Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 102. schuze (obsah, prilohy) | Patek 4. brezna 1938

Schuze zahajena v 9. hodin 1 minutu.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomna 117 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri Bechyne, dr Czech, dr Cerny, dr Derer, inz. Dostalek, dr Franke, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, Mlcoch, inz. Necas, dr Spina, Tucny, dr Zadina, Zajicek.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Zahajuji schuzi.

Budeme projednavati porad schuze.

Pokracujeme ve spolecne rozprave o prvnich dvou odstavcich poradu, jimiz jsou:

Ke slovu je prihlasen jako prvni recnik p. sen. Foldesi. Udeluji mu slovo.

Sen. Foldesi (rusky): Slavny senate?

Letos bude nas stat slaviti 201ete vyr oci. Toto vyroci znamena nejen radost, nybrz vyzaduje i odpovedi nasi vlady o 20lete praci. Udelame soucet beze zleho umyslu, uplne nestranne a uvidime, muzeme-li se my na Podkarpatske Rusi radovati z tohoto vyroci.

Jako senator oposicni strany, ktery slouzi, svemu statu a svemu narodu, s ruskym citem a presvedcenim uznavam, ze za 20 let nelze dodelati toho, co nasi vudcove vzali na sva i bedra, a ze nebylo mozne vyplniti vse a dati kazdemu to, co mu patri, nebot vim, ze 20 let, jest kratka doba v zivote statu. Vidite, panove, ze mluvim jako uprimny obcan nasi mile republiky, a proto prosim, abyste odpovedeli nejen nam, podkarpatskym Rusinum, nybrz i jinym narodum, ktere ziji v nasem state.

Mohu rici, ze o tuto odpoved prosi v nasem state jak Nemci, tak i Slovaci, Madari a ostatni, co jste totiz udelali za 20 let pro nasi budoucnost. Vim, ze za techto 20 let dostala

Podkarpatska Rus nejmene. Nedostala toho, co nam bylo zajisteno mirovou konferenci a mirovou smlouvou, nedoslala samospravy, nedostala autonomie. Zadali jsme, prosili jsme, ale dosud jsme nic nedostali: Nas mily pan president dr Benes sice si vzal k srdci otazky Podkarpatske Prusi, takze nyni pan predseda vlady dr Hodza chce udelati poradek a odstraniti rozpor, ponevadz ¹/₃ obyvatelstva republiky neni spokojena s nynejsimi pomery. Ale ja, panove, vam reknu, ze za 18 let od naseho dobrovolneho pripojeni k republice jsme nedostali niceho. Podkarpatska Rus zada, aby pro ni co nejdrive bylo zrizeno reditelstvi post a telegrafu, vrchni soud, reditelstvi statnich drah a rozhlasove studio.

Pokud jde a ucetni zaverku za rok 1936, musim rici, ze byl rozpocet prekrocen o 2.316 milionu Kc. Tazi se, kam se podely tyto penize, nac byly vydany, nebot vim, ze na Podkarpatskou Rus pripadlo z techto penez velmi malo, a jsme nyni jeste tam, kde jsme byli pred 18 lety. U nas nebyla zrizena ani jedina tovarna, ani jedina cesta, byla pouze opravena statni silnice, vedouci do Jasiny. Nedostali jsme za 18 let ani melioraci, ani upravy rek, ktere unaseji pudu naseho chudeho sedlaka, a on.proto zije v nejvetsi nouzi. My nezadame od vas penez, my zadame svych prav, nechceme, abyste na nas doplaceli, nebot nase zeme je trikrat bohatsi nez ceske zeme. Mame spoustu drivi, ktere stoji za miliardy a miliardy. Mame solne doly, ktere jsou s to zaplatiti nam vsechny nase uredniky. Mame zelezo, zlato, petrolej, a tohoto prirodniho bohatstvi je dosti, abychom mohli ziti v blahobytu.

Nechceme od vas nic, dejte nam pouze to, co nam patri, dejte nam nasi autonomii a my vam ukazeme, ze jsme schopni ziti ze svych prostredku. Dejte nam autonomii a za pet let uvidite, ze jsme schopni ziti samostatne, ale autonomni prava, ktera jste nam jako etapu poskytli, si vezmete zpet, my vam je dame a vladnete si doma dale podle nich. Pro nas je strasne slyseti, ze bratri cesi doplaceji na Podkarpatskou Rus. My jsme jeste nemeli prilezitosti videti zvlastni bilanci Podkarpatske Rusi, ze ktere by bylo mozno se presvedciti, ze Podkarpatska Rus ma tolik a tolik prijmu a tolik a tolik vydani. Nas dobrodusny rusky lid zada jen jednoho: chleba pro sebe.

Zde se pri jedne me reci nasli nekteri panove, kteri se mne vyptavali, zili-li jsme lepe za Madarska. Musim rici, ze nam tam bylo lepe, ale od svych bratri Cechu jsme chteli jeste vice nez od Madaru a proto jsme se pripojili k ceskoslovenskemu, slovanskemu statu. Hledali jsme u vas lasku, ale ti vasi urednici, ktere jste k nam poslali, nam tuto lasku neprojevili, nebot kazdy vas urednik u nas je malym bohem a uraduje jak chce. Mentalita naseho lidu je naprosto cizi temto pristehovalcum, kteri k nam prisli nejen z historickych zemi, nybrz z Bosny a Hercegoviny a buhvi odkud. Loni se u nas uprazdnilo 40 misi u financni spravy. 1500 nasich lidi podalo na ne sve zadosti. Ze 40 mist dostalo misto jeli 11 nasich lidi a 29 mist dostali cesi.

Diky tomu, ze muzeme nyni vyvazeti sve drivi do Madarska, mohou nasi delnici dnes castecne pracovati v lesich. Ale musime vedeti, jak pracuji a co vydelavaji. Pracuji ve snehu a dostavaji 14 az 15 Kc denne. Uvazime-li, ze vetsina delniku vydrzuje svou rodinu, presvedcime se, ze na kazdeho z nich pripadaji 3 az 4 Kc denne. Kdyz jsme se pripojili k Ceskoslovenske republice, ocekavali jsme, ze bratri Cesi nam postavi tovarny, ze rozdeli spravedlive pudu mezi nase chude zemedelce, ze na ni provedou meliorace, ze nam poskytnou moznost vydelavati vice nez za Madarska. Za Madarska sel nas delnik na zne do Uher, prinesl si psenici a mel co jisti. Nyni nemame kam jiti, u nas nejsou tovarny ani prace, a obyvatelstvo se cim dale tim vice mnozi.

Nemohu pochopiti, ze v dobe, kdy vlada investuje miliardy v historickych zemich, nechce u nas zriditi ani jedinou tovarnu na papir a bunicinu a dovoluje, aby nase drivi vyvazeli do ciziny, a neopracovavali je primo v nasi zemi v nasich tovarnach. Nedivte se, panove, ze obyvatelstvo na Podkarpatske Rusi hladovi, kdyz se mu bere vydelek.

Pokud jde o autonomii, musim prohlasiti, ze vsechna tak zvana autonomni prava, ktera jsme do dneska dostali, jsou ve skutecnosti jen na papire. Zdanlive jsme dostali tak zv. prvni etapu autonomie, ale uzitku z toho vubec nemame. Co nam pomuze, kdyz ten nas i chudak guverner prijme denne 20 az 30 rozlicnych deputaci, vyslechne je, ze guvernersti urednici popisi mnoho papiru, ale guverner nemuze splniti zadosti techto deputaci proste proto, ze nema zadne vykonne moci? Nedivte se, panove, ze na takovou autonomii se musime i zlobiti i smati se ji.

Pan predseda vlady dr Hodza mi rekl, ze je ochoten vyhoveti nasemu prani a vypsati volby do snemu. K tomu musim poznamenati jen jedno. Voleb do podkarpatoruskeho snemu nelze vypisovati v dobe, kdy zapadni hranice Podkarpatske Rusi nejsou urceny a kdy 200.000 Rusu na vychodnim Slovensku ceka na pripojeni k Podkarpatske Rusi. Kdyz jsem zadal, aby nasi bratri na Slovensku byli pripojeni k Podkarpatske Rusi, volali na mne: Julius Foldesi chce pripojiti cast Slovenska k Madarsku. Verte mi, panove, jsem lepsi obcan Ceskoslovenske republiky nez lecktery mezi vami. Ja jsem nedostal od republiky ani halere, ale otevrene reknu kazdemu cizinci i Madarovi, ze ani jediny stat neni tak krasne zarizen jako nase republika. Ale chyba je v tom, ze mezi nami panuje sovinismus a ze nebudeme miti klidneho zivota ve state, dokud nebude sovinismus odstranen.

Pokud jde o zahranicni politiku, musim prohlasiti, ze se nase vlada dopustila velke chyby, kdyz nevyuzila prihodne chvile a neuzavrela pratelskeho pomeru se sousednim madarskym statem. Jiz od pocatku republiky jsme meli prilezitost ziti v klidu s nasimi sousedy. Dejiny cesko-madarskych styku mohly nas pouciti o nutnosti tohoto sblizeni. Ne marne vidite v hradcanske vladislavske sini 600lety madarsky znak a cesky podebradsky znak. Jak krasne jsou tyto dejiny. Uci nas, ze pricinou nedorozumeni mezi Cechy a Madary byli Habsburkove. Neni prekazek, aby Cesi a Madari nezili spolu bratrsky: Nebot co muze prekazeti tomu, aby madarska mensina nezila svym kulturnim zivotem v Ceskoslovenske republice, aby zde netvorila sva kulturne cenna dila, aby na pr. madarske divadlo nemohlo vystupovati nejen v Kosicich, Bratislave, Uzhorode, Levoci, Presove, Spisske Nove Vsi atd., nybrz i v Praze?

Domnivam se, ze by i Cesi mohli najiti dosti zajimavosti na madarske kulture. Habsburska politika nedorozumeni mezi narody vedla k tomu, ze pomnik madarskeho basnika Petofiho Sandora, Petrovice, ktereho uznaval cely svet, byl znicen. A bylo snad nutno niciti v Banske Stavnici pomnik braniskeho hrdiny kneze Erdesiho, ktery s krizem v ruce bojoval spolu s Rusiny a Slovaky proti Rakusanum? Nebo snad pamatny mukacevsky zamek? Proc niciti tyto pamatky slavne tradice mezi dvema narody? Madari neodstranili pomnik rakouskeho generala Hentze, ackoliv byl jejich protivnikem.

Musime se dorozumeti se svymi sousedy Madary. Madari by dnes zadali mnohem vice nez pred 4 lety, kdy jeste nevstoupil do politicke areny Hitler, diktator Nemecka, ktery dnes diktuje Rakousku, Madarsku a dechum, a oni se zatatymi zuby mu tleskaji. Zde musim rici nekolik slov k Nemcum v nasi republice. Vy, panove Nemci, kteri zijete zde u nas, nemyslete si, ze az se odtrhnete od Ceskoslovenske republiky, budete ziti lepe. Vy zde u nas panujete, vas zde kazdy uznava, ale kdybyste se pripojili k Nemecku, nemecke more by vas pohltilo. Pro vas a pro Madary je stokrat lepe pripojiti se ke slovanskemu narodu nez k velikemu Nemecku. Ja jsem s Nemci bojoval, znam je, a vic uz o tom nechci mluviti.

Kazdy ma sve idealy. Ja a my, zastupci podkarpatoruskeho lidu, mame jediny ideal, jak pomoci nasemu lidu k povzneseni, jak udrzeti nasi milou republiku a zesiliti jeji zaklady. Od Cechu jako vedouciho naroda v republice zadame, aby nam v tamto dile pomohli. Kdyby se uskutecnil tento nas ideal, ideal naseho mileho presidenta republiky a predsedy vlady dr Hodzi, pak by 30lete vyroci nasi republiky bylo radostnejsi nez letosni 20lete vyroci.

Uprimne si prejeme, aby toto pristi jubileum bylo radostne, abychom se spolecne mohli radovati s nasimi sousedy, prateli Polaky, Madary a Rakusany. Doufame, ze se dockame splneni tohoto velikeho idealu, a dejz Buh, aby se to stalo. Statni ucetni zaverku za rok 1936 neprijimam.

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je dale prihlasen p. sen. Macek. Davam mu slovo.

Sen. Macek: Slavny senate, mila kolegyne a mili kolegove!

Vzhledem k tomu, ze nam vsem nebylo mozno promluviti v debate o rozpoctu na rok 1938, vyuzivam prilezitosti dnes, abych mohl poukazati na ruzne potreby, nutne v nasem ostravskem kraji.

Dnes mame schvaliti zpravu rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu podle tisku 559, aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle clanku XIV fin. zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 21. prosince 1935, c. 245 Sb. z. a n., kterym se stanovi rozpocet na rok 1936. Dale je treba schvaliti zpravu rozpoctoveho vyboru o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1936 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku.

Statni rozpocet urcite pamatuje kazdy rok velikymi castkami na ruzne dulezite investicni prace a proto nelze take kritisovati zaverecny ucet za r. 1936. Zaverecny ucet je, opravdu take jednim z nejdulezitejsich aktu projednavanych kazdym rokem obema snemovnami. Je to ucet z odpovedneho hospodareni vlady a vykazuje vzdy ve svych vysledcich, jak se v konecnem uzaveru splnily predpoklady pro odhad celkovych prijmu a nutnych vydani.

Statni prijmy nedosahly v roce 1936 predpokladaneho odhadu. Je to prece samozrejme, protoze doba hospodarsky tak neustalena, jako byla leta posledni krise, je s hlediska odhadu prijmu velmi obtizna.

Pokud jde o vydaje, bylo take jiz generalnimi zpravodaji posl. Remesem a sen. Modrackem zdurazneno, ze vyssi vydani v r. 1936 v nekterych polozkach nesouvisela nijak s hospodarstvim uvedeneho roku, nybrz byla ucinena v drivejsich letech a teprve v r. 1936 definitivne zuctovana.

Podivejme se, ceho se prekroceni tykalo: Byl povolen vyssi kontingent brancu, nezamestnanych bylo o mnoho vice. Slo o vzrust pensi podle zakonnych norem. Byla zvysena polozka nakladu na ucitelske platy a pense nestatnich ucitelu a ucitelek. Dale bylo poukazovano na to, ze financni sprava neodhadla dobre financni vysledek prijmu a uroku z prodleni na rok 1936, ktery ve statnim zaverecnem uctu je negativni.

Generalni zpravodaj posl. Remes upozornil take na instituci mimoradnych dobropisu, jichz vyuzivaji hlavne bohatsi poplatnici, a prohlasil, ze takovym neni jiz treba uvedene vyhody dale prodluzovati. Zlepsujici se hospodarske pomery smeruji k lepsimu placeni veskerych dani. Je proto opravdu treba, aby nyni berni urady postupovaly rigorosne, aby se nevytvorily nove nedoplatky, ktere by pak bylo treba depuracnimi akcemi likvidovati.

Generalni zpravodaj - posl. Remes venoval velkou pozornost statnim podnikum. Vytkl, ze zisky statnich banskych a hutnich podniku tvori predevsim sul. Upozornil, ze kdyby nebylo tohoto monopolu, mely by uvedene podniky ztratu. Obsahla zprava gen. zpravodaje posl. Remese byla zaznamenana na 22 stranach stenografickeho protokolu o statnim zaverecnem uctu na r. 1936 a o dodatecnem rozpoctu na r. 1936.

Referenti zduraznili, ze jde o vec financne hospodarskou, ktera bude take posuzovana politicky. Generalni zpravodaj posl. Remes pochvalil kontrolni urad, ze predlozil zpravu o statnim zaverecnem uctu mnohem drive, nez byl povinen, coz je novym dukazem, ze nasi statni zamestnanci jsou na svem miste a proto plne zasluhuji, aby jim za poctivou praci bylo dano vse, co jim po pravu nalezi.

Upozornuji zde zvlaste, ze rozpocet na rok 1936 byl sestavovan jiz v kvetnu r. 1935 a proto se v te dobe nemohlo predvidati, ze v r. 1936 budou vetsi a mimoradna vydani.

Pan generalni zpravodaj posl. Remes upozornil, ze toto prekroceni bylo radne oduvodneno, a navrhl jeho schvaleni, a proto take myslim, ze nas senat da souhlas, aby byl statni zaverecny rozpocet a ucet za r. 1936 schvalen. Je velmi dulezite s tohoto mista pripomenouti, ze zahranicni obchod nasi republiky byl za rok 1936 velmi dobry. Zahranicni obchod ceskoslovensky vykazuje v prosinci r. 1936 proti r. 1935 vzestup. V cistem obchodu se zbozim presahuje dovoz v prosinci 1.016,520.000 Kc a vyvoz 907,830.000 Kc, to je skoro 1 miliarda. Celkovy obrat naseho zahranicniho obchodu cini tedy v prosinci r. 1936 skoro 2 miliardy.

Za cely rok 1936 stoupl uhrnny nas dovoz.v obchode se zbozim proti roku 1935 se 6.738,559.000 Kc na 7.903,966.000 Kc, coz znamena o 1.165,407.000 Kc vice.

Uhrnny vyvoz pak vzrostl se 7.418,214.000 Kc v r. 1935 na 8.014,367.000 Kc v r. 1936, coz znaci o 596,153.000 Kc vice.

Skoro vsechny hlavni skupiny vykazuji v r. 1936 ve shode s celkovou tendenci vzrust dovozu i vyvozu proti r. 1935.

Zahranicni obchod se zlepsil i v roce 1937 a zacina byti velmi dobry take v roce 1938, coz je mozno jen vitati.

Statnimu rozpoctu na r. 1938 byla venovana mimoradna pozornost. Zvyseny rozpocet ve prospech obrany statu je dukazem velmi neklidne a napjate mezinarodni situace. Pro nas to vsak znamena, ze jsme velmi dobre pripraveni. Nas ceskoslovensky narod nikoho neohrozuje ani valkou, ani stalymi hrozbami. Musime vsak byti stale pripraveni, ponevadz osud Habese, spanelsko a liny vola nas vsechny k obetem a k obrane.

R. 1933 bylo ve osvete vydano na zbrojeni a obranu 160 miliard Kc. R. 193.7 bylo odhadnuto, ze tato vydani cini 336 miliard Kc. V r. 1938, to znaci 20 let po skonceni svetove valky, vydava ochuzeny svet jiz 400 miliard na udrzeni ozbrojeneho miru.

Co by to znamenalo pro lidstvo, kdyby tyto obrovske sumy byly venovany na ruzne investice! Nebylo by jiste nezamestnanych. Verime pevne, ze mame vernou a udatnou armadu a dosud zijici hrdinne pluky nasich legii, v jejichz cele stoji nas milovany president dr Edvard Benes. Za nim pujdeme vzdy v dobach dobrych i zlych, ponevadz vime, ze nas hajil vzdy s uspechem jiz od r. 1915 spolu se zesnulym nezapomenutelnym presidentem T. G. Masarykem a slavnym Stefanikem. Pan president Benes byl v nasi republice 17 let zahranicnim ministrem a vedl take v Evrope svetovou politiku mirovou. Narod ma proto sveho presidenta dr Benese v lasce a bude jej vzdy a vsude podporovati.

Ceskoslovensky stat od svych hranic ustoupiti nemuze. Take predseda nasi vlady, dr Milan Hodza, ktery se tyto dny dozil 60 let ve zdravi a sile, usiluje a dosazeni pratelskych styku mezi staty stredni Evropy a snazi se spolu s nasi vladou a panem presidentem udrzeti mir.

Byl to take nas mily predseda strany posl. Antonin Hampl, ktery ve svych projevech v posledni dobe zduraznil, ze se o republiku nebojime a nasadime veskere paky, abychom uhajili mir. Rekl, ze jsme hotovi ke vsem obetem, abychom udrzeli nezavislost nasi demokraticke republiky. Dale prohlasil take nas posl. Hampl, ze chceme klidny socialnehospodarsky vyvoj. S kazdym statem chceme ziti v miru, tedy i s Nemeckem. Jsme ochotni uzavrit smlouvy, ale tyto smlouvy museji byti zabezpeceny nasimi spojenci, Francii, sovetskym Ruskem a Malou dohodou. Pocitame take s pomoci Ameriky, ktera nam neohrozene pomahala ve svetove valce. Predseda nasi strany take prohlasil, ze chceme konecne jednotu veskere pracujici tridy. Chceme rozumny vyvoj kupredu, klid, vnitrni mir a spolupraci s kazdym, kdo to s Ceskoslovenskou republikou dobre mysli. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Buday.) Pra Ceskoslovensko je v tomto okamziku prikazem, aby jako dosud pokracovalo v dosavadni zahranicni politice, a to tak, aby nase zahranicni politika byla z jednoho kusu, pevna, dusledna a verna danemu slovu, narodni tradici a statnimu a narodnimu zajmu, ktery je zalozen na jedinem vyvoji.

Pan zahranicni ministr dr Krofta prohlasil jiz v listopadu minuleho roku, jaka je a bude celkova situace, a spravne vystihl situaci do budoucna. Bylo nam tehda velmi vhod, ze pan ministr dr Krofta jasne promluvil o nasem pomeru k sovetum. Ministr dr Krofta odmitl take velmi durazne nemecke kampane proticeskoslovenske. Z minuleho expose pana ministra dr Krofty bylo jasno, jaka je.povsechna situace, ze jdeme do tezkych dob. Jsme vsak na vse pripraveni a v tom je nase sila. Sila tato opira se nejenom o vojenskou pohotovost, nybrz take o presvedceni vetsiny ceskoslovenskeho obyvatelstva. Narod ceskoslovensky valky nevyvolava, ale prohlasuje otevrene, ze se take nepratel neleka.

Aby byla spokojena v nasem state pracujici trida, je treba venovati pozornost hlavne nasim nezamestnanym a uciniti vse, aby byli radne zabezpeceni. Podle vykazu u vsech zprostredkovatelen prace:bylo koncem ledna t. r. bez zamestnani 520.000.osob. Letos je tomu 20 let, co jsme si zalozili nas samostatny stat, a proto je nutno, aby vlada venovala zvlastni pozornost nezamestnanym. Stat ziskal z pozemkove reformy pul milionu hektaru pudy a proto je velmi dulezite, aby byla zachovana podpora obcim na usidleni nezamestnanych, na pokus resiti dulezity problem vnitrni kolonisace. Neni prece pochyby o tom, ze reseni otazky vnitrni kolonisace a i rekultivace pudy bude miti jiz v nejblizsich letech dulezitou ulohu v boji proti nezamestnanosti. U ministerstva soc. pece byla jiz za tim ucelem ustavena zvlastni komise pro vnitrni kolonisaci. Stat:pridelil podle zakona o pozemkove reforme do konce r. 1936 639.000 osobam pudu; v Cechach 270.640 osobam, v Moravskoslezske zemi 145.400, na Slovensku 188.540 a na Podkarpatske Rusi 34.420 osaham. Je proto treba, aby bylo pamatovano take na nezamestnane.

Byl to nas posl. Langer, sen. Chalupnik a jini kolegove, kteri v rozpoctove debate upozornili na dulezite pozadavky naseho Ostravska, a proto je treba, aby tak dulezity nas kraj nebyl prehlizen. Upozornuji zde zvlaste s tohoto mista, ze v nasi zupe mame ustaveny klub ceskych poslancu a senatoru, ktery pracuje spolu s Narodohospodarskym sborem a Odbockou Narodni rady pro hospodarske povzneseni naseho kraje.

Co hlavne potrebujeme? zadame, aby si nase vlada prezkoumala veskere nase potreby a navrhy a podle krajni moznosti nam vysla vstric. (Vykriky sen. Mikulicka.) Cekame na likvidaci Tesinske sporitelny a sirotci pokladny, kde maji nasi vkladatele vlazeno na 10 mil. Kc. Pokud je nam znamo, byly jiz v Polsku vyplaceny obcanum polske narodnosti zalohy na zadrzene vklady. Nase obyvatelstvo to velmi tezko nese, ze dosud nedostalo ani halere. Dluznici neplati a vklady se nevyplaceji.

Nas predseda klubu poslancu a senatoru sen. Chalupnik si pravem stezoval, ze rozpocet opomiji dulezite pozadavky kraju ostravskeho, valasskeho, vsackeho, tesinskeho i opavskeho. Zduraznil, ze k velmi dulezitym ukolum patri stavba pruplavu Odra-Dunaj, ktery nas bude spojovati se Severnim a Cernym morem velmi levnou vodni cestou. Podle propoctu cini naklad na pruplav okrouhle 2 miliardy a prumysl by usetril na levne doprave az 80 milionu Kc rocne. Pani prumyslnici jsou ochotni opatriti si vlastni kapital k vystavbe, takze stat by vzal jen urcite risiko zaruky po cas stavby. Celkova stavba by trvala asi 6 let, pri cemz by na mzdy delnikum pripadlo pres 1 miliardu. Na uvedene stavbe by mohlo byti zamestnano na 20.000 delniku po 6 let. Pruplav by umoznil nasemu prumyslu schopnost souteze na zahranicnich trzich. Nebylo by u nas. nezamestnanych delniku.

Pro nas stat je zapotrebi, aby se vodocestne a vodohospodarske podnikani stalo nezbytnou soucasti verejneho investicniho podnikani. Vodocestna akce naseho statu muze byti ucelne dokoncena Teprve pruplavem od Labe a Odry k Dunaji. Je proto velmi nutno, aby pripravne prace byly urychleny a v kratke dobe dokonceny, ponevadz realisace tohoto vodocestneho veledila muze byti rozhodnuta teprve po skonceni technicko-hospodarskych studii.