Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 94. schuze (obsah, prilohy) | Utery 14. prosince 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 118 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri Mlcoch, Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v o hodin 33 minut.

Sdeleni predsednictva.

Dovolene udelil predseda na 14. a 15. prosince t. r. sen. Trnobranskemu.

K poukazu predsedovu precetl zapisovatel sen. Pichl pripis predsedy vlady ze dne 13. prosince 1937, c. j. 10.584/909/37 S m. r.:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

President republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 13. prosince 1937 na miste zemreleho J. V. Najmana mistopredsedu poslanecke snemovny poslance Rudolfa Mlcocha ministrem a poveril ho rizenim ministerstva prumyslu, obchodu a zivnosti.

Predepsany slib byl dnesniho dne do rukou presidenta republiky slozen.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, p. sen. Schmidtovi.

Sen. Schmidt (nemecky): Damy a panove!

Chci svym vyvodum ke kapitole "Ministerstvo spravedlnosti a nejvyssi soud" v dnesni rozpoctove debate v plenu predeslati slova hesla zvecnele prvni hlavy statu Tomase Garrigua Masaryka "Pravda vitezi". Predeslati proto, ze nas tato slova zlatymi pismeny pod statnim znakem naproti tribune zastupitelstva lidu nabadaji k pravde, ale take k zastavani prava a spravedlnosti. Pravda vitezi - slova filosofa v celem svete znameho a uznaneho, slova, jez by mela stati nad branami vsech soudu a soudnich dvoru republiky, aby tak nabadala veskere narodnosti statu k pravde, ale tez k poctivemu a spravnemu jednani, k vykonavani spravedlnosti. Kdo nastoupi cestu protikladu pravdy, tedy nepravdy, prava, tedy bezpravi, zakonnosti, tedy nezakonnosti, ten propada trestajicim rukam spravedlnosti, ten musi cekati soudni rozsudek za sva provineni. Jednotlive lidi soudi dosazeny radny soud, narody soudi dejiny. Blaze tomu, kdo neustoupi s cesty zakona a prava a neporusi ji; beda tomu, kdo se dostane na scesti, toho ocekava rozsudek, soudu, jemuz se musi podrobiti.

Justice, jez zustane vernou zakladnim zasadam pravdy, prava a spravedlnosti a od nich se za zadnych okolnosti neuchyli, ma u lidu nejvetsi vaznost a neobmezenou duveru. Ochranci spravedlnosti, neodvisli soudcove, nesmeji tedy opustiti zakladni zasady pravniho statu za zadnych okolnosti, nema-li byti podkopana a podryta nebo vubec ztracena velka vaznost a duvera lidu v pravo a spravedlnost.

Znovuziskani jednou ztracene vaznosti a duvery lidu je velmi obtizne. Pro siroke davy lidu, jeho jednoduche a jasne pravni nazory, pro nezkalene pravni citeni je nejasny soudni rozsudek, soudni rozsudek, v nemz se jevi casto jen zdani nespravedlnosti, nepochopitelnym. Je-li soudni rozsudek jasny a naplnen pravem a spravedlnosti, pak se mu postizeny podrobi, pak inu lid take porozumi a uzna jej. Vedle jasnych a vseobecne srozumitelnych zakonu, jez maji byti tak sepsany, aby nebyly srozumitelne pouze pravnikum, potrebujeme nutne jasneho a vseobecne srozumitelneho pravniho, rozhodovani, pravniho rozhodovani, do nehoz si neodvisla justice, neodvisli soudcove od nikoho, ani od policejnich nebo spravnich uradu, nesmeji dat zasahovati.

Jak soudili a psali nasi statnici na mirove konferenci v Parizi 1919/20 o demokracii, pravu a spravedlnosti, o budoucim osudu Nemcu v novem state, zvlaste v Cechach, chci ukazati kratce na prikladu z memoiru III. Uvadi se zde v clanku VI. "Osud Nemcu v CSR", odst. 2: Ceskoslovenska republika bude statem naprosto demokratickym, veskere volby budou se provadeti na zaklade vseobecneho, primeho a rovneho volebniho prava, veskere urady budou pristupny vsem statnim obcanum. Jazyk mensin bude vsude pripusten, pravo miti sve vlastni skoly, sve soudce a soudy nebude nikdy zadne mensine upirano. Pripojiti jeste dluzno, ze Cesi, ac jsou si toho vedomi, ze Nemcum bylo za stareho rezimu presprilis nadrzovano, nijak na to nepomysleji potlacovati na priklad skoly, university, vysoke skoly technicke Nemcu, jez ostatne pred valkou byly malo navstevovany. Abych shrnul: Nemci budou miti v Cechach tataz prava jako Cechoslovaci. Nemecky jazyk bude druhym zemskym jazykem a proti nemecke casti obyvatelstva nebude nikdy pouzito nejakeho utlacovaciho prostredku. Rezim bude podobny jako je ve Svycarsku. Tento rezim nebude v Cechach zaveden jen proto, ponevadz Cesi meli vzdy silne citeni pro demokracii, pravo a spravedlnost a tato prava loyalne priznavaji i svym odpurcum, nybrz tez proto, ze Cesi jsou toho nazoru, ze tato pro Nemce priznive reseni je tez vyhodnym pro politicke zajmy jejich vlastni zeme a jejich vlastniho naroda.

Pri otazce jednani o nasem soudnictvi zajima nas formulace "vlastni soudcove a vlastni soudy". Doznavame, vlastni soudcove znamena pro nas soudce nemecke narodni prislusnosti. Kolik jich vsak je v nemeckem uzemi, zvlaste na vedoucich mistech? Jiste jen zlomek; nebot vetsina nemeckych soudcu je pridelena soudum a soudnim dvorum ve vnitru Cech. Tentyz stav je jiste take na Morave a ve Slezsku. I kdyz uzname pouzivanou zasadu, ze toto pridelovani jest nutne pro uplne osvojeni ceskeho jazyka (na Slovensku slovenskeho), musime prece pozadovati, aby soudcove, kteri ulezeny jim ukol splnili,

zvlaste zenati s detmi, ktere chteji a musi navstevovati nemeckou skolu, aby nebyly odnarodneny, byli opetne prelozeni do nemeckeho jazykoveho uzemi. Totez musime vsak pozadovati i stran nemeckych uredniku a zamestnancu vsech oboru statni spravy, kteri jsou sluzebne prideleni do ceskeho jazykoveho uzemi, ma-li se uveriti ujistovani nasich panu ministru, ze se nepomysli na odnarodneni casti nemeckeho obyvatelstva.

Sdruzeni nemeckych soudcu a statnich navladnich v Ceskoslovenske republice sepsalo pri sve 17. vyrocni valne hromade memorandum a zaslalo je vsem zucastnenym uradum a organum na vedomi. Z 13 bodu jeho vyjimam kratce jen tyto:

Bod 3: Odstraneni vsech politickych vlivu pri jmenovani, povysovani a prijimani. Ve vsech kulturnich statech - a my se z toho prece nechceme vylucovati - jest pychou miti uplne volny a neodvisly soudcovsky stav, soudcovsky stav, ktery se uzkostlive vzdaluje vsech politickych vlivu. Budiz vznesenym ukolem pana ministra spravedlnosti, aby se tato zasada stala nejvyssim prikazem justicni spravy a aby svobodni a uplne neodvisli soudcove bez politickych zavazku v svobodnem demokratickem pravnim state konali pravo. Aby mohl soudce uplne neodvisle a bez ovlivnovani a nezatizen rozhodovati, nesmi byti ani materialne tisnen aniz smi v oboru sve pusobnosti byti pretizen. Veskere tyto otazky vyzaduji dobreho reseni.

Bod 6: Vybaveni urednich knihoven a zlevneni zakoniku. K nutnemu dalsimu vzdelavani naseho soudcovskeho stavu, ale i kancelarskeho urednictva a soudnich zamestnancu jest nutne doporuciti vzorne vybaveni vsech urednich knihoven nutnymi zakoniky a komentari. Pri tom upozornuji, aby se pamatovalo na nepretrzite skoleni kancelarskeho personalu, zvlaste vykonavatelu. Tim by se vyhnulo castym nepristojnostem pri vykonu exekuci. Pri visitacich ministerstva spravedlnosti melo by se co nejvice dbati bezpodminecne nutneho odborneho vzdelani vsech vykonnych organu.

Bod 11: Ohled na nemecke soudce pri obsazovani vsech mist podle narodnostniho klice.

Bod 12: Jmenovani (pri stejne kvalifikaci) jen podle sluzebniho poradi.

Bod 13: Znovuzavedeni vnejsi a vnitrni neodvislosti soudcu, revise disciplinarnich trestu pri ceste milosti.

Tyto pozadavky zdaji se mi samozrejmosti, jejich uskutecneni by bylo velkou zasluhou pana ministra spravedlnosti. Sveho casu, a to 1. ledna 1936, byl vypracovan statisticky vykaz o procentualni ucasti Nemcu u jednotlivych soudu, statnich zastupitelstev atd. Opakovati jej zde nepokladam nyni za nutne. Jisto jest, ze cifry teto statistiky, proti nimz nebylo odporu, jsou pod procentni sazbou, jez tvori podklad pro ujednani z 18. unora 1937.

Damy a panove? Mel bych nyni jeste kratce promluviti neco o podilu Nemcu v justicnim resortu, podle klice. Z pomucek, ktere mam po ruce, lze kratce seznati toto: Po 18. unoru byly u nejvyssiho spravniho soudu tyto zmeny: Jmenovani byli druhy president, 4 senatni presidenti, 2 radove a 2 tajemnici. Mezi jmenovanymi neni zadny Nemec. U nejvyssiho soudu byla rozmnozena mista senatnich presidentu ze 3 na 12, byli pri tom - jak to zde stoji - dik pomoci nemeckych ministru 2 Nemci. Od 18. unora byli u nejvyssiho soudu jmenovani 2 senatni presidenti a 3 radove ceske narodnosti, z Nemcu jen jeden vrchni tajemnik. U generalni prokuratury nastal od 18. unora tak dalece pokrok, ze mame nyni 2 namestky generalniho prokuratora, coz jest pri systemisaci 7 takovych mist 23 %. Obvod vrchniho soudu v Praze: Jmenovaci system od 18. unora v Cechach dava tento obraz: V Cechach bylo od teto doby prijato: 99 soudcovskych cekatelu, z toho podle udani 22 Nemci a dva, kteri se vyslovne oznacili jako nemecti Zide. K tomu nutno pripomenouti, ze podle vynosu ministerstva vnitra musi byti v zadosti o prijeti do soudcovske sluzby narodnost presne uvedena. Soudcu druhe skupiny bylo od 18. unora jmenovano 27 Cechu, 3 Nemci a jeden Zid; okresnimi soudci 44 Cechu, 9 Nemcu a jeden Zid; rady 30 Cechu, 12 Nemcu a 2 Zide; vrchnimi rady a vicepresidenty krajskeho soudu 14 Cechu a jeden. Nemec; presidenty krajskeho soudu ve IV. tride.5 Cechu, presidenty krajskeho soudu ve III. tride 2 Cesi a 1 Nemec, zastupcem vrchniho prokuratora v V. tride jeden Cech, s prokuratory v V. tride 2 Cesi, statnimi zastupci VI. tridy 6 Cechu. Z Moravy-Slezska jsou nam znamy jen castecne vysledky. Zasadne nutno rici, ze z techto vysledku a jinych neuplnych statistik je zjevno, ze se v soudnictvi 18. unor jeste zcela neprojevil.

Nejde vsak jen o spravedlive reseni otazky soudcovske, otazky kancelarskeho personalu

u soudu, statnich zastupitelstev a veznic, nybrz otazky uredniku a zamestnancu vsech oboru statni spravy ocekavaji vsestranne spravedlive rozreseni, taktez otazky pensistu, vdov a sirotku, valecnych poskozencu a jejich prislusniku. Podarilo-li pse v jinych statech rozresiti spravedlive celek techto otazek, musi to byti mozne i u nas.

Zvlastni zvyk se zakorenil zvlaste v nemeckem uzemi. Mnohy muz Jednoty se citi povolanym, at jiz v dusledku povahy nebo dedicnosti, zcela mirne receno hrati si na pozorovatele a obvinovati casto pro zcela smesne udalosti prime a poctive nemecke uredniky a zamestnance z neloyalnich cinu. Casto se tak deje take anonymne. Je-li kdo tak zbabely priznati se otevrene jako udavac, pak patri takoveto udani do kose na papir nebo do kamen. Jmenuje-li se udavac, pak prosim o objektivni, spravedlive a zakonne vysetreni. Jevi-li se vsak udani neudrzitelnym, jako prece v nejcastejsich pripadech, pak ma postihnouti lehkomyslneho udavace pro krive narceni naprosta prisnost zakona a nespravedlive poskozenemu musi se dostati plne nahrady skody, pokud to je vubec jeste mozno. Casto to jiz neni mozno, skoda na tele, majetku a cti neda se tak beze vseho napraviti, bylo-li zahravano neodpovedne s lidskym osudem. Nejprikrejsi pripady se prihazeji jiste v pohranici, ve vnitrozemi ridceji, a budiz zde priznano, ze jsou tu casto objektivne a rozumne smyslejici vysetrujici organove, kteri, jak bylo v jedne cetnicke relaci uvedeno, takto smysleji: "Muz je sice Nemec, ale poradny, proti nemuz nelze nic uvesti." O teto kapitole dalo by se jeste mnoho rici. Muzeme poslouziti velkym poctem pripadu, jez mohou byti listinne dolozeny. Z casti zabyvalo se tim tez nekolik nasich kamaradu v rozpoctove debate v poslanecke snemovne a prednesli veci, ktere, i kdyz zni neuveritelne a nepochopitelne, odpovidaji uplne skutecnosti.

Pri projednavani justicniho resortu musi byti poukazano opet a opet na zcela neuveritelne a kriklave pripady podle znameho §u 2 a 6 zakona o vyzvedacstvi, jimiz se zabyval kamarad posl. Neuwirth v poslanecke snemovne. K tomu dluzno podotknouti jeste toto: Kdo z lacnosti po zisku z necestnych a nepoctivych duvodu provozuje vojenskou zradu, to jest vyzvedacstvi, muze ocekavati v kazde dobe a u vsech narodu nejprisnejsi tresty. Jeho jmeno ma byti tez vymazano z dejin lidstva. Kdo vsak nevinne narcen musi pobyti po mesice ve vysetrovaci vazbe a pak po nejupornejsim vysetrovani a skutecne nevinen zdi vezeni opet opusti, takovemu politovanihodnemu musi se dostati plne spravedlnosti. To dluzime nejen temto politovanihodnym obetem, ale i vaznosti soudnictvi demokratickeho statu. Muze se mi snad jen odpovedeti, ze se nechavaji tez ve valce nevinni jako obeti padnouti. O obeti valky ma vsak s dostatek pecovati dobra a moudra statni sprava. Vytycila-li nase ustavni listina zasadu, ze nikdo nesmi byti odnat svemu radnemu soudu, musim poukazati jiz na jednu okolnost, jez je s touto zasadou v prikrem rozporu. Jsou to policejni vysetrovani, policejni vazby v neobycejnem poctu, a je-li postizeny konecne odevzdan k vyslechu radnemu vysetrujicimu soudci, pak jest casto teprve po tydnech anebo dokonce mesicich radne vyslychan, ponevadz se setreni policie a bezpecnostnich uradu nekonaji se zadouci rychlosti a objektivni dukladnosti. (Sen. inz. Havlin: Davejte konkretni pripady, nemluvte pausalne!) Bezpecnostni urady si vzdycky hraji na zalobce a spatne chapou svuj ukol. Take ony maji byti jen ochranci zasad prava a spravedlnosti. (Sen. inz. Havlin: To jsou urady republiky!) Pravda vitezi! (Sen. inz. Havlin: Ano!) Pane kolego, obratte se a ohlednete se tam! (Sen. inz. Havlin: Ale to myslil Masaryk pro nas a ne pro vas!) Pro veskere narody tohoto statu bylo stvoreno toto heslo. (Sen. Korvas: V Berline byste si to nedovolili!) K vzneseni a zastupovani obzaloby jest povolan jen statni zastupce a ani tento nesmi opustiti pudu statnosti. Vracim se k pomerum v pohranici a myslim, ze nechybim, kdyz tvrdim, ze nejvetsi vinu na politicky tak napjatych pomerech mezi Nemci a Cechy ma otravny zpusob psani urciteho tisku (Sen. H. Muller [nemecky]: Casopisu "Zeit"!). Pane kolego, nahlednete do svych listu!

Mam pocit, ze vetsina lidi, kteri zcela neodpovednym zpusobem dusevne obsluhuji tyto tiskoviny, usidlila se na pude hlavniho mesta Prahy a vykonava zde sve neblahe remeslo. Zvlaste je napadne, ze nejvice jedovatych zprav byva v techto tiskovinach po nedeli, venovane bohabojnosti a pracovnimu klidu. Bude se mi jiste rozumeti. Bohudik poznal prosty lid jiz davno, jak dluzno ceniti tyto vyrobky, a nevenuje jim jiz zadne viry. Ze vsak

prave intelektualni kruhy se zalibou tyto vyrobky zadaji, pokladam za velmi nechutne a nepochopitelne. O techto vecech mohlo by se jeste velmi dlouho mluviti.

Vedlo by prilis daleko uvadeti zde tez veskere pripady nespravedliveho a nezakonneho jednani, jez se prihazeji v sudetskonemeckem uzemi na poli policejni a spravni prakse. Take na tom jiz nekolik kamaradu promluvilo v rozpoctove debate poslanecke snemovny.

O jedne veci bych zde vsak prece pojednal o konkurenci trestne a spravne stihatelnych skutku podle navrhu zakona o trestnim rizeni spravnim. Pri deliktech podle zakona na ochranu republiky se casteji stava, ze lide, kteri jsou pro takovy prestupek soudne potrestani, ba i takovi, kteri byli takove obzaloby zprosteni nebo tez amnestovani, byli pote spravnimi urady pro uplne stejnou skutkovou podstatu odsuzovani k znacnym penezitym pokutam, ba i k vezeni az do 14 dnu. Clanek 3, odst. 2 zakona o organisaci spravy opravnuje sice politicke urady - bez ohledu na soudni stihani - potrestati take pro jakekoli jednani nebo chovani na verejnych nebo verejne pristupnych mistech, jimiz je ohrozovan verejny poradek, klid a bezpecnost, jez urazeji dobre mravy nebo slusnost nebo jimiz se vzbuzuje verejne pohorseni; odporuje vsak co nejvice veskeremu pravnimu citeni a jest povazovano obyvatelstvem pravem za zbytecne, umyslne tyrani, kdyz nekdo, jenz byl jiz pro tentyz cin soudem odsouzen, jest jeste policejne trestan.

Obzvlaste tezce vsak jest urazeno vseobecne spravni citeni, zprosti-li soud obvineneho cinu, ponevadz nabyl presvedceni, ze cinu nespachal, a kdyz jej policejni urad pres to pro tentyz cin potresta, nebo kdyz soudni stihani cinu v dusledku amnestie bylo zastaveno a dotceny jeste pak je podroben policejnimu trestu.

Duvodova zprava po pripade vyborove zpravy k zakonu o organisaci politicke spravy odvolavaji se ovsem na to, ze prislusnost policejnich uradu a soudu je soucasne dana jiz §em 11 narizeni z roku 1854. Damy a panove! To vsak neni ve svobodnem, demokratickem a pokrokovem statnim zrizeni, ve kterem podle preambule, uvodu k ceskoslovenske ustave maji byti zajistena pozehnani svobody a ceskoslovensky narod ma byti vclenen do spolecnosti narodu jako demokraticky a pokrokovy clen, zadnym dobrym doporucenim, ba je to primo nedustojne. Narizeni z 20. dubna 7.854 r. z. cis. 96. melo vzdy velmi spatnou povest, bylo vseobecne oznacovano jako "Prugelpatent", ponevadz jim bily stanoveny jeste telesne tresty, a pochazi z doby nejhorsi reakce po roce 1848. Jest velmi zvlastni vyskytovalo-li se a vyskytuje mineni, ze se mame v roce 1927 a i jeste dnes opirati o takova, dlouho jiz prezita, ustanoveni. Tim se vsak neodpravi skutecnost, ze se vsude uznane zasade trestni politiky, ze jeden a tyz cin nema byti nekolikrat trestan, timto ustanovenim zpusobem pro zdrave pravni citeni lidu primo nesnesitelnym odporuje. Prave kaucukova pruznost ustanoveni cl. 3, odst. 2 zakona 125/1927 vyzaduje dvojnasob nutne odstraneni moznosti trestati jeden a tyz cin radnymi soudy a mimo to jeste politickymi a policejnimi urady. Kazdy soudne trestny cin da se jiste nejak zaraditi pod ustanoveni cl. 3, odst. 2 zakona cis. 125 z roku 1927. Nechci se zde o tom jeste dale siriti, jezto budeme miti jeste prilezitost o tom mluviti pri jednani o konkurenci soudne-trestne a spravne-trestne stihatelnych skutkovych podstat podle navrhu zakona o spravne-trestnim rizeni v ustavne-pravnim vyboru senatu.

Shrnuje, chtel bych jeste kratce rici: Ze vseho zde uvedeneho jevi se nalehava nutnost pro vladu a vladni koalici obou snemoven, zabyvati se v brzku dukladnym, ale take uplne nestrannym zpusobem navrhy zakonu, jez nase strana v poslanecke snemovne podala na ochranu narodnosti. Jadro problemu mensinove otazky v Ceskoslovenske republice nemuze byti vystizeno a uspokojive reseno dohodami a ujednanimi jako z 18. unora. Toto ujednani znamena jen neuspokojive dilci reseni, jak i sami mluvci z rad aktivismu jasne prohlasili. Ma-li se dociliti opravdoveho uspokojeni a spravedliveho reseni v duchu dorozumeni, narodnosti usmirujiciho, muze se to stati jen na podklade nami podanych zakonu na ochranu narodnosti. Nejen na nas, ale i na Vas, damy a panove z koalice, a na vlade zalezi, nalezti cestu k tomuto cinu, v zajmu statu a vsech jeho narodnosti a na ni dale uspesne postupovati. Bude-li tato nesporne v Evrope se zajmem sledovana otazka v brzku stastne rozresena, muzete i Vy pripocitati si k zasluze, ze jste uspesne prispeli k uklidneni napeti v srdci stredni Evropy. (Potlesk senatoru sudetskonemecke strany.)

Predseda (zvoni): Dale ma slovo pan sen. dr Bacinsky.

Sen. dr Bacinsky (rusky): Slavny senate!

Statni rozpocet na r. 1938, ktery se vseobecne nazyva rozpoctem narodni obrany, nemuze byti pro Podkarpatskou Rus a jeji obyvatelstvo mene dulezity nez pro vsechny ostatni obyvatele Ceskoslovenske republiky. My vsichni na Podkarpatske Rusi, kteri jsme spojeni v republikanske strane, z hloubi sveho srdce jsme presvedceni, ze karpatorusky narod nemuze kraceti jinou cestou, nez kterou mu urcily dejiny, a jestlize on jako narod chce zachovati svou podobu, nemuze svuj osud odlucovati od osudu ceskoslovenskeho naroda, nybrz musi spolecne s nim vstoupiti do boje proti kazdemu vnitrnimu a vnejsimu nepriteli a podle svych sil musi prinaseti tytez obeti, jak to jest povinnosti kazdeho obcana Ceskoslovenske republiky. Zajmem nasim, karpatskych Rusu, jest, aby ceskoslovensky stat byl silny nejen hospodarsky a financne, nybrz aby byl pevny a silny take po strance vojenske.

Nas narod dovedl zachovati i v minulosti rusky narodni raz a demokraticke ustrojeni republiky jest zarukou, ze muze sve narodni vlastnosti rozvijeti a,zesilovati jeste uspesneji, a hospodarsky a socialne silne Ceskoslovensko jest nam zarukou hospodarskeho a socialniho pokroku naseho lidu.

Zhresili bychom proti sve lepsi budoucnosti, proti sobe samym a proti osudu svych deti, kdybychom nepodporovali vladu v nejvyssi mire v jejim slechetnem usili, nebot musime-li podle rozpoctu prinaseti v pristim roce vetsi obeti, tim take chranime a hajime sebe sama, svuj narod a svou vlast.

Ale kdyz kazdy z nas podle sve materialni schopnosti je povinen prinaseti vetsi hmotne obeti, musi byti uznano za spravne i nase prani, aby prospesne investice a vsechny vydaje byly pomerne rozdeleny mezi vsechny zeme a aby i Podkarpatska Rus dostala svuj pridel.

S radosti konstatuji, ze behem roku 1937 vlada krome preliminovanych vydaju a rozpoctovych investic poskytla nam i mimoradne castky. Venkovske obyvatelstvo, ktere utrpelo suchem, dostalo od vlady 9 mil. Kc vypomoci a byla provedena uspesna osevni akce, coz vzbudilo nejvetsi spokojenost tech, kdoz byli ucastniky teto akce. Mimo to vlada koupila v Praze za 2¹/₂ mil. Kc internat pro nasi studenty, kde nase studujici mladez muze klidne pokracovati ve svem vzdelavani.

V rozpoctu na rok 1938 jest v rozlicnych oborech, v oboru ministerstva vnitra, skolstvi a narodni osvety, zemedelstvi, verejneho zdravotnictvi a financi preliminovano na rozlicne investice pres 10 mil. Kc a pri sprave statnich lesu a statku se preliminuji dalsi 4 mil. Kc, a kdyz k tomu pripocteme stavbu rozhlasoveho vysilace v Uzhorode, dosahnou investicni vydaje skoro 20 mil. Kc. Na stavbu zeleznice z Uzhorodu do Mukaceva a na stavbu trati mezi Svalavou a Chustem se preliminuje dalsich 82 mil. Kc. Kazdy nestranny clovek musi uznati, ze v minulych letech bylo mnoho vykonano a ze statni sprava skutecne poskytla znacne castky na stavbu skol a urednich budov, a take byla venovana pece pracim melioracnim a silnicnim. Tempo techto praci ovsem neodpovida hospodarskym potrebam zeme, nasledkem cehoz hospodarsky vyvoj nasi zeme jde pomalym tempem. Staci ukazati na to, ze na 1 km² plosne vymery v Cechach pripada 71.12 km silnic, na Morave a ve Slezsku 59.54 km, na Slovensku 29.47 km a na Podkarpatske Rusi pouze 18.70 km. (Sen. Chalupnik: Kolik toho bylo po prevrate? Sen. inz. Winter: Za 10 let se nedohoni, co Madarsko zavinilo!) Ja pouze konstatuji, prosim vas. (Sen. Chalupnik: Podekujte Madarum jeste!) Prosim.

Silnicni sit na Podkarpatske Rusi se sklada z 576 km statnich silnic, 736 km zemskych silnic a 1040 km vicinalnich cest. Podle mineni odborniku z Podkarpatske Rusi chybi jeste asi 2000 km silnic a dosud jest jeste rada obci, jejichz vzdalenost cini pouze 30 az 40 km, jak na pr. z Brustur do Jasiny, z Uzoku do Zdenova, ale musi se delati oklika 150 az 200 km, nebot vubec nejsou vybudovany silnicni useky 10 az 20 km, nehledic na to, ze zde za valky vojsko vystavelo provisorni cesty pro dopravu tezkych zbrani a potravin.

Dosavadni tempo stavby silnic na Podkarpatske Rusi jest naprosto nedostatecne. Na pr. na jedne z nejdulezitejsich silnicnich komunikaci, na useku mezi Volovcem a Volovym, kde se rekonstruuje silnice, spravuje se rocne 2 km. Uvazime-li, ze Volove, okresni mestecko, jest od zeleznice vzdaleno 42 km, vidime plnou tragedii tohoto mesta, odtateho od celeho sveta. Pri dosavadnim tempu praci muzeme ocekavati, ze zminena silnice bude vystavena za 20 let. Mesto Volove jest chude, lesy jde byly za valky zniceny, puda jest neurodna, ale kraj se topi v prirodnich krasach, ktere by sem vabily cetne turisty, ze kterych by obyvatele meli prijem, ale spatny stav statnich a zemskych silnic tomu prekazi, nebot automobiliste se temto cestam vyhybaji.

Statni zeleznicni sprava provozuje dopravu mezi Volovym a Volovcem dvakrat denne osmimistnym autobusem, ktery nesporne zvlaste v letni dobe, nemuze dopraviti vsechny cestujici a letos se ve Volovem kupovaly listky na statni autobus na nekolik hodin a take dni napred. Tvrdi se, ze autobusy vetsich rozmeru nemohou byti zavedeny, ponevadz mosty nevyhovuji platnym predpisum, a proto podle nynejsiho stavebniho programu budou se obyvatele Voloveho trapiti jeste 20 let, nez konecne budou mosty dany do poradku.

Veskrze aktualnim pozadavkem Podkarpatske Rusi jest stavba silnicni magistraly, protinajici severni cast zeme, a to z Uzoku pres Zdenovo, Volovec, Kolocavu, Ustcornu a Brustury k Jasine. Tato cesta by pomohla zvysiti vseobecnou uroven nejchudsich a nejzaostalejsich krajin Podkarpatske Rusi a zkratila by nynejsi vzdalenost mezi Uzokem a Jasinou na polovinu. Vsichni uznavaji, ze jest nezbytne rychle vystaveti tuto silnicni magistraly, ale nynejsi zkusenost se stavbou jejiho useku mezi Volovcem a Volovym dokazuje, ze magistrala bude sotva hotova asi za 100 let.

Silnice na Podkarpatske Rusi jsou ve stavu velmi zanedbanem a silnicni sit je velmi, ridka. Provedeni uplneho programu stavby silnic by vyzadovalo pres 100 mil. Kc, ale tato investice by poskytla moznost vyuziti prirodnich bohatstvi zeme a otevrela by moznost pro zrizeni prumyslu.

A proto zadame, aby byl zvysen pridel na stavbu silnic na Podkarpatske Rusi, nebot dosavadni pridely ani zdaleka neodpovidaji ani plosne vymere zeme ani poctu jejich obyvatel. Odkaz na nizke zdaneni Podkarpatske Rusi nemuzeme viti.na vedomi, nebot predevsim jest nezbytno provesti v zemi nalehave hospodarske investice, ktere budou odpovidati hospodarskemu rozvoji zeme, a tim se zvysi i danovy prijem. V oboru zeleznicnich staveb nebyl na Podkarpatske Rusi od prevratu vybudovan ani jediny kilometr nove trati. Letos konecne doslo k pripravnym pracim ke stavbe zeleznice z Uzhorodu do Mukaceva a pri teto stavbe vlada pamatovala na zakon ze dne 30. brezna 1920, c. 235 Sb. z. a n. Na tuto stavbu bylo urceno 60 mil. Kc a dale 22 mil. Kc na stavbu zeleznice z Chustu do Svalovy.

Podle nasich informaci setrvalo se na nutnosti stavby na one casti uzemi, ktera saha z Mukaceva pres Irsavu do Chustu. My trvame na tom, aby zakon c. 235/1920 Sb. z. a n. byl proveden v plne mire a aby byla vystav vena zeleznicni trat pres Irsavu do Chustu, nebot jde o krajinu s velmi hustym obyvatelstvem, ktera jest pro spatne komunikace uplne odtata od sveta. Mimo to jsou v irsavskem okrese bohata loziska vapence, slinu a zeleznych rud, jejichz vyuziti jest bez zeleznice nemyslitelne.