Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 90. schuze (obsah) | Utery 30. listopadu 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 120 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce Fritsch.

1. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 451), kterym nepredklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu III. dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovensko.u a republikou Finskou ze dne 2. brezna 1927, podepsany v Praze dne 17. dubna 1937 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 23. dubna 1937, c. 58 Sb. z. a n. (tisk 510).

2. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 469), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohod,a mezi republikou Ceskoslovenskou a Argentinou, podepsana v Buenos Aires dne 20. kvetna 1937 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 28. kvetna 1937, c. 88 Sb. z. a n. (tisk 512).

3. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 419), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 18. unora 1937 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. unora 1937, c. 25 Sb. z. n. (tisk 482).

4. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu v Moste ze dne 9. prosince 193, c. j. Nt XI/66/36, za udeleni souhlasu k trest. stihani sen. Pfrognera pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. 4111/1936 preds.) (tisk 414).

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 16 hod. 12 min.

obdrzeli: na dnesni den sen. dr Krcmery, dr Stefanek, Zeman; na tyden sen. Casny.

Mistopredseda Donat konstatoval ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany dovolene od 3. listopadu do 3. prosince t. r. sen. Juranovi a Wenderlichovi a zdravotni dovolene na tri tydny; t. j. do 21. prosince 1937 sen. dr Stefankovi, od 30. listopadu do 10. prosince t. r. sen. Stodolovi, na tri mesice sen. Kianickovi.

K poukazu mistopredsedy Donata precetl zapisovatel sen. Pichl pripis predsedy vlady ze dne 26. rijna 1937, c. 5409/1163/37, o jmenovani clenu ustavniho soudu a jich nahradniku:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky jmenoval rozhodnutim ze dne 11. cervna 1937 na druhe funkcni obdobi ustavniho soudu cleny ustavniho soudu a jejich nahradniky:

1. z teren usnesenych poslaneckou snemovnou Narodniho shromazdeni:

Frantiska Novaka, odboroveho prednostu ministerstva zemedelstvi v Praze, clenem a

JUDr. Josefa Orgimeistra, prednostu okresniho soudu v Decine, jeho nahradnikem;

2. z teren usnesenych senatem Narodniho shromazdeni;

JUDr. Karla Baxu, advokata v Praze, clenem a

JUDr. Josefa Plimla, radu politicke spravy zemskeho uradu v Praze, jeho nahradnikem, a

3. s vyhradou ustanoveni §u 3, veta 2 zak. c. 162/20 Sb. z. a n. z term usnesenych vladou na miste snemu Podk. Rusi;

JUDr. Ilju Hadzegu, presidenta krajskeho soudu v Uzhorode, clenem a

Karla Loyku, vrchniho radu politicke spravy u zemskeho uradu v Uzhorode, jeho nahradnikem.

Zaroven jmenoval pan president republiky JUDra Karla Baxu predsedou ustavniho soudu.

Za nejvyssi soud byli vyslani do ustavniho soudu jako jeho clenove (nahradnici):

Druhy president dr Adolf Zaturecky (nahradnik: sen. president dr Theodor Nussbaum).

Senatni president dr Rudolf Prochazka (nahradnik: sen. president Maxmilian Pokorny).

Za nejvyssi spravni soud byli pak vyslani tito clenove (nahradnici):

Senatni president dr Josef Tucek (nahradnik: rada nejvyssiho spravniho soudu dr Vladimir Mrazik);

senatni president dr Frantisek Zikan (nahradnik: rada nejvyssiho spravniho soudu dr Vaclav Dusil).

Predseda vlady: M. Hodza v. r.

K poukazu mistopredsedy Donata precetl zapisovatel sen. Pichl pripis predsedy vlady ze dne 30. rijna 1937, c. 9017/1076/37, o vzajemnem zastupovani clenu vlady:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem k svemu dopisu ze dne 2. srpna 1937, c. 6600/1076 5-37 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. bude pana ministra financi dra Kalfuse zastupovati pan ministr skolstvi a narodni osvety dr Franke.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Predseda. vlady: M. Hodza v. r.

Interpelace tisky 557/1 az 557/7.

Odpovedi tisky 558/1 az 558/5, 562/1 az 562/8.

Vladni navrhy: tisk 559 - prikazan vyboru rozpoctovemu; tisky560 a 561- prikazany vyborum soc. politickemu a rozpoctovemu, jimz ulozeno podati zpravo do nejblize pristi schuze; tisk 564 - prikazan vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu; tisk 565 - prikazan vyboru techn. dopravnimu; tisk 566 - prikazan vyboru zivn. obchodnimu, jemuz ulozeno podati zpravu do nejblize pristi schuze.

Usneseni posl. snemovny tisk 563 - prikazano vyborum ustavne-pravnimu a brannemu, jimz ulezeno podati zpravu ve lhute co nejkratsi.

Zprava tisk 567.

Tesnopisecka zprava o 89. schuzi senatu N. S. R. Cs.

"Z cizich parlamentu", rok 1937, rocnik XVIII, c. 7 az 9.

o 89. schuzi senatu schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

vyhru iniciativnimu navrh tisk 546.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Podle usneseni senatu ze dne 29. rijna 1937 bylo jednani o tomto odstavci slouceno s jednanim o odst. 2 dnesniho poradu, jimz jest:

Pokracujeme tedy v projednavani techto zprav, ke kterym promluvili jiz pani zpravodajove a nekteri recnici.

Ke slovu je dale prihlasen p. sen. Malik. Davam mu slovo.

Sen. Malik: Slavny senate!

Pouzivam mne daneho slova, abych prednesl prohlaseni klubu komunisticke strany. Nase prohlaseni ma toto zneni (cte):

Je vseobecne jiz znamo a ze zprav statniho statistickeho uradu o uhelne tezbe a mzdovych pomerech horniku dolozene vychazi, ze to jsou prave hornici v Ceskoslovensku, kteri v dlouholete krisi nejvice utrpeli.

32.437 z prace, propustenych, pokles propracovanych smen s 31,798.191 v r. 1929 na 18,930.000 v r. 1936 a pokles mezd z 1 miliardy 331,731.731 Kc v r.1929 na 776,923.000 Kc v r. 1936 - tak vypada bilance pro horniky z doby poslednich krisovych let. Tezke a nebezpecne povolani horniku vyzaduje vsak kazdym rokem i velke obeti na zdravi a zivotech horniku.

Jelikoz se odbytove pomery v hornictvi v letosnim roce znacne zlepsily a protoze majitele dolu a zejmena zname velke uhelne spolecnosti vykazovaly i v dobe nejtezsi odbytove krise velke zisky a konecne tez z duvodu staleho zdrazovani nejdulezitejsich zivotnich potreb, dovolili si hospodarsky zbidaceli hornici prostrednictvim svych odborovych organisaci predloziti majitelum dolu ve vsech revirech pozadavky na zvyseni mezd a castecnou revisi kolektivnich smluv.

Mzdove pozadavky nepresahuji v zadnem pripade vysi 15 % a revise smluv vztahuje se jen na ony body, jez svou nejasnou formulaci vedou stale k zbytecnym sporum a zalobam k rozhodcim soudum. Odborove organisace, ktere pozadavky predlozily, take je radne oduvodnily.

Minimalni pozadavky horniku byly vsak pri jednani ve dnech 17., 18. a 19. listopadu t. r. majiteli dolu zamitnuty s poukazem a tvrzenim, ze o predlozenych pozadavcich nemohou po tak dlouho jednati, dokud se pro uhelny prumysl situace nezmeni a nezlepsi. Tato zmena a zlepseni musi podle vyjadreni zastupcu majitelu dolu spocivati nejen ve zvyseni cen uhli, ale take v moznosti dalsiho hromadneho propousteni delnictva.

Touto vaznou situaci, z ktere pochopitelne hrozi propuknouti ohromny mzdovy boj 70.000 horniku ve vsech uhelnych revirech,zabyval se; tez klub senatoru komunisticke strany Ceskoslovenska, ktery zde prohlasuje toto:

Oproti velkemu nedostatku a bide v hornickych rodinach jest zde kriklava skutecnost, ze v r. 1936 cinila hodnota vytezeneho uhli v ostravsko-karvinskem, kladenskem a severoceskem reviru 1.460,908.132 Kc. Nejhlavnejsi vydajove polozky za spotrebu ruznych materialii, mzdy, platy a pojistovaci prispevky pro delniky a dozorce cinily pouze 958,120.774 Kc. Po odecteni techto nejhlavnejsich vydajovych polozek zbylo tudiz uhlobaronum v dotcenych revirech v r. 1936 jeste 502,787.378 Kc. Podobne prebytky jevily se tez v predchazejicich letech. Znacne zvysena tezba v beznem r. 1937 prinasi samozrejme dalsi zvyseni techto prebytku. Dale je zjisteno, ze zname uhelne spolecnosti, jako: Banska hutni, Mostecka, Severoceska, Prazskozelezarska a Duchcovsko - Podmokelska draha, maji vedle ohromneho zavodniho majetku akciovy kapital ve vysi 552 milionu Kc a reservni a stabilisacni fondy ve vysi 1.060 milionu Kc. Take statni banske podniky vykazovaly za leta 1935 a 1936 vice jak 100 milionu Kc cisteho zisku.

Na zaklade vyse uvedene financni situace uhelnych spolecnosti je nutno s tohoto mista tez zdurazniti, ze mirne pozadavky horniku mohou byti uplne splneny i bez zvyseni cen uhli.

Kdyz se uvazi, ze nase hornicke reviry se nalezaji prave v pohranicnich obvodech, kde fasisticke a iredentisticke zivly kazdeho hospodarskeho a socialniho utlaku a nedostatku v narodnostnich otazkach vyuzivaji pro sve protidemokraticke a protistatni cile, pak musime v brutalne zamitave odpovedi tezaru videti i zamerne podporovani techto protidemokratickych a protistatnich rejdu.

Pri zitrejsim jednani, ktere svolava ministerstvo ver. praci za ucelem noveho jednani o pozadavcich horniku, meli by si predevsim zastupci vlady pripomenouti, ze se pri zrozeni a pocatecnim budovani tohoto statu z kruhu vladnich apelovalo prave.na horniky, aby, pracovali a zase pracovali, nebot kazdy metrak vytezeneho uhli je zlatym pokladem republiky. Hornici presto, ze byli dlouhou valecnou dobou a stradanim vycerpani, radi poslechli teto vyzvy a pracovali nejen pres cas, nybrz i v nedeli.

A je treba si prave v teto dobe uvedomiti, ze.pri.stalem nebezpeci utoku se strany hitlerovskeho fasismu na samostatnost a celistvost tohoto statu to nebudou pani Peckove, Weinmannove, Lockerove a Rotschildove, ale budou to zase jenom nasi haviri v exponovanych pohranicnich pasmech, na ktere lze spolehnouti, ze vezmou svatou vec obrany demokracie a statu do svych poctivych rukou. Proto maji take hornici plne pravo dozadovati se na vlade, aby pri zitrejsim jednani v ministerstvu ver. praci se postavila za spravedlive pozadavky horniku.

Jelikoz pozadavky jsou kladeny i horniky a delniky na statnich dolech a hatich, proto zde zadame, aby pri zitrejsim jednani predevsim zastupci ministerstva ver. praci dali zavazne prohlaseni, ze predlozene pozadavky horniku a hutniku na statnich dolech a hutich budou uplne splneny. My dale zadame, aby ministerstvo ver. praci pusobilo.celou svou silou a vlivem tez ke splneni pozadavku horniku na vsech ostatnich dolech a aby priznane zvyseni mezd se zaroven tykalo i vseho skryvkoveho a bagroveho delnictva.

Ke konci jeste jednou zduraznujeme, ze splneni techto pozadavku vyzaduje nejen svrchovany existencni zajem vsech horniku, nybrz ze se jevi nanejvyse nutnym tez s hlediska posileni obrany statu. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Mistopredseda Donat (zvoni):

Ke slovu neni jiz nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

Prosim damy a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Tazi se panu zpravodaju: k odst. 1 poradu za vybor narodohospodarsky sen. Krejciho, za vybor zahranicni sen. Plaminkove; k odst. 2 poradu za vybor narodohospodarsky sen. Novak a (rep.), za vybor zahranicni sen. Selmece, preji-li si slovo k doslovu nebo maji-li nejakou poznamku.

Zpravodaj sen. Krejci: Nikoli.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Dekuji.

Zpravodaj sen. Novak (rep): Vzdavam se slova.

Zpravodaj sen. Selmec: Niemam poznamok.

Mistopredseda Donat (zvoni): Pristoupime nyni k hlasovani, a to o kazdem ze spolecne projednavanych schvalovacich usneseni zvlaste.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Nejprve budeme hlasovati o odst. 1 poradu:

Kdo souhlasi s timto schvalovacim usnesenim, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se ubude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavanem dodatkovem protokolu k obchodni a plavebni smlouve s republikou Finskou take ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor narodohospodarsky sen. Krejciho a za vybor zahranicni sen. Plaminkove - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Krejci: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Neni zmen.

Mistopredseda Donat (zvoni): Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Nyni budeme hlasovati o odst. 2 poradu:

Kdo s timto odvalovacim usnesenim souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se ve cteni prvem, podle zpravy vyborove.

Predsednictvo senatu se usneslo podle § 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a Argentinou ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor narodohospodarsky sen. Novaka (rep.) a za vybor zahranicni sen. Selmece - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Nikoliv.

Zpravodaj sen. Selmec: Niemam ziadne.

Mistopredseda Donat (zvoni): Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni byro prijato podle spravy vyborove ve cteni druhem.

Pristoupime k dalsimu odstavci poradu, jimz je:

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Jakubec, za vybor zahranicni sen. Rypar.

Prosim p. zpravodaje sen. Jakubce, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavny senate!

Obchodni pomery mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou jsou upraveny obchodni a plavebni umluvou ze dne 10. unora 1934. Touto umluvou byly mezi obema staty dohodnuty celni slevy na nektere zbozi a sice: Polsko poskytlo slevu na odbarvovaci uhli, sirouhlik, zelatinu, bakelit a vyrobky z celuloidu, a to s platnosti do 31. prosince 193. Do teto terminovane doby poskytlo take Ceskoslovensko Polsku celni slevy na repku a podobna olejnata semena, kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty.

Po uplynuti stanoveneho terminu byly vyse uvedene celni slevy, s vyjimkou celni slevy na repku a podobna olejnata semena, prodlouzeny vzajemne do 30. cervna 1935, a to dodatkovym protokolem podepsanym ve Varsave dne 8. unora 1935 a dalsim dodatkovym protokolem ze dne 5. zari 1935 bylo toto ujednani obnoveno s platnosti do 30. cervna 1936 s vyjimkou celni slevy, kterou poskytlo Polsko Ceskoslovensku na bakelit, a.pak s tou zmenou, ze na misto celni sazby 1.30 zl. za 100 kg sirouhliku stanovilo Polsko Ceskoslovensku 2.60 zl.

Dalsim dodatkovym protokolem ze dne 12. srpna 1936 podepsanym ve Varsave byl dodatkovy protokol ze dne 5. zari 1935 obnoven v nezmenenem zneni s platnosti do 20. unora 1937. Jelikoz tato terminovana lhuta vyprsela, dohodly se obe vlady, ze obnovi v uplne stejnem zneni dodatkovy protokol ze dne 12. srpna 1936 s platnosti na dobu od 1. brezna 1.937 do 31. prosince 1937.

Timto dodatkovym protokolem, ktery podepsan byl 18. unora 1937 ve Varsave, prodluzuji se vzajemne celni slevy s vyse uvedenymi vyjimkami na dalsi obdobi, a to do konce r. 1937.

Jelikoz vzajemne celni slevy mohou prispeti k cilejsimu obchodu mezi obema staty, navrhuje narodohospodarsky vybor plenu senatu tento dodatkovy protokol ke schvaleni. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Udeluji slovo druhemu zpravodaji, za vybor zahranicni, panu sen. Ryparovi.

Zpravodaj sen. Rypar: Slavny senate!

Vztah ceskoslovensko-polsky byl a bude vzdy otazkou obzvlastniho razu a dulezitosti. Neni a nemuze byti mezi nestrannymi lidmi na obou stranach cloveka, ktery by nevidet mnoho velikych spolecnych zajmu politickych, hospodarskych a osvetovych, jez se mnohde dotykaji a v dane dobe se budou dotykati primo existencnich otazek obou statu. A stejne nemuze byti pochybnosti o tom, ze skutecne spornych zajmu je nepatrne malo a pri tom jsou vyznamu podruzneho. Jsou vyznamu jeste mene podruzneho, nez jsou sporne otazky s Nemeckem a Madarskem. Proto je nasi snahou, a jiste musi byt take snahou Polska, aby vsechny tyto otazky, ktere se spornymi zdaji, staly se skutecne podruznymi a vyrizeny byly v zajmu dobrych vzajemnych styku mezi nami, nasi republikou a Polskem.

Zakladnim hlediskem nasim zustava, ze Ceskoslovensko a Polsko ma velike zajmy spolecne a ze samostatnost Ceskoslovenska prave tak zavisi na samostatnosti Polska jako naopak samostatnost Polska na samostatnost Ceskoslovenske republiky. Proto nase republika uz od r. 1925 a zejmena od poslednich dvou let tolik usilovala, aby ceskoslovensko-polske styky politicke i hospodarske byly vhodne upraveny a upevneny, nezadajic od Polska nikdy nic, co by Polsko poskytnouti nemohlo a co by se dotklo jeho zivotnich zajmu. Nic zvlastniho od Polska nezadame, nic zadati nebudeme, ale jsme si vedomi trvalych zajmu obou statu, jez vyzaduji stabilisaci i v hospodarskem a obchodnim styku. Toho neposkytuje vsak dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi obema staty, nybrz zase nese s sebou znamky zatimnosti. Obchodni a plavebni umluvou ceskoslovensko-polskou ze dne 10. unora 1934 byly s trvanim do 31. prosince 1934 poskytnuty Polskem celni slevy na odbarvovaci uhli, sirouhlik, zelatinu, bakelit a vyrobky celuloidove. Ceskoslovensko pak poskytlo Polsku na stejnou dobu celni slevy na repku a jina podobna olejnata semena, kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty.

Dne. 8. unora 1935 byly celni slevy umluvou prodlouzeny do 30. cervna 1935 s vyjimkou celni slevy na repku a podobna olejnata semena.

Toto ujednani obnoveno dodatkovym protokolem ze dne 5. zari 1935 s platnosti do 30. cervna 1936 s vyjimkou celni slevy na bakelit a s tou zmenou, ze mista celni sazby zl. 1.30 na 100 kg sirouhliku stanovilo Polsko Ceskoslovenske republice sazbu zl. 2.60.

Tento dodatkovy protokol ze dne 5. zari 1935 byl obnoven dne 12. srpna 1936 s platnosti do 20. unora 1937 a dne 18. unora 1937 byl dodatkovy protokol prodlouzen na dobu od 1. brezna do 31. prosince 1937 v zajmu dobreho obchodniho styku.

Zahranicni vybor projednal vladni navrh (tisk sen. 419) ve schuzi dne 9. cervna 1937 a navrhl senatu k prijeti dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 18. unora 1937 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. unora 1937, c. 25/37 Sb. z. a n., s opravdovym pranim, aby styky mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Polskou cim dale tim vice se utuzovaly a tim aby se take utuzoval vzajemny vztah obou techto statu v zajmu miru cele Evropy. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen.

Budeme hlasovati.

Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni se prijima ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Prerusuji projednavani poradu schuze.

Do vyboru rozpoctoveho nastupuje na misto sen. Kroihera sen. Horny, za sen. Pazmana sen. dr Polyak; do vyboru zahranicniho na misto sen. Jakubce nastupuje sen. Nejezchleb-Marcha, za sen. Udrzala sen. Selmec; do vyboru branneho za sen. dr Fritze nastupuje sen. dr Ravasz; do vyboru imunitniho za sen. dr Budaye nastupuje sen. dr Ravasz.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra, ve stredu dne 1. prosince.1937 o 15. hod. s

poradem:

1. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 18. unora 1937 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. unora 1937, c. 23 Sb. z. a n. (tisk 482).

2. Zprava vyboru soc-politickeho a rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 561), kterym se prodluzuje a doplnuje zakon ze dne 26. brezna 1936, c. 65 Sb. z. a n., o stavebnim ruchu [podle §u 35 jedn. radu].

3. Zprava vyboru soc. politickeho a rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 560) o danovych ulevach na opravy domu [podle §u 35 jedn. radu].

4. Zprava vyboru zivn. obchodniho a vladnim navrhu zakona (tisk 566), kterym se meni a doplnuje vladni narizeni ze dne 4. prosince 1936, c. 302 Sb. z. a n., o uprave nekterych pomeru v tovarni vyrobe satstva [podle §u 35 jedn. radu].

5. Zprava ustavne-pravneho vyboru k vladnemu navrhu zakona (tisk 461) o niektorych opatreniach k zjednaniu vzajomneho suladu medzi verejnymi knihami, pozemkovym katastrom a skutocnou drzbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 492).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.