Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 108. schuze (obsah) | Ctvrtek 17. brezna 1938

(Schuze zahajena v 11 hod. 38 min.)

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 97 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Krofta:

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolene za:dnesni schuzi sen. dr Basovi, Slamovi.

Tiskem byla rozdana Tesnopisecka zprava o 96. schuzi senatu N. S. R. Cs. ze dne 16. prosince 1937.

Pristoupime k projednavani poradu schuze, a budeme pokracovati ve spolecnem projednavani odst. 1 a 2 poradu:

Budeme pokracovati ve spolecne rozprave, pro niz stanovena byla ve 100. schuzi dne 23. unora 1938 doba 1 hodiny pro recnika.

Udeluji slovo dalsimu recniku prihlasenemu "proti", panu sen. Svobodovi.

Sen. Svoboda: Pani a panove!

Pro nas komunisty neni jiste prekvapenim schodkove hospodarstvi. statu, pro nas neni vubec prekvapenim take to, ze statni hospodarstvi za r. 1936 konci schodkem 2.317 mil. Kc. Neni prekvapenim proto, ponevadz statni hospodarstvi konci kazdorocne pravidelne schodkem podobne vyse, kolem 1¹/₂ az 2 miliardy Kc.

Mluvim-li o schodkovem hospodarstvi, chtel bych se zminiti prave o tridnim charakteru statniho hospodarstvi v Ceskoslovensku. Schodky, ktere byvaji a ktere jsou take za r. 1936, nevznikly proto, ze by se snad cinily mimoradne vyhody v socialnim smyslu pro nesirsi chude vrstvy obyvatelstva v republice, nybrz naopak jsou dokladem toho, v ci prospech se statni hospodarstvi provadi a kdo hlavne zavinuje schodkove hospodarstvi. Vzdyt jenom na danich zaplatili kapitaliste v r. 1936 mene o 800 mil. Kc nez bylo puvodne preliminovano. Mimo to se dostalo prave kapitalistum ze statni pokladny vice nez ¹/₂ miliardy Kc jednak ve forme primych podpor prumyslovym kapitalistickym podnikum - uvadim ihned obilni monopol, ktery v r. 1936 dostal mimoradne 240 mil. Kc, jednak ve forme sanaci bank na Slovensku. Jako dalsi pricinu schodkoveho hospodarstvi a doklad toho, v ci prospech toto hospodarstvi jde, uvadim, ze kapitaliste soustavne predrazovali i dodavkove zbozi statu.

Naproti tomu tuto ¹/₂ miliardy Kc, oc kapitaliste dostali vice ze statni pokladny v techto uvedenych formach, t. zv. parlamentni kontrolni a usporna komise, resp. pouze uzke direktorium, slozene ze zastupcu koalicnich stran, tedy nikoli parlamentni usporna komise volena z plena snemovny a senatu ze vsech zastupcu vsech stran, nahradila tim, ze nechala proste vyschnout, abych tak rekl, statni fondove hospodarstvi o celych 200 mil. Kc. Krome toho jeste usetrila ruznymi skrty vice nez 400 mil. Kc na statnich investicnich pracich. Tim pochopitelne prispela k rozmnozeni poctu nezamestnanych a tisicum nezamestnanych vzala moznost alespon prechodneho zamestnani. V roce, kdy jiz je zaznamenana urcita prosperita hospodarske vyroby, provadeji kapitaliste na:delniky a hlavne nezamestnane soustavny utok. Je to zejmena list nejvetsi koalovane strany, agrarni, ktery soustavne utoci na nezamestnane, obvinuje je z povalecstvi, z nemoralnosti a oznacuje je jako osoby prace se stitici. Zejmena je charakteristicke, ze prave v tomto roce urcite zvysene prosperity hospodarske vyroby, kdy dosahli kapitaliste vysokych milionovych zisku, vymohli na vlade dalsi danove odpisy ve vysi 1.400 mil. Kc. Stejne tak v minulem roce 1937 dosahly danove odpisy kapitalistum vyse dvou miliard Kc.

Ale primo hotovym unikem je statni hospodarstvi v jednom z nejvetsich statnich podniku, ve statnich lesich a statcich. Pro nezasvecence je snad zahadou, proc konci hospodarstvi statnich statku a lesu radu let pravidelne deficitem. Take za r. 1336 vynos, ktery mel presahovati 30 mil. Kc, necini vice nez ¹/₁₀ % zakladniho provozovaciho kapitalu. A to je vynos z podniku, ktery obhospodaruje vice nez jeden milion hektaru pudy. Pri tom vsak statni lesy a statky berou zaroven ucast kapitalem 67 mil. Kc ve 110 prumyslovych podnicich zemedelskych a jinych. Kdyby tato castka byla ulozena na 5 %, musil by byti vytezek vyssi nezli 3 mil. Kc. Ale podle statni uzaverky vidime, ze vynos cini pouze kolem ³/₄ mil. Kc. Statni statky a lesy nejsou podniky podradneho druhu, maji pudu, abych se tak vyjadril, oplyvajici mlekem a strdim, pudu nejlepsi bonity, lesy vzrostle, velike ceny. A pres to vysledek hospodareni rovna se nule. Vazeni panove a damy, v cem je pricina?

Uzil bych zde prirovnani. V teplych exotickych krajinach byva pravou metlou zemedelcu hejno sarancat, ktera v celych mracich padnou na pole a znici vsechno do zakladu. I u nas mame takova sarancata, ale dvounoha, ktera rok co rok snesou se na urodne lany, na krasnou zelen statnich statku a lesu a sezerou a znici proste vsechno tak, ze chudak hospodar nesklizi nic. Zato vsak sklizeji hojnou merou prizivnici, ta sarancata dvounoha. Zato jsou velike, primo horentni zisky kartelarskych spolecnosti, pocinaje cukernim kartelem, pres lihovy kartel, drevarsky syndikat, druzstevni mlekarny, pres centralni organy agrarni strany, Agrasol, Kooperativu a pod. Proste jejich zisky leti primo do zavratne vyse. Zde, vazeny senate, melo by se venovati se strany parlamentni usporne komise daleko vice pozornosti tomuto primo tureckemu hospodarstvi na statnich statcich a lesich: Rekne se: Vzdyt i nad temito podniky provadi se kontrola, dozor. Dozorem dokonce je povereno ministerstvo zemedelstvi. Ano, vazeni panove a damy, jak se tato kontrola provadi, uvedu priklad, ktereho jsem sam byl svedkem. R. 1936 byl jsem svedkem na panstvi Konopisti prevadeni hoveziho dobytka z jednoho dvora na druhy. Byv upozornen tamejsimi obcany na tento zjev, ptal jsem se na duvody, proc se ten dobytek z jednoho dvora prevadi na druhy, na pr. ze dvora Chvojno na dvur Marianov, a delnici mi s usmevem rekli: No vite, to se dela vzdycky, kdyz maji prijiti pani z Prahy na revisi.

Vazeny senate, to je jasna ukazka, jak se revise provadi. Predem se pani reditele a spravci statnich velkostatku upozorni, ze prijde revise, aby mohli ukryti hospodarstvi, ktere provadeji na svuj vlastni vrub, ve svuj vlastni prospech.

Naproti tomu podivejte se, jak vypada a v jakych pomerech zije zemedelske a lesni delnictvo. Slyseli jsme zde pred nekolika dny z ust agrarnich referentu, zejmena pana sen. Olejnika, stiznosti na nedostatek pracovnich sil v zemedelstvi, a zastupce agrarni strany vidi pricinu v tom, ze nezamestnani delnici propadli povalecstvi, ze radeji berou podporu od statu bez prace, nezli by sli si vydelavati poctivou praci. My vsak zname primo prislovecnou chamtivost a sobeckost ceskych i nemeckych velkostatkaru. Tim se stal zemedelsky delnik objektem bezohledneho vykoristovani. Pani z agrarni strany jsou si vedomi, jak se zachazi se zemedelskym delnikem. Velkostatkari cini z neho proste bezpravneho otroka. Srazeji ho pod niveau lidske dustojnosti. Zemedelsky delnik je nucen prodavati nejen svou pracovni silu, nybrz pri tom zaroven i svoji dusi, sve presvedceni, sve delnicke sebevedomi. Velmi casto slysime i z rad zastupcu mestackych heslo, ze za radnou praci je hoden delnik radne mzdy. Toto heslo odporuje v zaklade praksi, ktera se se strany kapitalistu a agrarnich velkostatkaru provadi, a proto my rikame: Vratte zemedelskym delnikum svobodu presvedceni, vratte jim jejich lidskou dustojnost. To je cesta k likvidaci nedostatku pracovnich sil v zemedelstvi. Vase cesta vsak, pani z agrarniho vedeni, je jina. Vase cesta smeruje k opetnemu zavedeni celednich knizek, k tomu, abyste meli pravo telesneho trestu nad.celedi. To je vase cesta - to je vase touha. Vas cil je pomoci Republikanske odborove jednote, do ktere terorem a nasilim jsou honeni vsichni zamestnanci nejen v zemedelskych podnicich, rva velkostatcich, nybrz i vsude, kde se vliv agrarni strany projevuje. Vas cil proste je, aby pomoci Republikanske zemedelske jednoty oslabily se tridni odborove organisace, aby se rozlozila jejich sila a tim aby byl uvrzen veskeren prumyslovy proletariat, vsechno prumyslove delnictvo, do tehoz otrockeho postaveni, v jakem se dnes ocita zemedelske delnictvo. Vas cil proste jest vyrovnat mzdove rozdily smerem dolu, nikoliv nahoru Tato zbidacovaci politika, provadena proti zemedelskemu lidu a pracujicim vubec se strany agrarnich zamestnavatelu, jest nejen krajne nesocialni a protilidova, ale ona zaroven podlamuje nejvetsi a zakladni sily brannosti Ceskoslovenske republiky. Je tedy nepratelska vuci republice a stava se tak samovolne pomocnikem vnejsich. nepratel republiky.

Chtel bych rici take nekolik slov o pomer ech drobnych a strednich zemedelcu. 24. unora t. r. Frantisek Bernard napsal clanek ve "Venkove", ve kterem vzpomina dob, kdy Alfons Stastny z Padarova a po nem Antonin Svehla staveli agrarni stranu, ze byly to doby, kdy byl selsky stav v bide. "Agrarni strana" - rika Bernard - "po mnoho let jest jiz nejvetsi politickou stranou." Ze semene zaseteho Alf. Stastnym z Padarova a Ant. Svehlou vyrostl - podle slov Fr. Bernarda - mohutny strom, jehoz sila a zdravi stoji v ceste lidem s panovacnymi choutkami. Chtel bych rici, ze tohoto mohutneho stromu, jehoz sila a zdravi jest ohrozeno, zmocnili se prave lide s panovacnymi choutkami, lide naplneni sobeckosti, kteri sve panovacne choutky uplatnuji v celkove politice a ve vedeni agrarni strany vubec. Tato politika je take v naprostem rozporu s programem, ktery hlasal Alf. Stastny, ktery organisoval zemedelsky lid selsky do boje za odcineni pobelohorske krivdy, za provedeni parcelace, za vyvlastneni majetku cizacke slechty. O teto parcelaci vsak, ktera byla provedena koalicni vladou v cele s agrarni stranou ve forme pozemkove reformy, vyjadril se nedavno sen. Sechtr temito slovy: nebylo pozemkove reformy, byla jen pranice koalicnich cinitelu o velkostatky.

Vysledek toho boje je, ze vyrostla nam vedle cizacke slechty i domaci slechta, vyrostli nam narodni legionari, zbytkari a velkostatkari. Na severu Cech v ruznych spolecnostech, jako je "Vyspa", vyrostli nam ruzni potomci, nikoliv potomci Koziny na Sumave, nybrz novodobi Lomikarove, kteri vsak nesmeji zapomenouti na to, ze na Chodsku jeste nevymrel rod Kozinuv, ze ten rod i proti nim, novodobym Lomikarum, bude si vedeti rady a take s nimi po zasluze v urcite dobe a v cas zuctuje.

Dalsim takovym programem Alf. Stastneho bylo zajisteni rentability zemedelskeho podnikani. Jednak mel byti proveden zvyseny boj proti kartelum, proti lichvarum a spekulantum. Tento boj proti kartelum r. 1905 az 1910 vedl zejmena Ant. Svehla, ktery rikal drobnym reparicim rolnikum, ze je potrebi vesti boj proti te hydre kartelu, dokud nebude potrena. Za druhe mela byti zajistena rentabilita zemedelskeho hospodareni raznym vyvozenim zemedelcu z dluhu. Jak agrarni strana v dobe, kdy domohla se velike moci, kdy ziskala skutecne nejvetsi vliv na nasem venkove, snazila se provadeti tento program sveho zakladatele Alf. Stastneho? Jestlize Alf. Stastny a po nem Ant. Svehla vedli boj proti kartelum, pak potomci Alf. Stastneho a nasledovnici Ant. Svehly nevedou boj proti kartelum, nybrz tvori a buduji kartely pod heslem "planovitym hospodarstvim k rentabilite podnikani". Organisuji se kartely, monopoly, syndikaty, ktere jsou v rukou kapitalistickych jedincu, v rukou financnich magnatu a spekulantu.

A tak misto boje proti kartelum vyrostl nam v republice primo netvor, obluda s mnoha chapadly, ktera saje z obyvatelstva vesnickych chalup krev a mizu, cini z neho novodobe nevolniky a otroky financniho kapitalu. Proste touto politikou, kterou provadi vedeni agrarni strany, je maly zemedelsky lid vrzen zpet do bidy a zadluzeni. Zdravi vesnickeho lidu je podlomeno, stoupa rapidne umrtnost vesnicke mladeze a deti. Klesa populace, kterehozto poklesu se hrozi i pani z agrarni strany, hrozi se dusledku a take ve svych novinach volaji na poplach proti poklesu populace. Pricinou toho vseho je nezmerna bida, ve ktere vezi drobny zemedelsky lid, stredni zemedelci na nasem venkove. Tu znovu mluvci agrarni strany Fr. Bernard vola po zastaveni stoupajici proletarisace zemedelskeho lidu a vzpomina doby pred 40 lety, kdy exekucni bubny rozbijely tisice a tisice selskych gruntu, kdy tisicum matkam a zenam zemedelcu kapaly slzy pri provadeni bezohledne exekuce, a dovolava se znovu Alf. Stastneho, ze prave ona velika bida byla pricinou, ze polozil zaklady agrarni organisaci. To bylo pricinou, proc do popredi programu rodici se agrarni strany polozil pozadavek vyvozeni zemedelcu z dluhu. Alfons Stastny z Padarova vypracoval dokonce i podrobny navrh, jak zachraniti zemedelce pred katastrofou uplneho zbidaceni a jak zabraniti, aby zemedelci nebyli vyhnani s pudy, kterou zdedili po svych predcich. A ja se ptam: Co ucinila agrarni strana, zejmena jeji vedeni, od prevratu, za leta, kdy ma dominujici postaveni na vesnicich, kdy ovlada zemedelsky lid, ve prospech jeho zachrany? Misto energickeho prosazovani programu Alfonse Stastneho predlozili pani v predminulem roce ministerstvem zemedelstvi vypracovany navrh o zemedelskem vyrovnani. Vysledek tohoto opatreni je charakterisovan posudkem, ktery neucinil nikdo jiny nez zase agrarni strana sama v casopise "Jihomoravsky zemedelec", kde uvedla: Zemedelske vyrovnani je pomoc pro advokaty a spekulanty. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dm Hruban.)

A nyni agrarni strana znovu bubnuje na poplach. Vsechna opatreni se stala ilusornimi, nepotrebnymi, ponevadz jimi nemohou byti drobni zemedelci zachraneni. Proto pripravuje ministerstvo zemedelstvi novy navrh zakona na zavedeni pomocneho fondu zemedelskeho. Zatim vsak uz vcera bylo odhlasovano ve schuzi senatu zatimni prodlouzeni lhuty a zastaveni exekuci znovu o jeden rok. Takovato reseni - to neni cesta k zachrane zemedelskych gruntu a drobnych usedliku zemedelskych, nybrz, jak spravne vcera rekl s tohoto mista soudr. Mikulicek, vurtlovani a flastrovani. Toto reseni neni take v duchu Alfonse Stastneho z Padarova, nybrz v naprostem rozporu s nim. Ptam se: Proc zejmena pan predseda zemedelskeho vyboru v posl. snemovne Masata nevytahne na denni svetlo navrh, ktery podal klub komunistu jmenem Svazu domkaru, malych a strednich rolniku na oddluzeni, ktery je sdelan v duchu zasad Alfonse Stastneho a odpovida potrebam vetsiny drobnych a strednich zemedelcu? Proto ne, ze politika vedeni agrarni strany neni politikou drobneho a stredniho lidu, nybrz politikou velkostatkaru, kartelaru, akcionaru a bursovnich spekulantu. Jejich politika je v zasadnim rozporu s potrebami a pozadavky velke vetsiny zemedelskeho lidu, s celym jeho myslenim a demokratickym citenim. A proto rikam, ze nemate mravniho prava prohlasovati se za skutecne zastupce zemedelskeho lidu. Privlastnujete si toto pravo proto, ze mate hospodarskou a financni moc nad zemedelskym lidem, ktery jste spoutali raiffeisenkami, skladistnimi, nakupnimi a jinymi druzstvy a ucinili jste z neho nevolnika, nesvobodneho cloveka, ktery se nesmi ozvati a dati najevo sve presvedceni, dati vyraz svemu svedomi. V agrarni strane se uplatnil teror nejen hospodarsky, nybrz i politicky, ktere jsou osvedcenymi prostredky, aby se skutecne smysleni lidu zemedelskeho neprojevilo, a to nejen na vsich, nybrz i na velkostatcich a v prumyslovych podnicich.

Uvedu zde jeden pripad, vlasimskou kapslovnu. Vlasimsky okres je okres horsky, kde zemedelsky lid trpi velkym nedostatkem a bidou, a agrarni strana vyuziva tisniveho postaveni zemedelskeho lidu k tomu, ze pomoci jeho snizuje mzdy ostatnich delniku prumyslovych, delniku kvalifikovanych, kteri presli ze zizkovske kapslovny do vlasimske. Bylo zneuzito bidy zemedelskeho lidu tim, ze se do vlasimske kapslovny prijimali zemedelci, chudi lide, vesnicke zeny domkaru a malych rolniku jen pres agrarni sekretariaty. A jaky je dusledek? Za kratkou dobu chodu vlasimske kapslovny poklesly mzdy cca o 40 %. Pred vypsani okresnich voleb v okresu vlasimskem minuleho roku nutila agrarni strana hrozbami nejen cleny sve Odborove jednoty agrarni, nybrz i necleny zamestnane v kapslovne, ze se museji ucastniti jejich volebnich schuzi, ktere svolava, jinak ze nedostaveni se bude miti pro ne neblahe nasledky. Dva svolavatele, podepsani na pozvankach, kterymi se takto zvali volici na schuze agrarni Odborove jednoty, byli na zaklade meho oznameni statnimu zastupitelstvi v mesici lednu take skutecne odsouzeni pro utisk. Kolik je vsak pripadu, kde neni mozno vinnika pohnati k odpovednosti! Tato cesta pravicoveho kridla agrarni strany, cesta Beranu, Stoupalu, Feierabendu, Klinderu a Zilku,vede do naruce fasismu. Podobne metody vuci zamestnancum uplatnuji zamestnavatele i v mnoha jinych zavodech. Jakymi prostredky pracuje na pr. firma Bata, uvedu zde tento pripad. Na Morave vydava komunisticka strana denik "Moravska rovnost". Tento casopis prinasi pravidelne a soustavne zpravy o tom, jak to ve skutecnosti vypada v Batovych zavodech. Delnici zamestnani u Bati ve Zline a v Trebici podavaji redakci zpravy o vsech zloradech, porusovani socialne-politickych zakonu, vrazednem pracovnim tempo a vsech protizakonnostech. To samozrejme Bata tezce nese a pronasledoval nejdrive "Moravskou rovnost" zasilanim tiskovych oprav, pozdeji tiskovych zalob, a kdyz nemohl nas tisk tim umlceti, prikrocil k novemu prostredku. Nekolik Batovych nahoncich vyhledalo cleny.nasi strany v Trebici a slibovali jim vyhodne zamestnani a vysoky plat, prozradi-li, kdo do "Moravske rovnosti" pise. Samozrejme, ze tyto namluvy byly odmitnuty. Komunisticti delnici se nedaji koupiti. A tu prisel Bata opet na novy napad. Pred nekolika dny dostavil se k nasemu soudruhu, ktery je clenem mestske rady v Trebici, jeden spolupracovnik reditele Batovych zavodu v Trebici pana Radvanskeho a nabidl mu 10.000 Kc, kdyz prestanou v "Moravske rovnosti" vychazeti zpravy o tom, se deje v Batove tovarne v Trebici. Bylo mu samozrejme receno to, co zaslouzil, a my zde s parlamentni tribuny to uvadime ve verejnou znamost a prohlasujeme, ze se nedame koupiti za vsechny Batovy:miliony a ze "Moravska rovnost" povedu boj proti otrokarskym metodam Batovy firmy dale, az do vitezstvi. Pro nas ma cenu duvera delniku vice, nez Batovy penize, vydrene na delnicich.

Ale ani udalosti v Rakousku neprivedly pany z agrarnich lavic.na cestu rozumu a soustredeni vsech demokratickych sil naroda v dobe tak vazne, jako je dnesni, k spolecne obrane republiky. Rec posl. inz. Zilky, pronesena pred casem v posl. snemovne, je v uplnem rozporu jednak s vladnim prohlasenim predsedy vlady dr Hodzi a jednak take se smyslenim velike vetsiny prislusniku agrarni strany same. Posl. Zi1ka rika: Cesta, kterou sla Evropa, neni spravna. Jakou to mysli cestu? Ma na mysli cestu kolektivni bezpecnosti, cestu Spolecnosti narodu, po ktere az donedavna, nez byla ucinena zmena v politice anglicke vlady, sla i vlada anglicka a vsechny demokraticke staty? Panove z agrarni strany doporucuji politiku Chamberlainovu, ktera je namirena proti Spolecnosti narodu a ktera smeruje ke sblizeni anglicke politiky s fasistickymi rezimy, s Hitlerem a Mussolinim. Dusledek leto politiky se projevil nyni v Rakousku. Je to politika katastrofy, politika bezvychodna, ktera nemuze skonciti nikde jinde nez ve svetove valce.

Tato politika Chamberlainova je zaroven politikou vedeni agrarni strany, je politikou poslance a predsedy agrarni strany Berana a jeho stoupencu. Je to politika dvoustranneho paktu, je to politika rekonstrukce vlady smerem doprava, pribranim narodniho sjednoceni, Sidorovcu a Henleina do vlady. Je to politika, jejiz utok je namiren proti dosavadni zahranicni politice Ceskoslovenska.

Proti politice Chamberlainove zvedla se v Anglii a v cele britske risi vlna odporu, zvedl se proti ni vsechen anglicky lid pracujici, zvedl se proti ni take cely- narod francouzsky, nebot francouzska vlada s ni naprosto nemuze souhlasiti. Tato politika byla by nestestim pro Francii a pro Ceskoslovensko, nestestim pro vsechny male staty evropske a nakonec byla by nestestim a zahubou i pro britskou risi..Tedy politika Chamberlainova, politika Beranu a Zilku, je politikou fasisticke reakce, je to politika pate kolony u nas, nepratelska lidu a republice.

Ona reakcni politika je diktovana strachem z lidu, z jeho svobody, strachem pred sjednocenim lidu a pred lidovou frontou pracuji, cich. Tento strach zene ceskoslovenskou reakci v cele s Berany, Zilky, Hodaci a Sidorovci atd. primo do naruci Berlina a stavi se po bok politice Hitlerove. Vzdyt pan posl. Zilka spatruje ve fasistickem Nemecku odhodlaneho bojovnika proti bolsevismu, za udrzeni a pry vzestup kultury v Evrope. To je ta pravda Beranu a Zilku, kterou oni prosazuji, to je pravda reakcnich stoupencu nepratel lidu, ktera nema s pravdou vetsiny lidu co delati, ktera je v naprostem rozporu se smyslenim velike vetsiny obyvatelstva. Oni si osobuji pravo mluviti jmenem vetsiny obyvatelstva. Jestlize zejmena posl. Zilka mluvi, ze dostali a maji duveru vetsiny obyvatel v republice za sebou, ptam se, jak ziskali tito pani z pravicovych lavic velkou duveru zemedelskeho lidu? Ziskali lid na dnesni reakcni politiku? Jiste ze ne. Oni ji ziskali na hromadu slibu, s kterymi sli pred zotroceny, zubozeny zemedelsky lid, jemuz slibovali pred volbami zmenu v dosavadni vladni politice. Rekli, ze obrati kormidlo smerem doleva, aby se vladlo ve prospech lidu proti kapitalistum, bursianum, uhlobaronum atd. Jedine na tato radikalni hesla zlakali zemedelsky lid, jako zlakal na radikalni mirova hesla Chamberlain velkou vetsinu volicu v Anglii a mohla se tak dostati Chamberlainova konservativni vlada k moci, aby ji vyuzila pro sve reakcni sile.

Ba ne, panove, dnesni vase politika neni vyrazem a vuli vasich 90 % volicu, nybrz je to politika male skupiny lidi, politika kartelaru, velkostatkaru a bursovnich spekulantu, politika katastrofy, narodni zrady, zrady na samostatnosti Ceskoslovenske republiky.

Jestlize agrarni pravicove kridlo chce se staveti po bok tazeni fasistickych rezimu v Evrope proti bolsevismu v Evrope, pak je treba vzpomenouti, ze jiz ve stredoveku rimska reakce vedla boj proti ceskemu lidu, krizacke tazeni proti ceskemu husitskemu lidu pod heslem: Boj proti Antikristu. Tento boj vedla nikoliv za ocistu nabozenstvi, nybrz proto, aby uvrhla selsky lid do nesvobody a poddanstvi. Proto ani cesta spojenectvi s dynamickym fasistickym rezimem, cesta spojenectvi s fasistickym Nemeckem; cesta dvoustrannych paktu neni cestou, ceskoslovenskeho lidu, nebot to je cesta Rakouska, cesta reakce, katastrofy. Ceskoslovensky lid nepujde touto cestou, nebot je si vedom, ze v kapitulantstvi neni zachrana. A vzpominam zde slov pana ministra zahranici dr Kamila Krofty, ktery, nemylim-li se; napsal v predmluve ke knize Sebove: "Bojovat budeme tak jako tak. Bud za svoji svobodu a samostatnost, anebo v cizich sluzbach, jako zoldneri."

V Rakousku vidime jiz vysledky dvoustrannych paktu politiky Schuschniggovy. Tam, kde vlada potlacila svobodu lidu, kde se prestala opirati o svobodny lid, musila prijiti katastrofa, kapitulace. A nyni, jestlize nebyl rakousky narod schopen bojovati za svoji svobodu, bude fasistickym hitlerovskym Nemeckem pouzito rakouske armady jako zoldneru v boji proti svobode ostatnich demokratickych narodu ve stredni Evrope. To je straslivy udel a osud Rakouska. My se tohoto udelu a osudu nechceme dockati a take se ho nedockame, touto cestou katastrofy nepujdeme. Jsme si vedomi toho, ze nejsme zde sami, ze pouta stejny osud k nam ostatni male narody ve stredni Evrope. Jsme si vedomi toho, ze mame duveru ve sve spojence, ve Francii lidove fronty a v Sovetsky svaz, ktery nam dava silu, abychom vydrzeli v dobach nejhorsich.

Pan president Benes nedavno pred vojenskym utvarem rekl, ze je treba v techto tezkych dobach vydrzet. My rikame: Ano, vydrzime vsichni, dej se co dej. (Potlesk senatoru strany komunisticke.)

Mistopredseda dr Hruban (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. Brodecky. Davam mu slovo.

Sen. Brodecky: Slavny senate!

Dovolte mi v dnesni tezke dobe, abych upozornil nekolika citaty na jednu cast onoho nebezpeci, ktere nam pripadne hrozi. Poukazal jsem jiz ve sve reci ze dne 16. prosince m. r. na to, jak pokrocila motorisace nasi armady za dnesniho stavu motorisovani valky, jak jsme na tom se zasobovanim, evakuaci atd., jak jsme na tom oproti cizine, druhym statum, eventuelne proti tomu, kdo by dnes ci zitra nam mohl byti nasim nepritelem. Byly vysloveny kolikrate citaty vynikajicich cinitelu, kteri je pronesli, byly citovany brozury, ktere psali o motorisaci atd., to vse bylo v roce 1935. Od te doby se nestalo nic, anebo skoro nic. Armada je sice motorisovana a zmechanisovana, ale v podpore civilniho motorismu nestalo se nic, anebo velmi malo a ve vychove zdravych, kazde chvile schopnych ridicu, kteri by mohli v pripade potreby ovladat motory v terenu, se nestalo vubec nic. Rekl jsem, ze pouziji jenom nekolika citatu. Tedy: Major Papousek mel roku 1935 prednasku, ktera pozdeji nakladem "Jednoty motoristu" vysla tiskem. Ve sve prednasce, kterou venoval hlavne podpore civilniho motorismu pro pripad vnucene valky - postavil major, Papousek otazku: jeho je treba pro podporu civilniho motorismu? Rika: "Z vyznamu motorisace a mechanisace armady a z vyznamu civilniho motorismu pro armadu plyne, ze je v zajmu obrany nasi republiky, aby byl civilni motorismus vsemozne podporovan." O tom rika: "Tato podpora muze se projeviti: