Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 107. schuze (obsah, prilohy) | Streda 16. brezna 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Bas, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 101 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Zadina.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda dr Buday zahajil schuzi v 15 hod. 14 min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Dundr, dodatecne na vcerejsi schuzi sen. Popovic, na tento tyden sen. dr Smeral.

Zpravy tisky 660, 661.

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Budeme prejednavat denny poriadok. Navrhujem, aby sluceno bolo jednani o odst. 1 a 2 dnesneho denneho poriadku podla §u 39 jedn. poriadku.

Konstatujem, ze senat je sposobily sa usnasat.

Kto s tymto mym navrhom suhlasi, nech zvedne ruku. (Deje se.)

To je vacsina. Navrh je schvaleny.

Prejedname tedy spolocne, odst. 1 a 2 poriadku.

Zpravodajcami su: pri odst. 1 poriadku za vybor narodohospodarsky sen. Jakubec, za vybor ust.-pravny sen. Novak (rep.), pri odst. 2 poriadku za oba vybory sen. Novak (rep. ).

Davam slovo prvemu zpravodajcovi k odst. 1 poriadku, panu sen. Jakubcovi.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavny senate!

Za trvani zemedelske krise dostaly se cetne zemedelske podniky do tezke financni situace, a to hlavne v dusledku hlubokeho poklesu cen zemedelskych produktu, takze v mnoha pripadech hrozil zemedelskym usedlostem exekucni prodej nebo konkurs.

Aby byla poskytnuta moznost pomoci a zachrany temto podnikum, bylo vydano na podklade zmocnovaciho zakona vladni narizeni ze dne 21. prosince 1935, cis. 250 Sb. z. a n., o ulevach pri splaceni pohledavek za zemedelci, aby mohli stare zavazky, ktere vznikly v dobe krise, splaceti po dobu osmi nebo deviti let. Lhuta devitileta vztahovala se na oblasti tak zv. "nouzove", ktere byly v minulych letech postizeny zivelni pohromou. Povinnost k splatkam zacinala 1. rijnem 1936 a do te doby byly take odlozeny vsechny exekuce a konkursy. Doplnkem k tomuto vladnimu narizeni bylo vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936, cis. 76 Sb. z. a n., jimz predpisy vyrovnavaciho radu, vydaneho zakonem cis. 64/ 1931 Sb. z. a n., byly prizpusobeny zvlastni povaze zemedelskeho podnikani.

Lhuta stanovena vl. narizenim c. 250 z r. 1935 do 30. zari 1936 nestacila mnohym zemedelskym podnikum, aby si uverove zalezitosti uspokojive vyresily; a jezto to byly podniky, na nez bylo nutno vziti zretel, byly posunuty lhuty pro splatky na stare dluhy na 31. ledna 1937 a 1. unora 1937, a to pro dluzniky tri kategorii:

1. o jejichz navrhu na zahajeni zemedelskeho vyrovnavaciho rizeni nebylo do 1. rijna 1936 jeste pravoplatne rozhodnuto,

2. kteri do 31. rijna 1936 podali navrh na zahajeni zemedelskeho vyrovnavaciho rizeni,

3. kteri do 31. rijna 1936 se prihlasili u exekucniho soudu, u nehoz bylo proti nim vedeno exekucni rizeni, odlozene podle vl. nar. 250 z r. 1935, o dalsi odklad.

Posunuti lhut odkladu exekuci a konkursu a povinnosti splaceti bylo provedeno jeste dvakrate, a to vl. nar. ze dne 29. ledna 1937, cis. 14, jimz posunuty byly lhuty k 30. zari a 1. rijnu 1937, a pak vlad. nar. ze dne 24. cervna 1937, jimz stanoveny byly lhuty k 31. breznu a 1. dubnu 1938.

Posunuti lhut bylo provedeno proto, ze hospodarska situace dluzniku, pro ktere tato vladni narizeni byla vydana, se v celku nezlepsila. Ani dnesni situaci nelze oznaciti za zlepsenou. Proto navrhuje vlada opetne posunuti lhut, a to o jeden rok. Cini tak proto, aby nebyly zmareny dosavadni pokusy o zachranu zemedelcu, kteri jsou v tezke financni situaci, jimz hrozi nebezpeci exekuce nebo konkursu. Je nutno upozorniti, ze jest nanejvyse nalehave, aby v teto jednorocni dobe, o niz je prodlouzen odklad exekuci, byla konecne vyresena otazka uspokojive pomoci zadluzenym zemedelcum, na niz oni tak touzebne cekaji, predevsim zrizenim pomocneho fondu. Stav dosavadni je neudrzitelny a je ke skode jak dluzniku tak veritelu.

Navrhovany zakon je hospodarsky i socialne oduvodnen, proto narodohospodarsky vybor doporucuje plenu senatu jeho schvaleni tak, jak byl odhlasovan a prijat posl. snemovnou. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Davam slovo zpravodajcovi za vybor ustavne-pravny, panu sen. Novakovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Obe osnovy, na kterych se vcerejsiho dne usnesla posl. snemovna, nase tisky 656 a 657, znamenaji jen dalsi prodlouzeni nekterych dosavadnich opatreni ve prospech zemedelskych dluzniku.

Dusledky zemedelske krise minulych let, ktera zpusobila tezke zadluzeni zemedelskeho podnikani, vynutily si, ze se zakonodarni cinitele musili opetne zabyvati problemem, jali zachraniti dluzniky, ohrozene exekucemi na jejich majetku, pred uplnym zhroucenim a pred znicenim jejich hospodarske existence. Rada techto zakonodarnych opatreni byla zahajena zakonem ze dne 5. kvetna 1933, c. 74 Sb. z. a n., kterym se docasne upravuje vykon exekuce proti zemedelcum. Nasledovalo pak vladni narizeni ze dne 29. cervna 1933, c. 155 Sb. z. a n., o docasnych opatrenich v oboru rizeni konkursniho na jmeni zemedelcu, zakony ze dne 22. prosince 1933, c. 250 Sb. z. a n., a ze dne 24. unora 1934, c. 33 Sb. z. a n., a vladniho narizeni ze dne 22. prosince 1934, c. 259 Sb. z. a n.

Hlavnim obsahem techto predpisu bylo, ze se odkladaly exekuce a konkursy na jmeni zemedelcu na dobu postupne prodluzovanou. V r. 1934 pak byly vydany jeste vladnim narizenim ze dne 13. cervence 1934, zmenenym a doplnenym vladnimi narizenimi ze dne 27. zari 1934, c. 207 Sb. z. a n., ze dne 6. rijna. 1934, c. 211 Sb. z. a n., a ze dne 22. prosince 1934, c. 258 Sb. z. a n., zvlastni vyhodnejsi predpisy pro okresy, ktere byly v r. 1934 postizeny katastrofalni neurodou.

Vsechna tato opatreni az do konce r. 1935 byla jen razu prozatimniho a nijak nezasahovala do samotneho problemu zemedelskeho zadluzeni. Teprve na sklonku roku 1935 vytvoreny byly predpoklady, aby dosavadni provisoria nahrazena byla resenim trvalejsim. Jiz predtim zasazeno bylo cetnymi normami do zemedelske vyroby tak, aby podle moznosti zajistena byla rentabilita zemedelskeho podnikani, a zvlaste byl k tomu ucelu regulovan obchod obilim, moukou a mlynskymi vyrobky a nekterymi krmivy. K tomu pak vedle celkoveho zlepseni hospodarske situace naseho statu pristoupilo v prosinci r. 1935 dalsi snizeni urokovych sazeb, provedene vladnim narizenim ze dne 21. prosince 1935, c. 238 Sb. z. a n., z nehoz i zemedelstvi vyplynul znacny prospech.

Opirajic se o zmocnovaci zakon, usnesla se vlada dme 21. prosince 1935 na narizeni o ulevach pri splaceni pohledavek za zemedelci, ktere bylo vyhlaseno ve Sbirce zakonu a narizeni pod c. 250 a nabylo ucinnosti dnem 1. ledna.1936. Toto narizeni prineslo zemedelskym dluznikum snizeni umoru dlouhodobych pohledavek hypotekarnich a povolilo jim, aby starsi pohledavky kratkodobe, t. zv. moratorni, splaceli postupne v pololetnich lhutach, rozvrzenych na 8, a u dluzniku v okresich zvlaste tezce postizenych neurodou, na 9 let.

Povinnost k splatkam, mela pociti dnem 1. rijna 1936 a pros az do tohoto dne prodlouzeny byly vsechny dosavadni odklady exekuci a konkursu.

Vladni narizeni c. 250/1935 Sb. a n. vychazi z presvedceni, ze vetsina zemedelskych dluzniku bude se moci dostati z tisne, do ktere je uvrhla zemedelska krise, vlastni silou, jen kdyz na nich nebude najednou vymahan blok starych pohledavek. Narizeni proto sice uklada veritelum urcita omezeni, ale nedotyka se v nicem kapitalu jejich pohledavek. A1e jiz pri sdelavani tohoto narizeni pocitalo se s tim, ze nekterym zvlaste zadluzenym zemedelcum podobne ulevy plne nepomohou a ze je treba jim umozniti, aby dosahli na veritelich aspon urcite slevy dluhu. Z cetnych stran pak poukazovano bylo, ze bude treba jeste dalsi pomoci, at uz ve forme snizeni uroku pod sazbu urokove normy nebo ve forme konverse nejtizivejsich dluhu na dluhy umoritelne pri nizkem uroku v dobe dostatecne dlouhe.

Z techto uvah vzeslo vladni narizeni ze dne 31. brezna 1936, c. 76 Sb. z. a n., o zemedelskem vyrovnani rizeni, ktere proneslo myslenku, aby zemedelcum bylo umozneno dosahnouti na veritelich slevy aspon nekterych dluhu, tak ze zavedlo pro zemedelce urcite odchylky od normalniho vyrovnaciho rizeni, jak je upraveno zakonem ze dne 27. brezna, 1931, c. 64 Sb. z. a n. Odchylky ty maji zretel k zvlastnostem zemedelskeho podnikani a jeho dluhove zatizeni. Namety na dalsi pomoc zemedelcum dosud realisovany nebyly.

Vladni narizeni c. 250/1935 a c. 76/1936 Sb. z. a n. znamenaji nesporne vyznamny krok kupredu v reseni zemedelskeho zadluzeni. Prinesla cetnym dluznikum positivni pomoc a zlikvidovala drivejsi vyjimecna opatreni, ktera nebyla zcela bez stinnych stranek. K temto stinnym strankam pocitati slusi zejmena pravni nejistotu v pomeru mezi dluznikem a veritelem a z toho pramenici zdrzenlivost veritelu, zvlaste peneznich ustavu, v poskytovani novych uveru zemedelskym podnikatelum. Zemedelsky uver zavisi predevsim na ustavech lidoveho peneznictvi, a ty spravuji sverene penize a museji tedy pri povolovani uveru postupovati s nalezitou obezretnosti. Mezi predpoklady zdarneho vyvoje uverovych pomeru je take pravni jistota, aby veritel mohl opatrne odhadnouti risiko povolovaneho uveru. Otrasa-li se pravni jistota, treba se tak deje v zajmu dluznika, vytvari se situace pro sameho dluznika mene prizniva.

Presto vsak nebylo mozno ani po vydani vladniho narizeni c. 250/1935 a c. 76/1936 Sb. z. a n. obejiti se bez nekterych dalsich provisornich zasahu ve prospech zemedelskych dluzniku. Ukazalo se predevsim, ze zemedelske vyrovnaci rizeni neni pristupne vsem dluznikum, kteri dobre nemohou dodrzovati splatky podle vladniho narizeni c. 250/1935 Sb. z. a.n. Proto bylo takovym dluznikum vladnim narizenim ze dne 30. zari 1936, c. 258 Sb. z. a n., dopusteno, aby se prihlasili do 31. rijna 1936 o dalsi odklad exekuci, a byly pro dluzniky, kteri takovou prihlasku vcas a radne podali, odsunuty lhuty pro splaceni moratornich pohledavek. Pocet dluzniku, kteri teto moznosti vyuzili, odhaduje se asi na 5.000. Lhuty byly postupne odsouvany a podle vlad. narizeni ze dne 24. cervna 1937, c. 149 Sb. z. a n., mely by skonciti dnem 31. brezna 1938. Protoze dosud je nadeje, ze se podari tyto dluzniky vhodne zachraniti, navrhla vlada - aby se ziskal cas pro rozhodnuti o vsech prislusnych nametech - aby lhuty vlad. narizeni c. 149/ 1937 Sb. z. a n. byly znovu prodlouzeny o rok. To je obsahem osnovy tisk 656.

Osnova tisk 657 zabyva se zemedelskym vyrovnacim rizenim. Instituce ta je myslena jako prechodna, a bylo mozno podle §u 2 vl. narizeni c. 76/1936 Sb. z. a n. podavati navrhy na zahajeni zemedelskeho vyrovnaciho rizeni jen do 30. zari 1936. Kdyz se vsak ukazalo, ze se zemedelsti dluznici k podani navrhu na zahajeni zemedelskeho vyrovnaciho rizeni odhodlavaji jen pomalu, byla lhuta ta postupne prodluzovana a mela by podle vladniho narizeni ze dme 24. cervna 1937, c. 150 Sb. z. a n., skonciti dnem 31. brezna 1938. Z duvodu vyse naznacenych navrhla vlada, aby i tato lhuta byla prodlouzena, a to do konce letosniho roku.

Vladni narizeni c. 150/1935 Sb. z. a n. se vsak nespokojilo tim, aby jen novelisovalo nektera ustanoveni o zemedelskem vyrovnacim rizeni. Prakticke zkusenosti ukazaly, ze se mnohym zemedelskym dluznikum pokus o zemedelske vyrovnani nezdaril. U nekterych nebylo ani mozno zemedelske vyrovnaci rizeni zahajiti, kdyz nemeli dosti penez, aby slozili predepsanou zalohu na utraty soudniho odhadu. U jinych dluzniku dospelo sice rizeni az k hlasovani na vyrovnacim roku, ale nepodarilo se jim sehnati mezi veriteli vetsinu, ktera by stacila pro prijeti vyrovnani. Po nezdaru zemedelskeho vyrovnaciho rizeni hrozila takovym dluznikum exekuce nebo konkurs. Aby byli pred zkazou zachraneni, povolilo jim vladni narizeni c. 150/1937 S,b. z. a n. na zadost odklad exekuce nebo konkursu na dobu po 31. breznu 1938. Osnova tlak 657 prodluzuje v cl. II a III dosavadni odklady automaticky o rok a dopousti, aby za stejnych podminek byly do 31. brezna 1939 povolovany odklady nove.

Posl. snemovna prijala oba vladni navrhy beze zmeny a stejne ucinil dnesniho dne take ust.-pravni vybor senatu. Navrhovana opatreni jsou toho casu jedinym moznym prostredkem, jak umozniti jeste pokus o zachranu zemedelcu existencne ohrozenych. V zajmu zdarneho vyvoje hospodarskeho a v zajmu uplneho ozdraveni pomeru a ovsem i v zajmu pravni jistoty by bylo si prati, aby toto prodlouzeni nekterych lhut, rozhodnych pro zemedelske dluzniky, bylo jiz posledni a, aby doby, ktera se tak ziskava, bylo skutecne vyuzito k definitivnimu rozhodnuti o navrzich na pomoc zadluzenym zemedelcum, ktere dosavadnimi opatrenimi zakonodarnymi vyrizeny jeste nebyly.

Pri tom musim zdurazniti, ze jest jen litovati, ze dosud nebyla uzakonena osnova, pripravovana ministerstvem zemedelstvi, o Pomocnem fondu zemedelskem, podle ktereho by byla mozno jednak usnadniti prijeti vyrovnaciho navrhu penezni ustavy, jednak zabezpeciti, aby dluznik mohl dodrzeti zavazky plynouci z vyrovnani. Osnova tato byla predlozena zaroven s navrhem na zemedelske vyrovnaci rizeni a dosud nebyla, vladou dojednana a predlozena. Pocet zadluzenych zemedelcu jde do tisicu a zvetsuje se ustale nasledkem rostouci disparity mezi cenami vyroby prumyslove a cenami vyroby zemedelske.

Povolanym cinitelum ve state nemuze byti lhostejno, do jakych rukou dostava se puda, proto je schvaliti osnovu, kterou prodluzuji se shora uvedene lhuty, v nadeji, ze v nejblizsi dobe dostane se temto zadluzenym zemedelcum skutecne pomoci.

Ze vsech techto duvodu navrhuje ust.pravni a narodohospodarsky vybor slavnemu senatu, aby osnovy tisky 656 a 657 schvalil ve zneni usnesenem vcerejsiho dne posl. snemovnou. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Otvarame debatu.

Davam slovo prvemu zaznacenemu recnikovi, p. sen. Mikulickovi.

Sen. Mikulicek: Damy a panove!

Predlozena osnova dokazuje, ze nynejsi rezim vladni koalice neni schopen resiti problemy tykajici se nejen pracujicich delniku, kteri pracuji za mzdu, ale neni schopen ani vyresiti problemy samostatne hospodaricich domkaru, malorolniku a zivnostniku. Co mame i dnes schvalit a pro co - ponevadz to povazujeme prece jen za odsunuti zkazy statisicu pracujicich venkovanu - budeme hlasovat i my komuniste a jak se zachazi s narizenimi na odklad exekucniho prodeje, to se v lidove mluve nazyva vurtlovani.

Na 9 mesicu se prodlouzi zivot tech, jimz 1. dubna hrozi exekucni vyprodej. Proc neni koalicni rezim schopen dusledne ,a pronikave rozresiti problem zadluzenych pracujicich venkovanu? Proc? Reseni tohoto problemu musi se diti na ukor kapitalu, to je samozrejma vec. Nemuzeme oddluzovati zadluzene rolniky a zivnostniky na ucet nezamestnanych, ponevadz kdybyste tloukli nezamestnanym do hranecniku trebas pul dne, tedy z nich koruna nevypadne; a jsme-li v pravnim state, kde na kazdou financni operaci je potrebi penez, tedy penize nutno vziti tam, kde jsou, to je samozrejma vec. Oddluzovati muzeme na ucet bank, na ucet sporitelen a na ucet silnych hospodarskych jedincu, od nichz v te ci one forme se pracujici zemedelci vydluzili penize k zachrane sve existence.

Dnesni koalice bez rozdilu, panove, at se urazite ci nikoliv, nema umyslu zkratiti zisky at pravnickych nebo fysickych osob, u nichz se zadluzeni vypujcili. Na druhe strane zase nelze pustiti z retezu exekutora, ponevadz pripad, ktery se stal na Kralovehradecku s 30korcovym rolnikem Nicem - vam vsem je ten pripad znam - je strasny. Nic, o nemz dal vysvedceni starosta, nejen nesel nikdy do hospody na pivo, ale ani nekouril, shanel jenom na zivobyti pro sebe a rodinu, mel 6 deti do 11 let a za 2 mesice po jeho smrti narodilo se jeho zene 7. dite. Tak vypada pripad Nicuv, ktery by se mohl opakovati v nekolika tisicich, ba desetitisicich pripadech, kdyby se postupovalo tak, jako se postupovalo proti Nicovi.

Proto, ze by tato okolnost hlavne v dnesni mezinarodni situaci mohla byti krajne nebezpecna, pristupujeme podle predlozene osnovy k reseni tohoto ozehaveho problemu prodlouzenim o 9 mesicu. Vazeni, proc jsou rolnici zadluzeni? Clovek cte v organech agrarni strany, jak dlouho ten ktery rod sedel na grunte. Nasly se pripady, ze 400 let, ba dokonce pres 400 let tito lide sedeli na usedlostech, na nichz jejich predkove stejneho jmena rovnez se zivili, mnozi jeste v dobach husitskych. Ti lide vydrzeli 30letou valku, vydrzeli dobu pobelohorskou, vydrzeli nadvladu hegemonie nemecke v Rakousku s celym jejim danovym, urokovym a jinym systemem, vydrzeli na Slovensku hegemonii madarskou. Najednou tito lide po 300 az 400 letech jsou vyhaneni z tohoto sidla svych predku exekutory. Je to tim bolestnejsi, ze je vyhani exekutor cesky, a kdyz na to nestaci exekutor fysicky sam, cesti cetnici a cesti policiste pouzivaji proti nim nasili, zbrane. Proc jsou tito lide zadluzeni? Rekneme si uprimne, vzdyt jsme tu vetsinou stari chlapi. Vzdyt tito lide zili daleko veseleji pred ¹/₂ stoletim, pred 30 nebo 40 lety. Vzdyt ten blahobyt na venkove se posuzuje podle toho, jaky je zivot v hostincich. Brambory, chleb, omastek clovek musi miti, i kdyz se na to musi vydluzit. Ale do hostince jiti kazdy nemusi. Jak tito lide zili drive? Kdyz byvalo posviceni, 4 az 5 dni byvalo hlucno na vesnicich v hostincich, na ostatky rovnez tak. Ale podivejte se na ten zivot dnes a polozte si otazku, proc? Vzdyt neni u nas prece mene hodnot nez pred 40 a 30 lety, naopak jest jich vice. Donutili jsme pudu racionalnim obhospodarovanim a chemikaliemi k tomu, aby nam dala vice brambor, vice repy, vice vseho, pice atd. atd. Proc je to? Prave na vas apeluji, panove z vladni koalice a na prvnim miste na vas, panove z agrarni strany, kteri si vice nebo mene cinite monopol na hajeni zajmu pracujicich venkovanu, abyste Se nad tim vazne zamyslili a hledali odpoved na otazku, proc se ma dnes cesky zemedelec hure, nez se mel pred ¹/₂ stoletim, pred 40, 30 lety? (Vykriky senatoru strany republikanske zemedel. a malorol. lidu: Konecne to uznavas!) Pane kolego, nikdy jsme to nepopirali, ponevadz bychom musili byti hlusi a slepi, kdybychom to popirali. Ja si dovolim s naseho stanou viska rici, proc jsou na tom zemedelci dnes hure nez byli. Pricinou zadluzeni zemedelcu je predevsim lichva se zemedelskymi plodinami. Dnes nejen delnik neni odmenen z vytezku sve prace, jak byl odmenovan pred ctvrt stoletim nebo pred 30 lety mene dravym kapitalem, nybrz i zemedelec je daleko hure -v pomeru platebni sily koruny - odmenen za svou zemedelskou plodinu nez pred 25 lety pomerne, opakuji. Neda se vubec nijak spravedlive oduvodnit, ze zemedelec dostane za 1 kg cukru v repe 65 hal., ale musi platiti 1 kg cukru 10krat draze. Nelze oduvodniti fakt, ze zemedelec dostane za material potrebny do hektolitru piva 20-22 Kc, kdyz tentyz hektolitr -potrebuje-li ho pri praci at na louce, na poli, na mlate nebo kdekoli jinde - musi platiti 310 Kc. Za 22 Kc se koupi material potrebny do hektolitru 10stupnoveho piva, a kdyz tyz zemedelec, ktery sel jecmen, sklizel, obracel atd., chce onen vyrobek ze sve plodiny zpet, musi jej platiti 15krat draze. Stejne se neda vecne oduvodniti, ze zemedelec dostane za material na 1 litr lihu 1.80 az 2 Kc, ale chce-li si jeho tetka zavariti trochu svestek nebo jineho ovoce nebo chce-li dati svemu stryci "stamprli" rumu do cerne kavy, musi platiti litr lihu 40 Kc. Nelze oduvodniti politiku, kterou dela t. zv. zemedelsky prumysl s cenou zemedelskych plodin, na nichz jsou zemedelci u nas, v pomerne malem state, zkracovani nejmene o 1 miliardu rocne - prepocitavam-li hodnoty koruny z let 1918, 1919, 1920.

Podivejte, jak se dale lichvari s mlekem. Druzstevni mlekarny zpracuji okrouhle 650 mil. litru mleka. Zemedelec dostane za litr 70 az 80 hal. nejvyse - a to uz musi byti zvlastni pripad - 85 hal. za litr, ale jeho bratr, syn, dcera je musi platit v meste, ktere je od toho drobneho zemedelskeho podniku vzdaleno mnohdy 8, 10 km, za dvojnasobnou cenu. To nemuzete vecne oduvodnit a popriti to nelze. Vzdyt jezdim v okoli Prahy po schuzich, vetsinou po tech, ktere svolava Svaz domkaru a malych a strednich rolniku, 10, 15 km od Prahy. Praha zkonsumuje denne temer 300.000 litru mleka a zemedelci si stezuji, ze dostavaji mezi 70 az 80 hal. za litr, kdezto my je v Praze kupujeme za 1.50 Kc nalevane z konve a za 1.80 Kc "stemplovane".

650 milionu litru mleka rocne se takto obhospodaruje. Pocitejte! Vim, ze je s tim spojena, rezie, dovoz do mlekarny, rezie s pasteurisaci, ale nebudete mne tvrditi, ze tato rezie je tak velika jako rezie rolnika, ktery musi platiti drahy najem z louky nebo uroky z uveru, kdyz ma louku koupenou na uver, a musi zivit dobytce a osetrovat je. A velkomlekarna pocita takrka dvakrat tolik. (Sen. Rejmon: Kolik procent z tohoto mleka jde do volneho prodeje a kolik procent se zpracuje na prumyslove vyrobky?) Praha spotrebuje denne okrouhle 300.000 litru. Neni to mnoho. Kdyby bylo za cenu umernou tomu, zac se vykupuje mozna ze by spotrebovala o 100.000 litru vice.

S masem mame totez. Clovek cte v novinach, jak se s masem lichvari, jak velkoreznici atd. - ale panove, vzdy vy mate nejvetsi masny podnik. Neni vetsiho masneho podniku nez je Zemka, clovek se s ni sejde ve vsech mestech. Nuze, proc neprolomite lichvu tech, kteri maji dost, at tak nebo tak. Budto bude v meste maso lacinejsi, kdyz budeme nakupovat venku 1 kg zive vahy za 5 Kc, nebo, budeme-li je prodavat stejne draho, dejme rolniku o 1.50 az 2 Kc vice, abychom ukazali, ze je to mozne.

Kdyz jenom techto 5 artiklu, repu, obili, brambory na lih, mleko a maso dopodrobna rozeberete, vidite, ze by pracujici zemedelec mohl dostati v pomeru k vyrobkum prumyslovym za tyto zemedelske plodiny v Ceskoslovensku o 1¹/₂ miliardy rocne vic. A republika existuje uz 20 let!

Co je dalsi pricinou zadluzeni rolniku? Myslim, ze neprestrelim, kdyz reknu, ze za tech 20 let preslo nejmene 55 % zemedelskych usedlosti se stareho drzitele na syna, zete nebo kohokoliv jineho. Vite, kolik prevodnich poplatku uz zaplatili tito zemedelci? Mam zkusenosti osobni z 12 meric pudy: Vymenek pro tatika - 2.400 Kc prevodnich poplatku. Pri 60mericove usedlosti 5.000 az 6.000 Kc prevodnich poplatku. Rolnik nemel na to, aby to zaplatil, nevesta nedonesla tolik, aby zaplatil vsechny povinnosti a krome toho jeste dedicke podily sourozencu toho, ktery to zdedil a dusledek? Do raifeisenky, kampelicky nebo zalozny vypujcit.

Nemluvim zde o tom po prve, ale kdyz opakuji tak ozehavou vec, nikdy neni stara. Akciove spolecnosti jsou zprosteny prevodnich poplatku a plati jenom t. zv. ekvivalent, neceleho pul procenta, kdezto drobny clovek musi zaplatit - ted uz je to snizeno, ale bylo - 4 az 5 % prevodnich poplatku.

Vazeni, dale myslim, ze by byl nejvyssi cas, aby od zakonodarnych sboru vysel popud na trestani advokatu-dravcu; jinak to nelze nazvati: Nerikam generalne vsichni. (Veselost.) Ale co pase dr Dedek na Zdounecku, ktery prisel do Zdounek uplne chudy! Zdounecko je horsky kraj velmi chudy a tento advokat si z palmare od svych vetsinou chudych klientu, ktere zastupoval, koupil v exekuci pres 500 meric poli a 56 baraku. Myslim, ze by na to mel trochu dohlizet statni zastupce. Vim, ze advokat smi uctovat jen tolik, kolik mu soud schvali, ale jdete se tam podivat, mate volnou jizdenku, vlastne tak zaplacenou jako ja a muzete se klidne informovat. To je uzasne. To neni vsak jenom tam, ve Zdounkach, to je v jinych a jinych okresech rovnez. Predmet sporu je ocenen 500 Kc a v konecnem stadiu sporu, kdy utraty na obou stranach cini 10.000 Kc, soud donuti obe strany, aby se smirily. Mam prave takovy pripad. Vas duvernik z agrarni strany soudi se se strycem o ctvrtlan, uz kazdy prosoudil 120.000 Kc, ponevadz oba jsou sedlaci. Nyni je soud donutil, aby se smirili v tom smyslu, ze ten ctvrtlan bude az.do smrti obdelavati stary 75lety dedek a po jeho smrti dostane ho mlady.

Ja chapu, vy reknete: Nemaji se soudit. To je pravda, jenze obycejne se jim v zacatcich nabifluje, ze jeho vec pevne sedi, ze jiste vyhraje, a kdyz to prijde od nejvyssiho soudu, pak se rekne: Neslo to, my jsme se v te a v te veci mylili.

Priciny, proc jsou pracujici rolnici zadluzeni, jsou jim znamy. Ja a moje strana nejsme toho nazoru, abychom oddluzovali rolniky, kteri maji nekde 5 nebo 10tisicovy dluh za alkohol, ponevadz kdyz ho dnes oddluzite, za rok, za dva bude v teze situaci. Ty veci jsou v obcich znamy. Vzdyt v takove obci o 200, 300 cislech vidi jeden druhemu do hrnku a vi, co kdo mel k obedu a co vecerel. Myslim, ze je nejvyse na case, aby se radikalne pristoupilo k reseni tohoto problemu. My jsme v posl. snemovne, kde tento vladni navrh nebyl jeste projednan, podali navrh na oddluzeni malorolniku. Nikdo, kdo si navrh precte - ma cislo 754 z ledna 1937 - nemuze vyvratit, co navrhujeme v tomto navrhu posl. Nepomuckeho a soudr. Chceme, aby na urokovani oddluzovaciho fondu platili na prvnim miste ti, kteri vydelali na zemedelskych plodinach, ponevadz meli monopolni postaveni, a nikomu jinemu to zemedelec nemohl prodat, aby z toho platili 5 % svych rocnich zisku na urokovani. Chceme, aby zaplatili zbrojari, o nichz aktivni vyslouzili ministri pisi a mluvi, ze vydelavaji 300 %, 30 mil. Kc rocne. Co je to? To je desetinasobna castka, kterou pan reditel Skodovky pobira do kapsy. Nic mu to nepomuze, nakonec ta zubata se uplatit neda, klepne ho, rekne: Pojd, vypils dost, snedla poveselil ses, pujdes, at mas treba 5 mil. Kc na rok. Chceme dale, aby statkari nad 100 ha pudy platili z merice 2 Kc, cili z ha 10 Kc rocne na urokovani tohoto oddluzovaciho fondu. Je pravda, ze nakonec zadame 50 mil. Kc k.tomuto ucelu od statni pokladny. Na namitku, kde ma stat na to brat, odpovidam: Jestlize pro 101 banku se nasla sanace, fond, do ktereho stat plati uz leta 70 mil. Kc na urokovani, musi se pro zachranu statisicu zadluzenych zemedelcu take najit prostredky. Nasly se prostredky na lichvu v obilnim monopolu ze statni pokladny, musi se tedy najit take pro ty, kteri bez pomoci se nedostanou z tech pramizernych pomeru. A pamatuji se velmi dobre z doby, kdy byl nynejsi pan predseda vlady jeste ministrem zemedelstvi, jak nam drasticky licil situaci takoveho venkovana, ktery nemel cas nebo moznost vyuciti se remeslu a ktereho v 55 nebo 60 letech vyhani exekutor s nedospelymi detmi do pliskanice rijnove nebo listopadove. To nam licil v zemedelskem vyboru posl. snemovny a v narodohospodarskem vyboru senatu jeste v minulem obdobi. Ale takove drasticke liceni v praksi nepomaha, ani psani ve "Venkove" z 28. rijna, ze vsecky staty evropske, ani toho Kazimira na severu a druheho dole nevyjimaje, ulevily zadluzenym zemedelcum, jedine Albanie a Ceskoslovensko neudelaly nic na sleveni zadluzenym zemedelcum. Neda se prece vsecko odciniti jen novinovymi clanky a nejakou citlivou reci nebo drastickym vylicenim situace. Je treba pristoupit k cinu.