Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 126. schuze (obsah, prilohy) | Streda 14. prosince 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas, dr Buday.

Zapisovatele: Pazman, Pichl.

Celkem pritomno 94 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 17 hod. 18 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Vetterove-Becvarove, na tento tyden sen. Kralkovi, do konce tohoto tydne sen. Stodolovi.

Zpravy tisky 743, 745, 747, 748.

o 123. a 124. schuzi senatu N. S. R. C. S. schvaleny byly podle § 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne-pravni p. sen. dr Klouda, za vybor rozpoctovy p. sen. dr Karas.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor ustavne-pravni, panu sen. dr Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate!

Ustavne-pravni vybor projednal vladni navrh tisk 744 a doporucuje, aby jej senat prijal po oprave tiskovych chyb, uvedenych nize, beze zmeny. Ma pro to dobre duvody. Tato pravni materie jest upravovana za dobu samostatneho statu nyni jiz po treti a jest tedy predlozeny vladni navrh vysledkem dlouholete zkusenosti, zvlaste pak praxe za poslednich sest let, kdy vybor konal 436 schuzi.

Struktura zakona zustava v podstate stejna. Avsak zmeny, ktere postihly nas stat, vyzaduji zvysenou merou uspornosti v celem narodnim hospodarstvi a soustavne kontroly co nejsirsiho rozsahu vsude, kde jde o hospodareni s verejnymi penezi. Proto rozsiruje se kompetence usporneho vyboru na spravu a hospodarstvi nositelu verejneho pojisteni a na spravu a hospodarstvi vsech zarizeni, na kterych je stat zucastnen kapitalove nebo u nichz bere ucast na moznych ztratach. Nynejsi navrh vraci se k prvemu zakonu c. 301 z roku 1921, pokud jde i o pocet clenu. Cinnost usporneho vyboru, ktera jest mu ulozena v §§ 1 a 5, nelze s uspechem vykonavati ve sboru prilis sirokem a proto rusi se plenum komise jako vec, ktera se v praxi neosvedcila.

Podrobneji upravuje se soucinnost s nejvyssim ucetnim kontrolnim uradem a jest to pouze statutovani praxe, jak se vytvorila. Treba zvlaste zdurazniti, ze ustanovenim §u 5, odst. 1 a 2 neni dotcena pusobnost nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, pro jejiz rozsah je i nadale smerodatnym pouze zakon c. 175/1919 Sb. z. a n. Zejmena nerozsiruje se jeho pusobnost na obor verejneho pojisteni, pokud mu ovsem nektere useky jiz nepodlehaji.

Take spoluprace pri sestavovani statniho rozpoctu, ulozena nove vyboru, jest pouze kodifikovanim cinnosti, kterou usporny vybor od pocatku jiz konal jako predni svou povinnost.

Dulezitym jest ustanoveni o permanenci usporneho vyboru, jehoz cinnost nekonci ani ukoncenim zasedani snemoven, ani prerusenim snemovnich praci prohlasenim presidenta republiky, ale ani tehdy, uplynulo-li volebni obdobi snemoven, nebo kdyz Narodni shromazdeni bylo rozpusteno. V tom pripade setrvavaji jeho clenove ve svych funkcich az do volby vyboru noveho - jez ma byti provedena do dvou mesicu po ustaveni nove snemovny - pozivajice plnych prav clenu Narodniho shromazdeni, zvlaste tedy imunity.

Clenove zvoleni na uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi ucastni se jednani jen jde-li o veci, ve kterych vladni a vykonnou moc vykonavaji i na Slovensku a Podkarpatske Rusi organy republiky nebo organy spolecne.

Pokud byly pri vyborovem jednani vzneseny namitky, ze usporny vybor bude miti maly pocet clenu a ze nebude snad moci zvladnouti vsechnu praci jemu ulozenou, treba upozorniti, ze se uzemi, ktere podlehalo kontrole usporneho vyboru, zmensilo o uzemi zabrana a z velke casti take odpadne kontrola spravy na Slovensku a Podkarpatske Rusi. Mimo to usporny vybor voli si jednotlive useky pro kontrolu podle potreby.

Ustanoveni §§ 6 az 8 jsou pouze prizpusobena zruseni plena komise, jinak zustavaji beze zmeny.

Ustavni vybor senatu opravil v usneseni posl. snemovny tisk 744 tyto tiskove chyby:

V §u 5, odst. 1, ve ctvrte radce misto "jejich" ma byti "jejich", v §u 7, odst. 2, v patem radku misto "radu" ma byti "radu". § 9 precisluje se na § 8, § 10 na § 9 a § 11 na § 10. V precislovanem §u 10, odst. 1 citovany § 10 precisluje se na § 9. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor rozpoctovy je pan sen. dr Karas. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Predloha tato je treti predlohou, ve ktere se zabyva senat provedenim myslenky kontroly statni spravy. Mame sice nejvyssi ucetni kontrolni urad, ktery ji vykonava take, ale ovsem funkce jeho jakozto statniho uradu je jina nez funkce kontrolni komise, ktera je vlastne organem parlamentu, tedy organem kontrolujicim primo cinnost vlady.

Prvni kontrolni komise, zrizena tenkrat na navrh dr Kramare, se prave neosvedcila, druha vsak ano. Ale v praxi se zjistilo, ze toto velke, 24clenne teleso by tezko pracovalo, a proto byl zrizen uzsi vybor 5 az 6clenny, ktery fakticky pracoval. Novy navrh zakona, ktery se nam predklada, na zaklade teto zkusenosti s tim pocita a snizuje pocet clenu na 9. Pri tom je senat v pomeru k posl. snemovne zastoupen 1:2, senat tremi cleny, posl. snemovna sesti.

Dale se rozsiruje kompetence vyboru, jak uz rekl zpravodaj vyboru ustavne-pravniho a co ja jako predseda rozpoctoveho vyboru, zejmena vitam, na soucinnost pri sestavovani statnich rozpoctu, ktere doposud patrilo vyhradne ministerstvu financi. Ale posledni 3 leta se zucastnila techto praci usporna komise a my dobre muzeme posouditi jeji zasluznou cinnost, jak ve statnich vydajich bylo hodne skrtano.

Vybor rozpoctovy uznavaje v oboru financnim plne oduvodnenost teto komise, ktera mnoho usporila statu, primlouva se za prijeti teto osnovy. Jedine, nad cim jsme se pozastavili, je to, ze se clenum teto komise neuklada duvernost, kdyz budou kontrolovat soukrome podniky nebo banky. Na poruseni duvernosti je nepatrna sankce, totiz zbaveni clenstvi komise. Muze se vsak stati, ze clen, ktery nezachoval duvernost, muze zpusobit podniku velke ujmy nebo skody prozrazenim obchodnich tajemstvi, takze se nam zdalo, ze trestni sankce, zbaveni clenstvi v komisi, ale neruceni za skodu, je nedostatecna. Ale nezdalo se nam ucelne dnes to menit a proto rozpoctovy vybor navrhuje prijeti osnovy tak, jak se na ni usnesl vybor ustavne pravni. (Souhlas.).

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, budeme tedy hlasovat.

Podle listiny pritomnych je v teto chvili zapsano celkem 72 senatoru, z nichz je 12 senatoru z krajiny Slovenske. Je tedy senat zpusobily se usnaseti, a to i s hlediska zakona c. 299/1938 Sb. z. a n. o autonomii Slovenskej krajiny.

Upozornuji, ze jde o zakon, ktery vyzaduje ke svemu schvaleni podle §u 5, odst. 3 zakona c. 299 Sb. z. a n. z r. 1938 o autonomii Slovenskej krajiny, aby vetsina hlasu zahrnovala v sobe i primerenou vetsinu clenu senatu zvolenych na uzemi Slovenske krajiny.

Z toho duvodu dam hlasovati podle jmen, a to jak ve cteni prvem, tak i ve cteni druhem.

Podle jmen hlasuje se tak, ze kazdy senator odevzda na svem miste tisteny hlasovaci listek, obsahujici jeho jmeno a slovo "ano" nebo,,ne".

Za tim ucelem byly kazdemu senatoru odevzdany hlasovaci listky s jeho jmenem, z nichz na kazdem vytisteno jest jmeno senatora a vedle toho slovo "ano" a na druhem stejne vybavenem slovo "ne".

Aby byla zaruka spravneho provedeni ustanoveni § 5, odst. 3 zakona o autonomii Slovenskej krajiny, jsou listky senatoru slovenskych od listku ostatnich odliseny razitkovou poznamkou "Slovenska krajina".

Zadam nyni, aby, az prikrocim k hlasovani, pani zapisovatele, a to p. sen. Sehnal na strane leve, p. sen. dr Karas ve stredu a p. sen. Pichl na strane prave s urnami obesli useky jim pridelene a sebrali hlasovaci listky.

Kdo tedy souhlasi s osnovou zakona o zrizeni parlamentniho usporneho a kontrolniho vyboru, s jeho nadpisem a uvodni formuli ve zneni zpravy vyborove, necht odevzda do urny hlasovaci listek se svym jmenem a vytistenym "ano".

Kdo nesouhlasi, odevzda listek se svym jmenem a vytistenym "ne".

Zadam nyni pp. zapisovatele, jez jsem jiz jmenoval, aby se ujali svych funkci, a pany senatory, aby podle prave udelenych pokynu provedli hlasovani. (Deje se.)

Pany zapisovatele zadam, aby s tajemnikem senatu provedli skrutinium a mne oznamili jeho vysledek.

Podle vysledku hlasovani v prvem cteni odevzdano bylo celkem 85 hlasu, a to: proti osnove zadny hlas, pro osnovu tedy vsech 85 hlasu.

Toto cislo prevysuje pozadovanou nadpolovicni vetsinu. Z techto 85 hlasu je 16 hlasu senatoru zvolenych na uzemi Slovenske krajiny, cimz jest dosazeno tez vetsiny pozadovane §em 5, odst. 3 ustavniho zakona o autonomii Slovenskej krajiny.

Byla tedy osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli schvalena ve cteni prvem podle zpravy vyborove tisk 745, i s hlediska zakona c. 299 Sb. z. a n. z r. 1938 o autonomii Slovenskej krajiny.

Prerusuji jednani na dobu 1/2 hodiny.

Predseda (zvoni): Zahajuji prerusenou schuzi.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove zakona ve cteni druhem.

Podotykam, ze hlasovaci listky jsou stejne upraveny jako ve cteni prvem.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor ustavne-pravni sen. dr Kloudy, za vybor rozpoctovy sen. dr Karase - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nemam navrhu.

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovnez ne.

Predseda (zvoni): Zadam tedy pany zapisovatele sen. Sehnala, dr Karase a Pichla, aby stejnym zpusobem jako pri cteni prvem obesli useky jim pridelene a sebrali hlasovaci listky, pp. senatory zadam, aby odevzdali rovnez stejnym zpusobem i listky.

Kdo tedy souhlasi s osnovou zakona o zrizeni parlamentniho usporneho a kontrolniho vyboru, s jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou prave ve cteni prvem podle zpravy vyborove, take ve cteni druhem, necht odevzda do urny hlasovaci listek se svym jmenem a vytistenym slovem "ano"; kdo nesouhlasi, odevzda listek se svym jmenem a vytistenym slovem "ne". (Deje se.).

Pany zapisovatele zadam, aby s p. tajemnikem senatu provedli skrutinium a mne oznamili jeho vysledek.

Konstatuji, ze podle vysledku hlasovani bylo ve cteni druhem odevzdano celkem 85 hlasu, a to: proti osnove nebyl odevzdan zadny hlas, pro osnovu 85 hlasu. Toto cislo prevysuje pozadovanou nadpolovicni vetsinu.

Z techto hlasu jest 16 hlasu senatoru zvolenych na uzemi Slovenskej krajiny, cimz je dosazeno tez vetsiny pozadovane §em 5, odst. 3 ustavniho zakona o autonomii Slovenskej krajiny.

Byla tedy osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli schvalena podle zpravy vyborove tisk 745 take ve cteni druhem i s hlediska zakona c. 299/1938 Sb. z. a n. o autonomii Slovenskej krajiny.

Prerusuji jednani senatu na dobu 10 min.

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji prerusenou schuzi.

Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze.

Mezi schuzi bylo rozdano tistene usneseni posl. snemovny. Zadam o jeho precteni.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Usnesenie posl. snemovne (tlac 749) o vladnom navrhu ustavneho zakona (tlac 1437) o zmene ustavy republiky Cesko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariadovacej (tlac 1438).

Mistopredseda Donat (zvoni): Toto usneseni posl. snemovny bylo z predsednictva prikazano vyboru ustavne-pravnimu.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Navrhuji, aby bylo ulozeno vyboru, aby o shora uvedenem usneseni posl. snemovny tisk 749 podal zpravu do nejblizsi pristi schuze.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Dosel pripis pp. sen. Stastneho a Solce ze dne 13. prosince 1938, kterym oznamuji, ze po rozchodu sveho klubu vytvorili v senate nezavislou skupinu ceskych narodnich socialistu.

Do vyboru zahranicniho nastupuje za sen. Rypara sen. dr Sobota, do vyboru techn.-dopravniho za sen. Kotrbu sen. inz. Havlin.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve ctvrtek dne 15. prosince 1938 o 12. hod. s

1. Rozprava o prohlaseni predsedy vlady, ucinenem ve 125. schuzi senatu N. S. dne 13. prosince 1938.

2. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni posl. snemovne (tlac 749) k vladnemu navrhu ustavneho zakona o zmene ustavy republiky Cesko-Slovenskej a o mimoriadnej moci nariadovacej (tlac 750) [podle §u 35 jedn. radu].

3. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 689), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohoda mezi Ceskoslovenskou republikou a Spojenymi staty americkymi, podepsana dne 7. brezna 1938 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 15. dubna 1938, c. 69 Sb. z. a n., s dodatkovym protokolem (tisk 699).

4. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o navrhu sen. Panka, dr Miloty (tisk 584) na vybudovani statniho lecebneho ustavu, pripadne zrizeni lecebneho a studijniho nemocnicniho oddeleni pro potirani chorob srdce a cev a pribuznych nemoci se sidlem v Praze (tisk 704).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.