Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 100. schuze (obsah, prilohy) | Streda 23. unora 1938

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 123 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, dr Zadina.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce Fritsch.

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu (tisk 559), aby byl dan Narodnim shromazdenim souhlas podle cl. XIV financniho zakona republiky Ceskoslovenske ze dne 21. prosince 1935, c. 245 Sb. z. a n., kterym se stanovi statni rozpocet na rok 1936 (tisk 575).

2. Zprava rozpoctoveho vyboru o statnim zaverecnem uctu republiky Ceskoslovenske za rok 1936 spolu s ucty statniho bytoveho fondu a davky z majetku (tisky 543, 567).

3. Zprava vyboru tech.-dopravneho, zivn.- obchodneho a rozpoctoveho k vladnemu navrhu zakona (tisk 556) o prevzati akcii Csl. akciovej plavebnej spolocnosti Dunajskej v Bratislave statom od zucastnenych bank (tisk 576.

4. Zprava vyboru zahranicneho a narodohospodarskehoo vladnom navrhu (tisk 539), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu dodatkova dohoda k obchodnej smluve medzi republikou Ceskoslovenskou a republikou Estonskou zo dna 20. juna 1927 c. 115/1928 Sb. z. a n., podpisana v Tallinnu dna 5. aprila 1937 a uvedena v prezatymnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 9. jula 1937, c. 179 Sb. z. a n. (tisk 581).

Mistopredseda dr Hruban zahajil schuzi v 16 hodin 50 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. dr Buday, Jancek, dr Krcmery, Panek, Pichl; na tento tyden sen. dr Milota.

Mistopredseda dr Hruban konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene sen. Donatovi a Frankovi do konce dubna1938 sen. Roudnickemu a Sladkemu na pul roku, sen. dr Ziskovi na jeden mesic.

K poukazu mistopredsedy dr Hrubana precetl zapisovatel sen. dr. Karas pripis predsedy vlady ze dne 28. prosince 1937, c. 10.960/1076 S m. r.:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem ke svemu dopisu ze dne 30. rijna 1937, c. j. 9017/1076 5-37 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294. Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd., bude pana ministra obchodu Mlcocha zastupovat pan ministr narodni obrany Machnika navzajem pana ministra narodni-obrany Machnika bude zastupovat pan ministr obchodu Mlcoch.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

Interpelace tisky 586/1 az 586/7, 588/1 az 588/4, 623/1 az 623/5, 625/1 az 625/2.

Odpovedi tisky 587/1 az 587/3, 624, 626/1 az 626/2.

Vladni navrhy: tisky 627, 630, 631, 634 az 636 - prikazany vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu; tisk 632 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu; tisk 633 prikazan vyborum zahranicnimu, techn.-dopravnimu a rozpoctovemu. Vyborum bylo ulozeno, aby o vladnich navrzich tisky 632, 635 a 636 podaly zpravy ve lhute co nejkratsi.

Tesnopisecke zpravy o 90. az 92. schuzi senatu N. S. R. Cs.

"Z cizich parlamentu", rok 1938, roc. XIX. c. 1 a 2.

Zapisy o 98. a 99: schuzi senatu N. S. R. Cs. byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

vyboru imunitnimu zadosti:

kraj. soudu v Jicine za udeleni souhlasu k trest. stihani sen. Tschakerta pro precin podle §u 14, c. 1 zak. cis. 50/23 Sb. z. a n. (c. 6988),

kraj. soudu v Liberci za souhlas k trest. stihani sen Maixnera pro trestni ciny podle §§ 14/1, 14/5, 18/2 zak. 50/23 (c. 7220 ),

kraj. soudu trest. v Praze za souhlas k trest. stihani sen. Kreibicha pro precin proti cti, spachany tiskem (c. 7240 ),

kraj. soudu trest. v Praze za souhlas k trest. stihani sen. Kreibicha pro precin proti cti, spachany tiskem (c. 7241),

kraj. soudu trest. v Praze za souhlas k trest. stihani sen. Kreibicha pro precin proti cti; spachany tiskem (c. 7243),

kraj. soudu trest. v Praze za souhlas k trest. stihani sen. Kreibicha pro precin proti cti spachany tiskem (c. 7282),

kraj. soudu v Jicine za udeleni souhlasu ke stihani sen. Tschakerta pro preciny podle §u 14, c. 1, 5 zak. 50/23 Sb. z.a n. (c. 7304),

kraj. soudu trest. v Praze za udeleni souhlasu k trest. stihani sen. Pauluse pro trestni cin proti cti (c. 7367).

*

Mistopredseda dr Hruban (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Navrhuji, aby bylo slouceno jednani o odst. 1 a 2 dnesniho poradu, podle §u 39 jedn. radu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je schvalen.

Budeme tedy projednavati odst. 1 a 2, jimiz jsou:

Zpravodajem o obou odstavcich poradu za vybor rozpoctovy je p. sen. Modracek. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Modracek: Slavny senate!

Podle zaverecneho uctu byly za r. 1936 v jednotlivych ministerstvech prekroceny rozpoctove vydaje v celkove vysi 813, 788.056 Kc, a to u kap. 5, 15, 16, 17, 18 a 19. U dvou kapitol, a to kap. 6, ministerstvo vnitra,. a u kap. 15, ministerstvo zeleznic, prekroceny byly vydaje osobni, pri cemz u kap. 6 prekroceni celkovych vydaju

nenastalo.

U kap. 5, ministerstvo nar. obrany, bezi o prekroceni v dusledku priznani mimoradneho pridavku vojenskym gazistum podle vladniho usneseni z 13. brezna 1936 a v dusledku dokonalejsiho vybudovani armady, jak toho pozadovala a pozaduje 3 kriticka zahranicni situace. Vydaj ten v castce 118,745.327,95 Kc nemohl byti pri sestavovani rozpoctu predvidan a proto dluzno prekroceni to uznati.

Prekroceni osobnich vydaju u kap. 6, ministerstvo vnitra, v castce 595.628,30 Kc zpusobeno bylo vyplatou mimoradneho cetnickeho pridavku, jez rovnez nemohlo byti v rozpoctu predvidano. Ostatne, jak podotceno, celkove vydaje teto kapitoly nebyly prekroceny.

U. kap. 15, ministerstvo zeleznic, prekroceny byly osobni vydaje o pomerne nepatrnou castku 45.524,50 Kc, jez uhrazeny byly az na castku 3741,90 Kc usporami v jinych vydajich, takze vyplynulo jen zminene nepatrne prekroceni v celkovych vydajich kapitoly.

Zato o znacnou castku 115,945.356,95 Kc prekrocen byl rozpocet v kap. 16, ministerstvo soc. pece. (Hluk.)

Mistopredseda dr Hruban (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj sen. Modracek (pokracuje): Prekroceni bylo zpusobeno skoro vyhradne zvysenou potrebou na peci o nezamestnane. Jiste zlepseni, jez se projevovalo v hospodarskych pomerech r. 1935, vedlo k tomu, ze v rozpoctu byla na nezamestnane preliminovana stejna castka 650 mil. Kc jako v rozpoctu na r. 1935, ackoliv toho roku, tato castka zdaleka nedostacovala. Ukazalo se vsak, ze pocet nezamestnanych v prvnich dvou mesicich r. 1936 proti ocekavani prekrocil znacne pocet nezamestnanych pocatkem roku minuleho, dosahnuv v lednu r. 1936 cisla 850.000 a teprve v dalsich mesicich se zmensoval. Tim vzesly ministerstvu soc. pece nepredvidane vydaje, jez nebylo mozno uhraditi rozpoctovou castkou. Mensi merou prispelo k prekroceni rozpoctovych vydaju v teto kapitole zlikvidovani pohledavky Vseobecneho pensijniho ustavu, opirajici se o § 124, odst. 13 zakona c. 25/1929, dale zvyseni vydaju na peci o valecne poskozence v dusledku oziveni naroku na duchod urciteho poctu valecnych poskozencu, jejichz vlastni prijem poklesl pod hranici, ktera vylucovala doma narok na duchod z titulu poskozeni valkou.

Dale byly prekroceny rozpoctove vydaje na starobni pense skoro o 3 mil., jezto pocet percipientu starobni podpory byl v roce 1936 vyssi nez bylo v rozpoctu predpokladano.

V kap. 17, ministerstvo zdravotnictvi, doslo k prekroceni preliminovanych vydaju o 48,049.531,95 Kc uhradou lecebnych vydaju verejnym nemocnicim na Slovensku a Podkarpatske Rusi, jez jim stat dluhoval z minulych let.

V kap. 18, odpocivne a zaopatrovaci platy, prekroceny byly rozpoctove vydaje o 3,907.457,15 Kc. Prekroceni bylo zpusobeno vyssi potrebou na trvale vysluzne, jezto pribylo prijemcu s vyssimi odpocivnymi platy, dale vyssi potrebou na vdovske a sirotci pense a na podpurne leceni.

Nejvetsi prekroceni vykazuje kap. 19, ministerstvo financi, a to celkem 548,699.463,59 Kc. Prekroceni - toto se vsak netyka vlastni financni spravy, kde se dosahlo 21 mil. uspor, nybrz Vseobecne pokladni spravy, druheho oddilu teto kapitoly. V predni rade nastalo prekroceni rozpoctu v titulu prispevku statni spravy na uhradu statniho dluhu o 199 mil. Kc, jelikoz rozpocet nepocital s vyssi potrebou, ktera v dusledku uvernich operaci nastala r. 1936. Dalsi polozka 150 mil. Kc na nakup cennych papiru je pouze polozkou suctovaci, jiz odpovida vysledek obratu v cennych papirech. Ostatni polozky prekroceni krome nekolika mensich polozek jineho druhu jsou vydaje z titulu statnich zaruk a vydaje na sanaci nebo podporu peneznich ustavu a druzstev.

Souhrnna castka poslednich vydaju je znacna, nebot dosahuje vyse 239,246.705,90 Kc. Az na male vyjimky jsou to pohrichu polozky ztratove. Tak bylo zaplaceno za Chmelarsky syndikat a za Prazske vzorkove trhy 18¹/₂ mil., na soudni vyrovnani Uverni banky v Ziline 14 mil. Kdo ji spravoval, nevim. Nejvetsi polozky 60 mil. na sanacni vklad v Tatra-bance v Turc. Sv. Martine a 140 mil. pro Moravskou banku jsou vydaje starsiho data z let 1928 a 1929, jez teprve r. 1936 byly ve vydajich statni spravy vyuctovany. Prvy byl veden v pokladnich hotovostech statnich, tam byl skryt, druhy jako ulozena hotovost konsolidacniho fondu. Tyto vklady byly predmetem kritiky jiz v letech minulych, proto upoustim od posouzeni tohoto jiste ne prave vhodneho zpusobu zakryvani mimoradnych vydaju, zejmena vydaju takove kvality, jako jsou prave tyto sanacni fondy. Konstatuji, ze je to po druhe v poslednich letech, ze vlada pozadala pred projednanim statniho zaverecneho uctu o souhlas Narodniho shromazdeni k prekroceni rozpoctu. Tentokrate, konstatuji s povdekem, to ucinila bez jakehokoliv donucovani. Minule jsme museli vladu k tomu tak trochu prinutit jakousi malou resistenci rozpoctoveho vyboru senatu. Doufam, ze v teto veci bude vlada jiz konati napriste svoji povinnost.

Navrhuji, aby dan byl souhlas podle cl. XIV financniho zakona ze dne 21. prosince 1936 k uvedenym prekrocenim.

Nyni prikrocime k druhemu dulezitejsimu bodu poradu. Statni zaverecny ucet za r. 1936 projednavame v plenu. senatu opetne trochu pozde. To vsak neni vinou rozpoctoveho vyboru, ktery byl se svou zpravou hotov jiz 23. listopadu minuleho roku. Prisla vsak v mezidobi do senatu rada dulezitych predloh, jez zabraly uplne volny cas: rozpocet na r. 1938 a t. zv. uhradove predlohy s radou novych dani, jimz bylo nutno dati prednost. Ponevadz pani senatori meli zaverecny ucet v rukou jiz v rijnu a zpravu rozpoctoveho vyboru jiz v listopadu, mohl se kazdy senator, ktery mel chut probirati se touto spoustou cifer, obsazenych na 588 tiskovych strankach, zasvetiti do vysledku statniho hospodareni v predlonskem roce a pouziti toho pri projednavanych predlohach. Tak to take namnoze bylo cineno. My dnes vykoname jen svou ustavni povinnost, ze parlamentarne projedname obsahly tisk, ktery nam predlozil - a musim opetne s povdekem konstatovati, ze vcas - Nejvyssi ucetni a kontrolni urad.

Povsechny posudek o statnim hospodareni za rok 1936 mohl bych shrnouti ve dvou vetach:

Jevi se v nem jednak dusledek pozvolneho ozdravovani hospodarskych a financnich pomeru po nekolika letech tezke krise, jednak ucinek nejistych politickych pomeru zahranicnich.

Pokud se prveho tyce, vidime proces ozdravovaci predne na podstatnem zvyseni statnich prijmu preliminovanych proti roku predchozimu 500 mil. vyse, z cehoz na zvysene prijmy z dani a davek pripada 460 mil. Kc. Jestlize mely na vzrust danovych prijmu vliv toho roku zavedene dobropisy na dane predem placene, vyvazovaly to na druhe strane opet prace spojene s rozsahlou depuraci, provadenou toho roku, jez mely za nasledek, ze. nemohly byti radne vyrizovany upominky a exekuce, takze muzeme tvrditi, ze rok 1936 je po strance danovych prijmu jiz skutecne ukazovatelem vzestupne linie, coz ostatne potvrdily vysledky za rok 1937. Tento priznivy zjev potvrzuji nam ostatne i vysledky statnich podniku. V roce 1935 vykazaly statni podniky ve svem souhrnu zisk pouze 609 milionu, jen asi o 10 milionu vyssi nez v roce 1934; nejhorsi vysledek byl tusim v roce 1933, kdy se i vykazal zisk pouze 460 mil. ze vsech statnich podniku. Naproti tomu za rok 1936 vykazan byl zisk 897 mil., temer dvakrate vyssi nez byl v roce 1933 a o 208 mil. vyssi nez za rok 1935. Na tomto pomerne priznivem vysledku participuji krome tabakove rezie, ktera zustava stale na jednom miste, temer vsechny skupiny statnich podniku, bud tim, ze zvysily sve zisky, nebo tim, ze snizily sve deficity. Nejvetsi merou prispely k celkovemu vyssimu vynosu statnich podniku csl. statni drahy, jez snizily svuj deficit proti roku 1935 o 164 mil. Kc.

Pres prave uvedene zlepsene vysledky nepodarilo se jeste v roce 1936 dostati skutecne statni prijmy do rovnovahy s prijmy rozpoctovymi. Mezi prijmy predvidanymi rozpoctem na rok 1936 a skutecnymi prijmy jevi se schodkovy rozdil v castce 479 mil. Kc. Ponevadz vydaje proti rozpoctu na druhe strane velmi znacne stouply, objevil se pokladni schodek temer 1400 mil., ktery s pripoctenim nepreliminovanych vydaju hrazenych z rozpoctovych prijmu stoupl na 1760 mil. Kc. Schodek ten zavinen byl krome zminenym schodkem prijmovym, znacnym prekrocenim rozpoctovych vydaju jednotlivymi ministerstvy, o cemz bylo jiz promluveno, dale nepreliminovanymi vydaji, pro nez nebyly stanoveny zvlastni prijmove zdroje a jez proto pripadaji k tizi rozpoctovych prijmu, a jejichz castka cinila 361 mil. Hlavni polozku techto nepreliminovanych vydaju tvori nahrady Csl. obilni spolecnosti za roky 1934 az 37 v castce 240 mil., o niz se dale jeste zminim.

Statni zaverecny ucet vykazuje dve skupiny nepreliminovanych vydaju: jednak nepreliminovane vydaje prave dotcene, jez pripadaji k tizi rozpoctovych prijmu, jednak nepreliminovane vydaje, hrazene ze zvlastnich prijmovych zdroju, zejmena pochazejicich z uvernich operaci. Tato druha skupina nepreliminovanych vydaju cinila okrouhle 3120 mil. Kc a ovsem nejvice zatizila statni hospodarstvi v roce 1936. Nejvetsi cast techto vydaju, temer dve tretiny, pripadla na potreby narodni obrany, k cemuz castecne bylo jiz pouzito pujcky na obranu statu. Ostatni vydaje jsou temer vyhradne investicni povahy, vyplyvajici hlavne ze zakona o pujcce prace, dale je tu obsazen staly vklad v Narodni bance ceskoslovenske podle §u 3 zakona c. 262/1936 o nove uprave ceskoslovenske meny, hrazeny v prijmech stejnou protipolozkou. Je to vysledek druhe devalvace ceskoslovenske koruny.

Ze mimoradne vydaje na obranu statu, k nimz jsme nuceni zahranicni situaci, nelze hraditi z beznych prijmu, i kdyby jejich vysledky byly sebe lepsi, rozumi se samo sebou. Po te strance jsme nuceni se sprateliti s obetmi sebe vetsimi, nebot jde o nejvyssi zajmy republiky, a proto nesmeji nas zarazeti ani miliardove schodky mezi preliminovanymi prijmy a skutecnymi vydaji. Veliky pokles prijmu z dani a davek, zpusobeny hospodarskou depresi, a mimoradne vydaje na zmirneni,socialni bidy v dusledku velike nezamestnanosti, mel ovsem ten neprijemny nasledek, ze v letech predchozich nove emise statnich pujcek byly z nejvetsi casti pohlceny rozpoctovymi deficity, takze nezbylo nez na ucely, k nimz byly urceny, znovu si vypujcovati kratkodobymi pokladnicnimi poukazkami, cimz zatezovano bylo statni hospodareni nasledujicich let. To, co se prihodilo s pujckou prace, stalo se tez s pujckou na obranu statu, z niz v roce 1936 bylo pouzito pouze 438 milionu a na dalsi vydaje z titulu teto pujcky bude nutno si znovu vypujcovati. Neprihlizim tu k vydaji v castce 1.148 mil. z fondu pro vecne potreby narodni obrany, hrazenemu vsak z jinych uvernich zdroju.

Jak znamo, vynesla pujcka na obranu statu na nase pomery znacnou castku temer pul ctvrte miliardy Kc, coz svedci o tom, ze obyvatelstvo nejen statu duveruje, ale je ochotno poskytnouti mu vseho, co je nutno k jeho zabezpeceni. Ponevadz statni vydaje, nekryte rozpoctovymi prijmy, byly mnohem vyssi nez vynos teto pujcky, musilo se i v roce 1936 ve velke mire pouziti uhrady kratkodobymi resp. nezalozenymi pokladnicnimi poukazkami. Tim dostoupily uverni operace v tom roce mimoradne vyse 4879 milionu. Statni dluh zvysil se vsak vice nez udava tato castka, totiz o 5.603 miliony - je to, pokud se pamatuji, nejvyssi zvyseni statniho dluhu v letech povalecnych - a to v dusledku mimoradnych akci, jez nemely vlivu na pokladni prijmy. Byla to jednak unifikace statnich pujcek, pri niz jista cast titru vysoko zurocitelnych musila byti prevzata za vyssi hodnotu nez nominalni, dale mela tu vliv druha devalvace csl. koruny, ktera mela v zapeti zvyseni zahranicniho dluhu. Vyssi zadluzeni pri unifikaci statnich pujcek je vsak vyvazene kompensovano nizsim zurocenim, takze stat nema z toho skodu. S dalsimi devalvacemi koruny mohli bychom uz ustati.

Ponevadz na enormnim zadluzeni v roce 1936 ma znacnou vinu deficit v rozpoctovem etatu, doufejme, ze zlepsenim konjunktury zotavi se financni hospodarstvi statni do te miry, ze nebudou napriste emise pujcek k mimoradnym ucelum absorbovany deficity rozpoctoveho etatu a provadeni jejich ucelu nebude zatezovati pristi rozpoctove roky jako dosud. Vysledky statniho hospodarstvi v roce 1937 nam aspon k teto nadeji opravnuji. Jak predseda nejvyssiho ucetniho.a kontrolniho uradu uvedl ve sve reci v rozpoctovem vyboru senatu 23. listopadu, proti miliardovemu vzrustu statniho dluhu v minulych letech vykazuje vzrust statniho dluhu za devet mesicu roku lonskeho pouze nepatrny prirustek 88,5 mil. Kc. Za tu dobu bylo vydano novych pokladnicnich poukazek pouze za 59,900.000 Kc, naproti tomu bylo proplaceno 133,020.000 Kc. I kdyz statni zaverecny ucet za rok 1937 nam ukaze, ze jsme si ve velike mire vypomahali prechodnymi zalohami u postovni sporitelny a jinde, i jinym zpusobem, jez se ve statnim dluhu nevedou, je jiz vidno, ze jsme se dostali na pevnejsi pudu.

Mluvime-li o nedostatecnem vynosu dani a davek v minulych letech, jejz, jak znamo, ani nove dane nebyly s to povznesti, ba ani udrzeti na predchozi vysi, nesmime pominouti jednoho velmi poucneho oddilu v duvodove zprave ke statnimu zaverecnemu uctu. Tyka se nedoplatku dani a davek a vysledku tak zvane upravovaci akce nedoplatkove v roce 1936. Pokusy, zvlastnimi slevami pri upisech statnich pujcek pohnouti dluzniky dani a davek k vyrovnani danovych uctu, neprinesly nikterak uspokojivych vysledku. Pri pujcce prace bylo depurovano nedoplatku pouze v castce 484 mil. Kc, ackoli nedoplatky toho roku cinily vice nez 4800 mil. Kc. Prikrocilo se tudiz na zaklade vladniho narizeni cis. 28/1936 k individualnimu reseni upravy a usporadani nedoplatku. Bezelo o depuraci nedoplatku za rok 1933 a roky predchozi. A tu se ukazalo, ze musi byti odepsany ²/₃ az skoro ⁴/₅ dluzne povinnosti. Tak u dani primych pripadlo z celkoveho snizeni povinnosti na odpisy 495 milionu, na platby pouze 193 mil.; u dane z obratu na odpisy 428 mil. a na platby toliko 113 mil. Pomerne mensi odpisy vykazuje depuracni akce u poplatku a nepatrne u dani spotrebnich.

Je pravdepodobne, ze jista cast zminenych nedoplatku spadala na vrub premrstenych predpisu, jez poplatnik odmital platit a zustal je dluzen, ale nesporne je, ze ztrata, jiz stat utrpel odpisy a s nim ovsem take samosprava na prirazkach, k nimz jsme tu neprihlizeli, zavinena byla z nejvetsiho dilu tezkopadnou a nedochvilnou administrativou, ktera zahrnuta byla pracemi, jez nebyla s to zmoci. V dusledku toho vazly predpisy, vazlo upominani a vazly exekuce, a nedoplatky s uroky z prodleni hromadily se u jednotlivych poplatniku do takove vyse, ze ani nemohly byt nakonec zaplaceny. Velkou pohromu prave ve financni administrative zpusobil zakon restrikcni v roce 1924, ktery ji nejen pripravil o velky pocet

zapracovanych sil, ale zpusobil jeste statu velike vydaje na pensich, jak uvedl sam ministr financi ve svem proslovu k uhradovym predloham. K tomu dluzno pripojiti, ze nemalou cast viny na zminenych ztratach nesou tez caste zmeny zakonu danovych a poplatkovych, ba i zasad danoveho systemu a nesmirna spousta stale novych predpisu, v nichz se malo kdo vyzna, a zastaralost uradovani. Telefon na pr., zda se, ze je u financnich uradu jeste neznamou veci. Na kazdou vec, kterou urednik muze v minute si vysetrit u jineho uradu prostym dotazem telefonickym, vyzaduji se pisemna uredni akta, ktera zdrzuji zbytecne najednou dva nebo i vice uradu a poplatnikum berou drahy cas. Nedostatek odborniku na pr. stavebnich u financnich uradu je taktez zavadou rychleho uredniho jednani. Mnohou tizivou dan jsme si mohli usetrit, kdybychom byli meli dochvilnou berni a financni administrativu. Konstatuji proto s povdekem prohlaseni pana ministra financi v jeho reci pri uhradovych predlohach, ze se pracuje jednak k rychlemu zapracovani novych sil v bernich uradech, jednak ke zjednoduseni a zracionalisovani agendy berni a financni.

Statni zaverecny ucet poskytuje nam jeste po jine strance cenne pouceni. Ukazuje nam, ze stat v nejvetsi sve financni bide uvoluje se k stamilionovym vydajum, jez nemusi platit a jez zatezuji nepravem vsechno obyvatelstvo. Jsem tomu povdecen, ze jedenkrate vyresena byla otazka stavebniho regresu, ktera aspon o neco zredukuje onech 180 nebo 160 milionu, jez rok co rok stat plati na stavby, provedene podle zakonu o stavebnim ruchu z let 1920 az 1924, pri cemz dostavalo se nezaslouzene podpory cetnym stavebnikum, kteri toho opravdu nepotrebovali. Dale tezko chapu tech 240 milionu, jez v roce 1936 zaplatil stat Csl. obilni spolecnosti. Vzdyt tato spolecnost disponuje s celou urodou republiky. Nemam nic proti tomu, ze zabezpecuje rolnikum rentabilni ceny, ale ptam se s jistym podivem, zdali je nutno, aby instituce, jejiz rukama prochazeji miliardove hodnoty, dala si od statu jeste platiti za uskladneni obili a za kazdou ztratu, jiz utrpi pri vyvozu prebytecneho obili?

Bohuzel je i v jinych ohledech stat prilis stedry. Mam tu na mysli stamilionove castky,

jez byly venovany na sanaci zkrachovanych podniku peneznich i jinych. Nebudu opakovat, co jsem uvedl pred chvili a loni pri projednavani statniho zaverecneho uctu za r. 1935 o sanacnich vkladech do zkrachovanych bank, jez stat uz nikdy nedostane. Ale ptam se, k cemu mame oba sanacni zakony z r. 1924, zvlastni fond pro zmirneni ztrat povstalych z povalecnych pomeru a Vseobecny fond peneznich ustavu, jez na statu pozaduji rocne pres 70 mil. Kc a na vkladatelich snad asi tolikez. Podniky, jez stat mimoradne sanuje, byly nepochybne sanovany jiz z uvedenych fondu, ale delaly deficity nanovo, a nakonec musil zaskociti stat tezkymi penezi poplatniku, aby uchranil vkladatele ztrat, jez zavinili nesvedomiti reditele. Zda se, ze v kuratoriich obou zminenych fondu to neklape, ze se rozdeluji titry deficitnim.podnikum, aniz se dba, aby v nich bylo zavedena radne hospodarstvi. Ve sve reci k statnimu zaverecnemu uctu za rok 1935 v lednu minuleho roku zadal jsem, aby vlada jako dozorci organ nad kuratorii obou fondu podala Narodnimu shromazdeni zpravu o vysledcich jejich sanacni akce a vubec o jejich hospodareni s miliardovym jmenim. Do dnesniho dne se tak nestalo.

Tyto dny uverejnily zdejsi nemecke listy stvavou rec Henleinovu, promluvenou minule nedele v Teplicich, v niz vudce strany sudetskonemecke obvinil oba sanacni fondy, ze primo brakuji nemecke vkladatele a nemecke penezni ustavy a jejich penize prevadejte do ceskych rukou. Pan Henlein si vzpomnel, ze take nemecke penezni podniky byly sanovany, ale to pry jen proto, aby se jim mohlo zakroutit krkem - aspon takovy byl smysl jeho vyvodu. Pan Henlein neuvedl, ovsem, co stala Ustred. banka nem. sporitelen, Karlovarska banka a co bude stat sanace Fenixu, ktery prece take nebyl ceskym podnikem, a jak se v techto nemeckych ustavech hospodarilo, ze mnohe z nich.se vubec zachraniti nedaly. Pohrichu je tezko na tyto pomluvy, jez jsou ochotne citovany v Treti risi, odpovedet, kdyz nam vlada nepodava ani hrubou zpravu o tom, jak kuratoria sanacnich fondu hospodari a jakych vysledku pomoci jejich sanacnich akci bylo dosazeno. Apeluji proto opetne na vladu, aby v teto veci podala Narodnimu shromazdeni zpravu, aby cela verejnost byla spravne informovana a aby poslanci a senatori mohli pripadne namitky a nespravne kritiky uvesti na pravou miru.

Jsme zajiste vsichni poteseni tim, ze nase hospodarske a financni pomery se zotavuji. Doufejme, ze tezke mraky mezinarodni politicke situace, jez prave v techto dnech opet nabyly hrozivejsi tvarnosti, se prezenou pres nase hlavy beze skod a ze budeme moci tesiti se z dalsiho zlepseni hospodarske konjuktury. To ovsem uklada nam povinnost,.abychom pecovali o to, aby hospodarsky zivot ve vsech svych slozkach byl postaven na zdrave a moralne solidni zaklady, aby se neopakovaly nesvedomite a hazardni zjevy minulych let.