Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 91. schuze (obsah, prilohy) | Streda 1. prosince 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 108 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr inz. Necas.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 15 hodin 42 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Dundr, Havlik, Jancek, Juriga, Korvas, Kriz, Pechman, Slama; na tento tyden sen. dr Turchanyi.

Vladni navrh tisk 570 - prikazan vyboru kulturnimu.

Zpravy tisky 571 az 574.

Zapis o 89. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor narodohospodarsky sen. Jakubce, za vybor zahranicni sen. Rypara - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Jakubec: Nenavrhuji.

Zpravodaj sen. Rypar: Nikoli.

Mistopredseda Donat (zvoni): Senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Prikrocime k projednavani dalsiho odstavce poradu, jimz je:

Zpravodaji jsou: za vybor soc.-politicky sen. Rusavy, za vybor rozpoctovy sen. Modracek.

Prosim prvniho zpravodaje, pana sen. Rusaveho, aby se ujal slova.

Zpravadaj sena Rusavy: Slavny senate!

V tezkych a nebezpecnych chvilich, o nez nebylo a neni nouze v pohnutych dobach poslednich let, byli jsme vzdy naplneni virou v lepsi budoucnost. Tato vira nas spojovala v jeden veliky a odpovedny celek. Mezi politickymi stranami vladni koalice je naprosta jednota v nazorech na linii nasi zahranicni politiky a take naprosta jednota o opatrenich, urcenych pro obranu republiky. V techto otazkach stavi se i statotvorna oposice po bok stranam vladni vetsiny.

Vsechny strany bez rozdilu maji a musi miti zajem na tom, aby se lepsily hospodarske pomery, abychom zdarne pokracovali v hospodarskem vyvoji, aby vysledky obchodu se zahranicim byly co nejpriznivejsi, aby stoupal domaci konsum a klesal pocet nezamestnanych. Prekonali jsme a prekonavame tisicere nesnaze, prepluli jsme mnoha nebezpecna uskali, opirajice se o mravni silu naseho lidu, o jeho lasku a oddanost k republice. V zajmu statu zachoval nas lid poradek a klid pres to, ze drahota stoupala a mzdy klesaly. Tento drobny, chudy pracujici lid si zaslouzi, aby se jiz konecne dockal zlepseni sve zivotni urovne. Nas lid ma pravo na vetsi skyvu chleba, na kousek stesti a spokojenosti. Lepsi existencni pomery sirokych vrstev zlepsi take situaci maleho a stredniho obchodnika a zivnostnika. Spokojenost zamestnaneckych vrstev a spokoj most drobnych podnikatelu je nejpevnejsi zarukou klidneho vyvoje do budoucna; dobra armada a spokojeny lid, to jsou a musi byti zasady statni politiky.

Nezamestnanost v republice poklesla. Snizeni poctu nezamestnanych je velmi pronikave proti letum predchazejicim, ale pokud bude bez prace jediny clovek v republice se zdravyma rukama a s chuti k praci, do te doby nebude nase starost o nezamestnane skoncena. Pronikavy vzestup vyroby postavil nas pred fakt, ze je u nas jiz nedostatek kvalifikovanych sil. Kvalifikovani delnici jsou v zamestnani, ale jeste vice nez ctvrt milionu delniku je bez prace; jsou to delnici pomocni, delnici stavebni a delnici oboru, kde zatim prilezitost k ziskani zamestnani je velmi omezena.

Velike statni investicni prace spolu se zakonem c. 65 z r. 1936 o stavebnim ruchu podstatne prispely k zmirneni nezamestnanosti. Stavebni podnikani se slibne rozvinulo. Aby byl zjevny vyznam stavebniho podnikani v nasem hospodarskem zivote, prednesu nekolik cislic.

V cervenci letosniho roku zmensil se pocet nezamestnanych v oborech stavebniho ruchu o 81.607 osob proti cervenci r. 1936 a o 109 tisic 767 osob proti cervenci r. 1935. Tento znacny pokles nezamestnanosti projevuje se i v uzsim okruhu stavebnich zivnosti, ktery vykazoval letos v cervence 20.005 neumistenych uchazecu o praci, ale v cervenci r. 1936 jeste 45.209 a v r. 1935 dokonce 54.874 neumistenych uchazecu.

Podle statistickych dat o vyvoji stavebniho ruchu v 38 vetsich mestech republiky cini obestaveny prostor novostaveb povolenych za prvych 8 mesice tohoto roku 4,208.000 m³; za stejne obdobi minuleho roku 3,699.000 m³ a v r. 1935 2,169.000 m³. Podle toho byl stavebni ruch letos o 14 % vyssi nez v r. 1936 a o 94 % vyssi nez v r. 1935.

Vyssi stavebni ruch mel vliv nejen na zlepseni zamestnanosti stavebniho delnictva, nybrz i na vzrust vyroby v podnicich vyrabejicich stavebni hmoty. Ukazovatelem tohoto vzrustu je spotreba uhli. Porovname-li tuto spotrebu za prvnich 8 mesicu poslednich 3 let, dospejeme k temto vysledkum: v cihelnach v r. 1935 136.100 tun, v. r. 1936 184.700 tun, v r. 1937 233.800 tun; v cementarnach v r. 1935 209.000 tun, v r. 1936 237.600 tun a r. 1937 264.700 tun; u prumyslu stavebnich hmot v r. 1935 52.300 tun, v r. 1936 54.900 tun a r. 1937 66.500 tun.

Do rijna t. r. udelilo ministerstvo soc. pece podle zakona o stavebnim ruchu c. 65/ 1936 podporu dosud celkem na 160 najemnich domu a na 243 rodinne domky celkem se 3.244,byty, 35 provozovnami a 8 jinymi mistnostmi o stavebnim nakladu 107,995.000 Kc, z nehoz cini zarucene zapujcky 52,688.000 Kc. Z toho pripadaji na bytovou peci obci pro chude 142 najemni domy s 2.639 byty pro chude rodiny o stavebnim nakladu 77,058.000 Kc. Obcim pro tento ucel byly povoleny statni zaruky na zapujcky ve vysi 41,531.000 Kc a take statni prispevek v celkove rocni castce 1,901.000 Kc.

U ministerstva soc. pece a u zemskych uradu projednavaji se dalsi zadosti za udeleni podpory celkem na 453 domy se 3.171 bytem o stavebnim nakladu asi 139,132.000. Kc. Z toho pripada na bytovou peci obci o chude 145 najemnich domu se 2.204 byty o stavebnim nakladu 60,759.000 Kc, z nehoz budou ciniti zarucene zapujcky asi 40,000.000 Kc a rocni statni prispevek asi 1,500.000 Kc, na obecne prospesna druzstva 63 domu se 541 bytem o stavebnim nakladu 42,315.000 Kc a na jednotlivce 245 rodinnych domku se 426 byty o stavebnim nakladu 139,132.000 Kc. Kladne vyrizeni techto zadosti predpoklada udeleni statni zaruky ve vysi asi 73,000.000 Kc a udeleni statniho prispevku obcim ve vysi asi 1,600.000 Kc.

Podle zakona c. 65 z r. 1936 muze byti prevzata statni zaruka na zapujcky az do vyse 300,000.000 Kc. Pro statni prispevek je v zakone pocitano s rocni castkou 5,000.000 Kc.

Budou-li priznive vyrizeny vsechny podane zadosti; bude spolu jiz s udelenymi podporami z castky 300 mil. Kc, do ktere lze prijimati statni zaruku, vycerpana castka asi 125 mil. Kc a z castky urcene na statni prispevek asi 3,500.000 Kc.

Lze rici, ze zakon c. 65 z r. 1936 plni svuj ukol, prispel ke zvyseni stavebniho ruchu. Vysledky podpory stavebni pece o chude bohuzel daleko jeste neodpovidaji skutecne potrebe, ktera se bude stale stupnovati v dusledku uvolnovani ochrany najemniku. Bytova uroven nemajetnych vrstev, ktere tvori vetsinu obyvatelstva, je neobycejne nizka. Snad jsou ve vetsich mestech volne byty, jsou to vsak byty velke a tak drahe, ze nejsou strednim vrstvam vubec dostupne. O skutecne nizke bytove urovni svedci nouzove kolonie na periferiich vetsich mest a hromadne bydleni chudych lidi v nemoznych, zdravotne nevyhovujicich obydlich.

Dosazene vysledky a uvedene duvody predpokladaji, aby se ve stavebnim podnikani pokracovalo, aby stavebni ruch byl podporovan vsemi prostredky. Stavebni ruch nesmi byti brzden zdrazovanim stavebnich hmot a je vice nez nutno, aby doslo ke stabilisaci techto cen. Stavebni ruch nesmi byti brzden nemravnou, lichvarskou spekulaci se stavebnimi pozemky. V ucinne podporovanem stavebnim podnikani musi byti pokracovano v zajmu nezamestnaneho stavebniho delnictva a v zajmu tech zivnosti, ktere jsou na stavebni ruch odkazany.

Vlada predklada proto navrh zakona, aby dosavadni zakon o stavebnim ruchu ze dne 26. brezna 1936, c. 65 Sb. z. a n., byl prodlouzen o dva roky.

Cl. I vladniho navrhu stanovi, aby podle ustanoveni hlavy I zakona c. 65/1936 bylo mozno vyvlastnovati pozemky do 31. prosince 1939.

Cl. II vladniho navrhu prodluzuje ucinnost ustanoveni hlavy II zakonu c. 65/1936 o stavebnich ulevach a ucinnost hlavy VII o rozhodcich soudech mzdovych do 31. prosince 1940.

Cl. III vladniho navrhu priznava danove a poplatkove ulevy jeste stavbam dokoncenym do 31. prosince 1940. Zakon c. 65/1936 dozna zmeny po strance formalni pouze v §u 1 clanku III, a to vzhledem k novelisaci zakona o primych danich, provedene zakonem c. 226/1936.

Cl. IV vladniho navrhu prodluzuje ustanoveni hlavy IV az VI zakona c. 65/1936 o statni zaruce, o bytove peci o chude a o podpore na usidleni nezamestnanych. Tyto podpory lze udeliti na stavby, s nimiz bude zapocato do 31. prosince 1939.

§ 2 cl. IV vladni osnovy obsahuje jedinou vecnou zmenu dosavadnich ustanoveni. Vychazi vstric pozadavkum obci a projektantu, ponechavaje jim moznost dosavadni pripustnou podlahou plochu 34 m² rozclenit podle potreby na jednotlive mistnosti. Dosavadni ustanoveni znelo, ze najemne domy s byty pro chude osoby musi obsahovati vylucne byty o jedne mistnosti s podlahovou plochou nejvyse o 24 m² a ze byt o jedne mistnosti nepozbyva teto sve povahy, obsahuje-li mimo prislusenstvi dalsi mistnost s podlahovou plochou do 10 m². Toto ustanoveni bylo velmi casto na prekazku ucelnemu a uspornemu reseni projektu.

Zakon ma nabyti ucinnosti dnem 1. ledna 1938.

Zakonem ma tedy byti prodlouzena ucinnost vsech zpusobu neprime i prime podpory stavebniho ruchu na dobu dvou let. Ustanoveni o osvobozeni od domovni dane a prirazek na 25 let u malobytovych staveb a na 15 let pri stavbach ostatnich, osvobozeni od davky z najemneho nebo z pouzivanych mistnosti na 20 nebo 10 let podle povahy stavby se prodluzuje beze zmeny. Duvodova zprava potvrzuje, ze dosavadni danove ulevy prispely v poslednich letech jako veleni ucinny prostredek k oziveni stavebniho ruchu.

V dvouletem obdobi, na ktere ma byti platnost dosavadniho zakona prodlouzena, zamysli ministerstvo soc. pece - jak prohlasil p. ministr soc. pece ve svem vykladu v rozpoctovem vyboru posl. snemovny - pripraviti s odbornymi kruhy navrh dlouhodobeho zakona, ktery by stavebni a bytove problemy resil trvale na novem zaklade, vyhovujicim pozadavkum moderniho a zdraveho bydleni a potrebam nejsirsi verejnosti.

Soc.-politicky vybor v dusledku techto vyvodu doporucuje slavnemu senatu aby predlozeny vladni navrh zakona byl beze zmeny schvalen.

Zaroven take doporucuje ke schvaleni resoluci, navrzenou ve vcerejsi schuzi, ktera zni (cte):

Jezto se stavebni cinnost soukromych stavebniku obzvlaste v pohranicnich uzemich ve vetsine pripadu tristi o to, ze je stavebnikum nemozno opatriti si potrebny hypotekarni uver, vybizi se vlada, aby opatrovani takovychto uveru umoznila u ustavu pri tom v uvahu prichazejicich. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Udeluji slovo druhemu zpravodaji - za vybor rozpoctovy panu sen. Modrackovi.

Zpravodaj sen. Modracek: Slavny senate!

K prodlouzeni zakona o stavebnim ruchu ze dne 26. brezna 1936 prikrocujeme v dobe, kdy se velmi potesitelnym zpusobem rozvinul stavebni ruch. Presto vsak nejsme zrovna spokojeni se stavebnim ruchem. A proc ne? Protoze se ukazalo a ukazuje cim dale tim jasneji, ze byty, ktere jsou v nynejsim stavebnim ruchu produkovany, neodpovidaji prijmum obyvatelstva, jez vetsinou v nich ma bydlet. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Heller.)

Pan zpravodaj vyboru soc. politickeho tu jiz uvedl priciny, totiz ze stavebni material stoupl, a to zejmena v poslednim roce velmi znacne, a za druhe ze ve vetsich mestech nastalo opet stoupani cen pozemku, ktere bylo po nekolik let ve svem vzestupu zarazeno. Co pozorujeme na pr. v Praze, nemuze nas zrovna naplniti uspokojenim. Stavebnici se vetsinou pousteji do staveb s byty, ktere jsou sice moderne zarizeny, je z nich radost, vsechno je oblozeno kachliky, je tam ustredni topeni, zdvize, ale kdyz se zeptate na cinzi, i v predmesti prazskem cini pres 5000 Kc z 1 pokoje a kuchyne, az i 6000 Kc. Rozumi se samo sebou, ze tuto cinzi nemuze platiti delnik, drobny urednik ani zrizenec. Pozorujeme zajimavy zjev, ze byty mene pekne vypravene, ktere se jeste donedavna zdaly drahe, dnes drahe nejsou, ponevadz nove byty jsou o hodne drazsi. Domy, ktere mely radu bytu prazdnych, ponevadz cinze byla asi 4000 Kc, jsou dnes obydleny, ponevadz pocet najemniku vzrostl, a jdou-li do nejnovejsich domu, musi tam platiti jeste vice. Toto neni zrovna vyvoj velmi uteseny. Potrebujeme bytu mnoho, ale bytu levnych, ktere mohou lide platiti. (Tak jest!) A ja zde pravim, at mi odporuje kdokoli, ze dnes aspon ve Velke Praze se nestaveji byty pro delniky a drobne lidi. Je to pochopitelne, je tezko staveti domy s levnymi byty na pozemcich, ktere v poslednich letech stouply o vice nez 20, 30 a 50 %. Ja jsem svedkem tohoto vyvoje pomeru na jednom obvodu pankrackem a nuselskem, kde zaroven pracuji, a ve Vysocanech. V r. 1925 mohli jsme tam jeste koupiti pozemek od kohokoli, nikoli jen od obce, i od soukromnika, ctverecny sah za 400, 500, pripadne 600 Kc. Dnes se ty pozemky prodavaji 1 ctv. sah za 2.000 az 3.000 Kc. Je tam mozno staveti domy? Jaky je toho dusledek, vidime na anarchii, jaka je ve stavebnictvi ve Velke Praze, pokud se tyce zasad statniho regulacniho radu. Regulacni rad stanovil v celych obvodech Velke Prahy nejvyse triposchodove domy. Jdete se podivat na Pankrac! Cela Pankrac, az na male vyjimky na budouci hlavni tride, kde se stavely ctyrposchodove domy, ma domy o trech poschodich. Tam vidite frontu domu: jeden dum, staveny pred 5,lety, ma tri poschodi, druhy, ktery byl staven o dva roky pozdeji, ma 4 a pul poschodi, a dum o rok pozdeji staveny ma 5 poschodi. Vite, co to znamena? To znamena, ze kdyz se povoli o poschodi vice, ihned stoupne cena pozemku o 20%. Prave tato benevolence, kterou provadi ve Velke Praze statni regulacni komise, prispiva k tomu, ze se u nas pozemky abnormalne zdrazuji, a kdyz je velmi vysoky dum, musi se tam delati zdvize a ustredni topeni; tam byty ani v nejvyssim poschodi nemohou byti lacine, tam nemuze bydleti nez ten, kdo ma staly prijem ponekud vyssi, pres 20.000 Kc.

A tak vidime, ze delnicky lid je pomalu vytlacovan z Prahy buhvi jak daleko za periferii. Nejhure jsou na tom ti chudi lide, kteri jsou vytlacovani z domu, kde byla nebo je ochrana najemniku. Vite dobre, kdyz se stary dum zbori, ze od te doby neplati ochrana najemniku. Proto vidime, ze se stare domy bouraji ve velkem, mizeji a staveji se nove. Tam bydlili chudi lide s rocnim prijmem 4.000 az 5.000 Kc, stari pensiste s prijmem take ne vyssim, invalide s prijmem 150 Kc mesicne. Ti vsichni jsou dnes venku a prichazeji stale ve vetsim poctu ven a byty pro ne nejsou. Prave tato okolnost vedla k tomu, ze se do zakona o stavebnim ruchu vsunul odstavec o stavbe bytu obcemi pro chude a ze se stat uvolil poskytovati prispevek na tento druh staveb. Slyseli jste tady od p. zpravodaje soc.-politickeho vyboru, ze se obce chopily teto vyhody dosud ve velmi male mire. Co to je tech par tisic bytu pro chude, nevim, kolik jich je, snad necele 3.000, ktere se postavily asi ve dvou letech? Praha sama to zanedbava; a ted, prosim vas, co budeme s temi lidmi delat? Jdete si po predmesti a uvidite tam pri kvartalu vsude stati bezradne, osumele odene rodiny, ktere nevedi, kam se maji schovat, ponevadz jejich nabytek byl odstehovan do nejake obecni kulny, a ony nemaji na zaplaceni cinze, aspon ne tak vysoke, jaka se pozaduje.

To je opravdu velmi tezky problem, a ja se rozhodne stavim proti tem pozadavkum, aby v bytech pro chude byli umistovani tez najemnici, jejichz prijem cini az 15.000 Kc rocne. To by znamenalo, ze z bytu stavenych pro nejchudsi lidi by byli chudi lide vytlacovani lepe placenymi, rodiny s detmi rodinami bezdetnymi. To by dopadalo tak, jako to namnoze dopada s byty, ktere pozivaji statniho prispevku podle zakona z r. 1930.

Ma-li se vyhoveti ucelu dotycneho paragrafu zakona o stavebnim ruchu, musi byty pro chude byti reservovany jen opravdu najemnikum nejchudsim, kteri nemohou platiti cinze ani tam, kde jsou snizeny podle zakona o stavebnim prispevku z r. 1930. Zadam p. ministra soc. pece, aby takove intervence bezohledne odmital. Musime chraniti nejchudsi lidi. Kdo ma prijem 15.000 Kc, muze jiz bydliti prece jenom v bytech stavenych podle jinych ustanoveni. Neni to velky prijem, ale nicmene prece jenom muze bydliti v byte, ktery je postaven podle zakona z r. 1930 se stavebnim prispevkem.

To je jedno. A ted druha vec. Co mame delat, kdyz se v tomto prodlouzenem zakone o stavebnim ruchu opet neprihlizi ke stavbe bytu pro nezamozne, s delnickym obyvatelstvem, jehoz pocet se prece jen zvetsuje, pro nez neni dostatek bytu a ktere je vytlacovano ze starych domu? Prijem delnika je 10.000, 12.000 Kc rocne, pri kterem nemuze platiti byt s cinzi 4.000 Kc. Kde mame staveti pro ne najemne domy, kdyz ceny pozemku stoupaji timto zpusobem do vyse? Jiz nekolikrat jsem s teto tribuny upozornoval slavny senat na tento problem, nekolikrat jsem jiz pred lety upozornoval, ze v Praze a jinych vetsich mestech republiky stoupaji ceny pozemku neprimerene, ze stoupaji u nas ceny pozemku vice nezli v jinych mestech evropskych a ze musime tady neco udelati. Podal jsem take urcite navrhy, hazel jsem vsak hrach na stenu. Nikdo si toho nepovsiml a jiz jsem se staval svymi utoky proti pozemkove lichve smesnym. Dnes mame toho dusledky, ze stojime pred problemem, jak mame v Praze - a tyka se to take Plzne, Liberce a jinych mist - stavet byty pro nezamozne lidi, kdyz mame pozemky tak predrazene. Co se dela v Praze? V Praze se dovoluje zastavet blok takovym zpusobem, ze dvory tvori, rekl bych, propast Macochu. Jde se u nas tak daleko, ze se staveji petipatrove cinzaky v mistech jako u vrsovickeho nebo vinohradskeho nadrazi, kde je neustale den co den plno koure, kde jsou vysoke kamenne pouste, kde neni zadneho vetrani, zadneho pruvanu a na ty domy se dostane nejen stavebni povoleni, nybrz i statni zaruka a statni prispevek. To prece neni mozne, kdyz zde v tomto zakone neni pojem statniho prispevku, nybrz statni zaruka.

Apeluji na ministerstvo soc. pece, aby dbalo toho,,aby domy nejen vyhovovaly predpisum miry podlahove, do 40, resp. 34 m², do 60 m² atd., jak je v zakone, nybrz aby staly v mistech pro obyvani opravdu zpusobilych, a za druhe, aby se neposkytovala statni zaruka na domy stavene na drahych pozemcich. To je zbytecna podpora stavebniho ruchu, kdyz se staveji domy, kde nemohou bydlet lide, pro nez je vlastne zakon usnasen. To je pak zbytecna vec.

Kdyz jsem premyslel v poslednich dnech o tom, jak vyresiti otazku stavby bytu pro nezamozne najemniky, delnictvo, zrizence a vubec drobne duchodce, prisel jsem na to, ze nezbude nic jineho, nez ze velke obce - jako je Praha, Bratislava, Brno a jine - budou musit vyhledat na periferii nejaky velky komplex pozemku, ty vyvlastnit, parcelovat, zridit k nim dopravu, kanalisaci atd., ale ponechat je ve svem vlastnictvi a nechat na nich stavet jen na zaklade stavebniho prava, tedy je vubec neprodavat. To je jedina moznost, udela-li Praha na pr. 4-5 takovych komplexu, aby u nich bylo zabraneno pozemkove lichve, a tim stoupani cen bytu a aby se tam udrzely trvale cinze, unosne pro obyvatelstvo, pro nez to ma byti urceno. Nic jine~ho nezbude. Stavet dnes pro nezamozne najemniky na Vinohradech, na Zizkove nebo rekneme treba i ve Vrsovicich, to uz je luxus, ponevadz tam se nemuze uz stavet lacino, protoze pozemek je predrazeny. Tam se to musi hnat do vysky, musi se delat zdviz, tim se to zdrazuje a pak se stavi ne vlastne pro delniky, nybrz pro majetnejsi najemniky. Delnik bude bydlit nejvys v 5., 6. poschodi; jinde bydlit nemuze. Nebyl jsem tim zrovna nadsen, kdyz se timto prodlouzenim znova opakuje, ze se mohou i pod statni zarukou stavet domy petipatrove a dokonce i s ustupujicim 6. patrem. Nevim, je-li to zrovna zdrave, ze se to zase dava do zakona, ze stavebnici, kteri zadaji statni zaruku, mohou stavet na velmi drahych pozemcich. To neznamena stavet pro nezamozne, nybrz pro zamozne lidi, a na to nepotrebujeme zakon o stavebnim ruchu, to neni jeho ucelem. Jsem toho mineni, ze bude treba opet obnovit statni prispevek, ale jenom za te podminky, ze se bude staveti na pozemcich, kde bude skutecne zaruka, ze tam nebude provozovana pozemkova lichva, ze to budou pozemky v drzeni verejnem a ze se tam bude staveti na zaklade stavebniho prava, tedy, ze pozemek, na nemz bude stati dum, bude trvale v majetku obce a stavebnik bude platiti pouze urok z pozemku, jako je to zavedeno v Anglii a jako se to uz i u nas dela; ale nemuze se to osvedciti nikde, kde neni majitelem pozemku verejna instituce, obec, zeme, stat atd.

To jsem chtel rici k prodlouzeni zakona o stavebnim ruchu. Pral bych si, aby se tak stalo co nejdrive, a kdyz se bude delati zakon na dlouhou dobu - uz by ho bylo nejvys potrebi - aby tam byl opet zaveden aspon na dobu 10 let prispevek na byty pro nezamozne obyvatelstvo; ale penal bych si ovsem take, aby se postupovalo rigorosne. Vime, ze podle zakona o stavebnim ruchu z r. 1930 se v kruhu stavebniku zahnizdilo mnoho plevele. Dnes tim stat trpi, musi na to platiti, stoji to okrouhle 20 mil. Kc rocne na stavby zkrachovanych stavebniku. To uz se ted nesmi diti, musi zde byti prisnejsi dozor a muze se tak poskytnouti takova zaruka nebo prispevek jenom stavebnikum verohodnym, kteri skutecne staveji radne, vedou to poctive, a ne komukoliv. Tehdy ovsem byl nedostatek bytu a stat byl rad, kdyz se nekdo obetoval a stavel ovsem z tech, kteri se obetovali, bylo malo vyvolenych, nebot bylo mezi nimi prave dosti pochybnych elementu.

Neni pochyby, vazeni panove, ze se bez zakona, ktery by podporoval stavebni ruch, ani v budoucnosti nikdy neobejdeme. Vzdyt jsme take za Rakouska meli takovy zakon, uz od r. 1892 byl zakon o delnickych bytech, kde take uz bylo osvobozeni danove na 24 let. Ten zakon vykonal dobrou sluzbu, zejmena ovsem staveli podle neho podnikatele, ale kdyz prisel zakon o statni zaruce, i druzstva podle neho stavela. Mohla se staveti nejvyse tri poschodi a jen na zvlastni povoleni ctyri, a mohly se tehdy pred valkou postaviti skutecne slusne byty, na tehdejsi dobu moderni a proti novostavbam jinym pomerne levnejsi. Onen zakon byl tedy dobry, a podobny musime miti do budoucna. Ovsem vzhledem k valutarnim zmenam, jake jsme prozili a jez nedostihuji mzdy, musime pocitati s tim, aby se byty zlevnovaly umelym zpusobem. Statni prispevek je muze podstatne zlevniti. Mam zkusenosti a mohu rici, ze pri dvouprocentnim prispevku ze stavebniho nakladu - a to neni vlastne nikdy prispevek 2%ni, nybrz 11¹/₂%ni, ponevadz se ze stavebniho nakladu odrazi spousta veci a teprve pak se prispevek vymeruje - lze sniziti cenu bytu o jednom pokoji a kuchyni, ktery je pekne zarizeny, s balkonem a modernim prislusenstvim, na 2.600 Kc rocne. Nepovidam tu zadnou bajku. Sam jsem takove byty postavil a cela nase kolonie ve Vysocanech je vybudovana na tomto zaklade. Dostali jsme statni prispevek 11¹/₂% ze stavebniho nakladu a mame pekne byty v cene 2.600 Kc o pokoji a kuchyni i s prislusenstvim. Cinze jdou az do 3.000 Kc, podle toho, ve kterem poschodi byt je a co si partaj prala miti zarizeno. Bez statniho prispevku by takovy byt prisel na 4.000 Kc. Je to uleva pro takovou rodinu, muze-li platit rocne o 600, 800 nebo dokonce o 1.000 Kc mene. Za dnesnich pomeru je naprosto nemozne postavit byt za takovouto cenu. Proto trvam na tom, ze bez statniho prispevku se neobejdeme, nema-li nastat opravdu kalamita v kruzich delnickych a zrizeneckych, ponevadz pocet tech rodin vzrusta, kdezto pocet bytu pro ne nikoli. Staveji se jen byty drahe, ve kterych bydlet nemohou.

Ponevadz nebylo mozno vymoci, aby zakon o stavebnim ruchu byl zlepsen, nezbyva nic jineho, nez zatim schvalit prodlouzeni dosavadniho zakona, a proto doporucuji, aby slavny senat prijal vladni navrh beze zmeny v ocekavani, ze pan ministr soc. pece vynalozi vsechno, aby pristi zakon o stavebnim rucku vypadl lepe pro potreby socialni, jez jsem prave vylicil. (Vyborne!)