Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 125. schuze (obsah) | Utery 13. prosince 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 96 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: Z vlady republiky Cesko-Slovenske: predseda vlady Beran; ministri Sidor, arm. gen. Syrovy, Cipera, div. gen. Elias, dr Feierabend, dr Fischer, dr Havelka, dr Chvalkovsky, dr Kalfus, dr Kapras, dr Klumpar, dr Krejci, dr Sadek. Z vlady slovenske: predseda vlady dr Tiso; ministri Cernak, dr Durcansky, Teplansky, dr Vanco. Z vlady podkarpatoruske: predseda vlady Volosin.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

1. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 689), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohoda mezi Cesko-Slovenskou republikou a Spojenymi staty americkymi, podepsana dne 7. brezna 1938 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 15. dubna 1938, c. 69 Sb. z. a n., s dodatkovym protokolem (tisk 699).

2. Zprava vyboru soc.-politickeho a rozpoctoveho o navrhu sen. Panka, dr Miloty (tisk 584) na vybudovani statniho lecebneho ustavu, pripadne zrizeni lecebneho a studijniho nemocnicniho oddeleni pro potirani chorob srdce a cev a pribuznych nemoci se sidlem v Praze (tisk 704).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 17 hod. 25 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. dr Bacinskemu; na tento tyden sen. Zemanovi; na dnes a 15. a 16. t. m. sen. Strzilovi; od 13. do 17. prosince sen. Hokkymu.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena dovolena sen. dr Brassovi do konce prosince t. r.

K poukazu predsedovu precetl zapisovatel sen. Sehnal dosle pripisy vlady predsednictvu senatu NSRCs v Praze, a to ze dne 2. prosince 1938, c. j. 8615/909-S-38 a 8617/1075-S m. r., ze dne 11. prosince 1938, c. 8781/909/S-38 m. r.:

1. z 2. prosince 1938, c. j. 8615/909-S-38 m. r.

Pan president republiky prijal podanou mu demisi cele vlady, zprostil predsedu vlady a ostatni cleny vlady uradu a jmenoval rozhodnutim ze dne 1. prosince 1938 mne predsedou vlady Cesko-Slovenske republiky.

Zaroven jmenoval cleny vlady Cesko-Slovenske republiky pany: vyslance dr Frantiska Chvalkovskeho a poveril ho rizenim ministerstva zahranicnich veci; odboroveho prednostu dr Otakara Fischera a poveril ho rizenim ministerstva vnitra; odb. prednostu dr Josefa Kalfuse a poveril ho rizenim ministerstva financi; univ. prof. dr Josefa Kaprase a poveril ho rizenim ministerstva skolstvi a nar. osvety; univ. prof. dr Jaroslava Krejciho a poveril ho rizenim ministerstva spravedlnosti spolu s ministerstvem pro sjednoceni zakonu a organisace spravy; gen. tajemnika Ustredniho svazu csl. prumyslniku dr Vlastimila Sadka a poveril ho rizenim ministerstva prumyslu, obchodu a zivnosti; div. gen. Aloise Eliase a poveril ho rizenim ministerstva zeleznic spolu s ministerstvem post a telegrafu; starostu Dominika Ciperu a poveril ho rizenim ministerstva ver. praci; predsedu Csl. obilni spolecnosti dr Ladislava Feierabenda a poveril ho rizenim ministerstva zemedelstvi; arm. gen. Jana Syroveho a poveril ho rizenim ministerstva nar. obrany; reditele Ustredni soc. pojistovny dr Vladislava Klumpara a poveril ho rizenim ministerstva soc. pece spolu s ministerstvem ver. zdravotnictvi a telesne vychovy.

Dale jmenoval pana posl. Karola Sidora a pana senatniho radu dr Jiriho Havelku cleny vlady Cesko-Slovenske republiky.

Predsedou vlady Slovenske krajiny jmenoval Msgra dr Jozefa Tisu a poveril ho rizenim veci spadajicich na Slovensku do oboru ministerstev vnitra, soc. pece a ver. zdravotnictvi, a cleny teto vlady pany: posl. Pavla Teplanskeho a poveril ho rizenim veci spadajicich na Slovensku do oboru ministerstev financi, prumyslu, obchodu a zivnosti a zemedelstvi; advokata dr Ferdinanda Durcanskeho a poveril ho rizenim veci spadajicich na Slovensku do oboru ministerstev zeleznic, post a telegrafu a ver. praci; prof. Matuse Cernaka a poveril ho rizenim veci spadajicich na Slovensku do oboru ministerstva skolstvi a nar. osvety; poslance dr Milose Vancu a poveril ho rizenim veci spadajicich na Slovensku do oboru ministerstva spravedlnosti.

Predsedou vlady Podkarpatske Rusi jmenoval Msgre Aug. Volosina a pana posl. Juliana Revaye clenem teto vlady.

Clenove vlady slozili ustavne predepsany slib do rukou presidenta republiky dne 1. prosince 1938.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: Beran v. r.

2. z 2. prosince 1938, c. j. 8617/1075 S m. r.:

Vlada republiky Cesko-Slovenske zvolila ve sve schuzi konane dne 1. prosince 1938 namestky predsedy vlady ministry Karola Sidora a arm. gen. Syroveho.

Predseda vlady: Beran v. r.

3. z 11. prosince 1938, c. j. 8781/909/S-38 m. r.

Pan president republiky poveril rozhodnutim ze dne 11. prosince 1938 ministra div. gen. Aloise Eliase rizenim ministerstva dopravy a ministra dr Vladislava Klumpara rizenim ministerstva socialni a zdravotni spravy.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: Beran v. r.

K poukazu predsedovu precetl tajemnik senatu dr Bartousek pripis predsednictva ministerske rady ze dne 7. prosince 1938, c. 8611/364 S m. r.:

Viceguverner Podkarpatske Rusi ve funkci prednosty zemskeho uradu pro Podkarpatskou Rus vyhlasil v dohode s presidentem vrchniho soudu v Kosicich a vrchnim prokuratorem v Kosicich podle cl. I/3 § 1 zak. c. 168/22 Sb. z. a n. a zak. cis. 315/36 Sb. z. a n. dnem. 1. listopadu 1938 stanne pravo pro obvod okresniho uradu ve Volove pro zlociny vzpoury (§ 153 az 155 zak. cl. V/1878), vrazdy (§ 278), umyslneho zabiti (§ 279 a 280), loupeze (§§ 344 az 349) a pro zlocin obecne nebezpecneho poskozeni ciziho majetku na vodnich dilech, zeleznicich, telegrafech a telefonech (§§ 429, 434 az 436, 439 zak. cl. V/1878 a § 12 zak. cl. XXXI/1888).

O tom se podava zprava podle § 2 zak. c. 168/22 Sb. z. a n.

Za predsedu vlady: dr Caha v. r.

K poukazu predsedovu precetl sen. tajemnik dr Bartousek pripis sen. Kvasnicky:

Vazeny pane predsedo!

Povazuje ukol tohoto Narodniho shromazdeni za skonceny, skladam mandat do senatu a vracim se k svemu obcanskemu povolani.

Chci vychovavati mladez pro lepsi budoucnost naroda a statu.

V Praze v prosinci 1938.

Prof. J. Kvasnicka.

Vladni navrh tisk 744 prikazan vyborum ustavne-pravnimu a rozpoctovemu, jimz ulozeno, aby podaly zpravu do nejblizsi schuze.

Tesnopisecke zpravy o 120. az 124. schuzi senatu NSRCs.

Zapisy o 120. az 122. schuzi senatu NSRCs.

Vyboru ustavne-pravnimu:

ze dne 16. listopadu 1938, kterym se meni zakon o stalych seznamech volicskych (c. 9029),

ze dne 11. listopadu 1938, kterym se meni 16, odst. 2 zakona ze dne 4. cervence 1931, c. 131 Sb. z. a n., o soudnictvi ve sporech z pomeru pracovniho, sluzebniho a ucebniho (o pracovnich soudech) (c. 9030),

ze dne 4. listopadu 1938 o uprave smluv sjednanych statem (c. 9048),

ze dne 25. listopadu 1938, kterym se provadi smlouva ze dne 20. listopadu 1938 mezi Ceskoslovenskou republikou a Nemeckou risi o otazkach statniho obcanstvi a opce (c. 9070).

Vyboru soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 11. listopadu 1938:

jimz se doplnuje vladni narizeni ze dne 19. rijna 1938, c. 244 Sb. z. a n., o uprave zamestnavani osob z uzemi obsazenych cizi moci (c. 9042),

o nekterych opatrenich v oboru Lecebneho fondu verejnych zamestnancu a nemocenske pojistovny csl. statnich drah (c. 9043),

jimz se zrizuje Ustav pro peci o uprchliky (c. 9049).

Vyboru narodohospodarskemu vladni narizeni ze dne 16. listopadu 1938 o cenach piva (c. 9050).

Vyborum narodohospodarskemu a soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 25. listopadu 1938 o prechodnem umisteni zemedelcu z uzemi obsazenych cizi moci (c. 9090).

Vyboru techn.-dopravnimu vladni narizeni ze dne 29. listopadu 1938 o nekterych opatrenich souvisicich se zrizenim prubezne automobilove silnice Vratislav-Brno-Viden (c. 9127).

Vyboru zivn.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 19. listopadu 1938, jimz se meni a doplnuji predpisy hlavy VII zivnostenskeho radu o zivnostenskych organisacich vyssiho radu (c. 9089).

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 29. listopadu 1938:

o prechodnem odkladu umorovaci sluzby statniho dluhu (c. 9106),

kterym se prechodne odklada urokovani a umor nekterych nestatnich pevne zurocitelnych cennych papiru (c. 9107).

Vyboru ustavne-pravnimu vladni narizeni ze dne 19. listopadu 1938 o prelozeni sidla Zemskeho uradu pro Podkarpatskou Rus (c. 9071).

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan predseda vlady. Davam mu slovo.

Predseda vlady R. Beran: Slavny senate!

Zmeny, ktere pozorujete ve svem sboru, vyjadruji samy dosti vymluvne velikost a dosah promen, kterym byl podroben nas stat na konferenci ctyr velmoci v Mnichove a pri dalsich mezinarodnich jednanich, ktera z usneseni teto konference vzesla. Prinesli jsme obet miru, jaka nebyla az dosud v dejinach od jinych narodu pozadovana. Uzemi, na kterem jsme organisovali svuj statni a hospodarsky zivot, bylo zmenseno. Ve jmenu sebeurceni byla priclenena temer tretina obcanu republiky k sousednim statum. Nejbolestnejsi pri tom je, ze jsme museli odstoupit i uzemi od nepameti narodnostne ceska a ze jsme ztratili i tisice obcanu narodnosti slovenske a rusinske. Cely svet musi pochopit, ze hranice nelze vesti srdcem. Uznavame skutecnost, ze nasi krajane jsou podrobeni jine statni svrchovanosti, ale v jejich kulturnim a mravnim spolecenstvi s nami nevidime a nechceme videt prekazku samozrejme jejich loyality ke statum, jejichz obcany se stali. Citove dotykaji se nas zmeny uzemi nejdrtiveji, nesmime vsak pro cit zapominat i na ostatni dusledky zmen, kterymi jsme prosli. Cely zaklad naseho zivota je promenen. Ackoli pomer mezi zakladnimi slozkami spolecenskymi a vyrobnimi ani v narode ceskem, ani v narode slovenskem se nezmenil, privodilo zmenseni naseho statniho uzemi velike zmeny v prirodni zakladne naseho hospodarstvi a vyvolalo potrebu zcela noveho usporadani nasi spravy verejne, budovane pro rizeni a sluzbu vetsimu a vnitrne jinak ustrojenemu celku.

Dnes je jisto, ze nemuzeme proste pokracovati ani programove, ani metodicky v politice, kterou jsme uskutecnovali az.do zari letosniho roku. Nase vztahy mezinarodni jsou dnes urcovany novou zemepisnou situaci statu a novymi mocenskymi pomery v Evrope. Nas vnitrni rad je take zmenen. Pomer mezi zememi ceskymi a Slovenskem i Podkarpatskou Rusi se upravuje na novem zaklade. Narodni idealy Slovaku a Rusinu, o ktere v minulosti usilovali, naplnuji se v celem rozsahu. Autonomni prava Slovenske krajiny, vtelena do naseho ustavniho radu a schvalena manifestacni vetsinou teto snemovny, skytaji slovenskemu narodu zaruky dalekosahlych moznosti politickeho, kulturniho, hospodarskeho a socialniho rozvoje. Narodni sebevedomi, ktere se takto uplatnuje v zivote naseho statu pronikaveji, nez tomu bylo dosud, nebrani ani Cechum, ani Slovakum, ani Rusinum, abychom si neuvedomovali nezbytnost sve statni pospolitosti s hlediska nasi narodni existence. Odpovednost k pristim generacim nas zavazuje, abychom rychle a ucinne s nejlepsim porozumenim jeden pro druheho rozvijeli ony organisacni a spravni slozky, ktere budou tuto pospolitost vyjadrovat a zaroven prohlubovat: Proto v nejblizsich dnech bude uvedena v zivot instituce vladnich delegatu Slovenske krajiny ve spolecnych ministerstvech zahranicnich veci, narodni obrany a financi. Tito cinitele zabezpeci nejuzsi spolupraci a uplatneni slovenskych zajmu ve spolecnych ustrednich uradech. To je naznak cesty, kterou pujdeme pri budovani sveho statniho a zivotniho spolecenstvi nejen se Slovaky, ale take s Rusiny.

Cim hlubsi bylo nase ponizeni, tim silnejsi musi byti nase vule a tim mravne vyssi musi byti nas novy cil. Prava sila jednotlivce i narodu se pozna v nestesti. Kdo je schopen videt sve vlastni chyby a z jejich poznani vyvozovat nemilosrdne zavery, neni slab. Nas lid tuto schopnost prokazal svou obdivuhodne ukaznenou reakci na udalosti poslednich mesicu. Byli jsme narodem politicky roztristenym. Stali jsme se vasnivymi zajatci stranickych doktrin, ktere nas vzajemne vzdalovaly. Nebyli jsme proto schopni mohutneho jednotneho rozmachu, ktery v zivote statu nelze nahradit pouhou smesi prikladnych a prukopnickych cinu, protoze ve svych ucincich prospivaji vic dilcim nez celonarodnim a celostatnim potrebam a zajmum. Setrvacnost v systemu i v osobach branila nam v minulosti uskutecnit pronikavou napravu, ackoli nam neschazeli duchove, kteri videli dobre a zavcas varovali. Teprve naraz zvenci uvolnil nam cestu k definitivnimu zuctovani se soustavou, zdedenou v podstate z dob predvalecnych. Narodni myslenka vyprostila se ze siti vsesvetovosti a cizich ideologii, prekonala malicherne tridnictvi a dala vzniknouti novym mohutnym politickym proudum. Lid srazil se v jednotne siky. Na Slovensku, v Cechach i na Morave a take na Podkarpatske Rusi. Politicke strany drivejska prestaly existovat ve skutecnosti drive, nez byly formalne zlikvidovany. Neni nikde navratu k minulosti ani v programech, ani v metodach, ani v taktice. Kazdy pokus o navrat byl by lidem rozhorcene zmaren. Jsme si vedomi, ze nelze pripustit nove politicke tristeni nasich narodu a ze nelze trpet takova politicka hnuti, ktera nerostou z domacich korenu. (Vyborne!) Narodni strany nebudou uchvatiteli moci ve vlastnim state, ale budou jeho oddanymi sluzebniky. Budou organisovat verejne mineni a provadet s hlediska narodniho a statniho zajmu kontrolu cinnosti vlady a verejne spravy, at uz nesou politickou odpovednost primou ucasti ve vlade, ci nikoli. Sluzba statu a narodu, to je ten novy duch, ktery musi proniknouti kazdym jednotlivcem do soukromeho i verejneho zivota stejne jako vedomi, ze pred pravem vuci statu stoji povinnost ke statu a ze nad narokem stoji obet.

Myslenka narodni jednoty nezustane ovsem omezena na pole organisace zivota politickeho. Nebyl by sjednocen narod, kdybychom zjednodusili jen politicke stranictvi. Nebyl by sjednocen, kdyby se narodni energii plytvalo ve zbytecne velkem poctu ruznych a vzajemne se potirajicich organisaci a spolku. Budeme proto pracovat, abychom zjednodusili, odpolitisovali a soustredili svoje roztristene spolky a organisace kulturni, telovychovne, prumyslove, penezni, druzstevni, odborove, zemedelske, zivnostenske i obchodnicke. (Potlesk.) Stejne sjednotime vsechny organisace narodne a socialne podpurne. Vlada dala jiz podnet, aby v prve rade bylo dobrovolne provedeno soustredeni narodne podpurnych organisaci a telovychovnych a sportovnich spolku, a dala jiz organisacni a pravni zaklad pro sjednoceni socialne podpurnych akci v ramci pripravovane organisace "Narodni pomoci". Nezatajuji odhodlani vlady prosaditi v nejkratsi dobe toto nezbytne soustredeni celou vahou statni autority, kdyby se snad nekde projevilo bezduvodne nepochopeni nebo otaleni.

Uzemni zmenseni statu, uprava statopravniho pomeru Slovenska a Podkarpatske Rusi i novy duch vnitrniho zivota ve state vyzaduji pronikaveho prizpusobeni verejne spravy zmenenym podminkam, pomerum a potrebam. Ustrednim uradum, jejichz pocet byl zmensen, dame vyhranenou kompetenci a zaroven zorganisujeme jejich spolupraci, aby rozhodovani bylo zrychleno. Ustredni urady nesmeji napriste vykonavati funkci prvnich instanci a jejich hlavnim poslanim bude ridici, podnetna, a dozorci cinnost. Do cele statni spravy, ktera musi byti nestranna a nepoliticka, vneseme praktickeho ducha sluzby a osobni kontrolovane odpovednosti. (Vyborne!) Budeme pri vyberu a povysovani urednictva a zrizenectva prihlizeti jedine ke schopnosti a mravni kvalite. Ode vsech uradu budeme vyzadovat rychly, presny a zivotny vykon, k jehoz splneni bude se uzivat vsech dostupnych prostredku moderni techniky.

Jsme si vedomi na druhe strane, ze otazka statnich zamestnancu je dnes z nejvetsich a nejslozitejsich otazek statniho hospodarstvi. Prohlasil jsem jiz a opakuji to nyni jmenem vlady, ze na zmenu platove urovne statnich zamestnancu nepomyslime, nebot mame na zreteli jak obeti, ktere jiz jinak prinesli, tak narodohospodarskou funkci teto pocetne slozky spotrebitelske. Statni zamestnanci z odstoupeneho uzemi zvysuji prebytek pracovnich sil ve statni sprave, ktery vyplynul ze zmenseni statniho uzemi a z dusledku autonomie Slovenska a Podkarpatske Rusi. Abychom tento prebytek vyrovnali, budeme v prve rade rusit sluzebni pomer vdanych zen ve statni sluzbe se spravedlivym zretelem k rodinnym a socialnim pomerum. Uspisime dale pensionovani casti zamestnancu. Zaroven zamestname mladsi a schopne prespocetne sily v ramci zvlastni soustavy pri docasnych ukolech, ktere souvisi a prebudovanim statu a nemohou byti nalezite obstarany zamestnanectvem, at statnim nebo samospravnym.

Vlada ocekava, ze urednici a zrizenci projevi plne pochopeni pro snahu nesnizovati jejich zivotni uroven a napnou vsechny sily, aby pracovali ucelne, vydatne a usporne. To znamena konec bezducheho pisareni a konec plytvani penezi. (Vyborne! - Potlesk.)

Takto chapajice sluzbu statu nechceme a nebudeme se uchazet o duveru obcanstva slovy. Je nasi ctizadosti, a by si vlada ziskala teto duvery a nasledkem toho i autority ciny. Na prvem miste to plati o politice zahranicni, jez musi resiti ukoly tak tezke, ze pro ne neni temer historickeho srovnani.

Nase zahranicni politika je nova v cilech, prostredcich i obsahu. V privalu udalosti tohoto roku byly dotceny nejen nase hranice, ale take otreseny cetne hodnoty svetove politiky velmocenske, az dosud povazovane za nedotknutelne.

Nejsme a nechceme byti slepi a hlusi k temto zmenam. Nebudeme se honit za preludy, ale budeme nasi zahranicni politiku opirat o skutecnosti a souvislosti hospodarske a socialni. Prizpusobime se tomu, co je bezpodminecne nutne, nezrikajice se nezadatelnych svych prav a obhajoby statnich a narodnich zajmu. (Potlesk.) Zbavena povinnosti ohlizeti se zpet pujde vlada za svym jasnym cilem: zachovati svuj stat a jeho narodum mir. Budeme respektovat vsechny staty a narody, ale v prve rade zajmy vlastni s jasnym vedomim, jake je skutecne nase mezinarodni postaveni. (Vyborne! - Potlesk.)

Pujde nam predevsim o upravu naseho pratelskeho pomeru k nejvetsimu sousedu, k Nemecku. Rada vyseku tohoto pomeru pro nas velmi dulezitych ceka na rozreseni. Verime, ze primy styk statniku obou zemi toto reseni usnadni a urychli. President republiky, ministr zahranicnich veci i ja sam vyslovili jsme se jiz jasne a uprimne o tom, jak chapeme a jak si prejeme upraviti a ustaliti svuj pomer k nemeckemu statu a narodu. Jsme odhodlani mluviti vzdy otevrene a muzne. Neskryvame, ze pro prvou dobu musime premahati prirozene zbytky psychologickych dusledku tezkych nasich ztrat uzemnich a narodnich. Je to ukol oboustranny. Verime, ze nemecky narod se svym vudcem chapou dusevni rozpolozeni naseho lidu po prevratne vlne, ktera se prevalila pres nase hlavy.

Dobry sousedsky pomer chceme vytvoriti rovnez k Polsku a Madarsku. Prubeh jednani s temito staty za poslednich dnu opravnuje nas k vire, ze stejna vule ovlada i Varsavu a Budapest.

Rumunsku a Jugoslavii zachovame vdecnost za pratelstvi a loyalitu v nejtezsich nasich chvilich. V tomto ovzdusi vzajemne duvery budeme jiste posilovati a rozsirovati svoje dosavadni styky a vztahy s temito tradicnimi prateli.

Jsme radi, ze nas pomer k Italii se vytvari tak, jak to odpovida prani naseho lidu i tradici na obou stranach. Rim rozumi dnesni nasi situaci stejne dobre jako za dnu krise, a jeho hlasu se u nas pozorne nasloucha.

Pri budovani naseho domova od zakladu a po svem, jak to odpovida nasim potrebam, nejsme a nebudeme privrzenci osamoceni neb omezeni na nasi zemepisnou oblast. Budeme proto udrzovati a rozsirovati styky se vsemi ostatnimi staty a velmocemi, predevsim s Francii, Anglii a Severoamerickou Unii. (Vykriky sen. Modracka.)

Verim s vladou, ze casovy odstup od dramatickeho napeti ve velmocenske politice, ktere se vybilo na nasich hranicich, dovoli siroke verejnosti techto statu vecny usudek o nasem postupu po Mnichove.

Za dnu krise meli jsme pochopeni pro obtize jinych. Doufame, ze dnes bude take nase situace posuzovana s pochopenim a nestranne.

Pomery v Evrope a ve svete vubec nejsou ovsem takove, abychom mohli pocitati s brzkym uklidnenim. Soustredeni na obnovu statu nemame ani touhy, abychom byli vseho ucastni. Nemuzeme vsak dopustit, abychom byli vylucovani tam, kde pujde o nase zivotni zajmy.

Branne moci jsme zavazani vdecnosti nejen za to, ze v nejosudovejsich chvilich naseho statu a vsech tri jeho narodu splnila vzorne a obetave svoje poslani strazce klidu, pracujicich vrstev, nybrz take za to, ze nam dala sveho osvedceneho vudce armadniho generala Syroveho, jehoz autorite se podarilo provesti stat nejtezsi krisi. Armada, jez byla a zustane trvalou zastitou i vyrazem statni jednoty Cechu, Slovaku a Rusinu, se pripravuje k navratu do normalnich pomeru. Vlada pokracuje v provadeni demobilisace vsech rocniku v zaloze vcetne rocniku 1935 a ukonci ji v nejblizsich dnech. Novi branci budou povolani do presencni sluzby k 1. breznu pristiho roku.

Na reorganisaci armady se zretelem k novym pomerum se jiz pracuje jak po strance vecne, tak i osobni.

Uspech prebudovani statu predpoklada zdrave a sporadane financni hospodarstvi verejne. Vlada bude uzkostlive dbat toho, aby udrzela a zajistila rozumnou menovou politikou stabilitu vnitrni kupni sily a tim zivotni urovne obyvatelstva. Nejnalehavejsim ukolem statni financni spravy je pripraviti rozpocet na pristi rok. Ocitame se pred ukolem budovati jej na zcela novych zakladech, nebot musime prihlizeti k uzemnim a ustavnim zmenam, ktere nastaly. Proto predlozi vlada jeste v tomto tydnu poslanecke snemovne navrh na rozpoctove provisorium. Vnitrni rozdeleni statu na autonomni celky privodi osamostatneni pokladni a ucetni sluzby techto celku od sluzby spolecne.