Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 104. schuze (obsah, prilohy) | Streda 9. brezna 1938

(Schuze zahajena v 9 hodin 10 minut.)

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 117 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri inz. Dostalek, dr Krofta, Machnik, Tucny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolene: na tuto schuzi a dalsi v tomto tydnu sen. Ballovi; od 9. Do 11. Brezna t. r. sen. Jurigovi; na tento tyden sen. Wellerovi.

Budeme projednavati porad schuze, a to odst. 1 poradu:

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, jimz je p. sen. Hokky.

Sen. Hokky (madarsky): Vazeny senat!

Cielom kazdej politiky je v prvom rade, aby ona chranila existenciu a zivotne zaujmy naroda ci narodov toho ktoreho statu. Skumam-li expoze pana predsedu vlady z tohoto zorneho uhlu, nevidim v nom tuto tezu plne osvedcenu.

Pan predseda vlady a jeho vlada i po 20 rokoch zastupuju iba jednu cast tunajsich narodov; a nie je iste, ci tu vacsiu cast. Tomu nasvedcuje i to, ze sa vobec nezaoberal s vnutornou politikou republiky, ac tuna politika vnutorna spociva na jednom pilieri s politikou zahranicnou, ba politika zahranicna je takmer len projekciou politiky vnutornej. Toto malo byt postavene pod ziarovky Jupitrovky, aby sme v jasnom osvetleni videli cely system, na ktorom je zalozena politika zahranicna. Dokial tu nie su vyriesene otazky vnutropoliticke a nie je zabezpecene kludne umiestenie roznych narodov, postrada politika zahranicna pevneho podkladu.

Hladim-li na politiku vnutornu, tu mi vyvstava pred ocima otazka slovenska. Pomer medzi Cechmi a Slovakmi mal by byt taky, ako keby to boly dvojcata siamske. Jedno maso, jedna kost, jedny nervy a jedna krv. A hlavne to posledne. Ochorenie krvi ohrozuje vazne cely organizmus. A naopak: zdrave krvinky mozu ozdravit cely organizmus i bez

lekarskeho zakroku. Tu vsak moze pomoct iba vazny lekarsky zakrok. Treba vykonat operaciu. Lekar ma nanajvys dbat na to, aby po operacii nedostavila sa tromboza. Nazdavam sa, ze k tejto operacii niet schopnejsieho cloveka, nez pan predseda vlady Hodza, ktory je jedno maso a jedna krv so Slovakmi, ba odvazujem sa tvrdit, ze on by bol najpovolanejsi i k tomu, aby vyriesil tiez otazku madarsku. Avsak upozornujem pana predsedu vlady na to, ze Madarstvo sa nemoze uspokojit s riesenim povrchnym. Nas neuspokoji niekolko postovych razitok. Podstatou madarskej otazky nie je 150 postovych razitok. Menovanie madarskeho predsedu krajskeho sudu ma stokrat vacsiu cenu nez tamto. (Sen. dr Bacinsky [madarsky]: V Berehove bol menovany Madar predsedom krajskeho sudu!) Na to prave poukazujem. Tych 150 postovych razitok nas nemoze uspokojit. Takato symptomaticka terapia madarskej choroby moze uspokojit nanajvys aktivistickych panov, ako su Schulcz, Csomor a Balla, nas vsak nie. Medzi obojim je tak hlboky rozdiel, ako medzi 150 postovymi razitkami a medzi podstatnym riesenim madarskej otazky.

Riesenie otazky nemeckej je tiez mimoriadne surne; toto sa vsak podoba uz rakovine. Keby sa bolo zacalo prv s liecenim choroby, bolo by sa ono v pociatocnom stadiu zdarilo. Dnes uz nestaci vyhubit nadory. Po vyhubeni strany Krebsovej zamorila choroba takmer cely organizmus. Zrodila sa strana Henleinova, ako ciselne najvacsia strana republiky s poctom 1,200.000 hlasov. To uz nemozno liecit liecbou symptomatickou, a to tym menej, lebo za tou stranou zjavil sa obor, ktory moze byt nebezpecnym nepriatelom pre kazdeho.

Situacia nie je lepsia ani u Poliakov, Rusinov, ba ani u malej frakcie rumunskej. I tito su vo vacsine nespokojni. Nemoze tedy vladna politika uspokojit tunajsie narody, lebo neochranuje ich v existencii a zivotnych zaujmoch. Keby tomu bolo tak, boli by vsetci na strane vlady.

Takto som to musel predniest, i vsetko to, co este poviem. Zmocnuju mna na to tieto slova pana predsedu vlady: "Jasna mluva znamena dobru volu, loyalitu a mier. Dvojsmyselna mluva vyvolala by neistotu, nedoveru: a zbytocne spory:" Bolo by byvalo treba, aby pan predseda vlady bol skutocne jasne a uprimne hovoril, aby v prvom rade priatelia videli jasne a ciste.

I my musime videt jasne do situacie spojencov. Ja ju ani vo Francii ani v Rusku nevidim brilantnou. Vo Francii laviciaci a praviciaci su v ostrom boji a preto politicka i hospodarska situacia stale kolisa. Ani v Rusku nie su pomery prihodnejsie. Tam, kde su definitivne odpravovani tvorcovia systemu, ako Bucharin, Kyrov a ich najhodnotnejsi spolupracovnici, tam nemozno mluvit o pevnej situacii, o klude a konsolidacii. Ti, co trpia tazkou vnutropolitickou krizou, nie su dobri pomocnici.

Ceskoslovenska republika sleduje este vzdy politiku prestize na miesto toho, aby robila politiku realnu. Anglicko dokazalo co najrychlejsie, z noci na rano, presedlat na politiku styroch velmoci, akonahle to povazovalo za potrebne v zaujme mieru v Europe a predovsetkym v zaujme svojho vlastneho kludu. Ale nikdy vo vaznych dobach nehne ani prstom za republiku a strednu Europu, lebo to nie je jeho zaujmom zivotnym a vecou jeho srdca. "Anglicko v obavach o svoje imperium poklada za potrebne, aby sa dohodlo s niekym, kto by v podunajskej Europe hral zastoj policajta, aby samo nemuselo sa do toho vmiesovat" - pise belgicky "Siecle". Anglicke obyvatelstvo, vymanivsie sa z valky, hrozi sa valky. Nie je div. Kazdy vie, ze len v Anglicku je dnes pravy mier, klud a velka konjunktura. Takato konjunktura je snad este iba v severskych statoch germanskych, vo Svedsku, Norsku, Dansku a Holandsku.

Mala dohoda? Mnohi sa tazu, ci este jestvuje. Politicky, hospodarsky ci vojensky? Politicky rozbije ju Italsko, hospodarsky rozbije ju velka vzdialenost a nemecka konkurencia, a vojensky proti Nemecku neznamena ziadnu pomoc. Ba Rumunsko bude stat ako hradz proti ruskej ozbrojenej moci. (Sen. Steiner [madarsky]: Odkial to viete?) Odtial, lebo Rumunsko ma strach z bolsevizmu, lebo sa obava, ze ruski vojaci zavlecu vo svojej batozine bacily bolsevizmu. (Sen. Steiner [madarslcy]: Nuz a z Hitlera nemaju strach?) Mne ani Stalin ani Hitler neprirastol k srdci. Skutkom je, ze Rumunsko ma vacsi strach z blizsich bacilov komunizmu, nez zo vzdialenejsieho Hitlera.

Avsak i z mensich veci je videt, aka priepast je medzi Kiralyhazou a Halmim. Od tych cias, co stoji republika, nemozu pohranicne obce dovazat zo svojich lesov, leziacich na uzemi rumunskom, ani palivove drevo, nehovoriac uz ani o lesnej tazbe, ktorej nedosiahnu vobec. (Sen. Steiner [madarsky]: O to ide, s kym chcete riesit otazku narodnostnu?) S panom predsedom vlady Hodzom. S vami nie, co bych si s vami pocal, ved vy nezastupujete snad ani 5 % Madarov, kym ja zastupujem 75 % Madarov. (Sen: Steiner [madarsky]: Vy nezastupujete 75 % Madarstva!) Vy, pan kolega,, mozete mluvit do vzduchu; ja mluvim na zaklade statistickych dat. Tych 9 poslancov a 5 senatorov dostalo sa sem hlasmi 75 % Madarov. Vas, pan sen. Steiner, urobili senatorom i bez hlasov. Mna moze volit za senatora ci poslanca len moj lud. Nam nas lud prikazuje, aku politiku mame robit. (Sen. Steiner [madarsky]: Hitler, Horthy zenie vas do tejto politiky!) Vy nevietenic ine, nez spominat Hitlera. Mate strach z Hitlera a preto mate v ustach stale len Hitlera. Povedzte uz raz nieco ine na miesto Hitlera. Nemam s Hitlerom nic spolocneho, este menej nez vy s Leninom. (Sen. Steiner [madarsky]: A preca robite politiku hitlerovsku!) Nemozete-li tomu rozumet, nech je tedy dla vasho priania, nech som tedy hitlerovcom.

Za revizie hranic bolo nam u Taceva vzate pred nasima ocima a za. bieleho dna 10.000 jutar velmi hodnotnej pody. V pozemkovej: reforme rumunskej prislo vela obcanov ceskoslovenskych v pravom smysle slova na zobracku palicu. Toto majetkove harakiri bolo doprevadzane pocetnymi samovrazdami. Ani dnesny zatvor hranic nie je dokazom velkeho priatelstva. Ale poucka ma cenu vecnu: priatel, ktory v malych veciach nedokaze byt velkodusnym, nie je schopny velkych obeti.

Z udoli Sajny a Volhy musime prejst do udolia Dunaja. Tamto je uz len sen a naivita. Toto je realita. Musime videt ciste. Europska hegemonia Francie patri uz minulosti. Anglicko citi,, ze nema, na koho by sa oprelo. Bankrot kolektivnej bezpecnosti je znamy uz i verchovinskej diplomacii. Ribbentrop-Ciario-Halifax znamenaju smer novy. (Sen. Steiner [madarsky]: Fasizmus, lordovia!) Nie Bucharin a nie Rykov.

Proti nemeckej risi a Italsku mozno namietat ledaco, avsak 90 % ich narodov stoji za nimi; to nemozno povedat o priateloch Ceskoslovenskej republiky. (Sen. Steiner [madarsky]: Nestoji za nimi 90 %, obyvatelstva!) Ano, 94 % stoji za nimi, a to je zavazne. (Sen. Steiner [madarslry]: S bodakmi!) Mozna, ale stoja za nimi. Nuz a ci v Rusku nespociva rezim na bodakoch? (Sen. Steiner [madarsky]: Veru nie!) Mne to povedate, profesorovi? (Sen. Steiner [madarsky]: To ste tedy spatny profesor!) Zistujete-li to vy, to som tedy iste spatnym profesorom, ved nik nie je kompetentnejsim k onstatovat to nez vy.

Spolocnost narodov a kolektivna bezpecnost padly uz paktom Kellogovym, ktory chcel vyhubit valku naveky. Od tych cias bola valka medzi Boliviou a Peru v juznej Amerike, medzi Cinou a Japonskom v Azii, pre Habes v Afrike a medzi praviciakmi a laviciakmi vo Spanielsku. V boji medzi praviciakmi a laviciakmi beru ucast tajne aj ini. (Sen. Steiner [madarsky]: Mozu sa hanbit!) Tu sa mozu hanbit i bolsevici, ktori beru tiez aktivnu ucast na spanielskej valke.

Nech pan predseda vlady Hodza nehlasa, ze sme nepremozitelni, a nech sa pan sef generalneho stabu nebije tak velmi v prsa, lebo tu Goring uderi este mocnejsie na svoj mec. A to sa velmi podoba roku 1914.

Bolo by dobre nasluchat niekedy slovam stareho zosnuleho Kramara. Bola to bystra hlava (Vykriky sen. Steinera.), bystrejsia ako vasa a videl jasne i vo svojom stareckom veku. Tiez "Narodni listy" daly mudru radu: "Najlepsim obrancom statu je spokojny obcan. Netreba vyrabat vlastizradcov tam, kde ich niet." Bolo by dobre, keby sa pan predseda vlady podival obcas do obzalobnych spisov. Dostal by zavrat, keby videl, akym sposobom sa odcudzuju duse naveky od republiky, mnohokrat iba z mylneho predpokladu, ze sa tym republike pomaha; a preca posobia sa jej tym skody, ktore nebudu nikdy nahradene.

Lepsie by bolo konsolidovat duse. Ale ani v tomto pripade nebolo by sa smelo v ceskoslovenskej diplomacii pouzivat tonu, ktory isty autoritativny skotsky diplomat Cooper vyjadril tak, ze je to vraj so skrovnostou spojena arogancia. To nemoze byt tonom malych statov s neusporiadanymi vnutropolitickymi pomery.

Expoze nepokladam za stastne a vo svojomi v mene svojej strany ho neprijimam.

Predseda (zvoni): Ke slovu se prihlasil p. kol. sen. Klofac. Davam mu slovo.

Sen. Klofac: Pane predsedo, slavny senate!

Rec predsedy vlady dr Milana Hodzi byla skutecne udalosti historickou. V nynejsi tezke mezinarodni situaci promlouval z ni nebojacny. duch naseho naroda, ktery tisicileti hajil a haji sve statni hranice, ktery i ve sve mirumilovnosti je odhodlan proti jakemukoliv vmesovani do nasich vnitrnich pomeru hajit se i zelezem. Usmali jsme se, kdyz jsme v nekterych listech Treti rise cili, ze rec dr Hodzi byla reci nervosni. Seriosni tisk anglicky, francouzsky a jiny v ni nervositu nepocitoval a konstatoval podle pravdy, ze to byla rec sice, smirliva, ale statecna a jasna a to bylo potreba zejmena po posledni reci kanclere nemecke rise Hitlera, a take po posledni reci vojenskeho marsala a nejvyssiho velitele nemeckeho letectva Goringa.

Je jisto, ze rec Hodzova byla jineho druhu, nebylo v ni hrozeb a silnych slov, jez pravidelne jsou jen dukazem slabosti nebo spatneho svedomi. Nebyla mluvena proti Nemecku a zejmena ne proti nemeckemu narodu, se kterym si prejeme ziti v uprimnem sousedskem pomeru; ale jako nepovazujeme za spravne michati se do vnitrnich pomeru kterehokoli jineho statu a take Treti rise, prave tak povazujeme suverenitu sveho statu za nedotknutelnou a nedovolujeme nikomu michati se do vnitrnich jeho pomeru, dr Milan Hodza mluvil ze srdce celeho naroda, kdyz pronasel sva muzna slova, ze jsme se nebali tisic let a nebojime se ani dnes, kdy jsme daleko silnejsi nez kdykoli pred tim, a jsme jiste odhodlani svou samostatnost,.svou svobodu a cest hajiti i se zbrani v ruce. (Tak jest!)

Nase vlastenectvi neni nenavist k nikomu, snazime se jen celemu svetu dokazati, ze pomoci pri obnove sveho statu jsme si zaslouzili, ze klidnou praci jsme vykonali velke dilo konsolidace a pokroku a ze vidime velke poslani ceskoslovenske republiky v tom, aby i v chaosu dnesni doby byla naplnena duchem opravdove demokracie, duchem socialni spravedlnosti a narodni i nabozenske snaselivosti, aby byla pokud mozno ve vsem dobrem prvni a ve vsem spatnem posledni. Je-li tisicilety nas stat zase obnoven, pak dnesni nase vlastenectvi neni jen vlastenectvi jazykove, je to predevsim vlastenectvi statni, a chceme, abychom se v nem spojili vsichni bez rozdilu jazykovych ruznosti, vsichni, kteri republiku maji radi a jeji historicke poslani uprostred Evropy, na moste mezi svetem slovanskym a svetem germanskym, chapou, tedy vsichni od Ase az po Jasinu.

Tezky byl nas osud az db skonceni svetove valky. Hrozilo se nam uplnym znicenim. O tom pan dr Hilgenreiner mlci, a patrne umyslne - mlci, zapomina, jaka byla dohoda mezi min. predsedou Seydlerem a mezi sudetskonemeckymi poslanci v lete 1918. Hrozilo se nam uplnym znicenim. Pro Slovaky byl rak 1918 poslednim zvonenim. Ale nechteli jsme zle splaceti zlym, verili jsme, ze po hruzach svetove valky poroste nova Evropa, lidska i spravedliva, a s tim novym duchem chteli jsme s Masarykem v cele zaciti take doma. Bohuzel mnozi z tech, kteri vladli, videli spravedlnost jen v tom, abychom byli ujarmeni a zotroceni. Jakmile se nam dostalo svobody, spravedlnosti a rovnosti, uz v tom vidi nespravedlnost, a k tem, panum nalezi take pan dr Hilgenreiner. Ti nemohou zapomenout na stare Rakousko. (Sen. dr Heller: Zaslouzil se o SdP!) Ano. (Sen. Javornicky: Vsak oni, senatori sudetskonemecke strany, mu take gratulovali!) Ano, vsichni, kteri nas nenavidi, vidi urazku, sve ponizeni jiz v tom, ze my zijeme svobodne. Pani nemohou zapomenouti na stare Rakousko, trebaze ono svou politikou zahranicni i vnitrni zavinilo svetovou valku, jejiz nasledky citime jeste dnes v celem svete i u nas, ve vsem a vsude. Dlouho byla hlasana teorie "Herrenvalku", a jsou pani, kteri svoji nekulturnost zakryvaji touto hloupou teorii. Duch, pravda a lidskost plati vice nez nasili, ktere muze viteziti jen docasne. A my jsme opravdu na to hrdi, ze nas v politice ovladl duch Palackeho a Havlickuv a ze nakonec cele nasi statni politice dal program Masaryk, ktery neznal nadcloveka, ale videl v kazdem cloveka, a kteremu panovacny duch nasilnicky byl uplne cizi.

Slavime letos 20lete jubileum trvani sve republiky. Myslim, ze se nemusime pred nikym hanbiti za to, co jsme i za nejtezsich podminek a vlastni pili a vlastnimi prostredky dokazali. Muzeme snesti prisne meritko i tech, kteri si objektivne vsimaji mensinovych problemu. Nic na svete neni dokonaleho, a take nase prace na tamto perli neni jeste skoncena. Je tu jiste jeste hodne nedostatku, ale nikdo nesmi a nemuze pochybovat o nasi poctive a dobre vuli. Je to trochu zvlastni, ze se porad ukazuje jen na nas, jak my se chovame k mensinam, ale nepoukazuje se prave temi pany, kteri jsou na nas tak prisni, na to, jak se zachazi s mensinami v Polsku a Madarsku a predevsim v Italii, kde se uz netrpi ani nemecke jmena a kde i nemecke napisy na hrbitove museji byti odstraneny. Konecne bychom se ptali, jak se zachazi dnes s luzickymi Srby v Nemecku. Ale je potrebi znati trosku historii a trochu zakulisi. Jsou pani, kterym nejde o vazne reseni mensinovych otazek, zejmena ne u nas. Tito pani hledaji jen zaminku, aby mohlo byti pokracovano v politice stareho "Drang nach Osten", v postupu "nach Triest", aby Mare ronianum zamenili pozdeji za Mare germanicum, v postupu nach Saloniki a na Carihrad a v postupu na jizni Rusko, k cernemu mori a na Kavkaz, na rumunskou naftu a na ukrajinskou psenici. My, starsi politikove, tuto velkonemeckou koncepci zname jiz davno.

Hitler ve sve posledni reci 20. unora pronesene mezi jinym pravil: "Jenom ve dvou statech, polozenych na nasich hranicich, je pres 10 milionu Nemcu. Az do r. 1866. byli spojeni s ostatnim nemeckym narodem statopravnim svazkem". (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Heller.)

Rissky kancler Adolf Hitler narok na protektorat nad nasimi Nemci a Rakusany, cili domnele pravo zasahovat do vnitrnich pomeru dvou suverennich sousednich statu podeprel minulosti, ktera i u risskych procesoru novovekych dejin musila vyvolat pocity smisene anebo primo podiv nad kriklavou neznalosti skutecne pravdy a historie u sveho Vudce.

Ale ti objektivni profesori v Nemecku mu seji mlcet a nemohou rici, co si o te historicke znalosti kanclere mysli. Nezbyva-li jim nic jineho, nez mlcet, jsme povinni my uziti sve svobody projevu, abychom pred celou evropskou verejnosti, ke ktere Adolf Hitler 20. unora mluvil, dokazali, ze kancler tehdy ve sve exkursi do historie prokazal ohromne slabiny svych vedomosti.

Pred r. 1866 byly zeme Ceske koruny a dedicne zeme rakouske, a nikoliv jenom cesti a rakousti Nemci, cleny t, zv. Nemeckeho spolku. A spravne jsem cetl v techto dnech z pera historika dr Miloslava Volfa, ze toto clenstvi v Nemeckem spolku nemelo pranic spolecneho s nejakym statopravnim svazkem. Nemecky spolek podle t. zv. Spolkove akty z 8. cervna, 1815 byl pouze volny svazek samostatnych a zcela suverennich statu bez jakekoliv viditelne hlavy a bez vlastni exekutivy, jehoz representantem byla frankfurtska spolkova rada, slozena z vyslancu jednotlivych clenu, kteri v ni zastupovali pod predsednictvim vyslance rakouskeho sve panovniky. Byl to spolek 35 monarchu a 4 svobodnych mest, drive hansovnich, a Frankfurtu n. Mohanem. Jeho clenem byl mezi jinymi na pr. kral anglicky za Hanoversko, kral dansky za Holstynsko nebo kral holandsky za Lucembursko. Domnivam se, ze rissky vudce a kancler sotva,bude miti odvahu proto tvrdit, ze Anglie, Holandsko ci Dansko byly tenkrat spojeny nejakym svazkem statopravnim.

Naproti tomu, a to je zajimave, cleny tohoto.statopravniho svazku nebyly na pr. Zapadni a Vychodni Prusy, a zajiste rissky kancler nehodla z teto historicke reminiscence ciniti dusledky pro jejich nynejsi sounalezitost k Treti risi. Tedy ani Vychodni a Zapadni Prusy nenalezely k tomuto svazku.

Pred r. 1866 byli Nemci v zemich ceskych i rakouskych prave tak jako lid ostatnich narodu techto zemi poddanymi cisare rakouskeho a tento panovnik byl jejich suverennim panem. Skutecnost, ze rakousky cisar vstoupil s casti sveho statu do nemeckeho spolku, nemuze jeste,nic prejudikovati nynejsimu Ceskoslovensku anebo Rakousku, stejne jako zadny prejudic neplyne z toho, ze r. 1866 rakousky cisar byl ze zmineneho spolku vytlacen zase pruskym kralem.

Az do r. 1848 a po kratke prestavce v letech 1850 az 1860 vladl v cisarstvi rakouskem absolutismus, takze narodove nemeli moznosti projeviti sve stanovisko k domaci anebo mezinarodni politice sveho panovnika.

Pokud vsak jde o ceskou vetev naseho naroda - slovenske, ktera zila v Uhrach, se to vubec netykalo - pak je nutno zdurazniti, ze protest proti ucasti ve Spolku nemeckych statu a proti obeslani frankfurtskeho snemu vysloveny v Palackeho dopise frankfurtskemu parlamentu na jare r. 1848 byl jednim z jejich prvnich politickych projevu, ktery jmenem ceskeho naroda byl ucinen a ktery se stal popularnim, jak vite, znamou Havlickovou vtipnou pisnickou "Suselka nam pise z tej nemeckej rise".

Jestlize kancler Hitler mluvil o Nemcich v Ceskoslovensku v minulosti, pak, kdyby znal trochu historii, nemel nechati bez povsimnuti jinak vyznamny moment jejich opravdu statopravniho svazku, totiz skutecnost, ze jako v letech Nemeckeho spolku 1815 az 1866 byli poddanymi cisare rakouskeho, tak i v dobach starsich, nez v cisarske osobe panovnika habsburskeho byla spojena jeho suverenita krale ceskeho a dedickeho pana zemi rakouskych, byli vzdy a za vsech okolnosti bud privilegovanymi stavy nebo prostymi poddanymi kralu ceskych a arciknizat rakouskych, vernymi obyvateli kralovstvi ceskeho, markrabstvi Moravskeho, vevodstvi Slezskeho, ci zemi alpskych.

Pokud slo o Nemce ceske, nemenilo se na teto jejich prislusnosti k zemim ceske koruny nic, at jeji pomer k Nemeckemu spolku ci pred tim k Svate rimske risi byl jakykoliv.

Od te doby, kdy na sklonku 12. stoleti ceska knizata; kralove a slechticove zvali nemecke kolonisty do ceskych zemi, byli nemecti obyvatele Cech, Moravy a Slezska vzdy prislusniky ceskeho statu. Nemeli nikdy nad sebou svrchovaneho pana jineho nez krale ceskeho a na tom pranic nemenilo, byl-li cesky panovnik pouhym lenikem rimskeho krale a cisare anebo jednim z kurfirtu Svate rise, ci jejim cisarem. Ani v dobach nejslabsich ceskych vladcu nemel nemecky kral ci rimsky cisar prava, zasahovati do vnitrnich pomeru v ceskem state. Cesky knize v risi aneb kral ve svem state vladl svrchovane jak nad vlastnim narodem, tak tim spise nad pristehovalymi kolonisty, prislusniky ruznych kmenu nemeckych.

Jestlize tedy rissky kancler Hitler pro sve vmesovani do nasich pomeru hledal argumenty v historii, tak jich nalezti nemohl, ale mohl tam nalezti pouceni, ktere svedci o vsem jinem nez o nejakem opravneni, delati komukoli v Ceskoslovensku aneb v Rakousku protektora. Historie, vyslovena risskym kanclerem Hitlerem, nema nic spolecneho ani s nemeckym Bundem, ani s minulosti starsi. Jeji puvod vubec neni stareho data a najdeme jej jenom v novejsi pangermanske ideologii Treischkove z duby Kaisera Wilhelma II. Je to imperialisticky sen o nemecke svrchovanosti od Hamburku az k Carihradu. Je to tedy ideologie, ktera znepokojovala Evropu nas a nasich otcu a ted uziva jenom novych slov a novych metod, cil zustava tentyz, jak jej naznacil cisar, ktery nyni stipe polena v Holandsku a ma dosti casu, aby uvazoval o sve pochybene politice, aneb jak psal o tom Nauman ve sve "Centralni Evrope". Meni se jenom formulace a prostredky. Jaky vysledek teto politiky byl za Kaisera Wilhelma, vime. Evropa uz tehdy poznala, oc vlastne jde; a proti teto koncepci se postavila se zbrani v ruce. Totez by se stalo jiste i dnes.

Ale abych se vratil k panu kancleri Hitlerovi. Nemame mu za zle, ze se v historii dobre nevyzna, ale musime mu opakovat, ze jsme byli samostatnym statem za Premyslovcu az po Jirika Podebradskeho i po nem, a potom ani z Habsburku nikdo o nasi statni samostatnosti nepochyboval, i kdyz proti ni hresili, a nikdy u nikoho nepadlo ani slovo o roztrzeni zeme a o t. zv. autonomii. Sam Bismark roku 1866 pocital se staroslavnym kralovstvim ceskym, kterychzto slov uzil, kdyz se obracel na nase otce, a trebaze tvoril z ruznych kralovstvi a knizectvi nove Nemecko, prece mu ani nenapadlo, aby jakekoli historicke reminiscence dovolaval se prava na ceske zeme. Jednota zemi ceskych je historickou skutecnosti, vyvoj staleti tvoril nase hranice a proto jiz na kazdy pokus je meniti odpovidame vsichni proste: Ne a nikdy!

Neni chyba, ze jsme narodnostne smiseni. Je to dobra zaruka nejen pro nas, je to vytecna zaruka i pro Nemce. Jeste za valky snil jsem o jakemsi Svycarsku, ovsem pozmenenem. Svycarsko vyrostlo z kantonu a obyvatele kantonu nemeckych nemaji zadneho jazykoveho prava v kantonu francouzskem a obracene: My jsme se postavili na stanovisko spravnejsi a spravedlivejsi. Chteli jsme a chceme, aby Nemci meli vsechna prav a nejen ve svem uzemi, nebo, abych uzil svycarskeho nazvu, ve svych "kantonech", jez netvori nikde uzavrene narodnostni celky, nybrz v cele republice, prave tak jako Cech a Cechoslovak, ktery tento stat stvoril. Nechceme, aby nemecke mensiny, at se u nas nalezaji kdekoliv, byly utlacovany a ve svem narodnim snazeni poskozovany. Ale pak ovsem take nestrpime, aby nase mensiny, ktere ziji v mistech a krajich vetsinou nemeckych, byly utiskovany a poskozovany, coz se, bohuzel, dnes casto deje.

Ma-li p. dr Hilgenreiner ty nebo ony stiznosti, budeme je docela objektivne studovat. Podotykam, ze stiznosti, ktere slysime od nasich mensinaru, jsou daleko kriklavejsi a je jich mnohem vice. (Tak jest! - Sen. Rohlena: On vcera ironisoval a drazdil! Vecne duvod neuvadel!) U nas ma svobodu. At se rika co chce, v tom je nase sila, ze kazdemu dovolime povidat, co chce, i kdyz mluvi kriklave ne pravdy. V tom je, jak rikam, nase sila, ponevadz muzeme proti nepravdam postaviti pravdu.

Povazujeme za nerozumne, kdyz se znovu hrozi pangermanismem a spousta lidi primo nabozensky veri, ze je to lek, ktery Nemcum pomuze k panstvi nad Evropou. Nemluvim o tom, jak skoncil napoleonismus, ktery chtel take ovladnouti Evropu a zorganisovati ji pod vedenim Francie. Staci, kdyz pripomenu, jak skoncila svetova valka, kterou tehdejsi nemecky kancler Bethmann-Hollweg prohlasil za valku Germanstva proti Slovanstvu, ackoli Slovanstvo nikdy neohrozovalo Nemecko ani Nemectvo. Porad jeste pusobi podobna velkogermanska ideologie, ale my rikame, ze kazda prozirava politika musi ocenovati situaci v delsi perspektive. V dynamice populacniho vyvoje Evropy nastavaji hluboke zmeny a jeste, vetsi zmeny je dluzno ocekavati v budoucnosti. R. 1910 skupina narodu germanskych - to neni jen Nemecko, nybrz i skandinavske staty, i Anglie - citala 152 mil., r. 1930 149- mil. Skupina romanskych narodu r. 1910 citala 108 mil. a r. 1930 121 mil. Skupina, narodu slovanskych citala r. 1810 pouze 65 mil., r. 1910 uz 187 mil. a r. 1930 226 mil. Dnes je tento pomer jeste kriklavejsi a sam reditel statniho statistickeho uradu v Berline Friedrich Bergdorfer, jeden z nejznamenitejsich znalcu otazky populacni, pise, ze bude-li to tak pokracovati, budou miti r. 1960, tedy za 22 let, slovanske narody 303 mil. a germanske vsechny dohromady - tedy nejen Nemecko - 160 mil.

Slovanstvo roste a poroste, a prece nechceme ani v nem, jak uz Havlicek psal, nikdy ztratiti svou narodni individualitu, a protestovali bychom, kdyby Slovanstvo kdykoli v budoucnosti, ktera bude jiste jina nez pritomnost, melo lidstvo ohrozovati nasilim a zotrocovanim. Dnes predevsim musime vsichni v Evrope mysliti na vazne zlute nebezpeci. Spanelsko prvni, lina druha a Evropa treti - prorokuji pesimiste, a je jich hodne, a kdyz mysli na moznost nove krvave lazne, ukazuji, ze uz ta posledni stala, jen pokud se tyka padlych a zemrelych vojaku, 13 milionu zivotu, ale ona stala ve skutecnosti 41 milionu mrtvych. Ti ostatni byli nevojaci, bezbranni civiliste, kteri padli za obet nejen valecnym hruzam, ale zejmena epidemiim, jako byla na pr. spanelska chripka. A to nemluvim ani o tech, kteri by se byli byvali nove narodili k zivotu za dobu valecnou a kteri nam dnes v populaci Evropy chybejiciho je strasna mluva cifer, pri ktere se lidske srdce jiste zor chvi, ale zachvi se stejne, kdyz myslime na dnesni barbarsky japonsky vpad do liny a na to, cim Japonsko celemu bilemu plemeni hrozi. Psal jsem o tom uz pred 34 lety, kdyz jsem byl valecnym korespondentem v ruskojaponske valce, a co jsem tehdy.napsal, mohu dnes jen opsat, osvedcilo se to uplne. Ale to neni jenom jedno nebezpeci, za chvili se bude bilemu plemeni hrozit i z Afriky a zase ne pauze z arabskeho plemene. Proste, bile plemeno naucilo barevna plemena vrazdit, valcit a ztracet respekt pred bilym plemenem. (Hlasy: Bohuzel!)