Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 82. schuze (obsah) | Utery 22. cervna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 115 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Fritsch.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 16 hodin 22 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Pfeiferova, Popovic; na dnes a zitra sen. dr Krcmery; na tento tyden sen. Zeman.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: na 4 mesice sen. dr Ravaszovi, na 10 dnu sen. dr Basovi.

Vladni navrh tisk 506 - prikazan vyboru rozpoctovemu, kteremu ulozeno podati zpravu do nejblize pristi schuze.

Usneseni posl. snemovny tisk 502 - prikazano vyboru ustavne-pravnimu, jemuz ulozeno podati zpravu do nejblize pristi schuze.

Navrhy tisky 489, 494 az 496, 501 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Zpravy tisky 491 az 493, 498.

Interpelace tisky 485/1 az 485/4, 487/1 az 487/4, 497/1 az 497/5, 499/1 az 499/6, 500/1 az 500/6.

Odpovedi tisk 488/1 az 488/3.

Tesnopisecka zprava o 68. schuzi senatu NSRCs.

Zapisy o 78. a 79. schuzi senatu NSRCs.

o 80. a 81. schuzi senatu NSRCs schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

vyboru imunitnimu zadost kraj. soudu v Moste za souhlas s trest. stihanim sen. Bocka pro zlocin podle §u 98, lit. b) tr. zak. (c. 5725 ).

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodaji jsou: za vybor soc.-politicky sen. Rusavy, za vybor zahranicni sen. Rypar.

Davam slovo prvnimu zpravodaji, za vybor soc.-politicky, p. sen. Rusavemu.

Zpravodaj sen. Rusavy: Damy a panove!

Kdyz se rekne slovo opium, vynori se v mysli vzpominka na neco oskliveho. Kazdy zajiste nekdy neco slysel o opiovych doupatech v Cine, v Orientu a take o podobnych mistech neresti ve velkych mestech Evropy a Ameriky. Slyseli jste a ctli o morfiu a morfinistech, o lidech, kteri propadli kokainu. Romanove liceni vsak ani zdaleka nemuze vystihnouti hruzy dusledku. Opium a latky z neho pripravovane, jako morfin, thebain a kodein, listy kere koka a kokain z nich pripravovany jsou latky vesmes prudce jedovate prave jako vsechny pripravky, slouceniny a soli od zakladnich latek odvozene. Vsechny tyto latky jsou v malych davkach ucinnymi leky, kterych zkuseny lekar rozvazne pouziva v mnoha pripadech. Pouziva-li se jich vsak nekontrolovane, jsou uzasnym nebezpecim pro lidstvo, protoze dusledky opiove, morfiove a kokainove vasne jsou hrozne. Velike procento zlocincu a velike procentu choromyslnych lze pricisti na vrub pozivani omamnych latek. Pri otrave morfiem nastava smrt zadusenim. Kdo propadne uzivani morfia, kdo se stane otrokem teto vasne, pozvolna se otravuje. Tato vlekla otrava se projevuje omezenim dusevnich i telesnych funkci a vseobecnym upadkem mravnim i telesnym. Male davky opia prijemne vzrusuji, uspavaji do prijemnych snu, po zvyku vsak propada clovek chronicke otrave, jejiz dusledky jsou tytez jako pri otrave morfiem. Chorobny navyk pouzivani kokainu vede v kratke dobe k uplnemu telesnemu i dusevnimu zhrouceni. Obeti kokainismu konci v blazincich trapnou smrti. Kokainista je clovek, ktery propadl pozvolne sebevrazde, kokainista je clovek nachylny ke zvireckosti i k vrazde, zatezuje potomstvo.

Nebezpeci, ktere hrozi celemu svetu ze zneuzivani omamnych latek, je straslive. Je treba mezinarodni kontroly nad vyrobou, prodejem a pohybem techto latek. Kontrola se sice jiz po leta provadi, bohuzel vsak lidska chamtivost a touha po vydelku hleda vsechny cesty, jak obejiti zakonne predpisy. Kokainiste, pozivaci opia zaplati zavratne penize za svuj pozitek. Stavaji se i prihody, ze lecktery chytrak dovede prodati obycejnou sodu za kokain a vydelati bez prace nekolik tisic. Je nutno, aby mezinarodni kontrola byla rozsirovana, aby boj proti teto metle lidstva byl ucinny, aby prestupky zakonnych narizeni byly povazovany za zlocin a podle toho take trestany.

Damy a panove! Prvni mezinarodni dohoda byla sjednana v Haagu v r. 1912; v mirove smlouve versailleske byla v cl. 295 klausule, ze vsichni signatari uvedou haagskou umluvu do roka v pusobnost. U Spolecnosti narodu ustavila se r. 1920 komise, ktera dosahla, ze do r. 1924 ratifikovalo haagskou umluvu 40 statu. V r. 1925 byla svolana do Zenevy II. konference, kde byl ustaven staly vybor opiovy.

V r. 1931 byla svolana do Zenevy dalsi konference, kde predpisy mezinarodni kontroly byly doplneny a zostreny, takze i staty, ktere v r. 1912 a 1925 umluvy neratifikovaly, jsou pod neprimou kontrolou.

Nase republika ratifikovala haagskou umluvu ratifikaci mirove smlouvy versailleske dne 10. ledna 1920 a v r. 1922 byla vydana vyhlaska c. 159 Sb. z. a n. Umluva z r. 1925 byla nasi republikou ratifikovana 5. brezna 1927 vyhlaskou cis. 147 Sb. z. a n.

Dalsi predpisy z r. 1931 ratifikovala nase republika dne 2. dubna 1933.vyhlaskou cis. 173 Sb. z. a n.

V republice Ceskoslovenske byla haagska umluva provedena zakonem c. 128 ze dne 29. kvetna r. 1923 a provadecim narizenim c. 147 z r. 1925. Umluva zenevska z r. 1925 byla provedena zakonem c. 135 ze dne 13. cervence r. 1928 a provadecim narizenim c. 37 z r. 1929. Krome toho oba zakony byly provedeny ministerskymi vyhlaskami c. 21/1928 a c. 181/1930.

Do osnovy noveho zakona, upraveneho ve smyslu ustanoveni zenevske umluvy z r. 1931, byla prevzata ustanoveni obou dosavadnich zakonu, takze se touto osnovou provadeji predpisy vsech tri mezinarodnich opiovych umluv.

Vladni navrh je jasny a prehledny.

§ 1 podrobne uvadi vsechny omamne latky, jejich soli a slouceniny, na ktere se zakon bude vztahovati.

§§ 2 az 9 pojednavaji o tom, co se rozumi vyrobou, pripravou a oznacovanim omamnych latek, pojednava a vyvozu, dovozu, prodeji a rozdelovani techto latek a o funkci ministerstva zdravotnictvi a telesne vychovy v urcitem rizeni.

§ 10 jedna a stanovi predpoklady, kdo smi ve velkem vyrabeti, pripravovati a prodavati latky uvedene v §u 1. Obchod temito latkami spada do zivnosti koncesovanych; obchodovati temito latkami muze jen ten, kdo ma koncesi k prodeji jedu, latek a pripravku urcenych k lecebnym ucelum, pokud to neni vyhrazeno lekarnam. Zvlastni povoleni muze udeliti ministerstvo zdravotnictvi po dohode s ministerstvem nar. obrany.

§ 11 stanovi, ze urad muze zvlastni povoleni podminiti slozenim zaruky 20.000 Kc k uhrade pripadne ulozenych pokut. Dale stanovi podminky, kterych je nutno dbati, vzda-li se kdo zvlastniho povoleni, a stanovi nektere podminky obchodnich zasad.

§ 12 pojednava o provoznich mistnostech, ktere podlehaji schvaleni okres. uradu, pojednava dale o dozoru okresniho uradu, zemskeho uradu a ministerstva zdravotnictvi a telesne vychovy.

§ 13 stanovi, ze ministerstvo zdravotnictvi muze vedeckym ustavum udeliti povoleni, aby mohly nakupovati a skladovati omamne latky k ucelum vedeckym.

§§ 14 az 16 stanovi, ze kazdy, kdo temito latkami obchoduje nebo je skladuje, musi vesti zvlastni zaznamy, predkladati vykazy ministerstvu zdravotnictvi; vsechny doklady dluzno predkladati pravidelne, zpusob bude urcen vladnim narizenim. Majitele zvlastniho povoleni musi veskere doklady uschovavati po dobu 5 let. Jsou povinni predkladati ministerstvu zdravotnictvi odhady sve potreby na pristi kalendarni rok, nejpozdeji 1. cervna kazdeho roku.

§ 17 ustanovuje povinnost pozadati o zvlastni povoleni i tem, kteri pred ucinnosti tohoto zakona opravnene temito latkami obchodovali, je vyrabeli a zpracovavali.

§ 18 stanovi, ze nejde-li o cin soudne trestny, prestupky proti tomuto zakonu mohou okresni urady pokutovati pokutou od 500 do 50.000 Kc nebo vezenim od 24 hodin do 5 mesicu.

§ 19 stanovi prisne tresty pro neopravnene osoby, ktere by vyrabely, zpracovavaly, prechovavaly tyto latky. Kdo ma na prodej, nabidne, doveze, vyveze, proveze nebo zprostredkuje obchod bez opravneni, bude potrestan tuhym vezenim od 3 mesicu do tri let a trestem na penezich od 5000 do 50.000 Kc. Podle rozsahu trestneho cinu take vezenim od 1 roku do 5 let a trestem na penezich od 10.000 do 100.000 Kc.

Pro spolupachatele stanovi se trest od 1 mesice do 1 roku a trest na penezich do 5000 Kc.

§§ 20 az 24 pojednavaji o dusledcich, ktere mohou stihnout naseho statniho prislusnika, jenz by se dopustil trestnych cinu v cizine, stanovi, ze i cizinec u nas usvedceny bude za cin spachany v cizine potrestan podle tohoto zakona. V uvedenych paragrafech jsou uvedeny vsechny dusledky trestneho cinu.

§ 25 stanovi, ze dozor nad latkami, ktere pro sve ucely vyrabi, zpracovava a skladuje vojenska sprava, nalezi ministerstvu nar. obrany.

§ 26 obsahuje ustanoveni zaverecna, t. j. ze timto zakonem pozbyvaji ucinnosti zakony c. 128/1923 a c. 135/1928, ze ustanoveni zakona o obrane statu zustavaji nedotcena a ze zakon provedou ministri: zdravotnictvi, zahranicnich veci, spravedlnosti a obchodu.

Osnova zakona vyplyva z nasi povinnosti, nebot jiz 2. dubna r. 1933 ratifikovali jsme zenevskou umluvu z r. 1931.

Moralni povinnosti nasi kulturni republiky je postaviti se proti zlu, jez ohrozuje lidskou spolecnost; navrhuji, aby byla osnova beze zmeny schvalena. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, p. sen. Ryparovi.

Zpravodaj sen. Rypar: Slavny senate!

Zneuzivani omamnych latek: opia, kokovych listu, indickeho konopi a z nich vyrobenych pripravku a alkaloidu ohrozovalo zdravi lidske a lidskou spolecnost celeho sveta. Proto se zabyvaly jich vyrobou, prodejem a kontrolou mezinarodni konference statu od r. 1912 az do dnesni doby.

Na prvni konferenci v Haagu r. 1912 sjednana umluva o kontrole vyroby a prodeje omamnych latek, morfia, heroinu a kokainu a jejich soli jen pro ucely lekarske a vedecke.

Staty se zavazaly, ze si budou navzajem sdelovati statisticka data o obchodu a zakonnych opatrenich v tom aneb onom state ve smyslu haagske umluvy.

Tato umluva byla pojata do mirove smlouvy versailleske a Ceskoslovensko ji ratifikovalo spolu s mirovou versailleskou smlouvou dne 10. ledna 1920 (vyhlaseno pod c. 159/22 Sb. z. a n.).

V mirove smlouve versailleske v cl. 295 zavazali se vsichni signatari uvesti haagskou umluvu v platnost do jednoho roku.

Spolecnost narodu stala se podle tohoto clanku prostrednikem ku provedeni teto umluvy a r. 1920 ustavila se k tomu ucelu "Poradni komise o opiu a ostatnich latkach skodlivych."

Spolecnost narodu docilila, ze do r. 1924 ratifikovalo umluvu haagskou pres 40 statu a zaveden byl system mezinarodnich dovoznich a vyvoznich povoleni, takze obchody dely se od te doby jen se svolenim statu a jejich vlad.

Nez pres to siril se podloudny obchod povazlive a ohrozoval nebezpecne lidskou spolecnost; mnohe staty totiz neratifikovaly umluvy haagske, jiz mimo to chybely prisne sankce.

Proto byla svolana r. 1925 druha konference do Zenevy. Konferenci zenevske nepodarilo se vsak pro hospodarske a politicke potize omeziti produkci latek k vyrobe potrebnych a tim mene omeziti vyrobu samou. Pouze zostrila zasady umluvy haagske z r. 1912, rozsirila kontrolu i na obchod omamnymi leky v lekarnach a zreorganisovala system dovoznich a vyvoznich povoleni.

Vse to bylo pojato v umluvu zenevskou a k jejimu provadeni ustaven "Staly ustredni vybor opiovy". Tato umluva byla Ceskoslovenskem ratifikovana dne 5. brezna 1927 a vyhlasena cislem 147/27 Sb. z. a n.

Nez ani tim nebyl podloudny obchod omamnymi latkami a vyrobky znemoznen, ba na vzdor umluvam obchod tento podle statistiky zabavenych veci vzrustal, zvlaste kdyz nalezl podporu u zemedelskych producentu opia a pozdeji u tovarnich vyrobcu. Mimo to pokrok v chemicke vede take podporoval tento podloudny obchod vyrobou soli alkaloidovych, jichz vyrobu a prodej cl. 10 umluvy z r. 1925 nezachytil.

Proto pri nove mezinarodni konferenci v Zeneve r. 1931 predlozil "Staly ustredni vybor opiovy" navrh nove umluvy, podle niz omezena byla vyroba cestou primou, t. j. na zaklade zjistene svetove spotreby ma byti omezena vyroba omamnych latek vyhradne pro ucely vedecke a lekarske. Touto umluvou byly umluvy: haagska z r. 1912 a zenevska z r. 1925 doplneny a zostreny. I staty, ktere umluvy z r. 1912 a 1925 neratifikovaly, byly cestou neprimou podrobeny ustanoveni o odhadu spotreby a tim donuceny pouzivati omamnych latek jen pro ucely vedecke a lekarske.

V tom smyslu je podan vladni navrh tisk 466, kterym se ted provadeji u nas predpisy vsech tri umluv, to je umluvy haagske, dale prvni zenevske a druhe zenevske. Mozno rici, ze zmineny vladni navrh je nejostrejsi ze vsech navrhu celeho sveta. Kdezto v jinych statech na pr. tak zvane zpracovane opium, ktereho se pouziva jako latky ke koureni, je dovoleno, u nas je naprosto zakazano. U nas v Ceskoslovenske republice se vyrabi hlavne morfin, kodein, diacetylmorfin, ethylmorfin, kokain, a proto vyvoz jejich podleha take ministerstvu narodni obrany na zaklade zakona na ochranu republiky.

Aby se nestaly prehmaty, to zarucuje § 26, odst. 3, podle nehoz zakon provedou nejen ministr zdravotnictvi, nybrz i zahranici, nar. obrany, spravedlnosti a prumyslu, obchodu a zivnosti v dohode s ostatnimi ministry. Doufame, ze tim opravdu bude ucinena pritrz podloudnemu prodeji techto omamnych latek, jichz bude pouzivano pouze pro ucely vedecke a lekarske, jak to zada smlouva haagska z r. 1912, prvni umluva zenevska z r. 1925 i posledni z r. 1931.

Zahranicni vybor projednal vladni navrh zakona tisk sen. 466 ve schuzi dne 9. cervna 1937, pripojil se k usneseni soc. politickeho vyboru senatu Narodniho shromazdeni ze dne 8. cervna 1937 a navrhuje plenu slavneho senatu, aby prijal osnovu ve zneni vladniho navrhu. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen.

Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. - Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Budeme nyni projednavati odst. 2 poradu:

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni pi sen. Plaminkova, za vybor narodohospodarsky p. sen. Novak (rep.).

Davam slovo prvemu zpravodaji, pi sen. Plaminkove.

Zpravodaj sen. Plaminkova: Slavny senate!

Obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Bolivii, podepsana ceskoslovenskym vyslancem v Buenos Aires a bolivijskym ministrem zahranicnich veci v La Paz dne 19. listopadu 1936, je ramcova dohoda podle vzoru u nas zavedeneho u vsech podobnych smluv a doporuceneho hospodarskym vyborem Spolecnosti narodu. Je zalozena na zasade nejvyssich vyhod, ale obsahuje tri vyjimky z teto zasady, a to pokud jde o pohranicni styk a celni unii a dale pokud jde o vyhody jiz poskytnute nebo jez budou v budoucnosti poskytnuty Ceskoslovenskem statum stredni, a jihovychodni Evropy k prohloubeni vzajemnych hospodarskych styku. Je to t. zv. klausule podunajska, zahrnujici staty Male dohody, Rakousko, Madarsko a Bulharsko. Bolivie poskytla tuto vyhodu jednostranne, bez rovnocenneho ustupku se strany Ceskoslovenska.

Soucasne s obchodni dohodou bylo podepsano ujednani, v nemz se stanovi, ze obchodni dohoda bude uvedena v obou statech v prozatimni platnost dnem 1. ledna 1937, coz se u nas stalo vladni vyhlaskou cislo 335 ze dne 18. prosince 1936, a ze oba staty budou v obchodne-politickem styku a jednani uznavati navzajem svoje dovozni statistiky. To je vec velmi dulezita. Vyznam tohoto ujednani spociva v tom, ze v platebnim styku, t. j. pri pridelovani devis na ceskoslovensky dovoz do Bolivie, musi Bolivie posuzovati ceskoslovensky odber sveho zbozi na podklade ceskoslovenskych dovoznich statistik, a nikoli na podklade svych vyvoznich statistik, jez sleduji zbozi pouze do pristavu urceni, jimz jest obycejne Hamburk, a nikoli az k jeho konecnemu urceni.

Kdyby na pr. Bolivie stanovila, ze na cizi dovoz prideli devisy pouze v urcitem pomeru k tomu, co jednotlive cizi staty od Bolivie nakoupi, musila aby ve styku s Ceskoslovenskem vziti za podklad toho pridelu ceskoslovenskou dovozni statistiku. Pri zname presnosti nasi statistiky bylo by zaruceno, ze ani kilogram bolivijskeho zbozi v Ceskoslovensku spotrebovaneho nezustal by obchodne-politicky nevyuzit.

To plati ostatne o vetsine zamorskych statu a jejich statistikach a cena uvedeneho ujednani s Bolivii jest hlavne v tom - a prave proto o tom zvlaste mluvim - ze pozadavek uznavani dovoznich statistik bude nyni mozno uplatnovati snadneji i vuci ostatnim zamorskym statum.

Vzajemny obchod ceskoslovensko-bolivijsky jest az dosud nepatrny, vykazuje vsak ve prospech Ceskoslovenska pomerne dosti znacne aktivum.

Tak r. 1935 dovezlo Ceskoslovensko z Bolivie zbozi, surovych hovezich kozi, za 92.000 Kc a vyvezlo do Bolivie normalniho zbozi, hlavne prumyslovych vyrobku a chmele, za 822.000 Kc; aktivum cinilo tudiz 730.000 Kc. Za leden az prosinec 1936 cinil ceskoslovensky dovoz z Bolivie (co zeme zasilky) 71.000 Kc a vyvoz do Bolivie 1,382.000 Kc, takze aktivum cinilo 1,312.000 Kc. Je z toho tady patrno, jak stoupl nas obchod s Bolivii.

Zahranicni vybor usnesl se doporuciti plenu senatu prijeti tohoto vladniho navrhu i se schvalovacim usnesenim, jak jest uvedeno v tisku 385:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s obchodni dohodou mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Bolivii, podepsanou v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1936, c. 335 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky, p. sen. Novakovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a jihoamerickou republikou Bolivii tyka se zachazeni se zbozim pri dovozu a vyvozu podle vzoru bilateralnich obchodnich dohod, doporucenych hospodarskym vyborem Spolecnosti narodu, a jest zalozena na zasade bezpodminecnych a neomezenych nejvyssich vyhod. Dohoda obsahuje vedle beznych vyjimek z nejvyssich vyhod, jako je pohranicni styk a celni unie, jeste dalsi vyjimku, pokud jde o vyhody jiz poskytnute nebo takove, jez v budoucnu poskytne republika Ceskoslovenska zvlastnimi smlouvami statum stredni a jihovychodni Evropy k prohloubeni hospodarske spoluprace, t. j. tak zv. podunajska klausule, zahrnujici staty Male dohody, Rakousko, Madarsko a Bulharsko.

Do Bolivie vyvazeli jsme vetsinou vyrobky prumyslove, mimo chmel, teprve r. 1935. Ceskoslovensko dovazi z Bolivie hlavne surove hovezi kuze. R. 1935 cinil ceskoslovensky dovoz z Bolivie 92.000 Kc, ceskoslovensky vyvoz normalniho zbozi do Bolivie 822.000 Kc.

Na zaklade neuplnych statistickych zaznamu byl csl. zahranicni obchod s Bolivii aktivni i v letech predchozich, zejmena r. 1934, a zustava aktivnim i r. 1936, kdy za deset mesicu cinil nas dovoz 71.000 Kc, kdezto nas vyvoz 974.000 Kc, z cehoz vyplyva nase aktivum 903.000 Kc. Rozsah vzajemneho obchodu ceskoslovensko-bolivijskeho mozno sledovati z ceskoslovenske statistiky zahranicniho obchodu od r. 1935, jelikoz byl predtim smluven spolecne s Equadorem a Paraguai. Pri podpisu obchodni dohody ceskoslovensko-bolivijske byly take vymeneny noty stran vzajemneho uznavani obchodnich statistik. Vzhledem k tomu, ze cely bolivijsko-ceskoslovensky obchod vyviji se neprimo pres evropske a americke pristavy, bude tim take dosazeno uznani neprimeho dovozu, ktery se projevuje pouze ve statistikach dovoznich statu.

Tato sjednana dohoda ma znacny vyznam take s hlediska platebniho styku a zustane v platnosti dva roky. Po uplynuti teto lhuty bude v platnosti dale, dokud nebude nekterou smluvni stranou vypovedena, pri cemz tato vypoved stane se ucinnou teprve po sesti mesicich.

Narodohospodarsky vybor senatu projednal tuto obchodni dohodu ve schuzi dne 10. unora 1937 a navrhuje slavnemu senatu jeji schvaleni tak, jak jest obsazena v gen. tisku 361. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, rozprava odpada; pristoupime proto ke hlasovani.

Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni se prijima ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Projedname nyni odst. 3 poradu:

Zpravodajem je pan sen. Vlk. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Vlk: Slavny senate!

Kraj. soud v Moste zada za udeleni souhlasu k trest. stihani sen. Pfrognera pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. 4110/1936 preds.).

Podle trestniho oznameni sen. Pfrogner se pry dopustil trestniho cinu tim, ze v Krasnem Brezne dne 11. rijna 1936 na verejne schuzi strany SdP pouzil ve sve reci nasledujiciho vyroku:

"Ve stredu Evropy jest csl. stat sudem prachu vsech drzitelu moci."

Imunitni vybor navrhuje, aby senat nevyhovel zadosti kraj. soudu v Moste ze dne 9. prosince 1936, c. j. Nt 159/36, a nedal souhlas k trest. stihani sen. Pfrognera podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky z techto duvodu:

Pronesena slova jsou nejasna a tak povsechna, ze pripousteji nekolikery vyklad, a to v mnohych smerech nezavadny. Vyrok muze se vykladat i za varovani pred nebezpecim, ktere by statu mohlo vzejit, a mohl by byti nanejvyse posuzovan pri sve povsechnosti toliko podle celeho obsahu reci, ale takto vytrzeny je sam o sobe nezavadny.

Mistopredseda Donat: Nikdo neni ke slovu prihlasen.

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Pfrognera pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Pfrognera.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce poradu, jimz je:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni (misto omluveneho sen. dr. Stefanka) pana sen. dr Kloudy a za vybor narodohospodarsky (misto omluveneho sen. Jakubce) pana sen. inz. Wintera - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Neni zmen.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Neni oprav.

Mistopredseda Donat (zvoni): Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Tim je porad schuze vyrizen.

Sdeluji, ze do vyboru imunitniho za sen. inz. Havlina nastupuje sen. Kvasnicka; do vyboru techn.-dopravniho za sen. inz. Havlina nastupuje sen. Zaborec; do vyboru inkompatibilitniho za sen. Pauluse nastupuje sen. dr Rehak.

Predsednictvo senatu usneslo se podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve stredu dne 23. cervna 1937 o 11. hod. s

1. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Bolivii, podepsana v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1936, c. 335 Sb. z. a n. (tisk 385).

2. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se provadeji Mezinarodni opiova umluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlasena pod c. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinarodni opiova umluva ze dne 19. unora 1925, vyhlasena pod c. 147/1927 Sb. z. a n., a Umluva o omezeni vyroby a uprave distribuce omamnych latek ze dne 13. cervence 1931, vyhlasena pod c. 173/1933 Sb. z. a n. (opiovy zakon) (tisk 479).

3. Doplnovaci volba nahradnika Staleho a vyboru podle §u 54 ustavni listiny.

4. Zprava vyboru kulturniho, soc.-politickeho a rozpoctoveho k vladnimu navrhu zakona (tisk 486), kterym se meni zakon ze dne 13. cervence 1922, c. 226 Sb. z. a n., o skolach obecnych a mestanskych (tisk 498).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.