Pritomni:
Predseda dr Soukup.
Mistopredsedove: dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.
Zapisovatele: dr Karas, Pazman.
Celkem pritomno 106 clenu podle presencni listiny.
Clen vlady ministr dr Kalfus.
Z. kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek: jeho zastupce Fritsch.
Mistopredseda dr Buday zahajil schuzi v 10 hod. 40 min.
Sdeleni predsednictva.
Dovolene
obdrzeli na dnesni schuzi sen. dr inz. Botto, Brodecky, Dundr, Jancek a Juriga.
Rozdane tisky.
Zprava tisk 693.
Zapisy o 111. az 113. schuzi senatu N. S. R. Cs.
Mistopredseda dr Buday (zvoni): Budeme prejednavat poriadok schodze:
1. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni posl. snemovny (tisk 692) o vladnim navrhu zakona, jimz se meni §§ 1, 3 a 5 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 15. kvetna 1936, c. 129 Sb. z. a n., kterym se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho (tisk 693) [padle §u 35 jedn. radu].
Zpravodajom za vybor rozpoctovy je p. sen. Kriz. Davam mu slovo.
Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate!
Posl. snemovna schvalila vladni navrh zakona, kterym se meni zakon ze dne 12. srpna 1921, c. 323,Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 15. kvetna 1936, c. 129 Sb. z. a n. Zakonem timto se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho k ucelum pozemkove reformy.
Podstatou upravy citovanych zakonu, jak je pozaduje vlada a jak take byly poslaneckou snemovnou schvaleny, je skutecnost, ze prevzeti zabraneho majetku nebylo z ruznych duvodu skonceno.
Podle ustanoveni §u 1 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., byla pro pomerny odpis davky z majetku, predepsane majetku zabraneho podle zakona c. 215/ 1919 Sb. z. a n., stanovena podminka, ze majetek bude prevzat uplne nebo castecne do lhuty 10 let, pocinajici podle §u 3 prve cit. zakona dnem 8. kvetna 1920. Do teze lhuty byl povinen.statni pozemkovy urad odvadeti pro ucely, uvedene v §u 1, odst. 1 zakona o davce, prispevek podle §§ 5 az 7 prve cit. zakona. Zakonem ze,dne 10. rijna 1930, c. 150 Sb. z. a n., byla lhuta prodlouzena, na trinactiletou, tedy do 8. kvetna 1933, zakonem ze dne 5. kvetna 1933, c. 73 Sb. z. a n., na sestnactiletou, tedy do 8. kvetna 1936, a zakonem ze dne 15. kvetna 1936, c. 129 Sb. z. a n., na osmnactiletou, tedy do 8. kvetna 1938.
Byla tedy tato lhuta prodlouzena celkem ctyrikrate. Dnes jedname o patem prodlouzeni, ktere potrebuje pochopitelne urciteho vysvetleni.
Prevzeti zabraneho majetku pozemkoveho nebylo ani ve lhute stanovene prvnim zakonem c. 323/1921 Sb. z. a n., ani ve lhutach dalsimi zakony stanovenych skonceno. Vzhledem k casovemu omezeni nevztahuji se tedy zminena ustanoveni o odpisu davky z majetku na majetek, prevzaty po 8. kvetnu 1938, a timto dnem se tez konci povinnost statniho pozemkoveho uradu - nyni ministerstva zemedelstvi - k odvadeni zmineneho prispevku. Predpoklady, ktere vedly k urceni posledni osmnactilete lhuty, se vsak do dnesniho dne zcela nesplnily, nebot pozemkova reforma, jak jeste blize uvedu, neni dosud uplne provedena. Take zustavaji nedotceny pozemkovou reformou ty pripady, kdy statni pozemkovy urad v dohodach o prevzeti zarucil vlastniku, ze prevezme dalsi nemovitosti az po uplynuti urcite lhuty. Za tohoto stavu veci byli by ruzne posuzovani poplatnici davky z majetku, kterym byl do 8. kvetna 1938 jejich nemovity majetek prevzat, a ti, jimz bude prevzat jejich majetek po tomto dni.
Podle tohoto zakona totiz se odpisuje davka z majetku i tem majitelum zabrane pudy, kteri maji na ni davku zaplacenou a kterym by jinak nebylo mozno davku odepsat. Aby tento nestejnomerny postup u obou skupin poplatniku byl zamezen, navrhuje se prodlouzeni zakona c. 323/1921 Sb. z. a n. na dalsi dobu, t. j. o dva roky.
Slavny senate! Protoze jde o zakon, ktery vyplyva z ucinnosti zakonu o pozemkove reforme, bude snad zajimati nekolik cisel, ktera jsem si vyzadal z prislusneho odboru ministerstva zemedelstvi o tom, jak v pritomne chvili pozemkova reforma se vztahem k projednavanemu zakonu vypada.
Zabrano bylo ve smyslu zaborovych zakonu celkem na 4 mil. ha pudy. Z toho bylo prevzato Statnim pozemkovym uradem, resp. ministerstvem zemedelstvi 1,872.000 ha. Z ruznych titulu prislusneho zakona propusteno bylo ze zaboru 1,831.000 ha pudy. V zaboru zustava doposud okrouhle 435.000 ha. Z toho bude propusteno dohodami a z jinych titulu.zakonnych 212.000 ha a bude prejimano asi 200.000 ha. Na tyto cislice se vztahuje prave prodluzovani ucinnosti prislusneho zakona, pokud jde o davku. Pokud jde o vynos davek, ktere projednavame, je na prejimaci ceny zabraneho majetku z titulu projednavaneho zakona v platnosti prirazka 15 % k odhadnute prejimaci cene. Pri priblizne hodnote 2 miliard Kc prevzatych objektu.cini davka z titulu projednavaneho zakona asi 300 mil. Kc. Ponevadz bude jeste prejimano asi za 50 mil. Kc zabrane pudy, bude vynos 15 % davky priblizne asi 7,5 mil. Kc. Jde tu tedy o opatreni plne oduvodnena, jak se jich vlada v usneseni poslanecke snemovny dozaduje, a proto rozpoctovy vybor doporucuje senatu, aby usneseni poslanecke snemovny bylo schvaleno ve zneni senatniho tisku 692. (Souhlas.)
Mistopredseda dr Buday (zvoni): K slovu nie je nikto prihlaseny. Debata odpada.
Prosim panov senatorov, aby zaujali svoje miesta. (Deje se.)
Konstatujem, ze senat je schopny usnasat sa.
Budeme hlasovat v citani prvom o celej osnove zakona, jeho nadpisu a uvodnej formuli naraz. (Namitky nebyly.)
Namietok niet.
Kto suhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisom a uvodnou formulou v citani prvom podla zpravy vyborovej, nech zdvihne ruku. (Deje se.)
To je vacsina. Osnova zakona s nadpisom a uvodnou formulou bola schvalena v prvom citani podla zpravy vyborovej, suhlasne s predoslym usnesenim posl. snemovne tlacivo 692.
Predsednictvo senatu sa usnieslo podla §u 54 jedn. poriadku, ze sa bude hlasovat este v tejto schodzi o prejednavanej osnove zakona tiez v citani druhom.
Ad 1. Druhe cteni osnovy zakona, jimz se meni § § 1, 3 a 5 zakona ze dne 12. srpna 1921, c. 323 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 15. kvetna 1936, c. 129 Sb. z, a n., kterym se blize upravuje davka z majetku a z prirustku na majetku u majetku zabraneho (tisk 693).
Pytam sa pana zpravodaja p. sen. Kriza, ci ma volaky navrh textovych zmien?
Zpravodaj sen. Kriz: Nikoliv.
Mistopredseda dr Buday: Kto suhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisom a uvodnou formulou, prijatou prave v citani prvom, tiez v citani druhom, nech zdvihne ruku. (Deje se.)
To je vacsina. Osnova zakona s nadpisom a uvodnou formulou bola schvalena podla zpravy vyborovej tiez v citani druhom, suhlasne s predoslym usnesenim posl. snemovne tlacivo 692.
Druhym odstavcom poriadku dnesnej schodze je:
2. Zprava techn.-dopravneho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 565) o civilnich inzenyrech (tisk 686).
Zpravodajcom za vybor techn.-dopravny je p. sen. inz. Marusak. Davam mu slovo.
Zpravodaj sen. inz. Marusak: Slavny senate!
Platnost jednotnych zakonu pro cele statni uzemi jest zakladnim predpokladem pravni existence a jednoty kazdeho sporadaneho statu. Nema-li Ceskoslovenska republika ve 20. roce sveho trvani jeste unifikovany zakony, je nutno tuto povazlivou mezeru vyplniti s nejvetsim moznym urychlenim.
Predlozeny navrh unifikacniho zakona o civilnich inzenyrech jest jednim z nejvyznamnejsich zakonu pro organisaci podnikani prace na poli technicko-hospodarskem.
Rizene hospodarstvi, ktereho se dozaduji jednotliva vyrobni odvetvi a ktere se v cetnych statech jiz zavedlo nebo zavadi, bude se moci uplatniti bez hospodarskych a socialnich otresu a skod pouze tehdy, budou-li na odpovednych mistech odbornici-specialiste, vyzbrojeni dokonale vedou jak po strance teoreticke, tak prakticke. O osudu naroda rozhoduji dva vyznamni cinitele: mravni sily a vyspela technika. Narod, ktery by zustal v technicko hospodarskem vyvoji zpet jen o jediny krok, stane se obeti statu technicky dynamictejsich. Ani vlada a ani clenove zakonodarnych sboru nemusi a ani nemohou vsemu rozumeti. Musi vsak miti v sobe schopnost vybrati si prave poradce a musi dovesti realisovati v pravy cas jejich navrhy. Veliky politik a narodohospodar Karel IV., zvany otcem vlasti, Napoleon, vojak a politik, ridili se ve vsem radami odborniku. Lenin volal po odbornicich z celeho sveta. Ceskoslovensky stat, ktery lezi v srdci Evropy, musi miti nejlepsi komunikacni, hospodarske a spravni ustroji ze vsech evropskych statu, ma-li splnit svoje poslani evropskeho stredu a zajistit blahobyt obcanstva.
Ve verejne sprave by se melo technikum dopomoci k dustojnemu postaveni, zejmena v zemskych svazcich. Cinnost zemi ma byti prevazne hospodarsko-technicka, kde by mel zivel technicky prevladati a v urcitych oborech byti elementem vedoucim a rozhodujicim. Dnesni pomery jsou vsak jine, jak nas presvedci pomer systemisovanych mist. Tak pro r. 1938 jest u zemskych uradu v zemi Ceske, Moravskoslezske, Slovenske a Podkarpatoruske systemisovano ve sluzebni tride 1b pro pravniky 1651 mist a pro techniky 949, z techto jest 40 mist ve sluzebni tride 1c pro inzenyry zememericke. Vzajemny pomer jeste vice vynikne pri porovnani systemisace mist v nejvyssich platovych stupnicich. Tak v 1. platove stupnici (zemsti presidenti a vicepresidenti) je pravniku 13, technikove 3, ac by jich pomerne byt melo 7. Pri tom ani jediny inzenyr nema hodnost presidenta nebo vicepresidenta. Ve 2. platove stupnici (vladni radove ) je pravniku 51, techniku 10, ac by jich pomerne melo byti 29. Ve 3. platove stupnici (vrchni radove) je pravniku 216, techniku 61, ac by jich pomerne melo byti 123.
Jak videt, uplatnuje se v zemich zivel technicko-hospodarsky v mire nedostatecne a systemisace sluzebnich mist v jednotlivych kategoriich neni vyresena spravedlive. Nejmarkantneji se to jevi u zememerickych inzenyru. V zemi ceske muze vysokoskolsky vzdelany zememericky inzenyr dosahnouti nejvyse 3. platove stupnice, v zemi Moravskoslezske a Slovenske nejvyse 4. platove stupnice a na Podk. Rusi nejvyse 5. platove stupnice, z niz odchazi do vysluzby. Zde je nazorne videt, ze v zemich se nehodnoti kvalita prace, nybrz ze rozhoduji ohledy stavovske a castecne kvantita prislusne skupiny zamestnanecke. Jaky pak div, ze u zemskych uradu jsou 40leti vladni radove a 50leti vrchni komisari s vysokoskolskym vzdelanim? Jaky div, ze ti, kdoz chteji byti povyseni, musi nejdrive prosaditi rozmnozeni mist ve sve kategorii nebo pockat, az sluzebne starsi kolegove zemrou nebo odejdou do vysluzby? Neni take divu, ze pense za techto pomeru rostou. Neni divu, ze u zemskych uradu jedni zamestnanci prekypuji spokojenosti a stestim a jini zatrpklosti. Za nynejsich pomeru neprekvapuje, jestlize technikove nerozhoduji o tom, kdo ma byti poveren vykonem te ktere odborne sluzby technicke, nybrz ze o tom rozhoduji velmi casto uplni lakove. To jsou potize vyplyvajici jak ze zakona platoveho, tak i organisacniho a prekazky stojici v ceste jak zhospodarneni verejne spravy, tak i nalezitemu vyuziti odbornych sil.
Stat ma prirozeny zajem na tom, aby pomery techniku nejen ve statni sprave a v podnicich verejnych, ale take v podnicich soukromych a v civilnim podnikani byly uspokojive vyreseny dobrymi a spravedlivymi zakony a aby spoluprace civilnich techniku se statni administrativou byla co nejlepsi.
K technickemu a hospodarskemu dobudovani Ceskoslovenske republiky je potrebi uzke a intensivni spoluprace administrativy statni s kruhy podnikatelskymi. Nase techniky ocekavaji zejmena tyto prace: Dokonceni ucelne dopravni site zeleznicni, silnicni, vodni a letecke. Zadrzeni horskych vod nadrzemi pro ucely elektrisacni, zavlahove a plavebni. Nalezite vyuziti zemniho.bohatstvi nerostneho a olejnateho. Vyuziti slaboproude techniky a televise s ohledem na obranu statu. Dokonala elektrisace a telefonisace venkova. Meliorace a komasace pudy zvlaste na Slovensku a Podk. Rusi, uprava komunikaci velkych mest. Zdrave bydleni nemajetnych vrstev, porizeni kanalisace a vodovodu pro vsechny obce, zbaveni velkych mest obtizneho koure a sazi. Je treba vybudovati synteticky prumysl: umely textil, hedvabi, kaucuk, hlinik, dusik a pohonne latky motoricke. Nutno vybudovat obchodni domy pro nas export a vychovat nekolik tisic samostatnych podnikatelu a exporteru. Male staty jako Svycarsko, Belgie a Svedsko mohou nam byti dobrym prikladem. Tak Svycarsko, ktere nema vlastnich surovin, zaujima ve vyvoze stroju na svetovem trhu misto pate, zatim co Ceskoslovensko zaujima za podminek mnohem priznivejsich misto desate. Pokud jde o vyvoz stroju s ohledem na pocet vlastniho obyvatelstva, zaujima Svycarsko misto prvni. Za tento uspech vdeci Svycari nejen sve technicke vyspelosti, ale soucasne take sve dobre obchodni politice. Nase skoly musi pripravovat absolventy pro dobrou, pruznou verejnou spravu a vice pro samostatne podnikani, nez pro podrizene sluzby kancelarske. Ani subvence a ani syndikalisace nezachrani na trvalo nas prumysl a export, nybrz vyzkumnictvi, dobra organisace a svedomita prace odborna.
Nas stat se bude muset zabyvat v budoucnu vice nez dosud snahou o zvyseni populace a o zdravi svych obcanu. Pri statni ucetni uzaverce by se mela kazdorocne predkladati Narodnimu shromazdeni take bilance populacni a bilance o zdravi obcanu republiky, jakozto nejvyssi hodnoty statni.
Zakon o civilnich inzenyrech ma v prve rade za ukol podriditi civilni inzenyry na celem uzemi ceskoslovenkeho statu jednotnym zakonitym ustanovenim. Od statniho prevratu az do dnesniho dne plati totiz jine zakony pro zeme historicke a jine pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. V zemi Ceske a Moravskoslezske byla zrizena instituce civilnich inzenyru uz r. 1860 a pozdeji upravena narizenim ministerstva verejnych praci ze dne 7. kvetna 1913, c. 77 r. z., a konecne vladnim narizenim ze dne 9. unora 1934, c. 38 Sb. z. a n. Pro civilni inzenyry ma veliky vyznam, ze na jejich zamestnani nevztahuje se zivnostensky zakon z r. 1859, c. 227 r. z., a ze prace do jejich opravneni spadajici vykonavaji na zaklade sve autorisace. Pouze pokud civilni inzenyri provadeji pozemni stavby vlastnim zivnostenskym pomocnym personalem, jsou podrobeni ustanoveni §u 22 zakona z r. 1893, c. 193 r. z., o stavebnich zivnostech (zivnostenske pomocnictvo, spolecenstva).
Jinak je tomu na Slovensku a Podk. Rusi, kde plati dosud pro techniky zakony uherske. V Uhrach nebyla zavedena instituce civilnich inzenyru. Uhersti civilni inzenyri vykonavali svoji cinnost na zaklade uherskeho zivn. zakona z r. 1884. Pokud se tyce praci zememerickych bylo jejich provadeni upraveno narizenim uherskeho ministerstva spravedlnosti c. 40 z r. 1909. Zememericum podle uherskeho zakona prislusi take pravo scelovani pozemku. Podle pravni upravy na Slovensku a Podk. Rusi dnes platne mohou tam vykonavati inzenyrske prace jen inzenyri, kteri drive obdrzeli zivnostensky list k tomu je opravnujici nebo si vymohli koncesi stavitelskou.
Pro civilni zememerice vlad. narizenim cis. 148 z r. 1922, ktere bylo pozdeji nahrazeno vladnim narizenim c. 65 z r. 1930, byly predpisy zakona c. 77 z r. 1913 platne pro civilni zememerice v historickych zemich rozsireny take na Slovensko a Podk. Rus. Naproti tomu zakon c. 77 z r. 1913 pro civilni inzenyry na Slovensku a Podk. Rusi neplati. Proto civilni inzenyri, kteri prelozili sve pusobiste ze zemi historickych na Slovensko nebo Podk. Rus nevykonavaji zde praksi na zaklade sve autorisace, nybrz na zaklade zivn. listu. Civilni inzenyri stavebni, inzenyri pro architekturu a pozemni stavby a inzenyri pro kulturni techniku vykonavaji sve autorisacni opravneni jedine na zaklade koncese stavitelske podle vlad. narizeni 103/1925. V nekolika pripadech provozuji praksi via facti jen na zaklade sveho opravneni civilniho technika.
Uz z tohoto strucneho nastinu vysvita nalehava nutnost urychleneho vydani jednotnych a celostatnich predpisu pro civilni inzenyry. Tato nalehavost je zesilovana jeste tou okolnosti, ze letos bude zahajeno vyucovani na nove zrizene vysoke skole technicke v Kosicich a ze by mohlo miti nepriznivy vliv na zapis posluchacu, kdyby tato ozehava zalezitost nebyla vcas a uspokojive vyrizena.
Osnova zavadi platnost zakona cis. 36.413/ 1860 a vladnich narizeni cis. 77 z r. 1913 a c. 38 z r. 1934 na cele uzemi ceskoslovenskeho. statu. Obsahuje hlavu I, II, III a 36 paragrafu. Zakon zavadi vseobecne petiletou dobu praktickeho zamestnani pro dosazeni opravneni civilniho inzenyra a ctyrletou pro doktory ved technickych. Dalsim vyznamnym ustanovenim zakona je, ze osoby, ktere dosahly opravneni civilniho inzenyra, maji take automaticky narok na zakonity titul "inzenyr". Opravneni civilniho inzenyra mohou obdrzeti jen cs. statni obcane.
Zakon o civilnich inzenyrech upravuje pomery 12 kategorii civilnich inzenyru a to stavebnich, konstruktivnich a dopravnich, kulturnich, vodohospodarskych a kulturnich, pro architekturu a pozemni stavitelstvi, strojnich, elektrotechnickych, pro stavbu lodi a lodnich stroju, lesnickych, chemickych, zememerickych a zemedelskych. Zakon dava moznost vladnim narizenim a po slyseni inzenyrske komory zmeniti dosavadni kategorie nebo zavesti nove kategorie civilnich inzenyru. Toto ustanoveni je velmi dulezite vzhledem k tomu, ze nekolik vyznamnych odvetvi inzenyrske cinnosti do kategorie civilnich inzenyru pojato nebylo. Jsou to: horni a hutni inzenyri, komercni inzenyri a pojistni inzenyri.
Veliky vyznam inzenyru hornich a hutnich je vseobecne znam. Zvlaste inzenyri horni maji pro budouci narodohospodarsky rozvoj Ceskoslovenske republiky rozsahle a vdecne pole pusobnosti. Mene je vsak znam vyznam inzenyru komercnich a inzenyru pojistnych. Inzenyri komercni meli by se stati pateri a nervovou soustavou naseho hospodarskeho ustroji statniho, samospravneho i soukromeho, veskere vyrobni a spotrebni kalkulace, spravneho ucetnictvi, zahranicniho exportu a verejne i soukrome financni kontroly. Upadky bank a bankovnich domu, pojistoven, stavebnich firem, danove defraudace nemusely se projeviti v tak silne mire, kdybychom meli vybudovanou spolehlivou revisni sluzbu. Miliardove castky, ktere byly nahromadeny v akciovych spolecnostech na zaklade zakona o stabilisacnich bilancich a ktere mely vytvorit financni reservu pro rekonstrukci a modernisaci prumyslovych podniku, byly odcerpany ve zpusobe gratis akcii a jinych nezaslouzenych a bezpracnych daru a odmen. Dnes tyto podniky beduji, ze nestoji technicky na vysi doby a ze nemaji potrebnych financnich prostredku a volaji na pomoc jak statni spravu, tak verejnost. Do teto nepriznive situace nemusely se dostati ani podniky ani statni sprava, kdyby bylo pri vydani zakona o stabilisacnich bilancich zaroven postarano o radnou kontrolu podniku, na ktere se zakon vztahoval. Jine staty, zvlaste Amerika a Anglie, ktere maji hospodarske revisory a verejne ucetni znalce, maji v podnicich poradek a take poradek v danove administrative.
V Americe je zavedeno nejen hospodarske revisnictvi, nybrz take kontrola podniku po strance technicke, aby novymi pracovnimi metodami nebyl poskozovan verejny zajem a pravo obcanu na praci.
Stejne velky vyznam ma pojistne inzenyrstvi. Podle zpravy statniho uradu statistickeho cini pojistene kapitaly zivotnich pojisteni vice nez 16 miliard Kc, pojisteni pozarni prevysuje 160 miliard Kc a pripocteme-li k tomu pojisteni urazove, odpovednostni, proti vloupani, krupobitni, dopravni a pojisteni socialni, dospejeme k sume pojistenych kapitalu prevysujicich 500 miliard Kc. A prece uprava pojistne sluzby technicke. postupuje velice zvolna. Maly zajem o toto dulezite odvetvi je patrny take z toho, ze v Ceskoslovensku se prednasi pojistna technika na 3 vysokych skolach technickych, z toho jen na jedne ceske skole v Praze a na dvou nemeckych v Praze a v Brne. Na csl. technikach v Brne a v Kosicich tento odbor dosud zrizen neni. Pojistne odbory na vysokych skolach technickych jsou dosud toliko dvoulete s jednou statni zkouskou. Rozsah disciplin pojicich se na pojistnou techniku je tak bohaty, ze se pocituje nalehava potreba rozsiriti studium na 8 semestru a zavesti 2 statni zkousky, po nichz by absolventi nabyli hodnosti inzenyra. Vlada vedoma si teto nutnosti pripravuje v ministerstvu skolstvi prislusnou osnovu zakona a je nadeje, ze bude co nejdrive predlozena Narodnimu shromazdeni k uzakoneni. Pojistni technikove maji take narok na autorisaci, ale za trvani Ceskoslovenske republiky autorisace udileny nejsou, protoze ministerstvo vnitra dosud nejmenovalo zkusebni komisi. Tato zavada by zajiste mela byti s patricnym urychlenim odstranena, nebot nekolik set absolventu pojistne techniky ceka na moznost sloziti autorisacni zkousku.
V zajmu vyvinuteho cs. prumyslu a cs. techniky je nutno take upozorniti na nalehavou potrebu urychleneho vydani noveho patentniho zakona. Dosavadni patentni zakon je zastaraly a nevyhovuje. Nevyrizenych prihlasek k patentovani jest okolo 20.000, z nich nektere i pres 10 let stare.
R. 1936 vyplatili jsme za patenty do ciziny asi 90 mil. Kc, zatim co z ciziny k nam bylo zaplaceno jenom asi 30 mil. Kc. Jak videt, unika nam za patenty mnoho penez do ciziny.
Treba take upozorniti, ze postradame spolehlivou evidenci inzenyru. ceskoslovensti inzenyri studuji na 42 fakultach. Vysoke skoly technicke opousti rocne asi 1200 inzenyru vsech odboru. Jejich celkovy pocet neni presne znam. Neda se rici, kolik u nas zije inzenyru, tim mene, kolik je inzenyru jednotlivych odboru. Vysoke skoly vedou jen zaznam o II. statni zkousce. Tyto zaznamy vsak pro evidenci inzenyrskou nestaci a nejsou k potrebe, ponevadz nepodavaji obraz o dalsich osudech inzenyru a prirozene neobsahuji inzenyry, kteri vystudovali v cizine. Jevi se nalehava potreba poriditi prislusny soupis inzenyru a vesti stalou a presnou evidenci vsech inzenyru, nalezajicich se na uzemi ceskoslovenskeho statu.
V meritu snazi se zakon o civilnich inzenyrech vhodnym usporadanim rozsahu opravneni uspokojiti co nejvice jednotlive kategorie civilnich inzenyru. Ve vladnim navrhu provedl technicko-dopravni vybor nasledujici zmeny:
1. § 3, odst. 2, bod 4, ktery vymezuje rozsah opravneni inzenyru vodohospodarskych a kulturnich, byl pozmenen tak, ze hospodarske zvelebovani pudy se vyhrazuje inzenyrum zemedelskym a prace zememericke se v celem rozsahu prikazuji inzenyrum zememerickym. Tim se vyhovi pozadavku jak inzenyru zemedelskych, tak zememerickych.
2. Aby se vyhovelo petici ustredniho svazu zivnosti a prumyslu stavebnich, pridavaji se k §u 3 odstavce 5 a 6 nasledujiciho zneni:
(5) Civilni inzenyri, uvedeni v § 2, odst. 1, c. 1 az 5 jsou povinni, provadeji-li prace sveho oboru pouzivati pri remeslnych pracich zivnostniku k provadeni techto praci opravnenych. Mohou vsak sami provadeti pomocne konstrukce a zarizeni, kterych jest zapotrebi k provedeni praci jejich oboru, dale pak prace bouraci a udrzovani inventare.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti