Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Damy a panove, bylo by jiste interesantni zvedeti obsah onech duvernych jednani, ze kterych tyto osnovy vzesly. Myslim, ze by kazdeho z nas velmi zajimalo dovedeti se, proc na pr. bylo upusteno od puvodniho uhradoveho planu, od uzakoneni trvale dane z majetku, vymerovane s ohledem na vynosnost odhadnuteho jmeni, nebo z jakych duvodu a proc neprisla vlada s onim pozadavkem na zavedeni dane u zdroje. Bylo by, jak pravim, velmi interesantni, kdybychom se dovedeli, proc od tohoto puvodniho planu na uhradu vyssich vydani statnich bylo upusteno.

Klub narodniho sjednoceni bude hlasovati proti.temto predloham, neschvali tyto osnovy. Nase zaporne stanovisko oduvodnujeme predevsim duvody politickymi, svym oposicnim politickym postavenim. V posl. snemovne bylo pri debate o techto predlohach jednim z vladnich recniku uvedeno, ze i oposice by mela miti povinnost hlasovati pro uhradu vyssich vydani statnich, hlavne jsou-li to z velike casti vydani na obranu statu. Damy a panove, domnivam se, ze toto tvrzeni, tento nazor postrada politicke logicnosti, zvlaste kdyz posuzujeme pomer, ktery se casem vyvinul mezi oposici a vladni vetsinou - hlavne zasluhou vladni vetsiny. Sveho casu bylo se strany vladni koalice receno, ze oposice musi byti vyhladovena. A, slavny senate, toto velmi krute stanovisko, ktere odpovida metodam statu s totalitnim rezimem, s diktaturou, ktere odpovida pomerum v sovetskem Rusku nebo v Treti risi, je take do vsech smeru provadeno nejenom v politickem slova smyslu, nybrz i ve smeru obcanskopravnim.

Pri prijimani novych sil do statnich sluzeb nerozhoduje jenom kvalifikace uchazecu, nybrz i prislusnost k politicke strane. Totez je patrno i pri povysovani statnich zamestnancu. Pro prislusnost k oposicnim politickym skupinam byli mnozi statni zamestnanci i disciplinarne stihani, jak to velmi vystizne dokazal kol. Jezek ve svych znamych clancich o zpusobu jednani s prislusniky nar. sjednoceni u ministerstva zeleznic. Je mne znamo, ze jisty podnikovy urednik, ktery doziva posledni petileti sve aktivni sluzby a ktery svym svedomitym uradovanim celozivotnim dobyl si jiste znacnych zasluh, legionar, ktery statecne se bil za osvobozeni sveho naroda v dobe revoluce, v dobe valky, byl pokaran svym o mnoho mladsim kolegou z centralniho uradu, ponevadz odmitl zasah politickeho sekretare do sveho sluzebniho vykonu a dostal se s nim do osobniho konfliktu. Pri tom bylo mu pohrozeno, ze bude v poslednim petileti sve aktivni sluzby prelozen do vzdaleneho sluzebniho mista. Damy a panove, je videt, ze rceni o vyhladoveni oposice provadi se i zneuzivanim uredni moci a ze se provadi proti platnym zakonum o rovnych pravech obcanu.

A podobne se jedna i s oposicnimi cleny obou snemoven. Jiz v posl. snemovne bylo poukazano na vylucovani oposicnich poslancu a senatoru z ruznych parlamentarnich kontrolnich zasahu. Sam mam jiste bohatsi osobni zkusenosti. Jako clen branneho vyboru v predchazejicim volebnim obdobi senatnim jsem byl pravidelne vyloucen z kazdeho kontrolniho zasahu branneho vyboru senatniho proto, ze jsem patril k oposicni politicke skupine. Ale, damy a panove, toho se neodvazily v minulosti ani politicke mocnosti feudalnich statu v dobe platnosti starych temnych radu. Kdyby v rakouske risske rade byl na natlak vladni vetsiny z podobneho kontrolniho zasahu kterehokoliv vyboru snemovniho vyloucen oposicni poslanec, prohlasili by se s nim vladni poslanci risske rady solidarnimi. U nas v demokracii politicke, v te vychvalovane politicke demokracii, pouziva se tohoto vylucovani clenu zakonodarnych sboru k provadeni hesla: vyhladoveni oposice. Je tim zrejme porusovano ustavni pravo, nebot kazdy z nas, at nalezi ke kterekoli politicke strane, je plnomocnikem 50.000 volicu, a jakekoliv obmezeni jeho mandatu je obmezenim ustavnich prav techto 50.000 volicu. A jestlize vojenska sprava vyloucila z prehlidky dohotovenych opevneni cleny brannych vyboru, zastupujici kluby narodniho sjednoceni, pak se tim nesporne dopustila velmi hrubeho poruseni jejich mandatu. Oduvodneni, jez bylo uvedeno, ze hrozi nebezpecenstvi, ze by mohlo byti vyzrazeno vojenske, branne opatreni, je po mem nazoru liche, ponevadz pak by nesmel byti k temto prohlidkam zavolan nikdo, nebot okolnost, ze byli vylouceni oposicni clenove brannych vyboru, neznamena, ze je risiko prozrazeni mensi. Jedna-li se timto zpusobem s oposici, pak, damy a panove, nedivte se, ze odpira spoluucast na schvalovani tak nepopularnich vladnich predloh, jako jsou projednavane predlohy uhradove, ktere maji kryti vyssi vydani rozpoctova v r. 1938.

Mezi jinymi duvody uvadi vlada a jeji vetsina pro tyto nove dane materialni vyrovnani statniho rozpoctu. Slavny senate, to je pozadavek, po kterem my uz 10 roku volame. Jenomze tezko bude dosahnouti materialniho vyrovnani statniho rozpoctu jen touto danovou politikou, jen kdyz na dosavadni zmatek berni politiky budeme pripinati dalsi a dalsi prirazky. Tim asi sotva dosahneme materialniho vyrovnani rozpoctu. Materialniho vyrovnani rozpoctu je treba predevsim dosahovati usporami ve statni sprave a ve statnim podnikani. Neminim tu opakovati radu zalob, ktere byly proneseny take usty oficielnich referentu a vladnich kolegu. Je prece vseobecne znamo, ze ono siroke rizeni, jednani o zjednoduseni administrativy, o zjednoduseni uradovani, skoncilo jenom u normalisovaneho uredniho papiru. Jako pred timto projednavanim uspornych opatreni ve statni sprave tak i dnes o otazkach, ktere by pravem a ucelne mohly rozhodnouti instance prve, rozhoduji az instance konecne, az instance centralni. Kdyz I mala stanicka na trati mezi Prahou a Budejovicemi potrebovala, namontovat na stanicni budovu osvetlovaci kolinko, musila tam pred tim prijiti inzenyrska komise. Tedy je videti, ze pomery, ktere byly pred projednavanim otazky uspornosti ve statni sprave, uplne odpovidaji pomerum dnesnim.

Je treba predevsim teto uspornosti, nebot jenom usporami muzeme se pribliziti kyzenemu cili materialniho vyrovnani mezi vydanimi a prijmy statnimi. Ale, damy a panove, ten, kdo se chce presvedciti o tom, jak nehospodarne si statni sprava vede, at se, prosim, poohledne v teto budove. Dva roky uz se schazime ke schuzim ve zborenisti, kde se penize, poplatniky tezce odvedene, primo lehkomyslne vyhazuji. Jen bych rad vedel, o kolik se pri prestavbe senatu prekrocil rozpocet. Myslim, ze byl stanoven asi 8 mil. Kc, mam-li spravne informace, ale uznate, damy a panove, ze za ta dve leta musela byti vydana castka o mnoho vetsi. Pri tom se tu nici stara historicka pamatka (Vykriky sen. Mikulicka.) a divim se, ze statni pamatkovy urad nezakroci s plnym durazem. Vzdyt by nebylo zapotrebi, aby sem posilal zvlastni komisi, staci, kdyz se nekdo postavi na hradni rampu a uvidi, jak uzasnym a hroznym zpusobem se porusuje soulad starych malostranskych strech. Ze by snad prestavbou senatni budovy dosahl senat vetsiho politickeho vyznamu, velmi silne pochybuji.

Hluboka pricina bidy statnich financi lezi take v chybne hospodarske politice, smerujici k dalsimu potlacovani soukrome hospodarske iniciativy. Vzpomente si jen, kolikrat uz bylo ruznymi predstaviteli vlady prislibeno, ze soukromemu podnikani bude poskytnuta vsestranna podpora. Zatim se neblahymi usmernovacimi zasahy dosahuje opaku: vyroba se

umele snizuje, nasledek toho je umele zdrazovani zivotnich potreb, a timto zpusobem se umele snizuje take vynos statnich dani a davek. Vladni hospodarska politika zavinila a zavinuje upadani nasi mlade a stredni vyroby zivnostenske i naseho drobneho a stredniho obchodu. Obe tyto slozky byly velmi dulezitou silou poplatni, a na jejich miste vzrusta obchod kolektivni s jeho druzstevnimi giganty a system monopolni, ktere nejenom ze nenahrazuji vznikle danove ztraty, nybrz jeste vyzaduji zvlastnich vyhod a statni pomoci ze statni pokladny. Myslim, ze i predlohy, ktere prave projednavame, vyvolaji omezeni vyroby. Dokazal to na jednom priklade velmi vystizne kol. dr Matousek v rozpoctovem vyboru. Ponevadz je tento priklad velmi poucny, dovolte, abych zopakoval, co tam kol. dr Matousek rekl (cte):

"Prisel ke mne jeden dovozce umelych hnojiv, ktery pred bernim uradem - vzhledem k tomu, ze vsechno, co doveze, je vykazano v celnich vymerech, a co rozproda tovarnam, je vykazano ve fakturach - je uplne nahy vuci berni sprave, takze o nejake defraudaci danove nemuze byti reci, a rekl mne, ze vydela rocne 1 mil. Kc. Vlastniho kapitalu investuje do podniku 5 mil. Kc, ktery se rocne ctyrikrat obrati pomoci uveru. Tuto bilanci dal prozkoumati bernimu odbornikovi, aby mu rekl, kolik mu z tohoto 1 mil. Kc zustane v rukou po zavedeni techto dani. Bylo mu sdeleno, ze na danich a prirazkach bude muset zaplatit 670.000 Kc, cili ze mu zbude 330.000 Kc cisteho zisku. Uvazime-li, ze sam do toho vklada svych 5 mil. Kc a ze si jeste musi vypujcit mozna dalsich 10 mil. Kc, vidime, ze mu nevynasi tento obchod ani 4 %. Kdyby ulozil svych 5 mil. Kc jen do statnich papiru, bral by cistych 225.000 Kc, nemel by zadneho risika a sam by vubec pracovat nemusel. Zbyva mu tedy z tohoto podniku za to, ze sam v podniku pracuje, ze organisuje praci a kapital, aby umoznil obeh statku, dale za to, ze bere risiko pri dovozu zbozi ze zamori, pouze 105.000 Kc rocne. Tento tav, ma-li podnikatel starost o sve zdravi, o sve jmeni, o svou rodinu a jeji zabezpeceni, povede nepochybne bud k tomu, ze uplne obchod zlikviduje a penez pouzije ke koupi statnich papiru, nebo ze zredukuje svuj obchod, aby neprebiral tolik risika. Redukovat bude svuj obchod v kazdem pripade a tim spis, ze mu jeho berni odbornik vypocetl, ze pri polovicnim obchodu nebude miti vydelek o mnoho mensi vzhledem

k nemozne danove a prirazkove progresi a risiko jeho klesne na plnou polovinu."

Damy a panove, prinesou-li nynejsi kryci predlohy tyto dusledky, pravdepodobne se nedockame ocekavaneho vyrovnani statniho financniho hospodareni a muzeme ocekavat pokracovani v chronickem deficitnim hospodareni statnim. Provadeni techto predloh prinese ovsem velmi zle a neblahe dalsi dusledky. Snizi se jimi zivotni uroven milionu obcanu jednak snizenim jejich duchodu a na druhe strane zvysenim cen zivotnich potreb, nebot nesporne tyto vyssi dane se preliji do cen zivotnich potreb.

Podle statistiky ministerstva financi z r. 1933, jak nam ji sdelil pan ministr financi, cinila zakladna pro predpis dane duchodove z pracovnich duchodu 16 miliard Kc. Lze predpokladat, ze tato zakladna r. 1938 podstatne stoupne, ponevadz r. 1933 byla velka nezamestnanost. Ale nejen to, i vydelky a mzdy byly mensi, nez jsou r. 1938. To dokazuje, ze zamestnanecky stav bude postizen velmi citelne. A ted, damy a panove, uvazte, ze zamestnanci, at delnici ci soukromi urednici, postizeni nekolikaletou nezamestnanosti nebo snizenim platu z duvodu udrzeni zavodu, i statni zamestnanci po nekolikaletych srazkach z platu upadli do dluhu, ze jejich hospodarska situace je velmi neblaha a ze ted, v dobe osvezeni hospodarskeho zivota predpokladali, ze se hospodarsky ozdravi, ale toto nove bremeno zabrani jim v tom, aby se hospodarsky zrestaurovali.

Podobne tomu bude i pri drobne vyrobe a drobnem obchodu. Danova zakladna fundovane dane duchodove - take na zaklade statistiky z tehoz roku - cinila 10 miliard Kc. S oblibou se tvrdi, ze nizsi zakladna pro vymerovani dane duchodove v teto skupine poplatniku je zavinena unikem danove povinnosti. O tom velmi pochybuji, neverim temto tvrzenim, ba prave naopak muzeme rici, ze berni spravy provadeji dnes spise politiku predanovani, uplne bezohledne, neberou zretel na.priznani danove, uplne bezohledne odhaduji prijmy a duchody poplatnika podle sve libovule. Muze se tedy mluviti spise o predanovani poplatniku teto skupiny a nikoliv a unikani danove povinnosti. Ponevadz i v teto souvislosti bude se jednat o zvyseni one danove zakladny, zda se, ze i tento stav, tento druh poplatniku bude stanovenymi zakony citelne poskozen, ba tuzsim zpusobem se ho tyto zakony dotknou, ponevadz ve skutecnosti uzakonene prirazky jsou pro fundovanou dan duchodovou percentuelne vyssi nez pro dan duchodovou, vymerenou z pracnych duchodu. Pocet poplatniku dane duchodove v teto skupine jest o mnoho mensi, nez je pocet poplatniku v te skupine duchodcu, jejichz prijem je z pracnych vykonu. Je to dukaz, ze v drobnych zivnostech, v drobnych obchodech a v drobnem zemedelstvi nedociluje se duchodu, ktere by prevysovaly dane proste minimum, cili jinak receno, je to dukaz o trvalem a soustavnem chudnuti nasich strednich vrstev. Ja bych, damy a panove, tyto nove dane, tato nova bremena obrazne nazval poplatky z prodleni. Ovsem ne poplatky z prodleni, trestem z prodleni, ktery by byl vyvolan zavinenim poplatniku, ale jiste trestem z prodleni, ktery zavinila statni sprava. Podivejte se, my nyni nakvap urychlene budujeme sva obranna opatreni na zabezpeceni statnich hranic. Ale ja se domnivam, ze uz pred 5 lety i nejoptimistictejsimu posuzovateli mezinarodniho vyvoje musilo byti znamo, ze evropsky mir a tim i nase postaveni mezinarodni jest ohrozeno. Jen si, panove, uvedomte, kdy Francie vystihla tuto situaci, kdy Francie zacala budovat Maginotovu linii. Tak jako Francie tuto situaci vystihla, mela byti vystizena i v republice Ceskoslovenske, ktera nesporne byla vzdy a bude vzdy vice ohrozena nez tento veliky, vojensky tradicni stat. R. 1933, 1934 a 1935 meli jsme ³/₄ milionu lidi bez prace. Vydali jsme miliardy na nouzove podpory, aniz bychom za tyto vydane miliardy ziskali jakoukoli protihodnotu. Ja myslim, slavny mate, ze uz tehdy mohlo byti pomysleno na budovani obrannych opatreni v ramci nouzovych investicnich praci, v ramci produktivni pece o nezamestnane. Roku lonskeho, kdy konecne bylo prikroceno k budovani obrannych opatreni a k vybaveni radne obrany, blahodarne se projevil vliv vyplacenych mezd v celem nasem hospodarskem zivote. Nastala t. zv. hospodarska obroda. Obrat v obchodech a zivnostech se zvedl. Take statni pokladna ziskala vetsi uhrady na dane a davky. Kdyby bylo dbano teto politiky, teto produktivni pece o nezamestnane v tech letech, kdy u nas byla nejvetsi bida, nemusela statni pokladna dnes odpisovat ty uzasne castky na nedobytnych danovych nedoplatcich. Podivate-li se take do jinych statu, kde skutecne bylo dbano, aby byla nezamestnanost omezovana investicnimi pracemi, v zadnem z tech statu nenastaly tyto tezke pomery, nezamestnanost nebyla tak velika, na pr. ve Francii, anebo tezka nezamestnanost ihned se napravila, jak tomu bylo v Nemecku nebo v jinych statech.

A prave tak se to ma i s technickou.zaostalosti nasi komunikacni site. Ze Praha je spojena s krusnohorskou hranici jen dvema jednokolejnymi tratemi, z nichz jedna je postavena jako turisticka stezka v nescetnych zakrutech a serpentinach, bylo prece znamo jiz pred peti lety. Vedeli jsme, ze oba tyto spoje strategicky tak dulezite potrebuji opravy a zdokonaleni, ponevadz jsou pretaty statnimi silnicemi, vedeli jsme, ze nemaji nadjezdu a podjezdu. Bylo znamo, ze mezi Prahou a Kladnem je jednokolejna trat, kde se uz dnes jezdi zcela mimo jizdni rad. Podle mych osobnich zkusenosti trva jizda z Ruzyne, ktera je od Masarykova nadrazi vzdalena 10 km, do Prahy nekdy celou hodinu a take vice. Tisice nezamestnanych tehdy stalo po obou stranach techto trati a nikdo si nevzpomnel, ze by bylo mozno produktivni peci o tyto nezamestnane nebo investicnimi pracemi, technickym zdokonalovanim techto komunikacnich prostredku, nezamestnanost zmirnit. Teprve nyni se prichazi, teprve nyni najednou musi poplatnictvo opatrovat ty obrovske uhrady, aby se dohonilo to, co se tehdy prospalo.