Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 120. schuze (obsah) | Ctvrtek 17. listopadu 1938

(Schuze zahajena v 17 hodin 22 minut.)

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 88 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: Predseda vlady arm. gen. Syrovy; ministri dr Bukovsky, Cerny, dr Feierabend, div. gen. Husarek, dr Chvalkovsky, brig. gen. Kajdos, dr Kalfus, dr Karvas, inz. Vavrecka, Zenkl. Ministri vlady slovenske dr Tiso, Cernak, dr Durcansky, Lichner, Teplansky. Ministr vlady podkarpatoruske Revay.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

1. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 688), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Liberii, podepsana v Parizi dne 21. brezna 1938 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 8. dubna 1938, c. 80 Sb. z. a n. (tisk 698).

2. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 634), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi staty mexickymi, sjednana vymenou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937 (tisk 653).

3. Zprava o cinnosti Staleho vyboru podle §u 54 ust. listiny.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Vazeny senate, dovoluji si predstavovati pana predsedu vlady arm. generala Jana Syroveho a celou jeho vladu. (Hlucny potlesk.)

My vsichni tuto vladu vitame a pozdravujeme s tim, ze senat Narodniho shromazdeni stejne jako posl. snemovna stoji pevne za ni, aby vsechny obtize doby byly spojenym usilim vsech pro dobro naroda a statu s urychlenim prekonany. (Potlesk.)

Vazeny senate! (Shromazdeni povstavaji.) V tezkych, pretezkych dobach naroda a statu dolehla na nas ztrata rady vyznamnych a nezapomenutelnych nasich spolupracovniku v senate. Od posledni schuze senatu v mesici kvetnu do doby dnesni, za kratkych 6 mesicu odeslo nam zahy za sebou pet nasich dobrych a vernych druhu, jichz jsme dnes ve sve hluboke bolesti povinni vzpomenouti.

Odesel nam Bohus Kianicka ze slovenske strany zivnostenske, odesel nam Jan Rypar ze strany lidove, odesel nam Josef Reyzl z nem. strany soc. demokraticke, odesel nam Rudolf Panek z csl. strany nar. socialisticke a odesel nam take Frantisek Tomasek z csl. strany soc. demokraticke.

Kol. Bohus Kianicka zemrel dne 29. kvetna 1938 ve veku 61 let. Byl jednim z nasich nejpilnejsich a nejobetavejsich spolupracovniku slovenskych. Byl zakladatelem a vudcem zivnostenskych spolecenstev v Turc. Sv. Martine a vybudovav ze skrovnych pocatku svou vlastni pili svuj zivnostensky podnik, venoval vsechny sve schopnosti organisaci k lepsimu zivotu sveho zivnostenskeho stavu. Byl vernym Slovakem a soucasne pracoval uvedomele a s nadsenim pro nejtesnejsi soucinnost mezi Cechy a Slovaky, aby tim byl upevnen nezbytny zaklad existence a zdarneho rozvoje obou techto nasich narodnich vetvi. Bohus Kianicka byl clenem senatu v jeho II., III. a IV. volebnim obdobi a vsichni, kdoz jsme po jeho boku ve vyborech i v plenu senatu pracovali, zachovame kol. Kianicku pro jeho uprimnou a srdecnou povahu v trvale pameti.

Dne 11. cervna t. r. zemrel nam v Praze jeden z hlavnich a energickych organisatoru ve Slezsku a prilehlych oblastech moravskych, kol. Jan Rypar. Vystudoval gymnasium ve Val. Mezirici, po te pak theologickou fakultu v Olomouci a filosofickou fakultu Karlovy university v Praze. Pusobil pak jako katecheta na soukromych skolach ustredni matice skolske v Opave a jako profesor na realnem gymnasiu v Orlove a Mor. Ostrave. Vsechna jeho mysl a zivotni prace byla obracena k verejnemu zivotu osvetovemu i politickemu ve Slezsku. V dobach prevratu pred dvaceti lety byl clenem zemskeho Narodniho vyboru slezskeho, v jehoz zastoupeni prevzal radu uradu do sluzeb naseho obnoveneho statu. Vyznamnym bylo jeho pusobeni zejmena v ceskoslovenske strane lidove a v telovychovne organisaci csl. Orla v Opave. Byl take vydavatelem casopisu "Nase Slezsko" v Opave, jakoz i casopisu "Katolicke noviny" pro Hlucinsko. Po prevratu byl svou stranou delegovan za clena revolucniho Narodniho shromazdeni a zustal pak clenem naseho parlamentu az do sve predcasne smrti. V prvnich trech obdobich volebnich byl clenem snemovny poslanecke, v obdobi poslednim byl pak zvolen za clena senatu. Byl pilnym, obetavym, rozhodnym zastupcem sveho volicstva nejenom na pude parlamentni, nybrz i na verejnych shromazdenich lidovych, na nichz si sve posluchacstvo podmanoval vsim svym temperamentem lidoveho recnika. Jeho cinnost byla nejvice spjata s Hlucinskem, pro nez vydaval take historicky casopis Moravcu. Jeho zivotniho dila ve Slezsku bude vzdy vzpominano.

Dne 30. rijna t. r. zemrel nam jeden z nejlepsich a nejzaslouzilejsich muzu nemecke socialni demokracie v Ceskoslovensku Josef Reyzl. Jeho zivot byl mimoradne tezky. Narodil se v chude rodine hornicke, vyucil se tkalcovstvi a radu let pak pracoval v ruznych tovarnach v Hornich a Dolnich Rakousich, odkud se prestehoval do Varnsdorfu v Cechach. Zde vyrostl ve schopneho, vzdelaneho a do krajni miry obetaveho delnickeho organisatora a novinare, jenz byl nucen podstoupiti pro sve politicke presvedceni a ucasti na delnickych stavkach ve stare risi vsemozne persekuce a musil se casteji uchyliti i za hranice. Roku 1910 prevzal redakci casopisu "Volksstimme", jejz pak vedl po celou dobu svetove valky. Ve svych kruzich pozival pro svou seriosnost, charakterovou uslechtilost a neobycejnou pracovitost vseobecne vaznosti, a kdyz pak roku 1920 doslo k prvnim volbam do Narodniho shromazdeni, byl zvolen za clena naseho senatu. Zustal v nem po cela jeho dosavadni ctyri volebni obdobi az do sve smrti. Krome toho byl clenem mestskeho zastupitelstva ve Sluknove a zakladatelem i ucitelem rady druzstevnich podniku nemeckeho delnictva nejenom ve Sluknove, nybrz i v Rumburku a ve Varnsdorfu. Vsichni se pamatujeme na tohoto dobreho, prikladneho a poctiveho nemeckeho delnika, jenz byl take stejne poctivym a presvedcenym stoupencem nasi demokraticke republiky Ceskoslovenske, a zachovame mu proto vdecnou pamet jako vernemu prukopnikovi demokracie a dohody mezi narody, tak i jako neohrozenemu bojovniku za prava a lepsi zivot vseho naseho pracujiciho lidu.

V mesici rijnu t. r. odesli nam pak dva vyznamni spolupracovnici a spolubojovnici naseho revolucniho odboje domaciho pred dvaceti lety: Rudolf Panek a Frantisek Tomasek.

Rudolf Panek zemrel nam 27. rijna t. r. v Praze. Po absolvovani vysokoskolskych studii se venoval draze postovni, v niz jiz ve stare monarchii, ale po te zejmena na pude republiky, vybudoval sve velke zivotni dilo jak pro jazykovou kdysi rovnopravnost ve stare risi, tak v obnovenem state pro sluzebni pragmatiku a zvyseni zivotni urovne vsech verejnych zamestnancu naseho statu. Byl uznanym a vseobecne vazenym znalcem ve vsech oborech verejne sluzby a byl jako odbornik nad jine legitimovan, vystupovati autoritativne na jeji ucelnou a zdatnou upravu. Zucastnil se take rady mezinarodnich konferenci pro organisaci prace. Mimoradne jeho znalosti odborne i schopnosti a energie organisacni vedly k tomu, ze byl zvolen predsedou Ceskoslovenske obce delnicke, Unie ceskoslovenskych druzstev a Ceskoslovenske obce urednicke. Rudolfu Pankovi nebude nikdy zapomenuto vseho, cim se v cele naseho ceskoslovenskeho verejneho zamestnanectva v odpovednych dobach prevratovych zaslouzil o uspesny postup a konecne vitezstvi naseho revolucniho odboje domaciho. Byl v permanentnich stycich s nasim revolucnim Narodnim vyborem ceskoslovenskym, jimz byl povolavan k funkcim nejenom nebezpecnym, nybrz i odpovednym, a vsim tim, co vykonal pro ukaznenost a bezpodminecnou solidaritu naseho ceskoslovenskeho zamestnanectva postovniho i zeleznicniho v rozhodujicich dobach prevratu, zaslouzil se Rudolf Panek take poctive a verne o nase osvobozeni v jeho vrcholny den 28. rijna 1918. Bylo pak jen samozrejmo, ze Rudolf Panek byl jiz roku 1920 zvolen za clena senatu, ze v teto funkci setrval na malou prestavku az do sve smrti. Rudolf Panek, to jsme povinni dnes podle pravdy konstatovati, byl jednim z nejpilnejsich a nejpracovitejsich clenu naseho senatu, jenz vsechny predlohy mu sverene, zejmena v oboru verejne spravy, zpracoval vzdy s nejvyssi peci a svedomitosti, a my nikdy nezapomeneme, kolikrate jsme zde mu naslouchali na teto tribune jako referentovi o nejvaznejsich problemech doby a ocenovali i obdivovali vsechnu tu pili, s jakou tento prikladny pracovnik parlamentni chapal a realisoval sve poslani clena zakonodarneho sboru a svedomiteho prokuratora sveho naroda a zejmena vsech jeho pracujicich vrstev.

Vazeny senate! Dne 5. rijna t. r. odesla nam osobnost, jejiz jmeno zustane trvale spjato s dejinami prve doby naseho obnoveneho ceskoslovenskeho statu a zejmena naseho ceskoslovenskeho parlamentarismu. Po dlouhe nemoci odesel nam ve veku 69 let Frantisek Tomasek, predseda naseho revolucniho Narodniho shromazdeni a prvni predseda jeho prve volene snemovny poslanecke. Lze mne jiste uveriti, jak jest mne v teto chvili tak bezmerne tezko louciti se s tim, k nemuz mne nejdele z vas ze vsech, po dobu celych 48 let pojila verna, uprimna a nepretrzita spoluprace vsech tech nekonecnych boju a bouri zivota skoro celeho jednoho pul stoleti od toho rijna roku 1890, kdy jsme se po prve setkali jako studenti v prazske Slavii, az do te doby nynejsi, kdy se s nim loucime. Jaka je to retrospektiva, spolecne prace od te revolucni Omladiny az k socialisticke revui "Akademie" a "Pravu lidu", po te na risske rade videnske az k revolucnimu Narodnimu shromazdeni a nakonec v jeho senate. Ze vsech clenu senatu, kteri jsme se roku 1890 na prazske universite po prve setkali s Frantiskem Tomaskem, zustavaji dnes zde jiz jen Vaclav Klofac a dr Antonin Klouda. My vsichni tri citime tak pochopitelne hloubeji nez kdokoli jiny vsechnu tihu i bolest tohoto okamziku.

Frantisek Tomasek se narodil jako dite chudeho venkovskeho kozisnika v Kuklenach, vystudoval gymnasium v Hradci Kral. a chtel se pak venovati kariere profesora stredoskolskeho a universitniho. Ale bourlive revolucni hnuti pokrokove mladeze ceske let devadesatych strhlo ho na konec cele do sveho primo sopecneho toku. Odevzdal se cele draze publicisticke, byl redaktorem "Casopisu pokrokoveho studentstva", po te revue "Akademie", v roku 1897 pred 41 lety clenem redakce "Prava Lidu", pak jeho videnskym parlamentnim zpravodajem a sefredaktorem ceskeho videnskeho soc. demokratickeho deniku "Delnickych listu" ve Vidni, v jejiz redakci setrval celych 20 let. Byl vudcem nasi ceskoslovenske mensiny ve Vidni. Roku 1897 byl na Ostravsku zvolen za risskeho poslance a zustal clenem videnskeho parlamentu az do jeho konce. V rozhodujicich chvilich prevratu vratil se do Prahy, kde byl povolan v celo revolucniho Narodniho shromazdeni.

Jmeno Frantiska Tomaska zustane ve svem obdobi vrcholnem povzdy spjato s dejinami naseho ceskoslovenskeho parlamentu a parlamentarismu vubec.

Bylo to zde na teto tribune v ten nezapomenutelny historicky 14. listopad 1918 - v prvni ustavujici schuzi revolucniho Narodniho shromazdeni.

Bourlive zdraveni prisli prvni poslanci slovensti. Po tisici letech prvni Slovaci pod jednou strechou s Cechy, clenove jednoho a tehoz spolecneho parlamentu ceskoslovenskeho. Co bylo v tom uzasneho a uchvacujiciho!

Predseda Narodniho vyboru dr Kramar prohlasil dynastii habsbursko-lotrinskou za zbavenu vsech prav na trun cesky a proklamoval Tomase Masaryka za prvniho presidenta Ceskoslovenske republiky. A po tomto predestinovanem presidentovi statu byl tu Frantisek Tomasek jako takrka jiz stejne predestinovany predseda prvniho Narodniho shromazdeni nasi svobody a statni samostatnosti. Pri hlasovani bylo odevzdano 220 listku a vsechny znely na jmeno Frantiska Tomaska. Nikdy nezapomeneme onoho pro nas jedinecneho okamziku, kdy na kreslo kdysi nejvyssiho, cisarem jmenovaneho zemskeho marsalka, jakozto predsedy snemu kralovstvi Ceskeho, vstoupil nejvernejsi cesky clovek, byvaly chudicky posluchac filosoficke fakulty ceske university, spisovatel a zurnalista Frantisek Tomasek.

Tomasek byl pri svem vstupu na predsednicke kreslo pozdraven bouri potlesku celeho Narodniho shromazdeni a jeho sonorni, velitelsky a jako udery zvonu vse pronikajici organ vrozeneho tribuna naroda pocal od te doby ovladati a mistrovsky riditi vsechna jednani revolucniho Narodniho shromazdeni.

Ve Frantisku Tomaskovi se vpravde zosobnovala vsechna dustojnost prveho naseho demokratickeho a republikanskeho parlamentu. Byl to prave on, jenz si kazdou cevou sveho hrdeho republikanskeho srdce primo vysostne uvedomoval vsechen vyznam naseho parlamentu ve vnitrnim zivote naseho naroda a statu, i v nasich stycich mezinarodnich. Nemeli jsme zadne dynastie a zadne slechty - Narodni shromazdeni bylo, jako vykonavatel nejvyssi moci zakonodarne ve state, predstavitelem statni suverenity nasi svobody a samostatnosti, a jeho dustojnost, neporusenost a neporusitelnost, ukaznenost a pracovitost byla zakladnim predpokladem a zarukou respektu, vaznosti, sily a rozkvetu celeho statu.

Frantisek Tomasek zustal v cele jeste take nasi prvni volene poslanecke snemovny Narodniho shromazdeni. Byl v r. 1920 zvolen jejim predsedou. Volila ho rovnez cela snemovna. Kdyz pak vstoupil na predsednickou tribunu, byly mu usporadany nadsene ovace. Byl to projev jednomyslneho uznani za vse to, cim se Frantisek Tomasek zaslouzil o nas ceskoslovensky parlamentarismus. Tradice, jez tu zalozil, se staly vudcimi principy pro dalsi budoucnost.

Frantisek Tomasek nam odesel v nejtezsich osudovych dobach naroda a statu. Dobry osud byl mu milostiv, ze v tezke chorobe se mysl jeho zastrela, ve chvilich, kdy k nemu jiz nedolehla temna hrana zvonu ponizeni a utrpeni, jez v novych bourich sveta dopadla vsi svou tihou na vsechno nase dnesni pokoleni vernych synu a dcer naroda ceskoslovenskeho. Verny cesky clovek odesel, jeho zivotni prace bude narod vzdy vzpominati s vdecnosti. (Shromazdeni usedaji.)

Predsednictvu senatu N. S. dosly pripisy predsedy vlady ze dne 15. zari 1938, c. 7148/1096 S m. r., o ukonceni jarniho zasedani 1938 snemoven N. S. a z 15. listopadu 1938, c. 8346/1096 S m. r., o svolani snemoven k podzimnimu zasedani 1938.

Zadam p. zapisovatele sen. dr Karasa, aby pripisy ty precetl.

Zapisovatel sen. dr Karas (cte)

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 15. zari 1938 zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni dnem 16. zari 1938 za ukoncene.

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Vlada Ceskoslovenske republiky svolala usnesenim ze dne 15. listopadu 1938 podle ustanoveni § 60 ustavni listiny obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 17. listopadu 1938.

O tom dovoluji si uciniti sdeleni.

Predseda vlady: Syrovy v. r.

Predseda: Dosly pripisy ministerstva vnitra:

ze dne 10. cervna 1938, c. 48.045/1938-9, o umrti sen. Bohuse Kianicky a o povolani nahradnika Juraje Vyskocila;

ze dne 27. cervna 1938, c. 51.968/1938-9, o umrti sen. Jana Rypara a o povolani nahradnika Bedricha Broze;

ze dne 11. listopadu 1938, c. 86791/1938-9, o umrti sen. Frantiska Tomaska a o povolani nahradnika Frantiska Vachy;

ze dne 11. listopadu 1938, c. 89.832/1938-9, o umrti senatora Rudolfa Panka a o povolani nahradnika Ferdinanda Stastneho.

Zadam p. zapisovatele sen. dr Karasa, aby pripisy ty precetl.

Zapisovatel sen. dr Karas (cte):

Pripisy ministerstva vnitra predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze:

1. ze dne 10. cervna 1938, c. 48.045/1938-9.

Na misto uprazdene umrtim senatora Bohuse Kianicky povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Juraje Vyskocila, starostu mesta Trnavy, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: dr Jos. Cerny v. r.

2. ze dne 27. cervna 1938, c. 51.968/1938-9.

Na misto uprazdnene umrtim senatora Jana Rypara povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Bedricha Broze, tovarniho mistra v Mistku, Krizkovskeho ulice c. 480, a vydavam mu overujici list, opravnujici ho ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: dr Jos. Cerny v. r.

3. ze dne 11. listopadu 1938, c. 86.791/1938-9.

Na misto uprazdnene umrtim senatora Frantiska Tomaska povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Frantiska Vachu, revisora mzdovych zaznamu okresni nemocenske pojistovny v Pardubicich, Sezemicka 44, a vydavam mu overujici list, opravnujici ho ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: Jan Cerny v. r.

4. ze dne 11. listopadu 1938, c. 89.832/1938-9.

Na misto uprazdnene umrtim senatora Rudolfa Panka povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Ferdinanda Stastneho, tajemnika kovopracovniku v Kunraticich u Prahy cp. 200, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: Jan Cerny v. r.

Predseda (zvoni): Do dnesni schuze dostavili se pani Juraj Vyskocil, Bedrich Broz, Frantisek Vacha a Ferdinand Stastny a vykonaji ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu, a pany sen. Vyskocila, Broze, Vachu a Stastneho zadam, aby vykonali do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji".

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Slubujem, ze budem verny republike Ceskoslovenskej a ze budem zachovavat zakony a mandat svoj zastavat podla svojho najlepsieho vedomia a svedomia.

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavat zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Sen. Vyskocil (podavaje predsedovi ruku): Slubujem.

Sen. Broz (podavaje predsedovi ruku): Slibuji.

Sen. Vacha (podavaje predsedovi ruku): Slibuji.

Sen. Stastny (podavaje predsedovi ruku): Slibuji.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. dr Bacinskemu, dr Brassovi, Schrammelovi, Stodolovi; na dnes a zitra sen. dr Hilgenreinerovi; na tento tyden sen. Keilovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: sen. Sladkemu do 24. unora 1939, sen. Roudnickemu do 23. unora 1939, sen. dr Budayovi na 14 dnu, sen. Klofacovi na 2 mesice.

K poukazu predsedovu precetl zapisovatel sen. dr Karas vyhlasku ministerstva vnitra ze dne 11. listopadu 1938, c. 91.604/1938-9:

Ministerstvo vnitra podle § 2 opatreni Staleho vyboru ze dne 27. rijna 1938, c. 253 Sb. z. a n., o zaniku mandatu nekterych clenu Narodniho shromazdeni vyhlasuje:

Dusledkem ustanoveni § 1, odst. 1 a 2 uvedeneho opatreni pozbyli dnem vyhlaseni tohoto opatreni, t. j. dnem 30. rijna 1938 mandatu tito clenove Narodniho shromazdeni:

A. Poslanci: Axmann, Beuer, Birke, Bohm Jiri, Bohm Rudolf, dr Eichholz, Frank, Gruber, Hacker, Heeger, Hirte, dr Hodina, dr Holota, Hollube, Illing, Jaross, dr Jilly, Jobst, Katz, dr Kellner, Kirpalova, Klieber, Knorre, Knochel, dr Korlath, Kogler, Kohler Arnost, Kohler Bruno, dr Kollner, Kunz, inz. Kunzel, Kurbel, inz. Lischka, dr Luschka, Macoun, May, Nemec, dr Neuwirth, Nickel, Nickerl, Nitsch Fr., Obrlik, inz. Peschka, dr Porubszky, inz. Richter, dr Rosche, Rosler, Sandner, Schenk, Schlusche, inz. Schreiber, Schulcz, Schutz, Sliwka, Sogl, Stangl, Szentivany, dr Szullo, Viereckl, de Witte, dr Wolf, Wollner, Zajicek, Zierhut, dr Zippelius, Zischka.

B. Senatori: Bock, Bartl, Dresl, Enhuber, Frank, Fritsch, Fussy, Garlik, Grunzner, dr Heller, Krczal, Krommer, Liehm, Maixner, Muller Jindrich, Muller Vilem, Patzak, Pfrogner, Reil, Reyzl, Scharnagl, Schmidt, Schosser, Stellwag, dr Szilassy, dr Tischer, Tschakert, dr Turchanyi, inz. Weller, Wenderlich, Werner.

Dale pozbyli mandatu podle § 1, odst. 3 uvedeneho opatreni, a to dnem 10. listopadu 1938:

A. Poslanci: Csomor, Kosik, dr Kugel.

B. Senatori: Balla, dr Pajor.

Ministr vnitra: Cerny v. r.

K poukazu predsedovu precetl zapisovatel sen. dr Karas dosle pripisy vlady predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze:

1. z 23. kvetna 1938, c. j. 3924/1076/S 38 m. r.:

Predsednictvo min. rady sdeluje dodatkem k svemu dopisu ze dne 28. prosince 1937, c: 10.960/1076/S/37 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 295 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. zastupuje pana ministra. ver. zdravotnictvi a telesne vychovy Frantiska Jezka pan ministr financi dr Josef Kalfus a navzajem pana ministra dr Josefa. Kalfuse zastupuje pan ministr Fr. Jezek, dale ze pana ministra spravedlnosti pana dr Ivana Derera zastupuje pan ministr soc. pece inz. Jaromir Necas a navzajem pana ministra soc. pece inz. Jaromira Necase zastupuje pan ministr spravedlnosti dr Ivan Derer.

O tom se dava vedeti predsednictvu posl. snemovny a senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

2. z 17. zari 1938, c. j. 7197/909/38 S m. r.:

Pan president republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 16. zari 1938 byvaleho vyslance Huga Vavrecku ministrem.

Jmenovany slozil predepsany slib do rukou presidenta republiky dne 17. zari 1938.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

3. z 22. zari 1938, c. j. 7325/38/S m. r.:

Pan president republiky prijal podanou mu demisi vlady, zprostil predsedu a ostatni jeji cleny uradu a jmenoval rozhodnutim ze dne 22. zari 1938 mne predsedou vlady a poveril mne zaroven rizenim ministerstva nar. obrany. Dale jmenoval predsedu branneho vyboru telovychovnych organisaci MUDr Stanislava Bukovskeho a primatora hlav. mesta Prahy dr Petra Zenkla ministry.

Zaroven jmenoval pany: mimoradneho vyslance a splnomocneneho ministra dr Kamila Kroftu ministrem zahranicnich veci, zemskeho presidenta Jana Cerneho ministrem vnitra, odb. prednostu JUDr Josefa Kalfuse ministrem financi, odb. prednostu Engelberta Suberta ministrem skolstvi a nar. osvety, prvniho presidenta Nejvyssiho soudu dr Vladimira Fajnora ministrem spravedlnosti, odb. prednostu JUDr Jana Janacka ministrem prumyslu, obchodu a zivnosti, odb. prednostu dr Jindricha Kamenickeho ministrem. zeleznic, divisniho generala inz. Frantiska Nosala ministrem ver. praci, odb. prednostu inz. dr Eduarda Reicha ministrem zemedelstvi, odb. prednostu JUDr Bedricha Horaka ministrem soc. pece, prof. MUDr Stanislava Mentla ministrem ver. zdravotnictvi a telesne vychovy, odb. prednostu dr. Karla Dunovskeho ministrem post a telegrafu, odb. prednostu dr Josefa Fritze ministrem pro sjednoceni zakonu a organisace spravy a byv. vyslance Hugona Vavrecku ministrem.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: Syrovy v. r.

4. z 24. zari 1938, c. j. 7418 S m. r.:

Pan president republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 24. zari 1938 profesora statni realky v Bratislave Matuse Cernaka a profesora Komenskeho university dra Imricha Karvase ministry.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: Syrovy v. r.

5. z 24. zari 1938, c. j. 7382/1075/38 S m. r.:

Vlada republiky Ceskoslovenske zvolila ve schuzi konane dne 23. zari 1938 podle ustanoveni §u 71 ust. listiny namestkem predsedy vlady ministra vnitra Jana Cerneho.