Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 105. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 10. brezna 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 96 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, inz. Necas.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda dr Bas zahajil schuzi v 9 hod. 8. min.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Casny, Chalupnik, Korvas; dodatecne na schuze dne 8. az 10. t. m. sen. Karpiskova, Panek; na tyden, t. j. do 15. t. m. sen. Pazman; dodatecne na posledni tri schuze sen. dr Smeral.

*

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to pokracovati ve spolecnem projednavani prvnich dvou odstavcu poradu:

Pro spolecnou rozpravu stanovena byla ve schuzi dne 23. unora 1938,recnicka lhuta 1 hodiny pro recnika.

Ke slovu je dale prihlasen p. sen. Tschakert. Udeluji mu slovo.

Sen. Tschakert (nemecky): Damy a panove!

Chtel bych rici nekolik slov k statnimu zaverecnemu uctu. O demokracii tohoto statu bylo jiz mnoho napsano. Predpokladam, ze jsou vam znamy nazory ciziny o teto nasi demokracii, obzvlaste, hlasy anglickych a svycarskych politiku. Je prece priznacno, ze se jisty basilejsky list ohrozuje, proti tomu, aby demokracie Svycarska byla srovnavana s demokracii Ceskoslovenska.,umyslne neuvadim nemeckych hlasu, abych predesel zlobnym poznamkam. V "Narode" ze dne 2. listopadu 1937 cteme, ze pri dnesni demokracii verejna moralka poklesla, ze utrpela kvalita nekterych spravnich a jinych rozhodujicich aktu, jakoz i kvalita osob a formy. Doslovne pravi se dale: "Zkazi-li se demokracie hned u pramene, bude vzdy pravde nepodobno dati lidu ryzi nerusene pravo."

Ze ani posl. dr Macek nema prepjatou uctu k nasi demokracii, dokazuje jeho clanek ve "Veceru", ze pocatecni protekcni hospodarstvi nabyva nyni forem stranickeho korupcniho hospodarstvi, ze za nekterymi rozhodnutimi vetri zapach provisi, diet, zvlastnich honoraru a protisluzeb. Doslova pise "Nas prumerny obcan" - ma asi stati cesky - "je veden k tomu, aby se snazil od statu neco pro sebe vymackati, dostati neco za nic, a ty ostatni at vezme cert." Zde mate dva. priklady k teto kapitole. Nejvetsim nepritelem prava je nadpravi. Ze rovnez vetrime mnoho zapachu, pochopite.

Ministr ver. praci inz. Dostalek obvinuje nemecke podnikatele, ze nabizeji prilis draho. K tomu prohlasuji: 1. Od let pozadujeme kontrolu vyuctovani provedenych stavebnich praci. 2. Nikoli nabidka je pro nas smerodatnou, nybrz vyuctovani. Prokazal jsem opetovne, ze se predpisy rozpoctu nedodrzuji a ze se ve vypsani objevuji nepresne popisy jednotlivych polozek. Tyto nepresne popisy maji za ucel, aby se podnikatel pri menecennem provedeni mohl vymluviti na dobry umysl. Na druhe strane poskytuje nepresne vypsani stavebnimu dozoru moznost urcite provedeni bud trpeti anebo take zostriti, podle nalady, narodnosti podnikatelovy, osobnich sympatii anebo take podle toho, jakou prevahu ma odvislost od stran a s tim spojene zavazky. Take moznost kriklave korupce neni pri tom vyloucena, jak ji posl. dr Macek "vetri". Kratke lhuty pro podani nabidek maji ztiziti dukladne propracovani latky. Tyz cil sleduje ryze ceske vypsani v ryze nemeckych krajinach. Muze vzniknouti podezreni, ze v dohode mezi organy vypisujicimi a dodavatelem prace sjednany byly urcite nazory o provedeni, jez tretimu uchazeci nebyly znamy a ktere maji znacny vliv na cenu nebo mnozstvi. Proto nas pozadavek po uzkostlive presnem sepsani projektu a rozpoctu.

Dalsi pozadavky pri zadavani verejnych praci jsou od let: Zachovavani mzdovych smluv, t. j. placeni mzdy ve mzdove tride, ktera plati pro obec, v niz se stavebni prace kona, a nikoli ve mzdove tride, ve ktere podnikatelska firma ma sve sidlo; kontrola vyplaceni mzdy organem obce, ve ktere se stavebni prace provadi; kontrola stavebnich praci odborniky prislusnych odborovych organisaci a podavani zprav o tom; kontrola vyuctovani verejne odborniky prislusnych organisaci, stanovena narodnostni mensinou v meste a okresu; dvoj jazycne. vypisovani stavebnich praci a vsech verejnych dodavek podle podilu obyvatelstva vsude tam, kde druha narodnost cini pres 20 %. Pripusteni slovenske formule, podle ktere domaci podnikatel muze nabizeti o 5 % vyse; zmena zadavaciho radu, predevsim odmitnuti nejlevnejsi nabidky, nebot jen tim docileno bude dukladne kalkulace; v neposledni rade odstraneni velikych nedostatku v administrative a vcasna dukladna priprava stavebnich ukolu a uhrady. Nesmi se prihazeti, aby podnikatel musel cela leta cekati na zaplaceni, zatim co uroky ztravi nepatrny vydelek. Dale zadame a stale budeme opetovati pozadavek: Dejte nam moznost nahlednouti do archivu a my vam slibujeme, ze vykoname dobrou praci, nikoli na skodu statnich financi.

Od 23. unora 1938 prinasi,,Sozialdemokrat" a prinaseji jeho hlavickove listy statisticke cislice, ktere maji ukazati vzestup hospodarstvi v Ceskoslovenske republice. Pro povrchniho ctenare mohou tyto cislice, byti presvedcive, jiste take proto, ponevadz uredni data nejsou kazdemu pristupna. Jinak ma se vec, zabyva-li se nekdo trochu dukladneji temito udaji.

Vyvoz: Hned v prvem vypoctu ze dne 23. unora 1938, v cis. 45, stavi se rok 1933 jako zaklad proti roku 1937. Tendence je prilis jasna, nez aby mohla zustati skryta. Cislice se sice shoduji, jenze neni zcela jasno, proc se zrovna rok 1933 s vyvozem cinicim 5.900 mil. Kc pribira ke srovnani a nikoli rok 1931 se svymi 13.149,393.000 Kc. Roku 1937 cini vyvoz podle zpravy novin uhrnem 11.970 mil. Kc. To dnes jeste nemuzeme prezkoumati, ponevadz nam cislice dosud nejsou pristupny. Spoleham zde na socialne-demokraticke noviny. Vezmeme-li zde rok 1931 s jeho vice nez 13 miliardami jako vychodisko, pak cini vzrust vyvozu nikoli plus 103% podle casopisu "Sozialdemokrat", nybrz minus 11 %. (Sen. Enhuber [nemecky]: Tak jest!) Pak take tvrzeny vzrust vyvozu Ceskoslovenska neni petkrat vetsi nezli v Nemecku, nybrz, zase podle casopisu "Sozialdemokrat", mnohem mensi nezli tam. To.bylo treba dokazati. Tvrdili, ze vyvoz v Ceskoslovensku je petkrat vetsi nezli v Nemecku. (Sen. Enhuber [nemecky]: To je prekrucovani, jako vsechno!)

Ze se pri uloze z pilnosti casopisu "Sozialdemokrat" jednotliva leta presne vybiraji, dokazuje prehled z 24. unora 1938 v cis. 46 o dovozu. Tam se jako zakladni rok bere rok 1932 se 7.487 miliony. Uredni statistika naproti tomu vsak za tyz rok vykazuje 8.158 mil. Kc. Na str. 132 z r. 1937 udava se pro rok 1937 10.966 mil. Kc. Zde je dovolena otazka, proc nebyla take zminka o roku 1935 s pouhymi 6.743 mil. Kc. Veliky skok dovozu z r. 1935 na r. 1937 je, shoduje-li se cislo pro r. 1937 udane, zcela podivuhodny, stava se vsak pochopitelnym tehdy, prihledneme-li ke konjunkture zbrojeni. Prebytky vyvozu mozno take jinak osvetliti nezli v c. 49 casopisu "Sozialdemokrat", nebot r. 1932 Ceskoslovenska republika nejen nemela zadny prebytek vyvozu, nybrz minus 766 mil. Kc, r. 1931 naproti tomu bylo plus 1.345 mil. Kc, tudiz znacne vice nezli cini prebytek vyvozu 1.005 mil, v novinach udavany. Bylo tudiz r. 1931 o 310 mil. vice prebytku nezli r. 1937.

Na str. 219 se dokazuje, ze od ledna 1934 do ledna 1936 mzda klesla o 1,4 %. To je uredne. "Sozialdemokrat" vypocitava od prosince 1935 do prosince 1937 zvyseni 9,8 %. Ponevadz rok 1936 je take v tomto prehledu obsazen, byli bychom zvedavi, odkud casopis bere tyto, cifry a jake priciny byly smerodatne. Ale mel bych jednu radu. Drive nez nekdo kritisuje druheho, mel by si uciniti poradek doma. Vysoka zivotni uroven delnika v Risi jest umoznena vydatnymi mzdami, o jejichz vysi se nasim delnikum vubec ani nezda. Mluvi-li se o nemocnych delnicich Kruppovych zavodu, pak musime se bezdecne ptati, jak u nas je ve statnich podnicich postarano o delnictvo. Ze v Jachymove vetsina delnictva nejen onemocni, nybrz prokazatelne umira, a to ve veku, kdy zdravy clovek ma teprve neco ze zivota, o tom nas vladni list mlci stejne jako o zdaneni konsumnich spolku. Chteli bychom na priklad jednou velmi radi znati vysi obecnich prirazek, ktere plati konsumni spolky. Pri notoricke nouzi statu o penize je opravnen pozadavek, aby konsumni spolky byly stejne zdaneny jako ostatni statni obcane. Maji byti zaradeny do kapitalistickych podniku, jakymi prece ve skutecnosti jsou, a podle toho se ma s nimi jednati. (Souhlas.)

Nyni prichazi otazka cen. Kam sel vyvoz Ceskoslovenske republiky a odkud prichazel dovoz do Ceskoslovenska? Tak cinil vyvoz r. 1936 do Nemecka 15,4 %, do Rakouska 9,5 %, dovoz r. 1935 z Nemecka 22,8 %, z Rakouska 4,6 %. Uredni sdeleni na str. 135 pravi tudiz: Ceskoslovensky vyvoz do nemeckych zemi 24,9 %, dovoz 27,4 %, ceskoslovensky vyvoz do Anglie 6,9 %, dovoz 5,4 %, ceskoslovensky vyvoz do Francie 4 %, dovoz 5,6 %, ceskoslovensky vyvoz do Ruska 1,3 %, dovoz 1,1 %. Tudiz do vsech tri techto milovanych zemi dohromady 12,2 % vyvoz a 12,1 % dovoz, cili mene nezli pro Nemecko samotne anebo mene nezli polovina nemeckych zemi vubec.

Nastava otazka, jak se chova obchodnik ke svym nejlepsim zakaznikum; jiste ne tak, jako Ceskoslovenska republika k Nemecku. Kdyz take jeste vidime, ze dovoz z Nemecka je znacne vetsi nezli vyvoz, pak musime se ptati po pricine a muzeme konstatovati, ze vedle kvality urcitym cinitelem je cena.

Obveselujici je primo obrovsky styk s Ruskem. Mohlo by se zde prijiti na myslenku, ze se za tyto krejcary dodavaly hrebiky na rakve pro zastrelene politiky a generaly anebo munice pro strelbu do sije. Poucnymi jsou tyto cifry v kazdem pripade. Ukazuji cestu k ozdraveni anebo cestu ke zkaze.

Co u nas jest Jeste mozne, o tom pisi "Litomericke listy". Ucinily straslivy objev. Na dverich zachodu krajskeho soudu v Litomericich stoji jeste dnes "Frei" a 'Besetzt". Predstavte si, co to znamena! Tyto noviny odvozuji z techto nemecky oznacenych dveri zachodu schopnost presidenta krajskeho soudu, prukaz schopnosti presidenta krajskeho soudu. Skutecnosti nemecky oznacenych dveri zachodu pouziva se ke stvani proti vicepresidentu krajskeho soudu Hrncirovi, ktery z tohoto duvodu pry neni schopen, aby dostal misto presidenta; a pri tom pisatele tohoto clanku dluzno pry hledati ve vyssich kruzich urednickych. Panove, lidovy vtip je obycejne pripadny. Na Litomericku se tento pripad oznacuje jakozto "latrinokracie". Muze se to take nazvati nemecteji a take se to oznacuje nemecteji. Myslim vsak, ze tento prepjaty sovinismus je konec koncu velkou hlouposti. Nam to prece muze byti lhostejne. Ale jak takove vyroky a takova stanoviska pusobi na cizinu, muzete si prece snadno predstaviti.

Mame jeste jednu kapitolu, kazdy z nas mohl by o tom psati cele knihy, jsou to odpovedi na interpelace. Vypada to tak, jako kdyby zde byla zvlastni vysoka skola pro odpovidani na sudetskonemecke interpelace. Podal jsem jazykovou stiznost proti podmokelske statni policii, ktera absolutne nechtela mluviti nemecky. Co mne pise pan ministr? "Byli pritomni 1 nemecky a 1 cesky straznik, ktery velmi dobre ovlada nemecky jazyk a ktery rozhodne popira, ze ucinil inkriminovany vyrok", totiz ze se nemluvi nemecky. Odpoved je velmi zajimava, ministr pise: "Dluzno tedy velmi pochybovati, zdali se zmineny hovor dal skutecne se statni policii a zda snad neslo o falesne telefonicke spojeni." Tu si mozno pod tim predstaviti vsechno mozne. Podivna odpoved prichazi take zde, to si musite predstaviti, pri nasledujici stiznosti: Straznik strhne devce s kola - neni to ovsem pravda. Situace lici se v odpovedi takto: Aby nebyl prejet, ustoupi straznik, pri cemz drzi levou ruku stale vztazenu. Stale! Rychle jedouci cyklistka vrazila svym levym loktem do leve ruky straznikovy - predstavte si, jak velke muselo byti to devce - pri cemz zakolisala a ve vzdalenosti asi 5 m od straznika spadla s kola. Takoveho neco odvazi si slavny urad - a ministr to podpise - predloziti myslicimu cloveku! Tu cloveku nekdy vzkypi zluc.

Nasledujici vec udala se pred casem. K volbam zapujcil mne velkoobchodnik nakladni auto, bylo polepeno plakaty a jezdili jsme s nim po okrese. Priznavam, bez povoleni k doprave osob. Co se stalo? Velkoobchodnik byl odsouzen k pokute 500 Kc. Rekuruje, bylo to v kvetnu 1935, a pred necelymi tremi nedelemi prijde odpoved na interpelaci od zemskeho uradu. Rozsudek prve stolice byl potvrzen z toho duvodu, ponevadz vypovedi Tschakertove nelze dati viry a zmeskana byla nejaka lhuta. Jestlize si dnes kazdy inkoustovy kuli smi dovoliti takovymto zpusobem zautociti na clena zakonodarnych sboru, pak je lepe, kdyz zavreme kram. (Souhlas senatoru strany sudetskonemecke. - Obracen k ceskym senatorum. ) Panove, dnes ja, a zitra vy, to musime miti na ocich! (Sen. Sechtr: Co nam to rika?) Nase byrokracie je tak daleko, ze s vasi pomoci nam prerostla pres hlavu. Byrokracie dnes dela co chce, a ja vam rikam jeste jednou Dnes se to stane nam a zitra vam.

Provadeli jsme v Podmoklech povolenou poulicni sbirku spolku pro ochranu zvirat. Najednou se etabluje vedle povolenych stolu jina sbirka s heslem "Deti na venkov". To je heslo svazu "Bund der Deutschen". Patrali jsme, co to jest. Byl to vsak spolek "Verein der Kinderfreunde", ktery bez povoleni zcela jednoduse postavil sve stolky na ulici a poradal sbirku. Podali jsme interpelaci. Odpoved zni: Vime o tom a predseda spolku byl potrestan pokutou. (Nemecke vykriky: Bylo neco zabaveno?) Zabaveno nebylo nic, to je samozrejme. At nam nekdo prokaze takove dva pripady v ceskem uzemi.

Zrovna tak jako s tim nakladnim autem: Netrvalo to ani tri tydny po volbe, prijela statni nakladni auta, plne nalozena ceskymi zeleznicari, do Hrenska. Ti lide privezli si sami na voze pivo s sebou z Prahy s oduvodnenim: Nemuzeme podporovati lidi v Hrensku, protoze 93 % hlasovalo pro Henleina. Nikdy jsem neslysel, ze by tito lide byli byvali potrestani pro dopravu osob. A tak to jde na cele care.

Asi pred 14 dny prijdou v 6 hodin rano dva tajni straznici a cetnik do bytu obcana v Synove, prolitnou jako divosi pokoji a vniknou do loznice obou dcer. Jedna dcera muze neco hoditi pres sebe, druhe devce bylo nemocne, bylo nuceno obleci se v pritomnosti techto lidi. Pul druhe hodiny trvala domovni prohlidka bez legitimace a najednou reknou devceti: Oblecete se a pojedete s sebou do Prahy! Vlastne: Jste zatcena! Devce odejde s obema tajnymi a cetnikem, a otec prijde ohromen ke mne. Kde je moje dcera? Telefonuji na statni policii. Statni policie rekne, ze o nicem nevi, ze to nevychazi z Podmokel nebo z Decina, abych mel hodinu strpeni, ze dostanu odpoved. Dovidam se, ze devce bylo vzato s sebou do Prahy k svedecke vypovedi bez obeslani jako svedkyne. Devce bylo tam ponechano pres noc a prohledano, byla mu take zabavena sporitelni knizka bez potvrzeni. Pristiho dne melo byti devce donuceno k svedecke vypovedi. Kdyz policie videla, ze z devcete nic nedostane, rekli mu s Bohem, muzes jeti zase domu! Mohla se za vlastni penize stravovati a za vlastni penize jeti domu. (Vykriky senatoru strany sudetskonemecke.)

Rano v ¹/₂11 hod. telefonuje mne kamarad ze Stareho Mesta. Z truhlarske dilny byl odveden pomocnik, nas mistni vedouci z Kamenicke Strane. Tajny ho vezme s sebou, vezmou si auto, jedou do Binsdorfu, tam nalozi jeste dva cetniky, v Kamenicke Strani se provede domovni prohlidka, seberou zpevniky, toho muze odvezou ctyri do Podmokel, tam je az do vecera zavren, v 6 hodin ho propusti. Nebylo nic. Nereklo se mu, proc byl zatcen. Obdrzel jsem oduvodneni, ze v Kamenicke Strani je vyvesni skrinka sudetskonemecke strany a v ni, byl vystaven obraz divokeho dolovani, a za uverejneni obrazu je odpovednym dotycny truhlarsky pomocnik. Reknete mi jeden pripad v ceske krajine, kde byl jednou, nekdo zatcen pro obraz ve vyvesni skrince a cely den drzen ve vazbe.

Proti tomu branime se zuby nehty, proti tomuto bezpravi, proti temto provokacim, ktere jinak provadeji vzdy jen Nemci, proti teto dvoji mire, proti tomuto nerozumnemu utraceni casu a penez, proti teto cilosti techto lidi, proti teto ochrane, ktera se nam poskytuje. Toho mame dost. Tito lide slapou si prece navzajem na paty, jest jich alespon trikrate vice, nezli potrebujeme Zda se mi, jakoby kazdy jednotlivec opravnenost sve existence musel dokazovati slidenim a udavacstvim a zatykanim, aby v Praze ukazal nas je zde zapotrebi. Duvery obyvatelstva k temto lidem naprosto se nedostava. Ti lide nejsou zakotveni v lidu, jsou u nas cizinci, neznaji dusi lidu, neznaji nas vubec, tak jako my jich nezname. Nemecky neumeji skoro nic, dialektu nerozumeji, a s temi lidmi chcete u nas delati politiku. To neni setrnost, nybrz loupez na jmeni lidu. Tito lide stoji penize, a k zaplaceni techto lidi prispivame my svym grosem. Proto chceme take miti pravo spolurozhodovat o lidech, kteri rozhoduji o nas a o nasi domovine.

A jeste neco. Zakazy noseni bot, kravat, a nevim, ceho vseho - vsechno je zakazano, zpivani pisni, pochody s prapory atd. - mely by se doplniti zakazem placeni dani Henleinovcu. To by byl zakaz, pro ktery bychom meli porozumeni. Pokud tento duch bude dale panovati, nebudeme moci projeviti souhlas se statni ucetni uzaverkou. (Potlesk senatoru strany sudetskonemecke.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen dale pan sen. Riedl. Udeluji mu je.

Sen. Riedl: Slavny senate!

Statni zaverecny ucet za r. 1936 konci proti rozpoctu na tyz rok, stanovenemu fin. zakonem c. 245/35, schodkem temer 1.400 mil. Kc. Je to ovsem schodek o 300 mil. Kc nizsi nez byl v r. 1935.

Mozno tedy konstatovati urcite zlepseni, zajiste v dusledku poznenahleho odstupu hospodarske krise. Duvodova zprava rozpoctoveho vyboru uvadi, ze preliminovane prijmy se zvysily proti r. 1935 o castku pres 500 mil. Kc. Ale pres to se nadeje, ktere kladlo Narodni shromazdeni do zlepseni hospodarske konjunktury, kdyz sestavovalo rozpocet na r. 1936, nesplnily, nebot statni prijmy zustaly proti rozpoctu pozadu o slusnou castku temer 480 mil. Kc. Postupuje tedy hospodarske zlepsovani mnohem pomaleji, nezli predvidal rozpocet. Uvazime-li naproti tomu, ze statni vydaje vyrostly proti predvidane potrebe o vice nez 900 mil. Kc, pochopime schodek hospodarstvi za r. 1936.

Duvody prekroceni preliminovanych vydaju obsazene v uvodnim vykladu nejvyssiho ucetni kontrolniho uradu ke statnimu zaverecnemu uctu a naznacene v duvodove zprave rozpoctoveho vyboru presvedcuji. Nutno proto s nimi projeviti souhlas, nebot obrana statu nesnese odkladu. Posledni zahranicni udalosti nas primo varuji pred kazdou liknavosti a sebemensim odkladem jakychkoli opatreni na obranu statu. Ovsem tyto polozky na obranu statu nemuzeme hledati toliko v rozpoctu ministerstva nar. obrany, nybrz ve vsech resortech statniho rozpoctu. Nam zalezi na bezpecnosti republiky. My nechceme mir porusiti a neporusime. Vime prece, ze nas stat muze se konsolidovati, upevniti a rozvijeti jen v dobach trvaleho miru a v mirovem ovzdusi. Ale musime zabezpeciti svuj stat pro vsechny pripady. Nesmime zustati bezbrannymi pro pripad utoku na samostatnost a neodvislost republiky. Narod ceskoslovensky ma na rozdil od ostatnich narodnosti obyvajicich tento stat jen sve Ceskoslovensko, v jehoz ramci se muze po svem vyvijet a vyzit. Ma-li kazdy i ten nejmensi narod narok, ba povinnost, aby zil po svem a prispel necim osobitym ke vseobecnemu pokroku a vyvoji lidstva - a vitezstvim teto myslenky skoncilo prece krvave svetove zapoleni let 1914-1918 - musi nam byti.dovoleno uciniti vse na obranu sveho statu. K tomu cili prinesli jsme tezke hospodarske obeti a prineseme je bez reptani i v budoucnosti. Nesmi nas zaleknouti ani vzrustajici tendence statniho dluhu, vyvolana hospodarskou krisi, ale nemene take potrebami na obranu statu, treba vzrustajici urokova a umorovaci sluzba nuti k jiste opatrnosti a k prisne uspornosti.

Mene ochotne bereme vsak na vedomi, ze optimismus Narodniho shromazdeni i tech, kteri rozpocet na r. 1936 predkladali, zklamal, pokud slo o stranku uhradovou. Zlepsene hospodarske pomery neprojevily se tu zdaleka v te mire, jak rozpocet predpokladal. To nuti k nejvetsi hospodarnosti ve statni sprave.

U prilezitosti sdelavani rozpoctu na r. 1938 zatizili jsme obyvatelstvo republiky novymi bremeny. Dosahli, jsme tim jiste uz nejvyssi hranice unosnosti. Na teto ceste nebude uz mozno jiti dale. Zustavaji nam tedy uz jen dve schudne cesty, jak zlepsiti financni stav statu. Jednu z nich ma v ruce financni sprava: necht pouzije vsech instrumentu, ktere ji dava zakon, aby kazdy poplatnik ucinil zadost sve berni povinnosti, pokud to jen jeho hospodarske sily dovoluji. utek od teto povinnosti, jeji obchazeni a unikani zdaneni budiz trestano tak citelne, aby se nevyplacelo. Machinacemi neplatcu trpi beztak jen slusni poplatnici, na,jejich udaje hledi pak berni administrativa s neduverou. Je treba ovsem vybaviti organy berni spravy nalezitou pravomoci a neodvislosti. Nemelo by se prihazeti, aby nadrizene organy rusily na intervenci opravnena, treba ostra opatreni proti danovym defraudantum, nebo aby dokonce nemilostive shlizely na urednika, ktery konal v zajmu statu svou povinnost. To nedodava chuti k uredni horlivosti ani nezveda moralku zamestnancu. Tim ovsem nechci rici, ze by naproti tomu nebylo leckde na miste upozorneni nadrizenych mist, ze take poplatnik je clovek a ze fiskalismus v zajmu statu nesmi jiti tak daleko, aby podlamoval sam zaklad danovych moznosti. To ovsem se netyka jen danovych nedoplatku, ale tez berni povinnosti vsech, kteri platiti maji a mohou. Ze je k tomu ucelu treba vybaviti financni spravu potrebnym personalem, je nabiledni. Naklady se tu nekolikanasobne vrati. Po teto strance neni dosud ve financni sprave vse v poradku. zadosti nizsich instanci o personal zustavaji bud vubec bez povsimnuti anebo jsou vyrizovany jen castecne a jeste po tak dlouhe dobe, ze ukoly zatim narostly tak, ze prideleny personal uz opet nestaci.

Mluvi se mnoho - bohuzel, ze se zatim jen mluvi - o reforme verejne spravy. V oboru financnim je ji snad nejvice zapotrebi a je nejnalehavejsi. Dbejme tu dobrych rad zkusenych zamestnancu. Je mi znamo, ze prave v tomto oboru spravy dosla velka rada rozumnych a uskutecnitelnych nametu z rad zamestnancu. Jsou vysledkem dlouholetych zkusenosti. Je treba je uvaziti, i kdyz jsou od podrizenych sil. Zamestnanec podrizeny mnohdy lepe pozoruje, nezli urednik rozhodujici, zvykly na predepsanou a vyslapanou kolej.

Druha cesta k zlepseni statnich financi je co nejvetsi uspornost ve statni sprave. Parlamentni kontrolni a usporna komise kona tu dobrou praci, ale leckde nestaci bez zakonnych opatreni. Nemam ovsem pri uspornosti ve statni sprave na mysli neblahou a osudnou cestu platovych srazek, ktera vzala zamestnancum chut ku praci a narodohospodarsky pusobila jen ke zvyseni hospodarske tisne. Verim, ze tato cesta je nadobro opustena a ze se bude pokracovati na ceste uplneho odbourani platovych srazek a ze se nezalekneme ani prebudovani platoveho systemu. (Souhlas.) Myslim, ze nakonec po zkusenostech se zakonem c. 10328 vratime se opet tam, odkud jsme vysli, t. j. k casovemu postupu, byt snad kombinovanemu se systemisaci ve vyssich platovych stupnicich. Dokud vsak k tomu nedojde, je nejvyse na case, aby byla provedena co nejdrive resystemisace ve vsech oborech statni spravy podle skutecne potreby resortu, nebot nynejsi pozdni a vice prilezitostny postup resystemisace po etapach naprosto nevyhovuje.

Uspornost ve statni sprave, kterou mam na mysli, musi se projeviti ve vydajich vecnych. Nova uprava zadavaciho.radu, ktery by znemoznil nekalou spekulaci na ukor kvality a zamezil retezovy zisk, je prvni podminkou. Stejne tak je treba nove upravy predpisu kartelovych, na jejichz machinace doplaci i statni sprava jako podnikatelka verejnych investic.

Zavedli jsme letos regres na stavby statem subvencovane. Je treba prihlednouti take na jinych mistech, kde se davaly sanacni miliony, zdali hospodarsky stav techto podniku nepripousti, aby stat nasel tu zdroj jednorazovych, ano i trvalych prijmu. (Tak jest! Vyborne!) I tu bychom meli, stejne jako u danovych nedoplatku, provesti nezbytnou depuraci.

Konecne bych chtel upozorniti na nutnost racionalniho hospodarstvi ve statnich podnicich. Pri projednavani rozpoctu na r. 1938 byly v senate prednaseny ruzne namitky i vytky, na druhe strane zase uznani a chvaly. Je zrejmo, ze tu neni jednotneho nazirani. Myslim, ze statni podniky musime posuzovati ruzne podle funkci, jake maji v zivote hospodarskem a verejnopravnim. Jsou podniky s ukolem jen hospodarskym. Ty jiste dluzno posuzovati toliko podle zasad soukromohospodarskych a porovnavati je co do spravy a vynosnosti se soukromymi podniky stejneho druhu. Naproti tomu jsou podniky, ktere krome ukolu hospodarskych maji sledovati i zajmy verejne a plni tedy ukol dvoji. Na ty nutno pri srovnavani s podniky soukromymi vziti meritko jine a prihlizeti take k teto jejich funkci verejne. Konecne jsou take podniky, ktere slouzi jen zajmum verejnym. Tu selze pak jakakoli paralela s podniky soukromymi. (Sen. inz. Marusak: Ale statni podniky by nemely byti v kartelech!) Ano. Statni drahy a posty jsou jiste podniky se smisenym charakterem. Jsou sice v posledni dobe obhospodar ovany podle zasad soukromeho podnikani, ale pri posuzovani vynosu nutno dbati take jejich sluzeb statu a verejnosti. Tyto ohledy nuti statni zeleznicni i postovni spravu, aby mely take trate, sluzebny a zarizeni, ktera jsou pasivni. Jejich vyznam strategicky, kulturni a hospodarsky pro cele kraje je zrejmy. Proto nas nezarazi schodek zeleznic, ani ze postovni sprava odvadi statni pokladne prebytek, ktery je snad neumerny hodnote investovanych kapitalu, ale prece dosti znacny, uvazime-li, ze ceskoslovenska posta si hradi investice i udrzovaci naklad ze svych prijmu. Kvitujeme tedy tim radostneji skutecnost, ze schodek zeleznic je mensi, nezli predpokladal rozpocet. Radostne jsou i zpravy, ze drahy skoncily sve hospodarstvi za r. 1937 jiz beze schodku. (Sen. inz. Marusak: Jen by to nemelo byt delano na ukor malych zamestnancu!) Ano.