prijato. Ode dne 18. cervence roku 1941 byla novym spojeneckym uznanim - zejmena uznanim Sovetskeho svazu a Velke Britanie - situace presidenta a vlady ceskoslovenske postavena pravne uplne na roven vsem hlavam statu a vlad spojeneckych, cimz se mezinarodne-pravni postaveni naseho statu a vlady stalo uplne nespornym.

Proto pred 18. prosincem r. 1942, kdy sedmilete trvani me presidentske funkce bylo dovrseno, vlada londynska se usnesla vyhlasiti, ze funkce presidenta republiky na zaklade 58. clanku ustavy ceskoslovenske zustava az do chvile, kdy bude mozno pristoupiti k radne volbe presidentske na zaklade nasi ustavy. Tento postup Prozatimni Narodni shromazdeni nyni svym rozhodnutim potvrzuje.

At se postup ten posuzuje po strance ryze pravni jakkoli, je jisto, ze ohromna vetsina naroda dava mu politicky svou plnou sankci a ze Prozatimni Narodni shromazdeni, ktere ma vsecky prerogativy voleneho parlamentu, vyjadrilo svym rozhodnutim jen souhlas ceskoslovenskeho lidu jako celku s timto postupem. Pokladam tudiz za svou povinnost funkci presidentskou az do radne volby presidentske dale vykonavat. (Hlucny potlesk.)

Budiz mi pri tom dovoleno jen dodat to, co skutecne citim a co nechci ani vam zatajovat: Zazil jsem jako president statu uz od roku 1936 a hlavne od roku 1938 udalosti skoro neuveritelne. Prozival jsem - jsa na miste tak zodpovednem - u nas dobu zapasu o nacism od r. 1934, dobu Mnichova a t. zv. druhe republiky, protektoratu, odtrzeni Slovenska a celeho okupacniho utrpeni naseho lidu snad ze vsech nejbolestneji. Bylo mi vzdy jasno, ze nejde jen o specialni problem nas, nybrz o ohromnou mravni a politickou krisi svetovou - a tak jsem vzdycky na udalosti ty reagoval. Vzal jsem si vsak v letech 1938-1945 za zivotni cil ucinit spolecne s vami vsemi vsecko, aby v nastavajici valce to, co v roce 1938 ucineno byt nemohlo - zachraneni ohrozene a pak docasne ztracene demokracie a statni neodvislosti a svobody - bylo provedeno v mire co mozno nejvyssi, co nejrozhodneji a co nejuplneji.

Dnes mame po valce a naseho cile bylo v mire opravdu velike dosazeno. Ve chvili, kdy se sejde definitivni a primo volene Narodni shromazdeni, aby to vzalo take na vedomi, budu pokladati tento ukol v boji o osvobozeni vlasti - myslim, ze je mi dovoleno rici - ukol, svereny mne a vsem tem, kteri na nem spolupracovali, se souhlasem naroda, za skonceny. To, co bude nasledovati potom, bude nova faze nasi statni politiky a o te bude znovu rozhodnuto suverennim lidem ceskym a slovenskym neodvisle od vsech tech uvedenych udalosti.

Chtel bych k tomu pripojit jeste jednu poznamku. Nas parlament nemel doposavad moznosti, aby vzal na vedomi a prodiskutoval vsecky ty udalosti, ku kterym doslo u nas od roku 1936 a od pocatku roku 1938. Ja sam jsem pri ruznych prilezitostech v exilu prohlasil, ze se sve strany v danem okamziku vse, co jsem v tech tezkych dobach sve presidentske funkce konal, parlamentu a cele narodni verejnosti predlozim. Jsou to otazky, tykajici se udalosti politiky vnitrni i zahranicni. Uvazoval jsem s nekterymi svymi kolegy, zdali by to nebylo mozno ucinit uz nyni ve chvili, kdy po prve zase predstupuji pred nase Narodni shromazdeni, byt by to bylo Narodni shromazdeni prozatimni. V dohode s nimi jsem zatim od toho pro tento okamzik upustil. Ucinil jsem tak z duvodu predevsim mezinarodnich; nemohl bych jeste ani dnes rici vse, co by melo byti receno a co by mohlo udalosti vsecky uplne a spravne osvetliti. Jsou to veci, ktere drasaly a drasaji jeste dnes vsecky nase city, a jiste je treba o nich mluvit ve chvili, kdy to bude brano u nas vice jako historie nezli politika. Vsecky sve veci - fakta, nazory a stanoviska k nim - mam vsak uz uplne pripraveny a predam je verejnosti, jakmile situace bude k tomu vhodna anebo jakmile budu o to pravoplatnymi ciniteli pozadan. A pak reknu o vsech tech pohnutych udalostech pravdu plnou a vsecku, jak ja ji videl a jak ja jsem ji zazil.

Mnichovsky diktat znamenal, pani a panove, ze se ma na utraty Ceskoslovenska zachranit evropsky a svetovy mir. Udalosti ukazaly, ze se mir nezachranil a zachranit nemohl, ze naopak jen velikou valku ucinil naprosto nevyhnutelnou. Ceskoslovensky lid byl mnichovskym diktatem vydan v ruce nejhorsiho evropskeho diktatora pres to, ze byl pripraven se zbrani v ruce svobodu svou branit a ze dvakrate v rozhodujicich chvilich jsem naridil ve sve funkci presidentske mobilisaci nasich brannych sil.

Po provedeni diktatu mnichovskeho zacal vsak brzo v Ceskoslovensku dusledny a rozhodny odpor a boj. Lid cesky a slovensky opravdu zustal ve vsech svych hlavnich slozkach sve tradici, sve samostatnosti, sve demokracii a svemu boji o narodni svou kulturu veren. Kdyz pak Nemci obsadili Prahu a brzy na to v zari roku 1939 valka zacala, byla jednota mezi lidem doma a emigraci vsech odstinu za hranicemi temer jednim razem potvrzena. Vytvorili jsme si rychle nutnou organisaci politickou v zahranici, zacali jsme organisovat vojsko ve Francii a v Anglii, a po cervnu r. 1941 take v Sovetskem svazu, kam jsme hned po padu Polska poslali sve prvni vojenske jednotky s instrukcemi, aby vyckavaly vojenskych udalosti na vychode. Nasi vojaci se pak ucastnili obrannych boju na francouzske fronte a po kapitulaci Francie podarilo se nam je jen s nejvetsim usilim prevesti do Anglie. V cervenci roku 1940 docilili jsme uznani sve vlady v Londyne, jiz stal v cele Msgre dr Jan Sramek; pak dalsim vyvojem byla postupne uznavana ostatnimi staty spojeneckymi, az v cervenci roku 1941 byla postavena na roven politicky, diplomaticky a vojensky vsem ostatnim spojencum plnym uznanim se strany Sovetskeho svazu a Velke Britanie.