Pritomni:
Predseda dr Soukup.
Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.
Zapisovatele: Kianicka, Pichl.
Celkem pritommo 96 clenu podle presencni listiny.
Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.
Mistopredseda dr Bas zahajil schuzi v 11 hod. 19 min.
Sdeleni predsednictva.
Dovolene
obdrzeli na dnesni den sen. Dresl, Juran, Kriz, F. Muller a Wenderlich.
Zmena ve vlade.
K poukazu mistopredsedy dr Base precetl zapisovatel sen. Pichl pripis predsedy vlady ze dne 10. kvetna 1938, c. 3605 S o zmene ve vlade:
Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.
Pan president republiky vyhovel rozhod nutim ze dne 10. kvetna 1938 zadosti ministr spravedlnosti dr Ivana Derera za zprosteni rizeni ministerstva verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy a poveril rozhodnutim z tehoz dne ministra Frantiska Jezka rizenimi ministerstva verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy.
O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.
Predseda vlady: M. Hodza v. r.
Rozdane tisky.
Interpelace tisk 696/1 az 696/5.
Navrh tisk 695 - prikazan vyboru iniciativnimu.
Tesnopisecke zpravy o 104. az 106. schuzi senatu N. S. R. Cs.
Zapisy
o 114. a 115. schuzi senatu N. S. R. Cs. byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.
1. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 542), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova umluva k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, sjednana dne 31. cervence 1937 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 25. srpna 1937, c. 201 Sb. z..a n. (tisk 579).
Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Kotrba, za vybor zahranicni sen. dr Klouda.
Prosim zpravodaje narodohospodarskeho vyboru pana sen. Kotrbu, aby nam podal zpravu.
Zpravodaj sen. Kotrba: Slavny senate!
Narodohospodarsky vybor pojednal ve schuzi dne 30. listopadu 1937 podrobne o dodatkove umluve mezi risi Nemeckou a Ceskoslovenskou republikou, toto ujednani, vzal jednomyslne na vedomi a jeho jmenem doporucuji senatu Narodniho shromazdeni prislusne schvalovaci usneseni k prijeti. (Souhlas.)
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prosim pana zpravodaje vyboru zahranicniho sen. dr Kloudu, aby podal svuj referat.
Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavny senate!
Pres tezke politicke pomery, pres vsecky namahy zkaliti nas sousedsky pomer s Nemeckem, pres bubnovou palbu se strany nam nepriznive zahranicni zurnalistiky vyvijeji se hospodarske a obchodni styky nasi republiky s Nemeckou risi docela priznive. Svedci o tom i obchodni vyjednavani v Hamburku. Tento nepopiratelny fakt je zarukou, ze se politicke ovzdusi pomalu, ale postupne ocistuje. Jednim z priznaku tohoto ozdravovaciho procesu je i dodatkova umluva, kterou jsme uzavreli s Nemeckem k hospodarske dohode o vyvozu chmele z r. 1920.
Pri vyrobe piva maji pivovary v Nemecku povinnost pouzivati chmele domaciho puvodu. Ponevadz domaci produkce chmele je tam ne patrna, musi jej pivovary dovazeti. Pri vyrobe piva potrebuji nas kvalitni chmel. Podle dohody, dodavame Nemecku chmel za vyhodnych celnich podminek. 70 risskych marek je sazba smluvniho cla proti 150 risskym markam autonomniho cla. Naproti tomu dovazime z Nemecka dehtove barvy s obsahem nahrazek a pri jejich dovozu poskytujeme Nemecka celni vyhody. Krome toho dovazime z Nemecka hasene vapno. Dohoda, kterou jsme uzavreli jeste r. 1920, mela trvani jen jeden rok. Od te doby se kazdorocne obnovovala. umluva ze dne 31. cervence 1937 ve forme vymenenych dopisu, jak je vladni navrh uvadi, sleduje tentyz cil, a proto zahranicni vybor senatu doporucuje, aby senat schvalil vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova umluva k ceskoslovensko-nemecke hospodarske dohode ze dne 29. cervna 1920, uzavrena dne 31. cervence 1937, ktera se, jako docasne platna, uvedla do zivota vyhlaskou vlady dne 25. srpna 1937, cis. 201 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu je prihlasen pan sen. Mikulicek. Udeluji mu slovo.
Sen. Mikulicek: Vazeny senate!
Obnovuje se, resp. doplnuje obchodni smlouva s Nemeckem. Uz nekolikrat jsme s tohoto mista poukazovali na to, co se vsechno do Nemecka vyvazi, ze veci, ktere do Nemecka vyvazime, neposkytuji naprosto zadne prace nezamestnanym v Ceskoslovensku, ze nezmensuji statisicovy pocet ne zamestnanych, nybrz ze se do Nemecka vyvazeji produkty, ktere pri rozumnem usporadani pomeru u nas by se zkonsumovaly v Ceskoslovensku k prospechu obcanu i k prospechu a hlavne k prospechu obrany statu.
Uz pred lety, kdyz odjel do Goslaru pan Feierabend se svou suitou, videl v tom kazdy narodohospodar v Ceskoslovensku - politik tim vice - certovo kopytko. O cem jednal pan Feierabend se svou suitou v Goslaru? Dusledky toho se projevily v nejblizsi dobe. Vyvazeji se do Nemecka miliony metrickych centu potravin. (Sen. Zmrhal: Na dluh!) Budu o tom pozdeji mluviti. Za leden a unor t. r. jsme vyvezli 3/4 milionu q psenice. V obilni spolecnosti potvrdil sam Feierabend lonskeho roku, ze se psenice vyvazi se ztratou 40 Kc na 1 q, a ponevadz rolnici dostali za psenici ze sklizne z r. 1936 okrouhle 130 Kc, mnozi jenom 116 Kc, mnozi vic, ale prumer se nepohyboval nad 130 Kc - znamena to, ze nase agrarni panstvo v Agrasolu se schvalenim obilniho monopolu vyvazelo psenici do Nemecka za 90 Kc za 1 q. Vyvezly se uz celkem desitky tisic metrickych centu masla. A ptejte se nejen hospodyn v Praze! Ziji 5 km od Zlina, kde stalo maslo pred velikonocemi 22 Kc za 1 kg. A prosim, prumerna cena, za kterou se maslo vyvazi do Nemecka, se pohybuje od 9 Kc do 12 Kc!
Vyvazi se do Nemecka cukr, a vite, co vsechno je mozno z cukru vyrobit. I potreby pro pripad vrazdeni lidi. Cukr se vyvazi za dumpingovou cenu mezi 60 az 80 haleri za jeden kg. Do Nemecka se vyvazi drevo a je to, panove, ostuda - jezdi vas hodne po trati od Chocne do Ceske Trebove - jak se primo plundruji ty krasne kopce v okoli Orlice. Vidite, ze se tam kaci drevo na celulosu, ktere ma sotva 15 az 20 cm na parezu sily, ktere by melo rusti - jeste 40 az 50 let a nevim, prijde-li nekolik prirodnich privalu, a smete-li ornici s techto kopcu v okoli Orlice, zda se tam jakykoliv strom kdy uchytne. (Sen. inz. Winter: Delaji do holosece!) Ano, pres plany se plundruji lesy vsude. Vzdyt clovek zasne nad tim, ze neni kouska pochopeni v dnesnim vedeni statu! Zplundrujete-li lesy, znicite zemedelstvi. Co bylo pricinou zniceni nejkrasnejsiho kursu uzemi na Adriatickem mori dalmatskem? ze dozata benatska vyplundrovala lesy, nevysazela nove a dusledky toho jsou, ze dnes misto nejkrasnejsiho raje na Adrii je poust, skaly a hole kameni. Prosim, drevo se plundruje, ponevadz statkarum se dovoluje, at jsou to zbytkari nebo stari slechtici, aby nahrabali co nejvic. Po nas potopa, co je nam po tom! Od ceho je statni sprava, ktera ma takove byrokraty, ze dr Feierabend muze protizakonne zasantrocit statni lesy? Od ceho jste vy, poslanci a senatori, nez abyste na to poukazali a donutili prislusniky svych stran ve vlade, aby urazili ruku tomu, ktery plundruje lesy a plundruje i zemedelstvi!
Do Nemecka se vyvazi zelezo a ocel. Vazeni, jak se svet pozastavil nad knihou spisovatele Lehmana-Russbuldta, kdyz ve sve knize dokazoval, ze rakousti vojaci byli vrazdeni zbranemi, ktere dodavala Skodovka Rusku, kdyz Lehman-Russbuldt licil, ze nemecti vojaci byli vrazdeni zbranemi, ktere Krupp a Thuss dodavali do Francie a do Anglie. Dnes prosim, je situace tak krajne napjata, ze nevime dne ani hodiny, nevime, kdyby nastal silnejsi hluk v noci nad Prahou, Plzni, Ostravou, Zlinem a vsude jinde, kde jsou prumyslova mista, ktera v dobe potreby pro zivobyti v miru, ale zejmena pro valku maji velky vyznam, zdali to nejsou zahranicni aeroplan - a my toho, ktery nas ohrozuje, zasobujem! Prosim, ve valce je pry potrebi vice chleba nezli zbrani, nezli naboju a my tento chleba vyvazime ven v takovem mnozstvi, ze dnes, tento tyden, se pise, ze nam uprostred zni letosniho roku dojdou zasoby zita a psenice. Vite jiste, ze sklidime? Jste pametniky toho, jak ohromna kdysi krupobiti prosla Francii a Nemeckem, uzemim daleko vetsim nez Ceskoslovensko, a znicila uplne tamni urodu. Je zabezpeceno, ze se to nemuze letos stati jeste v cervnu a v cervenci i v Ceskoslovensku? Stale se mluvilo o milionove zelezne reserve pro pripad valky a dnes se v novinach ventiluje otazka, ze nemame dost potravin pro nas, zatim co jsme vyvezli za hranice evropskym a svetovym kazimirum miliony a miliony metrickych centu za polovicni cenu. Mistni konsument musi dati obilnimu monopolu 180 Kc za 1 q psenice, ale podle dobrozdani Feierabendova jsme ji vyvezli za 90 Kc a k tomu jeste na dluh. Velkonemecko s Rakouskem dluzi csl. dodavatelum pres 900 mil. Kc. Jak je donutite, aby to jednou zaplatilo? Nedonutily je Amerika, Anglie a Francie, aby zaplatilo skody, zpusobene [ ] v Belgii, ve Francii a vsude, kam za valky stoupla noha dustojnika nemecke armady. Velke mocnosti, ktere maji 240 mil. obyvatel v Evrope, a Amerika nedonutily Nemecko, aby zaplatilo dluh, a vy posilejte na dluh dale! (Vykriky.) Nezda se vam, panove, ze je to cin krajne odsouzeni hodny? Sledujte jen casopisy, jak zahranicni, tak nase! Mam tu zpravu, kterou jsem cetl v ceskem, ponevadz anglicky neumim, clanek listu News Chronicle, ktery potom doplnily Lidove noviny, ze zasoby nasi psenice a potravin, zasilane do Nemecka, se od r. 1936, kdy se Nemecko zacalo horecne zasobovat, ukladaly do vojenskych skladist. Panove, myslim, ze jednou bude miti historik nevdecny ukol zaznamenavat cinnost tech, kteri rozhodovali v Ceskoslovensku v tak krajne kriticke dobe, kdy slo o byti a nebyti, kdy jsme se museli vsichni soustredit na zachranu sveho lidskeho zivota a kousku svobody statu a naroda, a myslim, ze zaznamena tento cin velmi cerne na neprospech tech, kteri takovymto zpusobem brakuji, co je v Ceskoslovensku, aby to vyvazeli za hranice. Ne Feierabend, ne vedeni Agrasolu je odpovedne. To jsou pani, jejichz alfou i omegou je hrabat, hrabat a zase hrabat, trebaze jim to nakonec nic nepomuze. Prijde ta nekorupcni, neuprosna zubata a klepne te po cele, at mas 9.000 meric poli jako rodina Vranych, ktery se tu jednomu panu senatorovi chlubil, ze jeho rodina to bude drzet staleti, nebo at mas 3 mil. rocne jako dr Lowenstein ve skodovce. Az snis, vypijes a uzijes radosti, cos mel urceno, pujdes! Tem Feierabendum a vedoucim Agrasolu nebude historik zazlivat, ale vam vsem, kteri jste odpovedni za to, kdyz takova moznost je zde, kdyz cesky lid trpi nouzi a bidou, kdyz pro 5 mil. obyvatel ceskoslovenskeho naroda je svatecnim dnem den, kdy je kousek chleba s maslem, ze v te dobe se vyvazeji tyto veci za hranice. (Sen.. Zmrhal: Za babku a na dluh!)
Kdo bude hajit Ceskoslovensko? Jiste ne Feierabend, ani Beran, ani panove z Agrasolu a Kooperativy! Ceskoslovensko budou hajit proletari, a vy muzete byti dnes jisti, ze proletari, kteri nejsou zfanatisovani ideami hakoveho krize, do jednoho pujdou hajit Ceskoslovensko. Vidite, jak stat, ktery je opren o delnickou tridu, se zoufale brani proti nekolikanasobne presile! Vidite priklad ve Spanelsku, vidite priklad v Cine! Nam se neda vytykat, ze mluvime jenom o obrane republiky a demokracie z taktickych, politickych duvodu. Tam, kde stat, republika a lid je ohrozen, tam nasi lide do jednoho jdou, nasazuji zdravi, zivoty a vsechno. Vidite take vysledky! Sest let se bil velitel bolsevicke armady Cansuljan s Cankajskem! Vezmete mapu! Tisice kilometru prosla ruda armada cinska stehovanim z jedne provincie do druhe, ale kdyz byl ohrozen stat invasi tech, pro jejichz nazev jsem tu byl uz jednou volan k poradku a nebudu davat prilezitost k opakovani, dala se ruda proletarska armada k disposici pro obranu statu a naroda, a podivejte se! Myslite, ze z toho postupu v Cine neni horko nejen v Tokiu, nybrz i v Berline a v Rime? Myslite, ze se cela ta trojuhelna osa neotrasa, kdyz se proletariat chopil zbrani a za cenu sveho zivota zene vetrelce ven? A maji na kahanku - ne na tom z Venkova - Japonci a myslim, ze uz sotva zvitezi, kdyz se ta masa desitek milionu ujarmene a dosud v zaostalosti drzene Ciny vzeprela, a ze budou mit pilno utikat!
Tedy v zajmu obrany a udrzeni existence tohoto statu, aby nebyl. vyskrtnut z mapy Evropy a aby nebyl vyskrtnut z historie cesky narod, nebylo by stokrat lepsi dat miliony metrickych centu psenice, desetitisice metrickych centu masla, miliony metrickych centu cukru, vyvazenych za hranice za 60-70 haleru, tomu pul milionu nezamestnanych? Jeste v dubnu to bylo pul milionu nezamestnanych, ted statistika vykazuje 360.000. Nebylo ucelnejsi dat to za vyvozni cenu tem 1,064.000, kteri podle statistiky Ustredni socialni pojistovny, resp. okresnich nemocenskych pojistoven, pracuji za mzdu pod 12 Kc denne? Vymluva, ze by se neprodala mouka za 3 Kc, cukr za 6'30 Kc, maslo za 22 Kc, je bezpredmetna, ponevadz nezamestnani a 1,060.000 pracujicich pod 12 Kc denne nemaji moznosti, aby si koupili mouku za 3 Kc, cukr za 6'30 Kc a maslo za 22 Kc, i kdyz toho nutne potrebuji. Cili, kdyz nemaji moznosti koupit drahe, museji se bez toho obejit, a dusledky jsou, ze potom lekarske sjezdy a schuze placou nad tim, v jakem stavu je nase mladez, nase deti, v jakem stavu zdravotnim jsou nase matky, ktere deti privadeji na svet v dobe, kdy si vsichni narikaji, ze je u nas cim dale tim mensi populace, cili bohati maji prostredky, aby nemuseli na mnoho dilu rozdelovat majetek, cili deti mit nechteji a chudaci je nemohou uzivit.
Vazeni, ale proti utocnikum, ktere zasobu jeme, je potreba zakrocovati nejen zasobovanim, nybrz i propagandou. Vazeni, vidite, jak dulezity ukol plni u fasistickych statu ministerstvo propagandy. Ani se to tak neprojevilo na jihu, v Italii, jako se to ted projevuje na severu, v Nemecku. Co bylo hlasovani v Sarsku? Lide tam videli a prozivali svobodu francouzskou, ale propagandou, zastrasovanim, slibovanim se podarilo, ze vetsina lidu v Sarsku se vyslovila pri hlasovani pro pripojeni k Nemecku a dnes na ty miliony lidi v Sarsku, kteri se dostali pod [ ] jho, jake kdy vubec v historii lidstva existovalo takovy Dzingischan sve nepratele aspon vrazdil, udelal konec jejich trapeni po hodine, pul hodine, 5 minutach - ceka soustavne, leta trvajici trapeni. Coz neotrese celym kulturnim svetem a vsemi citicimi lidmi osud Karla Ossietzkeho, cloveka, kteremu se obdivoval cely svet, cloveka nejen, lidsky citiciho, ale kazdym krokem pracujiciho pro lidstvo, ktery dostal Nobelovu cenu, o kterou byl temi [ ] tam okraden v souvislosti s barbarskym....
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Pane recniku, racte uzivati mirnejsich vyrazu, racte vedet k jakemu incidentu doslo v polovine brezna, kdyz jste uzil svych vyrazu. (Vykriky sen. Zmrhala.) Volam vas, pane sen. Zmrhale, k poradku, nemate slovo.
Sen. Mikulicek (pokracuje): My vime, ze propaganda fasismu, ktery dnes ohrozuje celistvost a samostatnost Ceskoslovenska, jest jednou z jeho nejdulezitejsich zbrani, ktera se mu bohuzel v Ceskoslovenske republice trpi. Mohu vam dati.... (Vykriky. - Mistopredseda dr Bas zvoni. - Sen. Kreibich: Vy zde nejste advokat zlodeje, jste mistopredseda!)
Mistopredseda dr Bas (zvoni): Volam vas, pane sen. Kreibichu, k poradku.
Sen. Mikulicek (pokracuje): Mohu vam dati k disposici memorandum, ktere sepsala delegace ceskoslovenskych poslancu a senatoru, kteri ve trech oddilech studovali pomery v nemeckem uzemi jak v Cechach, tak na Morave. Uzasnych veci byste se docetli v tomto memorandu! Profesor na gymnasiu v Sumperku stve proti Ceskoslovensku, uci o mape noveho velkeho Nemecka, do jejihoz ramce jest jiz zakresleno nejen uzemi Sudetenlandu, ale take Znojemsko, Mikulovsko atd. A vysledky takove propagace? ze se tim vyvola takovy vandalsky cin jako zhanobeni sochy presidenta Osvoboditele, ktera se pomaluje, a kdyz to pomalovani verejne organy sejmou, proste se kus sochy, brada a kus tvare, urazi. Pak vypise zemsky urad 5000 Kc odmeny na vypatrani pachatele, a dokonce aby ti, kteri tuto propagandu napred zivili ve skolach, na schuzich a vsude jinde, byli kryti, vypisou take cenu na dopadeni pachatele. SdP v Sumperku vypsala take cenu na dopadeni pachatele. Co si mame my a vubec demokraticka verejnost v Ceskoslovensku myslit o vlade, ktera trpi tuto propagaci, ktera zpusobuje, jak jiz bylo vcera receno usty soudr. Nedveda a v posl. snemovne usty soudr. Slanskeho, ze jsou beztrestne poplvani policiste a cetnici. Kdyz intervenujeme, musi o tom vlada rozhodnout. Od ktere doby nejsou zde v platnosti zakony o teroru, od ktere doby nejsou v platnosti zakony na ochranu republiky, od kdy byly suspendovany, ze kdyz je spachan tak vylozeny a prokazany cin, ktery je v kontrastu s temito zakony, musi se ministr odpovedny za jednani svych organu, - nebo aspon ma je vesti k odpovednosti napred dotazati vlady, smi-li se ty zakony v praksi provadeti? Vy vidite, ze propaganda fasismu rozryva klid a poradek nejen v Ceskoslovensku, vy jste toho take svedky v spratelenem state Rumunsku, kde se prokazalo vudci tamejsi zelezne gardy Gogovi, ze dostal 40 milionu lei, ze zahranici. Kdyz jsem v novinach kritisoval psani agrarniho "Vecera" resp. p. dr Kahanka, ktery videl v Teplicich-Sanove 40.000 henleinovskych ucastniku podle "Lidovych novin" jeste vice - ktery na jedne a teze strance "Vecera" napsal tucnym pismem, ze v Jablonci nad Nisou mel Henlein na manifestaci 40.000 lidi a na jedne a teze strance, ale drobnym pismem napsal, ze se ucast henleinovcu odhaduje na 28.000 az 30.000, tu jsem napsal, jestli nektery z tech milionu, ktere se z Berlina provazely do Bukuresti, nevypadl take v Praze, ponevadz jinak si nelze tuto vec vysvetliti. (Veselost.) Clovek, ktery klame rolniky a delniky, kteri jsou jiste z 90 % demokraty - panove z agrarni strany, vasi volici jsou z 90 % demokrate, delnici vsichni a drobni rolnici, kteri pracuji sami tvrdi-li, ze je pro demokracii, ale pri tom agentovi fasismu pridava v dobe, kdy se vazi v Londyne a v Parizi a jinde peclive ucast na majovych manifestacich na lekarnickych vahach, pak je to rafinovana propaganda!
Vy vite, ze propagandou primo spadlo Rakousko Nemecku do klina. Napred se najdou zaplaceni agenti pro urcite ideologie. Vzdyt on prece vi, byl v Nemecku, ze rolnici jsou tam odmerovani ve svych davkach, ze nesmeji. ani vlastniho obili ani vlastnich vajec snist kolik chteji, on to vi, ze delnici jsou tam bezpravnymi. lidmi, ale on z toho ma! Co je mu po tom? Az bude Rakousko nemecke, bude tu blahobyt! Blahobyt tu byl, ale az do 10. dubna. Dokonce tam byly kanony s gulasem na videnskych ulicich. Zrovna tak to delaji v obcich, kde jsou pytliky cukru po dvou korunach. Ale nyni po plebiscitu nastavaji tam zrovna takove pomery, jako jsou v risi. Vy vite dobre, ze propaganda nemeckeho fasismu rozryva klid a poradek v Belgii. Vy vite dobre, jak razne, a vsim pravem, se brani teto propagande jihoamericke a severoamericke staty.
Ale u nas neni dosti silne ruky proti teto propagande. U nas se rika, ze se Rakousko dobrovolne pripojilo, [ ]. To je plebiscit, kdyz se tam z rise posle 300.000 ozbrojenych [ ]? Proc nesmel byti tento plebiscit dovolen Schuschniggovi? To pry by nebyl plebiscit, nybrz svindl, kdyby ho byl delal Schuschnigg! Ale kdyz jej delal [ ] Burcklem, nebo jak se [ ] jmenuje, tak to byl plebiscit spravny. Cechove z Rakouska dokazali, ze to nebyl zadny plebiscit, ze byla jedna urna pro "ano", druha pro "ne" a ze ovsem za pritomnosti vsech pritomnych ve volebni sini nikdo nemel dosti odvahy dati svuj listek do urny pro "ne". Na jedne strane rozvratnikum, kteri jednaji o zniceni tohoto statu a svobod narodu obyvajicich tento stat, se propagace dovoluje, ale na druhe strane agitace a propagace, ktera ma vsem ustrasencum trosicku zvednouti nervy, ktera ma korigovati ustrasenectvi, se u nas zakazuje.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti