Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 113. schuze (obsah, prilohy) | Patek 8. dubna 1938

(Schuze zahajena v 10 hodin 23 minut)

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 91 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Kalfus.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zahajuji schuzi.

Navrhuji, aby nejprve byl projednavan odst. 5 poradu: (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Projedname tedy odst. 5 poradu

Zpravodaji jsou: za vybor techn.-dopravni sen. Brodecky, za vybor ustavne-pravni sen. Novak (rep.), za vybor rozpoctovy sen. Horak.

Prosim pana zpravodaje techn.-dopravniho vyboru sen. Brodeckeho, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Brodecky: Slavny senate!

Byla predlozena osnova zakona o zrizeni dopravnich znacek pro, silnicni dopravu a pro dopravu vubec. Vyvoj dopravy motorovych vozidel vytvoril zcela nove dopravni pomery na nasich verejnych silnicich resp. cestach. Silnice se staly vyznamnou slozkou dopravniho zivota, a to nejen s hlediska tuzemskeho, nybrz i mezinarodniho. Vzrust provozu a prodluzovani trati automobilu ma za nasledek, ze dochazi zvlaste v noci, zejmena pri nepriznivem pocasi, k velkemu bloudeni po silnicich, ke ztrate casu, ba dokonce i k nestesti. O tom se prave jedna v predlozene osnove zakona. Az dosud byla normativne, tedy s mezinarodniho hlediska, upravena otazka zrizeni znacek zakonem c. 81/1935 o jizde motorovymi vozidly. Ovsem i tam se rika jako v puvodnim zakone, ze vladnim narizenim resp. novym zakonem budou upraveny znacky na silnicich a cestach.

Poukazuji zde ke zprave techn.-dopravniho vyboru, ktera je predlozena a konstatuji, ze techn.-dopravni vybor nemel prilezitosti a moznosti, az na otazku dopravy vlevo nebo vpravo, ponevadz maji byti znacky umisteny na leve strane, aby nejak menil - a take neshledaval toho potrebu - predlozeny zakon, jak se na nem usnesla posl. snemovna. Proto take techn.-dopravni vybor navrhuje, aby zakon byl prijat tak, jak jej prijala posl. snemovna. (Souhlas.).

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prosim zpravodaje ustavne-pravniho vyboru, p. sen. Novaka (rep.), aby se ujal slova.

Zpravodaj, sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Predlozena osnova zakona o dopravnich znackach pro silnicni dopravu jest nutna v zajmu zajisteni bezpecnosti na nasich silnicich a verejnych cestach.

Zejmena se zrenim k vyvoji dopravy motorovych vozidel staly se nase verejne silnice vyznamnou slozkou dopravnictvi, a to nejen s hlediska dopravy tuzemske, nybrz i s hlediska dopravy mezinarodni. Je prirozene, ze vzrust provozu po silnicich, pokud se tyce cestach, si kategoricky zada, aby silnicni doprava byla po strance bezpecnostni upravena normativne tak, jak to zada jeji dobovy vyvoj.

Vseobecne ma zajistiti nalezite upraveni dopravy po verejnych silnicich a verejnych cestach silnicni policejni rad, ktery ma byti vydan vladnim narizenim na podklade zmocneni, jez pro tento ucel pripravuje osnova silnicniho zakona.

Projednani obsahle osnovy silnicniho zakona a na ni navazujici osnovy silnicniho policejniho radu si vyzada ovsem jeste urciteho casu. Jezto vsak uprava dopravy dopravnimi znackami s ohledem na vzrust dopravy a jeji dalkovy, pokud se tyce mezinarodni vyznam, nesnasi dalsiho odkladu, predbiha vladni navrh zakona o dopravnich znackach osnovu silnicniho zakona a silnicniho policejniho radu a vyplnuje tak nejcitelnejsi mezeru silnicne dopravnich predpisu.

V dosud platnych ustanovenich setkavame se totiz jen s normativni upravou znacek vystraznych, obsazenou v zakone c. 81/1935 Sb. z. a n. o jizde motorovymi vozidly a v jeho provadecim narizeni c. 203/1935 Sb. z. a n. Tato normativni uprava vystraznych znacek navazala vlastne na mezinarodni umluvu o jizde motorovymi vozidly z r. 192.6, ktera zavedla 5 vystraznych znacek (pro struzky, zatacky, krizovatky a chraneny i nechraneny prejezd drahy) a event. znacku dalsi uvnitr vyriznutou, ktera ma nahraditi vsech predchozich pet znacek v krajich, kde povetrnostni pomery nepripousteji pouzivani tabulek plnych.

Mezinarodni styk silnicni dopravy nuti ovsem nas stat, aby neustrnul jen na provedeni zminene mezinarodni umluvy o jizde motorovymi vozidly z r. 1926, nybrz aby dal tez zakonny podklad pro ratifikaci mezinarodni umluvy o sjednoceni silnicnich znacek, ktera byla uzavrena v breznu 1931 v Zeneve a Ceskoslovenskem podepsana a ktera, navazujic na drivejsi mezinarodni umluvu o jizde motorovymi vozidly z r. 1926, zavedla dalsi kategorie dopravnich znacek, jimiz ma byti zajistena bezpecnost dopravy po verejnych komunikacich.

Mezinarodni umluva z r. 1931 pripojila ke zminenym jiz vystraznym znackam jeste dalsi vseobecnou znacku pro jina nebezpecna mista a dale znacku vyzyvajici ridice, aby dal prednost v jizde vozidlum, jedoucim po silnici, na niz prave vjizdi.

Jako druhou velkou kategorii znacek zavedla tato umluva znacky, vyznacujici zakazy, omezeni a prikazy, policejni, jimiz se ridic vozidla musi riditi.

Jako treti kategorii zavedla umluva znacky, jez obsahuji udaje ridicum vozidel prospesne (smer silnic a cest, misto prvni pomoci, vyznaceni mista, kde je dovoleno parkovati, a p.).

Vladni navrh zakona o dopravnich znackach plni tedy pro mezinarodni dopravni styk se strany naseho statu to, co ma na mysli mezinarodni umluva o sjednoceni silnicnich znacek z r. 1931. Upravovani dopravy, podlehajici znacne dobovemu vyvoji, nesnaselo by ovsem dobre jeho podrobne provedeni primo v zakone. Proto se § 1 vladniho navrhu omezil jen na vysloveni zasadni myslenky o oznacovani verejnych silnic a verejnych cest a ponechal podrobne zpracovani veci vladnimu narizeni; ktere se snadneji muze prizpusobovati i event. nove uprave znackovani verejnych silnic a verejnych cest v mezinarodnich umluvach. Zminene mezinarodni umluvy z r. 1926 a 1931 jsou ovsem ukazateli obsahu vladniho narizeni, kterym ma byti podle §u 1, dost. 4 navrhu stanoveno, jakych dopravnich znacek jest uzivati.

Pochopitelne nebylo by ucelne, aby vedle navrhovaneho zakona platila i nadale paralelne ustanoveni o vystraznych znackach obsazena v zakone o jizde motorovymi vozidly a v jeho provadecim narizeni. Proto § 5, Dost.. 2 tato u stanoveni rusi.

Vyznam dopravnich znacek jiste plne oduvodnuje, aby tomuto dopravnimu instrumentu prinesly urcite obeti jak spravy verejnych silnic a verejnych cest, pokud se tyce obce a okresy podle §u 1, Dost.. 2, tak i vlastnici a uzivatele prilehlych nemovitosti podle §u 1, odst. 3.

Je pochopitelne, ze ucelu navrhem sledovaneho by nebylo dosazeno, kdyby predpisy o dopravnich znackach se nevztahovaly take na ulice a namesti a kdyby zabezpeceni ucelu navrhem sledovaneho nebylo podepren trestnimi sankcemi podle §u 2.

Lepsi zajisteni bezpecnosti dopravy a usnadneni jeji orientace jiste plne oduvodnuji navrhovany zakon. Vzhledem k tomu doporucuje ustavne-pravni vybor, aby slavny senat schvalil osnovu tak, jak se na ni usnesla posl. snemovna Narodniho shromazdeni ve zneni sen. tisku 659 i s otistenou resoluci. (Souhlas.).

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prosim zpravodaje rozpoctoveho vyboru p. sen. Horaka, aby podal svoji zpravu.

Zpravodaj sen. Horak: Vazeny senate!

Neobycejny rozvoj silnicni dopravy, zejmena dopravy automobilove, vyzaduje stale vice, aby bylo predevsim postarano o jeji bezpecnost. Tomuto ucelu maji pak slouziti zejmena dopravni znacky, ktere se staly dnes nepostradatelnou slozkou orientace silnicni dopravy.

V dosavadnich predpisech jest, uprava dopravnich znacek provedena jen castecne, a to v zakone c. 81/1935 Sb. z. a n. o jizde motorovymi vozidly a ve vladnim narizeni c. 203/ 1935 Sb. z. a n. Tato uprava tyka se vsak jen tak zvanych vystraznych znacek, kdezto ostatni dopravni znacky postradaji dosud normativni upravy.

Je proto ucelem vladniho navrhu zakona o dopravnich znackach pro silnicni dopravu zavesti u nas ve shode s mezinarodnimi umluvami jednotne vsechny dopravni znacky nejen na statnich, nybrz i na ostatnich verejnych silnicich resp. verejnych cestach a na ulicich.

Podrobne predpisy o tom, jakych znacek se ma uzivati, bude obsahovati vladni narizeni, ktere bude vydano podle §u 1, odst. 4 tohoto zakona, jehoz navrh - podle informaci ministerstva ver. praci - jest jiz pripraven.

Povinnost umistovati a udrzovati dopravni znacky postihuje u verejnych silnic a verejnych cest jejich spravy a u ulic a namesti obce.

Navrzeny zakon zavadi tyto znacky - jak jiz uvedeno - take u verejnych cest, nebot i u cest muze miti znackovani svuj vyznam, zejmena tam, kde cesta se styka se silnici nebo se zeleznici.

Neni vsak intenci osnovy provadeciho narizeni, aby dopravnich znacek bylo u verejnych cest pouzivano stejne tak pausalne jako u verejnych silnic.

Osnova provadeciho narizeni zavadi predevsim druh znacek vystraznych, kterymi maji byti oznacovana mista nebezpecna pro dopravu. Spatna sjizdnost verejnych cest nesnasi rychle dopravy a proto nebude lze u verejnych cest mluviti v pravem slova smyslu o mistech pro dopravu nebezpecnych.

Dopravni znacky vyjadrujici dopravni zakazy a prikazy, s nimiz osnova provadeciho narizeni pocita, budou miti vyznam prevazne pro mistni upravu dopravy a ani tu neni obav, ze by jich bylo u verejnych cest nadbytecne pouzivano.

Ze skupiny dopravnich znacek vyjadrujicich dopravni pokyny a vseobecne dopravni udaje prichazeji v uvahu zejmena dopravni znacky smerove, ty vsak se tykaji vyhradne silnic, nikoli cest.

Jake znacky a na kterych mistech maji byti umisteny, ma urcovati okresni urad, resp. statni policejni urad, pokud vykonava pusobnost ve vecech silnicni dopravy. V osnove provadeciho narizeni ma byti stanoveno, aby tento urad u verejnych cest prihlizel pri tom k tomu, zda povaha cesty vubec vyzaduje umisteni nektere znacky s hlediska upravy a bezpecnosti dopravy.

Pro oznacovani verejnych komunikaci budou zavazne jen ty znacky, vyjadrujici prikazy, zakazy, pokyny a informace, ktere provadeci narizeni predpisuje; v jinych smerech ovsem se ponechava spravam verejnych silnic a verejnych cest volna ruka.

Volbu materialu, z jakeho maji byti dopravni znacky provedeny, osnova provadeciho narizeni nepredpisuje.

Vyznam dopravnich znacek oduvodnuje i financni obeti, ktere spravy verejnych silnic a verejnych cest, pokud se tyce obce budou nuceny v tomto smeru prinesti.

Delka verejnych silnic, pokud se tyce cest v republice ceskoslovenske, cini podle stavu z r. 1935 asi: u statnich silnic 8.669 km, u zemskych. silnic v zemi ceske 23 km, u zemskych silnic v zemich Slovenske a Podkarpatoruske 6.608 km, u okresnich silnic v zemich Ceske a Moravskoslezske 47.008 km, u vicinalnich cest v zemich Slovenske a Podkarpatoruske 7.510 km, u obecnich silnic na celem uzemi republiky 10.182 km, uhrnem 80.000 km.

Na silnicich statnich bude podle duvodove zpravy k vladnimu navrhu tohoto zakona znackovani v dobe, kdy zakon nabude ucinnosti, temer plne provedeno podle smlouvy statni silnicni spravy s Autoklubem republiky Ceskoslovenske, a to nakladem asi 5,800.000 Kc.

Naklad na znackovani silnic nestatnich bude ciniti asi 21 mil. Kc a na prujezdnych tratich ve vetsich obcich asi 2 miliony Kc.

Obcim na uhradu bude poskytnut prispevek ze silnicniho fondu, jednak poskytnutim zaloh na prirazky, splatnych behem 3 az 5 let.

Uvazi-li se vsak hodnota, jakou po strance dopravni bezpecnosti a snadnejsi orientace na silnicich tento zakon prinese, pak jiste naklad na znackovani, je vyznamu veci zcela umerny. umernost tohoto nakladu by byla zvlaste prokazana, kdyby byla statisticky zachycena vsechna nestesti, ktera byla zavinena nedostatecnym znackovanim nasich verejnych silnic a cest.

Pri projednavani v rozpoctovem vyboru prohlasil p. ministr financi, ze vlada pocita pro r. 1938 se zvysenym vynosem primych dani, a ze tim jednak vynos jejich prijde k dobru statu i v podobe zvysenych prirazek okresum a obcim. Proto zalohu na vydaje budou potrebovati jen nektere obce, zalohu tu by splatily asi behem tri let. Zastupce ministerstva verejnych praci prohlasil, ze provadeci narizeni nebude zadati znackovani vsech silnic a cest okresu a obci, jejichz vyznam jest jen mistni.

Vzhledem k tomuto vyznamu osnovy pro silnicni dopravu, zejmena pro bezpecnost dopravy i v zajmu povzneseni turistickeho ruchu u nas, doporucuje rozpoctovy vybor, aby senat N. S. schvalil osnovu zakona tak, jak se na ni usnesla jiz posl. snemovna Narodniho shromazdeni ve zneni sen. tisku 659 i s pripojenou resoluci. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je prihlasen p. sen. Olejnik. Davam mu slovo.

Sen. Olejnik: Slavny senate!

Projednavame osnovu zakona o dopravnich znackach pro silnicni dopravu. Tato osnova je casti zakona, jehoz predlozeni se ustavnepravni vybor domaha ve sve resoluci; zada se tam totiz, aby byla predlozena osnova zakona silnicniho a s nim souvisiciho dopravniho radu. Cely zakon vsak nemohl byti dosud predlozen z toho duvodu, ze se v ministerskych poradach doposud nedospelo k jednotnosti stran upravy smeru jizdy. Novym zakonem o silnicich a novym dopravnim radem ma totiz byti take nove rozhodnuto o smeru jizdy u nas. Je znamo, ze automobilisticke a motoristicke organisace podaly vlade sve pozadavky, kde zadaji, aby i u nas byla zavedena jizda vpravo. Nase zemedelske organisace se vyslovily vesmes pro zachovani dosavadniho smeru jizdy vlevo, ponevadz neuznavaji namitky, ze se pri jizde vlevo deje vice nestesti, nez by se delo pri jizde vpravo, nybrz naopak, ze pouze zavedenim noveho smeru jizdy vpravo by dochazelo na nasich okresnich silnicich, cestach a take na mnoha mistech na venkove k vice urazum a prekazkam nez doposud. Ponevadz tedy, jak jsem jiz uvedl, se v teto veci v ministerskych i meziministerskych poradach doposud nedospelo k rozhodnuti, nemohl byti silnicni zakon spolu s dopravnim radem predlozen; ale ponevadz uprava dopravnich znacek byla nalehava, vynala se tato cast z puvodniho silnicniho zakona a projednavame ji dnes jako samostatnou predlohu.

Zakon ustanovuje: "Verejne silnice a verejne cesty, jakoz i ulice (namesti) podle stavebnich radu (statutu) budte opatreny dopravnimi znackami do konce r. 1938.

Spravy verejnych silnic a verejnych cest jsou povinny dopravni znacky na svuj naklad opatriti, umistiti na vhodnych mistech a udrzovati v radnem stavu.

Vlastnici a uzivatele nemovitosti pri verejnych silnicich, verejnych cestach a ulicich (namestich) jsou povinni trpeti bez uplaty omezeni svych prav, pokud toho vyzaduje umisteni a udrzovani dopravnich znacek nebo pokud je toho treba k dosazeni jejich ucelu. Vlastnici a uzivatele techto nemovitosti maji narok na nahradu skody, ktera jim bude zpusobena postavenim a udrzovanim dopravnich znacek. O povinnosti trpeti takovato omezeni a o zadane nahrade skody rozhoduje, nedohodnou-li se strany, okresni urad."

V predpisech zakona je tedy dana jista ochrana pro majitele pozemku, na nichz budou sloupy a znacky postaveny. Podotykam ovsem take, ze v §u 2 je dana zase ochrana pro obce, pro korporace samospravne, ktere budou znacky na svuj naklad stavet a udrzovat. Oboji povazuji za spravnou vec. Jsem presvedcen, ze v rade obci, kde bude na obou stranach dobra vule, jiste se obec nebo okres s majitelem pozemku dohodnou; takze tu snad ani nebude potrebi zprostredkovani okresniho uradu ohledne odskodneni; zrovna tak jako zase predpokladam, ze znacky a sloupy postavene nakladem obce nebo okresu budou take nalezite chraneny a setreny.

Pri teto kapitole bych chtel rici jenom tolik, ze kazdy clovek, ktery venku, v prirode v nestrezenem okamziku nici jakykoli majetek obecni a soukromy, mel by byt co nejprisneji trestan. Je rada pripadu, ze obce postavily ruzna zabradli, ze daly na cesty a krizovatky sloupky, vsecko radne oznacily, kam smer cesty vede, a v noci prejedou dva, tri tezke automobily, zachyti koly za sloupky nebo za zabradli, rozmetaji to- a druhy den rano tam obcane jdou a vidi, ze to, co ve prospech vseobecnosti dali zriditi, jeden lehkomyslny nebo zlovolny clovek rozbil. Totez se deje s ovocnymi stromky. Vazeny senate, neni snad bolestnejsiho pohledu jednoho kazdeho z nas, nez kdyz jdeme na silnici a mlade, nove vysazene stepy vidime rozlamany nebo umyslne rozrezany. To jsou ciny lidi, kteri nemaji v sobe, rekl bych, ani trochu lidskosti a nejmensiho pocitu pro ochranu soukromeho. a ciziho majetku, a proto rikam na tomto miste:

Takoveho provinilce bych trestal co nejprisneji. Ponevadz ukladame-li obcim urcite po vinnosti a rikame-li, ze jsou to povinnost v zajmu verejnem, a ukladame-li soukromnikum povinnosti v zajmu verejnem, musi zase ten zajem verejny chraniti kazdeho, kdy sve penize - at je to obec, okres nebo jina korporace - pro ten verejny ucel vynalozi.

Pri projednavani teto predlohy se ustavne pravni vybor ponekud zdrzel, aby vyslechl zpravu pana ministra financi, zdali touto predlohou zakona nebudou obce mimoradne zatizeny. Pan ministr financi pak ve svem vykladu uvedl, ze obce, kdyby potrebovaly penize na postaveni znacek, mohou zadat o zalohu na sve prirazky, kterou si samozrejme statni berni sprava zase z vynosu prirazek zinkasuje ve svuj prospech. Faktem je, ze kazdou obec bude tato predloha zakona neco stat. Je pochopitelno, ze velke obce, velka mesta, kdo- jsou krizovatky mnoha silnic, budou potrebovati mimoradnych nakladu, ale ponevadz se rika, ze maji byti oznaceny nejen silnice, nybrz i cesty, na pr. cesty, ktere vedou ven z namesti nebo z navsi, je fakt, ze to bude stat kazdou obec urcitou castku penez.

Byl bych rad, kdybychom se pri teto kapitole zamyslili nad tim, zdali porad postupem casu neukladame obcim nova a nova bremena a. zdali porad nezatezujeme vice a vice obce novymi a novymi predlohami a novymi a novymi ukoly. Dnes budeme hlasovati o vcera projednavanem zakonu o poplatkovem ekvivalentu. Jisto je, ze tento novy zakon prinese zase obcim nove zvysene vydani. Dnes projednavame zakon o znackovani silnic. Kdo zkouma ukoly obci pri protiletecke obrane, obrane statu a vsechno, co se v prenesene pusobnosti nove na obce presunulo, neubrani se dojmu, ze snad brzy prijdeme ke stavu, ze nektere obce opravdu nebudou vedet, z ceho by tato mimoradna vydani hradily. Musime jednou miti zretel na to, ze je zde v republice nekolik tisic obci, ktere maji velmi nizkou danovou zakladnu a ze tyto obce, maji-li uhraditi aspon nejnutnejsi, opravdu nevedi, na ktere kapitole by to usetrily nebo kterou kapitolu by zvysily, aby pozadavkum zakonem ulozenym mohly dostati.

Tedy rozhodne musime pri dalsim jednani o zakonech. a predlohach, kde se ukladaji obcim nove mimoradne povinnosti, brati take trochu zretel na moznosti obci a prave tak, jako se stalo v tomto pripade, ptati se financnich odborniku na radu, jakym zpusobem maji obce vydrzet plneni veskerych pozadavku, ktere se jim novymi zakony ukladaji.

Slavny senate! Kdyz uz hovorime o novych a mimoradnych povinnostech obci, prosim vas vsechny, abyste take vzpomneli na mimoradne povinnosti, ktere se tim ukladaji obecnim starostum. To je v poslednich letech velka a vazna kapitola. Predstavte si delnika, ktery dela v tovarne, po sichte se vraci domu, a on jest obecnim starostou! Predstavte si lesniho delnika, cell den ruba drivi a po celodenni praci vecer vraci se domu, on je starostou! Predstavte si naseho maleho zemedelce, predstavte si chalupnika, ktery nejen shani, co je potrebi na poli, ale pomaha take sve zene obstaravati pici, a on jest obecnim starostou! Tedy ma vykonavati troji funkci: predevsim musi vykonavati, co mu v prenesene pusobnosti uklada statni sprava. To je dnes velika kapitola. Kdo jenom trochu prijde do styku s nekterymi obecnimi starosty,. presvedci se, co statni sprava,, co okresni urad kazdemu tomu starostovi uklada, co ma obstaravati, co ma napsati, o cem ma podati zpravu. Dale je vnitrni samospravna cinnost, on ma vykonavati funkci starostenskou; a za treti je nekde take zaroven obecnim pokladnikem, on musi delat obecni ucty, musi vyrizovati agendu. A vsechny tyto tri kapitoly jsou shrnuty na prosteho cloveka, ktery vlastne vede take zapas o svoji existenci. Za to vsechno se mu vymeruje obecnim zastupitelstvem urcita remunerace. Ono se to ani nesmi do uctu dati podle dosavadnich zakonu, ze je to odmena starostovi, zakon tento termin vubec nepripousti, ponevadz se rika, ze funkce ta je cestna. Proto tam starostove na vykazy davaji: kancelarske potreby, kancelarska rezie atd., vsechno to jsou nevinne nazvy, aby se pod tim zakryla odmena, ktera se starostovi zauradovani da.

Slavny senate! Jsem presvedcen, ze vsechny odmeny, ktere obecni starostove dostavaji, jsou naprosto neumerne ke vsem povinnostem a ke vsem ukolum, ktere maji starostove provadeti. Mohli bychom rici, ze v nektere venkovske obci je to opravdu jenom odmena na pivo nebo na tabak. za celou starostenskou praci, ackoliv. muzeme smele rici, ze dnes kazdy obecni urad je vlastne filialkou okr. uradu. A jestlize na okr. urade je potrebi tolik a tolik uredniku, tolik a tolik pisaru a jestlize kazdy ten urednik podle sveho zarazeni ma pravo na gazi coz je samozrejme coz take nikterak nevytykame, jsme rozhodne take toho mineni, ze tento stav, za ktereho dnes obecni starostove vykonavaji sve obecni funkce, jest neudrzitelny. Bude-li statni sprava chtiti, aby obecni starostove delali vsechno, co jim v prenesene pusobnosti uklada, aby vsechno vyrizovali a vykonavali, jak si to okr. hejtmanove preji, pak je nezbytne nutno rici, ze obecni starostove museji take dostati za svoji praci primerenou odmenu, ponevadz by bylo nespravedlive, zadati od nejchudsich vrstev lidu, od malych lidi na venkove, at je to maly zemedelec, at je to delnik ci zivnostnik, obeti ve prospech statni spravy, statniho celku, kdyz oni sami tezko zapasi o vlastni existenci a o existenci svych rodin. Z techto pricin povazoval jsem pri prilezitosti projednavani osnovy zakona o znackach za svoji povinnost upozorniti na tyto neblahe pomery, pokud jde o odmeny, ktere se poskytuji obecnim starostum. za jejich jiste velmi dulezite a pro kazdy okresni urad nezbytne vykony. To jsou poznamky, ktere jsem si dovolil prednesti k zakonu o dopravnich znackach. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Rozprava je skoncena.

Tazi se pp. zpravodaju, zdali si preji slovo k doslovu.

Zpravodaj sen. Brodecky: Vzdavam se slova.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Dekuji.

Zpravodaj sen. Horak: Dekuji.

Mistopredseda dr Bas: Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych paragrafu a uvodni formuli najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruka. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 659.

Predsednictvo senatu se usneslo podle § 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 5. druhe cteni osnovy zakona o dopravnich znackach pro silnicni dopravu (tisk 672).

Tazi se panu zpravodaju - za vybor techn.-dopravni sen. Brodeckeho, za vybor ustavne-pravni sen. Novaka (rep.) a za vybor rozpoctovy sen. Horaka - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Brodecky: Neni zmen.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Nemam oprav.

Zpravodaj sen. Horak: Nejsou.

Mistopredseda dr Bas: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli, prijatou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 659.

Kdo souhlasi s resoluci navrzenou vybory techn.-dopravnim a ustavne-pravnim, jakoz i s resoluci navrzenou vyborem rozpoctovym, otistenymi ve zprave vyborove, necht zvedne ruku: (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce se prijimaji. Navrhuji, aby nyni byl projednavan 4. odstavec dnesniho poradu.

Kdo souhlasi s timto navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

Neni namitek. Navrh muj je prijat.

Pristoupime tedy k projednavani 4. odstavce poradu, jimz je:

Zpravodajem je p. sen. Horny. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Horny: Slavny senate!

Pan ministr financi v rozpoctovem vyboru posl. snemovny dne 6. dubna 1938 podotkl k vladnimu navrhu zakona o povinnosti ustavu, fondu a nekterych socialnich zarizeni ukladati cast prostredku ve statnich pujckach, ze tato osnova je doplnkem dosavadnich uprav na poli uverni politiky Ceskoslovenske, ze svym razem patri toto opatreni mezi ony useky rizeneho hospodarstvi, jez nam vnutila hospodarska krise, a v tomto smeru je opatreni toto specialne u nas nikoliv nasi vinou - dusledkem nedostatecnych mezinarodnich styku hospodarskych.

Ucelem noveho zakona je, radnou zakonnou cestou ziskati potrebny uver pro primou i ne primou obranu statu, aniz by bylo nutno vypisovati novou pujcku statu a aniz by byla ohrozena nase mena.

Zpusob tento byl zaveden v Nemecku jiz pred valkou, ovsem rozdil je v tom, ze zasah navrhovany vladni osnovou neni tak pronikavy a byl sjednan demokratickou formou jednanim s peneznimi a financnimi kruhy, s kterymi se dospelo k dohode.

Vladni navrh uklada peneznim ustavum povinnost, aby cast svych vkladu ukladaly ve statnich pujckach, pri cemz se bere ohled na to, aby nebyl ohrozen uver pro podnikani soukrome.

U peneznich ustavu jakozto zprostredkovatelu uveru stanovi se tato povinna zasoba statnich pujcek podle urciteho pomeru k uhrnu prijatych vkladu. Sazby jsou odstupnovany podle druhu a po pripade i podle velikosti ustavu tak, aby i pri uspokojeni potreb statniho uveru nebylo dotceno jejich hospodarske poslani.

I ustavy verejneho a soukromeho pojisteni jsou jiz podle dnesniho pravniho stavu podrobeny predpisum o tom, jak maji byti ulozeny kapitaly, ktere se shromazduji v jejich rukou pri provadeni jejich ukolu. V normalnich dobach tyto predpisy, zejmena pokud jde o cast prostredku ukladanou povinne ve statnich pujckach, celkem vyhovuji.

Pro prechodnou dobu, ve ktere dluzno upokojiti casteji mimoradne uverove potreby statu, dosavadni uprava vsak nevyhovuje. Proto osnova uklada temto ustavum, aby ulozily ve statnich pujckach vetsi cast prirustku, o ktere jejich jmeni vzroste v nejblizsich nekolika letech.

Osnova zakona se rozpada na pet casti, obsahujicich ustanoveni, ktera prevazne upravuji problem povinneho odberu statnich pujcek.

V §u 1 vladniho navrhu se pravi, ze ustanoveni casti II a III vladniho narizeni o povinnosti miti ulozenu ve statnich pujckach cast prostredku, plati jen potud, pokud zakony, stanovy nebo jine zvlastni predpisy neobsahuji v te pricine ustanoveni prisnejsich.

V §u 2 se pravi, ze statni pujcky nejvyse polovinou uhrnne hodnoty mohou byti ve statnich pokladnicnich poukazkach. V §u 3 az 10 je povinnost ruznych druhu peneznich ustavu k odberu statnich pujcek.

Tak v §u 4 se stanovi, ze akciove banky musi odebirati 12% uhrnu vkladu, nepresahuje-li tento uhrn ctyrnasobek vlastnich prostredku, jinak 12% casti uhrnu vkladu, ktery se rovna tomuto ctyrnasobku a 20 % zbytku uhrnu vkladu.

V §u 5 se jedna o bankerskych podnicich. Ponevadz bankerske podniky nesmeji prijimati penize na vkladni knizky a na pokladnicni poukazky, vytcena jest jejich povinnost 12% uhrnu prostredku prijatych k zuroceni v beznem uctu, neprevysuje-li tento uhrn 50 mil. Kc, jinak 6 mil. Kc a 20% casti uhrnu takovych prostredku, ktera. prevysuje 50 mil. Kc.

§ 6 jedna o okresnich hospodarskych zaloznach i o povinnem odberu statnich pujcek okresnimi hospodarskymi zaloznami.

§ 7 jedna o zaloznach zrizenych podle spolkoveho zakona ze dne 26. listopadu 1852, dale o. uvernich spolecenstvech, druzstvech zrizenych podle zakona ze dne 9. dubna 1873, c. 70 r. z., o hospodarskych a zivnostenskych druzstvech uvernich, zrizenych podle zak. cl. XXIII z r. 1898.

§ 8 jedna o zemskych uvernich ustavech, ktere museji odebrati statni pujcky, jichz uhrnna hodnota cini alespon 25% uhrnu vkladu.

§ 9 jedna o mestskych sporitelnach, ktere podle tohoto paragrafu museji odebrati pri uhrnne vysi vkladu vice nez 1 mil. Kc 22 % statni pujcky, a to proto, ze sporitelny jakozto ustavy s primernim poslanim, bezpecne ukladati uspory jim sverene, jsou predurceny k tomu, aby udrzovaly znacnejsi zasobu papiru sirotci jistoty.