Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 111. schuze (obsah, prilohy) | Streda 6. dubna 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 113 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 16 hod. 22 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Fidlikovi, dr Krcmerymu, Popovicovi; na schuze 6. a 7. dubna sen. Jancekovi, Janovskemu, Korvasovi; na tento tyden sen. Casnemu, Enhuberovi, Stodolovi.

Jmenovani ve volebnim soudu. Predseda vlady sdelil, ze pan president republiky jmenoval clenem a predsedou ustavniho soudu dr Jaroslava Krejciho profesora Masarykovy university v Brne (c. 7696).

Rozdane tisky.

Zprava tisk 662.

Interpelace tisky 665/1 az 665/9, 669/1 az 669/5, 670, 673/1 az 673/6.

Usneseni posl. snemovny: tisk 671 prikazano vyborum zahranicnimu a ustavne-pravnimu, tisk 674 - prikazano vyboru rozpoctovemu. Temto vyborum bylo ulozeno, aby podaly zpravu o usneseni tisk 671 ve lhute co nejkratsi, o usneseni tisk 674 do pristi schuze.

Tesnopisecke zpravy o 99. a 100. schuzi senatu NSR Cs.

o 106. az 108. schuzi senatu NSR.Cs. "Z cizich parlamentu", r. 1938, rocnik XIX, c. 3 a 4.

Zapisy o 109. a 110. schuzi senatu NSRCs. byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

vyboru imunitnimu zadost vrch. stat. zastupitelstvi v Kosicich se zadosti kraj. soudu v Uzhorode za vydani sen. Foldesiho k trest. stihani pro preciny ruseni obecneho miru podle §u 14, cis. 3 a 5 zak. c. 50 Sb. z. a n. (c. 7679).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Tazi se pana zpravodaje sem. Zimaka, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Zimak: Nie.

Predseda: Budeme tedy hlasovat.

Senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou jiz ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina: Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 646 take ve cteni druhem.

Projedname nyni druhy odstavec poradu:

Tazi se panu zpravodaju sen. Zimaka a Javornickeho, zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Zimak: Nie.

Zpravodaj sen. Javornicky: Nikoliv.

Predseda: Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym jiz ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove tisk 652 ve cteni druhem.

Budeme nyni projednavati odst. 3 poradu:

Tazi se pana zpravodaje sen. Zimaka, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Zimak: Nie.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli, prijatou jiz ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim take tato osnova zakona s nadpisem, s nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli byla schva1ena podle zpravy vyborove (tisk 492) a podle pozmenovaciho navrhu sen. dr inz. Botto a Nejezchleba-Marchy take ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s resoluci, otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, tato resoluce se schvaluje.

Budeme nyni jednati o odst. 4 poradu:

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je p. sen. Novak (rep. ), jemuz davam slovo.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Ministerstvo zemedelstvi venovalo otazce boje proti skodam zpusobenym larvami strecka hoveziho znacnou pozornost jiz delsi dobu. Po ziskani statistickych dat u ministerstva prumyslu, obchodu a zivnosti podporilo rozsireni vytisku prednasky ministr. rady dr Pfaffa o tomto thematu. K cele rade prijatych osnov zakonu, slouzicich k povzneseni zemedelstvi nebo alespon k zamezeni ztrat zemedelstvi zpusobovanych, zarazuje se dnes navrh zakona, kterym ma byti zabraneno ztratam statisticky u nas vycislenym Svazem csl. prumyslu kozeluzskeho na 15 mil. Kc rocne.

Jelikoz dosavadni zakonna ustanoveni nedavaji moznosti resiti danou vec administrativnimi opatrenimi a neposkytuji ani podkladu k reseni formou vladniho narizeni, bylo prikroceno k vydani teto osnovy zakona. Nejsme prvnim statem, ktery chce hubiti tohoto skudce systematicky. V Belgii, Nemecku, Dansku maji zakon o hubeni strecka jiz radu let. Ve Svedsku, Rakousku a Svycarsku byly vlady zmocneny vydavati narizeni o povinnosti drzitelu zvirat niciti larvy strecka.

Hlavni zretel techto zakonnych opatreni je soustreden na niceni larev, ktere muze laik ucelne provadeti, jelikoz nelze niciti s uspechem a systematicky dospele poletujici mouchy strecka, ktere jsou velmi podobny ruznym jinym moucham. Strecek hovezi je dvoji: mensi a vetsi. Je to moucha barvy tmavohnede, podobna cmelaku. Samicka klade v cervnu az srpnu vajicka na srst noh a boku hoveziho dobytka. Po 4 dnech vylihnou se z vajicka prusvitne belave larvy ktere se provrtaji zvireti pod kuzi. Z podkozni tkane dostavaji se larvy svou vlastni pohybovou cinnosti za dobu 6 az 7 mesicu az do podkozi na hrbete a bedrech zvirete, kde si provrtavaji dychaci otvory (dirky) v kuzi. V techto mistech utvori se vyvyseniny, t. zv. bulky, velikosti vlasskeho orechu, ktere vyvolavaji zanet okolni tkane a z otvoru v kuzi vyteka hnis, coz je pozorovat na okolni srsti, ktera je hnisem slepena. Larva strecka, vysla z kuze zvirete obycejne v kvetnu, se na povrchu zeme nebo pod listim zakukli a po 30 az 45 dnech se vylihne moucha. Ta zije jen 7 dni. V teto dobe se oplodni a klade na srst zvirete vajicka, z nichz se vylihnou larvy, ktere se, jak jsem se zminil, provrtavaji do zvirete. Zustavaji celkem 10 az 11 mesicu v tele zvirete a proto zvlaste ke konci jejich pobytu pod kuzi nutno je hubiti.

Kuze netrpi tolik provrtavanim larev sotva vylihlych z vajicek, nebot ty jsou asi 1/2 mm dlouhe, jako spise nakonec, kdyz si v kuzi tvori larvy dychaci otvory a kdyz dospela larva strecka asi 24 az 28 mm dlouha, podoby vejcite nebo hruskovite, vyleza z tela ven. Tyto otvory znehodnocuji kuzi, zvlaste v mistech nejcennejsich, ktera se tim stava menecennou. Zvire, jehoz kuze je znehodnocena streckem, je lacinejsi a tim skody odnasi v prve rade chovatel-zemedelec. Samozrejme, ze cele desitky larev strecka v tele jednoho zvirete maji za nasledek i slabsi jeho uzitkovost. Dobytek spatne zere, hubne, kravy nedavaji tolik mleka. Ba nekdy zpusobuji larvy ruzne zanety a otoky jicnu nebo misniho kanalu a tim jsou pricinou i jinych chorob, majicich za nasledek tak zv. nutne porazky.

Narodohospodarske skody zpusobene larvami strecka chovatelum zvirat jsou tudiz velmi znacne. Provadenim navrhovanych ustanoveni zakonnych zmensi se bezpecne tyto narodohospodarske ztraty, aniz by tim byla statni pokladna v nejakem smeru zatizena.

Predlozena osnova uklada drziteli skotu za povinnost niciti u vlastnich zvirat larvy strecka podle pouceni, ktere vyda a vyhlasi ministr zemedelstvi v Urednim liste republiky Ceskoslovenske. Vydati pouceni jako vyhlasku ministra se navrhuje proto, ze je bude mozno podle okolnosti snaze meniti, a tez proto, ze mnoho z uvedeneho v pouceni nema normativni povahy a do zakona se nehodi.

Rada ustanoveni je obdobna s ustanovenimi zakona ze dne 6. srpna 1909; §§ 17 a 26, cis. 177 r. z., prip. s §em 4 zak. ze dne 30. dubna 1870, c. 68 r. z., o organisaci verejne sluzby zdravotni, a s §em 126 zak. cl. VII/1888, o uprave zverozdravotnictvi.

Jezto by nebylo mozno ve vsech pripadech zajistiti trestni hrozbou dodrzovani navrhovanych predpisu, videlo se nutno takovou zaruku hledati tez v prostredcich, ktere skyta politicka exekuce.

Musime si uvedomiti, ze skody streckem zpusobene objevuji se u dobytka, ktery se vetsinu dne zdrzuje venku, at jiz na pastve nebo jako dobytek tazny. V dusledku toho j strecek v urcitych krajich rozsiren dosti hojne, kdezto v mnohych neni ani skoro znam.

Zakonna ustanoveni ztraceji na sve tvrdosti tim, ze niceni larev strecka muze ucelne provadeti i laik bez pomoci zverolekare.

Narodohospodarsky vybor projednal tuto osnovu zakona ve schuzi dne 9. brezna 1937 a doporucuje slavnemu senatu jeji schvaleni ve zneni tisku 422. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno.

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Neni namitek.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove tisk 422 ve cteni prvem.

Projedname dale paty odstavec poradu, jimz jest:

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky p. sen. Kriz, za vybor zahranicni misto omluveneho sen. inz. Wintera pi sen. Plaminkova.

Davam slov o zpravodaji za vybor narodohospodarsky, p. sen. Krizovi.

Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate!

Predkladana dohoda nahrazuje prozatimni upravu ceskoslovensko-italskych obchodnich styku ze dne 31. srpna 1936 a ve sve podstate sleduje zasadu vyrovnanych bilanci hospodarskych styku mezi obema staty. Tohoto cile ma byti dosazeno vyrovnanim vzajemneho dovozu zbozi do obou statu tak, aby se pohyboval v pomeru 1:1. Zasada tato je jiste spravna. Pri tom zakladni obchodni a plavebni smlouva mezi smluvnimi staty ze dne 23. brezna 1921 a dodatkova umluva k ni ze dne 1. brezna 1924 zustavaji v platnosti. Nynejsi dohoda je jen doplnuje. Platy z obchodnich vztahu upravuje clearingova dohoda ujednana mezi Narodni bankou a italskym devisovym ustavem v Rime dne 31. brezna 1937. Dohoda dava moznost dovozu nad sjednany ramec jednotlivych kontingentu, dohodnou-li se o tom vlady.

Po vzoru jinych nasich smluv bylo take dohodnuto, ze se kazdych 6 mesicu nebo k zadosti jedne smluvni strany sejdou vladni vybory, aby zjistily, jak se smlouva provadi, a dohodly se o odstraneni obtizi, jez by se snad v mezidobi vyskytly. Ukolem vyboru bude rovnez projednani pripadnych prani, jez by jedna nebo druha strana vznesla.

Dohoda byla sjednana na dobu do konce r. 1937 a je mlcky povazovana za obnovenou vzdy na jedno pololeti, nebude-li vypovedena 2 mesice predem.

Narodohospodarsky vybor senatu pojednal ve sve schuzi dne 9. cervna 1957 o sen. tisku 465 vladniho navrhu vyse citovaneho, uznava, jeho prospesnost a ucelnost a doporucuje plenu senatu Narodniho shromazdeni navrh schvalovaciho usneseni tak, jak je v sen. tisku 465 obsazen. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor zahranicni, pi sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate!

Nase obchodni styky s Italii byly upraveny obchodni a plavebni smlouvou ze dne 23. brezna 1921. Vzajemny obchod byl dosti znacny, ale pro republiku pasivni. Cinil milionu Kc

Teprve v tomto roce, jak vidime, je vyvoz do Italie vetsi. Tu zacinaji jiz sankce, ktere se projevuji v dovozu z Italie citelneji nez v nasem vyvozu do Italie, a prinaseji poprve aktivni saldo. R. 1936 poklesl dovoz z Italie na 90 milionu Kc, vyvoz na 89 milionu. Za prvni ctyri mesice roku 1937 cinil dovoz 91, vyvoz 74 milionu; je patrno, ze se blizime zase pomerum z doby pred sankcemi.

Po zruseni sankci upravuje Italie svoje obchodni styky postupne se vsemi staty. Nase dosavadni smlouvy byly doplneny dohodou podepsanou v Rime 31. brezna. 1937. Italie stoji na stanovisku, ze nesjedna smlouvy, ktera by pro Italii prinesla pasivni saldo, jeji zahranicni ministr ohlasil, ze Italie bude zadati pomer 1:1, a spicky nebude platiti devisami, nybrz jenom zbozim. Republika Ceskoslovenska nema duvodu proti teto zasade neco namitati, protoze novou upravou bude odstranena trvala pasivita naseho vzajemneho obchodu.

Dohoda dava moznost dovozu nad sjednany ramec jednotlivych kontingentu, dohodnou-li se o tom vlady.

Kazdych sest mesicu nebo k zadosti jedne smluvni strany sejdou se vladni komise, aby zjistily, jak se smlouva provadi, a dohodly se o odstraneni obtizi, jez by se snad v mezidobi vyskytly. Ukolem komisi bude take projednani, pripadnych prani, jez by byla vznesena.

Dohoda je sjednana na dobu do konce r. 1937 a bude povazovana za mlcky prodlouzenou vzdy na jedno pololeti. Tedy jsme nyni v tom stavu, ze to je prodlouzeno. Uplyne, bude-li vypovedena dva mesice pred koncem roku, coz se v tomto pripade nestalo.

Dohoda byla vyhotovena ve dvojim vyhotoveni, a to v ceskoslovenskem a italskem jazyku, jak je vyslovne zjisteno ve cl. 6. Tim opravuji zaver duvodove zpravy ze dne 11. kvetna 1937, kde je receno, ze italske zneni je puvodni a ceske zneni prekladem. Neni tomu tak, nebot i ceskoslovenske i italske zneni jsou puvodni.

Zahranicni vybor projednal smlouvu a doporucuje senatu tuto dohodu ke schvaleni i s prislusnym schvalovacim usnesenim, jak je v tisku 511. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu.

K slovu je prihlasen pan sen. dr Turchanyi. Udeluji mu slovo.

Sen. dr Turchanyi (madarsky): Velavazeny senat!

Vlada pozaduje od nas lojalitu a doveru vsestrannu. Tuto lojalitu a doveru vyklada naprosto falosne, kedze pozaduje, aby tato lojalita a dovera boly oporou vladnej politiky. Naproti tomu my, kedze vlada tolko hesiel pouziva a tolko opacnych skutkov a opatreni cini, nemozeme voci nej chovat ziadnej dovery.

Niet na pr. hesla, ktoreho by sa castejsie pouzivalo v republike, nez slovo demokracie. A preca vidime, ze i v najnovsej dobe bol vykonany cely rad protidemokratickych opatreni. Za obzvlaste protidemokraticke musime bilagovat opatrenie, ktore nastolila vlada prave teraz, kde by bola najvacsia potreba, aby sme boli v kontakte s nasimi volicmi, ked zakazala ludove shromazdenia, ktore jednotlive strany uz pred niekolkymi mesiacmi vyhlasily a poziadaly o ich povolenie. (Sen. Selmec: Tisic rokov ste potrebovali, aby ste videli, ze Slovaci maju take pravo.!) Pockajte, na to vam budem hned odpovedat, pan kolega.

Velavazeny senat! Taketo opatrenia nehodia sa k tomu, aby osudy statu boly dobre spravovane. Udusenie hlasu a mienky ludu posobi tak, ako ked sa da na vybusninu zatka; ucinok je ten, ze zivelna sila vybuchu sa zmnohonasobi.

Proti zakazu ludovych shromazdeni, kedze lud nemoze dat nalezity vyraz svojmu hlasti, nielen co najdoraznejsie protestujeme, ale za.roven s tohoto miesta davame na vedomie verejnosti rezolucie, ktore chcelo vedenie nasej strany v mene celeho mensinoveho naroda madarskeho na tychto ludovych shromazdeniach vyjadrit.

Tieto rezolucie su (cte):

1. Madarstvo neochvejne trva na zasadnych zakladoch a na vsetkych bodoch stranickeho programu, odhlasovaneho na ustavujucom kongrese strany dna 21. juna 1936. Aby to bolo uskutocnene, pozaduje dokonalu zmenu systemu vo vnutornej i zahranicnej politike republiky.

2. Pozadujeme naprostu rovnopravnost, rovnocennost a samospravu pre kazdy narod v republike. V zaujme toho bud vyneseny zakon, na zaklade ktoreho budu Madarstvu patrit vsetky prava, ktorych poziva alebo nabuduce pozivat bude ktorykolvek narod v republike.

3. Napravene budte vsetky nesrovnalosti, krivdy a nespravedlivosti, ktorymi bolo Madarstvo postizene vo verejnej sprave, sudnictve, pri pouzivani zakona jazykoveho, pri statnom obcianstve, scitani ludu, v politike skolskej a na poli hospodarskom.

4. Uradnici, zamestnanci a delnici uradov, sta.tnych zavodov a verejnych ustanovizni v uzemiach Madarmi obyvanych nech su Madari v pocte, odpovedajucom pocetnemu pomeru Madarstva, a tam, kde su Madari vo vacsine, i prednostovia uradov bez vynimky.

5. Pozadujeme, aby skoly a vsetky ustanovizne ludovychovy mohlo Madarstvo spravovat svojimi vlastnymi organy v duchu nabozenskom. Ziadame zriadenie chybajucich madarskych skol. Ziadame, aby boly zrusene ceskoslovenske ludove skoly, ktore boly zriadene Slovenskou ligou v oblastiach jazyka madarskeho cielom odnarodnovania.

6. Zemedelska vyroba bud sprostena okovov monopolov a pseudomonopolov a jej vynosnot bud zabezpecena taritalnymi a colnopolitickymi prostriedky. Pozemky ceskoslovenskych osad a zbytkovych statkov, zriadenych v oblastiach jazyka madarskeho, budte pridelene zemedelskemu obyvatelstvu madarskemu.

7. Pozadujeme stupnovanu ochranu madarskych delnikov a v zaujme toho stanovenie minimalnych pracovnych miezd vladnym nariadenim, ako aj zabezpecenie toho, aby dotial, dokial su v oblastiach jazyka madarskeho nezamestnani, mohli delnici inych narodnosti dostat zamestnanie iba v pocte odpovedajucom ich pocetnemu pomeru.

8. Pozadujeme stupnovanu ochranu madarskych malozivnostnikov a ich ucast na statnych a verejnych pracach, ako aj uplne zrovnopravnenie madarskych penzistov a prepustenych verejnych zamestnancov s ostatnymi penzistami republiky.

9. Pozadujeme zavedenie narodneho katastru zakonom, ktory by ukladal kazdemu statnemu obcanovi, aby sa daI zapisat do svojho vlastneho narodneho katastru obce. Tento kataster ma byt zakladom naprostej rovnopravnosti narodov, ktora ma byt zabezpecena na celej ciare.

10. Pozadujeme vynesenie zakona, ktory by prisne trestal odnarodnovanie a pokus o to.

11. Pozadujeme autonomiu pre Slovensko a Podkarpatsku Rus.

12. Pozadujeme zavedenie novej, po kazdej stranke vylucne mierovej politiky zahranicnej, ktora zrusi smluvu so Sovietskym svazom a bude sa opierat o politicku dohodu so susednymi staty.

Velavazeny senat! Je vobec nepochopitelne, preco vyvolava tak velky odpor a vzrusenie pozadovanie autonomie stranami, ktore to maju v ich vlastnom programe. Ved tieto strany pojaly do svojho programu pri volbach autonomiu Slovenska a od tych cias stale pozaduju uskutocnenie autonqmie. (Vykriky sen. Selmece.) Tento odpor proti autonomii je tym nepochopitelnejsi, kedze je zname, ze v byvalom Uhorsku, jehoz narodnostna politika bola tuna tolkokrat a iak velmi vytykana, mali Chorvati uplnu autonomiu. (Vykriky sen. dr Stefanka.) Hovori-li o tom pan minister dr Stefanek, tu musim prehlasit, ze autonomia je priamociarou vyslednicou veci, polozenych v mierovych smluvach. Delegacia ceskoslovenskeho statu vyslovila sa v mierovych pojednavaniach v jednom memorande, ze sa uskutocni tuna stat so svajciarskym zriadenim a podla toho bude vraj vybudovana organizacia statu.

Na zaklade toho pozadovaly strany vo volbach r. 1935 autonomiu, stran coho pan minister dr Stefanek predlozil v poslednej schodzi senatu statistiku. Tato statistika je vsak naprosto chybna, lebo su v nej ignorovane v prvom rade hlasy madarske. Totiz 230.713 hlasov, danych stranam madarskym, nebolo pojate v tych 489.641 hlasoch, ktore uviedol pan minister Stefanek ako uhrn hlasov, odovzdanych bloku autonomistickemu. Stejne nebolo do tohoto poctu pojate 27.558 hlasov, odovzdanych strane sudetskonemeckej na Slovensku, takze pocet hlasov na Slovensku r. 1935, pozadujucich autonomiu - ani nepocitajuc v to komunistov, ktori v tej dobe tiez pozadovali autonomiu - cini 747.912, proti comu stoji 660.640 hlasov, ktore uvadza pan minister dr Stefanek ako hlasy protiautonomisticke. (Sen. Plaminkova: Co jste pred valkou a po valce delali se Slovaky? Jen co sama jsem videla!)

Ja hovorim o statistike, lebo to bola mylka, co hovoril pan kol. dr Stefanek tuna, lebo on ignoroval madarske hlasy, 230.713 hlasov vynechal zo statistiky. A tie musime pocitat k autonomistickym hlasom. Tym vyjde najavo, ze na Slovensku je uhrnom 747.912 hlasov, ktore ziadaly pri volbach autonomiu. Pan kol. dr Stefanek hovoril o 660.640 hlasoch, ktore nechcu autonomiu, takze na Slovensku je vacsina hlasov, ktore ziadaly pri volbe autonomiu. (Sen. dr Stefanek: Aku autonomiu, to povedzte, pan kolega!) Mozeme sa volicov opytat. (Vykriky sen. Selmece.)

Pokial by vsak, velavazeny senat, platila mienka, ze to neodpoveda dnesnym nazorom volicov, tu sa racte opytat volicov. Vec je velmi jednoducha, racte vypisat volby.

Statistika pana ministra dr Stefanka je vsak i s ineho hladiska chybna, lebo medzi tymi 660.640 hlasmi, ktorych sa dovolava pan kolega, su ovsem i hlasy, ktore odovzdali ti statni uradnici na Slovensku, ktori pocha dzaju z krajin historickych. Z isteho uradneho dementi, ktore vydala vlada, zname ich pocet: 150.000 ceskych statnych uradnikov je na Slovensku, takze spolu s poctom rodinnych. clenov mozno odhadnut na 300.000 pocet hlasov, ktore nie su hlasy odvekych obyvatelov, a tedy velka vacsina hlasov pozadovala autonomiu.

Prajem si a pozadujem, aby tato autonomia bola uskutocnena, a jestlize ste vy toho nazoru, ze volicia su proti autonomii, racte vypisat volby, a to volby vsetky: do obci i do Narodneho shromazdenia.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove tisk 511 ve cteni prvem.

Prerusuji dalsi projednavani poradu schuze.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve ctvrtek dne 7. dubna 1938 o 16. hod. s

poradem:

1. Zprava vyboru branneho a ustavne-pravniho o usneseni posl. snemovny (tisk 563) k vladnimu navrhu zakona o zbranich. a strelivu (tisk 664).

2. Zprava soc.-politickeho vyboru o usneseni posl. snemovny (tisk 658) k vladnimu navrhu zakona, jimz se meni zakon ze dne 1. cervna 1932, c. 99 Sb. z. a n., o odskodneni nemoci z povolani (tisk 675) [podle §u 35 jedn. radu].

3. Druhe cteni osnovy zakona o povinnem niceni larev strecka hoveziho (tisk 422).

4. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dohoda o uprave vymeny zbozi mezi Ceskoslovenskem a Italii k ceskoslovensko-italske obchodni a plavebni smlouve ze dne 23. brezna 1921, podepsana v Rime dne 31. brezna 1937 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 30. dubna 1937, c. 72 Sb. z. a n. (tisk 511).

5. Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni posl. snemovny (tisk 674) k vladnimu navrhu zakona o poplatkovem ekvivalentu (tisk 677) podle §u 35 jedn. radu.

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.