Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 128. schuze (obsah) | Patek 16. prosince 1938

(Schuze zahajena v 17 hodin 35 minut.)

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 82 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda Donat. (zvoni): Zahajuji schuzi.

Predsednictvo senatu dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 16. prosince 1938, c. 99496/1938-9, o vzdani se mandatu sen. Josefa Kvasnicky a o povolani nahradnika Julia Komrse.

Zadam p. zapisovatele sen. Sehnala, aby pripis ten precetl.

Zapisovatel sen. Sehnal (cte): Predsednictvu, senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene resignaci sen. Josefa Kvasnicky, povolavam podle §u 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a §u 56 radu voleni do posl. snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Josefa Komrse, reditele mestanske skoly v Tynci n. L., a vydavam mu overujici list, opravnujici ho ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr dr Fischer v. r.

Mistopredseda Donat (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan Julius Komrs a vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu a pana senatora Julia Komrse zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Cesko-Slovenske a ze budu zachovavat zakony a mandat svuj zastavat podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Sen. Komrs (podavaje mistopredsedovi Donatovi ruku): Slibuji. (Senatori usedaji.)

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Koutkova a inz. Winter; na dnes a zitra sen. Keil, Mechura a dr Rehak; dodatecnou dovolenou na 15. t. m. sen. dr Sobota; dodatecnou dovolenou na 13. az 15. t. m. sen. dr Milota.

Zpravy tisky 753 a 754.

Usneseni. posl. snemovny tisk 755 - prikazan vyboru rozpoctovemu, jemuz ulozeno podati zpravu do nejblize pristi schuze.

o 126. schuzi senatu N. S. R. C. S. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavat porad schuze.

Navrhuji, aby slouceno bylo projednavani odst. 1 a 2 poradu. Jsou to:

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh byl prijat a budeme tudiz tak pokracovati.

Udeluji slovo panu zpravodaji vyboru rozpoctoveho sen. Hubkovi, aby podal zpravu vyboru rozpoctoveho k usneseni posl. snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona o dani z obratu a dani prepychove (tisk 753).

Zpravodaj sen. Hubka: Slavny senate!

Senat projednava zakon o dani z obratu a dani prepychove jiz po seste, vlastne jiz po osme, ponevadz o teto dani bylo jednano r. 1919 a pak r. 1921, ale ponevadz tehdejsi zakon se neosvedcoval v praxi ani pokud se tyce vytezku danoveho, byl r. 1923 predlozen novy navrh, o kterem bylo jednano zde v senate, a potom doslo k prodlouzeni tohoto zakona i k jeho zmenam. Dnes se zamestnavame vlastne tim novym zakonem po seste, po pate menime jeho obsah. Pri kazde prilezitosti, kdykoliv byl zakon projednavan, vyslovovali se urciti recnici proti podstate tohoto zakona jako dane neprime, ktera velmi neprijemne zatezuje poplatnictvo. Vzdycky vsak zvitezil usudek senatu v tom smyslu, ze je treba vyhoveti prani, resp. duvodum vlady, ze je tato dan nezbytna ke kryti statnich vydaju.

Ja pro tento pripad nemohu jinak nez opetne uznati duvod vlady, ze zvlaste dnes, v dobe nutnych a mimoradnych opatreni k zabezpeceni existence statu, je dan z obratu a dan prepychova velmi potrebna, a proto doporucuji slavnemu senatu, aby schvalil usneseni rozpoctoveho vyboru o dani z obratu a dani prepychove.

Dovoluji si vazene shromazdeni upozorniti na nektere zmeny, ktere se predkladaji a ktere se dotykaji skoro 50 paragrafu. Pripominam, ze o techto zmenach budu mluviti jen se stanoviska zasadniho. Podrobne zmeny jsou vyznaceny v tisku a doporucuji, aby pani kolegove a pani kolegyne si vec prohledli.

Zmeny z duvodu zasadnich jsou tyto: Nova uprava danoveho osvobozeni dodavek pri vnucenych drazbach a nove ustanoveni umoznujici u nekterych uplatnych dodavek vymereni pausalovane dane z obecne ceny dodaneho predmetu administrativne ucelne zmeny v uprave prislusnosti k rozhodovani o zadostech za osvobozeni dodavek a vykonu vyhradne a primo dobrocinnych nebo vzdelavacich od dane z obratu. Podle puvodniho zakona rozhodoval vzdycky o teto veci ministr; nyni muze ministr tuto svou pravomoc prenesti na financni urad druhe instance, t. j. zemska financni reditelstvi. Drive mel tuto pravomoc financni urad I. instance, to jsou okresni financni reditelstvi, nyni se prenasi tato pravomoc na ministra financi.

Dale novy zpusob placeni dane z obratu a prepychove z dodavek a vykonu pro stat, statni podniky a statni fondy, nahrazeni dosavadnich uroku z prodleni poplatkem z prodleni a zavedeni dobropisu, jako je to u nekterych dani primych.

Ostatni zmeny jsou jen dusledkem zmen, prave uvedenych, nebo jsou razu formalniho nebo mensiho vyznamu. Vladni navrh prinasi vsak take nekolik ulev poplatnictvu, zejmena odstraneni dane z obratu u dodavek mezi ucastniky prilezitostneho sdruzeni, za druhe rozsireni osvobozeni dodavek vyvozcum, za treti zruseni opravneni financnich organu vyslychati pri danove kontrole zamestnance podnikatelovy, za ctvrte vylouceni drobnych trestnych cinu z trestniho stihani, vyhodu pro radne platici poplatniky, spocivajici v plnem zurokovani vsech preplatku. Take je tu vyhoda, ze se povoluje dalsi rozsireni pausalovani dane z obratu. V tomto smeru byl v posledni dobe ucinen opet krok kupredu zavedenim pausalu dane z perleti a zbozi z perleti, velocipedu a jejich soucastek, kyseliny vinne, zbozi gumoveho, zbozi nozirskeho, vapna a z nekterych calounickych predmetu. Zaroven se uvazuje o zavedeni nekterych dalsich pausalu: Tizivost dane z obratu je dale soustavne zmirnovana vecnymi ulevami, ktere jsou stale rozsirovany a zlepsovany. Tykaji se tedy tyto zmeny predevsim uredni praxe a vyveraji z umyslu zabezpeciti statni pokladnu lepsim a jistejsim prijmem a pak take ze snahy prospeti poplatniku.

Jak jsem jiz rekl, nemohu jinak nez doporuciti senatu, aby schvalil usneseni rozpoctoveho vyboru o projednavane osnove zakona i se zmenami usnesenymi posl. snemovnou. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Udeluji slovo p. zpravodaji vyboru rozpoctoveho sen. Horakovi k usneseni posl. snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se s nekterymi zmenami prodluzuje ucinnost zakona o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove (tisk 754).

Zpravodaj sen. Horak: Vazeny senate!

Dosavadni zakon o dani z obratu a dani prepychove pozbyva koncem roku 1938 ucinnosti.

Ocekavane zlepseni statnich prijmu v nasem state nenastalo, zvlaste v dusledku uzemni zmeny naseho statu a ztratou rady hospodarskych podniku. V dusledku toho je nutne, aby financnimu hospodarstvi statu a svazku uzemni samospravy zustal zachovan vynos dane z obratu a dane prepychove a tim take i vsech prirazek k temto danim priclenenych.

Vlada proto predklada navrh zakona, podle nehoz ustanoveni zakona o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove maji se vztahovati i na dan z obratu a prepychovou, u niz danova povinnost vznikne v dobe od 1. ledna 1939 do 31. prosince 1941.

Vlada je si plne vedoma tizivosti prechodnych prirazek k dani z obratu a dani prepychove, pripomina vsak, ze se financni sprava snazi vyjiti poplatnictvu vstric predevsim rozsirovanim pausalovani dane z obratu. Tizivost dane z obratu jest dale soustavne zmirnovana ulevami podle §u 4, c. 14 zakona o dani z obratu a dani prepychove, ktere jsou stale rozsirovany a zlepsovany.

Proti dosavadnimu stavu navrhuje vlada jedinou vecnou zmenu spocivajici v tom, ze zvlastni prirazka podle §u 2 zak. c. 267/1935 ve zneni zak. c. 281/1937 Sb. z. a n. ma se vztahovati i na hospodarska a vydelkova spolecenstva.

Zmeny v techto ustanovenich jsou dusledkem prodlouzeni ucinnosti zakona a ma jimi byti presne vyjadreno, ze prirazky k dani z obratu a dani prepychove budou vybirany jen k dani z obratu a dani prepychove z dodavek a vykonu, dovozu a vlastni spotreby, u nichz danova povinnost vznikne do 31. prosince 1941.

Vypustenim ustanoveni §u 2, odst. 4, c. 2, maji byti i hospodarska a vydelkova spolecenstva s uhrnnym obratem pres 500.000 Kc rocne zdanena zvlastni prirazkou ku pravidelne 2%ni dani z obratu ve vysi 100% pravidelne 2%ni dane z obratu, maji-li tri nebo vice prodejen, ktere prodavaji prevazne spotrebitelum nebo jednu nebo vice prodejen s jednotnymi cenami. Tim se vyhovuje davnym pozadavkum ostatnich poplatniku, kteri se domahaji rovneho danoveho zatizeni dani z obratu podniku druzstevnich s podniky soukromymi. Opatreni to je v nynejsi dobe, kdy stat ocekavaji dalekosahle a nakladne ukoly, tim vice opravneno. Zmena v prvni vete jest jen dusledkem vypusteni shora uvedeneho ustanoveni.

V dusledku potreby statnich financi navrhuje rozpoctovy vybor slavnemu senatu ke schvaleni tuto osnovu zakona, jak se na ni usnesla posl. snemovna, podle sen. tisku 752. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen.

Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Senat je zpusobily se usnaseti.

Pristoupime ke hlasovani ve cteni prvem, a to o kazde ze spolecne projednavanych osnov zvlaste.

Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 poradu.

Budeme hlasovati o cele osnove zakona najednou, a to i s jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove.

Jsou proti tomu nejake namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, s uvodni formuli byla schvalen a podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 751.

Podle §u 54 jedn. radu budeme z usneseni predsednictva senatu jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove zakona take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje sen. Hubky, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Hubka: Nemam zmen.

Mistopredseda Donat: Neni zmen.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 751.

Nyni budeme hlasovati ve cteni prvem o odst. 2 poradu:

Budeme hlasovati najednou o cele osnove zakona, s jeho nadpisem, nadpisy paragrafu a uvodni formuli podle zpravy vyborove.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy paragrafu a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 752.

Podle §u 54 jedn. radu budeme z usneseni predsednictva senatu jeste v teto schuzi hlasovati o projednavane osnove zakona take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje sen. Horaka, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Horak: Nikoli.

Mistopredseda Donat: Neni zmen.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 752.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce, jimz je:

Zpravodaji jsou: za vybor soc.-politicky sen. Rusavy, za vybor rozpoctovy sen. dr Karas.

Prosim pana sen. Rusaveho, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Rusavy: Vazeny senate!

Pece o zdravi naseho lidu musi byti stalym ukolem vlady, ministerstva zdravotnictvi i sboru zakonodarnych. Nelze prehlizeti doposud vykonanou praci. Uprimny dik patri vsem, kdoz se jakymkoliv zpusobem zaslouzili o dnesni vysledky. Boj proti tuberkulose jest dokladem, co lze dociliti planovitym a energickym postupem. Plicni nemoce jsou v soucasne dobe omezeny, dik mimoradnym opatrenim, jimiz bylo temto strasnym nemocem celeno. Rozsirena nemocnicni pece, stavba specielnich sanatori, dokonala vychova odbornych lekaru a osetrovatelek, to vsechno si vyzadalo znacnych nakladu, ale tato soustavna lecebna pece a take zajem nejsirsi verejnosti, vykazuji v protituberkulosnim boji pozoruhodne uspechy. Na tuberkulosu vseho druhu zemrelo ze 100.000 obyvatel: 194 osob v roce 1927, 180 osob v roce 1928, 179 osob v roce 1929, 161 osob v roce 1930, 168 osob v roce 1931, 150 osob v roce 1932, 144 osob v roce 1933, 138 osob v roce 1934, 124 osob v roce 1937.

Tato umrtnost jest ve srovnani s jinymi staty jeste znacna a proto jest treba i nadale venovati protituberkulosni peci stalou pozornost. Boj s tuberkulosou trval vice nez pul stoleti, podarilo se omeziti tuto chorobu, a v boji musi byti pokracovano.

V poslednich letech vsak neobycejne vzrusta umrtnost na moderni socialni choroby, t. j. choroby srdecni a cevni. Ze 100.000 obyvatel zemrelo na srdecni nemoci v letech 1926 az 1930 prumerne 156 osob, r. 1931 157 osob, r. 1932 162 osob, r. 1933 168 osob a r. 1934 172 osoby.

Statistika z roku 1936 vykazuje 29.517 onemocneni srdecnimi chorobami a 5.562 onemocneni nemocemi cev. Pricinou napadneho vzrustu srdecnich nemoci jsou hospodarske a socialni pomery.

Pracovni tempo, nepriznive bytove pomery, donucujici zamestnance k dalekym jizdam na kolech do zamestnani za kazdeho pocasi, byty ve vysokych patrech cinzovnich domu, proste zpusob dnesniho zivota ma vliv na srdecni organ a onemocneni srdce vyrazuji predcasne ze zivota nebo alespon z aktivni cinnosti v mnohych pripadech mimoradne vynikajici jedince.

Nepochybujeme o dobre vuli ministerstva zdravotnictvi, ktere utvorilo pri ministerstvu staly poradni sbor z odborniku a zastupcu socialne-lekarskych instituci a take zaridilo ve statnich nemocnicich pri oddelenich pro vnitrni nemoce pododdeleni pro nemoci srdce, cev a revmatismu. Ministerstvo zdravotnictvi uvazuje o zrizeni takovych pododdeleni take v nemocnicich zemskych i okresnich. Tak se buduje zakladna, ktera bude dobrou oporou v boji proti uvedenym nemocem.

Ma-li vsak byti tento boj ucelne rizen a uspesne veden, jest nezbytne treba, aby byl vybudovan v Praze bud statni lecebny ustav, nebo dokonale nemocnicni oddeleni pro nemoci srdce a cev, jako vzorne lecebne, studijni a vedouci ustredi.

Soc.-politicky vybor jednal o navrhu sen. Panka a dr Miloty ve dvou schuzich 6. dubna a 17. kvetna t. r. Uznavaje vaznost predlozeneho navrhu, doporucuji plenu senatu, aby schvalilo toto usneseni:

Ministerstvu zdravotnictvi a telesne vychovy se uklada, aby uvazovalo o zrizeni statniho lecebneho ustavu, pripadne zrizeni lecebneho a studijniho nemocnicniho oddeleni pro potirani chorob srdce a cev a pribuznych nemoci se sidlem v Praze. Aby jiz v dohledne dobe doslo alespon k castecne realisaci tohoto duleziteho pozadavku, budiz rozsireno a dokonale vybaveno dosavadni kardiologicke pododdeleni ve statni nemocnici na. Kral. Vinohradech. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Za vybor rozpoctovy prednese zpravu pan sen. dr Karas. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Referent socialne-politickeho vyboru vysvetlil podrobne dulezitost tohoto oddeleni pri ministerstvu zdravotnictvi. Vzhledem k tomu, ze vlada je ochotna toto oddeleni zriditi a ze take byly na to penize v letosnim rozpoctu, ze kterych by se toto zrizeni uhradilo - ackoliv nyni na konci roku nevim, zda-li je klinika uz zrizena a zda take pristi rok to prijde do rozpoctu - navrhuji jmenem rozpoctoveho vyboru, ktery uznava dulezitost tohoto oddeleni, schvaleni teto resoluce. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s navrhy vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho otistenymi ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrhy vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho se schvaluji.

Tim je porad schuze vyrizen.

Predsednictvu senatu dosel dopis, podle ktereho se prihlasili do klubu senatorov Slovenskej Hlinkovej ludovej strany pp. sen. dr inz. Botto, dr Stefanek, dr Rehak, Selmec, Vyskocil, dr Ziska.

Ve schuzi rozpoctoveho vyboru dne 15. prosince 1938 zvolen byl 1. mistopredsedou rozpoctoveho vyboru p. sen. dr Polyak.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra v sobotu dne 17. prosince 1938 o 9. hod. s

Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni posl. snemovny (tisk 755) k vladnimu navrhu zakona o zatimnim vedeni statniho hospodarstvi Cesko-Slovenske republiky (podle §u 35 jedn. radu).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.