Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 112. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 7. dubna 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 99 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Kalfus.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda Klofac zahajil schuzi v 16 hod. 35 min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Dundr, Havlik, Juriga; na dnes a zitra sen. Chalupnik, Mechura; na zitrek sen. Pechman.

Mistopredseda Klofac konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena zdravotni dovolena do 15. kvetna t. r. sen. Pankovi a aby byl sen. Panek dodatecne omluven na schuze od 16. brezna do 6. dubna t.r.

Mistopredseda Klofac (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodaji jsou: za vybor branny p. sen. Sehnal, za vybor ustavne-pravni p. sen. dr Milota.

Davam slovo zpravodaji za vybor branny p. sen. Sehnalovi.

Zpravodaj sen. Sehnal: Vazeny senate! Dosavadni zakony a predpisy o zbranich a strelivu nikterak nepostacuji a neodpovidaji nynejsim potrebam a jsou prilis ruzne a zastarale, nejednotne pak na Slovensku a Podkarpatske Rusi, kde i jednotlive zupy mely ruznici se ustanoveni. Dosavadni ustanoveni tezko mohlo klasti ucinnejsi meze zneuzivani zbrani k ucelum zlocinnym; rovnez se jevi nedostatky i vzhledem k potrebam obrany statu.

Proto predlozila vlada poslanecke snemovne navrh zakona o zbranich a strelivu, kteryzto navrh ma odstraniti nedostatky dosavadnich predpisu a hlavne sjednotiti tato opatreni pro cele uzemi republiky. Navrh vladni po mensich zmenach byl prijat posl. snemovnou a predan k dalsimu ustavnimu projednani senatu.

Vseobecne lze rici, ze predlozene usneseni posl. snemovny mozno navrhnouti ke schvaleni, ponevadz plne vyhovuje drive uvedenym zakladnim podminkam.

Vybor branny se hlavne ovsem zajima, zda usneseni posl. snemovnou ucinena vyhovuji zajmum obrany statu a zakonu o branne vychove. A tu nutno potvrditi, ze po te strance dusledne predloha sleduje znemozneni, dati zbrane neb strelivo do rukou osob nepovolanych, upravujic ustanoveni o zbranich a strelivu, o jich nabyvani, zasilani, drzeni a noseni, aby v plne mire to vyhovovalo potrebam obrany statu i branne vychove. O to je postarano hlavou II predlozene osnovy §§ 4 az 11. Tyto paragrafy tvori ustanoveni o zbranich a strelivech podle hlavy I, § 1 a § 2.

§ 3 hlavy I vytvari odlisne od zbrojniho patentu z r. 1852, ktery znal vyraz zbrani "zakazanych", novy termin "zvlaste nebezpecne zbrane a zvlaste nebezpecne strelivo", o jichz vyrobe a obchodu, drzeni, noseni, a ostatnich nalezitostech mluvi §§ 12 az 18 hlavy III. Za zvlaste nebezpecne zbrane se povazuji veskere zbrane vojenske, pocinajic puskami a koncic dely, a take rucni granaty a jine bojove predmety a pristroje, dale zbrane zakerne, jez snadno lze utajiti, rovnez zbrane, jichz podoba byla zmenena pro moznost tezsiho zraneni, a vybusne pristroje.

V celem obsahu hlavy III podle usneseni posl. snemovny jsou predpisy a jednotliva ustanoveni daleko prisnejsi a vsude je nalezite pamatovano na dostatecne pravo k ucasti, dozoru a spolurozhodovani vojenske spravy. Tim bude dostatecne postarano, aby takoveto zbrane a predmety (strelivo) dostaly se jen do rukou tech osob, u nichz to verejny zajem vyzadovati bude.

Hlava IV obsahuje predevsim vyjimky z predeslych ustanoveni a pak jina spolecna ustanoveni. Hlava tato pocina §em 19 a konci §em 31. Ustanoveni §u 19, cis. 1, 2 az 4, tykaji se primo statu resp. jeho vyroby zbrani, vyjimka c. 5 kryje se ve svem duvodu i s vykladem §u 14, vety druhe zakona c. 88/1925 Sb. z. a n..o ochrane proti leteckym utokum. Vyjimky v teto hlave povolene jsou nutne a tam, kde je toho zapotrebi, vsude spolurozhoduje vedle ministerstva vnitra (u osob diplomatickych ministerstva zahranicniho § 20) ministerstvo nar. obrany.

Pro brannou obranu nutno oceniti, ze vyjimka z ustanoveni §§ 6 a 7 o drzeni a noseni zbrani a streliva - § 22, odst. 3 - povolena jest take pro majitele uredne povolenych strelnic, jakoz i osob na nich strilejicich, ovsem pouze potud, pokud jde o zbrane a strelivo, patrici majiteli strelnice a povolene okresnim uradem, nebot zde bude mozno pro nalezitou brannou vychovu po pripade pouziti §u 37 (zmocneni k vydani narizeni), odst. (2) v celem rozsahu a zejmena vzhledem ke stanovene vekove hranici v §u 7, odst. 2, jez byla upravena posl. snemovnou na rok 18, ac v predloze vladni se navrhoval rok 16.

Ostatni paragrafy teto hlavy jsou vice povahy spravni a dozorci, takze pro brannost nemaji zvlastniho vyznamu, nutno vsak s nimi souhlasiti. Jen § 30 mluvi o mimoradnych opatrenich, zada-li toho zachovani neb obnoveni verejneho poradku, klidu, bezpecnosti atd.

Hlava V zabyva se ustanovenimi trestnimi, jez jsou proti stavu nynejsimu castecne zostrena, a je si jen prati, aby tato prisnejsi ustanoveni pomohla zmensiti zlocinnost dnes tak rozbujnelou.

V hlave VI "Ustanoveni prechodna a zaverecna" v §u 40 ad (1) uvedeny jsou vsechny dosavadni predpisy, ktere se rusi, ad (2) dava vlade zmocneni zachovati dale v platnosti, po pripade obnoviti nebo podle potreby upraviti predpisy uvedene v odst. 1, upravujici predmety timto zakonem neupravene. V ad (3) se konstatuje, ze nedotcena zustavaji zakonna ustanoveni o obrane statu a podle neha vydana narizeni, ustanoveni zakona na ochranu republiky, zakona o mimoradnych opatrenich a ustanoveni §u 61 zakona o branne vychove atd.

Branny vybor ve sve schuzi konane dne 6. prosince 1937 se usnesl doporuciti senatu, aby osnovu zakona schvalil tak, jak se na ni usnesla posl. snemovna podle zneni sen. tisku 563 i s resoluci v tomto tisku uvedenou. (Souhlas.)

Mistopredseda Klofac (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor ustavne-pravni, p. sen. dr Milotovi.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavny senate!

Jmenem ustavne-pravniho vyboru dovoluji si pripojiti se k vyvodum p. zpravodaje branneho vyboru a doporuciti k prijeti vladni osnovu tak, jak byla usnesena v posl. snemovne.

Ukolem ustavne-pravniho vybor bylo, prozkoumati projednavanou vladni osnovu po strance pravni a ustavni, a tu ustavne pravni vybor uvital tuto osnovu jakozto dilo unifikacni, ktere sjednocuje a mimo to ucelne nahrazuje rozptylene a ruzne nedostatecne predpisy dosud platneho prava v oboji oblasti pravni.

Ustavne-spravni vybor si vsimal i obsahu teto osnovy a jen v jednom bode se mu zdalo, ze ustanoveni osnovy ma urcity technicky nedostatek, totiz pokud jde o evidenci osob, ktere si mohou opatriti zbrane ve verejnych drazbach, u soudu, uradu nebo ve verejnych zastavarnach. Proto se snazil alespon administrativni cestou zjednati napravu a ve sve resoluci, kterou prijal, zada vladu, aby po teto strance vydala presne administrativni predpisy, kterymi by se zjednala evidence takovychto osob, takze nebude mozno nebezpecnym individuim, jak se dnes jeste stava, tak snadno si opatriti zbrane, kterych potom po uzivaji k vykonani trestnych nebo nedovolenych cinu.

Jmenem ustavne-pravniho vyboru dovoluji si opetovati navrh, aby slavny senat prijal vladni osnovu ve zneni, v jakem ji prijala posl. snemovna. (Souhlas.)

Mistopredseda Klofac (zvoni): Ke slovu je prihlasen jako prvni recnik "proti" pan sen. Maixner. Davam mu slovo.

Sen. Maixner (nemecky): Slavny senate!

Duvodova zprava k vladni predloze o zbranich a strelivu tisk 796 pravi mezi jinym doslovne: "Navrh zakona sleduje vedle sveho ucelu unifikacniho hlavne to, aby docileno bylo uplnejsi evidence zbrani a streliva, aby statni sprava mohla snadneji kontrolovati, nejsou-li zbrane nebo strelivo v drzeni nepovolanych osob, pusobiti k tomu, aby se zbrane a streliva nedostaly do takovychto rukou, a konecne potlacovati vyssimi tresty ucinneji nedovolene drzeni, noseni a nakupovani zbrani a streliva." Jiz nase vnitropoliticke pomery v ceskem tabore davaji vzniknouti pochybnostem o uzakoneni teto vladni predlohy prave nyni, ponevadz za nynejsiho stavu nasi demokracie povolani a nepovolani se prilis rychle stridaji a ponevadz lide, kteri se dnes jeste citi povolanymi, jiz za kratkou dobu mohou byti zaradeni mezi nepovolane.

Pruvod resp. projev prazske lidove fronty na Staromestskem namesti dne 6. brezna t. r. ve znameni pateho dne Masarykova potvrdily tyto obavy. Za pritomnosti ministra soc. pece inz. Necase, predsedy senatu dr Soukupa a primatora Zenkla opanovali komuniste pole, cesti agrarnici a Narodni sjednoceni se tohoto projevu nezucastnili. Obrovske sovetske prapory prevladaly a po prve bylo spatriti zvlastni, z ceskoslovenskych, sovetskoruskych, francouzskych a rudych spanelskych praporu kombinovane transparenty. Kdyz komuniste s mizive malou statni vlajkou v cele pruvodu prichazeli, bylo na uvitani teto statni vlajky odpovidano bourlivymi vykriky a komunistickymi hesly, jez se rovnala zlocinum proti zakonu na ochranu republiky.

Takoveto veci daly se pred smerodatnymi osobnostmi nasi republiky a jen rec primatora Zenkla, naplnena nenavisti proti Nemcum, mohla zjednati zase rovnovahu a projevu dati raz narodni ceskoslovenske slavnosti, raz pateho dne Masarykova. Zminene nepritomne ceske strany mely ovsem prilezitost premysleti doma o tom, zda nejsou zatlacovany do rad nepovolanych. Nam Nemcum, kteri ceskoslovenske statni vlajce pri kazdem projevu a slavnosti priznavame nalezite misto, jest jasno, ze v ocich zakonodarcovych predevsim jsme nepovolanymi a ze ucel zakona ma byti ten, v nemeckem uzemi kontrolovati, omezovati a potlacovati nedovolene drzeni, noseni a nakup zbrani a streliva. Ale vec ma se tak, ze my ze sudetskonemecke strany mame svuj program, ve kterem se pravi: "V ramci ceskoslovenske ustavy, tedy zakona, dusevnimi zbranemi vesti zapas o zachovani nasi ustavy a, tim zapas o nase pravo." K tomuto zapasu vsak nepotrebujeme zbrani ve smyslu vladni predlohy tisk 796. Nase dusevni zbrane nam dosud prinesly plny uspech, ponevadz svet dnes vi, ze nas boj je spravedlivy, ponevadz svet dnes vi, ze by bylo opovazlivym pocinanim staveti se proti statni moci nasilim zbrani, ponevadz svet take vi, ze prijde doba, kdy take nemeckemu lidu v Ceskoslovenske republice zasvitne slunce, ponevadz svet nemeckemu narodu da to, cim sjednan byl mir r. 1919, nemeckemu lidu slavnostne slibene pravo sebeurceni. Aby dosahl tohoto vysokeho cile, nepotrebuje nemecky lid zakonem zakazanych zbrani, nybrz toto nam zadrzovane prava sebeurceni da nemeckemu lidu nas Pan Buh a svet, ponevadz svet a nas Pan Buh je prirodou, a ponevadz priroda dava zahynouti vsemu neprirozenemu a z ni vzdy znovu vykveta novy rusny zivot.

Musime tedy predlozeny navrh zakona posuzovati se stanoviska ryze vecneho a pri vecnem posuzovani prihlizeti k ucinkum zakona na cele ceskoslovenske narodni hospodarstvi. Nas nazor je ten, ze predlozeny navrh zakona znamena typicky priklad byrokraticke prace u zeleneho stolu a ze neni zatizen dukladnou znalosti a ohledem k cinitelum loveckeho hospodarstvi, touto osnovou postizenym, k myslivcum a sportovnim kruhum jakoz i hospodarskym cinitelum, kteri se zabyvaji vyrobou a prodejem zbrani a streliva. K navrhu doslo patrne take bez spoluprace techto interesovanych kruhu, predevsim organisaci myslivcu a strelcu jakoz i organisaci puskaru a obchodniku se zbranemi a strelivem, kteri znaji narok na to, aby osnova zakona byla prizpusobena jejich opravnenym pozadavkum. Neni pochybnosti o tom, ze osnova v predlozene forme uklada obchodnikum se zbranemi a strelivem a puskarum zcela zbytecne byrokraticke tezkosti a ze take velkou vetsinu myslivcu, strelcu a streleckych sportovcu pohne k tomu, aby se vzdali sve cinnosti, nez aby se podrobovali zdlouhavym, byrokratickym a s mnohymi poplatky spojenym proceduram, ktere se vyzaduji, aby se vyhovelo predpisum zakona. Sleduje-li osnova ucel omeziti noseni a pouzivani zbrani nespolehlivym zivlum, pak nasledkem slozitosti a rozvlacnosti predpisu v osnove zakona obsazenych spise nastane to, ze poradny obcan, nezli by se podroboval takoveto procedure, dopusti se poruseni zakona, jak tomu vzdy bylo u pytlaku a zlocincu. Na noseni zbrani u pytlaku a zlocincu vsak ani tento zakon niceho nezmeni.

Take neni v zajmu vojenskem umrtvovati takovouto byrokratickou kratkozrakosti zajem pro strelecky sport a nevyhnutelnym poskozovanim zivnosti puskarske take armade zmensovati primereny dorost vyucenych puskaru.

Nas senator Frank, ktery jako major rakouskeho generalniho stabu muze ciniti narok na nazev odbornika, podal v senatnich vyborech radu dobre minenych pozmenovacich navrhu, jez vetsina techto vyboru zamitla, a prave tato okolnost budi obavu, ze se zakon o zbranich pricleni k rade zakonu, ktere jsou zpusobile nemecke obyvatelstvo potlacovati, zatlacovati a otevriti dalsi propast, ktera smireni mezi narody cini nemoznym. (Sen. Kreibich [nemecky]: Zabyva se generalni stab honbou? - Ruzne vykriky. Mistopredseda Klofac zvoni.) S vami se nesmirime.

Nase nespokojenost, kterou byste vzhledem k zahranicne politickym udalostem radi odstranili, ma prece take predevsim svuj duvod v zakonodarstvi a zalezi ve dvou slozkach 1. ze zakon, ceskoslovenska ustava, ktera nemeckemu narodu v nasem state zarucuje prava jemu prislusejici a kazde odnarodnovani tresta, dosud byl ignorovan a nebyl zachovavan a ze ani sliby v memoiru III ani sliby presidenta statu pri zalozeni ceskoslovenskeho statu nebyly, splneny. V §u 134 nasi ustavy pravi se vyslovne: "Jakykoli zpusob nasilne ho odnarodnovani je nedovoleny. Nesetreni teto zasady muze zakon prohlasiti za jednani trestne." Pripad ve Stkach a statisice jinych urednich, polourednich a soukromych veci ukazaly, ze po 20 let tento prvni zakon statu, ceskoslovenska ustava, na skodu nemeckeho obyvatelstva uplne a trestuhodne byl ignorovan.

V memoiru III, kapitola IV se pravi "Vsechny tradice Ceskoslovenska pripousteji zaver, ze republika nebude nizadnym zpusobem potlacovati Nemce, kteri se tesiti budou rezimu svobody a spravedlnosti."

Ve vladnich kruzich jsou ochotni tvrditi, ze sdeleni organu nasi strany "Zeit", pod titulem "zalujeme" jsou prehnana a nepravdiva. Jestlize jen desetina techto zalob spociva na pravde, pak vznasi tato desetina tezkou zalobu proti slibum, ktere nam byly dany v memohu III (Sen. Brodecky: A proc tech 9 ostatnich dilu tam nebylo pojato?) Pockejte. (Sen. Brodecky: Ze se nestydite, takhle mluvit!)

Dne 20. kvetna 1919 predal nynejsi president statu dr Benes komitetu pro nove staty notu, kterou sam sepsal, a ve ktere stalo "Jest umyslem ceskoslovenske vlady vytvoriti organisaci statu v ten zpusob, aby jako zaklady narodnostnich prav v ustave polozeny byly zasady ve Svycarsku pouzivane, to znamena uciniti z Ceskoslovenske republiky druh Svycarska. Zrizen bude rezim krajne liberalni, ktery se bude velmi podobati rezimu svycarskemu."

V revolucnim Narodnim shromazdeni zduraznil dne 30. zari 1919 nas nynejsi president statu dr Benes, ze stanoveni minimalniho programu pro mensiny bylo nezbytnym predpokladem pro vsechno vyjednavani a ze nemeckou otazku musi stat za kazdou cenu rozresiti.

Tvrdime smele a slavnostne pred celym svetem, ze prvni zakon statu, nase ceskoslovenska ustava, dosud nejen nebyl zachovavan, nybrz ze se pracovalo primo proti tomuto zakonu. Sliby presidenta statu, ktere jsem zde uvedl, budtez zde znovu uvedeny na pamet, aby sudetskonemecky lid opetne nabyl viry ve slova jednou dana.

2. Ze skoro vsechny zakony, prijate za dvacetileteho trvani Ceskoslovenske republiky, namireny byly proti Nemcum anebo mohly alespon byti byrokracii zpusobilym nastrojem k tomu, aby vladla proti Nemcum. Vedlo by prilis daleko zabyvati se timto zakonodarstvim. Vy z ceske vetsiny a nemecke obyvatelstvo porozumi, kdyz bez komentare uvedu jen nekolik zakonu: Uveden budiz predevsim zakon o anulovani valecne pujcky, prijaty v dobe, kdy ceske obyvatelstvo sve valecne pujcky jiz predalo rakouske konkursni podstate.

Zakon o pozemkove reforme, ktery nemeckou pudu odevzdal ucelum pocestovacim, zakon o reforme spravy, ktery vedl k tezkym ztratam v nasi samosprave, zmena volebniho radu do obci, zmocnovaci zakon s jeho ucinky na: techniku vysetrovaci a procesni, zakon o rozpousteni stran s jeho zhoubnymi pruvodnimi zjevy rozpousteni odborovych organisaci, zakon na ochranu republiky, jemuz desetitisice hodnych nemeckych soukmenovcu musely uveriti, zakon o obrane statu, kterym v praxi bylo nemecke uzemi postaveno pod vojenskou spravu, a zakon o vyvlastneni k ucelum obrany statu, zakon o vyhodach pro legionare, universitni zakon, zakon o rozlouceni a slucovani obci, sen. Uhlir, ktery uradum poskytl zakonity prostredek bez kontroly zakazovati nemecke soukrome vyucovani, zakon o vlajkach, znacich, uniformach, zakon o zrizovani statnich policejnich uradu, zakon o organisaci policejni spravy a konecne zakon o branne vychove, jakoz i zakon o stihani protistatnich cinnosti.