Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 98. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 20. prosince 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: Sehnal, Kriz.

Celkem pritomno 102 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 15 hodin 5 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. dr Buday; na tento tyden sen. Mechura; na minuly tyden, t. j. do 18. t. m., sen. dr Pajor.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla dana zdravotni dovolena do 1. ledna 1938 sen. Frankovi.

Usneseni posl. snemovny: tisky 601, 606 prikazana vyborum soc.-politickemu a rozpoctovemu; tisky 603, 607 - prikazana vyborum soc.-politickemu a zivn.-obchodnimu; tisk 604 - prikazano vyborum zivn.-obchodnimu a narodohospodarskemu. Vyborum ulozeno podati zpravy do pristi schuze.

Zpravy tisky 602, 605, 608 az 617.

o 96. a 97. schuzi senatu NSRCs byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Navrhuji, aby slouceno bylo jednani o odst. 1 az 12 dnesniho poradu podle §u 39 jedn. radu.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je schvalen.

Projedname tedy spolecne odst. 1 az 12 dnesniho poradu.

Prvnim odstavcem jest:

Zpravodajem za vybor rozpoctovy jest p. sen. Kriz. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate!

Posl. snemovna schvalila vladni navrh zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona ze dne 21. prosince 1935, cis. 267 Sb. z. a n., o prirazkach k dani z obratu a dani prepychove do 31. prosince 1938. Jde tu o prodlouzeni platneho zakona o 1 rok. Jinych vecnych zmen ve vladnim navrhu neni.

Duvodova zprava vladniho navrhu poukazuje k vseobecne zname skutecnosti, ze financni hospodareni statu a svazku uzemni samospravy nemuze se v danych pomerech bez tak vydatneho zdroje prijmu, jaky dava zakon vyse citovany, obejiti. Rocni vynos dosavadnich prirazek z titulu tohoto zakona odhaduje se na 600 mil. Kc. Nahraditi tuto castku prijmem jinym se statni sprave dosud nepodarilo a proto take statni rozpocet na rok 1938 s vynosem prirazek k dani z obratu a dani prepychove pocita. Pocita take s tim, ze ucinnosti prodlouzeneho zakona budou podlehati ty podniky, u nichz danova povinnost vznikne teprve v r. 1938. Platnost vseobecneho zakona o dani z obratu a dani prepychove konci 31. prosincem 1938. Proto take prodluzuje se platnost prirazek k tomuto terminu.

Vladni navrh priznava tizivost prechodnych prirazek dane obratove a prepychove a sjednavanim pausalu u ruznych druhu zbozi snazi se statni sprava, jak pravi duvodova zprava, tvrdost zakonnych ustanoveni, dolehajicich jak na vyrobu tak obchod a export, mirniti a snesitelne upravovati. Nemuze vsak rozpoctove zakalkulovanych vynosu teto prirazky ve statnich prijmech postradati a proto zada prodlouzeni platnosti zakona o jeden rok.

Rozpoctovy vybor senatu projednal usneseni posl. snemovny o prodlouzeni ucinnosti zakona cis. 267 Sb. z. a n. ze dne 21. prosince 1935 a doporucuje senatu, aby usneseni posl. snemovny tisk sen. 589 bylo prijato i senatem N. S. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Dalsim odstavcem poradu jest:

Zpravodajem za vybor rozpoctovy jest p. sen. Kriz. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate!

Usneseni posl. snemovny tisk sen. 590, kterym byl schvalen vladni navrh zakona, jimz se stanovi srazky z platu presidenta republiky, clenu Narodniho shromazdeni, predsedy a clenu vlady, jakoz i guvernera Podkarpatske Rusi, je pokracovanim zakona ze dne 26. cervna 1937, c. 155 Sb. z. a n., a take jeho doplnenim.

Pokracovani je ve dvou smerech. Jednak zmirnuje opatreni deflacni politiky, jednak upravu platu presidenta republiky, clenu Narodniho shromazdeni, predsedy a clenu vlady jakoz i guvernera Podkarpatske Rusi provadi oddelene od vladniho narizeni, kterym srazky z platu vpredu uvedenych ustavnich cinitelu byly provadeny spolecne se srazkami ze sluzneho statnich zamestnancu.

Opatreni toto je zajiste ucelne, nebot podle duvodove zpravy jde o zcela odlisne pomery, s pomery statnich zamestnancu vzajemne nesrovnatelne.

Doplneni zakona spociva v dodatecnem snizeni srazek, vykonanych z platu presidenta republiky a vydaju jeho uradu, kde puvodni srazky 150.000 Kc z platu a 350.000 Kc na vydaje jeho uradu zustaly dosud nezmeneny. Jinak zmirneni srazek odpovida snizeni srazek ze sluzneho statnich zamestnancu.

Usneseni posl. snemovny, kterym vladni navrh zakona (tisk 1124), opirajici se o vysvetlivky duvodove zpravy a srovnavacich prehledu vyvoje platovych srazek clenu Narodniho shromazdeni, clenu vlady a vseobecnych srazek platovych, je plne oduvodneno. Uhrada zvetseneho vydani je rozpoctove kryta. Rozpoctovy vybor senatu navrhuje plenu senatu, aby vladni navrh zakona obsazeny v usneseni posl. snemovny tisk sen. 590 byl schvalen take senatem Narodniho shromazdeni. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Pristoupime k odst. 3 poradu:

Zpravodajem za vybor soc.-politicky je p. sen. Rypar, za vybor ustavne-pravni p. sen. Panek a za vybor rozpoctovy pi sen. Plaminkova.

Prosim p. sen. Rypara jako zpravodaje vyboru soc.-politickeho, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Rypar: Slavny senate!

Usporna opatreni personalni, jez obsahuje vladni navrh (tisk 1123) a usneseni posl. snemovny (tisk 591), byla zavedena zakonem ze dne 28. prosince 1932, c. 204 Sb. z. a n., vladnim narizenim ze dne 22. prosince 1933, c. 252 Sb. z. a n., a posledne vladnim narizenim ze dne 11. cervna 1937, c. 117 Sb. z. a n., byla platnost uspornych opatreni prodlouzena do konce r. 1937. Zakonem ze dne 1. cervence 1937, c. 186 Sb. z. a n., byla tato usporna opatreni vzhledem k ustavnim pochybnostem o platnosti jejich vzhledem k soudcum z povolani stanovena i pro soudce ve stejnem rozsahu do konce r. 1937.

Docasna tato ustanoveni uspornych opatreni personalnich pozbyvaji u vsech statnich zamestnancu platnosti dne 31. prosince 1937 a nastal by dnem 1. ledna 1938 navrat k drivejsim platovym normam. Vsechny docasne srazky mely by dnem 31. prosince 1937 pominouti. Tak znelo prani a zadost Sourucenstvi verejno-zamestnaneckych organisaci, organisaci pri vladnich stranach a Exekutivy verejnych zamestnancu, tak znelo prani v zajmu uboheho hmotneho stavu verejnych zamestnancu, zvlaste nizsich a strednich kategorii, vsech clenu N.S. posl. snemovny i senatu ve vedomi, ze statni zamestnanci a pensiste v letech 1932 az 1936 prispeli jiz na ozdraveni statniho hospodarstvi znacnou castkou okolo 3¹/₂ miliardy Kc.

Toho byla si vedoma i vlada, ktera v nekolika svych prohlasenich naznacila, ze je

ochotna statnim zamestnancu uleviti v dusledcich vzniklych z upornych personalnich opatreni, bude-li pro vydani temito opatrenimi vznikla nalezena uhrada ve statnim rozpoctu na r. 1938.

Bohuzel, doba dnesni nedovoluje, aby usporna, opatreni byla zcela zrusena tim, ze by horejsi zakon pozbyl platnosti dnem 31. prosince 193 a nastoupily dne 1. ledna 1938 platove normy, platne pred zarizenim uspornych platovych opatreni. Jest jiste hospodarsky i politicky nezbytne treba, aby statni rozpocet na r. 1938 byl vyrovnan nejen formalne, ale i vecne, proto prisla vlada pouze s vladnim navrhem o uspornych opatrenich personalnich (tisk 1123), ktery v r. 1938 nerealisuje vsechna statne-zamestnanecka prani a pozadavky, nybrz obsahuje pouze ulevy pro statni zamestnance k 1. lednu 1938 a 1. dubnu 1938 a stava se platnym pouze do 31. prosince 1938, takze umoznuje dalsi ulevu v r. 1939, nastanou-li lepsi hospodarsko-financni pomery.

Uleva na srazkach od 1. ledna 1938 jevi tento ciselny vysledek:

pri platu 9.300 Kc je rocni nadlepseni od 1. ledna 1938 74,40 Kc, od 1. dubna 1938 55,80 Kc, pri platu 9.900 Kc od 1. ledna 1938 je nadlepseni 79,20 Kc, od 1. dubna 60,40 Kc. Pri platu 10.500 Kc od 1. ledna 84 Kc, od 1. dubna 63 Kc, pri platu 10.800 Kc je nadlepseni od 1. ledna 86,40 Kc, od 1. dubna 64,80 Kc. Pri platu 12.600 Kc je nadlepseni od 1. ledna 100,80 Kc, od 1. dubna 126 Kc. Pri platu 14.480 Kc od 1. ledna je nadlepseni 115,20 Kc, od 1. dubna 230,40 Kc. Pri platu 16.200 Kc je od 1. ledna nadlepseni 129,60 Kc, od 1. dubna 324 Kc, pri platu 18.000 Kc je nadlepseni k 1. lednu 144 Kc, k 1. dubnu 360 Kc. Pri platu 19.800 Kc k 1. lednu je nadlepseni 158,40 Kc, k 1. dubnu 396 Kc. Pri platu 21.600 Kc je nadlepseni od 1. ledna 172,80 Kc, od 1. dubna 432 Kc. Pri platu 23.400 Kc je nadlepseni k 1. lednu 187,20 Kc, od 1. dubna 468 Kc.

Dluzno litovati, ze srazkove ulevy od 1. dubna 1938 nedostava se take pensistum, ackoli u nich byly platove srazky vetsi nez u aktivnich, a tento rozdil se od 1. dubna 1938 jeste vice prohlubuje.

Tim pensiste budou prispivati na sanaci pensijniho etatu castkou asi 25 mil. od 1. dubna az do 31. prosince 1938. Je to dusledek zakona restrikcniho c. 286/1924, oddalovani reseni otazky verejne spravy, jakoz i celeho souboru otazek zamestnaneckych, otazky dvojiho zamestnani, prip. pensionovani a zamestnaneckych platu. Je cas, aby v r. 1938 byly tyto otazky reseny v zajmu verejne spravy i pravniho a hmotneho postaveni zamestnancu.

Soc.-politicky vybor jednal o tomto navrhu a probral dukladne tuto otazku. Dospel k nazoru, ze prave pensiste byli postizeni, a usnesl se na resoluci, kterou se vlade uklada, aby uvazovala o moznostech zruseni srazek zavedenych zakonem c. 204/1932 take u odpocivatelu, pokud mozno jiz k 1. cervenci 1938 alespon takovou castkou, jako je u zamestnancu v cinne sluzbe.

Dulezita je take zmena v predpisech z ohledu socialne-politickych o t. zv. postupove taxe. Osnova nyni vyloucila pripady, kdy zamestnanec dosahnuv zvyseni sluzneho, at postupem, at jmenovanim, ztracel v prvem roce zvyseni, misto aby ziskaval, tim ze postupova taxa byla vyssi nez zvyseni. Tuto nesrovnalost odstranuje osnova tim, ze stanovi maximalni vysi taxy castkou, o kterou se plat zamestnancu zvysi. To plati pouze v tech pripadech, kdy zamestnanec i pri zvyseni platu zustane ve stejne stupnici cinovneho. Kdyby presel z vyssi stupnice cinovneho do nizsi, nema toto ustanoveni ucinnosti.

Dulezite dale je, ze osnova ponechala v platnosti § 17 o odstupnem vdanych zamestnankyn, jez sice znamena pro statni pokladnu zatizeni, ma vsak pri tom velky socialni vyznam. Jak zkusenost uci, pouzivaji tohoto ustanoveni zamestnankyne ihned po provdani a opatri si tak prispevek na zarizeni domacnosti. Zaroven vsak svym odchodem umozni existenci jinemu potrebnemu cekateli statni sluzby.

Zde je dluzno litovati, ze se tohoto zarizeni uziva dosti malo a ze se vice vydrzuje doba desetileta, stanovena pensijnim zakonem, aby se dosahlo pense, a pak nastava provdani, cimz bohuzel se zatezuje pensijni etat prave na ukor pensistu; takto jsou zkracovani pensiste nejen restrikcnim zakonem, nybrz take t. zv. pensistky v mladem veku. To je nezdravy zjev celeho naseho platoveho systemu, ktery zase souvisi s otazkou zhospodarneni statni spravy. Obe tyto otazky museji byti v brzke dobe nerozlucne opraveny na docela novem zaklade.

Touto otazkou se zabyval soc. politicky vybor ne tak pri navrhu zakona, ktery zde mame, jako pri provedene rozprave o expose pana ministra zdravotnictvi dr Czecha. Vsemi cleny soc.-politickeho vyboru senatu byla dukladne probrana otazka populace, platoveho zakona statnich zamestnancu, jakoz i zamestnancu soukromych, a jako vysledek teto rozpravy bylo na konec panem ministrem dr. Czechem vyslovne zdurazneno, ze otazka populace jest otazka mravni a take financne-socialni, ktera musi byti resena. Jinymi slovy je socialni plat statnich zamestnancu.nedostatecny k vyzive rodiny, zejmena u zamestnancu nizsich a strednich trid, a je nutno, aby to bylo opraveno. V zakone c. 103 a 104 z r. 1926 byl misto rodinne mzdy nebo t. zv. mzdy socialni dekretovan system dvou deti. Na prve dite dostane statni zamestnanec jeste slusne vychovne, na druhe dostane jiz mensi a Ona treti nedostane nic. To je prece zretelna vyzva: miti vice nez 2 deti je luxus, na nejz nic nedostanes! A odtud, samo sebou, vysledek je takovy, jaky mame dnes. Proto je zadoucno, aby bylo poslechnuto hlasu verejneho a aby tato krivda byla uplne odcinena. Je mnohem pohodlnejsi nemiti vubec deti, a odtud vznikaji potom dusledky, ze je tolik tisic manzelskych dvojic ve statni sluzbe a maji pouze maly pocet deti. Ja neverim statistickym zpravam, ktere byly v novinach uverejneny, ale statisticke zpravy - ktere jsou jinak pravdive - ukazuji jasne, jak to v takovych rodinach vypada. To nebude drive zmeneno, dokud nebude uplne opraven platovy zakon, ale take zakony o statni sprave.

V nekterych nedemokratickych statech, statech diktatorskych, zavedeny byly t. zv. prispevky nebo pujcky pro novomanzele, aby se zvysila populace, aby se povznesly rodiny. Odsuzuji to, neni to prostredek na zachranu rodiny, neni to prostredek, aby se tim rodina povznesla, ponevadz to je jen umele udrzovani rodiny na vysi, ale neodpovida to uplne pravemu zakladu rodiny, a bez rodiny neni statu, neni naroda a neni spolecnosti lidske. (Sen. Mikulicek: Proto vy ji mate tak cetnou!) Ja nevim, jak cetnou mate vy! Mozna, ze kdyby mne zakon dovoloval, ze by byla cetnejsi nez vase. (Vykriky sen. Mikulicka.) Ja nemam take dvojiho platu.

Slova, ze stat nemuze platiti sveho zamestnance za nic vice nez praci, nesmeji byti dale v zajmu veskerych zamestnancu, nejen statnich nybrz i soukromych, vyslovovana. Nejen stat, ale i cely narod, cela spolecnost nezije pouze z prace svych zamestnancu, at statnich nebo soukromych, ale zije stejne z rodin, a je tedy nutno, abychom zmenili svou politiku platovou vuci vsem zamestnancum, at statnim nebo soukromym, a abychom vybudovali system rodinne mzdy, ne k omezovani porodnosti deti v zamestnaneckych rodinach, nybrz naopak k rozkvetu rodin. Tak, jak to v krestanskem duchu zada okruzni list papeze Lva XIII o delnickych otazkach a papeze Pia XI, t. zv. Quadragesimo anno, kde se zada, aby jak statni zamestnanec, tak kazdy zamestnanec soukromy dostal plat, nejen sluzne, pro veskeru rodinu, ale takovy, ze by pri svedomitem hospodareni - to podtrhuji - mohl si usetriti urcitou castku k zakoupeni soukromeho majetku, domku se zahradkou, aby tak mohla rodina ziti pro sebe a aby take mela dostatek mista k pohybu.

To vsecko uvazil soc.-politicky vybor pri rozprave o expose p. ministra dr Czecha a odtud prijal jednomyslne navrh resoluce, jejiz namet - docela otevrene to priznam - ve sve duvodove zprave prenesl p. kol. posl. Bergmann.

Tato resoluce zni: Vlade se uklada, aby jiz v r. 1938 zridila zvlastni statne-zamestnanecky vybor ze clenu poslanecke snemovny a senatu, ktery by se zabyval otazkou reformy verejne spravy a problemem zamestnancu teto spravy.

Ze nutnost reseni otazky mezd a platu pro rodinu je uznavana, je jasne videt z toho, ze pri dojednavani sporu o mzdy horniku se cini rozdil mezi priplatkem pro svobodneho a priplatkem pro zenateho. Proc ma dostat svobodny mensi priplatek a zenaty vetsi a proc nema dostat take zenaty vetsi plat nez svobodny? Je to mravni zakladna krestanskeho nazoru svetoveho a take mravni zakladna t. zv. platu socialniho neboli platu pro rodinu. Myslim, ze slavny senat bude s resoluci souhlasit jiz z toho duvodu, aby zde byl konecne jednou poradek a aby se stale se statnimi zamestnanci nehandrkovalo o procenta, nybrz aby se tato otazka rozresila socialne v zajmu statnich zamestnancu a jejich rodin.

Totez plati o platech soukromych zamestnancu a jejich rodin. Zde bych jeste podotkl, kdyz stat muze ve svych podnicich udileti zamestnancum definitivu, proc by totez nemohly cinit velke podniky soukrome, ktere by mely byti zakonem donuceny, aby po urcite dobe poskytovaly svym zamestnancum jakousi definitivu a tim take definitivne zajistovaly jejich rodiny.

Vladnim navrhem zamyslene ulevy ve srazkach platovych budou stati: od 1. ledna 1938 asi 50,000.000 Kc a od 1. dubna 1938 51,000.000 Kc.

Bohuzel valna cast tohoto zlepseni bude spotrebovana na placeni prispevku na obranu statu a na ocekavane zvyseni zivotnich potreb, jez bude podle vseho dusledkem zvyseni nekterych dani a davek.

Podotykam, ze musi nastat uplna naprava v danovem systemu, aby system dani neprimych, ktery tak nesmirne zatezuje male a stredni rodiny, byl zmenen k dobru malych a strednich zamestnancu a jich rodin.

Vladni navrh (tisk 1123) skladal se ze dvou casti: zakona s clanky I az X a prilohy: "Predpisy o uspornych opatrenich personalnich".

Soc.-politicky vybor posl. snemovny opustil formu vladniho navrhu a byla vypracovana predloha zakona, ktera by obsahovala systematicky a prehledne vsechna usporna personalni ustanoveni, ktera maji byti platnymi od 1. ledna 1938.

Tuto predlohu (tisk 1169) prijala posl. snemovna ve 127. schuzi dne 16. prosince 1937, jez stala se predmetem jednani senatu N. S. (tisk 591).

Soc.-politicky vybor senatu N. S. projednal ve schuzi.dne 17. prosince 1937 osnovu zakona o uspornych opatrenich personalnich (tisk sen. 591) a doporucuje, aby senat N. S. schvalil tuto osnovu zakona ve zneni usnesenem poslaneckou snemovnou i s obema resolucemi. (Souhlas.)

Mistopredseda sen. Donat (zvoni): Slovo ma dale zpravodaj za vybor ustavne pravni, pan sen. Panek.

Zpravodaj sen. Panek: Slavny senate!

Ustavne-pravni vybor vzal za zaklad sveho jednani usneseni posl. snemovny a vyslovil souhlas se zmenami, jez soc. politicky vybor posl. snemovny provedl na puvodnim vladnim navrhu, zejmena pokud jde o upravu formalni. Ustavne-pravni vybor senatu je stejneho nahledu, ze je nutno dati prednost predloze, jak ji mame nyni v rukou, obsahujici ucelene vsechna ustanoveni tykajici se personalnich opatreni uspornych, pred upravou, jak ji mel na zreteli vladni navrh, ktery castecne obsahoval nove normy a castecne recipoval pouhou citaci starsich norem, obsazenych v drivejsich pravnich predpisech, a to i takovych, ktere jsou stale jeste s hlediska i zakonnosti predmetem urcitych pochybnosti.

Ustavne-pravni vybor zabyval se jmenovite onemi ustanovenimi, ktera se dotykaji ustavni listiny. Jak znamo, jde tu o soudce. Prvni zmocnovaci zakon omezoval delegaci moci zakonodarne mimo jine tez dolozkou, ze vlada nemuze pouziti zmocneni, kde podle ustavni listiny je potrebi zvlastniho zakona. Pres toto omezeni vlada upravila podle techto zmocnovacich zakonu latku, jez je podle ustavy vyhrazena zvlastnimu zakonu, t. j. predevsim sluzebni pomery soudcu. Vlada se ovsem tehdy vymlouvala, ze sluzebni pomery a platove pomery neni jedno a totez. Vysledek toho byl ten, ze nejvyssi spravni soud na zaklade konkretnich stiznosti rozhodl dvema nalezy, ze vlad. narizeni cis. 252/1933, pokud se tyka platovych srazek u soudcu, neodpovida zakonu, jezto neprihlizi k one omezovaci klausuli zmocnovaciho zakona, ani k ustanoveni ustavni listiny. Tim se stalo, ze platove srazky u soudcu, provedene vlad. narizenim cis. 252/ 1933, pozbyly zakonneho podkladu.

Dalsi zmocnovaci zakon pozdejsi cis. 109/ 1934 uz rozsiril zmocneni vlady tez na veci, kde je podle ustavni listiny potrebi zvlastniho zakona. Tim byla sice odstranena ona zavada, o niz jsem jiz mluvil, t. j., ze veci vyhrazene podle ustavy zvlastnimu zakonu mohou byti vyrizovany take zmocnovacim zakonem, avsak vznikly ihned jine pochybnosti, zda sam zmocnovaci zakon neodporuje ustave pres toto rozsireni zmocneni, a konecne zdali vubec zmocnovaci zakon neni v odporu s ustavni listinou.

Skutecne byla take vznesena zaloba obou nejvyssich soudu, t. j. nejvyssiho spravniho soudu a nejvyssiho soudu v Brne k ustavnimu soudu, a kdyby skutecne ustavni soud, ktery nebyl tehdy jeste konstituovan, dal temto zalobam mista, cela platova konstrukce byla by nezakonna a neplatna. Neslo by tedy jen o srazky u soudcu, nybrz u vsech statnich zamestnancu, pokud byly provedeny na zaklade zmocnovaciho zakona c. 252. To by ovsem pochopitelne byl vysledek pro statni pokladnu velice nemily, ponevadz by musila vraceti vsechny srazky, ktere byly na zaklade zmocnovaciho zakona provedeny. Na druhe strane ovsem zase nutno doznati, ze usporna opatreni personalni byla diktovana zeleznou nutnosti tehdejsich hospodarskych pomeru a tizivou situaci statni pokladny. Ted jsme se dostali do urcite soutesky. Na jedne strane je pochybnost o zakonne platnosti, ktera jeste dodnes neni vyresena, a na druhe strane zase je potreba statni pokladny. Co delat? Tak se naslo vychodisko v t. zv. sanacnim opatreni, ktere bylo obsazeno v §§ 30 a 32 teto predlohy, a to v tom smyslu, ze se v techto paragrafech prohlasuji naroky na jakekoliv doplatky ze sluzebnich prijmu, vznikle nebo uplatnovane z titulu neplatnosti pravnich predpisu, za zanikle, a to i pro soudce samozrejme. Je to podle analogie prevzate ze zakona cis. 186 ex 1937, jak jsme to zde letos v lete projednavali, az ovsem na rok 1934, ktery konecne je likvidovan a kde uz take byl pravni stav urcen. Dokonce se jednalo take i o to, aby §u 20 o ustavnim soudu dal se jiny vyklad, a to v tom smyslu, ze by veskera jeho rozhodnuti platila pouze pro budoucnost. Od toho se vsak upustilo, ponevadz by to prece jenom jaksi bylo nemistne, a bylo uznano, ze staci zneni techto dvou paragrafu, 30 a 32, ze odpovida potrebe, aniz by doslo k event. rozporu s ustavni listinou. Tim se take zakon vyhyba tomu, aby dodatecne uzakonil zavaznost drive, vydanych pravnich norem. Zduraznenim titulu neplatnosti v obou paragrafech. 30 a 32, je tez potvrzeno, ze stiznosti do platovych uprav, ktere by snad vznikly z jinych titulu, nejsou vylouceny. Sluzebni pomery soudcu, jak bylo uznano, nutno upravovati zvlastnim zakonem, jak to urcuje ustavni listina, ale pokud jde o celkovou upravu zakonnou, kdyz jde snad o novou konstrukci platovou, jako se tak stalo zakonem cis. 103 z r. 1926, bylo zjisteno, ze to neni v odporu s ustavni listinou.

Tolik, pokud jde o formalni a ustavnepravni stranku teto predlohy. Ustavne-pravni vybor se ovsem zabyval predlohou take i po strance socialni, pokud ovsem spada do kompetence tohoto vyboru. Bylo zde mluveno take o reforme spravy a dokonce snad i o zmene pensijnich predpisu. Take ustavne-pravni vybor, stejne jako socialne-politicky vybor a konecne i vybor rozpoctovy, nesouhlasi s vylukou pensistu z vyhod, jez poskytuje tato predloha od 1. dubna aktivnim zamestnancum. Nesouhlasi proto, ponevadz tehdy, r. 1932, kdyz se zacaly provadeti srazky, bylo vyslovne receno, ze je to jakysi dluh, ktery zde pozaduje od stat. zamestnancu statni sprava v dusledku hospodarske krise a ze jakmile se zmeni pomery, okamzite bude take postupne nebo event. najednou vraceti to, co si od statnich zamestnancu vypujcila. To take cini, pokud to ovsem dovoluji pomery a pokud to dovoluje zlepsena situace statni pokladny. Bohuzel vsak chce nyni vylouciti z techto vyhod resp. z vraceni srazek pensisty, aniz by rekla duvod. Duvod, jejz uvadi vlada, ze snad nema jiz dostatek financnich prostredku, nemuze pro nas byti smerodatny, ponevadz castka, ktere by vyzadovalo vraceni srazek pensistum, neni tak znacna - 25 az 30 mil. Kc. - Neni to takova castka, kterou by vlada za vsech okolnosti nemohla postradat a zejmena jestlize statni zamestnanci usty svych zastupcu dokonce i prohlasili, ze jsou ochotni rozdeliti se o onu castku, ktera ma pripadnouti pro r. 1938 k dobru statnim zamestnancum, resp. jim ma byti vracena. Ani na to vlada nepristoupila. Tak jak to mame klasifikovati? Pravdepodobne bud jako nedostatek dobre vule nebo snad pocatek toho, ze by vlada chtela nebo snad chystala nejakou upravu pensi, ovsem degresivnim zpusobem. Myslim, aby neco podobneho vlada pustila zcela urcite se zretele, ponevadz neni mozno, aby ve 20. roce trvani republiky stala se pensistum takova krivda a nespravedlnost. Je pravda, ze pensijni rozpocet nam narostl do sum enormnich, o tom se neda pochybovati; 2.500 mil. Kc je castka, nad kterou se musime vsichni pozastaviti. Ale nutno hledati priciny, proc se tak stalo, a tech pricin je nekolik. Tak s pocatku po prevratu zcela spravne a zcela spravedlive rada kategorii, ktere az dosud patrily do smluvniho pomeru, byly prevzaty do hodnostnich trid, byly zpragmatisovany a tim samo sebou se rozumi nabyly daleko vyssich pensijnich naroku. Dale take i ucitelske pense byly zvyseny. Konecne stat prevzal drahy, zkonfiskoval pensijni fondy, ktere u soukromych drah existovaly a take upravil pense temto zeleznicnim zamestnancum. To vsechno zpusobilo, ze se nam pensijni etat znacne nafoukl. Ale nejvice jaksi zpusobil zvyseni pensijniho etatu restrikcni zakon. Nezapominejme, ze jsme restrikcnim zakonem poslali do pense 30 az 35 tisic zamestnancu, tedy 10 % zamestnancu, pomerne zdravych, jeste mladych, kteri mohli jeste dlouho a dlouho slouzit a dlouho mohl z nich stat teziti. Samo sebou se rozumi, ze se tim zvysily naklady na pense statnich zamestnancu. Pak nebudiz dale zapominano, ze behem hospodarske krise v poslednich letech jsme take posilali predcasne zamestnance do pense. Vzdyt to byla az nekdy razie v uradech, jak se statni zamestnanci pomerne jeste mladi, zdravi a schopni posilali do pense, aby se uvolnila mista mladsim. Tak se vlastne urady staly takovym zaopatrovacim mistem, socialnim opatrenim. Samo sebou se rozumi, ze vsechno to zpusobilo, ze nas pensijni etat znacne narostl. Take odstraneni automatiky zpusobuje do jiste miry zvyseni naroku na pense. Proc? Ponevadz postup zamestnancu zavisi od toho, zdali.ten, kdo je pred nim, bud umre, nebo odejde do pense. Samo sebou se rozumi, ze dneska mladsi zamestnanci tlaci na to, aby se co nejvice odchazelo do pense. To je pochopitelne.