Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 101. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 3. brezna 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 121 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, Machnik.

Predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu (tisk 559), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIV financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 21. prosince 1935, c. 245 Sb. z. a n., kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1936 (tisk 575).

2. Zdrava rozpoctoveho vyboru o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1936 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisky 543, 567).

3. Zprava vyboru techn.-dopravneho, zivn.-obchodneho a rozpoctoveho k vladnemu navrhu zakona (tisk 556) o prevzati akcii Csl. akciovej plavebnej spolocnosti Dunajskej v Bratislave statom od zucastnenych bank (tisk 576).

4. Zprava vyboru zahranicneho a narodohospodarskeho o vladnom navrhu (tisk 539), kterym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu dodatkova dohoda k obchodnej smluve medzi republikou ceskoslovenskou a republikou Estonskou zo dna 20. juna 1927, c. 115/1928 Sb. z. a n., podpisana v Tallinnu dna 5. aprila 1937 a uvedena v prezatymnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 9. jula 1937, c. 179 Sb. z. a n. (tisk 581).

5. Navrh posl. snemovny, aby byly prodlouzeny lhuty dane §em 43 ust. listiny ku projednani usneseni senatu o osnovach zakonu:

a) kterym se meni §§ 82 a 54 zivn. radu a § 70 zivn. zakona pro uzemi Slovenska a Podk. Rusi (tisk 2245-I);

b) o verejne strazi zemedelske (tisk 699-II);

c) o ochrane polniho majetku (tisk 702-II);

d) o otvaracej a zatvaracej hodine obchodnych miestnosti v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III);

e) jimz se meni a doplnuji nektera ustanoveni verejnonotarskych radu (tisk 493-IV).

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 17 hod. 21 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen: Dundrovi; na tento tyden sen. Chalupnikovi, Karpiskove; dodatecne na schuzi dne 23. unora 1938 sen. Wellanovi; od 3. do 5. brezna sen. Stodolovi; na 3. a 4. brezna sen. Mechurovi, dr Rehakovi, dr Szilassymu.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: do 20. kvetna 1938 sen. Bergmanovi, do 15. dubna 1938 sen. Dr Polyakovi.

Odpovedi tisky 628/1 az 628/5, 638/1 az 638/3, 640/1 az 640/6, 641/1 az 641/9. Interpelace tisky 629/1 az 629/3, 637/1 az 637/5, 639/1 az 639/4.

Zpravy tisky 642, 643.

Tesnopisecke zpravy o 93. a 99. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy o 90. az 99. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 100. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle § u 72 jedn. radu.

ve schuzi dne 23. unora 1938 prikazany vyborum navrhy:

vyborum rozpoctovemu a ust. pravnimu tisk 535,

vyborum rozpoctovemu a narodohospodarskemu tisk 546,

vyborum ust.-pravnimu a techn.-dopravnimu tisk 583,

vyborum rozpoctovemu a soc.-politickemu tisk 584.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Senat usnesl se v plenarni schuzi dne 23. unora t. r., aby slouceno bylo jednani o odst. 1 a 2 dnesniho poradu.

Projednavame tedy spolecne tyto odstavce:

Pra rozpravu stanovena byla ve schuzi dne 23. unora 1938 recnicka lhuta 1 hodinu pro recnika.

Budeme pokracovati v rozprave.

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, jimz je p. sen. Maixner.

Sen. Maixner (nemecky): Slavny senate!

Stav nasich statnich financi koncem r. 1936 charakterisoval spravne predseda nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr Horak v rozpoctovem vyboru poslanecke snemovny 11. unora t. r. temito slovy: "Od r. 1918 do r. 1936 bylo sjednano 44,5 miliard pujcek s pokladnim vytezkem a emitovana 25,8 miliard dluhu bez pokladniho vytezku, pravnich dluhu."

President dr Horak poukazal ve sve reci na vzrust pokladnicnich poukazek kratkodobych a jejich souvislost s trhem dlouhodobych statnich papiru, jakoz i na hranice urcene pevnym urokovym systemem pro prolongaci pokladnicnich poukazek. Oznacil konsolidaci a amortisaci pokladnicnich poukazek za nejdulezitejsi otazku statniho dluhu a nazval rok 1936 "rokem nejvetsiho obratu v otazce statniho dluhu vubec". President dr Horak promluvil pak o financnim stavu samospravnych korporaci, predevsim zemi, a prohlasil, ze zadluzeni zemi koncem r. 1936 cinilo: Cechy 480 milionu, zeme Moravskoslezska 592 mil., Slovensko 236 mil., Podkarpatska Rus 12 milionu. President dr Horak oznacil vysi dluhu okresu r. 1936 v Cechach castkou 1432 milionu, na Morave 258 mil., na Slovensku 31 mil., podkarpatske Rusi 0,75 mil. Podle jeho prehledu dosahly dluhy obci r. 1936 v Cechach 6.498 milionu, v zemi Moravskoslezske 2.337 mil., na Slovensku 678 mil., Podkarpatske Rusi 75 mil. Ke konci svych vyvodu apeloval president na setrnost autonomnich korporaci a minil peknymi slovy, ze by tyto korporace nemely statu delati zbytecnou konkurenci v sdelani dluhu.

Jmenovane zde cifry, chceme-li ziskati prehledny obraz nasich statnich financi, nutno doplniti ciframi z r. 1937 v tom smeru, ze mezitim statni dluh bez ohledu na nove sjednane kratkodobe pujcky stoupl na 46,8 miliard, ze obrana statu potrebovala v letech 1935 az 1938 16,2 miliardy a ze v r. 1937 potrebovala sama 6,5 miliardy noveho uveru. Tim prijdeme ke smutnemu vysledku, ze ceskoslovensky stat pri svem dvacetiletem trvani ma 50 miliard dluhu, ke kteremuzto statnimu dluhu pristupuje jeste mimo to onech 25,8 miliard, ktere president dr Horak oznacil jako dluh bez pokladniho vytezku. Uvazime-li, ze nam ceskoslovenska republika jako cast rakouskeho cisarstvi pripadla skoro zadarmo, pak jsou tyto dluhy groteskni a muze si kdokoli jednoduchym delenim statnich dluhu 20 lety vypocitati rekord tohoto delani dluhu. Statni dluhy vyzaduji uroku, statni dluhy vyzaduji amortisace, statni dluhy vyzaduji novych dani a pod tlakem novych danovych zakonu a bezohledneho predpisovani dana hrouti se hospodarsky zivot.

Sudetskonemecka strana od sveho trvani r. 1935 svymi recniky jak v posl. snemovne, tak take v senate pri kazde prilezitosti odhalovala nejbezohlednejsim zpusobem spatny stav financi.tohoto statu a napominala ke sporivosti. Odhalovani financniho stavu statu a napominani ke sporivosti vyneslo strane jmeno statu nepratelske strany, byli jsme oznaceni za nepratele statu temi, kdoz minili, ze sjednavanim dluhu takovehoto druhu jsou statotvornymi.

Statni rozpocet na r. 1936 jest preliminovan: prijmy 8.034.mil. Kc, vydani 8.032 mil. Kc, takze vykazuje prebytek 2 mil. Kc. Tak vypada vyrovnany rozpocet.

Skutecne hospodarstvi vykazuje pak ve statni ucetni uzaverce za r. 1936 8.886 milionu Kc vydani a 6.892 mil. Kc prijmu, kterezto cifry pravi, ze se castkou 1.994 mil. Kc hospodarilo pasivne. Tato pasivum byla nepreliminovanymi schodky podle cifer zpravodaje posl. Remese zvyseno na 2.316 mil. Kc.

Primo trestne prekroceni statniho rozpoctu zavinila tato ministerstva: Ministerstvo nar. obrany castkou 118,745.327 Kc, ministerstvo vnitra 595.628 Kc, ministerstvo zeleznic 45.524 Kc, ministerstvo soc. pece 115,945.356 Kc, ministerstvo ver. praci 48,049.531 Kc, pense a zaopatrovaci pozitky 3,907.457 Kc, ministerstvo financi 548,699.463 Kc.

Jsem presvedcen, ze vladni strany prekroceni statniho rozpoctu, ktere se v nasi republice stala zvykem, take letos schvali, rovnez ze my vladnimi kruhy a vladnimi stranami budeme opet oznaceni za nepratele statu, protoze odpirame souhlas k tomuto prekroceni rozpoctu. Smerodatna vladni mista stale znovu slavnostne ujistuji, ze kryti financnich potreb nikdy se nebude vyzadovat ve forme nucene pujcky. Nyni se vsak zda, ze ministerstvo financi ma prece umysl opatriti si penize nucenymi prostredky, a to nikoli tam, kde je prebytek penez, nybrz tam, kde prichazeji v uvahu mali lide, u lidovych peneznich ustavu. Jak se pravi, ma se sehnati ne mene nez pul miliardy Kc tim, ze druzstevni uverni ustavy maji byti donuceny, aby zvysily svuj stav statnich papiru. Bude-li tento natlak provaden, budou muset tyto ustavy prirozene vetsi cast svych hotovych prostredku pouziti k tomu, aby ministerstvu financi zaplatily tyto vnucene jim papiry. Jak znamo, jsou tyto.lidove penezni ustavy pateri hospodarstvi malych lidi, jsou nejdulezitejsim uvernim zdrojem pro male zemedelce, zivnostniky a obchodniky. Vime vsichni velmi dobre, jak nasledkem krise velmi stoupla potreba uveru prave malych lidi, a vime take, ze lidove penezni ustavy nikterak neplavou v penezich tou merou, aby se jim mohly odejmouti prebytecne prostredky. Jestlize ministerstvo financi nynejsi volne prostredky techto peneznich ustavu tak pronikave snizi, muze se to projeviti jen v tom, ze malozemedelci, remeslnici a obchodnici budou odriznuti od svych normalnich uverovych moznosti a budou vehnani do rukou lichvaru. Nasledkem toho jest plan ministerstva financi hospodarsky nebezpecny a vubec nesocialni a neni pripustna, aby se prave malemu cloveku ucpaval zdroj uveru, zatim co si velke koncerny bez namahy mohou opatriti obrovske castky. Musime se co nejostreji ohraditi proti takovym planum nucene pujcky na ucet maleho cloveka a cinime-li tak, budeme opet oznacovani za nepratele statu. Neschvalime novy schodek 2.316 mil. Kc, protoze dbame poradku ve statnim hospodarstvi, protoze vime, ze obcan, rolnik a obchodnik pod timto tlakem statniho dluhu a zuroceni vzdycha a stena, a protoze vime, ze delnik jako konsument pod tlakem novych dani trpi nejvice. Nedame souhlas k takovemu prekrocovani rozpoctu a k novym danim, protoze vime, ze jsme ucastni na statnich financich resp. na statnim dluhu podle nasi poplatnosti a klice obyvatelstva 23,7 % a ze ve vsech techto 20 letech trvani, nasi republiky byli jsme podvadeni o tezke miliardy, protoze musime na danich zaplatiti 23,7 % a pri vydani statu dostane senatu nejvyse 10 %.

Na techto skutecnostech nezmenily nic ani sliby ministerskeho predsedy dr Hodzi z 18. unora, ze kurs po unorove umluve zustal tyz, necht dokazi ony cifry, ktere ministersky predseda dr Hodza v rozpoctovem vyboru posl. snemovny 18. listopadu 1937 uvedl k tomu ucelu, aby povrchniho ctenare casopisu a lehkoverne a lehkomyslne lidi zmylil. Nechci rozbirati krasna slova teto reci, protoze krasnych slov bez skutku jsme slyseli dost. Jenom cifry pana predsedy vlady necht zde mluvi.

Uvedl vyslovne mezi jinym: "V prvem ctvrtleti po unorove umluve bylo prijato 4.048 novych zamestnancu, z toho bylo 88,61 % Cechoslovaku a 8,52 % Nemcu, mimo to 17.982 pomocnych delniku, z toho 84,95 % Cechoslovaku a 14,82 % Nemcu. V dalsim ctvrtleti bylo prijato 2.847 zamestnancu, z toho bylo 83,18 % Cechoslovaku a 12,6 % Nemcu. Prijimani Nemcu tedy ve druhem ctvrtleti po unorove umluve jiz stouplo." To jsou slova pana ministerskeho predsedy dr Hodzi, ktera potvrzuji jen to, ze take po unorove umluve nemecke obyvatelstvo bylo ukraceno o tezke miliony zaplacenych danovych penez. Obrat cifer, vyjadreny v procentech, sjednal by spravedlnost teprve behem mnoha let.

Poukazali jsme v casopisu "Zeit" z 18, unora, str. 3 na to, ze od 18. unora bylo zrizena 31 ceskych obecnych skol a 13 ceskych mestanskych skol, z toho mnohe zbytecne, a ze Nemci obdrzeli pouze 2 obecne skoly a 2 mestanske skoly, ktere jeste k tomu nikoli statem, nybrz nemeckym spolkem Kulturverband musi byti vydrzovany.

Pan ministr dr Fr. Spina se starostou svazu Bund der Landwirte Gustavem Hackerem poradal v poslednim case potulny cirkus republikou, a kdyz obyvatelstvo ztratilo viru v hajeni narodnich zajmu temito dvema pany, pan ministr Spina velmi mnoho mluvil o podporovani zemedelstvi a minil, ze on I sam je opravnen jako vysokoskolsky profesor! podporovati a zachraniti zemedelstvi. Velice vychvalovana byla tato rec v casopisu "Westbtihmsche Stimmen" z 12. unora 1938. Redaktoru tohoto listu vloudila se nemila chyba, jelikoz o dve strany dale po velkem vytyceni Spinovy reci trpce si stezuje do toho, ze v ministerstvu zemedelstvi ze 355 systemisovanych mist jsou pouze 4 obsazena Nemci a ze mezi temito Nemci neni ani jediny nemecky zemedelec. Sefredaktor si dale stezuje, ze v byvalem pozemkovem urade ze 147 spravnich uredniku jsou pouze 3 Nemci. Ke konci prichazi k tomu, ze ze 736 uredniku ministerstva zemedelstvi je pouze 7 Nemcu, t. j. 0,9 %. Pri stanovisku tohoto listu ubylo by byvalo ucelnejsim prinesti tyto smutne skutecnosti o dve cisla pozdeji, ponevadz poukaz na tuto vec prinesl pozornemu ctenari dukaz, ze se ministr Spina nestaral ani o zemedelstvi ani o ministerstvo zemedelstvi. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Bas.)

Ze unorova umluva pana predsedy vlady i dr Hodzi nemecke obyvatelstva tezce zklamala a vzala mu posledni paprsek nadeje, ukazuji s dostatek data a cifry nasich novin. Zneuzival bych prilis trpelivosti slavneho senatu, kdybych se chtel timto oborem dale zabyvati. (Sen. Schmidt [nemecky]: Bylo by to vsak velmi zajimave!) Jest na soude a.pochopitelne, ze si obyvatelstvo preje, aby 18. unor take s hlediska me vlastni domoviny, okresu lanskrounskeho, byl osvetlen, a prosim predem za prominuti, jestlize prichazim s takovymi vecmi do nebe volajiciho bezpravi, ktere se prihodilo me vlastni domovine, zaroven domovine pana ministra dr Fr. Spiny a jeho synovce, starosty mesta Lanskrouna.

Obec Orlicky, vysoko v horach na svazich cerne Hory, na ktere je Kramarova chata, jest narodnostne tezce ohrozena. Obecni hostinec prede dvema roky vyhorel, ministerstvo narodni obrany odeprelo opetne vystaveni tohoto obecniho hostince, ktery je uprostred obce. Pan ministr narodni obrany Machnik naridil po me rozpoctove reci minuleho roku prisne vysetreni, odvolal vydany jiz zakaz stavby do 48 hodin a stavbu povolil. Vyslovuji panu ministru Machnikovi jeste jednou s tohoto mista svoji uctu. Cesta utrpeni pro tuto obec zacina vlastne teprve po 18. unoru.

Zadost za povoleni pujcky lezi u zemskeho uradu jiz rok nevyrizena. Okresni urad hostinskou koncesi zrusil, protoze - je to ironie vykladu zakona! - podle §u 57, odst. 2 zivn. radu nebyla 'koncese po dobu 6 mesicu provozovana. Hostinec vyhorel a obec nedostala stavebni povaleni. Pravdepodobne obec opomenula cepovati pivo vedle vyhoreleho hostince pod jabloni, a to by bylo byvalo take zakazano.

Nekolik ceskych domku z obci Jablonne n. Orl. a Jamne n. Orl. bylo privteleno k obci Orlicky teprve potom, kdyz "Narodni jednota" odskodnila tyto dve ceske obce castkou 40.000 Kc. Moje intervence u zemskeho presidenta dr.Sobotky koncila velmi laskavymi slovy, po nichz nasledoval objasnujici pripis s konecnou vetou, ze pan zemsky president tuto zalezitost bude miti v patrnosti.

V tabakove tovarne v Lanskroune bylo 15 delniku tezce potrestano vyloucenim z prace az.na 30 mesicu proto, ponevadz byli cleny sudetskonemecke strany a vcas nevystoupili. Tito tezce poskozeni chudi nemecti delnici jeli na doporuceni aktivistickeho lanskrounskeho starosty k jeho stryci ministru dr Fr. Spinovi se zadosti o milost a dostalo se jim tam krasnych slov, zadost o milost nebyla pres tato krasna slova vyrizena a potrestani delnici museli si ulozeny tezky trest odpykati. Misto tovarniho lekare ubylo udeleno ceskemu lekari, ktery zaroven provadi zubolekarstvi, a provadenim tohoto oboru lekarstvi byli vsichni nemecti zubni technikove mesta Lanskrouna pripraveni vetsim dilem o vydelek.

Do tabakove tovarny bylo prijato 6 delniku, mezi nimiz jsou pouze 2 nemecti aktivisticky organisovani delnici. U statniho lesniho uradu v Lanskroune bylo poslednich 5 nemeckych lesniku, patrne z duvodu bezpecnosti statu, prelozeno do ceskeho uzemi.

4 nemecti ucitele byli podle osobnich informaci u zemske skolni rady na navrh ministerstva narodni obrany z duvodu bezpecnosti statu z trestu prepazeni a z tehoz duvodu jeden profesor aspirant zprosten sve sluzby s poznamkou, ze se jiz nesmi uchazeti o zadne misto ve statni sluzbe. Nave postavena financni budova, ktere, mimochodem receno, nebylo vubec zapotrebi, byla zadana ceske stavebni firme, ackoli v Lanskroune je 7 nemeckych stavitelu, kteri by byli stavbu takoveho druhu take dokazali provesti.

Hlavni sklad tabaku 'byl zadan ceskemu uchazeci. Okresni urad v Lanskroune zada od urciteho tamniho prumysloveho podniku uplatneni klice obyvatelstva 37 % vzhledem k tomu, ze nemecke obyvatelstvo u tehoz uradu je zastoupeno jenom 1 %. Pres toto bezpravi bylo misto okresniho lekare obsazeno Cechem. Cesky rada dr Pracky minil to take dobre s nemeckym obyvatelstvem a byl proto na nalehani "Narodni jednoty" povolan k zemskemu uradu do Prahy.

Do cetnicke skoly hlasilo se take mnoho nemeckych uchazecu, pouze 2 cesti zadatele byli prijati. U okresniho soudu v Lanskroune mohl by si trestni soudce osvojiti lepsi jazykove znalosti. O zastani vypsaneho mista. revidenta budu zniti jeste pozdeji prilezitost obsirneji promluviti. 54 lety, vyborne kvalifikovany urednik byl pri povysovani preskocen a 31 lety cesky uchazec obdrzel toto systemisovane misto. Zcela zbytecne, a aby se dovrsila mira nespokojenosti nasich Nemcu v okresu lanskrounskem, byla zrizena v tomto okresnim meste ceska lekarna, pro kterou tu neni sebe mensi potreby.

O podobnych vecech, jako jsou ty, ktere jsem o sve uzsi domovine uvedl, mohl sem pri svych cestach v posledni dobe slyseti skoro ve visech schuzich a proto jsme vnitropoliticky s unorovymi sliby a se zcela obracenym, nemecke obyvatelstvo popuzujicim vysledkem techto slibu naseho ministerskeho predsedy nespokojeni. Proto budeme take hlasovati proti prekroceni statniho rozpoctu na r. 1936.

Nase nespokojenost vztahuje se v neposledni. rade na nasi zahranicni politiku, ktera neustale vrcholi v navazani dobrych, pratelskych sousedskych styku s nasim nejvetsim sousedem, Nemeckou risi. Po prohrane valce byl nemecky narod moralne pokoren, hospodarsky znicen a oloupen o sve statni finance. Bez jakekoli cizi pomoci stal se z porobene Nemecke rise velky, mocny, o rozmach usilujici stat, kolem kterehozto mocenskeho cinitele toci se dnes politika Evropy, ba rekl bych politika sveta. Zatim co nase zahranicni politika stale jeste pracuje podle stareho kopyta kolektivni bezpecnosti, to jest sevreni a drzeni Nemecke rise v sachu, smysli svet jiz davno jinak. Zatim co my provadime politiku kolektivni bezpecnosti, upevnuji jine staty svou moc a hledaji za tim ucelem:s uspechem dobrou shodu s Nemeckem. Anglie vyslala pred nedavnem sveho nynejsiho zahranicniho ministra lorda Halifaxe do Berlina, a zda se, ze rozhovory podle nynejsich udalosti v Londyne ubyly korunovany plnym uspechem navazane mirove politiky.

Italsky vudce statu Mussolini bude na svoje prijeti v Berline vzpominati po cely svuj zivot. Tento velky statnik mluvil tam v nemeckem jazyku k celemu svetu. Jihoslovansky ministersky predseda Stojadinovic byl v Berline. Madari a Polaci tihnou k Berlinu. Vyjednavani rakouskeho vudce statu dr Schuschnigga s vudcem Nemecka vytvari konecne snesitelne politicke a hospodarske pomery v Rakousku a treba kratka doba vlady ministerskeho predsedy Gogy ukazala, ze pomery v Rumunsku nejsou takove, jak se kral Carol domniva a ze na techto politickych pomerech v Rumunsku ani vojenska diktatura kralem dosazena a novy volebni zakon niceho nezmeni.

Takove jsou pomery v zahranicni politice ve stredni Evrope a jestlize velky statnik a verny syn ceskeho naroda, posl. Beran jmenem ceskych agrarniku poukazal na pasivni obchodni bilanci s Francii, na financni pomery tohoto statu a stale tam vzrustajici komunismus a na to, ze nejvetsim dovozem z Ruska jest cla prosty dovoz komunistickych idei do Ceskoslovenske republiky, zdokonaluje to tento zahranicne politicky obraz a opravnuje k obave, ze jsme v nasi republice velmi blizko spanelskym pomerum. Bylo by tedy nejvys na case, aby take nas ministr zahranici dr Krofta jednou jel do Nemecka. Mam za to, ze by byl usetril obrovske opevnovani a z toho plynouci nove statni dluhy 16 miliard, kdyby byl jiz jednou zajel do Nemecka. Snad by byl dosel k poznani, ze ani nova moderni opevneni nezadrzi ani nezmeni zahranicne politicke pomery v Evrope. Jestlize znovu a znovu nabadame k navazani snesitelnych pomeru s Nemeckem, kterych - a to bych chtel vyslovne zdurazniti - mozno dosahnouti jedine ve shode s 3¹/₂ mil, sudetskych Nemcu a s jejich nejvetsimi representanty, pak jsme oznacovani za nepratele statu, kteri chteji odtrhnouti uzemi od Ceskoslovenske republiky.

Jsme take oznacovani za nepratele statu, jestlize ten neb onen ze sudetskonemecke strany pro sve zotaveni aneb z jakekoli jine soukrome priciny podnika cestu do ciziny. Ceske statniky nalezame v dobe dovolenych na celem svete. Vidime ceske politiky v Italu a v Nemecku traviti dny klidu a dovolene. Cinime-li totez my, pak se o nas povida, ze provozujeme politiku irredenty. Bez ohledu na tyto vycitky ubudeme i nadale podnikati sve cesty do ciziny, vec ma se jen tak, ze nekdo na takovych cestach zde a onde vzbudi casto neprijemnou pozornost, kdezto my jsme pri svych cestach na zotavenou v cizine, aniz bychom provadeli zradu na state, nalezali pratele, ba jeste vice, pratele, kteri s nami citi, ze mame pratele v Anglii, je znamo a potvrzuji ta prave politicke pomery poslednich dnu v Anglii. Nemecke obyvatelstvo rakouske stoji z 80 % za nami a jen 20 % rakouskeho obyvatelstva ovladalo dosud tento stat.

V Jugoslavii jsme nasli mnoho pratel. Madari jsou nam nakloneni, ponevadz vedi velmi dobre o utlacovani Madaru v cizine. V Polsku mame velmi mnoho pratel a rumunske pomery nechci blize liciti. Rumunsti Nemci bez rozdilu politickeho smeru semkli se podle naseho vzoru. Italie jde za svym vudcem, a proto take ma.italsky narod soucit s nasim postavenim. Jestlize s pychou mluvim o tom, ze si nas 3¹/₂ mil. sudetskych Nemcu v Ceskoslovenske republice cizina vazi a nas ocenuje, opak chci se o Nemecke risi zminiti naposled, ponevadz nemecky narod sve sympatie k nam s dostatek spontanne dokazal.

Pravne myslici lide ceskeho naroda nebudou nam to zcela jiste zazlivati, jestlize my tyto sympatie a dukazy pratelstvi s diky kvitujeme. Jestlize jsme vdecni za takove sympatie, pak neni to jeste zadnym duvodem k tomu, abychom byli oznacovani za nepratele statu a irredentisty. Nedavno mel jsem na jedne velke schuzi v Krasne Lipe velmi srdnateho ceskeho odpurce jmenem Jan Zeman, a ten minil ke konci svych skromnych: vyvodu, abychom se vystehovali, kdyz se nam to zde v republice snad nelibi. My se vsak nechceme vystehovati, nybrz my nechceme nic jineho nezli pravo dane nam ustavou; ono pravo, ktere chceme miti utvrzeno 6 navrhy zakonu sudetskonemecke strany, nechceme nic jineho, nezli abychom penize, kterymi my podle poplatnosti a obyvatelstva prispivame 23,70 % ke statnimu hospodareni, dostali v nejake forme zase 23,70 % zpet, nechceme nic jineho, nezli abychom se mohli v kulturnich vecech s materskym narodem krvi a kulturou, spojenym po svem zpusobu vyziti. V jubilejnim roce budete, vazeni panove ceske narodnosti, a take my, Nemci, delati bilanci a drzave v r. 1918 a o narodnostni drzave v r. 1938. Nase bilance bude tezce pasivni a budou muset vzniknouti obavy, ze za nekolik desetileti alespon navenek zmizime z mapy Ceskoslovenske republiky.

Vy jste po porazce na Bile hore nezanikli. Narod, ktery si zachova narodni sebevedomi, nemuze byti znicen, a tuto okolnost mejte stale na mysli pri sve budouci vnitrni a zahranicni politice sveho statu. Take my nezanikneme, povedeme svuj obranny boj az do krajnosti, protoze je spravedlivy a za nami bojujicimi stoji nejen nasi jiz drive zmineni pratele z cele Evropy, nybrz za nami bojujicimi stoji take nas Pan buh. (Potlesk senatoru sudetskonemecke strany.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je dale prihlasen pan sen. Olejnik. Udeluji mu slovo.