Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 87. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 1. cervence 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban; dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 114 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Kalfus, Machnik.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 10 hodin 15 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Dreslovi; dodatecne na vcerejsi schuzi sen. Hubkovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla dana dovolena z rodinnych pricin od 30. cervna do 3. srpna 1937 sen. dr Fritzovi.

Zpravy tisky 530 a 532.

Tesnopisecka zprava o 72. schuzi senatu N. S. R. Cs.

vyborum ustavne-spravnimu, soc.politickemu a rozpoctovemu vladni narizeni z 11. cervna 1937, c. 117 Sb. z. a n., o uspornych opatrenich personalnich (c. 5854).

Precten pripis volebniho soudu v Praze ze dne 25. cervna 1937, c. j. 61/37:

Volebni soud zkoumaje a overuje podle § 8, bodu 2 a § 10 zak. o vol. soude volby clenu senatu Nar. shromazdeni, zvolenych dne 19. kvetna 1935, usnesl se v dnesni plenarni schuzi overiti volby techto dalsich clenu:

Z kandidatni listiny c. 1 (Republikanska strana zemedelskeho a malorolnickeho lidu): Stanislava Horneho, reditele obecne a mestanske skoly v Chyskach, nastoupivsiho na misto zemreleho Josefa Vraneho.

Z kandidatni listiny c. 3 (Ceskoslovenska strana nar. socialisticka): Rudolfa Panka, vrchniho postovniho reditele a starosty cs. obce urednicke v Praze, nastoupivsiho na misto zemreleho Emila Spatneho.

Z kandidatni listiny c. 7 (Autonomisticky blok): Jana Jurigy, urednika statni nemocnice v Bratislave, nastoupivsiho na misto zemreleho dr Ludevita Labaje.

Z kandidatni listiny c. 11 (Krajinska krestansko-socialni strana a madarska narodni, Sudetendeutscher Wahlblock): dr. Vojtecha Szilasyho, statkare v Lucenci, nastoupivsiho na misto resignovavsiho dr Josefa Torkolyho.

Z kandidatni listiny c. 12 (Sudetendeutsche Partei): Karla Bartla, krejciho ve Frant. Laznich, nastoupivsiho na misto zemreleho Eduarda Lohnerta.

Hacha v. r.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze:

Zpravodajem za vybor branny je pan sen. Solc, za vybor kulturni pan sen. Horny a za vybor rozpoctovy pan sen. dr Karas.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor branny, p. sen. Solcovi.

Zpravodaj sen. Solc: Slavny senate, damy a panove!

Ceskoslovenska republika od sveho vzniku, resp. od obnoveni samostatneho statu provadela svymi odpovednymi ciniteli vzdy a ve vsem toliko politiku miru, klidu a pokoje. Nas stat vybudovany na idealech demokracie usiloval a usiluje jak doma, tak za hranicemi o klid, poradek a mir, zejmena se vsemi svymi sousedy. Nebylo a neni jedine prilezitosti, ve ktere by tyto tendence nasi politiky nebyly odpovednymi ciniteli naseho statu zduraznovany a hajeny.

Byli jsme vasnivymi privrzenci politiky snazici se, aby pro zahranicni veci Evropy a sveta byl vybudovan mezinarodni parlament, uznavajici rovnocennost malych i velkych statu, parlament, ktery by mezinarodni konflikty resil bez valecnych stretnuti zachovanim statu quo, vznikleho z povalecnych mirovych smluv.

Neni vinou Ceskoslovenske republiky, ze tyto predpoklady nasi politiky, zejmena po vzniku diktatorskych rezimu vsech barev, nedoznaly naprosteho uspechu.

Politika naseho statu trva neochvejne na nedotknutelnosti hranic nasi republiky, vklinene do stredni Evropy, republiky, ktera svuj zivotni zajem vidi jen a jen v usili o zachovani miru. Pilirem teto politiky byla a je pro nas Spolecnost narodu; uzke styky a smlouvy s nasimi vernymi spojenci, pracujicimi spolu s nami na techto mirovych predpokladech, ovsem byly a jsou take nasimi zakladnimi zasadami zahranicni politiky.

Byli jsme nuceni a radi jsme svoji politiku opreli o Spolecnost narodu, o verne spojence, ale predevsim take o silnou brannou moc nasi republiky, jsouce si vedomi, ze si svoji svobodu a samostatnost uhajime predevsim svymi vlastnimi silami. Jsme hrdi na to, ze muzeme spolehati na armadu sveho statu, armadu vybavenou vsemi potrebnymi technickymi prostredky, armadu vernou ideam, z kterych se nase republika zrodila, to je demokracii, miru a poradku. Dali jsme a dame csl. branne moci k disposici prostredky, aby se nase armada stala silnou a obavanou.

Ruznymi zakonnymi opatrenimi vybudovali jsme svoji armadu tak, ze svym vycvikem a vyzbrojem je dnes jednou z nejlepsich.

Zakonem o pujcce pro obranu statu jsme tyto moznosti zesilili, zejmena ustavenim obranneho valu pevnosti na statnich hranicich. Zakonem o obrane statu jsme dali pevny zaklad pro pripravu a provedeni potrebnych opatreni pro chvile osudove. Zakonem o obrane proti leteckym a jinym utokum jsme dali moznost ochrany civilniho obyvatelstva proti nebezpeci ze vzduchu, jsouce si vedomi, ze budouci valka nestihne jenom bojovniky na frontach, nybrz vsechno obyvatelstvo statu.

Temto zakladnim zakonnym opatrenim chybel posledni kamen k dobudovani obrany statu. Ma jim byti branna vychova mladeze, muzu i zen. Tato branna vychova ma z obyvatelstva naseho statu vytvoriti mravne i telesne silne a schopne obcany, kteri by dovedli braniti sebe a dovedli ubraniti take svobodu a samostatnost naseho statu na fronte i za frontou.

Slavny senate! Domnivam se, ze je mou povinnosti jako referenta o tomto vyznamnem zakonu, abych protestoval proti tomu, jakym zpusobem jsou tak vazne zakony v nasem senate projednavany.

Damy a panove! Projednavame velmi vazny zakon o branne vychove a nemame dosud na svych lavicich rozdany zpravy prislusnych vyboru, jak se o nich vyslovily. Domnivam se, ze takto neni mozno pro priste postupovati, ze s takovymi urychlenymi predlohami neni mozno prichazeti v posledni chvili pred prazdninami, a kdyz, mam za to, ze jak posl. snemovna, tak take senat by rady a ochotne sedely treba do konce srpna, aby tak dulezite veci, jako je tato, byly radne parlamentarne projednany. (Vyborne!)

Usneseni posl. snemovny, ktere dnes projednavame, se opira o vladni navrh zakona o branne vychove. Toto usneseni je rozdeleno na 5 hlav.

Hlava I obsahuje vseobecna ustanoveni, z nichz je zrejmo, ze verejna pece o vychovu a vzdelani se rozsiruje o brannou vychovu. Vazeni panove, to neni mala vec. To nejsou male povinnosti, ktere ukladame timto zakonem veskeremu obcanstvu naseho statu. To jsou povinnosti tezke, ohromne, ale domnivam se, ze kazdy nas obcan od sveho nejutlejsiho mladi rad tyto povinnosti na sebe prijme, ponevadz vi, ze jde o zabezpeceni nejvyssiho, nejvetsiho a nejkrasnejsiho statku naroda, o svobodu a samostatnost vlastniho statu.

Podle §u 2 usneseni posl. snemovny je ucelem branne vychovy pestovati v obyvatelstvu Ceskoslovenske republiky podle veku, vzdelani a povolani mravni vlastnosti, telesnou zdatnost, znalosti a dovednosti, jichz je treba k obrane statu, k obrane vlasti. Z tohoto ustanoveni vysvita, ze branna vychova bude se deliti: 1. na prupravu mravni, naukovou a telesnou, 2. na vycvik v pomocnych a ochrannych sluzbach, a konecne 3. na vycvik branny. Vsichni statni obcane bez rozdilu pohlavi budou podlehati branne vychove ode dne, kdy pocina jejich povinnost skolni dochazky, az do skonceni 30. roku veku.

Pri civilni protiletecke obrane budou podlehati tomuto vycviku osoby starsi az do 50 let veku. V tomto ustanoveni snizila posl. snemovna proti puvodnimu vladnimu navrhu vekovou hranici o 10 let, tedy s 60 na 50 let. Usneseni posl. snemovny vsak dava vlade dalsi zmocneni, aby jak pro vycvik civilni protiletecke ochrany, tak take pro pripad jinych pomocnych a ochrannych sluzeb, jakoz i pro vycvik branny mohla v pripadech ohrozeni statu rozsiriti vekovou hranici u muzu az do 60 let veku.

Branna vychova zactva a studujicich verejnych skol bude podle teto osnovy provadena ve skolach, a to pokud se tyka jak prupravy mravni nebo naukove, tak take vycviku branneho. Organy branne vychovy budou stanoveny pro oblasti jednotlivych sboru a okrsku podlehajicich pusobnosti ministerstva narodni obrany. Jinak vychova branna ma podle osnovy nalezeti do oboru pusobnosti ministerstva skolstvi a narodni osvety, zemedelstvi, pokud se tyka zemedelskych skol, ministerstva zdravotnictvi a telesne vychovy, vnitra a nekterych jinych resortu. Tedy rekneme urcite a uprimne: Je to galimatyas ruznych pravomoci, ruznych resortu, ktere se tu maji vzajemne prostupovati a doplnovati - a to snad bude do jiste miry brzdou pri provadeni zakona o branne vychove.

Vedle organu branne vychovy maji byti podle §u 9 osnovy zrizeny: Ustredni vybor brannosti, zemske a okresni vybory brannosti. Slozeni techto vyboru jest vymezeno §em 9, ktery uklada vlade, aby vladnim narizenim vymezila jejich pusobnost a vydala prislusne jednaci rady. Podle §u 7 osnovy ma byti zrizen meziministersky sbor branne vychovy pri ministerstvu narodni obrany jako meziministersky organ pomocny, ktery ma byti zaroven pomocnym organem nejvyssi rady obrany statu.

Hlava druha osnovy obsahuje vseobecna ustanoveni o branne vychove na skolach, o branne pruprave mravni, naukove a telesne na skolach, jakoz i o vycviku pomocnych ochrannych sluzeb a brannem vycviku na skolach. Podrobne predpisy vydati ma ministerstvo skolstvi a narodni osvety, po pripade ministerstvo zemedelstvi v dohode s ministerstvem narodni obrany a pokud pujde o prupravu telesnou, s ministerstvem zdravotnictvi a telesne vychovy, ve vycviku v pomocnych a ochrannych sluzbach pak v dohode s ministerstvem vnitra.

Hlava treti osnovy o branne vychove obsahuje ustanoveni o vychove mimo skolu. Vychova se tyka vsech obcanu nepodlehajicich povinnosti skolske dochazky. Vyjimky jsou obsazeny v §u 17, jednajicim o tom, kdo je z branne vychovy vyloucen, jakoz i v §u 18, tykajicim se osvobozeni od branne vychovy. § 19 jedna o moznosti omluvy pri neucasti na branne vychove.

Podle §u 20 sveruje se branna vychova take spolkum opravnenym k jejimu poskytovani, jsou-li sdruzeny v nekterem celostatnim ustredi, vladou uznanem za zpusobile k jejimu obstaravani. Jde-li o brannou prupravu mravni, naukovou a telesnou, bude davati opravneni ministerstvo zdravotnictvi a telesne vychovy v dohode s ministerstvem narodni obrany, skolstvi a vnitra; pujde-li o vycvik v pomocnych a ochrannych sluzbach; ministerstvo nar. obrany v dohode s ministerstvem vnitra, ver. zdravotnictvi a telesne vychovy. Totez ustanoveni plati obdobne i pro spolky, pestujici vojensky vycvik podle §u 59 tohoto usneseni posl. snemovny. Temto spolkum udili prislusne opravneni ministerstvo nar. obrany v dohode s ministerstvem vnitra a ministerstvem ver. zdravotnictvi a telesne vychovy. Podle usneseni posl. snemovny se dava vlade moznost, kdykoliv takove opravneni spolku bez udani duvodu odvolati.

§ 21 vymezuje povinnosti spolkum opravnenym k poskytovani branne vychovy, pamatuje na opatreni pro pripad, ze by spolky tuto povinnost radne nekonaly a za dodrzovani teto povinnosti cini osobne trestne odpovednymi jak predsedu spolku, tak i ostatni cinovniky, jimz byl sveren dotceny obor pusobnosti.

§ 19 urcuje, ze ti obcane, kteri nebudou brannou vychovu provadeti ve skolach a spolcich k tomu zmocnenych, budou povinni teto vychovy se zucastniti v t. zv. strediscich branne vychovy. Strediska tato maji byti zrizena zpravidla v jednotlivych obcich, po pripade pro nekolik obci najednou, pri cemz musi byti pamatovano, aby nebyla od mista bydliste osob brannou vychovou povinnych vzdalena dale nez 4 km. § 22 pojednavajici o zrizeni stredisk zmocnuje vladu, aby pro ne nasla vhodna pojmenovani. §§ 23 a 24 ustanovuji povinnosti cvicitelu branne vychovy a davaji moznost ministerstvu nar. obrany priznati cvicitelum branne vychovy nahradu hotovych vydaju.

Branne vychove mimo skolu podlehaji podle §u 25: osoby muzskeho pohlavi az do nastoupeni vojenske sluzby presencni, po pripade az do odvodniho rozhodnuti "Neodveden"; osoby zenskeho pohlavi az do konce 21. roku veku.

§ 26 vymezuje pusobnost, v jakem smeru podlehaji povinnosti osoby podlehajici pruprave mravni, naukove i telesne, stanovi vyjimky a dava vlade moznost narizovaciho opatreni, jak je nutno postupovati v pripadech, kde neni mozno se postarati o brannou vychovu mravni, naukovou a telesnou.

§ 27 jedna o branne pruprave mravni, naukove a telesne ve spolcich opravnenych k hospitovani branne vychovy, § 28 o branne pruprave mravni, naukove a telesne ve strediscich branne vychovy, § 29 vymezuje podrobne predpisy o branne vychove mimo skolu.

Dulezity je § 30, z nehoz je patrno, ze vycviku v pomocnych a ochrannych sluzbach se musi zucastniti osoby bez rozdilu pohlavi az do konce 30. roku veku, vycviku v ukolech civilni protiletecke obrany az do svych 50 let. Branneho vycviku mimo skolu zucastni se obcane vyhradne v brannych strediscich.

§§ 31, 32 a 33 vytycuji povinnosti osob podlehajicich vycviku v pomocnych a ochrannych sluzbach, vycviku v ukolech civilni a protiletecke obrany, jakoz i vycviku v jinych ochrannych sluzbach.

Branny vycvik provadeji vyhradne branna strediska. Tomuto vycviku podlehaji jen osoby muzskeho pohlavi, pocinajic dnem 1. zari roku, v nemz dokoncily 17. rok veku.

§§ 37, 38, 39, jak je z osnovy zrejmo, obsahuji ustanoveni o povinnostech osob podlehajicich brannemu vycviku, o provadeni branneho vycviku a stanovi predpisy o brannem vycviku.

§ 40 jedna o klasifikaci ucasti pri brannem vycviku, dosazeneho vysledku a o vyhodach z teto klasifikace vyplyvajicich.

Podle §u 32 muze byti osob brannemu vycviku podlehajicich pouzito k ukolum straze obrany statu, kdyz se k tomu dobrovolne prihlasi.

A tu bych chtel rici, ze by byl svrchovany cas, vzhledem k pomerum v pohranicnich uzemich nasi republiky, aby tato straz byla co nejdrive uvedena v zivot. (Souhlas.)

Temto osobam prislusi po dobu zaradeni prislusne lecebne a zaopatrovaci prostredky. § 43 obsahuje ustanoveni o rozsahu branne vychovy mimo skolu a uklada maximalni vysi cvicebnych hodin rocne takto: Pro jinochy do 17 roku veku nejvyse 70 cvicebnych hodin rocne, od 17 let az do nastoupeni presencni vojenske sluzby nebo az do odvodniho rozhodnuti "Neodveden" nejvyse 90 cvicebnych hodin rocne, u ostatnich muzu nejvyse 40 hodin rocne.

K temto ustanovenim poznamenavam, ze v puvodni osnove byla cisla vzdycky o 10 hodin vyssi u kazdeho z techto stari. Posl. snemovna tedy predlohu zlepsila ve prospech cvicencu.

U zen az do konce roku, v nemz dosahnou 21. roku veku, stanovena je maximalni vyse cvicebnych hodin na 60, u ostatnich zen nejvyse na 30 hodin rocne. U vycviku v ukolech civilni protiletecke obrany v §u 4, odst. 2 a v §u 30, odst. 2 uvedenych cini maximalni vyse 30 cvicebnych hodin rocne.

Branna vychova ve smyslu §u 44 osnovy musi byti provadena tak, aby nebranila vykonu vlastniho povolani osob teto vychove podlehajicich, a v §u 45 uklada zamestnavatelum povinnost neprekazeti svym zamestnancum v radne ucasti na brane vychove, dati jim volny cas k teto povinnosti a poskytnouti za to neztenceny plat.

§ 46 a § 47 jednaji o lecebne peci a zaopatreni osob podlehajicich branne vychove, jakoz i o lecebne peci a zaopatreni cvicitelu branne vychovy a jinych osob pri poskytovani teto vychovy spolupusobicich. Pri techto ustanovenich je treba uvaziti, jak velika povinnost se osobam podlehajicim branne vychove uklada a jak pomerne nepatrne zaopatreni pri urazu se jim poskytuje.

V teto veci doporucuji, slavny senate, take prijeti resoluce, ktera je otistena ve zprave vyborove a ktera byla prijata take v posl. snemovne. Pri teto prilezitosti chci rici toto: Nase armada, branna moc a cely narod bude schopen obrany nejenom na zaklade teto vychovy mravni a branne, nase armada bude schopna uhajiti nas stat nejenom tehdy, kdyz bude vybavena nejmodernejsimi technickymi prostredky, nybrz take predevsim tehdy, kdyz bude oprena o spokojeny narod, o spokojeny pracujici lid. (Tak jest!) Chci rici, vazeni panove, ze vedle mravnich prostredku, kterymi operuje tato predloha, vedle zasadnich otazek vychovy, vlastenectvi, lasky k vlasti a k republice je zde potrebi predevsim miti odvahu rici, ze ukolem zakonodarnych sboru a vlady musi byti predevsim hledati v nasem state cesty k uplatneni socialni spravedlnosti a hospodarske spokojenosti. (Tak jest! - Vyborne!)

Opatrovani cvicist, cvicebnych mistnosti a pomucek podle §u 48 uklada svazkum uzemni samospravy velike a tezke financni povinnosti. Domnivam se, ze nelze stale a stale novymi zakonnymi opatrenimi zatezovati financne svazky uzemni samospravy, ktere jsou dnes v tak desolatnim stavu, ze dalsich obeti po mem soudu naprosto nesnesou.

Pravda, posl. snemovna ucinila v §u 10 teto osnovy zlepseni proti vladni osnove a ulozila vlade, ze zvlastnim narizenim musi uciniti potrebna opatreni, jakym zpusobem bude pro uzemni svazky samospravne opatrena uhrada nakladu souvisicich s provadenim branne vychovy. Prosil bych jen, aby tato opatreni financniho razu byla predevsim prenesena na ty, kteri mohou prispeti a v jejichz zajmu je take, aby vlast byla chranena.

Hlava ctvrta osnovy usnesene posl. snemovnou jedna v §§ 50 az 57 o trestnich ustanovenich, ktera byla beze zmeny vladni osnovy schvalena posl. snemovnou.

Hlava pata shrnuje zaverecna ustanoveni, zejmena o spolcich pestujicich vojensky vycvik, o hromadnem provadeni cviceni, pouzivani zbrani pri branne vychove, o kontrole spolku zabyvajicich se telesnou vychovou a sportem, o zvlastnich druzich dobrovolne branne vychovy, o kursech pro vojenske osoby mimo cinnou sluzbu, o pouzivani osob branne vychove podlehajicich k ukolum, pro nez jsou vychovou pripravovany, o vyhodach tykajicich se osvobozeni od kolku a poplatku, hrazeni nakladu a blizsi predpisy.

Konecny § 79 stanovi, ze ucinnost a provedeni zakona nabyva platnosti dnem 1. zari 1937. Toto konecne ustanoveni bylo pro armadni spravu nejdulezitejsim ustanovenim pri rychlem projednavani osnovy o branne vychove, aby pry se neztratil dalsi skolni rok, aby branna vychova mohla vejiti jiz 1. zari t. r. v platnost.

Slavny senate, pristupujeme k projednavani tak vazne predlohy v predvecer 20leteho jubilea slavne pamatne bitvy u Zborova, ve ktere nasi legionari osvedcili tak ohromnou chrabrost, ze pres rozvrat ruske armady dobyli na planich zborovskych velikeho vitezstvi. Pan president jako nejvyssi velitel nasi branne moci vydal k zitrejsimu dnu armadni rozkaz branne moci, ale tento armadni rozkaz se netyka jen a jen nasi armady; je v nem lapidarnimi vetami vylicen vyznam zborovske bitvy jako prvni bitvy, ve ktere nasi dobrovolci-legionari ukazali svoji mravni a take brannou vyspelost, silu a moc, ale v tomto rozkazu lapidarnimi vetami pan president republiky apeluje take na cely narod, aby po prikladu techto prubojniku nasi samostatnosti, nasi svobody sel cely narod a vsechno obcanstvo verne demokracii a verne ceskoslovenskemu statu, ceskoslovenske republice. (Potlesk.)

Slavny senate, domnivam se, ze mam dostatek opravneni, abych vas pri teto prilezitosti vyzval a pozadal, abyste vzdali cest chrabrym nasim armadam, ktere bojovaly nejen na planich zborovskych, nybrz i na vsech evropskych frontach a na vsech frontach stareho sveta, abychom vzdali cest padlym a take tem, kteri jsou dosud zivi a meli stesti, ze se dockali svobody a samostatnosti naseho naroda. (Vyborne! - Potlesk.)

Vazene shromazdeni, slavny senate, myslim, ze senat Narodniho shromazdeni ucti nejlepe pamatku zborovskych hrdinu, kdyz prijme predlohu o branne vychove tak, jak se na ni usnesla snemovna poslanecka a kdyz tim bude dokumentovati, ze ve shode s temi, kteri zemreli, ve shode s temi, kteri ziji, ve shode se zahranicni i domaci revoluci, jak jsme ji prozivali v tragickych letech 1914 az 1918, vsichni lide dobre vule vsech narodnosti v tomto state, lpejici na demokracii, jsou odhodlani tuto republiku branit i krvi a zelezem. (Vyborne! - Potlesk.)

Predseda (zvoni): Referentem za vybor kulturni je pan sen. Horny. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Horny: Slavny senate!

Osnova zakona o branne vychove jest dulezitym doplnkem zakona o obrane statu. Jeden bez druheho znamenal by jen torso nasi statni bezpecnosti; novy zakon znamena zdolani obtizneho a velikeho useku celonarodni pripravy na tezke doby. Osnova je dilem rozsahle demokraticke spoluprace, dilem peclive odvazeneho kompromisu demokracie, v nemz je jen zajem statni obrany, je vrcholnym clankem branne pripravy statu.

Potreba osnovy tohoto zakona, po nemz bylo volano a ktery byl zduraznovan desetitisici nasich verejnych pracovniku, vyplyva z mezinarodni nejistoty a ze zvlastni situace naseho statu. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Buday.) Osnova zakona neni myslena na vyboj, je myslena ryze jen na obranu statu a jeho statni svrchovanosti. Technika valecneho materialu, fedrovani totalni valky znamena premenu prumerneho statniho uzemi v dobe konfliktu v jedine bojiste. Proto nas obranny system musi byti vyjadren okamzitou pohotovosti, okamzitou mobilisaci, k niz nas privede jedine priprava, vychova a vycvik celku. Pouziti kazdeho, vystridani vojaka nevojakem v lokalni obrane, prekvapeni nepritele odporem na kazdem miste statu je cilem racionalni obrany.

Tisice ukolu vyvstava pri vedomi, ze u nas vlastne neexistuje fronta a domov. Po boku vycvicene a mobilisacne pripravene armady nutno postaviti mobilisovany narod ceskoslovensky, odolny vuci rozkladu, schopny prejiti v protiofensivu, vychovany branne v pravem slova smyslu. Nutno vychovavat narod od nejutlejsiho veku. Nutno vypestovati obrannou moralku obyvatelstva. Je treba vytvoriti ideal obrany, uciniti z neho posvatnou vlastnost a ctnost obcanskou. Silna moralka a tvrde odhodlani k obrane jsou kategorickym prikazem pro nas stat.

Ucelem branne vychovy je pestovani mravnich vlastnosti, telesne zdatnosti a zvlastni znalosti v obrane statu k zajisteni jeho demokraticko-republikanske formy, samostatnosti a celistvosti. Tri slozky - branna pruprava, mravni, naukova a telesna, vycvik v pomocnych sluzbach a vycvik branny - nebudou uplatnovany stejnou merou po dobu branne vychovy. Obeznameni muze se zaklady vojenskeho vycviku, jeho usnadneni, u neodvedencu priprava k obrane statu, vypesteni nezbytnych vojenskych znalosti je ucelem branneho vycviku, jemuz budou podlehati jen muzi, zeny nikoliv.

Branna vychova neni jen pripravou pro valku, nybrz i pro mirovy zivot. Zoceli narod pro lepsi snaseni utrap a svizelu vsedniho zivota. Postihuje vsechny statni obcany bez rozdilu pohlavi, stava se jejich povinnosti od pocatku skoly az do 30. roku veku. I cizinci, trvale se zdrzujici na pude statu, budou pridrzeni k vycviku zejmena civilni protiletecke ochrany. Brannou prupravou mravni, naukovou a telesnou mladeze skolou povinne obstara si skola sama, prihlizejic k prani ministerstev, majicich na provadeni zakona svou ucast. Ucitelstvo bude jiste konati sluzbu, kterou mu zakon uklada, ochotne a rado.

Branne vychove obyvatelstva skolou nepovinneho podrobi se jinosi az do 1. zari roku, v nemz dovrsi 17 let. Zdokonali se take ve vycviku v pomocnych a ochrannych sluzbach, zejmena protiletecke ochrane. Zaci verejnych skol se setkaji s brannou vychovou na svych skolach, mladez mimo skolu bude vychovavana spolky, opravnenymi k poskytovani branne vychovy, nebo ve strediscich branne vychovy.

Od 17. roku az do nastoupeni vojenske sluzby, pripadne do rozhodnuti vojenske odvodni komise, provadi se u muzske mladeze branna vychova ve vsech slozkach, s nejvetsi intensitou, a k branne pruprave pristupuje jeste branny vycvik. Mladez z verejnych skol bude cvicena na skolach. Branny vycvik budou obstaravati jen strediska branne vychovy. Brannou vychovou svych prislusniku ve spolcich budou opravneny jen spolky, sdruzene v nekterem celostatnim ustredi, vladou uznanem.

Branny vycvik bude provaden bez vyjimky jen ve strediscich branne vychovy, nebude tudiz sveren zadnemu spolku. Branna vychova neodvedenych do 30. roku omezi se jen na branny vycvik a vycvik v pomocnych a ochrannych sluzbach.

Divky a zeny od 14. do 21. roku se podrobi branne pruprave a vycviku v pomocnych a ochrannych sluzbach, poskytnute jim podobne jako muzum. Od 21 do 30 let omezi se jejich branna vychova jen na vycvik v pomocnych a ochrannych sluzbach.

Zakon uklada vzhledem k vyznamu civilni protiletecke ochrany povinnost vycviku v ni muzum i zenam az do 50 let.

Vycvik v protiletecke civilni obrane muze byti rozsiren v pripade zavedeni novych utocnych zbrani i ne cviceni ochrany proti jejich ucinkum.

Otazky branne vychovy zamestnavajici nekolik ministerstev bude resit jako pomocny organ Nejvyssi rady obrany statu meziministersky sbor branne vychovy. K zajisteni soucinnosti vsech bude pouzito vyboru brannosti, jak ustredniho, tak zemskych a okresnich vyboru brannosti. Branna vychova bude tedy provadena ve trech centrech: ve skole, spolcich a strediscich branne vychovy.

Strediska branne vychovy budou zrizena ve vetsich obcich jednotlive, pro male obce spolecne. Nesmeji byti vzdalena od mista bydliste osob povinnych brannou vychovou dale nez 4 km. V jejich cele bude velitel, urceny okresnim uradem po slyseni obecniho zastupitelstva.

Osvetove sbory organy provedou slozku mravni a naukovou, brannou vychovu maji na starosti cvicitele branne vychovy, ustanoveni okrskovym organem branne vychovy. Budou to vesmes aktivni dustojnici, dustojnici a poddustojnici zalozni. Zvlastni pozornost venovana je spolkum, pestujicim vojensky vycvik, ktere budou reorganisovany podle zasad stanovenych vladou, ktera bude na priste schvalovat kazde nove zrizovani spolku. Mohou provadeti brannou vychovu na zasadach ostatnich telovychovnych spolku.

Jakeho rozpeti vlada pouzije, bude urceno vladnim narizenim. Osnova zakona ma take ustanoveni o opatrovani cvicist a pomucek pro brannou vychovu. Vhodne objekty mohou byti vyvlastneny, vzaty do uzivani, pri cemz event. poskozeni kultur poziva nahrady jako pri poskozeni vojaky. Novy zakon umoznuje urceni osob branne vycvicenych pro pouziti ve Strazi obrany statu, vyhrazene az dosud osobam vojenskym.

Osoby nevitane a trestane mohou byti ze zakona o branne vychove vylouceny. Osoby provadejici brannou vychovu mohou byti jednotne oznacovany viditelnym znamenim. Zamestnavatel musi poskytnouti potrebny cas svym zamestnancum k vycviku pri nezmenenem platu.

Zakon o branne vychove resi i nejobtiznejsi problemy ve snaze, aby cely narod byl vychovan a pripraven moralne i fysicky. Zakon o branne vychove, dustojny protejsek zakona o obrane statu, je kategorickym prikazem nasi budoucnosti. Prijat byl v posl. snemovne zdrcujici vetsinou.

Kulturni vybor navrhuje, aby usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu zakona o branne vychove, tisk sen. 524, bylo i slavnym senatem beze zmeny prijato. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Zpravodajcom za vybor rozpoctovy je pan sen. dr Karas. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Vybor rozpoctovy vita tuto predlohu, ktera vlastne tvori zaklad k branne povinnosti, ale my s ni prichazime az nakonec. Neni pochyby, ze ministerstvo nar. obrany nema na tomto zpozdeni viny, nebot post tot discrimina rerum dosazeno dohody mezi obcanstvem a ministerstvem nar. obrany o jejim provadeni. Pri tom je zde ta zvlastnost, ze zakon, jehoz provadeni tak hluboce zasahuje do zivota vseho obcanstva a jenz ma tak eminentni vyznam pro obranu statu, je spojen s nepatrnym financnim nakladem; na zarizeni, jichz bude provedeni zakona vyzadovat, staci pro letosek castka 65¹/₂ mil. Kc pro vsechna ministerstva a pro dalsi leta se pocita s castkou asi 47²/₃ mil. Kc.