Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 92. schuze (obsah, prilohy) | Pondeli 6. prosince 1937

Schuze zahajena v 6 hodin 52 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 100 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Derer, dr Kalfus, dr Krofta, Machnik, dr Sramek, Tucny, dr Zadina.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Predseda (zvoni): Vazeny senate, dovoluji si zahajiti schuzi. (Shromazdeni povstava.)

Vazeny senate!

Tezke rany zasahuji v poslednich dobach prilis casto do nasich rad, aktivnich nebo i byvalych clenu a spolupracovniku nasich v Narodnim shromazdeni.

Dnes stojime v hlubokem smutku u nove rakve. V sobotu dne 4. prosince o 9. hodine ranni zemrel poslanec a ministr obchodu, prumyslu a zivnosti kolega Josef Vaclav Najman.

Pred malo tydny jsme spolecne s nim jeste putovali za delovou lafetou s pozustatky pana presidenta Osvoboditele, a statna, robustni, na pohled zdravim tak kypici postava ministrova zdala se pevne vzdorovati vsem nastraham a ukladum zivota! A jeste den pred svym skonem spechal k panu predsedovi vlady, aby projednaval dulezite otazky sveho resortu. Az nahle, jako kdyz blesk uderi, padl jako vojak ve fronte v plnem vrcholu vsech svych zivotnich sil a ve vykonu sveho odpovedneho uradu, k nemuz byl povolan oddanosti sveho volicstva a duverou presidenta republiky.

V Josefu Vaclavu Najmanovi nam odesel vyznamny cinitel statu, nad jine energicky organisator.sveho ceskoslovenskeho stavu zivnostenskeho a obchodnickeho, predseda a vudce nasi ceskoslovenske zivnostensko-obchodnicke strany stredostavovske. Z chudobnych, nezamoznych chalup a delnickych domku venkovskych nam vyrustaji spravcove reditele demokraticke republiky.

Josef Vaclav Najman byl jednim z nich. Narodil se 20. dubna 1882 v nasem Podkrkonosi, v chudicke nezname vesnicce Bohance-Skale u Horic. Jeho otec byl malym kamenickym mistrem s nepatrnym hospodarstvim, jenz sve rodine zahy odesel. Vzacna pracovita matka podstoupila tezky boj o obzivu a vychovu svych tri deti. Kdyz bylo synovi 9 let, odvedla ho ke svemu bratrovi Vojtiskovi, jenz byl obchodnikem v Horicich. Zde pokracoval pilny, nadany hoch v navsteve obecne i mestanske skoly a soucasne se v obchode sveho stryce vyucil kupcem.

Kdyz mu bylo 14 let, byl jiz obchodnim prirucim a nadesel mu samostatny boj o zivot. Bylo obdivuhodne, jak tento dorustajici jinoch nepretrzite pecoval o zvyseni sveho vzdelani, ktere jako samouk soustavne a uspesne doplnoval nejpilnejsi cetbou knih. Zahy vyrustal nad sve spoluzaky a otevrena, energicka hlava ho jiz v nejmladsich letech strhovala a vedla do zivota verejneho. Sotva mu bylo 20 let, byl jiz predsedou Ctenarske besedy v Horicich. Byl tu jiz take spolupracovnikem v redakci mistniho hospodarskeho casopisu. A zahy opousti Horice, aby nastoupil svou zivotni drahu politickou, jez ho vlastni jeho pili, vlastnim nadanim a vlastni energii z domku podkrkonosskeho kamenika dovedla az na kreslo ministra obnoveneho naseho samostatneho statu ceskoslovenskeho.

My starsi se pamatujeme, s jakymi mimoradnymi nesnazemi a casto primo i beznadejnostmi se setkavaly pred desitkami let ve stare monarchii pokusy o samostatnou organisaci zivnostnictva. Josef Vaclav Najman byl mezi prvymi, jenz teto myslence venoval vsechno usili sveho zivota. Jiz v r. 1905. zalozil v Hradci Kralove casopis "Nasi obranu" a pote "obchodnicke zajmy", ktere r.1907 prelozil do Prahy. Byl to tenkrat jiz zakladni organ obchodnictva v Cechach, na Morave, ve Slezsku, ba i na Slovensku. Zahy nato byl Josef Vaclav Najman v Prostejove mezi hlavnimi zakladateli politicke strany ceskoslovenskeho zivnostnictva a obchodnictva. Byl si dokonale vedom organisacniho i vychovneho vyznamu odboroveho tisku a jeste pred valkou zalozil "Hostinske zajmy", jakoz i "Reznicko-uzenarske zajmy", kterezto organy s uspechem spolubudovaly vsechnu organisacni praci noveho hnuti. Prace tato byla prervana svetovou valkou, zejmena kdyz kolega Najman byl povolan k vojenske povinnosti a celou dobu valky byl nucen utratiti v - Uhrach i v Rusku. Po prevratu v samostatnem state ceskoslovenskem byly ovsem jiz vsechny nove podminky a predpoklady samostatne organisace stredostavovske. Jiz v r. 1919 prikrocil kolega Najman k zalozeni denniho listu pod jmenem "Reforma" a v r. 1921 prikrocil k zalozeni samostatne tiskarny Cechie. K "Reforme", nynejsimu ustrednimu deniku strany "Narodnimu Stredu"; pribyl casopis "Novy Vecernik", jenz zahy dosahl velkeho rozsireni. R. 1919 pri prvych obecnich volbach dosahla jiz ceskoslovenska zivnostensko-obchodnicka stran, stredostavovska pres 1000 zastupcu zivnostenskych a obchodnickych v ruznych zastupitelstvech obecnich. V prvych vseobecnych volbach parlamentnich r. 1920 nastoupil jiz Josef Vaclav Najman do poslanecke snemovny Narodniho shromazdeni v cele sesti poslancu a 3 senatoru. od te doby byla strana na stalem vzestupu. Pri druhych parlamentnich volbach r. 1925 prechazel jiz kolega Najman do vladni vetsiny s 13 poslanci a 6 senatory. Prvym ministrem zivnostenskym byl tenkrat jmenovan posl. Rudolf Mlcoch, jenz prevzal resort verejnych praci. Kdyz pak po kratkem obdobi vlady urednicke Antonin Svehla utvoril vladu parlamentni, stal se Josef Vaclav Najman po prve ministrem v resortu zeleznic, v kteremzto uradu setrval do 7. prosince 1929, kdy byl v tomto resortu vystridan kolegou Mlcochem.

V zari r. 1931 konal se pak v Praze celostatni sjezd strany, na nemz byl kolega Najman zvolen jejim risskym predsedou. Po kratkem obdobi absence strany ve vlade a po novych parlamentnich volbach dne 15. kvetna 1935, kdy strana stredostavovska vstoupila do noveho Narodniho shromazdeni se 17 poslanci a 8 senatory, byl Josef Vaclav Najman jmenovan prvnim zivnostenskym ministrem obchodu, v kteremzto urade setrval az do sve nahle smrti. Je druhym nasim ministrem, jenz odesel v aktivite. Prvym byl dr Alois Rasin, po nem prichazi Josef Vaclav Najman. Odesel nam v mladem pomerne veku 55 let. Vsichni vime a ocenujeme vsechnu tihu ztraty, kterou jeho odchodem trpi zejmena jeho vlastni strana ceskoslovenskeho zivnostnictva a obchodnictva. Vsechna nase ucast plati proto v prve rade ji. Ale smutek teto strany jest take smutkem nasim spolecnym. Jsme ministru Najmanovi vdecni za vse to, cim se pricinil o vcleneni naseho stredniho stavu zivnostenskeho a obchodnickeho do okruhu nasi statotvorne koalice a cim se zaslouzil take o klidny hospodarsky vyvoj naseho statu, zejmena v tak tezkych dobach, jimiz v techto letech prochazi. Padl pri vykonu sveho tezkeho a odpovedneho uradu. Vsichni vime, co to dnes znamena byti ministrem republiky, jakym jest to skutecnym martyriem i sebeobetovanim a co sily, vytrvalosti, trpelivosti i oddanosti ke statu vyzaduje setrvani v urade, v nemz nekonecne a casto bezmerne starosti den co den tak nepretrzite biji do zdravi i zivota cloveka. Ministr Najman vytrval v tomto priboji doby, jenz na neho dolehal jako na ministra statu a snad jeste tize jako na vudce strany a organisatora sveho stavu. Vytrval az do posledni chvile sveho zivota. A za to za vse mu patri nase uznani a nase vdecnost nejenom v dejinach naseho Narodniho shromazdeni, nybrz i v dejinach naseho naroda a statu. (Shromazdeni useda.)

Dovoluji si na znameni smutku nad ztratou ministra republiky prerusiti tuto schuzi senatu na 10 minut.

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji prerusenou schuzi.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Balla, Javornicky, Macek, Malik, Nejezchleb-Marcha, Nentvich, Nemecek, dr Rehak, Selmec; na tento tyden sen. dr Bacinsky; dodatecne na schuzi dne 30. listopadu t. r. sen. Vetterova-Becvarova.

Vladni navrh tisk 569 - prikazan vyborum techn.-dopravnimu a ustavne pravnimu, jimz ulozeno podati zpravu ve lhute co nejkratsi.

Zpravy tisky 575 az 577.

Usneseni posl. snemovny tisk 580 - prikazano vyboru rozpoctovemu, jemuz ulozeno podati zpravu do nejblize pristi schuze.

o 90. a 91. schuzi senatu N. S. R. Cs. byly schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

Mistopredseda Donat (zvoni): Predsednictvu senatu dosel pripis sen. Udrzala ze dne 2. prosince 1937, kterym se vzdava z duvodu zdravotnich senatorskeho mandatu.

Zadam p. tajemnika senatu, aby pripis ten precetl.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

P. T. Predsednictvu senatu N. S. v Praze. Sdeluji, ze vzdavam se z duvodu zdravotnich senatorskeho mandatu.

S veskerou uctou: Udrzal v. r.

Mistopredseda Donat (zvoni):

Dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 3. prosince 1937, c. 82.678 ai 37-9, o resignaci sen. Udrzala a o povolani nahradnika Josefa Strzila jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam p. zapisovatele Sehnala, aby pripis ten precetl.

Zapisovatel sen. Sehnal (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze III.

Na misto, uprazdnene resignaci senatora Frantiska Udrzala, povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Josefa Strzila, rolnika ve Stenci, okres Vysoke Myto, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Ministr dr Cerny v. r.

Mistopredseda Donat (zvoni): Do dnesni schuze dostavil se pan Josef Strzil a vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam p. tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu, a pana senatora Josefa Strzila, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Sen. Strzil (podavaje mistopredsedovi Donatovi ruku): Slibuji. (Senatori usedaji.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu se prihlasil pan ministr financi dr Kalfus. Udeluji mu slovo.

Ministr dr Kalfus: Slavny senate!

Predkladaje ke schvaleni vladni navrh statniho rozpoctu na rok 1938, prijaty poslaneckou snemovnou, dovoluji si doprovoditi jej strucnym vykladem po strance formalni i materialni.

Sestaveni rozpoctu bylo letos pro vladu mimoradne obtizne, a to jak pokud se tyce vydaju, tak i prijmu. Podarilo-li se prece, ze v tomto zakonodarnem sboru muze byt zahajeno projednavani tohoto rozpoctu po schvaleni poslaneckou snemovnou v dobe temer stejne jako pred rokem, je to nemene zasluhou parlamentni usporne a kontrolni komise, ktera jiz od leta spolu s vladou na sestaveni rozpoctu pracovala, jako poslanecke snemovny same. (Vykriky sen. Mikulicka. - Mistopredseda Donat zvoni.)

Bylo nutno prekonati velke obtize, ktere vsak nebyly povahy hospodarske, nybrz financni.

Nase hospodarstvi se totiz po tezke krisi let 1931 az 1936 vyviji uspokojive 'a je skutecne na vzestupu. Projevuje se to jak vzestupem prijmu danovych, tak i ve zlepsene financni situaci statnich podniku. Z toho se rodily i nadeje na zlepseny vyvoj statnich financi a pocaly se ve verejnosti odvozovati i zvysene naroky, ktere se upinaly k budoucimu statnimu rozpoctu.

Podotykam jen, ze v rozpoctu na r. 1938 statni prijmy bez novych dani, tedy prijmy, vyplyvajici z automatickeho zlepsovani, jsou proti vysledku roku 1936 vyssi temer o 1.400 mil. Kc.

Tento celkem priznivy vyvoj prijmu po strance financni byl porusen enormnim vzrustem naroku.

Byly tedy nesnaze, se kterymi bylo treba se vyrovnavati pri sestaveni rozpoctu na r. 1938, nikoli nesnazemi naseho hospodarstvi, nybrz nesnazemi financnimi, ponevadz obtize nebyly v prijmech, nybrz ve vydanich. Bylo tedy nutno pri jednani o rozpoctu nejprve rozresiti a prekonati tyto obtize.

Rozsah jejich mozno posouditi z toho, ze pozadavky jednotlivych resortu po strance vydajove cinily 12.565 mil. Kc, t. j. proti rozpoctu na rok 1937 per 8.454 mil. Kc vice o 4.110 mil. Kc.

Predlozeny a posl. snemovnou schvaleny navrh rozpoctu na rok 1938 pocita s vydaji ve vysi 10.117 mil. Kc, t. j. proti pozadavkum resortu mene o 2.447 mil. Kc, ale proti rozpoctu na r. 1937 vice o 1.663 mil. Kc.

Z uvedenych cislic je zrejmo, pred jaky obtizny ukol byla postavena vlada a parlamentni usporna a kontrolni komise, ktera na sestaveni rozpoctu po strance vydajove ucinne spolupracovala.

Tento ukol byl dale ztizen tim, ze k beznym vydajum pristoupil mimoradny cinitel, ktery zasahl pronikave do vyvoje statniho financniho hospodarstvi. Zahranicne-politicka situace donutila stat provadeti nalehave a ve zvysene mire obranu zeme. Meli jsme tato vydani mimoradna take v letech drivejsich, ale nikoli v te mire, jak se dostavila letos v dusledku noveho programu obrany statu. Mimo to ucinek vydani drivejsich a vzrust vydani novych zpusobil, ze rada obrannych vydaju osobnich i vecnych dostala raz vydaju stalych, ktera s hlediska radneho rozpoctovani nemohou byti odkazana na uver, ponevadz bychom takto zakryvali ve skutecnosti schodek.

Prvenstvi techto vydaju obrannych zatlacovalo samozrejme vsechny nove potreby a naroky jednotlivych resortu. Ale vedle obrany jsou to ve vydajovem hospodarstvi stale jeste nedoresene problemy krise, jez vyzaduji, aby jim byla s hlediska vydajove stranky rozpoctu dale venovana pozornost. Jsou to problemy nezamestnanosti, problemy zemedelske vyroby a verejne spravy.

Hlavni cast vydajoveho problemu statniho, t. j. obrana statu, ma i svou priznivou stranku, nebot je soucasti dnesni hospodarske prosperity. Na druhe strane prinasi vsak s sebou velike zatizeni financni. Prinasi-li tedy na jedne strane zamestnani a vydelek, je na druhe strane jejim nezbytnym dusledkem nutnost uhraditi velika rostouci verejna vydani s tim spojena a, pokud jsou razu docasneho a mimoradneho, aspon urok a umor z techto investic, jez jsou premii nasi bezpecnosti.

Odmitame-li jednomyslne inflaci, ktera by mela skodlivejsi ucinky, a mohla vesti k rozvratu, nelze jinak, nez uhraditi tato vydani obetmi. Promitneme-li si tento pozadavek s hlediska predlozeneho rozpoctu, znamena to, ze vsechny vydaje rozpoctu radneho musi byti uhrazeny radnymi prijmy. Vydaje mimoradne budou kryty uverem, pri cemz jsme v prve rade odkazani na vlastni sily, t. j. na vlastni tvorbu kapitalovou, tedy obecne na stradaly.

Mame-li vsak na tento uver apelovati a jeho dosahnouti, musime miti napred naprosty poradek v radnem financnim hospodarstvi statu.

Novymi danemi ve vysi pres 1.100 mil. Kc zadame obeti na hospodarstvi soukromem. Mohli bychom vsak obstati, kdybychom zaroven nevyslovili zasadu, ze musi byti napred setreno v hospodarstvi vsech verejnych svazku?

Verejnost mela i z kusych zprav o tomto jednani prilezitost sledovati, kolik usili vlady musilo byti vynalozeno, aby rozpocet byl - za danych podminek casovych i politicko-hospodarskych - prizpusoben pozadavku uspornosti a aby obeti danove, jichz pres to bude treba, byly snesitelne. Take uhradova stranka rozpoctu vyzadovala - kdyz po prezkouseni vydaju ukazala se jeste potreba vice nez 1.100 mil. Kc - dlouheho a dukladneho jednani vlady a koalice o tom., jak maji byti rozvrzeny danove obeti, aby byly unosne a spravedlive. Take o tom bylo do predlozeni rozpoctu dosazeno dohody vlady i koalice.

Obeti, jez predstavuji uhradove osnovy danove, o nichz se dale zminim, zadaji vsak trvale zvysene a stale kontroly vsech vydaju, zejmena vydaju na obranu statu.

Vysledek celeho tohoto predbezneho jednani zraci se v predlozenem,navrhu financniho zakona, kterym se statni rozpocet na rok 1938 deli na radny, vyrovnany radnymi prijmy, a na mimoradny.

Pres vsechny obtize predchoziho jednani nutno rici, ze se dilo podarilo a ze tento rozpocet ma svuj veliky klad. Je pravdivy, strizlivy, realny a vyrovnany potud, ze radne vydaje maji byti uhrazeny radnymi prijmy. V rozpoctu jsou vsechny vydaje a neni v nem prijmu umelych.

Tato rovnovaha rozpoctu neni vsak jenom pokladni; je to rovnovaha hospodarska, nebot v rozpoctu. mame nejen urok, nybrz i umor vsech statnich dluhu, i tech, jez vzchazeji z mimoradne obrany statu. Tento fakt ma velky vyznam politicky. Muzeme-li s dobrym svedomim rici, ze vlada tyto zasady v predkladanem rozpoctu se souhlasem koalicnich stran vtelila ve skutecnost, pak je to vitezstvi demokracie, ktera.si uvedomuje, ze politicky vlada neznamena jen svobodu, ale take - a snad jeste vice - odpovednost, a v tomto pripade odpovednost hospodarskou.

Zasada pravdiveho a vyrovnaneho rozpoctu ma vsak i veliky vyznam vychovny a mravni. Demokracie si tu uvedomuje, ze naroky na stat maji sve meze v nosnosti narodniho hospodarstvi. Jinymi slovy: vseho, ceho potrebujeme, at jde o peci socialni nebo zdravotni, kulturu nebo bezpecnost, muzeme si nakonec dovoliti jenom tolik, kolik unese narodni hospodarstvi. A mame-li se o vsechny tyto potreby lepe postarati, musime nutne vice pracovati. Take zvyseni narodniho blahobytu zavisi jen od toho, budeme-li vice pracovati a setriti. Pravim napred pracovati a pak setriti proto, ze jenom praci tvorime realne hodnoty a jenom z prace vyrustaji narodni uspory.

Proto vlada - poucena krisi - vytkla si jako dulezitou dalsi zasadu, rozsirovati pracovni prilezitosti a pecovati o zamestnanost jako podminku klidneho a zdraveho rozvoje hospodarskeho.

Vlada predklada rozpocet na rok 1938 u vedomi, ze v ramci danych moznosti ucinila vse, aby v duchu demokratickych zasad Masarykovych i Benesovych ucinila dalsi krok kupredu k hospodarske konsolidaci statu a jeho bezpecnosti po strance hospodarske a tim i politicke.

Hospodarskym zakladem rozpoctu je situace narodohospodarska a proto se o ni musim kratce zminit.

Rok 1937 znamena v nasem hospodarstvi prelom krise a znacny krok k hospodarskemu zlepseni.

V oboru menovem jsme nyni v obdobi klidu upravami provedenymi v roce 1934 a 1936 prizpusobili jsme svoji penezni jednotku svetovemu menovemu usporadani bez podstatnejsiho stoupnuti hladiny cenove.

Ve vyrobe jsme na vzestupu, jak patrno z uhrnneho indexu prumyslove vyroby, ktery stoupl r. 1937 na uroven z r. 1929. Tyto pomery se projevily priznive v ubytku nezamestnanosti. V r. 1928-1929 bylo v listopadu 30.000 az 38.000 neumistenych uchazecu o praci, kdezto v temze mesici r. 1933 jich bylo 691.100 a nyni jich je 332.981. Dostali jsme se tedy do pomeru ponekud priznivejsich, nezli jake byly v roce 1931, kdy nezamestnanych bylo 337.700, zvlaste uvazime-li, ze od te doby prislo na pracovni trh novych asi 250.000 uchazecu o praci.

Tento priznivy vyvoj projevuje se dale jak v, doprave ve vzestupu pristavenych vagonu a v celkove vaze dopraveneho zbozi, tak i ve vzrustu zahranicniho obchodu, ktery lze odhadnouti rozsahem na 75 % r. 1929.

Vzrusta take spotreba zbytnych statku, coz je znamkou vzrustu duchodu.

Pokud se tyce penezniho trhu, ktery byl v r. 1936 a 1937 pod vlivem upravy urokovych sazeb, trpel na podzim t. r. zuzenim pohotovych prostredku v dusledku naroku statu na uver pro potreby obrany statu a vyroby. Osvedcila se instituci reeskontniho a lombardniho ustavu, jakoz i soucinnost financni spravy s postovni sporitelnou jako centrem statniho pokladniho hospodarstvi.

Z novych opatreni, jimiz byly doreseny nektere problemy nemeckeho peneznictvi, byla vyresena uspesne zejmena otazka vkladu Centralbanky nemeckych sporitelen, dale Landbanky a Volksbanky.

Ke zlikvidneni trhu prispela take instituce dodavatelskych poukazek, jez se vzily velmi dobre a jsou cennym instrumentem levneho uveru.

Po uspechu pujcky obrany statu byl ponechan uverovy trh v r. 1937 v klidu, pres znacne penezni potreby vyvolane obranou statu po cely rok 1937. Take v r. 1938 nema financni sprava v umyslu pristoupiti na domacim trhu k vypsani dlouhodobe pujcky. Psychologie penezniho trhu byla v roce 1937 trochu zneklidnena mezinarodne-politickym vyvojem a prepjatymi zpravami o potrebach statniho hospodarstvi a novych dani. Pres vsechny tyto prechodne obtize je nas penezni trh nad ocekavani odolny, uvazime-li, ze vsechny tyto velke potreby statu zdolal, aniz pri tom utrpela zvysena potreba, vyvolana lepsi zamestnanosti soukromych hospodarstvi. Neni pochyby, ze rovnovazny rozpocet a pevne odhodlani vlady k poradku ve statnich financich bude na trh pusobiti priznive.

Srovnavame-li tento celkem priznivy vyvoj narodniho hospodarstvi, mohli bychom se pravem domnivati, ze take stav statnich financi se umerne rovnez zlepsil. Tomuto mineni, jez v casti verejnosti vzbudilo prepjate optimisticke nadeje, nasvedcovaly i zpravy o vzrustu danovych statnich prijmu, jez za prvnich 10 mesicu roku 1937 stouply o vice nez 914 mil. Kc. Treba vsak uvaziti, ze znacna cast techto zvysenych prijmu nalezi samospravnym svazkum a silnicnimu fondu (pridely, domovni dan a dan z mineralnich oleju).

Na druhe, strane oproti tomuto priznivemu mineni kolovaly ve verejnosti v souvislosti s uverejnenim statniho zaverecneho uctu za rok 1936 zpravy znacne pesimisticke, z nichz se vyvozovalo, ze rozpocty jsou rovnovazne jen na papire, kdezto skutecne financni hospodarstvi vykazuje a bude vykazovati miliardove schodky.

Obe tato nekriticka mineni je treba privesti na pravou miru. Je pravda, ze leta krise 1930 az 1936 koncila schodky, ale bylo to prerozeno, kdyz zejmena v prvych letech nebylo lze tusiti, do jake miry se krize bude prohlubovati. Pri tom proti ocekavani prijmy stale klesaly, vydani vsak rostla, zejmena, v dusledku nezamestnanosti.

Take v roce 1936 dozniva, jeste krise, coz se projevuje nizsim pokladnim vynosem statnich prijmu o cca 500 mil. Kc. Vykazuje-li vsak statni zaverecny ucet za rok 1936 vyssi vydani proti rozpoctu o vice nez 1.200 mil. Kc, jest treba uvaziti, ze nektere vydani z predeslych roku bylo mozno definitivne vyuctovati teprve v roku 1936, takze skutecne vyssi vydani za rok 1936 proti rozpoctu cinilo pouze kol 800 mil. Kc.

Pro rok 1937 predlozen byl radny rozpocet vyrovnany a nemam pochybnosti, ze i skutecne hospodarstvi tohoto radneho rozpoctu bude vyrovnano, ponevadz prijmy tohoto roku budou, soude podle dosavadnich vysledku, vyrovnavati i nektera vydani ucinena v roce 1937 nad rozpocet. To take potvrdil v podstate pan president nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, podavaje Narodnimu shromazdeni zpravu o pokladnim hospodarstvi statu za poslednich 10 mesicu.

Proti temto priznivym vyhledum stoji vsak nezbytna stale rostouci mimoradna vydani na obranu statu, na nez jen v roce 1937 do konce listopadu bylo statni pokladnou vydano mimo radny rozpocet 3.096 mil. Kc, t. j. od meho vykladu v posl. snemovne o 300 mil. Kc vice.

O techto vydanich promluvim rovnez zvlaste v oddile o rozpoctu na rok 1938.

V celku muzeme tedy o statnim financnim hospodarstvi rici, ze je v radnem rozpoctu konsolidovano a nebyti mimoradnych potreb vojenske spravy, bylo by asi obdobne priznive, jako je vyvoj hospodarstvi soukromeho.

Prechazim nyni ke konstrukci rozpoctu. Zminil jsem se jiz napred o tom; co dava tomuto rozpoctu svuj raz. Je to obrana statu, ktera ma na jedne strane zabezpeciti existenci statu, obcanstvu pak vedle toho po strance hospodarske zajistiti, co svou praci nastradalo. Obrana vyzaduje obeti a proto pokladam za svou povinnost, abych v ramci sve resortni odpovednosti aspon v hlavnich rysech v cislicich rekl, co po strance financni pro obranu statu bylo ucineno, jak bylo pouzito penez opatrenych uverem pro tyto ucely a jaka opatreni se pro zajisteni obrany statu zamysli predkladanym rozpoctem.

Z mimoradnych zakonnych opatreni, jez byla pro financni zabezpeceni obrany ucinena v poslednich letech, chtel bych se zminiti hlavne o dvou:

V roce 1934 se objevila potreba zabezpeciti vyzbroj a vystroj armady, o kterou pecoval dosud t. zv. fond pro vecne potreby obrany statni, zrizeny zakonem c. 240/1926. Tento fond rocnich 315 mil. Kc byl zakonem c. 127/ 1934 prodlouzen na dalsich 10 let. Soucasne byl ministr financi zmocnen, aby potrebu na techto 10 let opatril predem uverem. Tim bylo armade umozneno doplniti vyzbroj a vystroj na potrebnou miru.

V roce 1936 se dale ukazalo nutnym zdokonaliti technickou obranu a opevniti nektera uzemi republiky. Obcanstvo dalo k tomu ucelu ochotne k disposici potrebne penize upisem pujcky obrany statu, jejiz penezni vynos cinil 3.520 mil. Kc.

Podle statnich zaverecnych uctu vydali jsme na tyto mimoradne potreby narodni obrany v letech 1935 a 1936 castku 2.710 mil. Kc, vedle dalsi castky, upotrebene z vynosu pujcky prace, per 309 mil. Kc. V roce 1937 jsme vydali podle dosavadnich pokladnich vykazu 3.096 mil. Kc. Vydala tudiz statni pokladna do dnesniho dne na mimoradnou vyzbroj a vystroj a technicke vybaveni armady, jakoz i na opevneni hranic castku 6.115 mil. Kc, a to mimo cislice radneho rozpoctu vojenskeho, ktery dosud cinil rocne 1.3.60 mil. Kc.

V rozpoctu, ktery vlada predklada, pozaduje se pro ucely obrany statu v rozpoctu radnem, krytem radnymi prijmy, zvysena castka 2.098 mil. Kc, v rozpoctu mimoradnem castka 2.360 mil. Kc. Vlada ucinila prozatim v ramci sve pravomoci vsechna opatreni, aby povolenych prostredku pro tyto ucely bylo pouzivano ucelne a hospodarne, zajistila ministerstvu financi jejich ucinnou rozpoctovou kontrolu, jejiz ustavni podklad se nove zabezpecuje cl. XXIX financniho zakona.

V ministerstvu narodni obrany zrizeny cenove komise, jez maji bditi nad primerenosti cen u vojenskych dodavek. Jako cenny uspech preventivni pece o ceny lze uvesti, ze pro vojenske dodavky byly zabezpeceny ceny cementu a zeleza z roku 1936, ktere do konce roku 1938 nemohou byti zvyseny. Tak bude mozno poriditi dobra obranna opatreni za ceny pomerne nizke.

Kontrolu dodatecnou provadi nejvyssi ucetni kontrolni urad a v posledni dobe velmi ucinne i parlamentni usporna a kontrolni komise.

Tato charakteristika obrany statu projevuje se v rozpoctu nejen u ministerstva narodni obrany, nybrz i u ministerstva vnitra, jehoz rozpocet vykazuje vzestup o 163 mil. Kc, hlavne vyssi potrebou na cetnictvo a policii, v rozpoctu ministerstva financi (vzestup o 24 mil. Kc) vyssim nakladem na financni straz a v rade neposledni vzrustem rozpoctu statniho dluhu.

Bylo nutno rici techto nekolik dat, abychom mohli ubezpeciti obcanstvo, ze vyzaduje-li tento rozpocet jeho obeti, prinasi je predevsim, ne-li vyhradne, pro obranu statu.

Po strance formalni delime rozpocet na rozdil od predeslych let na dve casti, a to:

a) Rozpocet radny, do nehoz jsou zarazena vsechna opakujici se vydani statni. Rozpocet ten je vyrovnan. Bylo to mozno ovsem jen pomoci novych uhrad danovych v castce pres 1.100 mil. Kc.

b) Rozpocet mimoradny, ktery obsahuje mimoradne jednorazove vydaje k zabezpeceni technicke obrany statu a opevneni hranic a dale mimoradna investicni vydani nekterych statnich podniku, kterymi se zvysuje majetkova podstata techto podniku. Tento rozpocet neni mozno hraditi v ramci bezneho statniho hospodareni a bude proveden z prostredku opatrenych uverem.

Dalsi novotou je, ze rozpocet t. zv. vseobecne pokladnicni spravy, ktery byl soucasti rozpoctu ministerstva financi, se zarazuje na r. 1938 jako samostatna kapitola, ponevadz prijmy i vydaje v nem zarazene nejsou v pricinne souvislosti s rozpoctem spravy financni, nybrz tykaji se i jinych resortu anebo maji povahu vseobecnou.

Formalni novotou je take, ze ve skupine samospravnych financi jsou nove podrobne uvedeny v dilcim sesitu veskere potreby i uhrady na skolstvi narodni.

Pokud jde o materialni rovnovahu rozpoctu, stanovi se ve statnim rozpoctu na r. 1938 veskere vydaje radneho rozpoctu statni spravy castkou 10.117,423.500 Kc, radne prijmy castkou 10.120,233.070 Kc, takze prebytek cini 2,809.570 Kc.

Proti statnimu rozpoctu na r. 1937 jest rozsah vydaju vyssi o 1.663,680.540 Kc, prijmu vyssi o 1.663,763.990 Kc.

Ackoliv pri sestavovani statniho rozpoctu venovano bylo veskere usili tomu, aby statni vydaje obmezeny byly na miru nejnutnejsi, prece nebylo mozno je za dane.situace udrzeti na vysi rozpoctu na r. 1937. Jednak nektere vydaje automaticky vzrustaji, jednak bylo v jednotlivych kapitolach nutno prihlizeti k novym a zvetsenym ukolum, z nichz nejvetsi cast vyplyva z nutnych zarizeni na obranu statu. Rovnez nelze prehlednouti, ze cast vydaju, ktera byla v r. 1937 kryta uverem, resp. z vynosu pujcky obrany statu, stala se v dusledku zmeneneho programu obrany statu vydajem radnym a zarazena v r. 1938 v radnem rozpoctu. Take stoupla znacnejsi merou vydani na sluzbu statniho dluhu.