Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 81. schuze (obsah) | Streda 16. cervna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Sehnal, Kriz.

Celkem pritomno 103 clenu podle presencni listiny:

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Fritsch.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 11 hodin 40 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Dreslovi, Fidlikovi, Korvasovi, Pfeiferove, Popovicovi, Steinerovi, Wenderlichovi; dodatecne na vcerejsi schuzi sen. Ballovi a Modrackovi; na vcerejsi dnesni schuzi sen. Pfrognerovi; na tento tyden sen. Zaborcovi.

Zprava tisk 490.

Tesnopisecka zprava o 75. schuzi senatu NSRc.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1:

1. Druhe cteni osnovy zakona o nejvyssim spravnim soude (tisk 468).

Tazi se p. zpravodaje sen. dr Karase, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni oprav.

Predseda (zvoni): Senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 439.

Kdo souhlasi s dvema resolucemi otistenymi ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Dalsim odstavcem poradu je:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor zahranicni sen. dr Kloudy a za vybor narodohospodarsky sen. Novaka (rep.) - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Rovnez ne.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Na poradu dale je:

Zpravodajem vyboru je pan sen. Riedl, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavny senate!

Podle relace intervenujiciho urednika politicke spravy mluvil sen. Pfrogner na verejne schuzi, omezene na prislusniky sudetskonemecke strany, ve Stribre dne 22. ledna 1936.

Na zaklade teto relace okr. uradu ve Stribre navrhlo stat. zastupitelstvi v Plzni, aby kraj. soud v Plzni pozadal senat Narodniho shromazdeni za vydani sen. Pfrognera k trest. stihani pro precin podle §u 14, c. 1 a 5 zakona na ochranu republiky c. 50/1923. Kraj. soud v Plzni zadosti teto vyhovel podanim ze dne 22. cervence 1936, c. Nt XI 28/36.

Ani stat. zastupitelstvi ani kraj. soud v Plzni neuvedl vyrok sen. Pfrognera, pro ktery by mel byti stihan pro uvedeny precin.

Byla tedy predmetem uvahy imunitniho vyboru cela relace okr. uradu ve Stribre. Imunitni vybor je nazoru, ze rec sen. Pfrognera, jak jest uvedena v horejsi relaci, nevybocuje z mezi dovolene kritiky a ze v ni nelze spatrovati ciny, ktere by byly trestne podle 1. resp. 5. cisla §u 14 zakona na ochranu republiky, a navrhuje proto, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Pfrognera.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Pfrognera pro precin podle §u 14, cis. 1. a 5 zakona na ochranu republiky c. 50/23 Sb. z. a n.

Kdo souhlasi s timto navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Pfrognera.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce poradu, jimz je:

4. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 362), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Australskym soustatim, podepsana v Praze 19. srpna 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 13. listopadu 1936, c. 334 Sb. z. a n. (tisk 386).

Zpravodajem za vybor zahranicni je p. sen. inz. Winter, zpravodajem za vybor narodohospodarsky p. sen. Jakubec.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, p. sen. inz. Winterovi.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Slavny senate!

Republika ma od sveho zalozeni velmi intensivni styky se soustatim Australskym. Pres to, ze Australie je u protinozcu a pojem "do Australie" znamena "hodne daleko", jsou styky tyto mnohem intensivnejsi nez s mnohymi staty pomerne blizkymi. Je to hlavne vlna, kterou dovazime jako surovinu pro nase textilni tovarny. Tato polozka je tak znacna, - je to 50.000 q rocne - ze je velmi obtizne dosahnouti aktivni nebo aspon vyrovnane obchodni bilance s Australskym soustatim. Ackoli nas vyvoz neni z nejmensich, nemuzeme dostihnouti vyse dovozu z Australie k nam. Rozdily jsou tak znacne, ze na pr. roku 1927 nas dovoz z Australie cinil 177,326.000 Kc a nas vyvoz do Australie pouze 34,889.000 Kc. V pristim roce se sice nas vyvoz ponekud zvysil, a to na 41,090.000 Kc, ale zaroven se take zvysil nas dovoz z Australie na 181 mil. 932.000 Kc.

Kdyz prisla krise, byla postizena i tato nase polozka zahranicniho obchodu. Klesl dovoz a klesl i vyvoz, ale pres to jiz r. 1935 jsme dosahli zase predkrisove vyse vyvozu do Australie. Dovoz ovsem v te dobe podstatne klesl, na 103,778.000 Kc. Souvisi to jednak s poklesem ceny vlny jakozto suroviny, jednak s tim, ze nase textilni tovarny byly mene zamestnany a potrebovaly proto mene surovin.

Ponevadz za danych pomeru, kdy potrebujeme devis, nemuzeme klidne prihlizeti k tomu, aby kazdorocne vznikal tak velky rozdil mezi nasim dovozem a vyvozem, domahali jsme se, aby byly v nasem mezinarodnim styku pomery upraveny. Az do nedavna byl styk nasi republiky s Australii upraven smlouvou r. 1923, kterou jsme meli s Velkou Britanii, s britskym imperiem. V unoru 1935 navrhla federalni vlada australska vlade nasi republiky novou obchodni smlouvu a nabidla ji urcite celni slevy. Nase ministerstvo zahranicnich veci a ministerstvo obchodu s timto navrhem souhlasily a byla sjednana nova smlouva s Australskym soustatim, podle ktere se dostava csl. vyvozu, csl. prumyslu znacnych ulev, na pr. pokud jde o prumysl sklarsky, hlavne zbozi jablonecke, prumysl textilni, specialni ocel, prumysl kloboucnicky, knoflikovy, truhlarsky z ohybaneho dreva a pokud jde o nektere druhy obuvi.

Naproti tomu Ceskoslovensko poskytuje Australii celni slevu na stolni jablka a bezcelnost na nove kozisiny a kuze ovci, zajeci a kralici, dale na vlnu a perlet a konecne i na olovo a jeho slitiny. Tedy, jak panove pozoruji, je to ponejvice surovina, ktere poskytuje nase republika bezcelny dovoz. Zadny obor nasi vyroby neni vyhodami, ktere mame Australii poskytnout, postizen a z toho duvodu doporucuje zahranicni vybor, aby predlozeny navrh dohody s Australskym soustatim byl schvalen. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Jakubec. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavny senate! Zahranicni obchod naseho statu s Australii je po radu let stale pasivni, a to v takovem pomeru, ze se jevi nas vyvoz do Australie k dovozu z Australie k nam priblizne jako 1:3. Z Australie dovazime predevsim ovci vlnu, a to rocne prumerne 50.000 q - dale stolni jablka, surove kozisiny a kuze ovci, zajeci a kralici, perlet, opaly,olovo a j. Naproti tomu vyvazime do Australie ceskoslovenske zbozi hlavne sklenene a jablonecke, zbozi textilni, specialni ocel, klobouky a sisaky k vyrobe klobouku, knofliky, prezky a zbozi galanterni, stroje, nabytek z ohybaneho drivi, obuv, porculan, chemikalie, papir atd. Dosud byl nas obchodni pomer k Australii upraven smluvne 2. odstavcem cl. IX ceskoslovensko-anglicke obchodni smlouvy ze dne 14. cervence 1923, ktery obsahuje ustanoveni, ze bude Ceskoslovensko poskytovati nejvyssi vyhody na australske zbozi, pokud Australie bude stejne postupovati v celnim ohledu podle zasady nejvyssich vyhod.

Federalni vlada australska navrhla vlade nasi sjednani obchodni smlouvy a nabidla poskytnouti urcite celni slevy na nektere dulezite druhy zbozi, ktere do Australie vyvazime. Vlada ceskoslovenska navazala v tom smeru s Australii jednani, ktere trvalo delsi dobu a konalo se stridave v Praze, Londyne a v Canbera a ktere vedlo k dohode, uzavreni a podepsani obchodni smlouvy s dolozkou nejvyssich vyhod a casti celne-tarifni. Uzavrena obchodni smlouva ma predne ramcovou cast o 8 clancich, ktere obsahuji obvykla ustanoveni obchodnach smluv. Dalsi casti smlouvy jsou tri seznamy zbozi, z nichz seznam A obsahuje polozky australskeho celniho sazebniku, na ktere byly ceskoslovenskemu zbozi poskytnuty celni vyhody, dale seznam B, ktery zase obsahuje polozky, na nez se poskytuji v Ceskoslovensku celni vyhody na australske zbozi, a konecne seznam C, v nemz Australie slevuje t. zv. primazni clo u nekterych polozek celniho tarifu, ktere maji take dulezitost pro nas vyvoz. Zminene primazni clo zavedla Australie pred casem jako prirazku k celnim sazbam z duvodu fiskalnich a ochrannych. Celni ulevy, kterych bylo dosazeno pro ceskoslovenske zbozi, tykaji se hlavne zbozi skleneneho, jabloneckeho, textilniho, galanterniho, klobouku, nekterych stroju, zidli z ohybaneho dreva a nekterych druhu obuvi. Ceskoslovensko pak poskytlo celni slevy na dovoz stolnich jablek; na surove kozisiny a kuze ovci, zajeci a kralici, na vlnu a perlet je vazana bezcelnost. Nynejsi clo pak vazano bylo na olovo, jeho slitiny a na opaly.

Tato obchodni smlouva je pro obe smluvni strany zavazna na dobu jednoho roku a neoznami-li zadna ze smluvnich stran druhe strane tri mesice pred uplynutim jednorocniho obdobi vypoved smlouvy, zustava v platnosti dale s trimesicni vypovedni lhutou jedne neb druhe strany.

Pozoruhodny je fakt, ze Ceskoslovensko je prvnim cizim statem, ktery s Australii sjednal tarifni obchodni smlouvu.

Mozno ocekavat, ze sjednana obchodni smlouva, ktera prinasi obema statum vzajemne celni ulevy pro dovoz i vyvoz zbozi a pak dohodu tarifni, prispeje k oziveni a zvyseni zahranicniho obchodu mezi nasim statem a soustatim Australskym, a s nasi strany mame nadeji, ze vzajemny obchod se bude pro nas priznive vyvijet, aby bylo snizeno pasivum nasi obchodni bilance s Australii.

Narodohospodarsky vybor projednal tento vladni navrh dodatkove smlouvy a navrhuje, aby plenum senatu schvalilo vladni navrh o obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Australskym soustatim tak, jak byl predlozen a podle schvalovaci dolozky, ktera zni:

Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske souhlasi s obchodni smlouvou mezi republikou Ceskoslovenskou a Australskym soustatim, podepsanou v Praze dne 19. srpna 1936 a uvedenou v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 13. listopadu 1936, c. 334 Sb. z. a n.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Tim je porad dnesni schuze vyrizen.

Oznamuji, ze do vyboru narodohospodarskeho za sen. Ballu nastupuje sen. Fr. Muller; do vyboru imunitniho za sen. Fr. Mullera nastupuje sen. Balla; do vyboru rozpoctoveho na misto sen. Selmece nastupuje sen. Zeman.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala v utery dne 22. cervna 1937 o 16. hod. s

1. Zprava vyboru soc.-politickeho a zahranicniho o vladnim navrhu zakona (tisk 466), kterym se provadeji Mezinarodni opiova umluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlasena pod c. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinarodni opiova umluva ze dne 19. unora 1925, vyhlasena pod c. 147/1927 Sb. z. a n., a Umluva o omezeni vyroby a uprave distribuce omamnych latek ze dne 13. cervence 1931, vyhlasena pod c. 173/1933 Sb. z. a n. (opiovy zakon) (tisk 479).

2. Zprava vyboru zahranicniho a narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 361), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Bolivii, podepsana v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1936, c. 335 Sb. z. a n. (tisk 385).

3. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu v Moste ze dne 9. prosince 1936, c. j. Nt 159/36, za udeleni souhlasu k trest. stihani sen. Pfrognera pro precin podle §u 14, c. 5 zakona na ochranu republiky (c. 4110/1936 preds.) (tisk 413).

4. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu k prejavu suhlasu obchodna smluva medzi republikou Ceskoslovenskou a Australskym sustatim, podpisana v Prahe dna 19. srpna 1936 a uvedena v docasnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 13. novembra 1936, c. 334 Sb. z. a n. (tisk 386).

Konstatuji, ze zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.