Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 95. schuze (obsah, prilohy) | Streda 15. prosince 1937

Zacatek schuze v 9 hod. 50 min.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Sehnal, Kriz.

Celkem pritomno 122 clenu podle.presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce Fritsch.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi. Dal jsem dovolenou na schuze 15. a 16. prosince t. r. sen. Rohlenovi.

Budeme projednavati, porad schuze, na nemz jest:

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, p. sen. Foldesimu.

Prosim, aby se laskave ujal slova.

Sen. Foldesi (rusky): Slavny senate!

Rozpocet na r. 1938 snemovna jiz schvalila, schvali jej i senat, i kdyby oposice vystupovala proti nemu a prokazala velke jeho mylky, ze totiz dane nemilosrdne nici obyvatelstvo. Nehodlam se zabyvati cislicemi tohoto rozpoctu a pouze reknu, ze 19leta politika vladnich stran nebyla prospesna obyvatelstvu republiky a neprinesla mu blahobytu.

Do dnesniho dne ma stat asi 50 miliard Kc dluhu. Vite co to znamena? To znamena, ze ani nase saty nejsou nasimi. Rozpocet jest o 1¹/₂ miliardy Kc vyssi nez loni. Tazi se, z ceho bude platiti tyto nove vydaje nas chudy lid, kdyz je u nas tak velka bida, ze lid misty hladovi?

Na Podkarpatske Rusi bylo letos velke sucho, takze zemedelske obyvatelstvo sklidilo pouze 50 % urody. Co s nim bude na jare, kdyz se jiz nyni objevuje hlad, a z ceho ma obyvatelstva platiti velke dane? Obyvatelstvu Verchoviny, ktere zije mezi lesy, lesni erar nedovoluje si prinesti domu ani suchou vetev. Kdyz takoveho chudaka potka hajny v lese, hned ho tresta. A pastviska, ktera meli nasi otcove a pradedove, nam odnimaji, aby chudy sedlak nemel na cem pasti sveho volka nebo kravku.

My karpatsti Rusove jiz 18 let bojujeme o svou budoucnost, o autonomii, ale nemuzeme ji dosici. Pravdu mi rekl byvaly president Masaryk, kdyz jsme v kvetnu 1919 byli na hrade: Panove, budete miti tolik prav, kolik si jich vybojujete.

Citim jeste srdecny stisk jeho ruky, kdyz se s nami loucil. Nikdy jsem si nemyslel, ze nam bude zapotrebi bojovati dale o nasi budoucnost, [ ] my chceme pouze to, co nam zarucuje mirova konference, chceme sva prava, nebot to, co jsme dosud dostali, jak pr. prava guvernera Podkarpatske Rusi, to nejsou prava, to je hazeni cizine pisku do oci, aby videla, ze jsme zde neco dostali, ze jiz uraduje guverner. Jak uraduje, to mne rekl sam guverner: Kdyz se ve skolskych vecech jeden ucitel odvolal proti disciplinarnimu rozsudku ke guvernerovi a guverner si vyzadal od referenta spisy, tento referent mu prohlasil, ze mu nemuze vydati tyto spisy, nebot jsou tajne. Referent primo prohlasuje guvernerovi, ze mu je neposle, nebot jest to tajemstvi. Jaka tedy prava ma potom guverner Podkarpatske Rusi? Nam je zapotrebi prav zajistenych mirovou konferenci.

My jsme se dobrovolne pripojili k Ceskoslovenske republice, ale nikoliv tak, jak si to mysli nasi bratri Cesi, ze nas vyhnali z nejake zeme a ze cesi nas milosrdne prijali k sobe. Nikoliv, my jsme se dobrovolne pripojili k Ceskoslovenske republice s bohatstvim sve zeme, ktera jest od Tater do Jasiny bohatsi nez zeme Ceska. Nase lesy, nase sul, tot miliardovy majetek. Sul, kterou u nas doluji, odvazeji do Cech, tam ji cisti a nam ji prodavaji za drahe penize. Predevcirem zde prohlasil senator agrarni strany Marcha, ze stat doplaci jiz 15 let na statni zelezarny v Podbrezove rocne 40 mil. Kc a ze z podkarpatske soli ma rocne 56 milionu Kc cisteho zisku.

Jake zisky ma stat z nasich lesu, z tabaku, cukru a j mych veci, o tom ani nemluvim.

V rozpoctu neni preliminovano ani nekolik milionu Kc na investice na Podkarpatske Rusi, ledaze se zebrakum hodilo nekolik haleru. Z miliardovych prijmu, ktere preliminuje rozpocet, nema Podkarpatska Rus nic, ale nasi cesti bratri nepocitaji, ze Podkarpatska Rus jim vydrzuje a krmi 40.000 uredniku (Vykrik: Vy byste chteli, aby to bili Madari!), pomerne i Madari maji pravo, aby byli v uradech a nyni jest jich 6 %. Ale nase mladez jiz 18 let zada o mista v nasi zemi. Hodi-li se Rusin za vojaka, hodi se i na cetnika. Myslite, ze Madari byli zlodeji? Vzdyt jsem chodil do madarskych skol, ale jsem dobry Rus, ktery zadal, aby Podkarpatska Rus byla pripojena k ceskoslovenske republice.

Chci rici nekolik slov o pozemkove reforme. Pozemkova reforma nebyla do dneska provedena. Do udoli poslali kolonisty Cechy na dobrou pudu, a na nasi Verchovine, kde se lid rozplodil, ziji verchovinci Rusini, kteri nemaji niceho, ani bramboru ani ovsa. Jim bratri cesi nedali pudu, nebot oni sami ji drzi. Jest u nas firma Latorica, v jejiz rukou jest ¹/₃ pozemku na Podkarpatske Rusi. Teto zidovske spolecnosti byl odevzdan cely majetek hrabete Schonborna, a lid pod jejim rezimem zije hure nez drive. Zadam, aby pozemky byly teto firme zase odnaty a dany chudym zemedelcum, aby oni meli na cem ziti.

O danich nutno rici, ze nase obyvatelstvo na ne zahyne. Prijde-li nekdo mezi lid, koho ma drive vyslechnouti: tomu berou policko, tomu zase proti zakonu prodavaji posledni houni. Zakon stanovi, ze na dane nelze zabaviti zemedelci posledniho kone, posledniho vola nebo vepre, a zde zabavuji zemedelci posledniho vepre. A neni milosrdenstvi, neni nikoho, kdo by oznamil tuto protizakonnost ministerstvu, aby pomohlo chudemu lidu.

A co to znamena? To znamena, ze lid ztraci duveru v republiku. [ ]. Ale proto jsme se nepripojili k republice, nybrz proto, aby nas lid mohl klidne ziti. Dosud nebylo v tomto smeru nic napraveno.

Minuleho mesice jsem podal interpelaci ministrovi financi o vinarskych hospodarstvich. Vinice, to je ode davno nase radost, a nase vino je dobre, ale nema zadnou cenu. Letos se platilo za 1 l vina 1 Kc, a na dani dluzno zaplatiti 1.60 Kc. Zakon predpisuje, ze

hospodar, ktery ma 200 1 vina, neni povinen platiti dan a dosud ji neplatil. Ale nyni prichazeji financnici a provadeji exekuce u lidu, ktery.nevi, jak si pomoci. Proto jsem podal interpelaci, aby vlada tento nezakonity stav odstranila. Nevim, kdy dostanu odpoved, ale zduraznuji, ze je krajne nutne odstraniti tento nezakonity stav.

Pokud jde o skolske veci, musim zdurazniti, ze dosud bylo postaveno na Podkarpatske Rusi 170 ceskych skol a ze na nich vyucuje 700 ceskych ucitelu. Nevim, proc nasi bratri Cesi pocali s pocestovanim od Jasiny a nikoliv od Bratislavy. Kdyby byli zacali od Bratislavy, bylo by se jim pravdepodobne povedlo, ale natahovati to jako harmoniku od Jasiny k Tatram, to je malo uzitecna vec.

Tam, kde jsou 4 deti zidovske a 2 ceske, postavili ceskou skolu, a jejich ucitel, aby mel byti z ceho ziv, chodi od chaty k chate, laka ruske deti do ceske skoly, slibuje jim saty atd. To nema zadneho smyslu. Totez delala po 200 let habsburska dynastie, ktera chtela zniciti nas jazyk a nasi viru, ale nepovedlo se ji to. Kdyz nas deptali, zahajili nasi otcove a dedove pod vedenim Rakoczyho valku proti Rakousku a myslim, ze se ani ceskym ucitelum nepovede nas pocestiti. Kazdy z nas necht se uci cesky, ale nasilne pocestovani nema smyslu.

Druhou tezkou otazkou ve skolskych vecech, u nas jest jazykova otazka. Prisli k nam uprchlici Ukrajinci, kteri uvedli do nasich skol svuj jazyk, o kterem jsme nikdy ani nevedeli, nebot jsme se pripojili k Ceskoslovenske republice jako rusky narod, a nikoliv ukrajinsky. Znicili nas rusky jazyk, staroslovansky jazyk, znicili cirkevni knihy a modlitby a pisi takovym jazykem, jakeho u nas nikdo neznal.

Chytri uprchlici Ukrajinci svolali do Uzhorodu sjezd, na kterem byli komunisti a socialisti. Kdyz jsem videl, jak tito soudruzi, kteri vzdy chodili pod rudym praporem, pochoduji nyni pod praporem modrozlutym, rekl jsem sam k sobe: Hle, jak krysy utikaji, kdyz se komunisticka lod potapi. (Vykriky.) Vite, kdo to jsou ti Ukrajinci, s kterymi jste sli? Vy kricite proti Mussolinimu a Hitlerovi, ale vite, ze tito uprchlici jsou exponenty Hitlera na Podkarpatske Rusi?

Zadame, aby vlada odstranila tyto uprchliky Ukrajince z Podkarpatske Rusi. Nerikam, ze mezi mimi nejsou radni lide, kteri nepolitisuji, ale ti, kteri politisuji, necht jdou od nas do Prahy a necht zde delaji svou politiku. Musim dodati, ze Ukrajincum pomaha u nas popovska instituce Basilianu, ktera ma svou tiskarnu, tiskne knihy a brozury proti Polsku a nam a ma ve svych rukou ukrajinske gymnasium.

Chci rici nekolik slov o zahranicni politice. Pred 5 lety jsem cetl v jednech ceskych novinach o varsavskem sjezdu, na kterem byli delegati 32 statu. Mezi nimi se dostavili i nasi, cesti. Pred tribunou zdravila, kazda delegace svou vlajku a pritomni ji tleskali. Kdyz prisli na radu Cesi, tleskalo jim jen nekolik vlastnich lidi. Proc tak krasne prijimali jine narody a nas nikoliv? Cim jsme se provinili, ze nas nemaji radi? Tak psal cesky novinar.

Loni jsem cetl, ze zde byl francouzsky spisovatel, ktery navstivil Prahu a psal o tom: Nevim, proc je mi tak za tezko nauciti se cesky. My Francouzove se spise naucime italsky nebo japonsky, nez cesky. Tak pise francouzsky spisovatel, a my vidime, ze si musime hledali pratele, kteri by nas pochopili a mohli nas miti radi. Predevsim je zapotrebi dohody s Rakouskem a Madarskem. Nedavno jsem byl v Budapesti a mel jsem moznost mluviti s Anglicany a Francouzi. Vyptavali se mne, jak zijeme zde v republice. Ja jsem rekl: Diky Bohu, dobre. Oni mi radili: Cechoslovaci by se meli spojiti nejen s Jugoslavii a Rumunskem, nybrz i s Madarskem a Rakouskem. Dohromady by mel tento spolek 70 az 80 milionu obyvatelu a mohl by zaruciti klidny zivot kazdeho statu na jeho uzemi, tak ze by nebylo nutno pocitati s pomoci Nemecka, Italie nebo Francie.

Myslim, ze tato otazka je pro nas ozehava. Myslim, ze mame zapotrebi miru se vsemi staty, jak to prohlasil pan predseda vlady dr Hodza. My na Podkarpatske Rusi velmi dobre vime co je to valka. Videli jsme, jak vojaky, kteri jeste zili, hazeli do jam, videli jsme vojaky bez rukou a nohou, videli jsme placici zeny a deti. Nam valky neni zapotrebi, my potrebujeme miru.

Pred nekolika mesici jsem napsal v nasem organe "Russkij Vestnik" clanek, ze se pripravuje nova valka a ze by nam bylo lepe, kdybychom s Rakouskem a Madarskem zili v bratrstvi. Tradice a tisicilete dejiny ukazuji, ze dobre bylo v dobach, kdy Cech byl Madaru bratrem. Proc by pan president Benes nemohl jeti do Budapesti, aby ho madarsky lid srdecne uvital, a Horthy do Prahy, abychom my Slovane mu ukazali svou lasku? Je treba jen zaciti, a vse se da provesti, nebot nam je zapotrebi miru s timto narodem.

Slavny senate! Chci rici nekolik slov o censure. Nas "Russkij Vestnik" byl letos 17krat zabaven. Interpeloval jsem v teto veci pana ministra. On rekl, ze posle na Podkarpatskou Rus vyssiho urednika. Tento urednik tam byl, ale nic se nestalo. Kdyz jsem jel z Kosic do Prahy, telefonovali mi, ze policie zabavila nas rusky kalendar. Jiste neni na policii ani jedineho cloveka, ktery by vedel, co ta je politika a co nikoliv, co lze zabaviti a co nikoliv. Prosim vas, zabavili misto, kde je napsano, ze Verchovina hladovi, nebot loni napadl snih tak, ze nebylo lze vybrati brambory ze zeme. A za to zabavili nase noviny, ze jsme napsali, ze strana Bacinskeho dostala 700 vagonu cukru, a za to je zabavili, ze jsem napsal, ze jsem zakrocil u pana. ministra Derera ve veci toho zabaveni. Tak co muzeme delati, jak mame pracovati na Podkarpatske Rusi, kdyz nemuzeme napsati ani sluvka kritiky? Karpatorusky lid, kdyz vidi kazdou nedeli bile stranky, si mysli: Aby je Buh, ty Cechy, nechteji dovoliti napsati pravdu! Predkladam zde kalendar, ktery byl zabaven, a prosim pana predsedu, aby naridil svym urednikum, kteri umeji rusky, aby prehledli konfiskaci, aby, oni rekli, co lze zabaviti a co nikoliv.

Zridili nam pobocku Zemske banky na Podkarpatske Rusi. Ja jsem byl pri otevreni teto banky a slysel jsem krasne reci, ze nam byly prineseny miliony a ze nam banka bude pomahati, ze bude investovati atd. Ale co dela tato banka? Ani rusky napis nevyvesi na nasi zemi, ani jedineho Rusa nevzala do sluzby, ale privedla k nam cizi lidi, cizi uredniky. Dosud bylo u nas nekolik bank, jako Padkarpatska banka, Legiobanka a jine. Bylo jich pro nas dosti. Zemska banka prisla na Podkarpatskou Rus nikoliv proto, aby davala, nybrz proto, aby brala. Co nam prinesla Zemska banka? My uprimne dekujeme panum, kteri prinesli na Podkarpartskou Rus tolik penez. Nic neprinesli. Brati chteji. Oni tvrdi, ze nam prinaseji kulturu. Chcete od nas brati atak, jako Italie, ktera sla na Habes a nesla ji kulturu. Ne kulturu nam prinaseji, ale pudu nam chteji vziti, alby tento narod zustal bez pomoci jako Habesane, aby se stal otrokem jako Cinane vuci Japoncum.

Rad bych rekl nekolik slov o kartelech. Mame kartel papirovy, zelezny, cementovy a buh vi, jake. Drivi, ktere u nas roste, berou na papir a zvysuji jeho cenu o 35 %, zelezo, ktere se u nas nachazi, take zdrazilo o 20 az 25 %, cement, ktery se u nas vyrabi, take znacne zdrazil. Nasledkem toho zdrazily take stavby a ten, kdo si pripravil penize na stavbu, nemuze dnes staveti, nebot material zdrazil o 35 az 40 %. Z kartelu maji zisk nejen tovarnici, nybrz i nektere politicke strany. (Sen. dr Bacinsky [rusky]: Nehnevejte se!) Musim se hnevati, nebot vse, o cem zde mluvim, jest pravda. Prohlasuji, ze dokud nase pozadavky nebudou splneny, nebudu hlasovati pro statni rozpocet.

Predseda (zvoni): Dalsim recnikem je p. sen. Solc. Davam mu slovo.

Sen. Solc: Slavny senate!

Na sklonku roku tak bohateho na mezinarodne politicke udalosti, v dobe stupnovaneho napeti v Evrope a v celem svete projednavame urychlenym tempem statni rozpocet na jubilejni rok nasi mlade republiky. Deje se tak v dobe, ve ktere na dvou bojistich sveta tece krev vojaku, bezbrannych obcanu, matek i deti. Na bojistich nestastneho Spanelska zuri t. zv. obcanska valka, zivena a podporovana ruznymi velmocemi na obou valcicich stranach, velmocemi angazujicimi se, podle vlastnich uchvatitelskych zajmu rozvratnych. Na ohromnem teritoriu Ciny postupuje a svymi vojsky uchvacuje cizi zem jeden ze clenu t. zv. protikomunistickeho trojuhelniku. Nase republika lezi v ohnisku stredoevropskych problemu. Je opravdovou hrazi demokracie proti priboji vln totalitnich rezimu, pracujicich proti nam na pude diplomaticke, ale take na pude domaci prostrednictvim nepratel demokracie u nas.

Mame mnoho nepratel kolem svych hranic a zel take doma. Mame vsak take hojne pratel a spojencu v Evrope, kteri ne snad jen pro nase krasne oci, ale predevsim take z vlastnich potreb a prospechu vidi, ze je nutno spolu s nami branit a chranit nas stat pred moznosti valecnych utoku proti demokraticke republice Ceskoslovenske.

Nejsme statem, ktery by chtel mimo sve hranice utocnymi imperialistickymi prostredky uchvacovat nova uzemi. Nejsme statem, ktery by chtel uvnitr svych hranic potlacovat kteroukoliv mensinovou narodnost. Naopak, jsme statem, ktery si preje zit se svymi sousedy v klidu, miru a pokoji. Jsme statem, ktery je ve sve velke vetsine presvedcen, ze jen prostredky kultury, osvety, hospodarskeho pokroku a socialni spravedlnosti da se s uspechem celiti velikemu nebezpeci, hrozicimu evropske a svetove civilisaci. Jsme statem, ktery ve sve prevazne vetsine hned na pocatku sveho trvani dal svym narodnostnim mensinam demokratickymi prostredky moznost plneho kulturniho i hospodarskeho uplatneni.

Odmitame proto vsechny utoky proti republice, at jdou odkudkoliv, a rikame na vsechny atrapy jasne a nesmlouvave: Nebojime se, nedame se! (Tak jest!) Celistvost sveho ceskoslovenskeho statu ubranime stuj co stuj! (Vyborne!) Pri tomto svem pevnem odhodlani nespolehame jen a jen na sve spojence, nybrz predevsim sami na sebe. Tomuto svemu odhodlani jsme ochotni prinesti, obeti neznajici ani sebe vetsiho hospodarskeho a financniho odrikani.

Pod timto zornym uhlem posuzujeme take predlozeny,statni rozpocet.na jubilejni rok 1938. Je zcela spravne, co rekl ve svem expose pan ministr financi dr Kalfus. Ano, tento rozpocet nese vsecky znaky rozpoctu obrany a bezpecnosti statu. Souhlasime plne s tim, ze zvysenim vydaju ministerstva par. obrany s vice.nez 1.300 mil. Kc v r. 1937 na temer 2.100 mil. Kc pro rok pristi se dava obrane statu moznost potrebneho vyvoje a doplnovani. Souhlasime take s polozkou takrka 2¹/₂ miliardy Kc venovanych nar. obrane v rozpoctu mimoradnem. Vitame, ze take v rozpoctu ministerstva vnitra se na bezpecnost statu pamatuje v polozkach urcenych statni policii, cetnictvu a civilni protiletecke ochrane castkou proti r. 1937 zvysenou okrouhle o 155 mil. Kc. Radi konstatujeme, ze i v rozpoctu ministerstva financi se pamatuje zvysenou castkou cca 24.5 mil. Kc na rozmnozeni financni straze vyplyvajici ze zvysenych ukolu sboru financni straze v dusledku zrizeni straze obrany statu.

Prejme si vsak, aby na mista u statni policie, cetnictva i sboru financni straze byli povolavani muzi veskrze spolehlivi, oddani statu a demokracii verni, ovladajice perfektne statni jazyk. Souhlasime, aby do pohranicnich kraju Cech a Moravy prijimany byly sily ovladajici take nemcinu. Je toho treba. A ja bych chtel pri teto prilezitosti rici, ze by se nasla rada hranicarskych synu, kteri by predevsim meli byti do techto sluzeb prijimani, a ze by se nemelo prijimati podle politicke legitimace, nybrz podle kvalifikace. Nemuzeme vsak dati souhlas k tomu, aby snad dvouletymi odklady, tykajicimi se znalosti statniho jazyka, jako to slysime u cetnictva, byly prijimany sily neznale tohoto jazyka, ponevadz tento postup neni zakonitym, nybrz protizakonnym. (Spravne!) Presto, ze bychom radi videli, kdyby tak ohromnych castek, jake se vynakladaji na obranu a bezpecnost statu, mohlo byti pouzito na kulturni i hospodarske zvelebeni nasi zeme, na zvyseni blahobytu pracujicich vrstev Ceskoslovenske republiky a na socialne-politicky pokrok, nemuzeme jinak nez slavnostne prohlasiti: Svoboda naroda, ten nejcennejsi a nejdrazsi statek, jeho bezpecnost, demokracie techto velikych a pretezkych obeti nevyhnutelne a kategoricky zada a my je radi povolime a prineseme.

Budiz mi nyni, slavny senate, dovoleno rici nekolik kritickych poznamek a postrehu. Dne 1. cervence t. r. v 87. plenarni schuzi senatu N. S. projednati a schvalili jsme osnovu zakona o branne vychove. Mel jsem tehdy cest byti referentem branneho vyboru k teto predloze. Tehdy na sklonku predprazdninoveho zasedani jsem vytkl chvat, s jakym byla predloha polozena na nas stul a jak musila byti promrskana. Jako duvod tohoto chvatu byla uvadena nutnost nepromeskati v branne vychove zase cely rok, nutnost, aby tento novy zakon mohl vejiti v ucinnost 1. zarim letosniho roku alespon v nasich skolach, atd. Tento duvod nas presvedcil a my jsme osnovu radi schvalili prevaznou vetsinou tohoto zakonodarneho sboru. Co vsak rici tomu, kdyz jeste dnes neni zakon ani ve skolach provadeny ponevadz potrebna provadeci narizeni nebyla dosud vydana? Zakon o branne vychove je vlastne jen ramcem. Do tohoto ramce schazi obraz, nebot je treba, ma-li byti zakon v celem rozsahu proveden, aby byl doplnen nemene nez 34 vladnimi provadecimi narizenimi, vedle ruznych jeste potrebnych usneseni vlady. To vsechno se dosud nestalo. Chybi predevsim jedno z nejdulezitejsich rozhodnuti o zrizeni meziministerskeho sboru obranne vychovy jako predpokladu postupneho a planoviteho provadeni zmineneho zakona.

Probiram li vsak vydajove polozky rozpoctu onech resortu statni spravy, ktere v provadeni zakona prichazeji v uvahu, shledavam, ze jsou naprosto nedostatecne a neodpovidaji nakladum ve vladni osnove ze dne 3. cervna 1937 posl. snemovne uvedenych. Tyto naklady byly ve vladni osnove pro prvy rok ucinnosti zakona odhadnuty takto: v pusobnosti ministerstva nar. obrany 41 mil. Kc, v pusobnosti ministerstva zdravotnictvi 5 mil. Kc, ministerstva skolstvi 12 mil. Kc, ministerstva soc. pece 3 mil. Kc, ministerstva zemedelstvi 3,400.000 Kc, ministerstva vnitra 1,200.000 Kc, celkem to bylo odhadnuta tedy na 65¹/₂ mil. Kc.

Co vsak shledavame v prave projednavanem rozpoctu? V kap. 5, v tit. 2 §u 29 rozpoctu ministerstva nar. obrany jest pamatovano na provadeni zmineneho zakona castkou 10,921.000 Kc proti 41 mil Kc, v rozpoctu ministerstva vnitra 200.000 Kc misto 1.200 tisic Kc, v rozpoctu ministerstva zdravotnictvi a tel. vychovy neni vubec zvlastni polozky pro tento titul. Snad je tato potreba zahrnuta pod titulem podpory telovychovnym institucim a organisacim v celkem nepatrne castce 750.000 Kc, ktera je zvysena proti r. 1937 0 200.000 Kc. Takze z toho usuzuji, ze tato castka je vlastne pro brannou vychovu urcena, ac v duvodove zprave k financnimu zakonu na str. 363 pravi ministerstvo zdravotnictvi doslova toto: "Provadeni zakona o branne vychove uklada ministerstvu nove dalsi povinnosti, tak peci o specialni cvicitele, peci o dostatecny pocet hrist a cvicist, nebot bude nutne dalsi jich budovani. V souvislosti s provadenim zmineneho zakona bude pak tez nutno zriditi zdravotni prohlidky na mnohem sirsi basi a bude nutno zaloziti novou evidenci telesneho vyvoje jak mladeze, tak i dospelych. Statni telovychovne kursy bude nutno rozsiriti o specialni kursy brannosti."

To pravi ministerstvo zdravotnictvi. Tazi se a myslim zcela pravem, kde na tento veliky program vezme ministerstvo zdravotnictvi a tel. vychovy potrebne prostredky, kdyz na podporu telovychovy podle meho soudu, aniz!by to ubylo receno v rozpoctu, je pouhych 750.000 Kc? To je pro celou telovychovu, pro podporu spolku, ktere u nas v Ceskoslovenske republice vykonavaji opravdu skvelou praci a ktere by mely byti jinak podporovany, pokud se tyka jejich cinnosti.

V kapitolach ostatnich resortu, prichazejicich v uvahu pri provadeni zakona o branne vychove, marne byste hledali jakoukoliv polozku. To pro mne zalomena, ze proti odhadu vladni osnovy okrouhle 65¹/₂ mil. Kc nachazim v predlozenem rozpoctu uhradu ve vysi 11 mil. 321 tisic Kc. To je naprosto nedostatecne. Tento fakt svedci, ze v takovem chvatu predlozeny a odhlasovany zakon, ktery vesel v ucinnost 1. zarim t. r., nebude moci byti hned tak v plnem svem rozsahu proveden, a rekl bych, ze to svedci take o tom, jakymi hausnumery je predkladani tak dulezitych zakonu zakonodarnym sborum krmeno.

Temito fakty nechci nijak zeslabovat snahu vlady a zejmena prislusnych resortu po urychlenem provadeni a provedeni zakona o branne vychove. Nechci take obvinovati jednotlive vladni resorty, tim mene ministerstvo narodni obrany, o nemz jest mi znamo, ze se o provedeni zakona opravdu stara, ze pripravuje a ma pripravenu celou splet ruznych navrhu provadecich narizeni. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Bas.) Chci vsak podtrhnouti a zdurazniti, ze je nevyhnutelne treba, aby na kazdy, zakonem podepreny titul bylo v nasem rozpoctu vzdy a za kazdych okolnosti pamatovano. Pak je tezko rikati, ze mame pravdivy, vyrovnany rozpocet. Jde zde o veledulezitou a zakladni slozku pripravy a bezpecnosti naseho statu, ktera nesmi byti prehlizena a jakymikoliv uspornymi duvody ve svem vyvoji a provadeni brzdena.

V souvislosti s otazkou realisovani zakona o branne vychove, na niz klademe obzvlastni duraz, chci se dnes zminiti o veci, ktera se teprve stane predmetem naseho jednani u prilezitosti projednavani usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zbranich a strelivu. Nechci se pousteti zatim do merita cele teto veci, zduraznim zde jen otazku drzeni a noseni zbrani zvlaste nebezpecnych, mezi nez na prvem miste patri zbrane vojenske. Vladni osnova tohoto budouciho, do znacne miry unifikacniho zakona, cinila v §u 52, odst. 3 vyjimku pro drzeni a noseni vojenskych zbrani pro cleny Spolku, ktere maji podle stanov za ucel pestovati vojensky vycvik, pokud se spolkum temto dostalo od ministerstva vnitra v dohode s ministerstvem narodni obrany povoleni drzeni a noseni zbrani cleny techto spolku. Posl. snemovna tento odstavec vladni osnovy zamitla, takze az se tato osnova stane zakonem po usneseni senatu a vydani potrebnych provadecich narizeni, budou vsem temto spolkum zbrane odebrany. Jde zde o Spolky, jejichz stanovy se opiraji o ustanoveni §u 28 branneho zakona. V principu souhlasim s tim, ze vojenske zbrane nalezi jen vojakum a prislusnym ozbrojenym organum statni spravy, ac i za stare monarchie byly pusky propujceny i Ceskoslovenske obci strelecke, vybudovane na ideach nezapomenutelneho dr Miroslava Tyrse.

Nemohu vsak souhlasiti s duvody referenta ustavne-pravniho vyboru posl.Snemovny, pana kol. dr Dufka. V teto zprave pravi pan referent v podstate toto: "V §u 22 pod c. 3 vynechana vladni osnovou stanovena vyjimka pro cleny spolku, ktere maji podle stanov za ucel pestovati vojensky vycvik. Stalo se tak vzhledem k tomu, ze v mezidobi mezi podanim vladniho navrhu a jeho projednanim doslo k usneseni zakona o branne vychove, jimz jest ve spojeni s §em 37 teto osnovy dostatecne postarano o moznost vsestranneho vycviku obcanstva ve strelbe."

Toto oduvodneni zruseni vyjimky pro spolky, budovane na zaklade §u 28 branneho zakona, jest nespravne a neuprimne. Vylozim hned, proc. Zakon o branne vychove nemuze se v teto veci vykladati jen po rozumu §u 37, ktery jedna o brannem vycviku ve stredisku branne vychovy, nybrz i, a to predevsim, ve smyslu §u 59 tohoto zakona, pojednavajiciho a normujiciho ustanoveni o spolcich pestujicich vojensky vycvik. Bylo by byvalo jiste na miste, pouziti pri teto prilezitosti argumentu zmuzilejsich a neobchazejicich zasadni otazku drzeni a noseni vojenskych zbrani, predevsim pusek.

Tato otazka vznikla jednak ze zarlivosti nekterych telovychovnych spolku proti spolkum pestujicim vojensky vycvik, jednak z obavy, aby vojenskych zbrani nebylo zneuzito proti statu a predevsim proti jeho demokratickemu zrizeni. (Tak jest!) Jsem pritelem zasady nazyvati veci pravym jmenem, neobchazeti a nezabalovati je do nespravneho oduvodneni. Lepe by bylo, kdyby se reklo, ze vojenske zbrane nalezi jen vojsku a prislusnym organum statni spravy, nez se nespravne odvolavati na zakon o branne vychove, (Tak jest!) ktery temto spolkum, pestujicim vojensky vycvik, urcuje docela zvlastni poslani a ma pro ne tak prisne sankce, ze nebylo zadnych obav.

Pri teto prilezitosti chci zdurazniti, ze nebezpeci nevidim v tom, ze spolky, ktere svym zalozenim chteji slouziti a slouzi statu, budou drzeti a nositi zbrane pod prisnou kontrolou ministerstva narodni obrany a ministerstva vnitra ve smyslu presneho provadeni sankci §u 59 zakona o branne vychove, nybrz spise v moznosti protizakonneho ukryvani nebezpecnych zbrani, a to predevsim vojenskych. (Tak jest!) Poukazuji na nedavne udalosti ve Francii, kde v tak ohromnem mnozstvi byly policii nalezeny zbrane nefrancouzske, cizi provenience, takrka cely arsenal. Na toto upozornuji a toto nebezpeci zduraznuji. Nase statni organy necht jsou stale v pohotovosti a bdelosti. Necht jsou stale ve strehu, najme v nasem pohranici. (Vyborne!) Pripad z Francie budiz nam poucenim! Ceskoslovensky clovek miluje svoji republiku. Ceskoslovensky clovek, odkojeny Masarykovou demokracii, neni schopen ohroziti klid a poradek ve state. Nebezpeci je zcela jinde. (Tak jest!) Rychle tempo letosniho projednavani statniho rozpoctu, vymezeni pomerne kratke recnicke lhuty, znemoznuje mi zabyvati se jeste podrobneji dalsimi otazkami obrany a bezpecnosti naseho statu.

Prichazim proto k zaveru. V uvodu sve reci jsem rekl, ze nespolehame jen na spojence, ale predevsim sami na sebe. Budeme silni tehdy, kdyz zustaneme podle Masaryka vernymi tem ideam, z nichz se zrodila nase svoboda a nase samostatnost. (Tak jest!) Potrebujeme nejen ukaznene, vsemi modernimi prostredky vyzbrojene branne moci, ale take a zejmena zdraveho, silneho dorostu, ktery muze vyrustati jen a jen z hospodarsky a socialne uspokojeneho maleho pracujiciho obcanstva. (Vyborne!) Nebudeme se musiti bati jakehokoliv konfliktu, kdyz zajmy osob, stavu a trid podridime zajmum naroda a statu, kdyz sobecke zajmy jedincu i jednotlivych vrstev naroda odhodime a v dobach dobrych, najme pak nynejsich zlych si uvedomime, ze jen v narodni pospolitosti a demokracii je nase sila a vitezna odolnost. (Vyborne!) Verim, ze v tomto duchu bude vedena zahranicni i vnitrni politika naseho statu. Verim, ze mir zachovame a ze i v nejhorsich pripadech, kdyby se tak nestalo, svou samostatnost a svobodu uhajime, trebas krvi a zelezem. (Vyborne! - Potlesk.)