Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 116. schuze (obsah) | Utery 10. kvetna 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, drBas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Sehnal, Kriz.

Celkem pritomno 112 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda dr Bas zahajil schuzi v 16 hod.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Enhuber, dr Krcmery, Malik, Pfeiferova a Popovic; dodatecne na posledni schuzi sen. dr Ravasz; na tento tyden sen. dr Bacinsky, Casny, Chalupnik; od 10. do 11. t. m. sen. Jancek.

Mistopredseda dr Bas konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: od 3. kvetna t. r. na 6 mesicu sen. Tomaskovia do 14. kvetna t. r. sen. Stodolovi.

vyboru imunitnimu zadost vrch. stat. zastupitelstvi v Kosicich se zadosti okr. soudu v Uzhorode ze dne 26. dubna 1938, c. j. Nt VII 100/37, za souhlas ke stihani sen. Foldesiho pro prestupek podle §§ 1 az 3 zak. cis. 108/1933 Sb. z. a n. (c. 7946).

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze.

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. Plaminkova, za vybor ustavne-pravni sen. dr

Prosim pani sen. Plaminkovou, aby podala zpravu.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate! Zahranicni vybor projednal 15. brezna 1938 vladni navrh, kterym se predlozily Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu mezinarodni umluva o pracovni dobe ve sklarnach na automaticky vyrabene tabulove sklo, jejiz navrh byl prijat 21. cervna 1934 Mezinarodni konferenci prace v Zeneve, a mezinarodni umluva o zkraceni pracovni doby ve;sklarnach. pro vyrobu lahvi, jejiz navrh byl prijat Mezinarodni konferenci prace v Zeneve dne 25. cervna 1935.

Pri teto prilezitosti zahranicni vybor pojednal velmi podrobne o meritu umluv a zejmena bylo zdurazneno, ze csl. delegati se aktivne ucastnili pri jejich projednavani a prijeti a pri umluve druhe delo se tak i jmenem csl. zamestnavatelu.

Racte se pamatovati, minuly tyden jsem mela cest o teto veci v plenu senatu referovati. Usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 1252) o vnitrostatni ucinnosti zminenych mezinarodnich umluv znamena toliko vradeni obsahu techto umluv do csl. pravniho radu, a to ode dne uverejneni ratifikace obou umluv ve Sbirce zakonu a narizeni.

Protoze zde jde o podniky krajne racionalisovane, ktere tedy vycerpavaji sily pracovniku merou zvlaste zvysenou, bylo krajne nutne, aby se pamatovalo aspon na castecnou jejich ochranu.

Ve strucnosti uvadi tuto ochranu duvodova zprava takto:

1. Osoby, na ktere se umluva vztahuje, musi byti zamestnany alespon ve 4 smenach,

2. pracovni doba techto osob nesmi prekrociti v prumeru 42 hodin tydne,

3. tento prumer je pocitan v obdobi nepresahujicim 4 tydny,

4. doba trvani pracovni stridy nesmi presahovati 8 hodin

5. doba odpocinku mezi dvema stridami teze smeny nesmi byti kratsi 16 hodin; avsak tato doba muze byti zkracena, je-li to nutno, pri periodicke zmene rozvrhu smen,

Zahranicni vybor z uvedenych duvodu usnesl se doporuciti plenu senatu prijeti usneseni posl. snemovny ve zneni, jak je uvedeno v sen. tisku 671. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prosim pana sen. dr Milotu, aby podal zpravu za vybor ustavne-pravni.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavny senate!

V minule sve schuzi jsme schvalili mezinarodni umluvy o pracovni dobe ve sklarnach na automaticky vyrabene sklo tabulove a o zkraceni pracovni doby ve sklarnach na vyrobu lahvi, a to v souhlase s posl. snemovnou.

Aby tyto mezinarodni umluvy mohly byti provadeny, je treba, aby jim dalo Narodni shromazdeni tez zvlastnim zakonem sankci pro vnitrostatni potrebu, a to se ma prave stati zakonem, o kterem jedname.

Jmenem ustavne-pravniho vyboru dovoluj si navrhovati, aby tato osnova zakona byl schvalena ve zneni, jak se na nem usnesl posl. snemovna. (Souhlas. )

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je prihlasen pan sen. Nedved. Udeluji mu slovo.

Sen. Nedved: Vazeny senate!

Vladni navrh zakona o pracovni dobe ve sklarnach automaticky vyrabejicich tabulove sklo a o zkraceni pracovni doby ve sklarnach na vyrobu lahvi preklenuje mezeru, kterou jsme dosud meli v socialne-politickem zakonodarstvi, a ma velke vyhody proti nasim dosavadnim socialne-politickym zakonum, zvlaste zakonu o osmihodinove dobe pracovni.

Zajistuje a zkracuje predevsim jeste osmihodinovou dobu pracovni o 6 hodin tydne, vedle toho nesmi byti povolovana zadna prace pres cas. Je samozrejme, ze pro tento zakon budeme hlasovati.

Slavny senate! Prichazim nyni s jinou veci, ktera je velmi vazna. To, co se mne stalo v nedeli 8. kvetna, je primo utokem proti ustavni listine, proti platnym zakonum, proti celemu Narodnimu shromazdeni a proti vsem jeho clenum.

Byl jsem delegovan na nedeli 8. kvetna na dve volicske schuze do Mnichova Hradiste a do Klastera n. Jiz. Cekal na mne svolavatel schuze v Mnichove Hradisti, urednik nemocenske pokladny Tyser, a sdeloval mne, ze si ho dal volati okresni hejtman Vitner a tazal se ho, proc mu volicskou schuzi neohlasil.

Tyser odpovedel, ze podle platnych zakonu volicske schuze nepotrebuji se hlasiti. A okresni hejtman mu rekl: "Ja se tam prijdu presvedciti, jestli jsou tam skutecne jenom volicove."

Rekl jsem Tysrovi, abychom se vsemu vyhnuli pri zahajeni schuze, ze vyzveme vsechny, kdo nejsou volici, jsou mladsi 21 let, aby opustili mistnost. Tyser to udelal, okamzite se zvedly 4 osoby, a dve byly jeste vykazany, ponevadz bylo znamo, ze jsou mladsi 21 roku.

Mluvil jsem asi 1/4 hodiny a do mistnosti radnice v Mnichove Hradisti prisel vrchni komisar politicke spravy dr Wagner (Slyste!) v pruvodu dvou ozbrojenych cetniku s puskami a nasazenymi bodaky (Slyste!), sel k predsedovi schuze a prohlasil, ze prichazi z rozkazu okresniho uradu vykonati ve schuzi perlustraci, zdali jsou pritomni jen volicove. A provadel to tak, ze sel od jednoho ucastnika ke druhemu a zadal, aby mu sdelil jmeno, dum, kde bydli, a tazal se, zdali ho nekdo zna, je-li tam opravdu volicem a pod. a pod. Mezi 150 ucastniky zjistil 5 osob, ktere sice volicske pravo maji, ale jsou ze sousednich obci. Sotvaze vrchni komisar zjistil, ze ve schuzi je pritomno 5 volicu z jinych obci, prohlasil: Ponevadz ve schuzi jsou pritomni nevolicove, schuzi rozpoustim, zakazuji jeji pokracovani a zadam, abyste vyklidili sal. (Vykriky komunistickych senatoru. - Mistopredseda dr Bas zvoni.) Protestoval jsem a hned jsem ohlasil, ze si to nedame libit. Samozrejme, ze ucastnici schuze byli poboureni - bylo to prece neco neslychaneho - shromazdili se pred radnici, ale vrch. komisar Wagner je se schodu radnice vyzval, aby se rozesli. Ponevadz nechteli poslechnout, nebot je to neco neuveritelneho rozehnat volicskou schuzi, zadal mne, abych je vyzval k rozchodu. Rekl jsem vrch. komisari Wagnerovi: Vy zde pasete protizakonnosti a jeste chcete, abych vam v tom pomahal. Pujdeme o tom sepsat protokol na okr. urad.

Sli jsme tedy na okr. urad, kde byl sepsan tento protokol (cte): "Protokol sepsany dne 8. kvetna 1938 u okr. uradu v Mnichove Hradisti. Pritomni: JUDr. Jiri Wagner, vrch. komisar politicke spravy, JUDr Pavel Kottal, koncipista politicke spravy, Frantisek Nedved, senator, Vaclav Tyser, svolavatel volicske schuze KSC. Jednani: Predstoupili zastupci strany KSC, jmenovani shora, a vznaseji stiznost proti rozpusteni volicske schuze, svolane na den 8. kvetna 1938 v Mnichove Hradisti, ktera byla zastupcem okr. uradu rozpustena.

Pan sen. Nedved prohlasuje: Podle meho nazoru rozpusteni schuze stalo se protizakonne, jelikoz neni mi znamo zadne ustanoveni zakonne, podle nehoz do volicskych schuzi maji pristup pouze volicove z obce, ve ktere se schuze kona. Je mne znamo, ze schuze se nesmi zucastniti nevolicove, t. j. osoby mladsi 21 let. Pan predseda schuze Vaclav Tyser pri zahajeni schuze upozornil, ze okr. urad zada, aby do schuze nebyli pripusteni nevolicove, a vyzval vsechny, kdo volici nejsou, aby mistnost opustili. Na jeho vyzvu vstaly 4 osoby a opustily mistnost a 2 byly vraceny, jelikoz bylo znamo, ze take nejsou volici. Zadame, aby skoda rozpustenim schuze nam zpusobena cca 120 Kc nam byla nahrazena a aby rozpusteni schuze bylo zruseno.

JUDr Jiri Wagner, vrch. komisar politicke spravy, schuzi rozpustivsi, poukazuje na sluzebni relaci, kterou podava oddelene, a zduraznuje, ze pri volicske schuzi, ktera jako takova byla svolana a hlasena z podnetu voleb v Mnichove Hradisti, zjistil pritomnost osob nemajicich vztah k temto volbam, t. j. z cizich obci (Klastera, Hradiste n. J., Podoli, Neveklovic, Sychrova a Mohelnice).

Pan Vaclav Tyser pripojuje se k vyvodum p. sen. Nedveda a zada o pisemny vymer o rozpusteni schuze."

Vymer nam byl hned vydan. Pravi se v nem stereotypne (cte): "Na den 8. kvetna 1938 oznamil jste vylepenim plakatu verejnosti konani volicske schuze usporadane politickou organisaci KSC v Mnichove Hradisti. Schuze mela se konati v Mnichove Hradisti v sale radnice o 10. hop. dopoledne. Podnetem ke konani volicske schuze bylo rozepsani obecnich voleb v Mnichove Hradisti na den 22. kvetna 1938. Vymerem okr. uradu v Mnichove Hradisti ze 7. kvetna 1938, c. 15.298, bylo ulozeno provedeni perlustrace volicske schuze. Zminena schuze nebyla okr. uradu hlasena jako verejna schuze lidu. Okr. urad po provedene perlustraci, pri ktere byla zjistena pritomnost Jaroslava Tajera z Klastera Hradiste n. J., c. p. 75, Vaclava Knebla z Podoli (osada Kruhy, cp. 14), Bohuslava Cupika z Neveklovic, osada Podhora, cp. 1, Mateje Zajice ze Sychrova (dvur Hnevousice) a Stepana Hylskeho z Mohelnice, rozpustil volicskou schuzi jako nezakonnou a zakazal jeji pokracovani, jezto schuze tato prici se ustanoveni §u 4 zakona c. 135 z r. 1868 r. z. - ten vubec neexistuje - o pravu shromazdovacim, kdyz pri ni pritomny osoby, nemajici volicske pravo v obci, ve ktere z podnetu vypsanych obecnich voleb volicska schuze se konala."

A ted je tu pouceni o odvolani do 15 dnu, ktere vam cisti nebudu. (Vykriky sen. Zmrhala.).

Kdyz jsem se ubiral ze schuze s panem komisarem dr Wagnerem, polozil jsem mu otazku: Pane komisari, bude tato prakse provozovana ve vsech volicskych schuzich vsech politickych stran ve vasem okresu? A tu mi rekl: Ne, jenom tam, kam nas pan okr. hejtman posle. (Veselost.) To tedy znamena, ze pan okr. hejtman muze takto znemoznovat schuze urcitych politickych stran. Takto se to da delat. (Vykriky sen. Zmrhala a dr Vacka.)

A nyni vezmeme ten vymer. Okr. urad se tu odvolava na § 4 zakona z roku 1868. Upozornuji, ze ten zakon vubec neexistuje, nybrz ze mame zakon shromazdovaci z doby Rakouska, cis. 135 z 15. listopadu 1867. Sedi zde advokati, budou to jiste znat. A co se pravi v tom zakone? "§ 2. Kdo chce usporadati schuzi lidu nebo vseobecne pristupnou schuzi bez omezeni na zvane hosty, musi to nejmene tri dny pred zamyslenym odbyvanim schuze uradum oznamiti." A dale je zde ustanoveni pro volicske schuze. Prectu je v nemeckem originale, jak se za Rakouska zakony vydavaly (cte): "§ 4. Versammlungen der Wahler zu Wahlbesprechungen, dann zu Besprechungen mit den gewahlten Abgeordneten sind von den Bestimanungen dieses Gesetzes ausgenommen, wenn sie zur Zeit der ausgeschriebenen Wahlen und nicht unter freiem Himmel vorgenommen werden."

Slavny senate! Je zde nekde receno, ze na volicskych schuzich musi byti pritomni jedine a vyhradne pri obecnich volbach volicove z teze obce a ze nesmeji se zucastniti volicove ze sousednich obci? Zde v zakone to neni, to je nasilny, za vlasy pritazeny vyklad.

Kdyz jsem skoncil uredni jednani, rekl jsem: Pane komisari, ted si budeme povidati soukrome. Vite, ze tato prakse je vubec nemozna ve vetsich obcich a mestech? To je mozne pouze v malych obcich, kde jeden druheho zna, kde je mozno kazdeho zjistiti, zdali je volicem v te obci ci nikoli, ale muzete to udelat ve velkem meste - nemusi to byti Praha, vezmeme treba Plzen? Bude tam na volicske schuzi 700 lidi a vy tam prijdete podle vaseho nazoru podle zakona opravnene provadet perlustraci pritomnych. Budete-li to takto delat a nikoho nevynechate a zacnete v 9 rano, v 1 odpoledne nebudete hotov, ale volicove utekou a vy zmarite schuzi kazde politicke strane, i kdyby byla uplne nezavadna. A o to prave jde.

Ale, vazeni panove, odpoledne se mi stalo jeste neco lepsiho. Sel jsem do Klastera nad Jizerou, a ponevadz jsem mel tuto zkusenost od rana, rekl jsem hned pred zahajenim schuze: Nejen vsichni mladsi 21 let, ale odtud museji vsichni, kteri jsou z vedlejsich obci. Predsedajici take vyzval vsechny mladsi a kdo nejsou z obce, aby odesli. Prisel ke mne muz, ktery tam tocil pivo, a povida: "Pane senatore, musim take pryc?" "Proc? Nejste odtud?" "Ja jsem zenich dcery hostinske, z vedlejsi obce, a chodim sem tocit pivo, kdyz je potreba. Je to moje nevesta." Povidal jsem "Jdete radeji pryc!" Vyhnal jsem ho. A, panove, ted prijde jeste lepsi. On se pta: "A co moje nevesta?" "Co je s ni?" "Ona je vdova po ruskem emigrantu." "Ma ceskoslovenske statni obcanstvi?" - "Ne." - "Ven!" Vyhnal jsem ji sam. Cisnik byl z vedlejsi obce, tak jsem ho taky vyhnal. A ted prisel (Vykriky.) - poslouchejte, to je dulezite - presne ve 3 hodiny dr Kottal, koncipista okresniho uradu, a prinesl si na to volicsky seznam, zacal provadet perlustraci, kazdy mu musil rici sve jmeno a cislo domu a on si to hned ve volicskem seznamu u kazdeho zaskrtaval. Ja jsem se ptal: " Kolik je tu volicu ve volicskem seznamu?" A bylo mne receno: "Tady je volicu 800." Tedy to znamena... (Vykriky sen. Mikulicka.) - Neruste me, vzdyt ja se musim namahat! - Prosim, timto zpusobem byl prodlouzen pocatek schuze az na 3/4 4 hod. A to je nahodou mala obec, ale kdyby tam bylo nekolik set lidi, tak nebyl do 6 hodin hotov.

Jeste toto je dulezite. Optal se jednoho "Jak se jmenujete?" "Eichler Josef." "V kterem dome bydlite?" V tom a tom. A vyhledaval ho ve volicskem seznamu, ale ten clovek tam nebyl. Vsichni osvedcili, ze je to majitel domu z te obce, ale on musil ven. Take druhy, narozeny v te obci, musel pryc. A ted bylo vsechno v poradku. Kdyz to skoncil, obratil se na mne a povida: "Pane senatore, mate tu volebni pravo v te obci?" (Veselost.) Ja jsem se dal do smichu a on mne rekl: "To neni k smichu, to je vazna vec." "To vite, ze tu volebni pravo nemam." "Jmenem zakona rozpoustim tuto schuzi, ponevadz jsou zde pritomny osoby, ktere zde v obci volebni pravo nemaji." (Vykriky.) Vsichni pritomni se ptali, kdo to je, kdo zde nema volebni pravo, a on verejne prohlasil: "Tady, pan sen. Nedved. Proto schuzi rozpoustim, zakazuji pokracovani a hned vyklidte mistnost!" A hrozil cetniky, ktere tam mel k disposici. (Vykriky sen. dr Vacka.)

A ted jeste, jakou dohru to melo. Ponevadz hrozil nasilnym vyklizenim, lide prchali ven, a ta stara senkyrka, 65leta Sulcova, prijde: "Pane komisari, co jste mi to udelal, vzdyt ja prijdu o hromadu penez! Vzdyt mne nikdo nezaplatil!" On si nevsiml, ze stojim tesne za nim, a rekl ji: "Nemela jste jim sal na schuzi propujcovat!"

Vazeni panove, tady se pan koncipient dr Kottal odhalil a demaskoval ne jako urednik republiky, nybrz jako fasista a reakcionar! (Vykriky. - Sen. Paulus: Oni to maji rozkazano od hejtmana!) Na to prijdu.

Damy a panove! Pri vsech techto vzrusujicich udalostech jsem zachoval naprosty klid a vybizel jsem vsechny ucastniky, aby se podrobili, aby k nicemu nedoslo. Jediny se spletl a vykrikl: "To je provokace." - Byl zjisten a nyni ho okresni urad, ktery porusuje zakony, potresta podle Prugelpatentu pro ruseni uredniho vykonu.

Je videt, ze neslo o zadny uredni vykon, nybrz o akt politicke persekuce se strany okr. hejtmana proti urcite politicke strane. (Sen. Zmrhal: Za to je odpovedno ministerstvo vnitra!) Ano, jde zrejme o cin protizakonny. Ale, vazeni panove a damy, to se netyka jenom mne, to se tyka vas vsech, to se tyka celeho Narodniho shromazdeni. Predstavte si, kdyz clen Narodniho shromazdeni je ve schuzi a komisar politickeho uradu schuzi pro to rozpusti a verejne to oduvodnuje; to je deklasovani clenu Narodniho shromazdeni. Tady nejde o strany, tady nejde o stranu komunistickou, tady jde o demokracii v Ceskoslovensku, tady jde o vas vsechny bez rozdilu. Vzdyt podle toho by, mohl rozpustiti volicskou schuzi, na ktere bude pritomen trebas ministr kterekoli politicke strany. To se muze stat taky Hodzovi.