Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 97. schuze (obsah, prilohy) | Patek 17. prosince 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 123 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri inz. Dostalek, dr Kalfus, Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 9 hodin 4 minuty.

obdrzeli na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Juriga, Korvas.

Zpravy tisky 578, 579, 581, 582.

Navrhy tisky 583, 584 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Pokracovani v rozprave o zprave rozpoctoveho vyboru o usneseni posl. snemovne (tisk 580) k vladnemu navrhu statneho rozpoctu republiky Ceskoslovenskej a financneho zakona na rok 1938 (tisk 585) a o prohlaseni ministra financi, ucinenem v 92. schuzi senatu dne 6. prosince 1937.

Udeluji slovo dalsimu recniku, p. sen. inz. Havlinovi. Prosim, aby se ujal slova.

Sen. inz. Havlin: Slavny senate!

V uvodu sve reci prohlasuji jasne - a myslim, ze neni treba, abych to jeste zduvodnoval - ze budu hlasovati pro rozpocet ministerstva narodni obrany. Rozpocet tak, jak byl predlozen snemovnam Narodniho shromazdeni, a jak byl odhlasovan take jiz v poslanecke snemovne, je po strance ucetni vyrovnan a jak p. ministr financi tvrdil, take i reelne vyrovnan.

Musim k tomu rici nektere sve pochybnosti, aniz bych chtel vchazeti znovu do probirani jednotlivych detailu, ponevadz rada panu senatoru se tim zabyvala uz az vice nez podrobne. Chci rici toto: Rozpocet radny je prece v jiste souvislosti take s rozpoctem mimoradnym, a budu-li muset rozpocet mimoradny hraditi financnimi operacemi, uhradou, tak jak nam bylo receno a jak mohu cisti take v senatnim tisku, tedy nesmim zapomenouti, ze z teto mimoradne okolnosti mne vyplyne take jiste bremeno, ktere nebude bremenem jen pro rozpocet mimoradny, nybrz se stane pravidelnou soucasti bremene rozpoctu radneho. Nenasel jsem vsak v radnem rozpoctu, ze by na tuto okolnost bylo pamatovano, ze by urok a umor v te ¹/₂4 miliardy byl zaklinen do rozpoctu radneho. Podotykam to po strance formalni, ponevadz je to jiste nedostatek a ukazalo by se, ze ta rozpoctova rovnovaha neni tak bezpecne vyrovnana.

Toto bremeno vznikne, o tom neni zadneho sporu. Jsou zde dve moznosti, dve alternativy, pokud budeme moci uvazovati. Predevsim pokud se tyce vydaju na obranu statu, je pochopitelne, ze budou hrazeny uverem, a nemame jinych moznosti za nynejsich hospodarskych pomeru, abychom pocitali na jinou uhradu. Budeme tedy muset brime vyrustajici ve forme urokove a anuitni sluzby zacleniti do rozpoctu radneho pro leta pristi. Pokud pak se tyce investic pravych, pro statni podniky, bez rozdilu jsou-li to statni drahy nebo jine podniky, tam to zalezi od prosperity hospodarske, jak skonci hospodareni techto podniku v pristich letech se zretelem na tyto investice. Skonci-li toto hospodarstvi uspesne, budou schopny, aby si zaplatily urokovou a umorovou sluzbu, ktera pro hospodarstvi statnich podniku je stanovena. Kdyby se.vsak na nestesti stalo, ze by hospodarsky vysledek nebyl kladny, nezbude nic jineho, nez hraditi tyto vydaje z polozek rozpoctu radneho.

Ale je tu jeste jedna vec, ktera musi cloveka zaraziti a na kterou je treba poukazati. Snemovna odhlasovala rozpocet jako rovnovazny a teprve po jeho odhlasovani se zabyva odhlasovavanim uhradovych zakonu. Pri zdrave hospodarske logice je mozny jenom

obraceny, postup, ze napred by vlada musela miti odhlasovany uhradove zakony a na zaklade preliminovanych vynosu z techto novych zakonu muze staveti rovnovazny rozpocet. Tak by tomu melo byti v kazdem state. aby vlada musela prichazeti pred parlamentni sbory, aby si zajistila jejich hlasovaci vetsinu. U nas je ten system pohodlnejsi, nase vlada to nikdy nedela - a pri tom zpusobu, jak mame zrizenu spravu veci verejnych, ani delat nemusi. Pri te zavislosti parlamentu na vlade muze.nastati i postup opacny, ale prominte, ja jsem povinen rici, ze je to nove zuzeni prav skutecne demokracie, o ktere se v tomto vazenem sboru uz tolikrat a tolik mluvilo. Vim, ze by se na veci nic nezmenilo, o tam nepochybuji, ale snad dodrzeni aspon urcitych zasadnich forem, na nichz stoji i myslenka demokraticka jako kazda ideova myslenka, by snad bylo zadouci i u nas v nasich pomerech.

Chtel bych pripomenouti jeste jednu vec k rozpoctu, ktera mne take trochu zarazila. Kdyz jsem porovnaval drivejsi elaboraty financniho zakona, nenasel jsem v nich az dosud nikde to ustanoveni, ktere letos dava vlada do sveho vladniho navrhu v cl. 31 financniho zakona, kde se mluvi o zmocneni k event. poskytovani zastav za zahranicni pujcky. Myslim, ze take se nemusim ani o tomto passu zvlaste uz rozsirovati, ponevadz by to bylo vyrazem nasi ne zvlaste prijemne situace, kdybychom zneli uzavirati zahranicni pujcky, a nota bene od svych spojencu, s poskytovanim mimoradnych, tezkych a snad dokonce nekdy i nas ponizujicich zaruk, kdyz mame svedectvi, ze titiz spojenci pujcuji statum, ktere s nimi byly v nepratelstvi po celou dobu valky svetove a namnoze i po uzavreni miru, a pri;tom pujcuji bez techto zaruk. Tedy, at je to kdokoli z tech, kdo s nami chteji hospodarsky vstoupiti v pujckove rizeni, musi vziti na vedomi, ze Ceskoslovensko neni pro nikoho zadnou kolonii, nybrz suverennim, neodvislym statem, ze hospodarsky si jeste, zaplat buh, tak stojime, ze co si vypujcime, jsme schopni take odvesti.

Dovolte mne jeste laskave, abych pripomenul k rozpoctu, ze se mne zda povazlive, ze vkladame do financniho zakona ustanoveni, kterym se zmocnuje vlada k eventuelni mozne nove uprave urokove miry a jeji vyse. Varoval bych, aby v techto dobach se takoveho zmocneni pouzivalo, ponevadz, jak uz zde bylo poukazano jinymi, a k tem se pripojuji, mohlo by toto ohroziti tvoreni uspornych vkladu malych a strednich vrstev a tim likviditu nasich financnich prostredku, kterych nezbytne potrebuje nejen vyroba bez rozdilu a obchod, ale kterouzto likviditu potrebuje take stat sam.

A ted bych presel k nekterym vecem, o nichz se mluvilo v posl. snemovne i v tomto slavnem sboru a ktere byly predmetem ostre vymeny nazoru. Jsou to t. zv. dohody z 18. unora t. r. Bylo prekvapujici, kdyz v rozpoctovem vyboru posl. snemovny aktivisticke strany prisly s urcitou resoluci, ve ktere byla vytycena rada pozadavku krajne vaznych, a myslim, ze ne v pravem slova,smyslu a vseobecne prijatelnych a desavuovaly tim i ministry teto republiky, kteri ucinili v rozpoctu prave o techze vecech zasadni a zavazna prohlaseni. Pri tato resoluci doslo ke hlasovani a hlasovani se zucastnily nejen vsechny vladni koalicni strany, nybrz take strana sudetskonemecka, coz v tomto pripade melo svou zvlastni pikantni prichut, to si prece nebudeme navzajem zapirati. A tu jsem si rekl, jak je to mozne, aby v rozpoctovem vyboru se predkladala a bylo predmetem verejneho hlasovani resoluce o dohode, ktera je az posud pro vetsinu nas tajna nebo tajena, ktera nebyla zakonodarnym sborum ve svem uplnem textu nikdy ani dana na vedomi, nerku-li, aby jim byla predlozena k event. rozhodovani pres to, ze jenom jim patri pravo rozhodovat podle ustavy o takovych vecech, jichz se tato dohoda tyka. To je pravo, ktere nam dala ustava; a prominte, jsem toho nazoru, ze zadna ze snemoven nemuze a nesmi se tohoto prava dobrovolne zrici. Jestlize takova dohoda bude zalozena na mineni at jiz jednotlivce nebo nekolika osob, to jeste neznamena, ze je zde duvod k jakekoliv zmene zakoniteho stavu, ponevadz musime drzeti prave v demokracii zasadu, ze demokracie je presne dodrzovani zakonneho radu, ktery zastupci lidu byl schvalen. Objevi-li se, ze tento zakonny rad by byl nekde tezky nebo tvrdy, jak se obecne rika, pro urcitou cast obcanu, neni mozno rici, ze budeme vykladati zakony jinak, nybrz je nutno zakonodarnou cestou je zmeniti tak, aby odpovidaly novym zmenenym pomerum. To je spravny postup v demokracii! Kdybychom dopustili, aby mel kdokoliv v demokratickem state pravo ciniti urcite vyjimky nebo ustupky od ustavy a platnych zakonu, nebyli bychom jiz v demokracii, nybrz ve state, kde se provozuje osobni vule at jednotlivcem nebo urcitou spolecnosti. A to by prece odporovalo tomu, co zde v teto sini po prevratu odhlasovalo nase revolucni Narodni shromazdeni, ktere pravem revoluce a vitezne dokonaneho boje o obnovu statu rozhodovalo o pristi budoucnosti tohoto statu, teto republiky.

Slavny senate, musime pri te prilezitosti zaroven rici jeste druhou vec, ktere se nemuzeme vyhybat. Reknu ji velmi otevrene a loyalne. Jsme svedky toho dlouhou radu let v tomto state, ze nastava urciti rozpor se strany nasich nemeckych spoluobcanu o nekterych vecech, ktere jsou v ustave formulovany jako vule naroda ceskoslovenskeho, kdyz tento stat se tvoril. V ustave jsme predevsim vyslovili naprostou nedilnost a jednotnost celeho statniho uzemi. To tam je, a je to receno velmi otevrene, dovolte mi laskave, ve cl. I., odst. 2. ustavni listiny, zrovna na prvnim miste. Kazda vec, ktera by proti tomu celila, musi byti odmitnuta a limine nejenom oposici, at patri kterekoliv ceskoslovenske strane, nybrz i kazdou vladni stranou, ponevadz ustava nebyla zmenena ustavnim pravem a zustava pravoplatnou. Myslim, ze v nasich pomerech je zbytecne, abych siroce dokazoval, jak by vypadaly veci, kdybychom tento stat rozparcelovali na nejake urcite useky podle narodnosti a udelali z neho nejake kantonalni zrizeni. Kdyz o tom nekteri.panove v Ceskoslovensku mysleji a filosofuji, nesmi zapomenouti, ze nelze tyto pomery porovnavat se Svycarskem, a to tim vice, ponevadz hybne sily, ktere za doby stredoveku vytvorily Svycarsko, byly jine, nezli dnes, a my nemuzeme per analogiam rici, ze co se stalo pred nekolika stoletimi ve Svycarsku, musi cesky narod pro Ceskoslovensko jako narod statni opakovat. Myslim, ze toto usili vyvera ze spatneho pochopeni a castokrate z ne dosti jasne tlumoceneho nazoru i se strany politiku ceskoslovenskych, kdyz se u nas porad mluvi o zrizeni noveho statu, jako by to, co zde dneska je, bylo uplne novum, ktere nema zadne spojitosti s minulosti, jako bychom z niceho byli udelali neco. A to je omyl! Vybojovani samostatnosti ceskoslovenske je pouze obnoveni stareho ceskoslovenskeho statu s celou jeho tisiciletou tradici, to jsme si rekli 28. rijna. A jak vypadal cesky stat v techto letech, kdy jeste mel plnou suverenni moznost, nez mu byla nasilim vzata? Byl to stat smiseny narodnostne anebo podobne? Ne! Proto jsme s touto statopravni myslenkou sli do tohoto zapasu, abychom vybojovali moznost nave obnoviti,svuj stat. A sli jsme do tohoto zapasu sami, nesel s nami nikdo z tech panu a jejich krajanu, naopak, v tom nejtvrdsim a nejtezsim tragickem boji, ve kterem slo o nas osud a o celou nasi existenci, stali proti nam, byli na strane nasich nepratel a nedovedli zapriti svoji ideologii ani ve chvili, kdy jsme slavnostne proklamovali svoji neodvislost, kdy jsme obnovili stat. Teto myslenky se nevzdame. Neuznavali jsme nejakou zmenu naseho statopravniho postaveni a kontinuity ceskeho statu ani za tvrde vlady Habsburku a tato myslenka zila v kazdem ceskem srdci, bez rozdilu ke kteremu taboru lide patrili, s tou jsme sli do zapasu a s tou jsme stastne take svuj zapas vyhrali. Neobnovili jsme svuj stat tak, ze by nam to nekdo dal presentem. To je dnes jasnejsi nez kdy jindy. Byla to prolita krev, byla to nejuslechtilejsi ceskoslovenska krev, ktera zalevala tu utlou bylinu, kterou dnes nazyvame svou novou ceskoslovenskou samostatnosti. Proto mame plny narok, abychom svou samostatnost hajili proti kazdemu a proti vsem. Jsem presvedcen, slavny senate, ze v tomto ohledu neni mezi nami rozdilu, i kdyz nas deli jakykolivek svetovy nazor politicky nebo nabozensky, v tom ohledu citime vsichni stejne, ze by zadny clovek neprosadil, aby zakonitou cestou tento zaklad celeho statu a nasi ustavy byl zmenen. (Tak jest!) V tam budeme vsichni zajedno, jako jsme vsichni zajedno v tom, hajiti a chraniti tento svuj stat, tuto svoji vlast, treba i krvi a treba i obetovanim sveho zivota. Reknu otevrene, nemohou si nasi nemecti kolegove, sidlici v tomto obnovenem state, stezovati, a krivdili by nam, kdyby nam rikali, ze je znasilnujeme, a ze jedname s nimi zpusobem, ktery neni dustojny stare tradice demokratickeho naroda ceskeho. Je pochopitelne, ze jsme nic jineho nemohli delati z logiky veci a z dejinne spravedlnosti, nez jak jsme postupovali. A konec koncu vzato, nezda se vam, ze jsme sli v tomto ohledu spravedlive a poctive - nestydim se to rici - ze jsme sli dale, nez sel kazdy narod na svete? Vzdyt jsme to v nasi ustavni listine vyjadrili jasne, kdyz jsme tam mluvili po staletich po prve pronesenymi slovy: my, narod ceskoslovensky, chtejice upevniti svobodu naroda, jeho jednotu atd., a tam rikame take, ze chceme vsem obcanum tohoto statu dati nejvyssi miru spravedlnosti. Nedelali jsme vyjimky, aby se nikdo nemohl cititi menecennym obcanem, zarucili jsme mu vsecka prava, sli jsme tak daleko, ze jsme nechali loyalne otevrenou i tu kapitolu ustavni litiny, kde se mluvi o volbe hlavy statu. Ani tam jsme neklausulovali, ze presidentem republiky Ceskoslovenske musi byti Cechoslovak, nybrz tam stoji: kazdy obcan republiky, ktery dosahl urcitych nalezitosti. A sli jsme dale nez az dosud kterykoliv stat, a v dusledku toho mame pravo chtiti, aby ti, kterym jsme nekrivdili a neukrivdili, kteri jsou ucastni nejen vyhody, ze jsme udrzeli klid a poradek v tomto state po celou radu let, kdy jinde se Evropa otrasala v zakladech, nybrz ze jsou ucastniky i urcitych jinych vyhod, ktere vyplynuly z obnoveni nasi samostatnosti, mame pravo ode vsech tech lidi, at patri ke kterekoli narodnostni mensine, zadati to minimalni, aspon slusnou loyalitu k tomuto statu.

Slavny senate, byl jsem svedkem toho, ze se zde mluvilo velmi vazne se strany sudetskonemecke o obavach z odnarodnovani. Ja, jako stary hranicarsky pracovnik, mam zkusenost, ze za rakouske ery castokrat jsme si pripominali jmena urcitych bezohlednych germanisatoru, kteri ponemcovali ceskeho cloveka, jeho deti i jeho sameho zpusobem, kteremu nebylo rovno. A mezi nimi nebyli jen pani Schonerer, Wolf a Iro, tam byl take povestny Herrmann Brass, ten tvrdy clovek, ktery by byl hledel znicit kazdeho ceskeho cloveka na moravskem Zabrezsku a Litovelsku. To jsme jeste nezapomneli a proto bychom si vyprosili, aby nam nekdo ze sudetskonemecke strany sem chodil delat mravni kazani a projevoval ty obavy. Vy byste nam nemohli prokazati, ze my jsme timto zpusobem sli proti vam, ponevadz kdyby nas narod byl postupoval zpusobem, jak vy mluvite, tak pomalu by tu nikdo z vas nebyl. Vzdyt s tim vasim nemectvim u vas mnohych je to takove, ze se clovek nad tim zastavi s urcitym podivem, ponevadz neverim, ze skutecna rasa nemecka, narod nemecky v tom sirokem celku by mel ve svych radach lidi jako Hodiny, Budiky, Lisky, Kudrnace, a jak se vsichni ti pani jmenuji. To je doklad, ze kdysi koren jejich byl nekde jinde a mozna kdybychom provedli tu genealogickou studii, ze bychom se u mnohych presvedcili, ze v nekolika kolenech zpet to byli i lide cesti, kteri podlehli germanisacnimu tlaku na severu.

K temto vyvodum bych chtel expressis verbi precist z Nemce Harry Klepetare, ktery i pise v knize "Seit 1918" mezi jinym tento passus: Nemci v Ceskoslovensku, kteri po mnoha mesicnim boji za pravo,sveho sebeurceni zreli se, byti pripojeni k mlade republice, chteli, smirivse se rychle se skutecnosti, byti povazovani za integrujici soucast statu a nikoliv za mensinu. V tom byli jak soc. demokrate, tak obcanske strany zajedno. Oboji vypracovali navrhy na pravni postaveni Nemcu v Ceskoslovensku. Jezto Cechove povazovali republiku za narodni stat podle jejiho vzniku, aniz by mohli popirati, ze podle sveho slozeni je typickym statem narodnostnim, nebyli s to si predstaviti pravni postaveni sudetskych Nemcu jinak nez jako mensinu. Nemecke navrhy o postaveni Nemcu v Ceskoslovensku netvorily tudiz zakladnu k jednani. Spise vedly k poznani, ze predpoklady k nejakemu nemecko-ceskemu sblizeni tu nebyly. Proto vedouci muzove z ceskeho tabora, seznavse nemecke navrhy, byli vic nez pred tim rozhodnuti, aby ustavu a vsechny ustavni zakony schvalilo revolucni Narodni shromazdeni, v nemz Nemci nebyli zastoupeni. Nemci smeli prijiti k slovu az ve zvolenem parlamente.

Na teplickem sjezdu nemeckych soc. demokratu rozvinul predseda sjezdu Josef Seliger svuj narodnostni plan. Podle nej mel byti ceskoslovensky stat rozdelen v ohranicene narodnostni okresy. Kazdy z techto okresu mel po americkem vzoru voliti si sve uredniky a soudce a urciti jednaci a vyucovaci jazyk. Stejnojazycne okresy mely podlehati Narodni rade, ktere by prinalezela prava vlady. Prazske Narodni shromazdeni melo se usnaseti jen o zakonech celostatniho vyznamu. Narodni rady mely rozhodovati o vsech zalezitostech jim podrizenych okresu, prazske vlade mely prisluseti jen spolecne zalezitosti. Do kompetence Narodnich rad melo spadati i pravo policejni a berni. Narodni rady byly by mohly uzavirati navzajem mezi sebou i smlouvy. Vojenskym systemem mela byti milice s volbou velitelu i sluzebni reci. Na Seligerovu rec na teplickem sjezdu, v niz byly tyto zakladni pozadavky tlumoceny, odpovedel cesky tabor odmitnutim. Dokonce i ustredni organ ceskych soc. demokratu "Pravo lidu", nenasel ani jediny ze Seligerovych pozadavku prijatelnym a prohlasil kategoricky: Nedame si svuj stat rozkouskovat! Pro nemecke mestanske strany vypracoval profesor statniho prava dr Ludwig Spiegel, nalezejici k nemecke demokraticke strane, navrh vychazejici rovnez ze zasady sebeurceni Nemcu ve vsech, jich vyhradne se tykajicich zalezitostech. V Ceskoslovensku mela byti zrizena nemecka kurie, bez jejihoz souhlasu by ani celostatni zalezitosti nesmely byti rozhodovany. Mezi jednotlivce a stat mely byti vsunuty jako "meziautorita" Narodni rady.

Nemecti soc. demokrate predlozili predsedovi vlady Tusarovi memorandum, poukazujici predevsim na nepriznive vyzivovaci pomery v nemeckem uzemi a stiznosti, ze Nemci jsou zanedbavani pri pridelu potravin. V nemeckych skolach pry se provadi diktatura. Nemecky narod ocita se ve stavu politicke bezbrannosti a jedna pry se s nim jako s narodem porazenym, bez dejin a bez kultury. Nemecti soc. demokrate zadaji svolani ustavodarneho snemu a pribrani vsech narodnosti k poradam o ustave. Jestlize by vlada temto pozadavkum nevyhovela, pak by strana musila pouziti jinych prostredku a jinych metod.

Rec memoranda byla, jak z techto citatu je zrejmo, velmi sebevedoma. Tusar take nebyl timto vyjadrenim svych nemeckych soudruhu nijak nadsen. Odmitl hrozbu "jinymi prostredky a jinymi metodami". Nemci musi nahlednouti, ze revolucni Narodni shromazdeni je politickou administrativni nutnosti v dobe, kdy dynastie i rakousky stat tak neslavne skoncily. Veri, ze muze bez nadsazky rici, ze ustaveni revolucniho Narodniho shromazdeni je take v zajmu Nemcu, kteri se takto stavaji ucastni statniho poradku a vsech v Ceskoslovensku prislibenych vyhod. Jezto jeste pred nekolika tydny meli Nemci svou vzdorovladu, je nemozno je do Narodniho shromazdeni povolati. Tusar prohlasil, ze ustava a volebni zakony budou usneseny revolucnim Narodnim shromazdenim, ale ze v nich prava Nemcu budou plne zajistena.

Dva dny pozdeji, 22. prosince 1919, objevili se nemecko-mestansti zastupci za vedeni dr Lodgmanna u predsedy vlady. Stezovali si na odstraneni nemeckych napisu a na znasilnovani nemecky mluvicich osob na ulicich. Nemecke mestanske strany zadaji rozpusteni Revolucniho narodniho shromazdeni a volby do ustavodarneho snemu, v nemz musi byti i Nemci zastoupeni. Nestane-li se tak, neuznaji Nemci nikdy usneseni revolucniho Narodniho shromazdeni. "Nemci" - pravi se v zaveru - "jsou dostatecne strizlivi, aby vedeli, ze na nynejsim stavu nemohou niceho zmeniti, ale vidi tez, ze existence statu konec koncu zavisi od pravniho vedomi a spokojenosti statnich obcanu."

Tusar odpovedel poselstvu nemeckych mestanskych stran: "Nemuzeme souhlasiti s vasimi navrhy stran Narodniho shromazdeni. Toto nase demokraticke a nestranicke zakonodarne teleso dosazene pravem revoluce, musi nejprve splniti svoje ukoly, a dati pevny zaklad nasemu dalsimu,statnimu vyvoji."

Tolik jsem mel za nutne pripomenouti k situaci z tehdejsi doby, a reknu otevrene, ze jsem nesmirne povdecen vsem politikum revolucniho Narodniho shromazdeni, s tehdejsim predsedou vlady v cele, ze meli tuto zdravou a statecnou ideu a branili se tomu, aby nenastalo rozkouskovani statu zrovna v dobe, ktera byla tak nebezpecna, ze by to bylo mohlo znamenati jeho predcasny konec.

Rikal jsem, ze trvame na jedne veci: At uz jde o jakoukolivek upravu pomeru, ktera se tyka veci v ustave verejne a jasne prohlasenych, nespokojime se a neuzname nikdy zadnou zmenu, ktera by nebyla provedena formou ustavni. Toto provedeni musi byti udelano tak, aby je delali vsichni odpovedni politikove tohoto naroda a aby take narod sam rekl, zda souhlasi nebo nesouhlasi. Jestlize odkazuji pani z nemeckeho tabora na urcite clanky, ktere vychazeji v anglickych "Times" a ktere maji podivuhodnou prichut - nechci to rozpradati, abych nevzbudil dojem osobniho zaujeti - rikam, ze anglicke "Times" ovlada urcita mala skupina lordu anglickych, kteri jsou germanofilove. Nemohu tam nic jineho cekat, a kdyby tam psali, co chteli, "Times" pro nas nejsou ustavou a take to nebudeme respektovati, my budeme respektovati jen svou vlastni ceskoslovenskou ustavu, danou narodu a statu revolucnim Narodnim shromazdenim. Chtel bych ukazati jeste, ze se pomery nezmenily, ze mentalita zustala stejna u nasich nemeckych spoluobcanu. Prectu kousek z uryvku interviewu, ktery mel pan Hacker, predseda Bundu der Landwirte, s redaktorem "Demokratickeho stredu"; a bylo velmi zajimave porovnati citaty v "Demokratickem stredu" a citaty v nemeckych listech, jak se typografickou upravou v nemeckych listech daval resolutnejsi vyraz nekterym Hackerovym tvrzenim.

Pan Hacker rika: "... v obsahu 18. unora nevidime ani "vyrovnani", ani jen ciste politickou vec s moznosti nejruznejsich vykladu, nybrz pokrok ve snaze vymytiti skodlivou ideu narodniho statu, ktera prakticky jiz utrpela prvni ranu v okamziku, kdy se Nemci prvne ucastnili vlady. Dnes je uz obecne dosti znamo, ze narodni ceska koalice nemuze byti na prospech ani narodum, ani statu. Je nanejvys dulezite, aby upusteni od idee narodniho statu bylo povazovano za vyvoj demokratickych nazoru. Ideologie narodniho statu primo vyzaduje, aby jedne narodnosti byla davana prednost pred druhou, nebot takova idea se nutne dovolava minulosti. Jednou pak bude urcite v nebezpeci, ze nevidela pritomnosti a zapomnela na mozny vyvoj. Pred takovym zlym probuzenim chceme sve nemecke a ceske spoluobcany ochraniti, protoze budou pak usetreni nejkrutejsiho rozuzleni, valky. Smysl sve politicke prace a tedy vysledek 18. unora vidime ve vyvoji ideologie od narodniho statu k mirumilovnemu spoluziti narodu v jedne vlasti s rovnymi pravy a rovnymi povinnostmi pro vsechny obcany, tedy ve svobodnem statu svobodnych narodu."

Racte prominouti, jinymi slovy a snad jen trochu obratneji tlumoceno totez, co jsem citoval prave z nemeckeho memoranda, ktere bylo predkladano zvecnelemu predsedovi vlady Tusarovi. Ale i pan Hacker se myli, idea narodniho statu nas vedla k obnoveni teto samostatnosti a my se ji nevzdame ani k vuli panu Hackerovi, ani k vuli komu jinemu na svete. To si nedame vnutiti, ponevadz by to znamenalo konec tohoto statu. Provedte toto silenstvi, rozdelte tuto vlast podle narodnosti - a za nekolik let budeme v nebezpeci, ze nebude Ceskoslovenske republiky! To prece nebudeme delat, mame povinnosti nejen sami k sobe, nybrz i k tem tisicum zrozenych i nezrozenych z nasi krve, kteri musi kraceti jednou po teto pude jako svobodni obcane Ceskoslovenske republiky a zadneho jineho statu.

Slavny senate, ja odmitam tyto veci a odmitam take jejich formu, odmitam je proto, ponevadz neznam pripadu a neznam prikladu, abychom i v dobe nasi nesvobody, kdy jsme zapasili o sve veci na cizi pude, byli tim zpusobem jednali. Tady se jenom kladou pozadavky a slysime to v debatach porad, poucovani a umravnovani, nebo se i utoci. To je spatna cesta k jakemukoli zpusobu spoluziti a dohode. Jak ma byti kazdemu ceskemu cloveku, kdyz vidi, ze prevazna vetsina nemeckych obcanu je vychovavana na schuzich a tiskem k odporu k te nasi drahe reci, kdyz ja vidim, ze se z nich nikdo nesnazi, aby ji ovladl, a podobne, kdyz slouzi za posmech, kdyz ja v dobe, kdy jsem uz byl zvolen do senatu, musim zakrocovati u verejnych uradu, aby takovy "Nordbomisches Tagblatt" nepsal o "Povidlsprache" a pod. To je spatna ouvertura k tomu, aby se nase stanovisko nejak menilo, a to je take chyba, aby nam nekdo stale rikal, budte hodni, budte mirumilovni, musite se dohodnouti, a kdybychom to meli byti jenom my, kteri bychom meli ustoupiti. Chteli bychom, aby se ukazalo take na jine a aby byli na lepsi fronte take ti druzi. Pral bych si, aby kterykoli pan, ktery ma jine nazory, take prozil nekolik let nahore v tech pomerech, jako jsem je prozil ja, nebo kazdorocne tolik a tolik dnu venoval navsteve ne oficielni, kde se nic nevidi, ale venoval je rozhovoru s malym clovekem, aby videl utisk, kteremu podleha. A jsem take velmi povdecen kol. Marchovi za to, ze tak jasnym a otevrenym zpusobem jako representant nejvetsi koalicni strany nam rekl svoje zkusenosti o pohranici.

Chtel bych se ptati, kdyz panove neustale vycitaji procenta v proporcionalite, jak si predstavuji vazne tyto veci. Mame pevny aparat, administrativu, kde je to pravem zarazeneho cloveka, ze sedi na tom kterem miste. A myslite, ze bychom mohli snesti, aby mezi oddane sluzebniky republiky, kteri verne slouzili, najednou na urcita vysoka mista se nadiktovali jini, a aby lide, kteri republice slouzili poctive, zustavali zpatky? Myslite, ze budeme moci trpeti, aby advokat, ktery se nemuze uchytiti, byl jmenovan min. radou se vsemi dusledky? Jak k tomu prijdou ti cesti lide, kteri slouzili od pocatku, aby se jim zahrazovala cesta? To by melo byti vyssi spravedlnosti? Nejsme proti tomu, jestlize se dostane do statnich sluzeb, bude-li se hlasit, nejaky Nemec, nejsme proti tomu, aby byli prijimani, ale musi vyhovovat podminkam, jako kazdy uchazec ceskoslovensky, musi vyhovovat kvalifikacne, jazykove a nikdo nema prava, ani vlada, aby davala ustupky od platneho ustavniho zakona, od zakona jazykoveho, ktery daval urcite ustupky jenom v prvych 5 letech po svem vyjiti, aby se umoznilo starym kolegum nemeckym, kteri slouzice za byvale monarchie nas jazyk si neosvojili, statnimu jazyku se doucili a tak si vyslouziti pensi. Tak jsme byli slusni, my jsme dobry narod. Ja jsem tehdy s tim take souhlasil, aby se nerikalo, 'ze jsme nejakymi hrdlorezy. Ale to bychom si vyprosili, aby v dobe, kdy pan predseda vlady rikal, kdyz se musi zadat od ceskoslovenskeho uchazece, aby se naucil jazyku mensinovemu, davaly se ulevy uchazecum nemeckym. To nemame pravo zadat, aby nemecky uchazec ovladal statni jazyk? Co jsme to za narod? Protestuji, aby se to delalo. Zrovna jako neni mozna politika, aby se v ponemcenem uzemi obsazovala vsechna mista jenom nemeckymi zamestnanci, at jsou kterehokoli odboru, vzdyt by to bylo dobrovolne via facti utvoreni noveho uzavreneho uzemi. Pak by nebylo treba kvalifikace, ta by nerozhodovala, nybrz jenom zajem oblastni a prisli bychom potom tam, kam se neodvazilo ani stare Rakousko v tech tezkych. zapasech naroda o nase narodni byti, nebot nesahlo k tomu, aby v tomto smeru udelalo na severu uzavrenou oblast Cech. Budeme se braniti a nemusi se bati ani kol. Schmidt, ani kol. Brass, ze budeme odnarodnovati takoveho urednika, ktery prijde do ceskych mist. Znam radu nemeckych uredniku, kteri byli prelozeni do vnitrozemi, nebudu mluviti proc tam byli dani, ale chci jenom rici, ze vsichni mezi nami se citili spokojeni, ani jedno dite jejich jsme jim nevzali, ponevadz jsme narod, ktery by se stydel za to, aby mu,pred svetem bylo dokazovano, ze rozmnozuje sve rady tim, ze ubira nekomu mladez. To nedelame, a nedelali jsme to. Odmitam v dusledku toho pausalni utoky, ktere zde byly - tusim, ze to byl pan sen. Schmidt - ktery utocil na statni administrativu a hlavne na sluzbu policejni a pod. Racte prominouti, slavny senate, kazdy clovek v tomto state je povinen snesti i urcitou vazbu, a kdyz se v dobe vysetrovani zjisti, ze nic neprokazal spatneho, vychazi ven, aniz by to zanechalo uhonu na cti. A najednou jsme slyseli rekriminace, jakoby to bylo nejake policejni nasili a pod. Nemuze se nic jineho delati v oblastech, kde se to hemzi velezradci, tam si nebudeme brati bile rukavicky a jednati v kavarne a hotelu, tam budeme jednati s nimi pred vysetrujicim soudcem.