Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 127. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 15. prosince 1938

(Schuze zahajena ve 12 hodin 43 minut.)

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pazman.

Celkem pritomno 89 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: Z vlady republiky Cesko-Slovenske: predseda vlady Beran; ministri Sidor, div. gen. Elias, dr Feierabend, dr Fischer, dr Kalfus, dr Kapras, dr Klumpar, dr Krejci, dr Sadek. Z vlady slovenske ministr Teplansky. Z vlady podkarpatoruske: predseda vlady Volosin; ministr Revay.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda (zvoni): Slavny senate!

Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolene na dnesni schuzi sen. Kotrbovi, Popovicovi, dr Smeralovi, Fr. Mullerovi, Chalupnikovi a Slamovi.

Predsednictvo senatu dosel pripis predsedy vlady ze dne 14. prosince 1938, c. 8813/3-38, o zastupovani clenu vlady.

Zadam p. zapisovatele sen. Pichla, aby precetl tento pripis.

Zapisovatel sen. Pichl (cte): Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Cesko-Slovenske v Praze.

Predsednictvo min. rady sdeluje dodatkem k svemu dopisu ze dne 8. rijna 1938, cis. 7707/1076/S/38 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, cis. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje pana ministra dr Chvalkovskeho p. predseda vlady R. Beran, p. ministra dr Fischera p. predseda vlady R. Beran, p. ministra dr Kalfuse p. ministr dr Kapras, p. ministra dr Kaprase p. ministr dr Kalfus, p. ministra dr Krejciho p. ministr dr Havelka, p. ministra dr Sadka p. ministr dr Feierabend, p. ministra div. gen. Eliase p. ministr arm. gen. Syrovy, p. ministra Ciperu p. ministr dr Klumpar, p. ministra dr Feierabenda p. ministr dr Sadek, p. ministra arm. gen. Syroveho p. ministr div. gen. Elias, p. ministra dr Havelku p. ministr dr Krejci, p. ministra K. Sidora p. ministr dr Durcansky, cleny vlady Slovenske krajiny zastupuje p. ministr K. Sidor, a kdyby nebyl pritomen, tedy ten clen vlady Slovenske krajiny, ktery bude v Praze pritomen.

Cleny vlady Podkarpatske Rusi zastupuje ten jeji clen, ktery je v Praze pritomen.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Cesko-Slovenske.

Predseda vlady: Beran v. r.

Predseda (zvoni): Predsednictvu dosel pripis o ustaveni se klubu senatoru narodni jednoty.

Zadam pana tajemnika senatu o precteni tohoto dopisu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Predsednictvu senatu N. S. v Praze.

Sdelujeme, ze vcera ustavil se klub senatoru narodni jednoty, do nehoz vstoupili: Adam Josef, dr Bas Otakar, Bergman Rud., Broz Bedrich, Donat Vaclav, Dytrych Tomas, dr Havelka Otakar, inz. Havlin Jos., Horak Jan, Horny Stanislav, dr Hruban Moric, Hubka Jos., Jakubec Frant., Janovsky Jakub, Javornicky Otakar, dr Karas Jos., Klofac Vaclav, dr Klouda Ant., Kotrba Jan, Krejci J. J., Kroiher J. F., Machovsky Jos., inz. Marusak Karel, dr Matousek Jos., Mechura Jan, dr Milota Albert, Molik Frant., Nejezchleb, Marcha D., Novak Frant. K., Novak Frant. X., Olejnik Frant., Paulus Frant., Pechanec Jan, Pechman Frant., Pichl Jiri, Rejmon Pavel, Riedl Kar., Rohlena Maxmilian, Msgre Roudnicky Al., Rusavy Kar., Sehnal Vaclav, Sechtr Jos., Sladky Vaclav, Slama Julius, dr Sobota Jan, Strzil Jos., Thor Jos., Trnobransky J., Turek Vaclav, Vetterova-Becvarova A., Vlk Ant., Zaborec Cyril.

Predsedou klubu jest sen. Vaclav Donat, mistopredsedy pp. sen. dr Ant. Klouda, dr Jos. Matousek, Frant. Xav. Novak, Jos. Thor.

Predseda (zvoni): Predsednictva dosel pripis o vystoupeni senatoru z klubu csl. soc-dem. strany delnicke a utvoreni klubu senatoru narodni strany prace.

Zadam p. tajemnika senatu o precteni tohoto pripisu.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Senatni kancelari v Praze.

Prohlasujeme, ze vystupujeme z klubu senatoru ceskoslovenske soc. dem. strany delnicke a tvorime od 1. prosince 1938 klub senatoru narodni strany prace.

Mimo tento novy klub zustavaji sen. Nentvich, Pocisk a Zimak.

Predsednictvo klubu se nezmenilo, rovnez zamestnanci klubu zustavaji tiz.

Predseda (zvoni): Predsednictva dosel dalsi pripis o pristoupeni hospitantu ke klubu senatoru narodni strany prace.

Zadam p. tajemnika senatu, aby pripis ten precetl.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Senatni kancelari v Praze.

Podepsani sdeluji, ze se prihlasuji za hospitanty klubu senatoru narodni strany prace.

Podpisy: Pocisk, Nentvich a Zimak.

Predseda (zvoni): Pocatkem schuze byly rozdany tisky. Zadam o sdeleni jich.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Tisk 750. Zprava ustavne-pravniho vyboru o usneseniu posl. snemovne k vladnemu navrhu ustavneho zakona o zmene ustavy republiky Cesko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariadovacej (tlac 749).

Zapisy o 123. a 124. schuzi senatu N. S. R. CS. ze dne 22. listopadu 1938.

Predseda (zvoni): Zapis o 125. schuzi senatu N. S. R. CS. vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jezto nebyly v predepsane lhute zadnym p. senatorem podany pisemne namitky, poklada se zapis ten za spravny a bude vytisten.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze:

Senat se ve 125. plenarni schuzi dne 13. prosince t. r. usnesl, aby rozprava o prohlaseni pana predsedy vlady byla sloucena s rozpravou o ocekavanem zakone zmocnovacim.

Prikrocime tedy ke spolecnemu projednavani odst. 1 a 2 poradu:

Zpravodajem k odst. 2 poradu za vybor ustavne-pravni je p. sen. dr Karas, jemuz davam slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Navrh zakona, schvaleny jiz posl. snemovnou, predne zmocnuje presidenta - ovsem na navrh vlady - aby upravil novy text ustavniho zakona vzhledem k obema ustavnim zakonum o Slovensku a Podkarpatske Rusi. Dale aby zmenil ustavu, pokud je to nutno vzhledem k novym pomerum. Druhy clanek zakona zmocnuje vladu, aby za podpisu presidenta republiky vydavala narizeni s moci zakona; pokud by se ovsem narizeni to tykalo i Slovenska a Podkarpatske Rusi, jest nutny souhlas take i zastupcu techto obou vlad. Pokud by se to narizeni tykalo jenom Slovenska nebo Podkarpatske Rusi, jsou prislusne pouze vlady dotcenych krajin. A clanek III osnovy dava jaksi generalni pardon vsem dosavadnim narizenim vlady, vydanym na podklade starsich zmocnovacich zakonu od r. 1933 a na podklade zakona o obrane statu, §u 38, ktery rika, ze v dobe pohotovosti armady muze vlada vydavati narizeni s moci zakona.

Slavny senate, je to zakon kratky, ale obsahove tak zavazny! Prave v teto sini, kde dnes zasedame, pred 20 lety byla usnesena dosavadni nase ustava. V sousednich sinich po dlouhe mesice konaly se porady, na nichz jsem mel tehdy, jako urednik zemskeho vyboru, jistou soucinnost. Jednalo se zejmena o to, jakym duchem ma byti vedena ustava naseho statu. Zejmena slo o otazku, zdali mame mit silneho presidenta, jako maji na pr. Spojene staty severoamericke, anebo presidenta slabsiho, jako ma Francie. Konecne rozhodnuti nasi ustavy padlo pro slabeho presidenta, ale pro vsemocnou poslaneckou snemovnu. Formalne sice byl dvoukomorovy system, ale veskera moc byla dana pouze poslanecke snemovne, ne senatu. Pri hlasovani o tomto ustanoveni byl jsem tehdy tamhle na galerii pritomen jako urednik zemskeho vyboru a nenapadlo mne, ze po dvaceti letech budu zde s teto tribuny navrhovat zruseni teto ustavy. (Vykriky sen. Modracka.)

Toto zmocneni dava nasemu presidentovi vice prav, nez ma president Spojenych statu severoamerickych. Za tech 20 let, co jsem s tohoto mista tak casto podaval referaty a navrhy vyboru, zadny ukol mne neprichazel tak tezky jako tento dnes. Pri zadnych zavaznych navrzich, kdy jsem interne take necitil plneho souhlasu, ale kde rozum a zajem statu toho navrhu vyzadoval, rozpor ten nesel tak hluboko jako jde dnes.

Ve vcerejsi schuzi ustavne-pravniho vyboru p. sen. dr Klouda tak jemne to vycitil a vyslovil: Srdce nase nesrostlo s touto osnovou, ale rozum nam kaze, abychom pro ni byli. (Vykriky sen. Modracka.) Tento vnitrni rozpor je nam alespon ulehcen tim, ze vime, komu davame tuto neomezenou plnou moc. (Sen. Modracek: Panu Sidorovi!) Vsecka opatreni jsou vazana na podpis presidenta republiky a jednomyslne usneseni vlad. Timto presidentem jsme zvolili osobu, k niz mame plnou duveru, ze moci te nezneuzije (Sen. Modracek: Vzdyt zadnou moc nebude mit, pane kolego!), a ze ji pri plnem citeni pro spravedlnost, kterou osoba ta se vyznacuje, pouzije ku prospechu statu, k pravni ochrane slabych a k obhajeni spravedlnosti vsech.

Za teto garancie navrhuji jmenem vyboru ustavne-pravniho schvaleni usneseni posl. snemovny. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Slavny senate! Zahajuji rozpravu.

Udeluji slovo prvnimu prihlasenemu recnikovi, p. sen. Nedvedovi.

Sen. Nedved: Vazeny senate!

Jsem poveren uciniti jmenem klubu komunistickych senatoru toto prohlaseni:

Vlada podala navrh zmocnovaciho zakona, kterym se ve skutecnosti suspenduji prava parlamentu a volenych zastupcu lidu a veskera zakonodarna moc prenasi se na vladu. Presidentu je dokonce pri souhlasu vlady davana moc meniti ustavu a ustavni zakony republiky.

Povazujeme tento zakon za nejdalekosahlejsi zasah do elementarnich, demokratickych prav naseho lidu. Ustava republiky, podle niz veskera moc pochazi z lidu, je velikou vymozenosti naseho naroda a je vysledkem mnohaletych boju proti rakouskemu utlaku, je nejvyssim vyrazem jeho osvobozovaciho boje, ve kterem zapasili a krvaceli nejlepsi synove naroda. Tento vysledek prace a boju celych generaci ma byti razem likvidovan.

Tato skutecnost je pro dalsi osud naseho naroda tim nebezpecnejsi, ze v tomto zasahu proti jeho demokratickym pravum a vymozenostem citime vliv cizackych a nasemu lidu nepratelskych sil, ktere svym nasilnym postupem prinesly republice a nasemu lidu tolik bed. Citime v tomto zasahu proti demokratickym pravum naseho lidu vliv reakcnich kruhu, ktere z porazky republiky chteji vybudovati svoji moc proti vlastnimu lidu a vlastnimu narodu.

Vime, ze toto presvedceni, ktere vyjadrujeme timto prohlasenim, sdili s nami ohromna vetsina lidu teto zeme. Nas lid, rozdrasany tolika bolestmi, varuje pred dobrodruznymi, diktatorskymi zamysly, at prichazeji odkudkoliv. A lid neda se take oklamati temi, kdoz dnes, mluvice licomerne o "narodni jednote", chteji teziti z porazky naroda pro sve reakcni mocenske cile. V nejtezsich a nejbolestnejsich chvilich sveho naroda byli jsme s nim nerozlucne spjati. Se zdvizenym celem a s nezlomitelnou vuli neseme dvojnasob tihu vseho, co na nej doleha. Jsme hrdi jako komuniste na to, ze jsme prislusniky maleho naroda, ktery ve svych dejinach tak cestnou hrivnou prispel do pokladu kultury a pokroku sveta. Budeme za vsech okolnosti zarlive strezit, aby narod a lid nebyl odehnan od zive studnice svych pokrokovych tradic a od vyvoje pokrokoveho sveta. Bud jak bud, zustaneme za vsech okolnosti temto tradicim verni, zustaneme verni i vsemu tomu, zac bojovaly nejlepsi generace delnicke tridy. Zustaneme za vsech okolnosti spjati s lidem a narodem a nezpretrhame svazky ani s temi, s kterymi nas spjaly tezke chvile naseho lidu a kteri neduverujice v sily lidu zakolisali a klesli na duchu. Verime, ze se nas lid a narod nikdy nezproneveri velikym idealum sve minulosti, idealum svobody a demokracie, myslence sve narodni nezavislosti. Temto myslenkam budeme slouziti i my, spojeni s lidem, za vsech okolnosti.

A nyni k vladnimu prohlaseni pana predsedy vlady. Jsem zde v senate jiz desaty rok a za tu dobu zde bylo vladnich prohlaseni a programu nekolik. A kdybychom dnes delali jejich bilanci, zjistili bychom, ze z nejvetsi casti to byla prazdna slova, mluvena z oken. Tim nechci rici, ze tento zaver je mozno uciniti jiz nyni o nejmladsim vladnim prohlaseni. Budou-li po slovech nasledovati ciny, jake ocekava lid, ukaze budoucnost.

Pan predseda vlady ve svem prohlaseni vychazi z Mnichova. To jest uhelny kamen, na nemz je vybudovana nova situace Cesko-Slovenske republiky a take nova situace mezinarodni.

Kdyby pan predseda vlady byl spravne informovan o smysleni lidu, zjistil by, ze jeho nazory na Mnichov a nasledky Mnichova se s nazory a tuzbami lidu diametralne rozchazeji.

V prevazne vetsine naseho lidu je presvedceni, ze to, co se stalo v historickych dnech zarijovych, se stati nemusilo. V techto osudovych chvilich se nikdo lidu neptal. Lid se stal pouze subjektem, o nemz se rozhodovalo. Ale lid v celem state daval najevo zcela nepokryte svuj nazor na reseni historickeho problemu. Vzpomente tech obrovskych manifestaci v Praze, Brne, Bratislave a v celem state. Kdyby byl rozhodoval lid, byla by dnes jina situace, a byla by zde dnes take jina vlada.

Jaka zmena nastala, je nejlepe videti na vysilani naseho rozhlasu. V zarijovych dnech, pred i po mobilisaci, slyseli jsme denne v rozhlasu husitsky choral: "Kdoz jste Bozi bojovnici" - a nyni slysime casto choral: "Svaty Vaclave".

To je vymena, tradice husitske za tradici svatovaclavskou. A tato vymena ma veliky vyznam. Tradice husitska nam pripominala nejslavnejsi dobu dejin ceskeho naroda a je razena jmeny: Sudomer, Domazlice, Tachov, Usti n. L, Vitkov; a tradice svatovaclavska nam pripomina 120 volu a 500 hriven stribra, ktere Vaclav odvadel nemeckemu panovnikovi.

Predseda (zvoni): Prosim pana recnika, aby neuzival slov, nehodicich se do teto debaty.

Sen. Nedved (pokracuje): Tradice vitezna je nahrazena tradici porazeneckou.

Mnichov pry zarucil mir. A dva mesice po Mnichove je mir jiz tak zajisten, ze se ocekava jeho brzky skon a pokracovani mirove politiky tanky, dely, kulomety a bombardovacimi letadly.

Pan predseda vlady se raduje z narodni jednoty, ackoli dobre vi, ze k zadne narodni jednote nedoslo. To, co se predstavuje ceskemu narodu jako narodni jednota, neni nic jineho nez stara, opelichana, zbankrotela vladni koalice, ktera si dala premalovati firmu, rozsirena napravo o Stribrneho a Gajdu.

My jsme bojovali za jednotu vsech narodu republiky a za jeji obranu v dobach nebezpeci, a ta jednota zde byla. Lid cesky, slovensky, ukrajinsky, nemecky a madarsky jest ochoten jednotnou republiku branit, ale tahle jednota se mnohym panum, kteri dnes mluvi a pisi o jednote, nelibi. To byla jednota lidu, jednota demokraticka, vznikla spontanne v osudovych chvilich, a oni potrebuji jinou jednotu, jednotu, ktera se uzavira u zeleneho stolu cachrovanim a smlouvanim, jednotu panskou.

O jednotu lidu jste se neopreli, a to vedlo ke katastrofe. A nasledek je ten, ze se nam rozpadl i jednotny a nezavisly stat. I kdyz pan predseda vlady pravi, ze narodni idealy Slovaku a Rusinu jsou splneny, je to ve skutecnosti neco uplne jineho. Mame v jednom state tri vlady. Kazda vlada je uplne suverenni a prislusnici ceskeho naroda jsou v druhe casti republiky, na Slovensku, povazovani za nepratelske cizince a vypovidani. Prof. Tuka ohlasuje, ze autonomie nestaci, musi prijiti uplna samostatnost; a pan min. Sidor slibuje zrizeni vlastni slovenske armady. V kazde z techto tri samostatnych casti je uplne jiny rezim. Na Slovensku. totalitni, v Cechach a na Morave vegetuji posledni zbytky demokracie, kterym se rika demokracie autoritativni, pri cemz jsou obcanske svobody a prava suspendovany. Jednim z prvnich kroku vlady po Mnichove bylo zastaveni komunisticke strany Cesko-Slovenska. Strana, ktera neselhala, nekolisala, nekapitulovala, ktera do posledni chvile vytrvala, je za svou vernost k republice a k lidu trestana. Kdyby byla Cesko-Slovenska republika po Mnichove zustala suverennim statem, nemohlo se to stat.

A nyni nekolik slov o otazkach, o kterych pan predseda vlady nemluvil. Pan predseda vlady mluvil o zahranicni politice a o nasem pomeru k jinym statum; a tu postradame v jeho prohlaseni stanovisko o nasem pomeru k SSSR. Nastala v tomto pomeru nejaka zmena a jaka? Vzdyt prece pan predseda vlady dne 30. zari, kdyz se dostavila do parlamentu delegace csl. organisaci mladeze, k niz promluvil jeste ve funkci predsedy agrarni strany, pravil: "Zapadni a jini spojenci nejen ze nas zradili, ale hrozili nam take vojenskymi zakroky. Jediny spojenec, ktery nas nezradil, je Sovetsky svaz. Prislibil nam pomoc v ramci vsech moznosti. Dodrzel sve zavazky, ackoliv musil pocitati v takovem pripade s valkou proti Polsku a Rumunsku." (Vykriky sen. Donata a Sechtra.) To rekl Beran, ja cituji Berana. A take byv. ministri Derer, Vavrecka a Zenkl potvrdili v rozhlasovych projevech, ze SSSR nam do posledni chvile zustal vernym.

Dale postradame v prohlaseni p. predsedy vlady vyjadreni a stanovisko vlady k dulezitym udalostem zahranicnim, z nichz mnohe se tykaji primo naseho statu. Je to otazka garancii cesko-slovenskych hranic, ktera nam byla v Mnichove zavazne slibena. Je to cesta zahranicniho ministra nemeckeho Ribbentropa do Francie a prohlaseni vlady nemecke a francouzske o nemecko-francouzske hranici. Je to uredni komunike o sblizeni polsko-sovetskem. A proc pan predseda vlady o techto udalostech nemluvil? Nemame na nich zadneho zajmu a nemame k nim zadneho stanoviska? Ci snad nesmime miti vlastniho stanoviska a jsme v zahranicni politice vasalem jineho statu? To jsou vsechno otazky, ktere vyzaduji odpovedi. Vzdyt je mozno, ze se vytvori takova situace, a trebas i v brzke dobe, kdy budeme vtazeni do viru svetovych udalosti, a tu jiste je povinnosti vlady aby Narodni shromazdeni vcas informovala.

Pan predseda vlady zde pravil, ze armade cesko-slovenske patri nase vdecnost. Meli jsme skvelou, nadhernou armadu, ktere se obdivoval cely svet. A tato armada, slozena z pracujicich lidi vsech narodnosti republiky, sla hrdinne a odvazne a s nadsenim plniti svuj ukol. Ta armada nezklamala, ale zklamali ti, kdoz meli vedeni. Nasi vojaci byli jako ti Lacedemonsti v Thermopylach, ale chybel jim Leonidas. Meli odvahu jako Husite u Sudomere, ale chybel Zizka, byli statecni jako zborovsti legionari, ale nemeli zborovskych generalu. Cekali rozkaz k boji a prisel rozkaz k ustupu. A to byl pocatek konce nasi krasne demokraticke armady.

Pan predseda vlady mluvil ve sve reci take o cizich pristehovalcich. A protoze o pristehovalcich mluvil hned po hranicarich, je videt, ze je oddeluje. Radi bychom vedeli, koho pan predseda vlady povazuje za cizi pristehovalce. Maji to byt uprchlici ze Sudet nemecke narodnosti? Ty nelze vsechny ocejchovat jako cizi pristehovalce. Vazeni panove! V historickych zarijovych dnech, kdy vy jste resili osudove otazky republiky v Praze u zelenych stolu, byli jsme my, komunisticti poslanci a senatori, na hranicich. Ja sam jsem byl az do posledni chvile na nasich severovychodnich hranicich, v okrese trutnovskem, broumovskem a vrchlabskem. Spolupracoval jsem s urady vojenskymi, politickymi a policejnimi. A tam jsem videl ukazky statecnosti nemeckeho demokratickeho lidu. Politicke a policejni urady nas zadaly, abychom jim doporucili spolehlive osoby, kterym mohou sverit zbrane, my jsme jim je dodavali a tito nemecti delnici v obcanskem odevu vzali do rukou pusky a bodaky, a sli na hranice pomahat nasi financni strazi a cetnikum branit hranice proti vpadu cizackych tlup. A tito statecni lide by meli byt nyni povazovani za cizi pristehovalce? Kdo byl statecnejsi, ti kdoz v Praze jednali o kapitulaci, anebo ti, kteri, ac k tomu nebyli povinni, sli branit republiku?

Predseda (zvoni): Volam pana recnika pro tento vyrok k poradku.

Sen. Nedved (pokracuje): Temto lidem musi byt poskytnuto pravo asylu a musi jim byt dana moznost, aby nalezli zde novou existenci. (Vykriky.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. Nedved (pokracuje): A nyni k otazkam kulturnim. Pan predseda vlady mluvil o novem duchu ve skolstvi, symbolisovanem navratem krizu do skol, o nove vychove ucitelu a profesoru a o pravu skolske spravy, zajistit nutny vliv na disciplinarni rizeni s profesory, a o zasahu do dnesniho pravniho postaveni vysokych skol. Jsou to kulata slova, ale my jim dobre rozumime. Rozumime jim tak, ze se ma vratit doba Jiraskova "Temna", ze ucitel ma byt podrizen kulturni reakci a ze vysokoskolsti profesori, chlouba svobodne vedy, maji byt zglajchsaltovani. Ale cesky narod podobnou epochu jiz preckal, vite o tom dobre. A precka ji take tentokrat. I kdybyste na hranicich podle vzoru Koniase a jineho statu spalili vsechny spisy Jiraskovy, pripominajici nam nejslavnejsi doby ceskeho naroda, i kdybyste spalili vsechna dila Havlicka, Nerudy, Masaryka - cesky lid nepredelate. Vzdyt vase pomnichovska kampan proti Masarykovi a vsemu pokrokovemu jiz nyni zkrachovala. A ze chystate nove "Temno", bylo videt nejlepe z toho, kdyz v rozhlase promluvil take cesky spisovatel Jakub Deml a vykladal, ze pricinou narodni katastrofy je to, ze se lide malo modli, nemaji v bytech obrazy svatych a nemaji misto podlahy drevene podlahu udusanou z hliny.

A nyni k nekterym otazkam hospodarskym. Pan predseda vlady slibuje, ze statnim zamestnancum nebudou snizeny platy. To ovsem neni pravda, protoze platy statnich zamestnancu jsou uz snizeny. Ne tim, ze by se jim nekolik procent ubralo, nybrz tim, ze trpite radeni zdrazovatelu. Brambory jsou proti lonsku drazsi o 100%, maslo o 4 Kc na 1 kg, mleko o 40 hal. na litru, uhli o 30 az 40%, takze statni a verejny zamestnanec a vubec vsichni lide s pevnymi platy koupi dnes za svou mzdu mnohem mene nez pred rokem. Ma to snad byti jiz ta podpora soukromeho podnikani, o ktere mluvil pan predseda vlady?

A dalsi snizeni platu a mezd pan predseda vlady jiz take ohlasil. Mluvil totiz o spravedlive politice danove. A z dlouholetych zkusenosti jiz vime, co to znamena. Nevime jeste presne, jak ty nove osnovy danove budou vypadat, ale proslycha se, ze ma dojiti k pronikavemu linearnimu zvyseni dane duchodkove, cimz by byli postizeni vsichni, kteri maji odpocitanou mzdu, ale nebudou postizeni ti, kteri jsou mistry v danovych defraudacich. (Hlasy: Zvyseni dane obratove!)

Pan predseda vlady prohlasil, ze vysady druzstev pominou. Myslime, ze je nutno delati rozdil mezi druzstvy chudych lidi a kapitalistickymi podniky, ktere se za firmu druzstevni schovavaji. Chce-li pan predseda vlady postihnouti druzstva, kterym vysady druzstevni nenalezi, at se obrati predevsim na druzstva sve materske strany. Tech bylo ve starych hranicich republiky 9235, z toho konsumnich 1.053, elektrarenskych 1693, mlekarskych 305, lihovarskych 320, dobytkarskych 129 a jejich aktiva obnasela r. 1936 3376 mil. Kc. To nejsou druzstva, nybrz kapitalisticke mamuti podniky.

Pan predseda vlady pravil, ze bankerska cinnost bude upravena tak, aby se celilo nezadoucim zjevum v tomto oboru. A tu si opet dovoluji upozorniti na cinnost Agrarni banky, ktera vlastni doly, strojirny, slevarny, textilni tovarny, radioprumysl, elektrarensky prumysl, celkem ve starych hranicich 64 velkych prumyslovych zavodu a 40% prumyslu dodavajiciho armade.

Tam, kde pan predseda vlady mluvi o zasazich proti bohatym, je velice nejasny, ale tam, kde mluvi na adresu zamestnancu, je uplne presny. Chysta reakcni zasah proti zamestnanym zenam, chystaji se zasahy proti duchodum z nekolikereho zamestnani, s cimz bychom souhlasili, kdyby to bylo namireno vyhradne proti tem, kteri pobiraji obrovske platy z nekolika funkci, ale nemuzeme souhlasiti s tim, aby byli postizeni ti, jichz uhrnny prijem s bidou staci na nejnutnejsi zivotni potreby.

Pro vsechny plany, ktere zde pan predseda vlady prednesl, zada vlada zmocnovaci zakon. Zada zmocnovaci zakon proto, aby mohla svuj nepopularni, protilidovy a reakcni program provadeti pouhym narizenim bez kontroly verejnosti a take proto, ze i v te narodni jednote, ktera byla nyni slavnostne instalovana, nasli by se jiste svedomiti poslanci a senatori, kteri by nemohli pro takova opatreni zvednouti ruku. Proto budou zbaveni odpovednosti, jiste se svym vlastnim souhlasem. Narodni shromazdeni se stane pouhou dekoraci autoritativni demokracie.

Samozrejme hlasujeme proti zmocnovacimu zakonu.

Plan a program, ktery zde byl ohlasen p. predsedou vlady, muze se provadeti jen tak dlouho, pokud trva situace pomnichovska. Jiste jste sami take presvedceni, ze tato situace neni na vecne casy. Vsechny priznaky dokazuji, ze nastane opet mena. Udalosti svetodejneho vyznamu se vali primo lavinovite. A my jsme presvedceni, ze prijde brzy doba, kdy z celeho tohoto planu a programu nezbude nic jineho nez cerna vzpominka, vzpominka na pokus panske jednoty, ktera se domniva, ze je ve 20. stoleti mozny navrat do minulosti.

Vime, ze prijde doba, kdy zmizi nejen vas plan a vas program, nybrz zmizite take vy! Vime, ze prijde doba, kdy nam opet bude vraceno vsechno to, co jsme ztratili, ze nam bude vraceno nase Stredohori, Rudohori, Krkonose, Chodsko, Tesinsko, Slovensko (Potlesk.) a ze v nove, treti republice, bude zajistena vlada lidu! (Vyborne! - Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo p. sen. Donatovi.

Sen. Donat: Slavny senate!

Vladni prohlaseni, se kterym predstoupila pred senat nova vlada Beranova, stavi nas pred dva velike nove problemy; je to predne zmena orientace zahranicni politiky, za druhe zmena orientace politicke, hospodarske i kulturni v politice vnitrni.

Jsem rad a s povdekem to vita strana Narodni jednoty, ze vracime se k zasade naseho velkeho vudce ceskeho naroda Antonina Svehly, ktery vzdy hlasal: Bud v prve rade dobre se svym sousedem - dobre s kazdym, nejlepe s tim, kdo je vedle tebe! (Vykriky komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Vzhledem k vyznamu teto pamatne schuze jsem povinen vsechny kolegy prositi o zachovani absolutniho klidu. (Vyborne!)

Sen. Donat (pokracuje): Proto s velkym uspokojenim bereme na vedomi, ze nase vlada hleda vsechny cesty k dohode s Nemeckem, nasim nejvetsim sousedem, aniz opoustime pratelske styky s ostatnimi mocnostmi. Katastrofa, jez nas stihla odtrzenim tretiny statu, miliardovymi ztratami na majetku, primela nas, abychom si zrevidovali vsecko, co jsme po dvacet roku delali, vsecko dobre abychom zintensivneli, vsechno chybne abychom odstranili nebo alespon zmensili. Vlada opravdu svym prohlasenim hleda cesty, jak k tomu dospeti.

Prvy a hlavni zaklad k tomu byl polozen autonomii Slovenska a Podkarpatske Rusi. Bude pozehnanim pro celou Cesko-Slovenskou republiku, budou-li se tito tri narodove v duchu prave demokracie vyzivati po svem samostatne, na svou vlastni zodpovednost, jak toho jejich politicky, hospodarsky a kulturni zivot bude vyzadovati.