Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 85. schuze (obsah, prilohy) | Sobota 26. cervna 1937

Pritomni:

Mistopredseda Donat.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 99 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Fritsch.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 9 hodin 30 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Korvas a Wernderlich; na vcerejsi a dnesni schuzi sen. Nejezchleb-Marcha a Pfrogner; od 25. do 30 cervna t. r. sen. Nedved; na dnesni schuzi a na pristi tyden sen. Brodecky.

Usneseni posl. snemovny: tisk 524 - prikazano vyborum brannemu, kulturnimu a rozpoctovemu; tisk 527 - prikazano vyborum ustavne-pravnimu, soc.-politickemu a rozpoctovemu; tisk 528 - prikazano vyboru rozpoctovemu. Vsem temto vyborum ulozeno podati zpravy do pristi schuze.

Zpravy tisky 510, 525, 526.

Odpovedi tisk 521/1 az 521/5.

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 11. cervna 1937 o poplatkovych ulevach pri stavbach k ucelum vojenske spravy a pri vyplaceni nekterych mezd (c. 5790).

Vyborum rozpoctovemu a narodohospodarskemu vladni narizeni ze dne 11. cervna 1937, kterym se prodluzuje platnost dovoznich listu vydanych v dobe od 1. unora 1936 do 31. prosince 1936 (c. 5791).

Vyboru narodohospodarskemu vladni narizeni ze dne 11. cervna 1937, kterym se castecne meni a doplnuje vladni narizeni ze dne 6. rijna 1936, c. 264 Sb. z. a n., o opatrenich proti bezduvodnemu zdrazovani (c. 5798).

Vyboru soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 11. cervna 1937, kterym se prodluzuje platnost §u 95a), odst. 4 vladniho narizeni ze dne 15. cervna 1934, c. 112 Sb. z. a n., o pojisteni zamestnancu pro pripad nemoci, invalidity a stari, ve zneni vladniho narizeni ze dne 13. cervence 1934, c. 143 Sb. z. a n. (c. 5803).

ve schuzi dne 25. cervna 1937 prikazany navrhy:

vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu tisky 471, 472, 489, 494 az 496, 501;

vyborum soc.-politickemu a zivn.-obchodnimu tisk 484.

Mistopredseda Donat (zvoni): Pristoupime k projednavani poradu schuze.

Navrhuji, aby odst. 1 a 2 dnesniho poradu byly projednany spolecne. (Namitek nebylo.)

Namitek neni, budeme tedy takto postupovat a projedname spolecne odst. 1 a 2 poradu.

Zpravodajem o obou techto odstavcich poradu je p. sen. Kroiher. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavny senate!

Platy clenu Narodniho shromazdeni byly usneseny dne 18. brezna 1921 a 10 let byly vyplaceny nezkracene. R. 1931 jsme si ulozili prvni srazku 6%, ktera byla po dvou letech zvysena na 10% a konecne na 14%.

Take na prvni pololeti letosniho roku bylo lonskym zakonem stanoveno, ze se ma srazeti 14%. Zatim se vsak prislo k nazoru, ze neni treba, abychom srazeli ze svych prijmu tak velkou castku, nybrz ze staci docela dobre srazka 10%. Posl. snemovna prislusny navrh pp. posl. Berana, dr Meissnera, dr Patejdla, Staska, Mlcocha, Tauba, Zierhuta a dr Luschky schvalila a rozpoctovy vybor se usnesl navrhnouti plenu senatu prijeti tohoto usneseni posl. snemovny beze zmeny.

Druha zprava se tyka rovnez nasich prijmu.

Uznavam, ze neni mozno, aby prijmy clenu Narodniho shromazdeni byly absolutne spravedlive. Poloha nasi republiky je takova, ze nekteri clenove maji do Prahy pristup dosti obtizny, jini zase bydli v Praze; ale neni mozno to odstupnovat tak, aby vsichni dostavali spravedlive, co jim patri.

Jednou z nespravedlnosti byl stejny plat bez ohledu na to, ze my venkovsti clenove Narodniho shromazdeni musime do Prahy dojizdet, musime zde miti druhy byt, musime se zde stravovat v restauracich, kdezto prazsti clenove uzivaji sveho staleho bytu a mohou casto i pri senatnim jednani dojiti si na stravu domu. Je tedy ocividne, ze my venkovsti jsme byli zkraceni.

To se uznalo a navrhuje se uprava techto veci v tom smyslu, aby venkovsti clenove ze zeme ceske dostavali pridavek 6% ze sveho staleho platu, clenove ze zeme moravskoslezske 8% a ze Slovenska a Podkarpatske Rusi pridavek 10%.

Clenum predsednictva obou snemoven se navrhuje pridavek 20%. Tyto pridavky nemaji byti podrobeny dani duchodove.

Platnost tohoto zakona ma zaciti teprve 1. ledna 1938, kdezto pri predeslem zakone ma nastoupiti ucinnost hned pristiho prvniho.

To je strucny referat o veci. Pani kolegove, kteri jsou zde delsi dobu, mi dosvedci, ze jakziv zde s tohoto mista jsem mluvival jen k vam, a nikdy z okna. Ale dnes bych si pral, aby usta vymluvnejsi nez ma byla povolana k tomu, aby tu vec prednesla a aby to bylo vysilano rozhlasem v hodinach vecernich, aby vsechno obyvatelstvo slyselo kus pravdy o nasich prijmech. My jsme predmetem zavisti a lide se domnivaji, ze mame 5.000 Kc mesicne a ze je mame zadarmo. Kazdy z vas jste nekdy slysel, ze nektery takovy kandidat, ktery nemel dostatecne stesti, prohlasil: "To bych ja take dovedl brat 5.000 Kc na prvniho!" Zapomina ovsem rici, ze jsou s tim spojeny jiste povinnosti, castokrate velmi obtizne. Vidime, ze kol. Benes se vzdal mandatu ne proto, ze by byl presycen praci politickou, ne proto, ze nechtel slouziti sve strane a svym volicum, nybrz proto, ze jim nemohl slouziti do te miry, jak oni si toho zadali. Sam jsem od neho slysel, ze pocet intervenci, ktere od neho byly zadany, cinil tisice. Z toho je videti, ze nas blahobyt a nase pohodli neni takove, jak si nasi pani volicove predstavuji.

5.000 Kc mesicne, to by byl krasny prijem, kdybychom mohli pri tom sedet ja v Ledenicich, kol. Kriz v Budejovicich a vy vsichni kazdy na svem miste, ve sve domacnosti a v kruhu sve rodiny. (Sen. Mikulicek: Neshromazdujte pokladu!) Pane kolego, vite to sam, kolik tech pokladu jste shromazdil. My tech 5.000 Kc nedostavame. Nam z naseho vlastniho usneseni, ktereho nijak nelitujeme - vzdyt jsme se sami na tom jednomyslne usnesli - se srazi 14%. To cini do roka 18.000 Kc. Ale nasi volicove nevidi, ze bereme pouze 86%, nybrz porad vidi 100% toho prijmu. My vsichni bez rozdilu musime platiti klubovni vylohy, platime kazde strane, nekde vice, nekde mene, nekde i zupa si predpisuje, ale mame prece porad 5.000 Kc. My dostavame v tech klubech, ktere jsou jaksi nejzenerosnejsi ke svym clenum 3.500 Kc. Jsou kluby, kde dostavaji kolegove mnohem mene. Ale to nic nedela, publikum vidi porad, ze mame svych 60.000 Kc rocne. Ono se nevidi, ze mame byt doma a zde v Praze, ze si musime v hotelu anebo v soukromi platiti byt jiny. Proc bych to neplatil, vzdyt mam mesicne 5.000 Kc! Musime se radu dni, nejen dokud je zasedani, nybrz take kdyz jedeme na nejake schuze jako poslanci a senatori, stravovati v restauraci a kdybychom sli do nejake lidove restaurace, nase demokraticke obecenstvo by si z nas delalo blazny. Poslanec a senator nemuze jiti do vegetarky nebo k uzenari. Vzdyt ma 5.000 Kc, ten muze dat lidem neco utrzit.

Kazdy z nas, kolegove, mame velikou korespondenci; vidim u nekterych kolegu s uzasem, jake stohy dopisu vytahuji z kapsy a vyrizuji pilne jako mravenci. Co to je, kdyz se da 10 az 12 Kc denne na korespondenci na znamky, vzdyt mate 5.000 a 12 Kc denne se jiz v tom ztrati! Mnohy z nas ma takovou korespondenci, ze by mel miti tajemnika, ale ponevadz nam to nevynasi, musime nastavovat noci, abychom vyridili korespondenci svych nerozumnych volicu, kteri zadaji na nas intervence ve vecech, ktere by starosta u okr. uradu docela klidne mohl vyriditi.

Musime jezdit na schuze, pri tom musime platiti noclehy, musime platiti auta; castokrate auto, ktere nam objednal sekretariat, jsme si ani neprali, ale zaplatiti je musime. Jsme zvani, presto ze bychom jiz jaksi svym starim davali najevo, ze o to nestojime, na plesy a musime ztraceti cas a platiti vstupne ovsem vetsi nez kdokoliv jiny. Pravda jest, ze velmi malo lidi je tak ohleduplnych, ze nam pri tom pozvani poslou hned slozenku na znameni, ze hlavni jest, abychom neco poslali a ze se uznava, ze bychom udelali spravne, kdybychom zustali pri svem rodinnem krbu. (Veselost.)

Jmenuji nas kazdou chvili do cestneho vyboru nebo do cestneho predsednictva, nekdy nas take navrhuji za protektory; pri tom ovsem nikdy neschazi zeleny listek, bez ohledu o kterou stranu jde. Trebaze v civilu zelenou stranu radi nemaji, zeleneho listku se uziva vseobecne a zapomina se, ze cestne predsednictvi, kdy je tam 50 clenu, neni zadnou cti a kdyz je tam zeleny listek, kdyz si to mame zaplatiti, neni to teprve zadnou cti. (Veselost.) Ale tato slozenka. . . (Sen. Kriz: Tuto rec budeme plakatovati po cele republice!) Pane kolego, byl bych rad, kdyby vsecky strany si to uvedomily, protoze je to nase spolecna bolest. (Sen. Kriz: To je spravne. Ja souhlasim!)

Tento zjev tak vseobecny spociva na nazoru: vzdyt ma 5.000 Kc a kdyz nam posle 50 Kc jeste hromada mu zbude. Ale ze je velmi mnoho tech, kteri ten prispevek zadaji, se zapomina. Porada se kdekoliv nejaka loterie, ale to jsou jeste nejcestnejsi lide, zadaji jen 10, nejvyse 15 Kc. (Sen. Kriz: Take 50 Kc!). Dobre, ale aspon reknou, ze chteji malo.

Nyni se stavi pomniky. Uznavam, ze mame chvala Bohu lidi - vlastne skoda, ze jich jiz nemame - kteri si zaslouzili svou celkovou cinnosti, aby jim narod postavil pomniky, ale kdyz to narod uznava, tak si to ma take narod zaplatiti. (Veselost.) Ja nevaham rici, ze na pr. mam prani, aby nasemu Svehlovi byl postaven pomnik, ktery by byl hoden jeho cinnosti, ale aby v kazdych Mrkvanticich byla jeho deska, na tom ja nemam zajmu. Ja mam zajem - a ten jsem provedl - aby to bylo u nas v Ledenicich, a tak si myslim, aby to vsude, kde chteji velikeho muze, at je to pan president, at je to Svehla, at Rasin, at kdokoliv, kde ho chteji uctit, delali z vlastni kapsy, a nechteli, aby kde ktery poslanec a senator na to prispival.

Pratele, staly se takove pripady, ze spolek jiz trva 10 let. Toz se usporada slavnost a poslanci a senatori vsech stran dostanou pozvani k teto slavnosti a zaroven slozenku. Jak pak by neposlal neco, vzdyt ma 5.000 Kc.

Jdete doma do zabavy ve svem miste a nemuzete dat vstupne jako kterykoliv jiny domaci obcan, nemuzete je dat ani zaokrouhlene na nejblizsi rovnou cenu, nybrz vy jste senatori, vy se musite dat videt - vzdyt dostavate na prvniho 5000 Kc. (Veselost.)

Kolegove, ptam se vas, neni-li to pravda, ze dostavame plno novin, ze neni mozno, abychom si je precetli, ale pro hanbu svetskou je musime brat a musime je platit, nebot kdo ma podporovat tisk sve strany, nez poslanec a senator, ktery dostava 5.000 Kc. (Sen. Mikulicek: A krome toho jine fondy!) Ja nevim o zadnych fondech. Mate-li je ve strane, preji vam je, ale ja nevycitam. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj sen. Kroiher (pokracuje): Posilaji nam knihy. Ptam se vas, kolegove, kolik knih muze poctivy poslanec a senator do roka precist, kdyz je takhle zamestnan? Posilaji nam knihy, ale castokrat ne knihy, ktere by nam slouzily, ktere potrebujeme, ktere se nutime cist. Nedostali jste, panove, jiz nekolikrat nabidku na "Vynikajici muze ceskeho naroda" nebo pozvani, abyste napsali nejaky clanecek a poslali podobiznu sve maminky a pod.? Ja jsem videl seznam takovych lidi, kteri byli uz ohlaseni do takoveho spisu a napsal jsem: Slavnym nejsem, mezi povestne zaraden byti nechci - a odmitl jsem to. (Veselost.) Ale podivejte se, kolikrat se na nas obraceji lide s takovymito vecmi naprosto zbytecnymi, a bohuzel nekteri to take delame, ze se prihlasujeme do takovych spisu, kde nikomu nejde o to, aby nasi pamatku zvecnil, nybrz abychom si draho koupili a draze zaplatili vec, kde nikomu nezalezi na nas, jako nam nezalezi na tech ostatnich osobach. Vy muzete delat takovyto luxus - vzdyt mate 5.000 Kc.

Panove, kolikrate na vas prijdou lidi, kteri se dovolavaji stare znamosti. Mne se stalo, ze prisel ke mne clovek o podporu a oduvodnoval to tim: "Muj otec byl jednou na vasi schuzi, tamhle ve Driti". (Veselost.) Tedy predstavte si, jak malicherna vec vede k tomu svadet poslance a senatora, aby neco vzal z kapsy. "Cetl jsem vas clanek v novinach, slysel jsem - a mam to stokrat napsano - o vasem dobrem srdci. Ale hlavne vim, ze mate mesicne 5000 Kc." (Veselost.)

My musime - a budiz to verejne receno - i mimo zasedani jezditi do Prahy. Jsou kluby, ktere to primo ukladaji svym clenum, aby se zde stridali i v dobe parlamentnich prazdnin. Musime tedy jezdit do Prahy, i kdyz senat nezaseda, musime jezdit k reditelstvi post a drah pro intervence, ackoli jsou nam zakazany. Mame choditi k okresnimu uradu, musime zanedbavat svoji domacnost a vydavat hotove penize, ale muzeme to delat, vzdyt mame mesicne 5000 Kc.

Cela nase verejnost zapomina, ze pri tom hyne domaci zamestnani kazdeho poslance a senatora. Vy, zivnostnici, reknete, zdali vase zivnost neklesa od te doby, kdy se venujete politicke cinnosti, nebot my jsme takovymi demokraty, ze kdyby pan poslanec anebo senator sel brat nekomu miru a nesl mu potom saty pres ramena, budou se mu v miste posmivat, ze dela jeste takove veci. A kdyby bral nekomu miru na boty, rekne se, ze kleka pred svymi volici. (Veselost.)

A potom, kdyz se nedozira, dnes nejsou uz takovi tovarysi, kteri by rekli: Pan mistr neni doma, musime se priciniti.

Znal jsem ze starsich dob jednoho mladoceskeho poslance, ktery sel do Vidne a mel zde v kancelari 22 sil. Byl to advokat. A kdyz se vratil po 6 letech domu, mel tam sily 3. Ptam se vas, vlastne co bych se vas ptal, vy to vite, ale nasi verejnosti je to treba rici, ze kdyz je poslanec a senator lekarem, nemohou lide cekat tak dlouho doma, az prijde z Prahy. Odvyknou si a najdou si lekare jineho a jeho prakse je politickou cinnosti naprosto znicena. (Sen. Hubka: A se krty je to take tak!) Co se krtu tyce, ty obstara kaplan. Ale musim vas, pane kolego, upozornit, ze kdyby se pocet krtu zmensil, tedy to nic nedela, ponevadz se od krtu hrozne malo plati. (Veselost.) A vy, pane kolego a ostatni pani kolegove, prosim, abyste o techto vecech nemluvili, ponevadz kdyz jste meli posledni krtiny, byly jeste zcela jine pomery. Tenkrate se platilo dokonce malo. (Veselost.)

Tedy musim, panove, konstatovati, ze z diet jeste zadny poslanec nezbohatl, ale mnoho jich zchudlo. (Sen. Mikulicek: Z uhli atd.!) Ja se v tom nevyznam, pane kolego, a nemam touhu po tom, abych zbohatl, jsem stary clovek, pro mne jiz to nestoji za to, ale kdyz jste o tom tak informovan, promluvime si o tom soukrome, ja se take rad poucim. (Veselost.) Mnoho poslancu a senatoru odeslo z politiky jako chudaci. Proto se domnivam, ze je naprosto zbytecne, abychom se ostychali odhlasovati si toto nepatrne zlepseni. Vzdyt nam bude porad na prvniho jeste hromadu chybet, abychom meli cistych 5000 Kc. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, budeme tedy hlasovati. Senat je zpusobily se usnaseti.

Hlasovati budeme o kazde ze spolecne projednavanych osnov zvlaste.

Napred budeme hlasovati o odst. 1 poradu:

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s prvni osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem pocne zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 522.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.

Mistopredseda Donat: Navrhu neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou prave ve cteni prvem take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 522.

Tim je vyrizen odst. 1 poradu.

Nyni pristoupime ke hlasovani o odst. 2 poradu:

Dam hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou. (Namitky nebyly.)

Namitky nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 523.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.

Mistopredseda Donat: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou prave ve cteni prvem take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 523.

Tim vyrizen jest odst. 2 poradu.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce poradu, jimz je:

Zpravodajem je p. sen. dr Bacinsky. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Bacinsky: Slavny senate!

Dne 8. kvetna 1919 tri Narodni rady na Podkarpatske Rusi, ktere vznikly na revolucnim podklade po rozpadnuti Rakousko-uherske monarchie, ujaly se rizeni osudu podkarpatskeho lidu, zijiciho jizne od Karpat, sloucily se v centralni Narodni ruskou radu, jez se slavnostne a dobrovolne rozhodla pripojiti Podkarpatskou Rus k Ceskoslovenske republice.

Je nesporne, ze tento akt pripojeni mel vyznamny vliv na mirove jednani, ktere skoncilo uzavrenim smlouvy v St. Germain en Laye dne 10. zari 1919. Ve smyslu teto mezinarodni smlouvy dostava se Podkarpatske Rusi nejsirsi samospravy slucitelne s jednotnosti republiky Ceskoslovenske.

Tato autonomie byla proklamovana oficielne na Podkarpatske Rusi jmenem a z rozkazu vlady republiky Ceskoslovenske tehdejsim nejvyssim velitelem Podkarpatske Rusi gen. Hennoquem za spolupodpisu civilniho administratora zeme dne 18. listopadu 1919. Soucasne s touto proklamaci byl vydan a v urednich novinach Podkarpatske Rusi uverejnen t. zv. generalni statut pro organisaci a administraci Podkarpatske Rusi, jenz urcuje nazev zeme, oficialni jazyk, ustanovuje administratora a 4clenne direktorium a zhruba vymezuje jejich pravomoc s tim, ze volby do autonomniho snemu maji byti provedeny nejpozdeji do 90 dnu po volbach do vseobecneho Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Podle §u 3, odst. 2 ustavni listiny samospravne uzemi Podkarpatske Rusi bude vypraveno nejsirsi autonomii slucitelnou s jednotnosti republiky. (Sen. Mikulicek: Nemluvte o autonomii! Diktatura v Berline jako v Rime! - Mistopredseda Donat zvoni.) Ja mluvim o zakonu podle ustavni listiny. Podle odst. 3 a 4 ma Podkarpatska Rus vlastni snem, ktery je prislusny usnaseti se o zakonech ve vecech jazykovych, vyucovacich, nabozenskych a mistni spravy, jakoz i v jinych vecech, ktere by nan prenesly zakony Ceskoslovenske republiky.

Podle odst. 5 je Podkarpatska Rus zastoupena v Narodnim shromazdeni poslanci a senatory podle prislusnych volebnich radu ceskoslovenskych.

Podle odst. 6 a 7 v cele Podkarpatske Rusi stoji guverner, odpovedny take snemu Podkarpatske Rusi a urednictvo ma byt podle moznosti vybirano z mistniho obyvatelstva.

Narizenim vlady ze dne 26. dubna 1920, cis. 356, byl zmenen a doplnen generalni statut. Ve smyslu tohoto narizeni zanika urad administratora a direktoria a zrizuje se gubernialni rada. Soucasne se prohlasuje, ze v cele Podkarpatske Rusi stoji prozatimne guverner jmenovany presidentem republiky na navrh vlady, nezli se ustavi snem Podkarpatske Rusi. Toto narizeni vymezuje zaroven prava prozatimniho guvernera a viceguvernera.

Avsak z ruznych - nejen politickych, nybrz i kulturne-hospodarskych - duvodu bylo uskutecneni podkarpatoruske autonomie odsunuto na neurcitou dobu a zminena vladni narizeni neprovadena bud vubec aneb jen castecne. Vlady Ceskoslovenske republiky neopominuly vsak zduraznovati zavazek republiky vuci Podkarpatske Rusi, ktera mela jakozto symbol sve budouci samospravy aspon cinitele s titulem guvernera.

Pri provadeni administrativni reformy prihlizel zakon ze 14. cervence 1927, ze jeho predpisy jsou pro Podkarpatskou Rus platne pro zatimni dobu, coz take vyplyva z oduvodneni ustavne-pravniho vyboru senatu (4. zasedani, tisk 490 z r. 1927, str. 3): "Prava snemu Podkarpatske Rusi nejsou timto zakonem nijak dotcena, nebot tato organisace politicke spravy jest toliko provisorni, nez si ji snem vyresi sam. Dosud nemohly tam byti provedeny volby, protoze hranice mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusi, ktere musi byti stanoveny ustavou, nejsou dosud vymezeny." Zakon tento vsak po prve v dejinach vytvoril z Podkarpatske Rusi pravnickou osobu s vlastnimi majetkovymi pravy i s vlastnimi organy, v nichz je zastoupeno i obyvatelstvo Podkarpatske Rusi.

V r. 1934 navstivil Podkarpatskou Rus dr Edvard Benes, tehdejsi jeste ministr zahranicnich veci, a ve sve obsazne prednasce o problemu podkarpatoruskem prohlasil, ze vlada ohodnotila positivni vysledky konsolidacni prace a poklada Podkarpatskou Rus za dosti zralou k tomu, aby ridila sve osudy samostatne, procez nasledujicim ukolem ceskoslovenske vlady bude uskutecneni samospravy.

V r. 1935 opakoval dr Edvard Benes, jakozto president republiky, toto prohlaseni, ze republika jest pripravena uciniti zadost pozadavku Podkarpatske Rusi zaruceneho mezinarodni smlouvou a ustavou republiky Ceskoslovenske.

Rovnez i dr Milan Hodza nastoupiv v celo vlady zduraznoval pri ruznych prilezitostech ochotu vlady uskutecniti autonomii a dat Podkarpatske Rusi vsecko, co z ustavy a mezinarodnich smluv vyplyva.

Vlada republiky pristoupila k uskutecneni techto svych zameru tim, ze v r. 1936 zahajila jednani s parlamentnimi predstaviteli Podkarpatske Rusi o postupnem uzakoneni a provedeni autonomie. Vysledkem techto uspesnych jednani byl vladni navrh tisk 936 o prozatimni uprave pravniho postaveni guvernera Podkarpatske Rusi a o souvislych opatrenich organisacnich, podany posl. snemovne dne 3. cervna tohoto roku. Tato osnova byla projednana a schvalena posl. snemovnou dne 15. az 17. cervna t. r.

Nyni toto usneseni posl. snemovny tisk 502 ma byti projednano v slavnem senate.

Jakmile se predlozeny navrh stane zakonem, znamena to uskutecneni prvni etapy autonomie. Tim ovsem nebude jeste zcela vyrizen autonomni problem ve smyslu mirove smlouvy a ustavni listiny republiky, nebot jak sam predseda vlady prohlasil, predlozeny navrh zakona ma byti jen zatimni upravou. Tento zatimni charakter tohoto zakona je uveden jiz v jeho nazvu, avsak vyplyva i z jeho obsahu, nebot upravuje jenom jeden usek autonomni otazky. Je nesporne, ze tento zakon obdrzi skutecnou napln behem provadeni, nebot teprve jeho spravnou interpretaci bude se postupne tvoriti vhodna zakladna pravni a fakticka autonomie Podkarpatske Rusi. K tomu bude moci vyznacnou merou prispeti guverner v ramci sve nove pusobnosti za pomoci gubernialni rady a sve kancelare.

Ustavne-pravni vybor senatu je presvedcen, ze schvaleni predlozeneho navrhu zakona bude miti blahodarny vliv na dalsi konsolidaci tech sil na Podkarpatske Rusi, ktere jsou schopne tvurci prace, cimz se posiluje nejen prestiz naseho statu, nybrz i jeho vnitrni jednota, projevujici se zejmena v harmonickem vyvoji statni spravy a ve spokojenem souziti jednotlivych slozek obyvatelstva.

Predlozeny navrh zakona se sklada ze trech casti. Prvni cast vymezuje kompetencni prava a povinnosti guvernera Podkarpatske Rusi. Druha cast shrnuje organisaci guvernerskeho uradu v Uzhorode na vyrizovani vsech zalezitosti, ktere jsou v pusobnosti guvernera. Treti cast se zabyva zrizenim gubernialni rady na tu dobu, pokud se nesejde snem. Tato rada bude toliko poradnim organem, opravnenym resiti netoliko jazykove, nabozenske a pravni otazky, nybrz bude se moci take zabyvati i jinymi s tim souvisicimi problemy, tykajicimi se rozvoje a blaha zeme a spravy.

Hlavni postaveni guvernera vystihuji §§ 4, 5, 9, 10 a 14. § 9 urcuje pomer guvernera k jeho zastupci, viceguvernerovi, ktery je statnim urednikem s pravomoci zemskeho presidenta, prednosty zemskeho uradu pro Podkarpatskou Rus.

§ 10 narizuje, ze vsechny statni urady a verejne korporace jsou povinny guvernera v jeho cinnosti podporovati, § 5, odst. 1 urcuje pomer guvernera k zemskemu zastupitelstvu a k zemskemu vyboru, jichz predsedou je guverner. Guverner svolava spolu s viceguvernerem zemske zastupitelstvo a zemsky vybor, stanovi denni porad a podepisuje veskere listiny, jez patri do pravomoci zemskeho zastupitelstva.

Jestlize se vsak usnasi zemske zastupitelstvo ve smyslu 1. odstavce §u 36 zakona o organisaci politicke spravy, jsou jeho usneseni pravoplatna teprve tehdy, kdyz je guverner opatri svym podpisem.