Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 96. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 16. prosince 1937

Zacatek schuze v 9 hod. 55 min.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 124 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri inz. Dostalek, dr Zadina.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce Fritsch.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolene: dodatecne na vcerejsi schuzi sen. Pociskovi; na vcerejsi a dnesni schuzi sen. Havlikovi.

Budeme projednavati porad schuze:

Udeluji slovo dalsimu recniku, jimz je p. sen. dr Brass.

Sen. dr Brass (nemecky): Mel jsem dne 9. prosince, tedy asi pred tydnem prilezitost mluviti v rozpoctovem vyboru ke kapitole ministerstvo skolstvi o vysokoskolskych otazkach, obzvlaste o otazkach nasich universit. Z tohoto duvodu nechci se dnes opet siriti o stejne kapitole, ale zalezi mi na tom, abych polozil jeste jednou otazky, ktere byly kladeny jiz v rozpoctovem vyboru, ktere tedy jen souvisi s otazkou vysokych skol a universit. Tazi se pana ministra, co hodla uciniti, aby se jeste na jare 1938 zaclo na stavebnim miste, od mnoha let urcenem, se stavbou nove universitni budovy po odstraneni prekazek, jez klade mesto Praha. A dale, zdali jest ochoten zaraditi do statniho rozpoctu castku 2¹/₂ mil. Kc pro novostavbu university. Tazi se pana ministra dale, zdali jest ochoten zakoupiti jedno z obou stavebnich mist, jez nemecka vysoka skola technicka v Praze uznala za zpusobila. Za treti: Prosim pana ministra za vysvetleni, zdali jest ochoten vyriditi pozadavek nemecke vysoke skoly technicke v Praze, aby byla vysoke skole vracena budova pro chemii, tak aby vsechny ustavy i oddeleni pro chemii na teto vysoke skole byly co nejdrive slouceny v teto budove.

Pokud jde o nemeckou akademii pro hudbu a vytvarne umeni tazal jsem se tehdy a tazi se pana ministra dnes opet: Je mu znama tisniva situace nemecke akademie a jak zamysli odpomoci teto tisni a poskytnouti prostredky, ktere zarucuji dalsi trvani tohoto ustavu? Dale: Co zamysli vlada uciniti pro postatneni nemecke akademie vzhledem k nepatrne castce 250.000 Kc, ktera je zaradena do statniho rozpoctu na rok 1938? A konecne: Provede se postatneni nemecke akademie pro hudbu a vytvarne umeni pri zachovani samostatnosti a nemeckeho razu a jak zamysli vlada splniti tento samozrejmy pozadavek?

Ve vyboru reagovala potom velmi temperamentne pi. sen. Plaminkova laskavym zpusobem na me vyvody. Lituji uprimne, ze jsem v jejich vyvodech nenalezl jedine vety, ktera by mne umoznila na to reagovati. Nebot pi Plaminkova zabyvala se hlavne vecmi a prednasela nazory, ktere s jadrem mych vyvodu nemaji nic spolecneho.

V plenu naproti tomu pronesl pan sen. Kvasnicka palicskou rec proti nemeckym skolam, rec, ktera nikterak neprinesla vecne duvody a ktera byla plna nespravnosti. Neni treba na tyto vyvody reagovati. Jen na dvou prikladech chci ukazati, jak se Kvasnicka minul cile. Tvrdi na priklad, ze 5000 ceskych deti chodi do nemeckych obecnych skol. Sdeleni statniho statistickeho uradu vsak dokazuji, ze jen 1880 ceskych deti chodi do nemeckych obecnych skol. Kvasnicka dale tvrdil, ze jsou v Praze dve nemecke mestanske skoly, ve kterych pocet deti cini jen 44 resp. 48 zaku. Take zde seznavam z uredniho statistickeho materialu, ze ve skolnim roce 1936/37 byl na 4 nemeckych mestanskych skolach v Praze zjisten tento pocet zaku: chlapecka mestanska skola 180, divci mestanska skola 112, Praha-Vinohrady 117, Praha X 103. To je tedy prumerem 128 zaku na jednu mestanskou skolu. Tvrdilo se vsak, ze je zde pocet 44 az 48 deti na jedne mestanske skole. K tomu bych jeste jako pozoruhodne rekl, ze na priklad ve Cvikove v okresu Nemecke Jablonne jest jen 22 zaku v ceske mensinove skole. Z techto 22 deti jest ovsem take jen 18 ceskych a 4 nemecke.

Pan predseda vlady dr Hodza projevil nedavno podiveni nad tim, ze mluvime o odnarodnovani. Poukazal k tomu: "Kdyby vlada chtela odnarodnovati, pak by Nemci nemeli tri vysoke skoly." Nabada to vec rozvadeti a tazati se: Co by se bylo stalo, kdyby tyto tri nemecke vysoke skoly zde nebyvaly pri zalozeni statu? Chtel bych dale nazor pan predsedy vlady, ktery obdivuje odvahu, ze mluvime o odnarodnovani, osvetliti jeste v tom smeru, ze pan predseda vlady nic neuvedl o poctu nemeckych deti v ceskych skolach, jinymi slovy o otazce mensinovych skol. O teto otazce chci dnes promluviti.

Pripominam pri tom projevy pana ministra skolstvi dr Franke, ktery mluvil o snaze po objektivnim a spravedlivem meritku, dale o tom, ze ujednani ze dne 18. unora bylo plne provedeno. Zevrubne mluvil take o nestrannosti postupu skolske spravy a ukoncil doslova: "Chceme v kulturnim oboru kazdemu jazyku poskytnouti to, ceho potrebuje." Ve svych zaverecnych slovech pronesl pan ministr dr Franke namitky proti konstatovani naseho kamarada Eichholze, ze se mensinove skoly zrizuji lehkovaznym a zbytecnym zpusobem, nebot jako ministr financi sam zpozoroval, jak je tezko nalezti v ministerstvu financi porozumeni pro tyto skoly. Muze sice byti, ze tu je snaha po spravedlivem meritku, ale tohoto meritka se nepouziva. To mohu dokazati.

O nejake nestrannosti skolske spravy neni ani reci. Dokazi, ze se cetne mensinove skoly zakladaji lehkomyslne a zbytecne, pro vytvoreni umelych mensin, o kterych prede dvema dny mluvil pan sen. Hackenberg. Dokazi, ze povolovaci rizeni pri novem zakladani v nasich pripadech nema nikdy tak hladky a snadny prubeh jako pri ceskych skolach. Dokazi dale, ze se pri naplnovani ceskych mensinovych skol provadi vzdy lov dusi.

Co pak se tyce povolovaciho rizeni pro soukrome obecne skoly, dluzno zdurazniti, ze v poslednich tydnech povoleno bylo zrizeni skoly spolku Deutscher Kulturverband v Jaronine, vyrizeni zadosti za zrizeni teto skoly bylo 14 let oddalovano. Ceske skoly naproti tomu povoli se za nekolik tydnu a mesicu, jako na priklad mestanska skola v Starkove.

Dalsi zadosti za zrizeni nemeckych soukrot mych skol byly rovnez oddalovany s planymi vymluvami. Pripominam obzvlaste smutny pripad obce Sudkova ze sve uzsi domoviny. Tam snazi se rodicove od r. 1925, aby dosahli opetne otevreni drivejsi nemecke skoly. Take ministr dr Czech zasazoval se, ovsem marne, o tuto skolu. Rodicove v Sudkove byli podle mistniho setreni povinni zaplatiti 343 Kc na poplatcich.

V zari 1937 ujala se veci okresni uradovna aktivistickych stran v Sumperku a soc. demokraticky tajemnik Bierer a hlasali, ze mozno pocitati s otevrenim skoly v nejblizsi dobe. Do dnesniho dne se zase nic nestalo a jsme presvedceni, ze se take v nejblizsi dobe nic nestane, nebot ma se zde rozhodnouti mezi priznivym a nepriznivym vyrizenim. Priznive vyrizeni by ukazalo, ze tato skola byla sveho casu zrusena nepravem, k nepriznivemu rozhodnuti vsak neni odvahy pro ujednani ze dne 18. unora. Zapomnel jsem se zminiti, ze jde v Sudkove o 18 nemeckych deti, ktere jezdi denne do 7 km vzdaleneho Zabrehu.

Z dalsich pripadu zminuji se take o davno znamem pripade skoly v Trnavce pro 19 deti. V Trnavce zada se za zrizeni skoly pro 19 deti. Zadost je podana jiz pred 17 lety, r. 1922, zadost v Podmoli od r. 1926, jde o skolu pro 12 deti. Od r. 1934 snazi se Kulturverband o povoleni ke zrizeni skoly v Jablunkove pro 20 deti, ktere musi jezditi do 16 km vzdaleneho Trince. V tomto pripade zpusobila zemska skolni rada ve veci predevsim prutah tim, ze se tvrdilo, ze budou mezi detmi polske deti, aniz by se pri tom uvadela jmena. Polska sprava obce vsak pisemne potvrdila, ze se mezi detmi nenaleza ani jedno polske dite. Od r. 1935 bezi zadost o zrizeni nemecke skoly v Lipniku pro 20 nemeckych deti. Konecne uchazi se Kulturverband od r. 1935 o skolu v Nove Vsi u Jindrichova Hradce pro 19 deti. Zadost se vsemi prilohami vyhovuje vsem zakonitym podminkam pro zrizeni soukrome obecne skoly, obzvlaste §u 187 skolskeho a vyucovaciho radu. Zemska skolni rada ma rozhodnouti, ale nerozhodla, nybrz poslala zadost ministerstvu, ministerstvo vsak nema s veci co ciniti, tam zustala zadost nekolik mesicu lezeti, nezli byla zase vracena zemske skolni rade. Intervence u zemske skolni rady ukazuji, ze se pocet 19 deti povazuje za maly a ze mimo to je zde obava, ze by tim mohla byti ohrozena nemecka skola v obci Nemeckem Malikove, 3,6 km vzdalena. Smerodatny § 187 skolskeho a vyucovaciho radu vsak nepredpisuje, ze zrizeni skoly je vazano na urcity, pocet deti, rovnez nikoli, ze takova soukroma skola musi byti zrizena v urcite vzdalenosti od skolniho mista, rovnez nikoli, ze zrizeni je vazano na souhlas ministerstva skolstvi. Ovsem vsak predpisuje, ze zemsky skolni urad ma rozhodnouti, kdyz okresni skolni urad podal o zadosti sve dobrozdani. Jestlize tedy zemsky skolni urad zaslal zadost ministerstvu, zbytecne tim zpusobil prutah pro zrizeni skoly, a neco takoveho je neslychane. Jsou-li splneny podminky podle §u 187, pak je tu pravni narok na zrizeni takove skoly. Nemecti rodicove take sdelili, ze v podzimnich a zimnich mesicich je cesta z Nove Vsi do Nemeckeho Malikova velmi spatna, ze deti trpi velice zimni nepohodou. Proto snazili se jiz drive o zrizeni. statni mensinove skoly v Nove Vsi, jez vsak ministerstvo skolstvi zamitlo s oduvodnenim, ze ministerstvo financi nemuze povoliti penize. Nyni se to zkousi se soukromou skolou, ktera ani statu ani zemi neuklada zadnych nakladu, ale take zde se cini potize. Nyni lezi zadost u zemske skolni rady a jeji president dr Dvorak asi neni veci prilis naklonen. Vzdy znovu poukazuje se na pocet 19 deti jako prilis nepatrny a zduraznuje se, ze by nemecka obecna skola v Nemeckem Malikove byla ve svem trvani ohrozena. Dotazy u mistniho starosty v Nemeckem Malikove ukazaly, ze o nejakem ohrozeni tamni nemecke skoly nemuze byti reci.

Jako priklad opaku uvadim, ze ve Svate Katerine u Tachova ve skolnim roce 1936/37 zrizena byla pro 4 ceske deti soukroma obecna skola maticni, rovnez v Touzimi, okres Tepla, maticni skola pro 4 ceske ditky. V techto pripadech je take obzvlaste pozoruhodne, ze pro vyplneni techto skol muselo byti naverbovano ve Svate Katerine 16 a v Touzimi 15 nemeckych deti. Je tedy jisto, ze na priklad pro povoleni ke zrizeni ceske soukrome obecne skoly staci jiz 4 ceske ditky. Dobre, proti tomu niceho nenamitame. My vsak nezadame nemeckou skolu pro 4 nemecke ditky, nebot vime dobre, ze nemuzeme, jezto se nam vubec nedostava prostredku, takovou skolu zriditi. Ale prejeme si a uvitali bychom, kdyby se i nase zadosti za zrizeni soukromych obecnych skol vyrizovaly prave tak snadno a rychle jako zadosti Matice.

V dalsich svych vyvodech chtel bych se zabyvati t. zv. statnimi skolami, statnimi mensinovymi skolami. Take ty se zrizuji zbytecne. V Nejdku je ceska statni mestanska skola, kterou navstevuje 6 ceskych deti. Do teto skoly musi se prijmouti dale jeste 13 nemeckych deti, aby se naplnila. Mame tedy potom urcity pocet zaku v ceske mestanske skole, z cehoz je 68 % nemeckych skolnich dilek. Jiz tech nekolik malo prikladu staci, aby se ukazalo, jak veliky rozdil se cini v t. zv. povolovacim rizeni, jde-li o zalozeni nemecke nebo ceske skoly.

Pan ministr skolstvi tolik odsuzuje lov dusi. Ale skutecnosti dokazuji, ze se takovyto lov dusi skutecne provadi. Muzeme to dokazati a bylo by na case, aby pan ministr po svych slovech take energicky jednal. Jsme radi ochotni opatriti mu prislusny material a latku k zakroceni. Predevsim vsak, drive nez se zde zjedna poradek, budiz z urednich statistickych zprav konstatovano, ze ve skolnim roce 1936/37 bylo na ceskych statnich mensinovych obecnych skolach v Cechach, na Morave a ve Slezsku 5.853 nemeckych ditek. Tento pocet pres ujednani ze dne 18. unora take jeste neustale vzrusta. 5.853 nemeckych ditek! To znamena, ze prichazime o 60 skol, zhruba pocitano 150 skolnich trid, to znamena zase jinymi slovy, ze 150 nemeckych ucitelu a ucitelek je tim pripraveno o chleb a vydelek.

Chci vam z nekolika statistickych dat sdeliti jeste nasledujici a pri tom preskociti dobu od roku 1921 do 1936. Roku 1921 bylo v Cechach 14 nemeckych statnich mensinovych skol, r. 1936 16, tedy o 2 vice. V temze roce 1921 bylo v Cechach 428 ceskych mensinovych skol a r. 1936 850. Tu vidite vzrust mensinovych skol jen v Cechach samotnych.

Chci nyni uvesti nekolik okresu, ve kterych j prokazatelne pocet nemeckych ditek v ceskych statnich mensinovych skolach cini pres 50 % sem patri Nejdek se 62,9 %, Kraslice s 58,6 % nemeckych deti v ceskych mensinovych skolach, Loket s 54,8 %, Prisecnice s 54,2 %, Tachov s 53,5 % a Tepla s 50,7 %. Tyto okresy dluzno co do narodnostniho rozdeleni obyvatelstva charakterisovati takto: V okresech cini podil nemeckeho obyvatelstva: Nejdek 98,4 %, Kraslice 98,7 %, Loket 96,3 %, Prisecnice 98,3 %, Tachov 97,9 % a Tepla 98,2 %. Mohl bych uvesti radu takovychto prikladu, nechci vsak vasi pozornost vycerpavati uvadenim techto cislic. Ale nikterak neponechame otazku lovu dusi v klidu, dokud nebude odstranen tento obvykly zpusob naplnovani ceskych mensinovych skol a zrizovani zbytecnych skol v nemeckem uzemi. Tiskovy odbor predsednictva ministerske rady a ministerstva skolstvi vedou prave vzhledem k prokazanym skutecnostem tiskovou valku s casopisem "Zeit". Musim oproti urednim opravam zde jeste jednou provzdy vyslovne konstatovati, ze ceskou mensinovou skolu v Bucine navstevuje jen 12 nemeckych deti, tedy vubec zadne ceske dite, a ze take cislice udane pro obce Jindrichovice a Mutenin jsou a zustavaji spravne. Navrhl bych panu ministrovi skolstvi, aby ustanovil komisi z clenu parlamentu, ke ktere on sam nalezi, tuto komisi posadil do automobilu, ktery ma k disposici, a provedl objizdku jmenovanymi obcemi a presvedcil se o spravnosti techto tvrzeni na miste samem. Dodavam, ze prave v poslednich letech obzvlaste silne vzrostla rychlost zakladani novych ceskych mensinovych skol. Mozno v tom asi poznavati ochotu vuci ceskym "hranicarum" za ujednani ze dne 18. unora.

Vyjimam ze statniho rozpoctu ministerstva skolstvi, kap. 10, tento stav statnich mensinovych skol v dechach, na Morave a ve Slezsku: R. 1936 269 mestanskych skol a 1.228 obecnych skol, r. 1937 254 mestanskych skol a 1.244 obecnych skol, r.1938 268 mestanskych skol a 1.294 obecnych skol. Vidime tedy v poslednim roce trojnasobny vzrust nove pribylych skol.

Musim se dale zminiti, ze v Schonfeldu u Lokte zrizena byla ceska mensinova skola pro jedince dite z ryze ceskeho manzelstvi a ze do teto skoly prijato bylo nucene 22 nemeckych deti, ze dale v Horni Rudne u Moravske Trebove navstevuje ceskou skolni exposituru 10 deti, z nichz je 9 nemeckych a jen jedno ceske. Pro tuto skolu verbuje cesky financni urednik Rehor v Horni Rudne, v jehoz dome se ceska skolni expositura naleza. Jakych prostredku se pouziva pro lov dusi, to vysvita z celeho poctu setreni. Nejdrive se vzdy predlozi k vyplneni arch sepsany v jazyku ceskem, vyplneni ze je zcela nezavazne; slibuje se opatreni prace, ze se nemecti delnici u ceskych majitelu zbytkovych statku, prijimaji jen s podminkou, ze poslou sve deti do ceskych skol. V Horni Rudne se na priklad navsteve expositury ceske skoly pomaha tim, ze deti na konec skolniho roku dostanou po 10 Kc a obed - rizky se salatem. Dluzno dale pripomenouti jeste pripad, ktery nutno oznaciti primo jako opatreni teroru a nikoli jiz jako lov dusi. Dite ryze nemeckeho puvodu bylo jednim z vylicenych zpusobu vlakano do ceske skoly, t. j. tam zapsano. Pozdeji se podarilo jistemu Nemci premlouvanim ziskati dite zase zpet pro nemeckou skolu. Tento nemecky uchazec je nyni vydan trestnimu stihani. (Nemecke vykriky: Slyste! Slyste!)

Co se nyni tyce mestanskych skol, sdelil pan ministr skolstvi ve sve zprave rozpoctovemu vyboru toto: Nemci maji 22,4 % vsech mestanskych skol celeho statu, jejich podil. obyvatelstva cini vsak jen 22,3 %, ze Nemci maji tedy neco pres paritu. Cislice jsou spravne, ale dluzno je jinym zpusobem vykladati. Nebot my vsichni vime, ze se skolskymi pomery na Slovensku podil Cechu na mestanskych skolach nepripustne snizuje. Tak prece slovensti ucitele pred nedavnem ve Smolniku zjistili, ze na Slovensku dluzno zriditi jeste alespon 460 slovenskych mestanskych skol. Musime tedy Slovaky z techto uvah vylouciti a pohlizeti na pomery v t. zv. historickych zemich a pak prichazime ke zcela jinym cislum. Zpravy statniho statistickeho uradu, svazek 18, c. 40-45, sdeluji o tom toto: v Cechach cini podil Nemcu na mestanskych skolach 24,8 %, podil obyvatelstva vsak 32,7 %, v zemi Moravskoslezske byli ve skolnim roce 1936/37 Nemci na mestanskych skolach ucastni 21,4 %, podil obyvatelstva vsak cini 23,1 %. Nesejde vsak tolik na poctu skol, nebot je prece znamo, ze mnohe mestanske skoly maji velky pocet trid. Nasledkem toho dluzno vypocet staveti na zaklade poctu trid mestanskych skol. Cinime-li tak, prichazime k vysledkum zcela jinym, i kdyz vezmeme v uvahu cele uzemi statu. Z 11.610 trid mestanskych skol celeho statu pripada 18,9 % na tridy nemeckych mestanskych skol, podil obyvatelstva cini 22,3 %. Omezime-li se jen na Cechy, Moravu a Slezsko, shledavame, ze v dechach ze vsech trid mestanskych skol pripada 24,4 % na Nemce, kdezto podil obyvatelstva cini 32,7 %. V zemi Moravskoslezske cini pocet trid mestanskych skol 17,4 %, nemecky podil na klici obyvatelstva 23,1 %. Vidite tedy, ze zde mame zcela zvlastni priciny k stiznostem. Nelze take poprati platnost namitce, ze se Nemci prave vice zajimaji o stredni skoly, ze neznaji ceny mestanskych skol. Pravda vsak je, ze jsou u nas cele okresy, ve kterych neni jedine nemecke mestanske skoly. Jsou jine okresy, ve kterych je mestanskych skol zcela poridku. Ale v tomto poskozovani spociva system a to pozorujeme nejlepe, pocitame-li k mestanskym skolam a obecnym skolam take prvni ctyri tridy strednich skol. Pak se zjisti, ze Cesi jsou ve vyhode podle poctu zaku v mestanskych skolach i strednich skolach. Tedy take Cesi radi posilaji sve deti do strednich skola prevaha Nemcu spociva u obecnych skol, nikoli u mestanskych skol. To znamena jinymi slovy, ze nedostatkem mestanskych skol ma byti takrka snizena skolska uroven a tim vyse vzdelani nemeckeho obyvatelstva, takze to povazovati musime skoro za system, za zasadu ceske skolske politiky. Tato snaha sniziti uroven vzdelani druzi se pak ke zjistenemu lovu dusi, ke zbytecnemu a lehkovaznemu zrizovani mensinovych skola k nespravedlivemu povolovacimu rizeni pri zakladani skol. Nemame tedy priciny odvolati sluvko z toho, co drive bylo receno, to je, mame pricinu si stezovati a zadati zde za napravu.

Dale chtel bych jeste kratce pohovoriti o bezutesnem stavu nemeckeho skolstvi na Slovensku. Zminil jsem se jiz pred tim, ze v Nejdku je pro sest ceskych zaku statni ceska mestanska skola. Naproti tomu nebylo dosud lze zriditi pro 90 nemeckych zaku v Kremnici na Slovensku nemeckou mestanskou skolu. Vubec nema cely jazykovy ostrov kol Kremnice a Nemeckeho Pravna, kde bydli 60.000 Nemcu, ani jedine nemecke mestanske skoly nebo dokonce stredni skoly. Opravnena skolska prani karpatskych Nemcu jsou jiz tim dostatecne vytycena. Chtel bych jen jeste vyjmouti nekolik kriklavych pripadu. Mam pri tom predevsim na mysli Klastor, kde snahy o zrizeni nemecke skoly sahaji zpet do r. 1929. Jak pan president statu tak take pan ministr skolstvi byli o techto pomerech ustnimi a pisemnymi stiznostmi zpraveni. Rovnez uvadim Nove Vinice u Jasove, kde 27 nemeckych skolnich ditek, a Dornkappel u Bratislavi, kde 103 nemeckych skolnich ditek cekaji na nemecke skoly. Je pro tamni pomery typickym, ze vlastne od 18. unora ve skutecnosti mozno pozorovati zmenu v projednavani teto veci. Zmena zalezi v tom: Pred 18. unorem se nepohodlne skolni zadosti ukladaly jednoduse ad acta. Po 18. unoru projednavaji se tyto zadosti u ministerstva skolstvi v Praze tak, ze se v zasade a laskave souhlasi, jestlize..... udrzovani skoly opatri potrebne mistnosti, jestlize se zrizenim pobocnych trid pro mensiny usetri tridy na dosud navstevovanych slovenskych skolach, jestlize na pobockach snad nove zrizovanych pocet zaku na leta bude zabezpecen, jestlize a zase jestlize! Pak se ceka po tydny, mesice a leta a nic se nedeje. Vsechna prani, pokud jde o skoly, ztroskotavaji na nescislnych "jestlize". Musim v teto souvislosti poukazati na to, ze ucitele na nemeckych skolach na Slovensku, a to na obecnych skolach, nejsou z 11 % Nemci, na mestanskych skolach pusobi 71 ucitelu, z nichz 24 % nejsou Nemci. To souvisi s tim, ze jsou na Slovensku smisene skoly, rovnez na Podkarpatske Rusi, a ze nasledkem toho jsou tu pobocky v nejruznejsich jazycich. Proto klademe zcela prirozeny pozadavek, aby nemecke pobocky byly od jazykove smisenych skol odlouceny a promeneny v nemecke skoly s nemeckymi uciteli, spravci a s nemeckym uradem dozorcim.

Prichazim konecne jeste k otazce nemeckych ucebnic. Pri schvalovani ucebnic pro nemecke skoly dluzno v posledni dobe pozorovati zmenu v dosavadnim rizeni. Kdezto stare ucebnice odpovidaly nemeckemu duchu a povaze, mozno u ucebnic, ktere v poslednim roce byly schvaleny, zretelne pozorovat i vnikani nenemeckych clanku. Obsah citanek pro obecne skoly je silne prostoupen preklady z cizojazycne literatury, obzvlaste z ceske, pri cemz nebere se vzdy zretel na svet predstav ditete toho ktereho veku. Kamarad Eichholz zaujal jiz v rozpoctovem vyboru posl. snemovny k tomu stanovisko a uvedl take priklad. Mohl bych tato tvrzeni uvedenim dalsich prikladu utvrditi a tim "Ceskemu slovu", hlavnimu organu strany pana ministra skolstvi, dokazati, ze vyvody posl. Eichholze nejsou neuveritelne lzi, nybrz bohuzel nezvratne skutecnosti. Dluzno jen pri kritice pribrati ke srovnani ucebnice, ktere byly schvaleny po roce 1936, a nikoli ucebnice z doby asi pres 15 lety, jak to ucinilo "Ceske slovo". (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Hruban.)

Tak nalezame v citance "Heimat", dil B, pro 2. postupny rocnik, treti prepracovane vydani, 1935, ze 110 stranek cetby 22 stranek prekladu z cestiny a anglictiny, a to 17 stranek z cestiny, 5 stranek z anglictiny; tedy petina celeho obsahu citanky je venovana cizi literature, kdezto zadati musime, aby prave ditky techto prvnich trid ucily se poznavati ryze nemeckym zpusobem pisemnictvi sveho materskeho jazyka, jez pro jejich. utly vek prichazi v uvahu. Pri tom se v clancich samotnych uziva nenemeckeho pravopisu "c" za "tsch" a "v" za "w", jako na priklad ve slove Cechoslovakei.

Vsechno to nelze oznacovati za stastne reseni pokusu, vyhoveti stejnym zpusobem pozadavkum narodni a statoobcanske vychovy. Z ruznych odmitavych posudku anonymni aprobacni komise ministerstva o citankach podanych ke schvaleni je nam znamo, ze jest umyslem budoucne jeste silneji nez dosud pokracovati v pokusech, odzicovati dite takto jeho narodnosti. Jsme proti kazdemu nasilnemu anebo skrytemu odnarodnovani jinych narodu a deti, ale stejne vasnive bojujeme proti odnarodnovani naseho lidu vyvlastnovanim deti a budeme pecovati o to, aby nase ditky nebyly odnimany materskemu narodu. (Souhlas a potlesk senatoru sudetskonemecke strany.).

Mistopredseda dr Hruban (zvoni): Slovo ma dale pan sen. Scharnagl.

Sen. Scharnagl (nemecky): Slavny senate!

Zase vlaji prapory:nad metropoli statu; jde prece o to, vitati a oslavovati predstavitele velkeho a sprateleneho statu. Ze tato navsteva spada prave do predsvatecni nalady vanocnich svatku, jevi se nam byti stastnym znamenim. Necht tato navsteva skutecne uprimne posili mirove snahy a ucini konec velikym zavodum ve zbrojeni statu a narodu!

Nechci se nikterak dnes s tohoto mista zabyvati politikou; toto nase stanovisko jasne naznacuje nas klubovni kolega dr Luschka. Stojime pevne pri ujednanich nasich ministru a klubovnich predsedu s vladou a trvame nadale na splneni dohady ze dne 18. unora, nad jejimz provadenim presne bdime. Zde v senate bylo by po mem nazoru mnohem lepe zabyvati se predlohami zakonu a politickym vedenim statu, nezli aby se strany mezi sebou k radosti druhych zabyvaly stranickou politikou, ktera namnoze vyboci ve veci ciste osobni. V kazdem pripade bylo by vyhodou, kdyby vsechny strany, at vladni strany nebo oposice, nepracovaly proti sobe, nybrz vedle sebe pro lid a stat.

Nemecka krest.-soc. strana lidova ocekava od 18. unora 1937 napravu nasledku odstrkavani sudetskeho Nemectva v takove forme, vladu zavazujici, aby se zasadni nespravedlivosti nemohly opetovati a aby uklidneni sudetskych Nemcu bylo zabezpeceno. Take v oboru zemedelstvi jsou tu pro sudetske Nemectvo nepotesitelne zjevy, ze kterych chci nektere uvesti. Jejich odstraneni bude znamenati pusobivy prispevek k dobre vuli vlady, dopomoci sudetskemu Nemectvu k jeho pravum splnenim opravnenych pozadavku jeho zemedelstvi.

Predstaviteli zemedelske samospravy jsou zemedelske rady, ktere jsou v historickych zemich narodnostne rozdeleny. Od prevratu byl obor pusobnosti zemedelskych rad materielne a administrativne zle pristrizen, takze od nich nelze jiz ocekavati vykony, ktere byly silnou strankou zemedelskych rad v dobe predvalecne. Penize, jez se zemedelskym radam kazdorocne prikazuji pro jejich odbornou cinnost, jsou hluboko pod stavem, aby se dosahlo minima toho, co zemedelske rady vykonaly pred valkou, nemluve ani o potrebach, jez by zemedelske rady mohly splniti pri trvajici tisni zemedelske. Nedostatek penez zemedelskych rad je znam. Ale mluvim o nem proto, ponevadz dotace zemedelskych rad byla odstrcena ve prospech centralisace zemedelske podpurne sluzby. Kazda zbytecna centralisace zemedelske podpurne sluzby na ukor zemedelske samospravy je pro nas sudetske Nemce zkalenim dobreho ducha 18. unora tohoto roku.

Ve stavu uredniku ministerstva zemedelstvi nelze v nejskromnejsim ramci mluviti o nejakem zastoupeni Nemcu. Pri tom je zastoupeni Nemcu v ustrednich uradech nezbytnym predpokladem pro dobrou vuli vlady dopomoci Nemcum k jejich pravu. Nestaci a nezlepsuje take tisnivou situaci sudetskych Nemcu, kdyby se prilezitostne prijal mlady konceptni urednik do ministerstva zemedelstvi. Ani tohoto zcela skromneho jednotliveho pripadu zde po mem vysetreni neni. Ministerstvo zemedelstvi patri spolu k oborum, ve kterych nemecky odbornik zastoupen neni. Premena dobre vule v uprimnou spolupraci vyzaduje take v ministerstvu zamedelstvi, aby Nemci na rozhodujicich urednickych mistech zastoupeni byli zdatnymi zemedelskymi odborniky. Prijimani nemeckych odbornych sil muze zariditi jen vlada. My navrhujeme odborniky, kteri jsou schopni a pracoviti a veri v ducha 18. unora.

Statni zemedelske vyzkumne ustavy, ktere stoji pod cinnou a proziravou spravou pana sekcniho sefa Reicha, jsou, typickym prikladem odstrkovani nemeckeho odbornika. Take mezi nasimi zemedelskymi intelektualy jsou talenty, ktere prokazaly schopnosti v badani a vyzkumnictvi. Nemeckych danovych penez pouziva se k vydrzovani statnich zemedelskych vyzkumnych ustavu, nemecti odbornici jsou vsak uplne vylouceni ze zemedelskeho vyzkumnictvi. Ba vyzkumne stanice v nemeckem uzemi, ktere snahou nam vsem, na nemecke i na ceske strane nezapomenutelneho predsedy sen. Zulegera zrizeny byly v Rokytnici v Orlickych horach a v Nove Roli u Karlovych Varu jako projev obezrele, samozrejme ochoty tehdejsiho ministra zemedelstvi Bradace, dr Hodzi a dr Srdinka, byly zase zruseny, aniz kry se bral zretel na oduvodnene namitky nemeckeho odboru zemedelske rady v Praze. Dnes je na priklad v Cechach 13 zemedelskych vyzkumnych stanic, z toho jedna v Ostrove, nehlede k specialni pokusne stanici pro chmel v Destnici, tesne pri jazykove hranici. Zde mame pred sebou zjevne odstrkavani nemeckeho zemedelstvi v Cechach, jez 18. unor musi odstraniti a jez pri dobre vuli k cinu take odstraniti lze. Pocitovali jsme tento zasah ministerstva zemedelstvi obzvlaste tezce, nikoli jen se stanoviska narodnostniho, nybrz take z uvah hospodarskych.