Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 78. schuze (obsah, prilohy) | Utery 8. cervna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 115 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr Machnik.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Fritsch.

Predseda dr. Soukup zahajil schuzi v 16 hodin 32 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Horakovi a Korvasovi; na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Enhuberovi a Frankovi; na tento tyden sen. Foitovi a dr Hilgenreinerovi; od 7. do 12. t. m. sen. Bergmanovi; od 8. do 11. t. m. sen. Stodolovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany dovolene: na mesic cerven 1937 zdravotni dovolena sen. Pazmanovi, na 10 dnu pro cestu do ciziny sen. Dundrovi.

Zprava tisk 468.

Vladni navrhy tisky 469 a 470 - prikazany vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu.

Navrhy tisky 471 a 472 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Odpovedi tisk 474/1 az 474/3.

Zapis o 76. schuzi senatu N. S. R. Cs.

"Z cizich parlamentu", rok 1937, rocnik XVIII, c. 5 a 6.

o 77. schuzi senatu N. S. R. Cs. byl schvalen podle §u 72 jedn. radu.

vyboru soc.-politickemu vladni narizeni ze dne 21. kvetna 1937, jimz se meni a doplnuje zakon ze dne 13. brezna 1928, c. 39 Sb. z. a n., o ochrane domaciho trhu prace (c. 5604).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze.

Zpravodajem za vybor branny je sen. dr inz. Botto, za vybor ustavne-pravni sen. dr Karas.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor branny, p. sen. dr inz. Bottovi.

Zpravodaj sen. dr inz. Botto: Slavny senat!

Clankom LX zakona c. 89/1918 Sb. z. a n. bola zrusena XXVII. hlava zakona c. 131/1912 r. z., resp. zak. cl. XXXIII/1912, o vojenskom trestnom poriadku, ktora obsahovala sudne zriadenie a trestne pokracovanie u armady v poli, a zaroven bolo urcene, ze pre vojenske sudnictvo v poli platia vseobecne ustanovenia vojenskeho trestneho poriadku s tou odchylkou, ze vojenski zastupci (funkcionari) sa zmocnuju, aby v pripadoch naliehavych odlozili konanie hlavneho prelicenia. To znamena, ze u nas doposial nebolo okremiteho sudneho zriadenia a trestneho pokracovania vojenskeho, ktore by bolo v pripade valky alebo v pomeroch podobnych valke sposobilejsie udrzovat v armade poriadok a kazen, nez je to mozne vojenskym sudnym zriadenim a trestnym pokracovanim mierovym. Bol to isteze zjavny nedostatok v nasom trestnom poriadku vojenskom, nedostatok vyplynuly snad do znacnej miery z nasich niekdajsich prilis optimistickych nadeji, ze nas mierumilovny a demokraticky stat nikdy sa nemoze dostat do nebezpecia valecneho. Pritomna, vladou predlozena a poslaneckou snemovnou uz prijata osnova o vojenskom polnom trestnom pokracovani vyplnuje teda znacnu medzeru. Vyplnuje ju tym sposobom, ze uplne zrusuje LX. clanok zakona c. 89/1918 Sb. z. a n. a do zakona c. 131/1912 r. z., resp. do zak. cl. XXXIII/1912 o vojenskom trestnom poriadku vklada novu XXVII. hlavu o polnom sudnom zriadeni a polnom trestnom pokracovani.

Povinnostou branneho vyboru bolo skumat predlohu obzvlast po tej stranke, ci su jej ustanovenia sposobile k tomu, aby sa u armady v poli alebo v pomeroch podobnych polu prisluhovala pravda rychle, prisne, ale zaroven spravedlive. Odchylky od zasad rychlosti, prisnosti a spravedlivosti posobily by totiz demoralizacne, poskodzovaly by kazen a poriadok, ktore su bezpodmienecne nutne k tomu, aby armada v poli mohla splnit svoj ukol a aby mohla byt bezpecnym a spolahlivym prostriedkom na udrzanie celistvosti statu, na ochranu jeho ustavy a demokraticko-republikanskej formy aj v pripadoch, keby vnutri statu alebo na hraniciach nastaly udalosti, ktore by ho ohrozovaly alebo by porusovaly verejny pokoj a poriadok. Tento ciel sleduje osnova zriadenim okremitych polnych sudov a upravenim trestneho pokracovania v poli.

Nova XXVII. hlava, ktora sa vsuva do vojenskeho trestneho poriadku u nas platneho, lisi sa podstatne od starej r. 1918 zrusenej XXVII. hlavy. Je uz vhodne prisposobena nasim demokratickym pomerom, predpisom ustavnej listiny o sudcoch a poziadavke, aby zaujmy statu boly nalezite chranene a aby obzalovanemu bola poskytnuta dostatocna miera opravnych prostriedkov. A tu mozno povedat, ze snad ani jeden stat nema vojenske trestne pokracovanie, ktore by poskytovalo obzalovanemu viac opravnych prostriedkov, ako ich poskytuje tato osnova. Naproti starej XXVII. hlave charakterizuju novu hlavu okrem toho obzvlast i ustanovenia, podla ktorych polne sudy nie su zavisle na vojenskej sprave, su oddelene od uradov zalobnych a od moci velitelskej. Polne sudy budu tri: nizsi, vyssi a vrchny polny sud. Je tu teda decentralizovanost ako v pomeroch zapolnych, ale zasada rychleho vybavenia uplatnuje sa dostatocne.

Branny vybor senatu prejednal vladny navrh zakona o vojenskom polnom trestnom pokracovani vo svojom zasadnuti dna 11. maja t. r. a nasiel, ze jeho ustanovenia vyhovuju zasadam rychleho, prisneho, ale spravedliveho prisluhovania pravdy v poli. Zaujem statu na strane jednej a zaujem obzalovaneho na strane druhej su chranene nalezite. Z tychto dovodov usniesol sa branny vybor navrhnut slavnemu senatu, aby predloha bola prijata v zneni, v ktorom ju prijala posl. snemovna (sen. tisk 446). (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je p. sen. dr Karas. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate!

Vojsko a vojna je tak stara jako lidstvo. Proto organisace jeho spociva na tisiciletych zkusenostech, i kdyz zpusob valceni jest odvisly od vyzbroje, a meni se tedy prave podle zpusobu vyzbroje. Avsak jedna zasada organisace vojenske zustava beze zmeny. A tou jest nutnost jednotneho vedeni a naproste, slepe poslusnosti rozkazu vudcovych, a zabezpeceni pred zradou.

Zasada ta plati nejen ve statech absolutistickych, ale i v nejsirsich demokraciich: pojem velitelske moci diktatorske vytvorila prave republika ant. Rima. Slepa poslusnost, tam kde neni vnitrniho presvedceni o jeji nutnosti, musi byti vynucena hrozbou prisnych trestu. Proto trestni pravo pro prislusniky vojska je vzdy prisnejsi a tresta na pr. prestupky proti subordinaci jako zlociny, kde zivot obcansky v nich vidi pouhe prestupky disciplinarni.

My po prevratu chteli jsme se odrakoustit; odrakoustovali jsme i armadu a radu instituci vojska, ktere dlouha zkusenost zavedla, jsme v navalu nejsirsi demokraticke svobody odhodili.

Tak zejmena zavrhli jsme, jak pan referent vyboru branneho upozornil, rakouske prisne pravo polnich soudu; cela hlava XXVII rak. trest. rizeni vojenskeho o polnim soudnictvi, byla jednim z prvnich zakonu, a to zakonem ze dne 19. prosince 1918, c. 89 Sb. z. a n., jednoduse zrusena.

Brzy vsak nastalo jiste vystrizliveni: skutecnost nam ukazala, ze armada a vojsko nejsou tempi passati; naopak, ze co nejlepe vybavena armada jest nutnou pojistkou pro bezpecnost statu a proti nebezpeci valky.

Proto jsme nuceni vydrzovati si vojsko na obhajobu sve svobody; a musi-li byti vojsko, musi byti takove, jak jeho vnitrni podstata vyzaduje. Poznavse to, vracime se ke mnohym zarizenim, ktera mela nejen Rakousko a Nemecko, nybrz i ta demokraticka Francie.

Zrusenim polnich soudu u branne pohotovosti statu udelali jsme diru do zarizeni armady; armada vola po nutnosti polnich soudu a demokracie obcanska musi prijmouti jisty kompromis: dati armade, co potrebuje, ale pri tom hledeti zachraniti ze zasad demokracie, co mozno.

S tohoto hlediska divejme se na tuto predlohu.

Jednim z prvnich ustupku, ktery armada prinasi moderni demokracii u nas, jest pripusteni odvolani z rozsudku polnich soudu. Je to novinka, kterou nezna dnesni vojenske soudnictvi Nemecka (§ 336 zakona novelovaneho jeste r. 1935), ale ani soudnictvi Francouzske republiky, kde § 138 platneho zakona vyslovne nepripousti zadneho odvolani proti rozsudkum soudu polnich, kdezto u nas muze byti vylouceno odvolani proti rozsudkum soudu stanneho (§ 481) a pak ve smyslu §u 477 pro lehci preciny v pripadech nutnosti, ktere stanovi ministr nar. obrany.

Druhym cennym ustupkem vojenskeho vedeni pozadavkum normalniho prava trestniho jest oddeleni polnich soudu, jak referent branneho vyboru pravil, jak od moci velitelske, tak i od uradu zalobnich, od prokuratoru polnich (§ 466).

Dalsim ustupkem mozno nazvati i urcitou decentralisaci polnich soudu: u mensich teles zavadi se nizsi polni soud pro mensi prestupky vojenske, na ktere je trest do 5 let nebo penezni pokuta nebo zbaveni hodnosti, kdezto u vyssich teles jsou polni soudy pro vsecky ostatni zlociny, zejmena ty, na ktere jsou vymereny i tresty hrdelni, v nichz vsak prevlada jiz zivel odbornych soudcu, dustojniku justicni sluzby, kdezto u nizsich polnich soudu prevlada zivel laicky.

Dalsim cennym ustupkem pozadavku demokracie jest dusledne zavedeni instituce prokuratoru do vsech instanci, jimiz muze byti pouze dustojnik justicni sluzby, tedy odbornik.

Pro rizeni vlastni pred soudy jest uplatnena zasada rychle, ucelne a razne procedury, aby rozsudek mohl byti vynesen brzy po spachani trestniho cinu a tim pusobil odstrasive. Proto take musi byti organy soudni primo u trupy, a i pri mensich telesech. Ponevadz soudu takovych v pripade potreby bude mnoho, a musi ony i funkce prokuratoru byti obsazeny odborniky-soudci, bude treba velikeho poctu dustojniku justicni sluzby, jichz dnes armada nema. Je treba, aby take armada mela zasobu techto dustojniku, a v tom smeru navrhuje vybor prislusnou resoluci. Nadto bude treba, aby zalozni dustojnici, na pr. radove trest. soudu, kteri jsou ve sluzbe, byli povysovani na stabni dustojniky, na majory a podplukovniky, nebot podle zakona predsedou nizsiho soudu musi byti nejmene major, predsedou vyssiho soudu nejmene plukovnik a predsedou nejvyssiho soudu general. My vsak v dnesni dobe nemame tolik soudcu s touto hodnosti v aktivni sluzbe vojenske, ale mame dosti reservnich dustojniku s prislusnou kvalifikaci, a proto je treba, abychom navrzenou resoluci dali armade moznost opatriti tento personal pro pripad potreby.

Sirsi verejnost, ktera je ponekud prestrasena Havlickovym epigramem: "vojensky soud to je pasak, soudi jen se prasi, on ma vsecky paragrafy v jedne patrontasi", mela obavy, aby snad timto zakonem pravomoc polnich soudu nebyla rozsirena i na civilni obyvatelstvo, a proto jiz ustavne-pravni vybor posl. snemovny navrhl zvlastni dodatek k § 469, aby bylo zabezpeceno, ze se pravomoc polnich soudu nerozsiri mimo pripady, stanovene trestnim zakonikem vojenskym nebo zakonem na ochranu republiky, ktery take osoby civilni podrizuje vojenskym soudum, a to ty, ktere pracuji pod vojenskym dozorem v tovarnach v pripade mobilisace a valky, a ty, ktere konaji pracovni povinnost. Ale tyto civilni osoby podlehaji vojenskym soudum jen pro ciny vojenske, nikoli pro ciny civilni.

V tomto smeru osnova tato neprinasi zadneho zhorseni, nebo § 453, umoznujici zrizeni polnich soudu i mimo pole, plati jen pro ty pripady, o nichz jsem se jiz zminil.

Ponevadz osnova tato jevi se jako slusny kompromis mezi pozadavky vojenske spravy a demokracie za vaznych dob statnich, navrhuje ustavne-pravni vybor plenu senatu jeji prijeti ve zneni sen. tisku 446 i s resolucemi v prislusne zprave otistenymi. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Navrhuji recnickou lhutu pul hodiny. (Namitky nebyly.)

Namitek proti tomu neni, budeme podle toho postupovati.

Ke slovu je prihlasen pan sen. dr Vacek. Davam mu slovo.

Sen. dr Vacek: Vazeny senate!

Jako clen vyboru, ktery projednaval usneseni posl. snemovny o vlad. navrhu zakona o vojenskem polnim rizeni trestnim, chtel bych uvesti nekolik poznamek k projednavane osnove. Cinnost polnich soudu za svetove valky nebyla takova, aby pracujici lid, delnici a rolnici ve vojenskem kabate mohli s ni byti spokojeni.

Havlickuv vyrok o vojenskem soudu o vsech paragrafech v jedne patrontasi podrzel platnost i na bojistich svetove valky. Zejmena na polni soudy rakouske bylo tolik stiznosti, ze to vedlo v Ceskoslovenske republice ke zruseni rakouskeho ustanoveni o vojenskem polnim trestnim rizeni.

Pri prezkoumavani rozsudku rakouskych polnich soudu ceskoslovenskymi justicnimi urady vojenskymi bylo shledano, ze urcita cast rozsudku byla vadna nejenom po strance pravni, nybrz hlavne take po strance skutkove. Byly to az zarazejici rozsudky polnich soudu, ktere nebyly nezavisle, naopak byly zcela zavisle na vojenskem veliteli, zejmena kdyz soudcove byli zacasto mladsi lide, nadporucici nebo setnici, kteri v dusledku vojenske hierarchie byli z duvodu vojenske kazne povinni poslouchati sveho nadrizeneho, predstaveneho velitele.

Nelze se diviti, ze po takovych zkusenostech s vojenskymi soudy polnimi bylo cele toto soudnictvi v Ceskoslovenske republice zruseno, a jestlize nyni se obnovuje na novych zakladech, na tom podklade, ze polni soudy jsou nyni na velitelske moci podle zakona nezavisle, ze dohlizeci pravo nad nimi nema velitel, nybrz soudni instance, ze vedle nizsich, strednich a vrchnich polnich soudu funguji i vojensti prokuratori, analogie statnich navladnich, je nasi povinnosti zde v senate zkoumati, jake zmeny byly provedeny na puvodni osnove vladni v posl. snemovne a jake vady zustaly v konstrukci navrhovaneho zakona po opravach provedenych posl. snemovnou.

Posl. snemovna provedla vskutku na osnove zakona nektere zmeny k jeho prospechu, schvalila dokonce i nektere podnety klubu komunistickych poslancu, ale i kdyz v navrzenem zneni se pripousti moznost odvolani z rozsudku polnich soudu, i kdyz bylo provedeno oddeleni polnich soudu od moci velitele a decentralisace polnich soudu, i kdyz byla zavedena instituce prokuratoru ve vsech instancich, i kdyz za soudce byli pribrani prisedici z rad muzstva a poddustojniku, i kdyz se ujistuje, ze pravomoc polnich soudu neni rozsirena na osoby nevojenske, na osoby civilni, na zamestnance v civilnich podnicich, podlehajicich dozoru vojenske moci, prece jen v usneseni posl. snemovny o vladnim navrhu o vojenskem polnim trestnim rizeni zustava rada podstatnych nedostatku, jako na pr. ustanoveni, ze dustojnik justicni sluzby, ktery byl vysetrujicim soudcem, muze nadale fungovati jako clen nalezaciho senatu, trebaze zakon omezuje takove pripady na pripady nezbytnosti.

Za podstatnou vadu poklada klub komunistickych senatoru take ustanoveni §u 476, ktere pripousti moznost, aby u nizsich polnich soudu hlavni liceni konalo se po pripade bez obzalovaneho, a ze neni zavedena t. zv. instituce odporu, ktera by davala obzalovanemu moznost uvedeni do predchoziho stavu.

Treti takovy vazny prulom do zasady, ktera vedla ke zruseni rakouskeho polniho trestniho rizeni, je vylouceni odvolani, kdyz jde o prestupky nebo preciny, tedy nejcastejsi asi pripady, a tam, kde to stanovi pro jednotlive casti oblasti polnich soudu sam ministr narodni obrany. Povazujeme za neudrzitelne, aby ministr nar. obrany mel moznost suspendovat odvolani.

Klub komunistickych senatoru nemuze take souhlasiti s tim, aby v pripade rozsudku smrti rozhodoval prislusny velitel sam o sve ujme o tom, ma-li byti trest smrti vykonan, ci ma-li byti odsouzeny doporucen milosti presidenta republiky. Z techto duvodu nebude klub komunistickych senatoru pro navrzeny zakon hlasovat.

Klub pouziva vsak teto prilezitosti, aby poukazal na fakt, ze pro armadu republiky Ceskoslovenske plati nadale predpisy vojenskeho trest. zakona, jak byly oktrojovany rakouskou monarchii v r. 1855, tedy pred 82 lety. Klub komunistickych senatoru vznasi tedy pozadavek, aby zakonodarnemu odboru ministerstva nar. obrany bylo nalozeno, aby co nejdrive predlozil zakonodarnym sborum navrh zakona, kterym by rakousky vojensky zakon trestni byl prizpusoben schvalovanemu nyni zakonu o vojenskem polnim trest. rizeni, jenz prave projednavanou osnovou mel byti modernisovan. Nynejsi doba valecneho nebezpeci cini tento pozadavek svrchovane nalehavym. (Potlesk komunistickych senatoru.)

Predseda (zvoni): Dale ma slovo p. sen. Schmidt.

Sen. Schmidt (nemecky): Damy a panove!

Posouzeni predlohy, ktera se tyka vojenskeho polniho trestniho rizeni, ma se diti s nekolika stanovisek. Revolucni Narodni shromazdeni statu jiz koncem r. 1918 zrusilo nektera ustanoveni prevzateho stareho rakouskeho vojenskeho trestniho radu a, jak se tehdy reklo, prozatim nektera zmenilo. Novy stat chtel se tehdy jako v tak mnohych vecech odrakoustiti. Chtel po zlych zkusenostech, jakych se nadelalo a nasbiralo ve svetove valce, aby se veci posuzovaly vice se stanoviska objektivni spravedlnosti, jezto prece t. zv. valecne soudy, jak zkusenost naucila, nejsou zadnymi objektivnimi soudy, jezto se u nich vsechny veci a udalosti posuzuji vice nebo mene podle nutnosti okamziku a mocenskych pomeru. Okamzite mocenske pomery svadeji vsak velmi casto k nespravedlivemu posuzovani situace a veci. Jiste jen se stanoviska objektivni spravedlnosti a nikoli, jak duvodova zprava poslanecke snemovny chce tvrditi, pro nedostatek casu, bylo t. zv. valecne soudni rizeni jiz v prvych tydnech po prevratu odstraneno a vlastni uprava odlozena na pozdejsi dobu.

Aby nyni nepochopitelne ucineno bylo pochopitelnym, ze se dnes skoro po 20 letech saha zpet na starou rakouskou instituci, byt i ve zmenene forme, o ktere se dosud stale tvrdilo, ze s ni byly tak zle zkusenosti, pravi zprava ustavne-pravniho vyboru toto: "Odrakoustovali jsme i armadu a radu instituci vojska, ktere dlouha zkusenost zavedla, jsme v navalu nejsirsi demokraticke svobody odhodili."

V teto zprave se formou, ktera ma byti ospravedlnenim, mluvi jeste o tom, ze "nastalo jiste vystrizliveni, ze jsme byli nuceni na obranu svobody miti armadu, a to takovou, jakou vnitrni stav statu vyzaduje, a v poznani toho ze se vracime dnes k mnohym zarizenim, ktera mela nejen Rakousko a Nemecko, ale i ta demokraticka Francie". A dale: "Zrusenim polnich soudu u branne pohotovosti statu udelali jsme diru do zarizeni armady".

Na ten zpusob se mysli, ze sousto prece velmi trpce chutnajici ucini se lidu zase chutnejsim. Od zakladu vzato nemame pri projednavane predloze pred sebou zadny jednotlivy zjev. Mame zde beze vsi pochybnosti pred sebou novy clanek retezu zakonu z posledni doby, ktere prikre odporuji ustave statu. Je to zelezny kruh kolem opevovane demokracie, kruh, ktery demokracii znenahla zuzuje tak, ze jednou nebude moci dychati. Pocinaje opetovne obnovovanym zmocnovacim zakonem, ktery vlade priznava zmocneni ustave nezname a vladu, jak se nam zda, zprostuje obtizne ustavni kontroly Narodniho shromazdeni, a priznava ji tim skoro diktatorskou plnou moc pro siroke a take dulezite obory, bylo by zde mozno vypocisti celou radu zakonu posledni doby, ktere vsak zakolisaly povazlive mnoho vychvalovanymi sloupy nasi demokracie.

Projednavana predloha odporuje ve svych podstatnych bodech ustavou stanovenym pojmum o demokratickem statu, vyjimecnymi ustanovenimi svymi a obzvlaste okolnosti, ze zde neni parlamentni kontroly ani za hlubokeho miru. Ve zprave ustavne-pravniho vyboru mluvi se sice k ospravedlneni stale o koncesich, koncesich, ktere jednak priznava armada moderni demokracii, jednak tato demokracie armade. Pri vzajemnosti veci bylo by mozno mnoho kritisovati a mluviti take o ruznych nedostatcich v ustave.