Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 75. schuze (obsah) | Ctvrtek 20. kvetna 1937

Schuze zahajena ve 12 hod. 12 min.

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 97 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Dal jsem dovolene: na dnesni schuzi sen. Krizovi, Pechmanovi, Wellanovi; vcerejsi a dnesni schuzi sen. Horakovi, Slamovi; dodatecne na vcerejsi schuzi sen. inz. Hav1inovi.

Budeme projednavati porad schuze, jehoz prvnim odstavcem jest:

Zpravodajem vyboru imunitniho je pan sen. Nemecek, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate!

Soukr. zalobce inz. Jiri Kotatko, tajemnik v Praze-Vrsovicich, Pricna 741, zaluje sen. Dundra, ze sepsal, do tisku dal a uverejnil v periodickem casopise "Podkrkonosske rozhledy", vydavanem v Nachode, v c. 38. ze dne 19. zari 1935 clanek nadepsany "Soudruzske verejnosti". Clanek ten znel:

"V posledni dobe dochazeji nas dotazy, jaky jest nas pomer k Svazu pratel sovetskeho Ruska. Generalnim tajemnikem Svazu pratel sovetskeho Ruska je inz. Kotatko, ktery byl pred nekolika lety z nasi strany vyloucen. Dotceny vetrel se do mistni politicke organisace nasi strany v Praze-Vrsovicich, byl dokonce zvolen do vykonneho vyboru a pri tom donasel zpravy do "Rudeho Prava". Co si o tomto cloveku myslime, bylo receno otevrene dru

Vrbenskemu, kdyz bylo mu hlaseno, ze s timto necharakternim a necestnym clovekem nemohou socialni demokrate sedeti za jednim stolem. Vydaval se za socialniho demokrata a pri tom konal sluzby spionske a kdyz byl pristizen, choval se jako nejvetsi zbabelec, vykrucoval a vse zapiral. Dokud bude miti Svaz pratel sovetskeho Ruska tohoto cloveka za

generalniho sekretare, musi kazdy pochopiti, ze akce tohoto svazu budeme ignorovati a odmitati. Mame za to, ze toto vysvetleni postaci, aby nasi soudruzi meli po vsech strankach jasno."

Soukr. zalobce uvedl, ze v clanku tom jsou o nem uvedeny takove nepravdive skutecnosti, jez jej mohou v obecnem mineni sniziti a vydati v opovrzeni a je v nem vydavan v posmech. Proto navrhl, aby proti odpovednemu redaktoru Jos. Temlikovi bylo zavedeno pripravne vysetrovani pro precin podle §§ 1 a 2 zak. c. 108/33 a § 1 zak. c. 124/24. Po vyslechu odpovedneho redaktora Jos. Temlika ucinil soukromy zalobce navrh na zavedeni pripravneho vysetrovani pro stejny precin proti sen. Dundrovi, ktery inkriminovany clanek napsal a jeho uverejneni naridil.

Imunitni vybor navrhuje, aby sl. senat zadosti kraj. soudu v Hradci Kral. vyhovel a sen. Dundra k trest. stihani vydal.

Jako duvody uvadi imunitni vybor toto: Inkriminovany clanek obsahuje velmi vazna narceni z necestneho jednani. Obvineny sen. Dundr, jsa v zalezitosti teto vyslychan u soudu jako svedek, prohlasil, ze redakci "Podkrkonosskych rozhledu" pozadal o uverejneni tohoto clanku a jest ochoten o svych tvrzenich provesti dukaz pravdy. Z toho duvodu navrhuje imunitni vybor, aby pro tento pripad obvineny sen. Dundr byl sl. senatem k trest. stihani vydan.

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat dal souhlas k trest. stihani sen. Dundra pro precin urazky na cti a pomluvy podle §§ 1 a 2 zakona c. 108/1933 Sb. z. a n. a § 1 zakona c. 124/24 Sb. z. a. ve zneni vyhlasky c. 145/33 Sb. z. a n.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat dal souhlas k trest. stihani sen. Dundra.

Dalsim predmetem jednani je odst. 2 poradu:

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu v Chebu ze dne 20. brezna 1936, c. T 595/36/2, za vydani sen. Schossera, za ucelem trestniho stihani pro prestupek dle §§ 1, 2, 3 a §u 14, odst. 5 zakona na ochranu cti, c. 108/3 Sb. z. a n. (tisk 266).

Zpravodajem vyboru je zase pan sen. Nemecek, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate!

Pan sen. Schosser zaslal dne 17. zari 1935 statnimu zastupitelstvi v Chebu podani, sepsane advokatem JUDr Romanem Pohnertem z Bochova, ve kterem byl koncipista politicke spravy ve Zluticich, JUDr Josef Bican, obvinen ze zneuziti uredni moci, ktere spocivalo v tom, ze rozpustil verejnou schuzi strany Sudotendeutsche Partei ve Valci dne 15. zari 1935 bez duvodu. Dr Bican pry tvrdil, ze schuzi rozpousti proto, ze nekteri z ucastniku zdvihli ruce k hitlerovskemu pozdravu, vinniky vsak nezjistil a odmitl je zjistit asi pry proto - jak stiznost naznacuje - ponevadz takovych vinniku nebylo. Mimo to byl dr Bican obvinen z poruseni sluzebnich povinnosti, ponevadz nejen, ze z vlastni iniciativy jakozto sluzbu konajici politicky urednik nezjistil pachatele trestniho cinu, nybrz i po upozorneni tak odmitl uciniti.

Vzhledem k temto obvinenim bylo nutno provest vysetreni celeho pripadu a provesti vyslech obvineneho koncipisty JUDr Bicana podle §u 112 sluzebni pragmatiky. Pri setreni byla zjistena bezduvodnost obvineni a dalsi setreni zastaveno. Proto zaslalo statni zastupitelstvi v Chebu okr. soudu v Chebu navrh na trestni stihani jak JUDr R. Pohnerta, tak i sen. Schossera pro prestupek zakona na ochranu cti, c. 108/33.

Imunitni vybor projednav tento navrh navrhuje, aby sl. senat zadosti okr. soudu v Chebu vyhovel a navrhuje sen. Schossera k trestnimu stihani vydati.

Sve rozhodnuti a navrh oduvodnuje imunitni vybor takto:

Obvineni, vznesena proti JUDr J. Bicanovi sen. Schosserem, jsou velmi zavazna. Kdyby bylo pravdou, ze jmenovany, jako urednik politicke spravy, zneuzil sve uredni moci, jakoz i ze, jsa ve sluzbe, nekonal sve povinnosti, musila by tato skutecnost vesti bud k disciplinarnimu nebo trestnimu rizeni proti nemu se vsemi event. dusledky. V zajmu verejnosti i statu jest, aby bylo soudne zjisteno, zda obvineni sen. Schosserem proti JUDr J. Bicanovi vznesena jsou oduvodnena cili nic, tak aby jmenovany urednik politickeho uradu bud nesl dusledky za sve jednani, anebo aby se mu dostalo zadostucineni v tom pripade, ze obvineni jsou neoduvodnena.

Proto imunitni vybor navrhuje, aby sl. senat dal souhlas k trest. stihani sen. Schossera na zaklade zadosti okres. soudu v Chebu.

Predseda (zvoni): Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat dal souhlas k trest. stihani sen. Schossera pro prestupek podle §§ 1, 2, 3 a 14, odst. 5 zakona na ochranu cti, c. 108/33 Sb. z. a n.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat dal souhlas k test. stinani sen. Schossera.

Nyni projedname odst. 3 poradu:

Tazi se pana zpravodaje sen. Zimaka, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Zimak: V §e 4, odst. 2 vo 4. riadce je za cifrou 500 desetinna bodka a pomlka. Je to zrejme tlacova chyba. Nech tedy usnesenim senatu tato tlacova chyba je odstranena.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, jakoz i s textovou upravou p. zpravodajem prave navrzenou, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli a textovou upravou navrzenou p. zpravodajem byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s resoluci otistenou ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce se prijima.

Dalsim odstavcem poradu je:

Zpravodajem je p. sen. Nemecek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate!

Skutkova podstata tohoto pripadu je tato:

Dne 25. kvetna 1935 byl v Brne rozsirovan plakat, po pripade letak nasledujiciho obsahu:

"Pozor. Neslychane volebni podvody Henleinovy strany! Henleinova strana rozsiruje v posledni hodine pred volbou letaky tak nestoudne prolhane zpravy, ktere vsechny v dejinach volebnich boju kdy provedene podvody daleko stavi do pozadi.

Podvod c. 1. Henleinova strana pokousi se lehkovernym volicum namluviti, ze se vsechny nemecke strany, citaje v to nemeckou socialne-demokratickou stranu, sjednotily na spolecne kandidatni listine pro zitrejsi volby.

Jak tisteno, tak vylhano!

Kazde slovo tohoto letaku je drzou smyslenkou!

Zadny nemecky socialni demokrat neodevzda svuj hlas pro listinu, na ktere stoji henleinovsti fasiste!

Podvod c. 2. Taz henleinovska strana dovede soucasne dopustiti se na volicich dalsiho podvodu, kterym by kazda jina nemecka strana opovrhla.

Vybizi ve svych letacich v nemeckem jazyce nemecke delniky a zamestnance, aby nevolili listinu nemeckych socialnich demokratu, nybrz listinu ceskych socialnich demokratu, listinu c. 2!

Henleinova strana tak cini, aby mezi nemeckymi delniky a zamestnanci zpusobila zmatek a sama lovila v kalnych vodach. Ceska socialne-demokraticka strana a jeji vedouci kandidatni listiny do obci dr Ecer nemaji s timto manevrem nic spolecneho. Tento podvodny napad vznikl vyhradne v bahne henleinovskych metod.

Zadny delnik, zadny zamestnanec, zadny volic neda se oklamati takovymito metodami!

Zadny sve domovine verny Nemec nesmi odevzdanim sveho hlasu prispeti k tomu, aby vzajemne narodnostni vasne byly jeste silneji vybicovany.

Ucet platili by vzdy jen nemecti delnici, zamestnanci, urednici, zivnostnici a obchodnici!

Na tento podvod jest jen jedina odpoved:

Zadne tristeni hlasu! Zadny hlas pro Henleinovu stranu, stranu lzi!

Kazdy hlas jen pro listinu c. 6, nemeckych socialnich demokratu.

Vedouci kandidatni listiny pro obec: Dr Ludwig Czech,

pro venkov: Edmund Pipal."

Jako nakladatel letaku byl oznacen obvineny sen. Wellan.

Obsahem letaku citil se na sve cti dotcen, predseda sudetskonemecke strany Konrad Henlein z Ase v Cechach, ktery jmenem svym a jmenem sudetskonemecke strany podal na sen. Wellana soukromou trestni zalobu, ktera jej vini, ze zanedbal pri vydani letaku onu pozornost, kterou mel zachovati jako vydavatel tohoto letaku.

Imunitni vybor navrhuje, aby sl. senat zadosti kraj. soudu trest. v Brne ze dne 25. listopadu 1936 nevyhovel a souhlas k trestnimu stihani sen. Wellana nedaval.

Duvody pro toto rozhodnuti a pro tento navrh imunitniho vyboru jsou tyto:

I kdyz jest nutno konstatovati, ze obsah letaku, kterym se citi soukromi zalobci na sve cti dotceni, jest misty ve vyrazech velmi prikry, prece jen nepresahuje ve svem celku a podle pomeru v dobe jeho rozsirovani soude, meze pripustne verejne kritiky politicke strany a jejiho pusobeni. Soukromy zalobce a jeho strana meli moznost na podobne utoky ve svem tisku reagovati a jejich neoduvodnenost vyvratiti.

Z toho duvodu navrhuje imunitni vybor, aby sl. senat souhlasu k trest. stihani sen. Wellana nedaval. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Jednani je skonceno. Prikrocime k hlasovani o navrhu vyboru imunitniho, aby senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Wellana pro §§ 1, 2 a 3 zakona c. 124/24 Sb. z. a n. ve zneni zakona c. 108 z r. 1933, po pripade pro § 4 zak. c. 124/24 o ochrane cti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat nedal souhlas k trest. stihani sen. Wellana.

Projedname nyni posledni odstavec dnesniho poradu, jimz je:

Zpravodajem je pan sen. Chalupnik. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Chalupnik: Slavny senate!

Projednavana osnova zakona ma slouziti k uprave pomeru pri prodeji a pouzivani teplomeru pro ucely zdravotni. Teplomer sam o obe je dulezitou pomuckou pri zjistovani zvysene teploty tela jako meritko priznaku ruznych vnitrnich chorob, a to nejen pro sluzbu lekarskou, nybrz i pro domacnost. Zalezi tudiz na spravne funkci teplomeru mnoho. Je proto zcela opravnena nutnost uredni kontroly jak pro vyrobu, tak i pro prodej. Dosavadni ustanoveni o zkouseni teplomeru, jak je upraveno vyhlaskou ministerstva obchodu ze dne 2. prosince 1891, c. 169 r. z., ukazalo se pro dnesni vyrobu nedostatecnym a vyzaduje nezbytne upravy zakonem.

Zakonem timto maji byti usmerneny a odstraneny vyskytujici se rozdily v soustave teplomeru pro ucely zdravotni nutnou technickou upravou.

Predpisy normalni cejchovni komise ze dne 31. prosince 1891 (Vestnik c. 41, str. 345) a ze dne 22. cervna 1892 (Vestnik c. 44, str. 369), urcujici podminky pro cejchovani teplomeru, jsou dnes jiz zastarale. Sklarsky prumysl je dnes jiz velmi vyspely a je tudiz mozno klasti prisnejsi pozadavky na tvar lekarskych teplomeru a na vlastnosti pouziteho skla.

K zavedeni povinneho cejchovani lekarskych teplomeru u nas vedou tytez duvody, ktere k tomu vedly jinde, na pr. v Nemecku, ve Francii, ve Svycarsku a v Rakousku. Nektere typy lekarskych teplomeru byly totiz vyrabeny z nevhodneho skla a mely podle urednich zkousek udaje i o nekolik stupnu odlisne od udaju normalnich teplomeru. Lekarske teplomery, vyrabene v poslednich letech i u nas, jsou velmi kvalitni a jde o to, aby se predeslo dovozu a vyrobe nespolehlivych vyrobku. Uvazi-li se dulezitost spravneho urcovani teploty lidskeho tela, nutno pozadovati uplnou spravnost udaju lekarskeho teplomeru.

K jednotlivym ustanovenim osnovy uvadim:

K §u 1: Dulezite je stanoviti cejchovni povinnost nejen pro lekarske teplomery, jichz se pouziva v lekarske a porodnicke praksi a ve verejnem zdravotnictvi, nybrz u vsech lekarskych teplomeru prichazejicich do prodeje vubec, nebot take soukromi zajemci vyzaduji pravem teplomery cejchovane. Lekarske teplomery opatrene cejchovni znackou jineho statu nelze cejchovati jednak z duvodu prestiznich, jednak proto, aby se zabranilo omylum uzivatelu. Specialni teplomery jsou jine nez normalni lekarske teplomery; jich se pouziva na pr. k mereni teploty kuze, k mereni teploty nadoru a pod.

K §u 2: Urednim cejchovanim lekarskych teplomeru se poveruje ustredni inspektorat pro sluzbu cejchovni proto, ze ma potrebna zarizeni i znalosti nutne k ocejchovani techto pristroju; budou-li nektere urady vyhovovati temto predpokladum, muze je ustredni inspektorat pro sluzbu cejchovni zmocniti k cejchovani.

Predpisy o oznaceni atd. nelze dati do zakona, protoze podlehaji zmenam.

K §u 3: Ustanoveni trestni je obdobne jinym ustanovenim o spravnich prestupcich.

Dozor nad zachovavanim predpisu o mirach a vahach, jichz se pouziva ve verejnem obchode, vykonavaji bezpecnostni organy obecni nebo statni jako soucast trzni policie. Protoze se vsak lekarskych teplomeru neuziva ve verejnem obchode, nevztahuje se na ne prirozene ustanoveni o trzni policii a je proto nutno stanoviti, kdo vykonava prislusny dozor. Jedine zpusobile jsou k tomu cejchovni urady.

V §u 4 prechodna ustanoveni umoznuji, aby byli ochraneni ztrat ti, kdoz maji nejake zasoby teplomeru.

K §u 5: Dobu ucinnosti lze stanoviti dnem vyhlaseni, protoze se soucasne cini v §u 4 opatreni pro prechodnou dobu. Provedeni se sveruje pouze ministru verejnych praci, protoze jde o provedeni ryze technickych opatreni a jine spravni obory nejsou dotceny.

Technicko-dopravni vybor projednal osnovu zakona ve schuzi dne 20. dubna a doporucuje senatu schvaleni tohoto vladniho navrhu zakona v puvodnim zneni, jak jest uvedeno ve zprave vyboru tech.-dopravniho. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, budeme tedy hlasovat.

Prosim pani a pany senatory o zaujeti mist. (Deje se.)

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou. (Namitek nebylo.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Tim je porad schuze vyrizen. Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 40 jedn. radu, aby se pristi schuze svolala pisemne nebo telegraficky s poradem, jenz bude urcen.

Konstatuji, ze padny navrh k tomu podan nebyl.

Koncim chuzi.