Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 129. schuze (obsah) | Sobota 17. prosince 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas.

Zapisovatele: Pazman, Pichl.

Celkem pritomno 80 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady republiky Cesko-Slovenske: predseda vlady Beran; ministr dr Kalfus.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 9 hod. 38 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Brozovi, dr Budayovi, Horakovi, Jancekovi; na tento tyden sen. Chalupnikovi, Nentvichovi.

zprava tisk 756.

o 127. schuzi N. S. R. C. S. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odstavec 1, jimz jest:

Zpravodajem vyboru je p. sen. Horny, jemuz davam slovo.

Zpravodaj sen. Horny: Slavny senate!

Za 20 roku trvani Cesko-Slovenske republiky po prve nebude ustavne projednan a schvalen statni rozpocet na pristi rok.

Letosni dejinne udalosti, ktere vyvolaly uzemni zmeny a zmeny ve vnitrni organisaci Cesko-Slovenske republiky hlavne ustavnimi zakony o Slovenskej krajine a Podkarpatske Rusi, nezustaly bez vlivu na strukturu statniho rozpoctu na rok 1939.

Statni rozpocet na tento rok bude se skladati ze ctyr rozpoctu, a to z ustredniho rozpoctu pro celou Cesko-Slovenskou republiku a pak ze tri dilcich rozpoctu, a to pro zemi Ceskou a Moravskoslezskou, pro Slovenskou krajinu a pro Podkarpatskou Rus.

Z technickych duvodu neni mozno do konce r. 1938 tento statni rozpocet ustavne projednati a je proto nutno dati vlade zmocneni, aby v dobe od 1. ledna 1939 az do schvaleni spolecneho rozpoctu vedla statni hospodarstvi spolecnych veci. Ministr financi si vyzadal lhutu do 20. unora a je toho mineni, ze do 20. unora 1939 bude mozno statni rozpocet na r. 1939 ustavne projednati.

Opatrovany maji byti jen neodkladne potreby statni, ktere vyzaduji plneni zakonu a nezbytne nutny chod statni spravy a statniho hospodarstvi.

Pokud pak vykonava vlada Cesko-Slovenske republiky vladni a vykonnou moc v zemich Ceske a Moravskoslezske, zmocnuje se k prozatimnimu vedeni statniho hospodarstvi v techto zemich. Rovnez se zmocnuje slovenska zemska vlada, aby vedla stejnym zpusobem hospodarstvi v zemi Slovenske, a vlada Podkarpatske Rusi na uzemi Podkarpatske Rusi.

Rozpoctovy vybor projednal ve schuzi dne 16. prosince 1938 tento vladni navrh zakona a doporucuje jej slavnemu senatu k prijeti tak, jak byl schvalen poslaneckou snemovnou. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil p. sen. Mikulicek. Davam mu slovo.

Sen. Mikulicek: Damy a panove!

Zakonodarne sbory zmocnuji vladu, aby hospodarila bez rozhodovani zakonodarnych sboru, ovsem snad jenom do urcite doby. Ale myslim - a myslime to vsichni, kteri jsme se jenom trochu naucili demokracii - ze ukolem vlady (Vykriky senatoru byv. strany republikanske.) - vy jste se ji vubec nenaucili, pane kolego! - neni jenom vybirat dane a vyplaceti to, co jest jejim ukolem, vyplatit verejne zamestnance, dodavky atd., ale ze ukolem vlady, zvlaste dnes, pri techto abnormalnich pomerech, v nichz zijeme, je resit problemy a hlavne hospodarske problemy svych obcanu, aby byli schopni nejen uhajit lidsky zivot, ale aby byli take schopni platit dane a prirazky, aby byli zkratka schopni vseho toho, co zitra nebo pozitri stat po nich bude zadat, eventualne i obrany tohoto zmenseneho statu.

Panove! O tom reseni problemu obcanstva a hlavne hospodarskych problemu jsme neslyseli, nybrz cetli cele hory slibu. Slyset jsme nic nemohli, ponevadz veskera shromazdeni byla zakazana a zakonodarne sbory se nesesly. Nuze na prvnim miste se chci zminiti o reseni problemu malorolniku a rolniku, jez osud vyhnal z mist, ve kterych zili mnozi 20, mnozi 15 a jini mene let. A kdyz vezmete, co se temto rolnikum uprchlikum slibovalo, a prirovnate to k tomu, jak se ma jejich problem resit podle vcerejsiho navrhu, tu zasnete nad tim, jak zase nanovo maji byti ty desetitisice vyhnancu zklamany a nanovo maji byt desetitisice vyhnancu vehnany do bezmerne bidy.

Vazeni, vy vite, ze rozhodnutim - nerikam, ze snad samostatnym rozhodnutim cesko-slovenske vlady - byla spousta casopisu zakazana, aby urcite zpravy novinarske nemohly uvesti pred verejnosti veci na pravou miru. Byli jsme odsouzeni cist jenom zglajchsaltovany tisk, tisk, ktery sledoval urcite tendence, tendence vesmes reakcni. Tento tisk sliboval, ze ani metr pudy nebude v rukou spekulantu, ze puda se musi dostat do rukou tech, kteri vlastni rukou nuti tuto pudu, aby dala obcanstvu zrno, brambor, repu a vsechno ostatni, bez ceho by obcanstvo nebylo zivo. Proti spekulaci s pudou se vyslovil ve svem vladnim prohlaseni i p. predseda vlady Beran. Mame v Cesko-Slovensku na cele miliony meric pudy, ktera je v rukou tech, kteri ji budto vubec neobdelavaji, nebo jsou schopni se svou rodinou obdelat ji sotva 5%, a ani ne 5%. Ovsem, ze jak ve slibech, ktere agrarni "Brazda" a jine casopisy slibovaly rolnikum-uprchlikum, tak take v prohlaseni pana predsedy vlady myslilo se na tyto spekulanty s pudou, kteri do ni nejvyhodneji ulozili penize, ponevadz penize jsou nejbezpecneji ulozeny v pude, pokud nekdo neprijde a nevyvlastni ji. Myslilo se, ze tato puda bude vzata z rukou tech, kteri s ni spekuluji, myslilo se na statni statky, ktere maji pronajatu pudu bohatym syndikatum a bohatym jedincum za jednu tretinu skutecne hodnoty, ac v temze okrese najima pudu drobny zemedelec mnohem draze. Pripominam jenom Zidlochovicko; zjistil jsem na nejvyssim kontrolnim urade, ze syndikat plati tam 60 kg psenice najmu z 1 merice, kdezto rolnici v okoli Zidlochovic plati najem, ktery se rovna 130 az 150 kg psenice. Tytez pomery byly ve velkem dvore u Pohorelic, ktery tusim dnes jiz nepatri do ramce cesko-slovenskeho statu. Tytez pomery jsou v jinych oblastech. Vcera mne bylo odpovedeno v usporne a kontrolni komisi, ze na Slansku se pronajimaly tyto statni statky verejnou soutezi, ze bylo pozvano 12 velkonajemcu. Proc nebyla ta puda rozdelena po 2, 3 hektarech, aby prisla ne 12 velkostatkarum, kteri se klidne domluvi pri vine nebo kave, ze na sebe nebudou prihazovat, nybrz aby tam prislo 1500 drobnych lidi ze Slanska, ktere velmi dobre znam, ponevadz jsem tam mnohokrat byl a vim, jaka je tam touha po pude. Mesto Olomouc a jina mesta - tisice meric nejkrasnejsi pudy na Hane, lide tam primo zizni po hektaru pudy; chudi lide z bohate Hane chodi na praci do Ostravy, do Brna a jinam a ohromne lany, tisice meric pudy ma tam Mayeruv cukrovar za najemne, ktere se rovna sotva tretine normalniho najemneho, placeneho z 1 ha v techto vesnicich. A takovych ohromnych lanu nejlepsi pudy mame u nas miliony meric. Desetitisice utecencu a uprchliku by se dalo uspokojiti na teto pude, ovsem za snesitelnych podminek, ponevadz date-li cloveku dnes pudu za 5.000 Kc merici pri 5 nebo 6% uroku, tak ho exekutor za dva, tri roky z te pudy vyzene. Ale dejte mu ji jeste levneji, nez byla dana do velkonajmu. Vymlouvate-li se, ze nemame na to zakon - boze, kolik zvlastnich ministerskych narizeni a usneseni vlady bylo vydano! Co je potrebi na novy zakon, ktery by zrusil smlouvu statnich statku a lesu s velkonajmem, ktery by zrusil smlouvu velkych mest a majitelu pudy s najemci? Velkostatkar sam je pohodlny, aby tam sam pracoval na 3.000 meric, a da je do velkonajmu, jako v Marleticich hrabe Salm. Tak jsme si to predstavovali a tak si to take predstavovali koloniste, z nichz s desitkami jsem mluvil. Jsou ze Slovenska a take z naseho kraje. Pan kol. Mechura by to mohl potvrditi, ze Madari vyhnali nekolik set kolonistu, kteri byli usazeni na pohranici jako vlastenecka vyspa pro pripad napadeni hranic - a dnes museli vsechno opustit, role, dobytek, stroje a jsou zde bez prostredku. Lide vyhnani ze 100 meric pudy dnes nemaji nic a chodi jako bludne duse a zbytecne utraceji penize za cesty na okresni hejtmantsvi.

Jak se ten problem ma resit? Vcerejsi "Venkov" ze dne 16. prosince pravi (cte): "Kolonisacni projekty pro opatrovani pudy uprchlikum.

V ramci opatreni pracovnich prilezitosti a existencnich moznosti pro uprchliky byl vypracovan v ministerstvu zemedelstvi program pro zhodnoceni neplodne a lepsi vyuziti mene vynosne pudy. V uvahu prichazeji znacne plochy v Posumavi, v jiznich Cechach a na moravskem Slovacku, kde cetne obce vlastni pastviny, jez lze premeniti v louky nebo ktere mozno zalesniti."

Vazeni panove! Za tu dobu, co me strana posila do zakonodarnych sboru, znam dobre ty ohromne lany na Posumavi, na moravskem Slovacku, Valassku a jinde. Co tam chcete na takovem kopci, kde je vic kameni nez hliny? To chcete dat vyhnanemu kolonisatoru? Myslite, ze by uz davno nebyli tamni lide premenili tuto pudu bud v louky nebo v ornou pudu? Mam zkusenosti z povodi Moravy, kde takovychto pastvin bylo nekolik desetitisic meric; lide je zorali a pri regulovane rece Morave je tam kazdy treti, ctvrty rok uroda znicena zaplavou. Tu uz se dava plan, ze by bylo dokonce pry i mozno - nebudu to cele cist, ac je to kratky clanecek - vykacet nove lesy a takto premenenou lesni pudu v ornou dat tem, kteri byli poslednimi udalostmi pripraveni o posledni kousek zeme. Vazeni, to vracite ceskeho rolnika, ktery se nestastnou nahodou shledl v rovinach na moravskem Slovacku, nebo ktery mel svuj statecek v Cechach nebo na Morave v zabranem uzemi, plnych 1500 let zpet, do doby, kdy praotec Cech privedl nase predky na Rip a rekl jim: Tu je krasna zeme, ale napred se budete mordovat na te merici dobry rok, nez z ni udelate trochu orne pudy. - A to jeste kdo tomu trochu rozumi, vi, ze v takove pude zlomi dreveny pluh a zkrivi zelezny. Tak si ani rolnici, ani verejnost nepredstavovala reseni otazky, jak zaopatrit pudu chudakum, ktere Nemci a Madari vyhnali z toho, na cem leta vzorne hospodarili.

Druha otazka zemedelska: Zijeme v abnormalnich pomerech, delaji se abnormalni narizeni, abnormalni zakony. Nezda se vam, ze by byl cas, aby se v mimoradnych pomerech upravily ceny zemedelskych produktu? A kdyz se bojite, ze by to melo ohromny odraz na trh - o cem jeste budu ke konci mluvit - tak to rozdelte, jako to udelali v jinych statech, kde hospodari do dvou nebo peti vagonu dodavky repy maji jine ceny nez ti, kteri dodavaji 50 vagonu. Ti velci maji podle tabulek pana min. dr Brdlika rezii o 40 a vice procent mensi vzhledem k moznosti racionelniho vyuziti techniky a chemie na svych lanech. Rozdelte to! Ale mluvte s rolniky, kteri misto sjednanych 12,40 Kc dostavaji za repu 10 Kc a maji cekat na doplatek, ponevadz pry jsme ztratili v zabranem uzemi tretinu konsumu draheho cukru, mluvte s nimi, jak dnes hledi na postup tech, kteri se staraji, aby nikdo nemel prava do toho mluvit, aby nikdo nesmel kritisovat ani na spolkove schuzi, tim mene v casopise nebo letaku, ale nestaraji se o reseni problemu. Nepomuze, kdyby tam ti panove v te krajine do posledniho znicili nejakeho rebelanta, kdyz nerozresi problem rolnika a delnika na vesnici. Ti nespokojenci se vam zjevi pod jinou firmou. Nespokojenosti je mozno se zbavit jen tim, kdyz se postaram o to, co nutne potrebuji obcane, nad nimiz jsem se dostal k moci. Jakmile vsak nerozresim plne jejich hospodarsky a kulturni problem, pak se sice zbavim toho nebo onoho smeru, ktery ma takovy a takovy nazev, ale vyroste mne ta nespokojenost pod jinym jmenem nebo beze jmena. A nespokojenost anarchisticky projevovana je stokrat nebezpecnejsi nez nespokojenost, ktera je vedena po urcite koleji a organisovana, ponevadz anarchisticka nespokojenost nadela daleko vic skod, musi-li uz pri naprave ke skodam dojit, nez nespokojenost vedena a organisovana.

Nekolik slov k otazce delniku. Slysime uz tri mesice: Pracovat, pracovat a zase pracovat!

Nikdo rozumny proti tomu neni, abychom udelali co nejvice prace. Ale zaroven s mnozstvim prace a se zvysenim vykonu pracujiciho musi take postupovat zvyseni jeho hospodarske a tim vsestranne zivotni urovne. Kdyz jsme nemohli a nemuzeme prodat vyrobky, ktere byly vyrobeny za 48 hodin tydne, komu chceme prodat vyrobky, donutime-li delniky, k 60ti hodinam tydenni prace? A na druhe strane budeme zavadet pracovni tabory, kde dostane delnik 4,70 Kc na den a jeho zena, kdyz pocka, dostane 3,15 Kc na den. Uplne za opacny konec se vzalo reseni tohoto problemu. Nikdo nebude chtiti vytykat presidentu Spojenych statu americkych, ze by mel nejake zachvaty socialismu. Opacne, Roosevelt je chytry mestak, ktery vidi dale nez na spicku nosu. Roosevelt chce zachranit kapitalistickou spolecnost v Americe, ale chce-li ji zachranit, musi dat moznost zit 30 milionum namezdne zamestnanych a proto protlacil uzakoneni v obou komorach Spojenych statu, ze minimalni mzda pro nadenika je 7 Kc a pro kvalifikovaneho 11 Kc. Pocital s 20 miliony kvalifikovanych, kteri mohou o 9. hodine rano a o 4. hodine odpoledne jiti utratit po 20 centech, to je okrouhle 5 Kc. To znamena, ze daji utrzit za kazde dopoledne 100 milionu Kc a 100 milionu Kc za odpoledne. Ten delnik muze v nedeli si vyjiti se zenou a detmi a utratiti dolar, puldruheho, to jest asi 50 Kc; 20 milionu lidi da v nedeli miliardu z kapes ven a ta se toci. Co muze nas delnik, ktery vydela 2 az 2,20 Kc na regulaci nebo 29 Kc tydne v pracovnim taboru - pri tom nemluvte o te strave, vite, ze musily zakrocovat vykonne organy statni moci - dat vydelat reznikovi, pekari a hostinskemu a vsem ostatnim? Tedy misto co by se to prokalkulovalo, aby zustalo podnikatelum - a stacilo by jim 1% z vlozeneho kapitalu a jeste by nemeli nouzi - zvraci se to uplne opacne. Co bylo hluku v rijnu a listopadu, ze vojaci, kteri prijdou z mobilisace, budou okamzite zaradeni do pracovnich taboru! A i ty tak mizerne vypravene - jiz zde byla o tom rec - neudrzitelne pracovni tabory zamestnavaji podle statistiky z prosince 5.556 lidi a vedle nich stoji podle statistiky z 1. prosince 102.000 nezamestnanych. A jak vam znamo, sami jste to v tisku ventilovali, mnoho jich - bylo to sice adresovano na adresu nemajetnych delniku, ale ve skutecnosti se to tykalo delniku z jinych rad - kteri pobirali podporu v nezamestnanosti podle gentskeho systemu, kdyz meli jiti do pracovniho tabora, rekli, ze radeji zustanou doma, ze budou dobyvat parezy atd. Negeneralisuji, ale v mnohych pripadech byla takova situace. Ne zvysenim pracovni doby a snizenim mezd, nybrz snizenim pracovni doby a zvysenim mezd lze resiti tento problem. Vezmete v uvahu na priklad pomery delniku v Australii - pri dnesnich dopravnich prostredcich je svet prilis maly a pomery na pracovnim trhu v Cine nebo v Australii maji svuj reflex na cele zemekouli - jak je tam vyroba a konsum v rovnovaze. Je-li mzda nizka, ma odraz stlacujici, je-li mzda vyssi, musi se tomu ostatni prizpusobiti. Tuto otazku lze rozresiti jen snizenim pracovni doby a zvysenim mezd a pak pujde na odbyt vsechno to, co rolnik ziska na pude, co tovarnik a zivnostnik vyrobi ve sve dilne a tovarne.

Na konec nekolik slov o otazce drahoty. Vazeni panove, to nekrici, to primo rve po naprave. Vcera mi rikala moje bytna v Praze, ze zde stoji kilogram hoveziho masa na rostenku s kosti 22 Kc. To je primo ostuda, bezvladi, anarchie. Zeptejte se rolnika na venkove, kolik dostava za jeden kilogram prostredne vykrmeneho hoveziho dobytka. Nad 6 Kc nikde. A totez je s veprovym masem a sadlem. Reknete, ze to dela velkoobchod a velkolichvari, ale vy musite tu vytku jako pravdivou prijat. Agrarni Zemka jest jednim z nejvetsich masnych podniku v Cesko-Slovensku a kdyz vlada je bezmocna a byrokracie neschopna, ma zakrociti v te veci Zemka a lamat drahotu budto zvysenim cen vepru venku anebo snizenim ceny pro konsumenta v meste. Ci myslite, ze zarazenim cinnosti urciteho politickeho smeru a eventualnimi dalsimi ostrejsimi zakroky odstranite nespokojenost? Nikoli, je potrebi resiti tyto problemy - nebudu se zabyvati otazkou statnich a verejnych zamestnancu, o tom jiz mluvili jini - ale je potrebi resiti problem rolnika, delnika, cen zivotnich potreb, a pak se muze udrzet zivot v tomto zmensenem state. Ale jestlize budou pomery pokracovati, jak pokracuji posledni tri mesice, nevim, jaky bude konec toho vseho. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dale ma slovo pan sen. Stodola.

Sen. Stodola: Slavny senat!

Zijeme v tazkych dobach. Delenie Cesko-Slovenska, vnutorne ustavne premeny a nutnost novej orientacie v zahranicnej politike su zakladne skutocnosti, ktere budu urcovat nas vyvoj. V tychto dobach je treba prace a rozhodnosti.

Jedinym ukolem dneska je budovat znovu a od zakladu narodni stat v mysleni, v politice, v hospodarstvi a v socialni skladbe. Budovat novymi a mladymi lidmi, zuctovat s minulosti a se vsim starym a spatnym, vytvorit silny rezim s novym programem, vedeny novymi lidmi. Statni autorita musi byti privedena opet k vaznosti, hospodarstvi obnoveno, narodni mysleni a citeni obrozeno. Narod musi opet nabyt vedomi sve sily, hodnoty, a vedomi sveho dejinneho poslani.

Narodni spolecenstvi, socialni spravedlnost, organisace stavu a krestanska mravnost, to jsou pilire kazdeho pracovniho programu pro obnovu republiky. Na nich je budovan i nas pracovni plan. Druha republika stala se statem narodnim, statem Cechu, Slovaku a Podkarpatorusu. Musime naplnit novym duchem cely nas zivot verejny i soukromy, aby druha republika byla ve sve existenci do budoucna zajistena. Musime proto soustredenim vsech kladnych narodnich sil vytvoriti jednotnou vuli naroda, o niz bude mozno oprit autoritativni vladu, socialne spravedlivou a kontrolovanou, abychom mohli rychle, dukladne a sporadane uskutecnit program narodni obrody.

Chceme budovat sebevedomy a silny narodni stat, hospodarsky zdravy a socialne spravedlivy. K prebudovani a udrzeni statu bude treba dvojnasob prace a mimoradneho usili. Kazdy k nemu musi prispet vsemi silami a musi byti pripraven k nejvyssim obetem."

Slavny senat, tato ohlasenie dala pred kratkou dobou nasa mladez. Ked clovek toto cita a ked vidi tie krasne idealy v nom obsazene a ked vidi, bych riekol, tu priamost tychto slov, tak pri tom pri vsetkom a vzdor tomu vsetkemu toto musi naplnit cloveka istou doverou do buducnosti.

Rozpocet opiera sa prirodzene o vladne osvedcenie. Doposial som takyto cenny referat, takuto skvelu a triezvu analyzu a diagnozu nasich pomerov nepocul a necital.

Z nej predovsetkym ziari pravdivost, skusenost muza stojaceho na najvyssom stupni politickeho a statnickeho vzdelania a patriotickeho citu povinnosti.

Pan sen. Mederly krasnymi slovami oznacil, ake city najvyssej ucty prechovava Slovensko k panu predsedovi vlady Beranovi ako i k clenom jeho kabinetu, ved vezmime do ohladu len ohromnu pracu pana ministra financi dr Kalfusa, nie pri sostavovani tohoto rozpoctu, ale tychto rozpoctov.