Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 76. schuze (obsah) | Streda 2. cervna 1937

Schuzi zahajena v 16 hodin 26 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Heler, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 116 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Derer, inz. Dostalek, dr Krofta, Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Fritsch.

1. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 277), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projeveni souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 12. srpna 1936 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. srpna 1936, cis. 243 Sb. z. a n. (tisk 381).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu v Bratislave ze dne 2. rijna 1935, c. j. Nt XII 119/35/4, za udeleni souhlasu k trest. stihani sen. dr Budaye, dr Krcmeryho, dr Fritza, dr Polyaka a dr Mederlyho pro prestupek urazky na cti podle §u 1 zak. cis. 108/1933 (c. 911/1935 predl.) (tisk 390).

3. Druhe cteni osnovy zakona o povinnem urednim cejchovani lekarskych teplomeru (tisk 441).

4. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 437), kterym se provadeji mezinarodni ujednani o majetku dotcenem zmenou statopravnich pomeru (tisk 447).

Predseda (zvoni): Vazeny senate! Zahajuji schuzi. (Senatori povstavaji.)

Koname svou truchlivou povinnost, kdyz v teto chvili vzpominame zivotniho dila prvniho ministerskeho predsedy nasi republiky dra Karla Kramare. Velka osobnost zesnuleho jest na vzdy spiata s dejinami naseho Narodniho Shromazdeni. A je nasi skutecnou hrdosti, ze to bylo prave v teto zasedaci sini, v teto sini byvalych snemu kralovstvi Ceskeho a nynejsi zasedaci sini senatu, v niz dr Kramar zahajil revolucni Narodni Shromazdeni nasi obnovene a nyni nadto jeste sjednocene statni svrchovanosti a v niz se za bezmerneho vzruseni naroda odehraly vrcholne akty novovekych a snad vsech dosavadnich nasich dejin povalenim stare tyranie, svrzenim stare cizovladne dynastie a proklamaci Tomase Masaryka prvnim presidentem samostatne demokraticke republiky.

My vsichni, kdoz jsme byli tenkrate pred devatenacti lety, v den 14. listopadu 1918, svedky a ucastniky onech historickych chvil, jsme jiste jenom s vrouci vdecnosti zavazani osudu, ze nam bylo dano dobojovati a doziti nesmrtelnych okamziku, jichz svedkem a ucastnikem snad jiz nebude zadna generace budouci.

Co bylo tenkrate v teto sini a v celem okoli tohoto stareho Petikostelniho namesti malostranskeho velkych symbolu dejinne spravedlnosti! Zde se pred tremi sty lety rodila rebelie ceske slechty proti Habsburkum, zde se cesti rebelove zvedli k defenestraci habsburskych mistodrzitelu na Prazskem hrade, zde vsude kolem tahly po bitve na Bile Hore vitezne rady habsburskych zoldneru - a co se stalo od toho roku 1618 az k roku 1648, kdy v miru westfalskem byla existence ceskeho naroda a ceskeho statu z mapy Evropy vymazana. Zde v techto palacich malostranskych se vznitila valka tricetileta, jez nasi krasnou a bohatou zemi Ceskou obratila v sutiny! A v dalsich staletich poroby bylo vyzvaneno pohrebnimi zvony narodu, jenz vsak ve svem tristaletem procesu s Habsburky na konec prece jen zvitezil. Zvitezila ta jeho pravda! A dr Kramar byl v den 14. listopadu 1918 povolan, aby byl nastrojem teto dejine spravedlnosti! Jeho usty se naplnila nesmrtelna vestba Komenskeho. Muz, nad nimz a v nemz nad celym narodem dali Habsburkove vynesti verdikt smrti, stal se exekutorem verdiktu smrti nad Habsburky a celou jich feudalni risi, vyneseneho jednomyslnym soudem svobodneho naroda a vseho ostatniho kulturniho sveta. Ze svetove valky zazehnute Habsburky se stal jich svetovy soud! Z obzalovanych vyrostli soudcove! A z muze pochovaneho v habsburske videnske vezi smrti vzesel vykonavatel nasich narodnich dejin, aby nastupcem Habsburku na Hrade prazskem proklamoval syna z pokoleni rabu na cisarskych panstvich habsburskych!

Proto jsme byli tenkrate pred devatenacti lety v teto sini tak nezmerne pohnuti! A v tomto okamziku jsme povinni evokovati vsechnu tu svatou pamatku tehdejsich vrcholnych chvil v dejinach naroda. Prisel ten 14. listopad 1918. Male Petikostelni namesti pred nasi budovou nebylo svedkem vetsiho pozdvizeni lidu jako v tento den. Prisli poslanci ozdobeni kvety a barvami svych stran. Prisli take prvni poslanci slovensti a byly to boure pozdravu, jez jim se slzami v ocich letely vstric. Po tisici letech prvni Slovaci pod jednou strechou s Cechy, clenove jednoho a tehoz spolecneho parlamentu a spolecne a sjednocene republiky Ceskoslovenske. Do lavic revolucniho Narodniho shromazdeni zasedly take prvni zeny. Zasedlo jich tu osm a v jich cele Alice Masarykova po utrpeni devitimesicni tezke vazby v budove zemskeho trestniho soudu videnskeho. Poslanci nemecti pritomni nebyli a vedome se nedostavili, protoze o jich stanovisku k novemu statu nebylo v jich radach jeste rozhodnuto.

Bylo prave ve 12 hodin v poledne, kdyz se zvedla imposantni a podmanujici osobnost dra Karla Kramare. Oci vsech se obratily k tomu, jenz byl povolan mluviti jmenem vseho sjednoceneho naroda. Dr. Kramar mluvil pevnym, vse pronikajicim, od slabiky k slabice mohutnejicim hlasem:

"Z prikazu Narodniho vyboru", volal, "zahajuji Narodni shromazdeni. Nam vsem se dmou prsa radosti, hrdosti a pychou nade vsim, co v hrozne valce dokazal nas narod. Od prvni chvile, kdy se rozpoutala litice valky, veril a doufal, ze nyni konecne musi dojiti sve svobody a samostatnosti. Hrdinou valky byl nas ceskoslovensky stat! At bylo nejhure, nezmalatnel, nedal se zlakati ani sliby, ani zastrasiti hrozbami, a ackoliv tak uzasne trpel hladem, zimou a nedostatkem, stal pevne a nezlomne a s tou zeleznou vuli, neznajici kompromisu, vedl ceskou politiku na cesty vitezne!

"Jak stasten je nas narod, ze mel tolik hrdinu ve chvili dejinne! Prede vsemi, kdoz za svobodu vlasti dali zivot, hluboce se sklanime a vsem nasim hrdinum, kteri nam zustali, posilame svuj vrouci pozdrav, svuj vrouci obdiv a nekonecnou vdecnost naroda! A smim snad rici, ze starost o vdovy a sirotky nasich mucedniku bude predni povinnosti naseho statu.

"A z te duse dekujeme vsem, kteri je vedli! Svuj vrouci pozdrav posilame, doufam, prvnimu presidentu Ceskoslovenske republiky Tomasi Masarykovi!

"Posilame mu srdecny dik za vsechno, co vykonal pro nasi samostatnost! Dekujeme srdecne za vsechno, co s mistrovstvim primo neobycejnym podnikl k zjednani nasi samostatnosti nas ministr zahranicnich veci dr Benes. Dekujeme nasemu ministru vojenstvi dr. Stefanikovi, ktery osvedcil tak obdivuhodnou schopnost v organisaci nasich vojsk, a dekujeme vsem jejich pomocnikum, kteri tak skvelym zpusobem dokazali, ze Cech je schopen zdolat i nejtezsi ukoly, jen kdyz ma volnou pudu, volnou cestu a muze pracovat!

"A take dekujeme vsem, kteri zde u nas dovedli trpet s hlavou vztycenou a nepokorenou. Vsem tem, kteri se nelekali hrozeb sibenicemi a zalari, vsem, kteri beze strachu a bazne, s nejvetsim nebezpecim obetovali vsechno, aby udrzovali stale spojeni s nasimi bratry za hranicemi.

"Jmenem prvni vlady svobodne Ceskoslovenske republiky mohu zde take prohlasiti, ze nemecky narod, v hranicich statu naseho bydlici, nema vubec proc obavati se o svuj narodni vyvoj.

"Verni sve minulosti i svym demokratickym tradicim, nechceme sve krajany nemecke -postavi-li se loyalne na pudu naseho statu - nijak zkracovati v kulturnim a jazykovem jejich vyvoji. Nas stat ovsem bude statem ceskym, tak, jak jsme jej vydobyli krvi a utrpenim. Ale nasi hrdosti a touhou by bylo, aby nikdo, kdo neni Cech, necitil se zde u nas utiskovanym a nesvobodnym.

"A nyni, nez si Vas dovolim vyzvati k volbe predsednictva, musime vykonati neco, co opravdu jiz dozralo.

"Nemuzeme sice uz dnes, ponevadz nejsme jeste konstituantou, vteliti v statni zakladni zakony to, cim chceme ziti. Ale jednu vec muze jiz dnes Narodni shromazdeni prohlasiti. Vsecka pouta, ktera nas vazala k dynastii habsbursko-lotrinske, jsou prervana. Je konec smlouvam z roku 1526 i pragmaticke sankci! Dynastie habsbursko-lotrinska ztratila vsechna prava na trun cesky! A my svobodni a volni prohlasujeme, ze nas stat ceskoslovensky jest svobodnou Ceskoslovenskou republikou. A abychom doplnili vsechno to, prosim vas, abyste prvnim presidentem Ceskoslovenske republiky zvolili Tomase Masaryka. Prohlasuji tedy profesora dr Tomase G. Masaryka jednohlasne zvolenym presidentem Ceskoslovenske republiky."

Po tomto projevu dra Kramare, jenz byl provazen nekonecnym volanim a potleskem celeho shromazdeni, dal predseda dr Kramar provesti volbu predsedy Narodniho shromazdeni. Byl jim jednomyslne zvolen Frantisek Tomasek.

Ke konci schuze byla pak jeste provedena volba clenu vlady. Predsedou vlady byl za bourliveho potlesku a jednomyslnym povstanim celeho Narodniho shromazdeni zvolen dr Kramar. Predseda vlady dr Kramar tenkrate jmenem vlastnim i jmenem cele sve vlady slavnostne prohlasil:

"Ceska republika bude po nasem presvedceni demokraticka, politicky a socialne ve vsem stejne spravedliva prukopnice demokratickych a socialnich reforem, nebot jinak se zproneverime velikemu ukolu, ktery na nas dejiny vlozily. My chceme ukaznene, s demokratickou, idealni kazni nasich legii, odusevneni jejich laskou, ktera je vedla v hrdinny boj, jiti kupredu na draze svobody, pokroku a socialni spravedlnosti. A nemame jine touhy nez to, aby nas slavne Narodni Shromazdeni v teto nasi snaze podporovalo tak, abychom spolecne narod svuj vedli na teto ceste k vytouzenym clum stastneho, svobodneho zivota celeho naroda a vsech jeho vrstev."

To byl program, jejz dr Kramar v dusevni jednote s Tomasem Masarykem napsal na prapor nasi samostatnosti a polozil k prvnim zakladum nasi republikanske a demokraticke konstituce, nasi ustavni listiny, jez byla take v teto zasedaci sini schvalena jednomyslne Cechy i Slovaky v den 29. unora 1920.

My v senate a s nami cely narod nikdy nezapomeneme, cim nam zde byl dr Kramar v nejvyssich dobach sveho zivotniho poslani. Prace dr Karlu Kramare na pude parlamentni, zde v teto sini zemskych snemu ceskych, na risske rade videnske, v rakousko-uherske delegaci, v revolucnim Narodnim shromazdeni a jeho nynejsi poslanecke snemovne dosahuje delky skoro celeho jednoho pulstoleti. Bude ji zitra vzpomenuto v poslanecke snemovne predsedou Malypetrem. Nas smutek nad odchodem velkeho zesnuleho byl v den jeho pohrbu manifestovan i na venek spustenim statnich vlajek na pul zerde.

Dnesni nas projev bude zachovan v analech naseho senatu. Ale zivotni dilo dr Kramare zustane navzdy zapsano v analech celeho naseho naroda a statu. (Senatori usedaji.)

dal predseda: na dnesni schuzi (sen. dr Szilassymu; na tento tyden sen. Karpiskove.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: od 1. do 21. cervna 1937 sen. Nedvedovi, na 3 mesice sen. dr. Smeralovi, do konce cervence 1937 sen. dr Milotovi, na mesic cerven sen. Chalupnikovi a dovolene na zajezd na Mezinarodni konferenci prace v Zeneve od 2. do 25. cervna 1937 sen. Nemeckovi, na zajezd do Rima na 14 dnu sen. dr Hrubanovi.

Vladni navrh tisk 461 - prikazan vyboru ustavne-pravnimu, jemuz ulozeno, aby podal zpravu ve lhute co nejkratsi.

Navrhy tisky 462 az 464 - prikazany vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisky 458/1 az 458/4, 459/1 az 459/6.

Odpovedi tisk 460/1 az 460/8.

Tesnopisecke zpravy o 67. a 69. schuzi senatu NSRCs.

Zapisy o 72. a 73. schuzi senatu NSRCs.

o 74. a 75. schuzi senatu NSRCs schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

vyboru imunitnimu zadost kraj. soudu trest. v Brne za souhlas ke stihani sen. Maixnera pro precin ruseni obecneho miru podle §u 14, c. 5 zakona ze dne 19. brezna 1923, c. 50 Sb. z. a n. (c. 5470).

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad dnesni schuze.

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Kriz, za vybor zahranicni sen. Slama.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky, p. sen. Krizovi.

Zpravodaj sen. Kriz: Slavny senate!

Obsah dodatkoveho protokolu o obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou je prilozen k vladnimu navrhu a jeho potreba oduvodnuje se takto:

Obchodni a plavebni umluvou ceskoslovensko-polskou ze 10. unora 1934 byly s platnosti do 31. prosince 1934 Ceskoslovensku poskytnuty Polskem celni slevy na odbarvovaci uhli, sirouhlik, zelatinu, bakelit a vyrobky z celuloidu. Naproti tomu Ceskoslovensko poskytlo Polsku na stejnou dobu celni slevy na repku a podobna semena olejnata, kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty. Uvedene celni slevy byly s vyjimkou celni slevy na repku a podobna olejnata semena prodlouzeny vzajemne do 30. cervna 1935 dodatkovym protokolem podepsanym ve Varsave dne 8. unora 1935 a toto ujednani znovu pak obnoveno dodatkovym protokolem ze dne 5. zari 1935 s platnosti do 30. cervna 1936 s vyjimkou celni slevy, kterou poskytlo Polsko Ceskoslovensku na bakelit, a dale s tou zmenou, ze na misto smluvni celni sazby pol. zl. 1,30 za 100 kg sirouhliku poskytlo Polsko Ceskoslovensku na toto zbozi sazbu zl. 2.60.

V obapolnem zajmu se obe vlady dohodly, ze obnovi v uplnem zneni dodatkovy protokol podepsany ve Varsave dne 5. zari 1935 na dobu dalsich 6 mesicu, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. unora 1937.

Narodohospodarsky vybor senatu prozkoumal a projednal text dodatkoveho protokolu a duvodove zpravy vladniho navrhu a doporucuje slavnemu senatu, aby schvalil tento dodatkovy protokol a ucinil schvalovaci usneseni, jak je obsazeno ve vladnim navrhu tisk sen. 277. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor zahranicni je p. sen. Slama. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Slama: Slavny senate!

Vladni navrh tisk sen. 277 jedna o obchodni a plavebni umluve mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Polskou s prislusnymi dodatky.

Obchodni a plavebni umluvou ceskoslovensko-polskou ze dne 10. unora 1934 byly poskytnuty celni slevy na nektere druhy zbozi s casovym omezenim proto, ze polska vlada pri smluvnich jednanich zduraznovala, ze vyrobu nektereho druhu zbozi hodla zavesti doma.

Celni sazby, uvedene ve vyse zminenych seznamech, se tykaji zbozi ex saz. cis. 598 c) 1, saz. cis. 600 m) a sazba cis. 617 ceskoslovenskeho celniho sazebniku, jakoz i zbozi saz. cis. 185, 346, 488 pol. 2b a 1210 pol. 1a, 2a, 3a a 4a polskeho celniho sazebniku, pri cemz celni sazba, stanovena pro sazebni cislo 346 polskeho celniho sazebniku, se zvysuje na Zl 2,60 za 100 kg.

Jednalo se o celni slevu na toto ceskoslovenske zbozi: odbarvovaci uhli, sirouhlik, zelatinu, bakelit a vyrobky z celuloidu. Naproti tomu Ceskoslovensko poskytlo Polsku celni slevu na repku a podobna semena olejnata, kyselinu sirovou, dusikate vapno a superfosfaty. Toto ujednani platilo po prve do 31. prosince 1934 a bylo prodlouzeno "Dodatkovym protokolem" ze dne 8. unora 1935 s platnosti do 30. cervna 1935 s vyjimkou celni slevy na repku a podobna olejnata semena.

Platnost smluvnich slev uvedenych v "Dodatkovem protokolu" ze dne 8. unora 1935 byla znovu prodlouzena "Dodatkovym protokolem" ze dne 5. zari 1935 s platnosti do 30. cervna 1936 s vyjimkou celni slevy, kterou poskytlo Polsko Ceskoslovensku na bakelit, jakoz i s tou zmenou, ze na misto smluvni celni sazby zl. 1,30 za 100 kg sirouhliku poskytlo Polsko Ceskoslovensku na toto zbozi sazbu zl. 2,60.

Dodatkovy protokol podepsany dne 12. srpna 1936 ve Varsave jest pouhym prodlouzenim smluvnich celnich slev obsazenych v "Dodatkovem protokolu" ze dne 5. zari 1935 na dobu dalsich sest mesicu, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. unora 1937.

Soustavne prodluzovani platnosti smluvnich celnich vyhod bude mozne do te doby, pokud polska tovarna na chemicke vyrobky v Tomasovcich nebude schopna dostatecne zasobiti polsky trh sirouhlikem.

Zahranicni vybor jednal ve schuzi dne 10. unora 1937 o vladnim navrhu tisk sen. cis. 277 a navrhuje plenu senatu schvaleni "Dodatkoveho protokolu" k obchodni a plavebni umluve mezi Ceskoslovenskem a Polskem ze dne 10. unora 1934 s textem a uvodni formuli, jak jest obsazen v sen. tisku 277. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno, budeme hlasovati.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Projedname nyni odst. 2 poradu:

Zpravodajem misto nepritomneho pana sen. dr Bacinskeho je pan sen. Jakubec, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavny senate!

Soukromy zalobce dr Viktor Ravasz podal trestni oznameni na jmenovane senatory za vyroky, kterymi bylo oduvodneno jeho vylouceni ze strany ludove, t. j. ze sen. Ravasz byl vyloucen ze strany ludove z duvodu necestnych, kterymizto vyroky citi se pan dr Ravasz urazen na cti.

Imunitni vybor senatu jednaje ve sve schuzi o teto veci doporucuje slavnemu senatu, aby zadosti okr. soudu v Bratislave vyhoveno nebylo, protoze cely spor dluzno posuzovati vylucne jako rozhodnuti politicke.

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, jednani je tim skonceno.

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. dr Budaye, dr Krcmeryho, dr Fritza, dr Polyaka a dr Mederlyho pro prestupek urazky na cti podle §u 1 zak. cis. 108/1933.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho na zamitnuti zadosti souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. dr Budaye, dr Krcmeryho, dr Fritza, dr Polyaka a dr Mederlyho.

Projedname dale odst. 3 poradu

Zpravodajem misto nepritomneho p. sen. Chalupnika je pan sen. inz. Winter.

Byl mne podan navrh p. sen. Liehma.

Prosim pana tajemnika, aby tento navrh precetl.

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte):

Navrh sen. Liehma:

Navrhujeme, aby vladni predloha tisk 441 o povinnem urednim cejchovani lekarskych teplomeru byla vracena vyboru k novemu projednani.

Predseda (zvoni): Udeluji slovo panu zpravodaji inz. Winterovi.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Slavny senate!

Lituji, ze nemohu vysloviti souhlas s timto navrhem. Zalezitost byla projednavana v techn.-dopravnim vyboru, pani navrhovatele meli tam zastoupeni a meli tudiz dostatek prilezitosti podati eventuelne pozmenovaci navrhy, ponevadz debata nebyla nikterak omezena. Panove nemeli ve vyboru zadnych pozmenovacich navrhu, ani v plenu v prvem cteni nepodali pozmenovacich navrhu a nyni prichazeji s navrhem, ktery nijak neoduvodnuji, nebot duvod pro vraceni vyboru nebyl uveden. Mne take nebyl zadny duvod sdelen, ja zadneho duvodu neshledavam a proto navrhuji, aby navrh byl zamitnut.

Predseda (zvoni): Budeme hlasovati o navrhu pana sen. Liehma.

Kdo souhlasi s navrhem podanym p. sen. Liehmem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Tim je navrh zamitnut.

Tazi se pana zpravodaje, zdali ma nejake navrhy oprav nebo zmen textovych.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Nemam navrhu.

Predseda (zvoni): Navrhu neni.

Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Projedname dalsi, posledni odstavec poradu, jimz je:

Zpravodajem vyboru ustavne-pravniho za omluveneho p. sen. dr Milotu je p. sen. Riedl. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavny senate!

Mirove smlouvy st. germainska a trianonska obsahuji tez ustanoveni, jak se ma po strance pravni naloziti nemovitym majetkem, ktery podle nich pripadl na nasem uzemi bud Ceskoslovenskemu statu nebo svazkum uzemni samospravy, zajmovym samospravnim utvarum, pojistovacim ustavum a jinym kolektivnim utvarum. Z tohoto komplexu majitelu takovych statku byly upraveny zakonem c. 354/1921 pouze pravni pomery v pricine majetku pripadleho Ceskoslovenskemu statu. Pokud vsak jde o majetek jinych zminenych utvaru, ustanoveni mirovych smluv dosud nebyla provedena zakonnym zpusobem, takze nasemu zakonodarstvi dosud chybi zakonny podklad ku provedeni vedlejsich mezinarodnich umluv, v tom smeru uzavrenych, zejmena dohody s Rakouskem c. 4/1929 a dohody s Madarskem c. 82/1931.

Tento nedostatek ma napraviti zakon, jehoz osnovu predklada vlada k ustavnimu projednani.

Zaroven se ma navrhovany zakon vztahovati tez na obdobne pripady, ktere nastavaji nyni v dusledku modu vivendi, nebo ktere mohou i v budoucnosti se vyskytnouti podle event. mezinarodnich umluv, dohad a uprav.

V osnove navrhovany postup je ucelny a proto ustavne-pravni vybor doporucuje, aby vladni navrh zakona byl prijat beze zmeny ve zneni vladou predlozenem. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno.

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze konala zitra ve ctvrtek dne 3. cervna 1937 o 11. hodine s

1. Druhe cteni schvalovaciho usneseni, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projeveni souhlasu dodatkovy protokol k obchodni a plavebni umluve mezi republikou

Ceskoslovenskou a republikou Polskou ze dne 10. unora 1934, podepsany ve Varsave dne 12. srpna 1936 a uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 19. srpna 1936, cis. 243 Sb. z. a n. (tisk 381).

2. Druhe cteni osnovy zakona, kterym se provadeji mezinarodni ujednani o majetku dotcenem zmenou statopravnich pomeru (tisk 447).

3. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 300), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dohoda sjednana vymenou not ze dne 29. cervna 1936 a ze dne 7. cervence 1936, kterou se meni ustanoveni prilohy III.

zaverecneho protokolu k obchodni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Hospodarskou Unii belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925 (c. 262/1925 Sb. z. a n.) (tisk 382).

4. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu ve Frydlante v C. ze dne 3. cervna 1936, c. j. Nt 147/36/2, za vydani sen. Wenderlicha k trestnimu stihani pro prestupek pomluvy podle §u 2 a pro prestupek utrhani na cti podle §u 3 zak. cis. 108/33 Sb. z. a n. (c. 2840/1936 preds.) (tisk 391).

Zadny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim schuzi.