Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 86. schuze (obsah, prilohy) | Streda 30. cervna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 111 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 16 hodin 29 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Kotrbovi, Popovicovi, Selmecovi, Wenderlichovi; na tento tyden sen. Stodolovi; dodatecne na 23. az 26. t. m. sen. Hanckovi.

Navrh tisk 529 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisk 533/1 az 533/3.

Tesnopisecka zprava o 71. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapis o 81. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 84. a 85. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 11. cervna 1937, jimz se doplnuji a meni nektera ustanoveni zakona ze dne 14. brezna 1934, c. 49 Sb. z. a n., o zrizeni Ceskoslovenskeho reeskontniho a lombardniho ustavu, zmeneneho a doplneneho vladnimi narizenimi ze dne 13. cervence 1934, c. 167 Sb. z. a n., a ze dne 22. unora 1935, c. 36 Sb. z. a n. (c. 5825 ).

Vyborum zivn.-obchodnimu a soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 28. kvetna 1937, jimz se upravuji pomery ve vyrobe jabloneckeho skleneneho zbozi (c. 5826).

Vyboru kulturnimu vladni narizeni ze dne 11. cervna 1937, kterym se meni obvody nekterych skolnich okresu v zemi Moravskoslezske (c. 5849 ).

Vyboru imunitnimu zadost kraj. soudu v C. Lipe za souhlas k trest. stihani sen. Wernera pro prestupek podle §u 312 tr. z. a precin podle §u 14, cis. 5 zakona na ochranu republiky (c. 5801).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodajem vyboru je p. sen. Kroiher, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavny senate!

Zkusebni taxy pri zkouskach lesnickych a mysliveckych cinily dosud pro lesni hospodare a pomocny personal lesni 30 Kc, v ostatnich pripadech 10 Kc. Po valce byly tyto taxy interne zvyseny na petinasobek. Ponevadz vsak jejich vynos nestacil k uhrade zkousek, podava se navrh, aby byly taxy valorisovany desateronasobne, pri zkouskach pro sluzbu mysliveckou, pro sluzbu na ochranu myslivosti a pro strazce zvere sedminasobne. Rozdil se oduvodnuje jednak nestejnym rozsahem zkousek, jednak nestejnymi vyhodami ze zkousek plynoucimi.

Taxy maji pripadnouti statu, kdezto dosud nektere pripadaly statnimu lesnimu fondu. Zemsky urad muze vsak taxu sniziti nejvys na polovici.

Odmena pro zkousejici, pokud jsou statnimi zamestnanci, ridi se podle vseobecnych predpisu, jinym osobam ji urci ministerstvo zemedelstvi v dohode s ministerstvem financi.

Rozpoctovy vybor navrhuje plenu senatu prijeti vladniho navrhu zakona beze zmeny, ve zneni podle zpravy vyborove. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu se nikdo neprihlasil. Rozprava odpada.

Senat je schopen se usnaseti.

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou.

Jsou namitky? (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje sen. Kroihera, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Projedname nyni dalsi odstavec poradu, jimz je:

Zpravodajem misto omluveneho sen. Kotrby je predseda vyboru p. sen. dr Karas, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Mezinarodni cestovni ruch je dulezitym cinitelem v otazce narodohospodarske, kulturni a zejmena propagacni. Avsak vazane hospodarstvi devisove pusobi dnes v mnohem smeru velike potize a omezeni moznosti cestovniho ruchu, zvlaste mezi zememi s clearingovym rizenim; jsou velike potize, pokud se tyce transferu potrebnych penez ze zahranici do tuzemska. Kdezto cestovni ruch vyviji se hlavne v letnim obdobi, transfery maji jistou pravidelnost, a dusledkem toho v dobe lazenskeho ruchu, v dobe prazdnin je nedostatek takovych transferu, takze nemohly by se k nam praktikovati dochazky z ciziny. Proto je dohoda mezi bankami, ze daji zalohu na budouci clearing, transfer, ktery prijde, a dostavaji to pozdeji zaplacene. Samozrejme chteji banky dati zalohu jedine tenkrate, kdyz maji zaruceno, ze nebudou miti pri tom skodu. Dosud financni zakon urcoval castku, kterou stat rucil za takove platy do ciziny. Letos vsak je tato castka vycerpana, takze nebude mozno zaruciti bankam, ze o penize neprijdou. Proto je potrebi specialniho zakona, kterym by se zabezpecila bankam zaloha, kterou ony na conto clearingove davaji. Posud stat neprisel ani o haler, vzdycky vsechny penize dostal. Je proto pravdepodobne, ze ani letos nebude zadna ujma v tomto smeru pro statni finance, a proto rozpoctovy vybor navrhuje slavnemu senatu schvaleni teto predlohy tak, jak se na ni usnesla posl. snemovna. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji debatu a navrhuji recnickou lhutu 20 minut. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomu neni.

Udeluji slovo sen. inz. Wintrovi.

Sen. inz. Winter: Slavny senate!

Turisticky ruch je velmi dulezitou polozkou nasi zahranicni platebni bilance. Neni to jenom u nas, v celem svete snazi se staty, aby ziskaly pokud mozno nejvice navstevniku z ciziny. Je to propagace, ale je to take obchod, nebot navstevnici z ciziny prinaseji cenne platidlo. Francie, Svycarsko, Italie, Spanelsko jsou takovymi typickymi turistickymi staty. Italie a Svycarsko zachranily vlastne prijmem z turistickeho ruchu aktivitu sve platebni bilance. Jejich mezinarodni obchod byl vzdycky pasivni - hlavne u Italie - ale turistika znamena tak velikou polozku jejich platebni bilance, ze vyvazila manco jejich zahranicniho obchodu.

Nyni k temto zemim pristupuje take Rakousko. Rakousko prave turistickym ruchem, jejz podchytlo velmi obratnym zpusobem, dosahlo toho, ze je dnes jednim ze statu, ktere nepotrebuji nijake zvlaste prisne kontroly devisove. Nedavno jsem jel Rakouskem a zadal jsem o potvrzeni platidel a urednik mi rekl s hrdym gestem: Neni toho treba, nemame zadnou devisovou kontrolu. Neni to sice zplna pravda, maji devisovou kontrolu, ale nikterak prisne ji nepraktikuji, rozhodne ne tak prisne, jak Ceskoslovensko a hlavne Nemecko.

Pro Ceskoslovensko je turistika velmi dulezitou polozkou platebni bilance. Jsou to hlavne krasy Prahy, Slovenska a nase lazne, predevsim lazne zapadoceske, ktere byly vzdycky pritazlivym objektem pro navstevniky z celeho sveta. Mne jde, priznavam se, o zapadoceske lazne, nebot tyto lazne, ktere pozivaji svetove povesti, predevsim Karlovy Vary a Marianske Lazne, od roku 1914 upadaji. Karlovy Vary byly representaci byv. Rakouska a mohly by byti pri slave a vyznamu svych pramenu representaci Ceskoslovenske republiky. Bohuzel vsak jednak leta valecna, jednak leta krisova Karlovy Vary, Marianske Lazne a Frantiskovy Lazne podstatne ochudila. Ale upadaji-li jednotlive lazenske domy a pensionaty, neni to vyznamu jenom lokalniho, nybrz celostatniho, ponevadz nepodari-li se uvesti zarizeni techto domu zase na normalni vysi komfortu, jaky vyzaduje svetoobcan, pak tezko budeme moci ocekavati, ze se nam podari slavu a vyznam Karlovych Varu udrzeti na trvalo. Dnes je publikum Karlovych Varu zcela jine; knizata a monarchove uz Karlovych Varu nenavstevuji, pravda, ale za to je publikum mnohem sirsi. Dnes je umozneno navstevovati tato lazenska mista i lidem, pro nez byly drive Karlovy Vary naprosto nedostupne. Je vsak nezbytne nutno, aby byly tyto lazne podporeny, aby obce samy mohly investovat a zachovat aspon to, co zde je - kdyz uz upoustime od pozadavku, aby bylo zavadeno neco noveho, velkorysa investicni akce - aby alespon mohly zachovati to, co v drivejsim obdobi mohly vytvorit.

Dale je velmi dulezite, abychom do zapadoceskych lazni stahli opet svetove publikum. Zde jsme delali znacne chyby, mezi jinymi byl to, bohuzel, take drivejsi Cedok - nikoli nynejsi - ktery nam primo odrazel navstevniky z ciziny, ponevadz byl v nepratelstvi s ostatnimi svetovymi cestovnimi kancelaremi, hlavne se Spolecnosti spacich vozu, s Cookem. Kdo ma prilezitost casteji se podivati za hranice, vi, co znamena Cook, ktery se nechtel dat v podruci Cedoku. Privezl sve zakazniky az na hranice Ceskoslovenska, tam je jednoduse obratil a vezl zase od nas pryc, nikoho k nam nepustiv. Tyto pomery se znacne zlepsily, kdyz smlouva s byv. Cedokem byla rozvazana a Cedok je postaven na novou zakladnu, ve ktere vychazi vice vstric potrebam mezinarodniho cestovatelskeho ruchu. Tedy po te strance muzeme ocekavati zlepseni. Je vsak dulezito, abychom v cizine provadeli take propagaci nasich kras prirodnich, kulturnich a nasich lazni. Je spravne, jestlize nyni ministerstvo obchodu zahajuje vetsi, velkorysejsi akci, nezli jakou jsme znali az dosud, je spravne, ze se ma poskytnouti podpora nasim ustavum, ktere zprostredkuji pristup do Ceskoslovenske republiky. A tu bych prosil, aby bylo predevsim pamatovano na nase zapadoceske lazne, ale stejne take na lazne slovenske, kterych je ovsem mene a jsou mene vyznamne nez zapadoceske.

Vitam, ze byla zahajena soustavna akce pro ziskavani cizincu, ale tu bych prosil, aby ministerstvo obchodu take dohlizelo, jak je vyuzivano prostredku, ktere jsou k teto akci urceny, zdali jich neni vyuzivano zpusobem, ktery nam vice skodi nezli prospiva. Na pr. meli jsme nedavno prilezitost privabit k nam zahranicni hosty. Byl tu sjezd venkovskeho dorostu. Byla to opravdu prilezitost, kde se sjela mladez z cele republiky se svymi charakteristickymi kroji, byla to podivana, bylo dobre, ze na tuto podivanou bylo take pamatovano v nasi zahranicni propagande. Meli jsme tu co ukazat, to je vsechno v poradku. Ale je mne znam pripad, ze prave k tomuto sjezdu byli take za pouziti prostredku, ktere jsou urceny propagande cestovniho ruchu, privezeni z ciziny lide, cizinci, kteri naprosto nejsou prateli Ceskoslovenske republiky. Byli sem privezeni z Francie prislusnici strany, ktera je vyslovene proti smlouve Francie s Ceskoslovenskou republikou a proti smlouve Francie se sovetskym Ruskem, byli sem privezeni lide, kteri se doma, ve Francii, domahaji, aby Francie rozvazala svou spojeneckou smlouvu s nami a aby sjednala spojeneckou smlouvu s hitlerovskym Nemeckem. Jsou to lide, kteri ideologicky maji bliz k Hitlerovi nez k Masarykovi a Benesovi. To, myslim, neni spravna propagace zahranicniho ruchu. Snad by se mohlo namitnout, ze je dobre, kdyz budou prave tito nasi nepratele privezeni k nam, aby se u nas mohli presvedcit, ze nejsme zadnym bolsevickym statem, jak o nas hitlerovska a goebbelsovska propaganda v cizine tvrdi. Po teto strance snad by to mohlo prospet, ale ja o tom silne pochybuji, ze ten, kdo je ideologicky zalozen a zaujat proti nasi republice, nekolikadenni navstevou u nas bude ziskan pro pratelstvi k nasi republice.

Tedy bych doporucoval, aby prostredku, ktere jsou poskytovany pro propagaci Ceskoslovenske republiky, bylo vyuzivano zpusobem co nejsetrnejsim a takovym, ktery nam zarucuje, ze co do propagace je investovano, take se mnohonasobne republice vrati prilivem navstevniku hodnotnych, navstevniku, kteri jsou prateli nasi republiky, a navstevniku, se kterymi budeme moci take pocitat. Z toho duvodu doporucuji lepsi kontrolu a jinak prohlasuji, ze s navrhem, ktery je predlozen a o kterem se jedna, souhlasim a ze nase strana bude pro nej hlasovat. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsim prihlasenym recnikem je p. sen. inz. Marusak. Davam mu slovo.

Sen. inz. Marusak: Vazeny senate!

Vitame kazdou akci, ktera je zrizena za ucelem zvyseni navstevy Ceskoslovenske republiky, a to jak nasich lazni, tak nasich krasnych letovisek, ktera pozivaji dobre povesti, i jinych nasich krasnych mist, ktera jsou vyhledavana turisty.

Muj predrecnik p. kol. sen. inz. Winter zde velmi spravnym zpusobem nastinil, jake financni vyhody maji jine staty, zejmena severske, Svycarsko, Rakousko a Italie z cizineckeho ruchu a jaky prospech by mohla mit z cizineckeho ruchu i nase republika. Nase republika je po strance cizineckeho ruchu velmi vyhodne umistena tim, ze ma dlouhe hranice, ze se dotyka rady jinych statu, ze cestujici z jinych statu jsou temer nuceni dotknouti se a prekrociti nase hranice, a mimo to, je to zeme opravdu krasna, ktera ma sve prirodni bohate lecive prameny, ktera ma ruzna krasna mista, vysoke hory, krasne lesy atd. a muze tedy byti mistem hledanym jak od domaciho obyvatelstva, tak i od zahranicnich navstevniku.

Je ovsem treba splneni urcitych predpokladu pro zvyseni cizineckeho ruchu. Predne je to dobra a vcasna propaganda. Kvitujeme s dikem, ze se po teto strance i u nas pomery uz lepsi. Velmi radi bychom byli uvitali, kdybychom jiz letos byli mohli projednat zakon o cizineckem ruchu, od ktereho si slibujeme jeste dalsi prospech. Doufame vsak, kdyz jsme tento zakon nemohli projednat v nynejsim obdobi, ze alespon po prazdninach nam bude predlozen vcas, takze jeste podchyti cizinecky ruch z pristiho roku, nebot letos by to uz nebylo mozne.

Ale vedle propagandy je nutno starati se tez o prijemny prijezd, prijemny odjezd a prijemny pobyt. Pokud se tyce prijezdu a odjezdu, vyskytuji se u nas jeste po mnohe strance cetne zavady. Mam tu na mysli predevsim nase lazne. Pan kol. inz. Winter se zde zminoval hlavne o laznich zapadoceskych a ja, ponevadz tyto krajiny z osobniho nazoru tak neznam, dovolil abych si upozorniti na nase lazne moravske a slovenske, zejmena Luhacovice, ktere nejenze jsou pro Ceskoslovenskou republiku historicky pamatne, nybrz jsou take laznemi svetovymi a presto jsou to komunikacne jedny z nejhorsich lazni. Teprve v posledni dobe odcinuje ministerstvo ver. praci krivdu pachanou na Luhacovicich a stara se o zrizeni silnicnich komunikaci. Bohuzel, neni tomu tak u zeleznic.

Pan predseda dopravniho vyboru inz. Winter mne prizna, ze technicko-dopravni vybor jednomyslne prijal resoluci, aby luhacovicka draha, ktera je monstrem v cele republice a myslim v celem svete, byla postatnena. Je to draha nemozna. Lokomotivky jsou male jako kotata, jak je tam pred 40 lety zavedli. Bohuzel, nestalo se nic, ackoliv v jinych mistech se soukrome drahy - az na nepatrne vyjimky na severu zeme Moravskoslezske - vesmes postatnily. Nepochybuji o dobre vuli zejmena u pana ministra zeleznic Bechyne, jiz take z toho duvodu, ze on sam je Moravan a jiste ma zajem na prospechu zeme Moravskoslezske, ale v ministerstvu zeleznic je jiste nekdo, kdo nema toto pochopeni pro vyznam Luhacovic a kdo toto postatneni a tuto upravu brzdi. Prosim ministerstvo zeleznic a zejmena pana ministra Bechyne, aby jednomyslne usneseni technicko-dopravniho vyboru senatu o rychlem postatneni drahy luhacovicke provedl.

I v jinem smeru nase zeleznice nevyhovuji, ponevadz nemame dostatecne rychleho spojeni. Zeme Moravskoslezska nema na pr. rychleho zeleznicniho spojeni se Slovenskem ani s Cechami. Chce-li se nekdo z Bratislavy dostati do jiznich Cech, na Trebonsko, je to spojeno s ohromnou ztratou casu. Totez plati o spojeni z Ostravska a ze severniho Slovenska. Prumerna rychlost je nesmirne mala, asi 30 km, nasledkem ruzneho prestupovani, zdrzovani a cekani. To odradi od cestovani i domaci obyvatelstvo a tim vice cizince.

V silnicni doprave take nejsme na vysi. Mame sice slibny zacatek, ale mame jeste mnoho co dohanet.

Mame komisi pro celostatni dopravni plan, za jejiz existenci dekujeme panu ministru Bechynovi, ale jeste nevidime nic positivniho od teto komise. Radi bychom uz realisticky ohmatali ovoce jeji prace. Mnozi z nas, zejmena technikove, volame, aby byl zrizen vrcholny dopravni celostatni urad. Tomuto volani nebylo dosud vyhoveno. Tento urad by usmernoval dopravu zeleznic s dopravou silnicni, leteckou a dopravou vodni. Jedine to by dalo dohromady harmonicky dopravni celek. Je potrebi take, aby se urychlene provedlo opatreni stran orientace na silnicich pro automobilisty. Mame obce, v nichz orientacni tabulky nejsou ke zjisteni. Bylo by zahodno provesti unifikaci oznacovani obci jednotne pro cely stat; oznacovani by bylo na vyznacnych mistech, aby automobilista videl, kterou obec ma pred sebou.

Stejne tak je nutne provesti unifikaci v oznacovani smeru silnicnich, zejmena odbocek.

Dalsim dulezitym cinitelem propagace pro nas cizinecky ruch je pobyt v laznich, v nasich letoviskach a na horach. To je predevsim odvisle od dobreho ubytovani. I tady jsme jiste pozadu. Mame krasna mista, kde bohuzel neni restaurace ani hotelu. Stara-li se stat financnimi garanciemi o zabezpeceni naseho exportu, bylo by zahodno, aby take hotelnictvi v takovych dulezitych mistech nasich letovisk a turistiky bylo vybudovano s garancii statni. To by nam prineslo i zahranicni devisy a mohli bychom stejne na tom jako na exportu vydelavati.

A konecne jsou to primerene ceny jak za pokoje, tak za jidla a za napoje. Dovolil bych si upozorniti na opatreni, ktera francouzska vlada Blumova provedla v posledni dobe, kdyz vydala zakon o nucenem uverejnovani cen jak pokoju, tak take stravy a napoju v hotelich a kdyz upravila zakonem zpropitne v restauracich a hotelich, cimz vlastne odstranila zpropitne. Tento priklad Francie by bylo dobre nasledovat u nas a tato opatreni zakonitou cestou provesti. Je pravda, ze mame pro navstevniky domaci i zahranicni znamenite prvotridni restaurace s prvotridnimi pokrmy a napoji. Pivo v Ceskoslovensku, at je to kdekoliv, se dostane prvotridni, jake se nedostane nikde v celem svete. Mame take dobre vino. Bohuzel, mame take velmi mnoho hotelu a restauraci, kde se vino jiz nepamatuje tak, jak ho Panbuh stvoril, a predevsim je to Praha. Zname vybornou jakost jugoslavskych vin. Take rumunska vina jsou znamenita. V Praze je rada dobrych vinaren slovenskych, moravskych i jugoslavskych, ale, bohuzel, mame zde i vinarny, kde clovek vubec nepozna, jake je to vino. Pije se cukrovane, umele pripravovane vino a pri tom se plati 6 az 7 Kc za jednu ctvrtku! Byvaly primator mesta Prahy dr Baxa verejne si stezoval, ze zejmena jugoslavska vina jsou tak falsovana, ze casto nejsou vubec k pozivani. Jiz v zajmu solidarity s Jugoslavii a dobre povesti jejiho vinarstvi musime zadati, aby nekdo, at magistrat nebo statni urad, prisne doziral na jakost vina v Praze, aby se zde jednou udelal poradek. Nekdo to delati musi; mame zakon o falsovani potravin, neni potrebi zadneho jineho zakona, staci, aby urady provadely zakony, ktere tu jsou. (Vyborne!)

Pri teto prilezitosti bych si dovolil upozorniti na neco, nac si stezuji nasi navstevnici domaci i zahranicni. Kazdy navstevnik, at lazni nebo letovisk, si chce zajiti do lesu. A tu jsou vseobecne stiznosti, at jde o statni spravu lesni nebo at jde o lesy soukrome, ze se pristup do lesu nedovoluje ani po chodnicich a cestach. Majitele se snad boji, ze by se tam plasila zver, a maji jeste jine ponejvice bezpodstatne namitky. Pristup do lesu mel by byti dovolen aspon na legitimaci, coz se da upraviti. Jsou lide neslusni, ale z 90% jsou navstevnici lesu lide solidni, kteri les neposkodi. Tem navstevnikum by se mela dati legitimace, opravnujici k pristupu do lesa, aby z letniho pobytu neco meli. Toto strohe vyhaneni navstevniku z lesu odhani nam tisice a tisice navstevniku, takze z toho mame ohromnou skodu a zejmena nasi zivnostnici.

V pohranicnim uzemi jest na zaklade poslednich ochrannych zakonu velmi prisny dozor nad fotografovanim, ktery jest nekdy prehnane prisny, cimz trpi nejen fotografove z povolani, nybrz i navsteva. Jestlize na pr. ve Vranove nad Dyji, kde je prehrada, tuto prehradu mohl do nedavna fotografovati kazdy kdo chtel, a mel-li kazdy odbornik pristup k planum, pak neni prehrada tajemstvim.

Dnes vsak nesmi si tam nikdo udelati obrazek a ani jej prodati, ackoli cely svet obrazky ma. A nejen to. Na pr. zamek Stadnickeho ve Vranove je opravdu skvostny, ale ani uvnitr na nadvori nesmi mistni fotograf z povolani ofotografovat skupinu navstevniku. Kazdy nepredpojaty clovek jiste uzna, ze to je prehnano, ze tak daleko to zakonodarce nemyslel a ze to neni ani v zajmu obrany statu. Je tedy treba, aby urady narodni obrany, pokud tim netrpi nase obrana statni, braly v uvahu prospech plynouci z naseho turistickeho ruchu a vychazely benevolentne vstric jak zivnostnikum, tak i hostum domacim a zahranicnim.

Ve spojitosti s touto osnovou zakona a s cizineckym ruchem dovolim si jeste upozorniti, ze v r. 1942 budeme miti v Praze celostatni vystavu svetoveho razu. Mame rok 1937 a zdalo by se snad, ze je jeste dosti casu. Nikoli, casu je malo. Na parizske vystave vidime, jak ohromne skody to prineslo francouzskemu narodu po strance reklamy a nazirani na solidnost, ze nebyli vcas hotovi s vystavou a jednotlivymi pavilony. Skoda, kterou tim Francie a zejmena Pariz utrpi, se odhaduje na 1 miliardu franku.

Z parizske vystavy si budeme musit brat priklad a udelat sami pripravy vcas. A tyto pripravy nejsou male. Je to predevsim Praha, ktera je dnes stisnena, jak to vidime pri vetsich sjezdech. Videli jsme pri lonskych a letosnich sjezdech, ze nedovedeme na pr. ze stadionu vcas odvezt obecenstvo; komunikacne na to nestacime. Budeme muset miti do te doby vyresenu otazku prestavby nadrazi, otazku nadrazi autobusoveho, novych parkovist automobilovych, otazku zavedeni vetsiho poctu autobusu nebo trolejbusu, pripadne i podzemni drahy. Tyto otazky musime vyresiti vhodnym zpusobem, coz bude spojeno s velikym nakladem, zejmena bude-li se staveti podzemni draha, a bude se muset zacit rychle, ponevadz jinak nebudeme vcas hotovi.