Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 123. schuze (obsah) | Utery 22. listopadu 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 93 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: Predseda vlady arm. gen. Syrovy; ministri dr Bukovsky, Cerny, dr Feierabend, div. gen. Husarek, brig. gen. Kajdos, dr Kalfus, dr Karvas. Ministri dr Bacinsky, Revay.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 15 hod. 51 min.

na dnesni schuze dal predseda sen. dr Hilgenreinerovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla dana zdravotni dovolena do 3. prosince t. r. sen. dr Brassovi.

Zpravy tisky 741 a 742.

o 120. az 122. schuzi senatu NSRC byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Navrhuji, aby odst. 1 dnesniho poradu presunut byl na konec schuze jako odstavec posledni.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi s timto mym navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, muj navrh je prijat.

Budeme tedy projednavati z dnesniho poradu nejprve odst. 2, jimz jest:

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je p. sen. dr Fritz, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Fritz: Slavny senat!

Navrh na vydanie ustavneho zakona o autonomii Slovenskej krajiny, ktory ma uzakonit samobytnost slovenskeho naroda a ustavno-pravne postavenie Slovenska, je zalozeny na zasade rovnopravnosti Slovakov a Cechov pre vsetky buduce casy tak, ze bez suhlasu kvalifikovanej vacsiny slovenskeho naroda nemozno ju zmenit.

Osnova navrhuje tieto vyznacnejsie zmeny:

Moc zakonodarnu pre uzemie Slovenskej krajiny vykonava slovensky snem. Obmedzenie tejto moci deje sa v niektorej pravnej oblasti, v ktorej a v akej miere to nezbytne vyziaduju spolecne zaujmy slovenskeho a ceskeho naroda. Tak na priklad: Narodnemu shromazdeniu su vyhradene veci narodnej obrany, dopravy, meny, monopolov, spolocnych statnych podnikov, ustavov, ku ktorym patri tiez Statny statisticky urad a ine v §-e 4, casti druhej taxative vypocitane. Vo vsetkych ostatnych veciach bude vydavat zakony slovensky snem, a to najma vo veciach kulturnych, skolskych, obchodnych, zivnostenskych atd. Slovensky snem vyda tiez aj novu ustavu Slovenskej krajiny, ktora upravi organizaciu vsetkych jej uradov, sudov a organov. Pre slovensky snem plati tiez § 48 ustavnej listiny, podla ktoreho moze snemovna sotrvat na zakone, ktory jej prezident republiky vrati.

Poslanci slovenskeho snemu budu mat rovnaku imunitu ako poslanci Narodneho shromazdenia a patricny vliv slovenskych poslancov je zaruceny i na volbu prezidenta republiky, kedze vacsina, ktora je potrebna pre volbu prezidenta, bude musiet zahrnovat aj primeranu vacsinu poslancov slovenskych.

Vladna a vykonna moc sa decentralizuje. Mimo veci zahranicnych, narodnej obrany a niektorych veci financnych a hospodarskych bude ju vykonavat slovenska vlada a to vo vsetkych veciach, spadajucich do pravomoci slovenskeho snemu, a aj v niektorych, v ktorych zakonodarstvo prislusi Narodnemu shromazdeniu, ako na priklad: vo veciach statneho obcianstva, vystahovalectva, cestovnych pasov, doprava zeleznicou, vodou, vzduchom a inymi prostriedkami, posta, dane, davky a poplatky, monopoly a spolocne statne podniky. Ale aj ohladne narodnej obrany je vyhrada, ze pocas pokoja na uzemi Slovenskej krajiny bude umiestneny poctu jej obyvatelstva primerany kontingent utvarov vsetkych zbrani a ze prislusnici Slovenskej krajiny budu sa zaradovat predovsetkym do tychto utvarov.

Slovaci budu ovsem primerane zastupeni i v ustrednej vlade a vo vsetkych organoch, ako aj v medzinarodnych organoch, v ktorych ma republika zastupenia. Slovensku ucast v ustrednej vlade zarucuje ustanovenie §u 12, podla ktoreho vladne nariadenia podpisuje aspon jeden clen ustrednej vlady, zastupujuci Slovensko.

Sudnictvo na uzemi Slovenskej krajiny vykonavaju sudy s Najvyssim sudom slovenskym a sudnu ochranu proti spravnym uradom Slovenskej krajiny poskytovat bude Najvyssi spravny sud slovensky.

Ustavny sud je spolocny, v nom vsak zasadaju aj dvaja slovenskou vladou delegovani clenovia.

Uzemie Slovenskej krajiny shoduje sa so spravnym obvodom Slovenskej krajiny podla zakona o organizacii politickej spravy z roku 1927. Na uzemi Slovenskej krajiny uradnym a vyucovacim jazykom je rec slovenska. Pre jazykove prava narodnych mensin ostavaju v platnosti doterajsie predpisy. Ceskej reci sa vyhradzuju na Slovensku rovnake prava, ake su vyhradene slovenskej reci v Cechach a v zemi Moravskosliezskej. - Zmena uzemia Slovenskej krajiny moze sa uskutocnit iba za suhlasu 2/3 vacsiny slovenskeho snemu.

Na uzemi Slovenskej krajiny uzakonuje sa krajinska prislusnost. Podmienkou tejto je domovske pravo v niektorej obci Slovenskej krajiny a krajinskou prislusnostou nadobuda sa automaticky statne obcianstvo.

Spolocne vydavky budu sa hradit z vynosu ciel, monopolov, spolocnych statnych podnikov a tych nepriamych dani, ktore urci Narodne shromazdenie.

Ustavno-pravny vybor uznava prospesnost navrhu posl Andreja Hlinku a je si zaroven vedomy aj jeho velkeho dosahu ustavno-pravneho, z ktorej priciny venoval mu mimoriadnu starostlivost pri prejednavani - doporucuje sl. senatu usnesenie poslaneckej snemovne podla zneni sen. tisku 739 prijat.

Slavny senat! Tento zakon ma odstranit posledne prekazky uprimneho dorozumenia dvoch narodov: Cechov a Slovakov. Splnila sa tuzba navrhovatela, teraz uz zosnuleho Andreja Hlinku, ktoreho sprevadza vdaka a bratska laska vsetkych nas. Autonomia stava sa skutkom, skutkom v dobe, ked kruty osud udrel nas nespravodlivou pastou po tvari. Stojime nezniceni s tvarou utvrdenou, lebo vieme, ze nasou jedinou zachranou je s vypatim najvacsich sil stavat znova stavbu nasej vlasti bez chorob a zatazenia minulosti. Ruka v ruke budeme budovat s dusou utvrdenou, veriaci len v sebe, v pevnej viere v spravodlivost Najvyssieho, ze raz pridu nove dni, jasne a velke. A napokon verim pevne, ze dovera a uprimnost, prejavom ktorej je tento zakon, bude trvala. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Byl mne podan dostatecne podporovany navrh sen. Donata, inz Wintera, dr Kloudy, Thore, Novaka (lid.) a dr Matouska, aby nebyla provedena rozprava o teto zprave.

Zadam, aby navrh byl precten.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrh sen. Donata, inz Wintera, dr Kloudy, Thore, Novaka (lid.) a dr Matouska:

Podepsani navrhuji, aby o usneseni posl. snemovny o navrhu posl. Hlinky, Sidora, dr Sokola a dr Tisy na vydani ustavniho zakona o autonomii Slovenske krajiny rozprava provedena nebyla.

Predseda (zvoni): Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi s timto navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh byl schvalen. Rozprava tedy odpada. (Vykriky sen. Mikulicka. - Komunisticti senatori opustili zasedaci sin.)

Prikrocim tedy ke hlasovani o projednavane osnove.

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a hlav a uvodni formuli najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Jezto jde o zmenu ustavy a ponevadz ustavni zakon vyzaduje ke svemu schvaleni podle §u 33 ustavni listiny a podle §u 56, odst. 3 jedn. radu tripetinove vetsiny vsech senatoru, dam secitati hlasy.

Zadam pp. zapisovatele, aby provedli scitani hlasu, a to sen. dr Karas ve stredu, sen. Kriz na levici, sen. Pichl na pravici zasedaci sine, a aby mne sdelili vysledek hlasovani.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivych casti a hlav a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku a ponecha ji zdvizenu, dokud nebude provedeno scitani hlasu. (Deje se.)

Slavny senate, pro osnovu zakona se vyslovilo 78 hlasu, proti osnove nebyl odevzdan zadny hlas.

Tim senat prijal tuto osnovu ustavniho zakona ve zneni zpravy vyborove kvalifikovanou vetsinou tripetinovou.

Osnova zakona byla schvalena jakozto zakon ustavni ve cteni prvem, souhlasne s usnesenim posl. snemovny tisk 739.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Pristoupime proto ihned ke cteni druhemu.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Fritz: Nie.

Predseda: Neni zmen.

Nez budeme hlasovati, upozornuji, ze § 33 ustavni listiny a § 56, odst. 3 jedn. radu vyzaduji tripetinove vetsiny vsech senatoru, ponevadz ve cteni prvem osnova tato byla usnesena jako zakon ustavni.

Bude tedy znovu nutno dati provesti scitani hlasu.

Prosim tudiz tytez pany zapisovatele jako pri cteni prvem, aby provedli scitani hlasu a sdelili mi vysledek hlasovani.

Jsou to pp. sen. dr Karas, Kriz a Pichl.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi ve druhem cteni s touto osnovou ustavniho zakona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivych casti a hlav a uvodni formuli, jak byla pred chvili prijata ve cteni prvem, necht pozvedne ruku a ponecha ji zdvizenu, dokud nebude provedeno scitani hlasu. (Deje se.)

Podle provedeneho secteni hlasu vyslovilo se ve druhem cteni pro osnovu 78 senatoru, proti osnove nikdo.

Pro osnovu vyslovila se tedy kvalifikovana tripetinova vetsina a tim take senat prijal tuto osnovu ve cteni druhem jako zakon ustavni, souhlasne s usnesenim posl. snemovny tisk 739.

Tim je vyrizen prvy odstavec poradu.

Budeme projednavat nyni dalsi odstavec poradu, jimz je:

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je p. sen. dr Karas.

Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Dalsim krokem v definitivnim budovani nasi ustavy je usneseni posl. snemovny o autonomii zeme Podkarpatoruske. Usneseni to v podstate odpovida ustave Slovenske krajiny s nepatrnymi zmenami, ktere jsme prave ted odhlasovali.

Jiz nadpis dava namety: Podkarpatska Rus, ci Karpatska Ukrajina? Dnesni jeji vlada prejmenovala uzemi na Karpatskou Ukrajinu a navrh posl Revaye rovnez ji tak nazyva. Snemovna vsak ponechala puvodni nazev; ale predseda vlady podkarpatoruske zaslal sem telegram, v nemz zada, aby bylo zachovano jmeno Podkarpatska Rus. Mam jej zde. Nemusi se brati zretel na toto prani, nebot v §u 1, c. 5, odst. (2) vyslovne se ponechava snemu podkarpatoruskemu, aby definitivne ustanovil nazev tohoto uzemi.

Pravni ochrana podle tohoto ustavniho zakona je tato: Pocet clenu ustavniho soudu zvysuje se o dva, misto 7 bude jich 9; dva z nich jmenoval dosud nejvyssi spravni soud, dva jmenoval nejvyssi soud civilni a tri jmenoval dosud president republiky. Z techto tri bude nyni jmenovat jednoho - upozornuji na to - snem Podkarpatske Rusi a dva bude jmenovat snem slovensky. Tedy je zde jista nerovnost. U nas v historickych zemich jmenuje cleny president na navrh Narodniho shromazdeni, kdezto zde jmenuje je primo snem slovensky nebo podkarpatorusky.

O volebnim soude se mluvi jen pri prvych volbach, ze je bude overovat, o dalsich se nemluvi. Je tedy nejiste, zda bude volebni soud existovat pri nasledujicich volbach na Podkarpatske Rusi. Volby se maji provesti na Slovensku do dvou mesicu, na Podkarpatske Rusi do peti mesicu. Nove zvoleny snem v zemich historickych zahaji predseda vlady, na Slovensku a Podkarpatske Rusi vsak to bude duvernik nejsilnejsi strany, ktera vysla z poslednich voleb. Oba dva snemy jsou jednokomorove, kdezto nase Narodni shromazdeni ma system dvoukomorovy. Vladu jmenuje podle §u 70 nasi ustavy president volne, kdezto na Slovensku ji muze jmenovat president jenom k navrhu slovenskeho snemu.

Vliv autonomnich celku jevi se take v tom, ze poslanci slovensti a podkarpatorusti pri hlasovani kvalifikovanou vetsinou museji byti zastoupeni take kvalifikovanou vetsinou svych domacich clenu Narodniho shromazdeni. Ovsem ze ti clenove jednani budou se ucastniti ve spolecnem Narodnim shromazdeni jen tenkrat, kdyz pujde o zajmy dotcene krajiny, jako to bylo za Rakouska v Chorvatsku, kde se poslanci ucastnili jednani, jen kdyz slo o zajmy ciste chorvatske.

Pri schvalovani tohoto zakona octli jsme se ponekud v nejistote, a to pokud se tyce §§ 3 a 4 nove ustavy, kde se zavadi novy pojem, a to krajinska prislusnost. U nas mame pouze dvoji prislusnost, domovske pravo a statni prislusnost. Zde se zavadi na Slovensku take t. zv. krajinska prislusnost, zemska prislusnost. A tu se zda, ackoliv obcanske pravo je spolecnou veci cele ustavy, ze krajinska prislusnost, ktera je veci krajinskeho snemu, bude se moci vykladati tak, ze k volbam do krajinskeho snemu a k nabyti mista ve verejne sluzbe bude potrebi tohoto t. zv. incolatu slovenskeho nebo podkarpatoruskeho a ze nestaci pouze domovske pravo v nasich historickych zemich, nebot domovske pravo na uzemi byvale uherske rise nabyva se ponekud jinym zpusobem nez u nas v zemich historickych. Dale to, ze oba dva tyto autonomni svazky budou muset byti pomerne zastoupeny ve vsech funkcich statnich, ve vsech komisich, ve vsech uradech a ve vsech ruznych schuzkach, ktere byvaji jmenovany vladou, muze zejmena v oboru vojenskem zadati nekdy dosti tezke rozhodovani, kdyz v nejvyssim velitelstvi bude musiti byti pomerny zlomek domacich obcanu, kde trebas osobni kvalifikace nebude tomuto vysokemu vojenskemu uradu vyhovovati; to vse bude snad moci nekdy zavdati pricinu k ruznym obavam, ale myslim, ze to vzajemnou dohodou bude odstraneno.

Rad jsem se ujal referatu, nebot jiz po 20 let cestuji po Podkarpatske Rusi a poznal jsem jak lid, tak i prirodni krasy a bohatstvi teto zeme.

Prijetim teto predlohy dobudujeme definitivni ustavu Ceskoslovenske republiky a vyhovime volani Slovaku a obcanu Podkarpatske Rusi po autonomii, a prebudujeme stat na sdruzeni tri autonomnich teles spojenych podle §u 4 nove ustavy spolecnymi zajmy.

Kez krok tento, podniknuty v nejtezsich chvilich naseho zivota narodniho a naseho statu, prinese ozdraveni vseho zivota, novou chut k praci jak v uzsi vlasti krajinske, tak i v te spolecne sirsi vlasti, nasi republice.

Ustavne-pravni vybor navrhuje slavnemu senatu prijeti osnovy tak, jak se na ni usnesla posl. snemovna. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Byl mne podan dostatecne podporovany navrh sen. Donata, inz Wintera, dr Kloudy, Thore, Novaka (lid) a dr Matouska, aby o teto zprave nebyla provedena rozprava.

Zadam za jeho precteni.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrh sen. Donata, inz Wintera, dr Kloudy, Thore, Novaka (lid) a dr Matouska:

Podepsani navrhuji, aby o usneseni posl. snemovny o navrhu posl. Revaye na vydani ustavniho zakona o autonomii Podkarpatske Ukrajiny rozprava provedena nebyla.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s timto navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, navrh je schvalen.

Mohu proto prikrociti ke hlasovani o projednavane osnove.

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou podle zpravy vyborove. (Namitek nebylo.)

Jezto jde o zmenu ustavy a ponevadz ustavni zakon vyzaduje ke svemu schvaleni podle §u 33 ustavni listiny a podle §u 56, odst. 3 jedn. radu tripetinove vetsiny vsech senatoru, dam secitati hlasy.

Zadam pp. zapisovatele, aby provedli scitani hlasu, a to sen. Pazman ve stredu, sen. Kriz na levici, sen. Pichl na pravici zasedaci sine, a aby mne sdelili vysledek hlasovani.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku a ponecha ji zdvizenu, dokud nebude provedeno scitani. (Deje se.)

Pro osnovu tohoto ustavniho zakona se vyslovilo 79 clenu senatu, proti osnove nehlasoval zadny clen senatu.

Tim senat schvalil tuto osnovu ustavniho zakona ve zneni zpravy vyborove kvalifikovanou vetsinou tripetinovou.

Osnova zakona prijat a jakozto zakon ustavni ve cteni prvem, souhlasne s usnesenim posl. snemovny tisk 740.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Pristoupime proto ihned ke cteni druhemu.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni zmen.

Predseda (zvoni): Nez budeme hlasovati upozornuji, ze § 33 ustavni listiny a § 56, odst. 3 jedn. radu vyzaduji tripetinove vetsiny vsech senatoru, ponevadz ve cteni prvem osnova tato byla usnesena jako zakon ustavni.

Pri hlasovani dam secisti hlasy.

Zadam tudiz tytez pp. zapisovatele jako pri cteni prvem, aby provedli scitani hlasu a sdelili mne vysledek hlasovani.

Jsou to pp. sen. Pazman, Kriz a Pichl.

Budeme hlasovati.

Kdo ve druhem cteni souhlasi s touto osnovou ustavniho zakona, jeho nadpisem, nadpisy casti a hlav a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, necht pozdvihne ruku a ponecha ji zdvizenu, dokud nebude provedeno scitani hlasu. (Deje se.)

Podle provedeneho secteni hlasu vyslovilo se ve druhem cteni pro osnovu 73 senatoru, proti nehlasoval zadny clen senatu.

Pro osnovu se tedy vyslovila kvalifikovana tripetinova vetsina a tim take senat osnovu tuto prijal ve cteni druhem jako zakon ustavni, souhlasne s usnesenim posl. snemovny tisk 740.

Tim jest vyrizen 3. odstavec dnesniho poradu.

Projedname nyni odst. 4 poradu:

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Kriz, za vybor zahranicni sen. Dytrych.

Udeluji slovo referentovi za vybor narodohospodarsky, p. sen. Krizovi.

Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate!

Jako vetsina obchodnich smluv Ceskoslovenska s druhymi staty, tak take obchodni smlouva nasi republiky se Spojenymi staty mexickymi sjednana je na zasade nejvyssich vyhod, pokud jde o nakladani se zbozim pri dovozu a vyvozu. Odpovida vzoru obchodnich dohod, doporucenym hospodarskym komitetem Spolecnosti narodu. Jedinou vyjimku z dolozky o nejvyssich vyhodach tu tvori vyhody, poskytnute sousednim statum v tak zvanem pohranicnim styku, t. j. pasmu, ktere nepresahuje 15 km.

Vyvoj obchodovani se Spojenymi staty mexickymi ukazuje, ze nasi vyvozci teprve v poslednich letech zacinaji venovati svou pozornost odbytovym moznostem tohoto zamorskeho uzemi. Pri tom, jak ukazuje prehledna tabulka, pripojena k duvodove zprave vladniho navrhu, dluzno uvesti, ze leta hospodarske krise prinesla ubytek naseho vyvozu do Mexika, zatim co dovoz k nam, do znacne miry neprimy, se udrzoval. Jinak vyvoj vzajemneho obchodovani obou smluvnich statu vyviji se zcela normalne. Nase zbozi nebylo diskriminovano, platebni styk byl bez vaznejsich poruch. Mexiko plnilo sve zavazky volnou devisou.

Ceskoslovensky vyvoz do Mexika je rozptylen na cetne druhy zbozi, takze jednotlive jeho polozky nepredstavuji velky objem. Hlavni predmety obchodovani jsou tyto: sklo a sklenene vyrobky, drobne vyrobky kovove, slad, bavlnene tkaniny, celulosa, vyrobky ze zeleza a oceli, zbozi hedvabne, hudebni nastroje, chmel, keramika, kozene rukavice, kuze vydelane, konfekce, papir, jutove tkaniny, stroje a nastroje atd. V r. 1936 cinil celkovy vyvoz 41,4 mil. Kc, v r. 1937 29 mil. Kc.

Z Mexika k nam dovazime: olovo a zinek, kavu, petrolejovou smulu, sisal (bavlnu), suroviny kartacnicke, rostlinne oleje a vosky, pryskyrice atd.

Narodohospodarsky vybor doporucuje senatu Narodniho shromazdeni, aby prijetim schvalovaciho usneseni, jak je obsazeno ve vladnim navrhu tisk sen. 634, obchodni smlouvu mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty mexickymi, sjednanou vymenou not z 6. listopadu a 17. prosince 1937 schvalil. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor zahranicni, p. sen. Dytrychovi.

Zpravodaj sen. Dytrych: Slavny senate!

Obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty mexickymi byla sjednana vymenou not mezi vyslanectvim Ceskoslovenske republiky a zahranicnim ministerstvem mexickym ze dne 6. listopadu a 17. prosince 1937. Je to smlouva ramcova, zalozena na dolozce o nejvyssich vyhodach podle vzoru doporuceneho Hospodarskym komitetem Spolecnosti narodu. Jedinou vyjimku z nejvyssich vyhod tvori t. zv. pohranicni styk, t. j. vyhody, ktere se poskytuji sousednim statum pro styk obyvatelstva celnich pohranicnich pasem k uspokojeni denni potreby.

Mexiko jako jine americke staty nemelo zajmu na sjednani obchodni smlouvy ramcove. Pres to i za nesmluvniho stavu vyvijel se obchodni pomer Ceskoslovenska s Mexikem bez prekazek: nase zbozi nebylo tam diskriminovano a take platebni styk byl hladky, nebot Mexiko platilo nase zbozi volnou devisou.

Rozsah vzajemneho obchodu ceskoslovensko-mexickeho podle ceskoslovenske statistiky zahranicniho obchodu lze strucne shrnouti takto:

Prumerny dovoz mexickeho zbozi do Ceskoslovenska cinil v obdobi 1929 az 1936 rocne 24¹/₂ milionu Kc - tim se rozumi dovoz primy a neprimy - vyvoz ceskoslovenskeho zbozi do Mexika 18,95 milionu Kc, takze ceskoslovenska obchodni bilance s Mexikem byla pasivni rocne castkou asi 5¹/₂ milionu Kc. Nutno ovsem brati v uvahu, ze v hodnote dovozu mexickeho zbozi jsou zahrnuty vylohy dopravni, pojistne atd., takze s mexickeho hlediska nelze mluviti o nejakem aktivu Mexika ve styku s Ceskoslovenskem, zvlast kdyz znacna cast tohoto ceskoslovenskeho dovozu se dela neprimo.

Primy ceskoslovensky dovoz z Mexika ve zminenem udobi cinil prumerne rocne pouze 8,7 milionu Kc, takze obchodni bilance, jejimz podkladem by byl tento primy dovoz, byla by pro Ceskoslovensko aktivni prumernou rocni castkou 10¹/₄ milionu Kc.

Pri rozboru vzajemneho obchodu ceskoslovensko-mexickeho podle jednotlivych let lze konstatovati, ze v obdobi hospodarske krise nas vyvoz do Mexika silne klesl, zatim co ceskoslovensky dovoz z Mexika i pri znacnem poklesu cen zamorskych surovin dociloval lepsich vysledku. Teprve rok 1936, ktery slusi pokladati za priznivy, prinasi pri silnem zvetseni celkoveho obratu Ceskoslovensku aktivni bilanci. Roku 1937 cinil nas vyvoz do Mexika 29 milionu Kc, kdezto nas primy dovoz mexickeho zbozi 52,6 milionu. Znacne pasivum Ceskoslovenska bylo zpusobeno mimoradne vysokym dovozem olova z Mexika (dovezeno primo za 29 milionu Kc, tedy v hodnote naseho vyvozu do Mexika). Na dovoz ostatniho mexickeho zbozi zustava 23¹/₂ mil. Kc.

Ceskoslovensky vyvoz do Mexika je rozptylen na velmi cetne druhy zbozi a sklada se z hodnotnych vyrobku prumyslovych a zemedelskych, jako na pr. sklo a sklenene vyrobky, drobne vyrobky kovove, slad, bavlnene tkaniny, celulosa, vyrobky ze zeleza a oceli, hedvabne zbozi, hudebni nastroje, chmel, keramika, kozene rukavice, vydelane kuze, konfekce, papir, jutove tkaniny, zbozi stavkove a pletene, stroje a nastroje atd.

Vedle olova dovazi Ceskoslovensko z Mexika kavu, petrolejovou smulu, rostlinna vlakna, suroviny kartacnicke, rostlinne oleje a vosky, pryskyrici atd.

Predkladana obchodni smlouva vstoupi v platnost 30 dni po vymene ratifikaci. V Mexiku byla schvalena senatem jiz dne 31. prosince 1937.

Zahranicni vybor usnesl se ve schuzi dne 8. brezna 1938 doporuciti plenu senatu ke schvaleni obchodni smlouvu mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty mexickymi, sjednanou vymenou not ze dne 6. listopadu a 17. prosince 1937, tisk sen. 634. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava tedy odpada.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni se prijima ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Projedname nyni posledni odstavec poradu, jimz je:

1. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Liberii, podepsana v Parizi dne 21. brezna 1938 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. dubna 1938, c. 80 Sb. z. a n. (tisk 698).

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. Krize a za vybor narodohospodarsky sen. Rohleny - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kriz: Nikoli.

Zpravodaj sen. Rohlena: Nikoli.

Predseda: Neni zmen.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatem ve vcerejsi schuzi ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Tim je vyrizen cely porad teto schuze.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala dnes, t. j. v utery dne 22. listopadu 1938 za 10 minut po skonceni teto schuze, t. j. v 16 hod. 45 min. s

poradem:

1. Doplnovaci volba do Staleho vyboru podle §u 54 ust. listiny.

2. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty mexickymi, sjednana vymenou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937 (tisk 653).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.