Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 74. schuze (obsah) | Streda 19. kvetna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 98 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek.

Mistopredseda dr Buday zahajil schuzi v 16 hodin 24 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Dundr, Fidlik; na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Karpiskova; dodatecne na minuly tyden sen. dr Bacinskemu; na schuzi dne 15. kvetna 1937 sen. Selmecovi; dodatecne na schuze konane dne 29. dubna a dne 11. a 12. kvetna 1937 sen. Kvasnickovi; na tento tyden sen. dr inz. Bottovi, Klofacovi, Selmecovi, dr Turchanyimu, Udrzalovi, Zemanovi.

Mistopredseda dr Buday konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: na 2 mesice sen. Tomaskovi, dodatecne na mesic duben a kveten sen. dr Foldesimu, na 4 tydny sen dr Stefankovi, dodatecne na schuze dne 11. a 12. kvetna a na 14 dnu sen dr Milotovi, do konce kvetna sen. Adamovi.

Navrh tisk 453 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Interpelace tisky 452/1 az 452/5, 455/1 az 455/10, 457/1 az 457/4.

Odpovedi tisky 454/1 az 454/3, 456/1 az 456/7.

Zapisy o 69. az 71. schuzi senatu NSRCs.

o 72. a 73. schuzi senatu NSRCs byly schvaleny podle § 72 jedn. radu.

ve schuzi konane dne 12. kvetna 1937 prikazany navrhy:

vyborum rozpoctovemu a narodohospodarskemu navrh tisk 433,

vyborum narodohospodarskemu a rozpoctovemu navrh tisk 435,

vyborum techn.-dopravnimu a rozpoctovemu navrh tisk 448.

K navrhu mistopredsedy dr Budaye ulozeno bylo vyboru ustavne-pravnimu, aby o usneseni posl. snemovny tisk 439 podal zpravu do 15. cervna 1935.

vyborum zivn.-obchodnimu, narodohospodarskemu a rozpoctovemu vladni narizeni o uprave cla na nektere druhy ovoce a zeleniny (c. 5409).

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Budeme prejednavat poriadok schodze, a sice odst. 1 dnesneho poriadku:

Zpravodajcom je p. sen. Nemecek. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Nemecek: Slavny senate!

Skutkova podstata teto zadosti je tato:

Podle udaju trest. oznameni byl spachan trestni cin tim, ze dne 26. cervna 1935 byly mezi delnictvem Csl. zbrojovky, akc. spol. v Povazske Bystrici, rozsirovany letaky s nadpisem: "Pracujucemu, ludu zo Zbrojovky v Povazske Bystrici", ve kterych neznamy pisatel uvadel mezi jinym i nasledujici: "Nenechte se terorisovat panem Myslikem a svoji ucasti na schuzi dejte na jevo Vasi nespokojenost. Pan Myslik v zavode nepracuje, ale u predstavenych ma dobre oko. Proc ma tyto vyhody? Nebot delniky zrazuje a po zadech slovenskeho delnictva se vysplha co nejdrive na misto mistra."

Obsahem tohoto letaku se citi dotcenym na sve cti soukromy zalobce a ponevadz pisatel letaku nebyl vypatran, podal soukromy zalobce zalobu na sen. Pociska, jako na majitele knihtiskarny v Bratislave. Stat. zastupitelstvi v Bratislave verejneho zajmu na veci neshledalo a zastupovani neprevzalo.

Imunitni vybor navrhuje, aby sl. senat zadosti krajskeho soudu v Bratislave nevyhovel a sen. Pociska k trest. stihani nevydaval.

Duvody.

Sen. Pocisk nikdy nebyl a neni majitelem knihtiskarny, ve ktere letak s inkriminovanym obsahem byl vytisten. Knihtiskarna byla majetkem Komanditni spolecnosti a sen. Pocisk byl zde cinny jen jako obchodni spravce. Prijimani tiskovych objednavek nenalezelo do jeho pravomoci a se zretelem na svuj senatorsky urad nebyl by ani mohl cinnost tuto vykonavati. Nemel take ani zajmu na tom, aby soukromeho zalobce nejakym urazlivym zpusobem napadal a proto nemuze nesti za obsah letaku ani zodpovednost.

Z techto duvodu navrhuje imunitni vybor, aby sl. senat zadost kraj. soudu v Bratislave za vydani sen. Pociska k trestnimu stihani zamitl a aby jmenovany k stihani vydan nebyl. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Ku slovu nie je nikto prihlaseny, debata odpada.

Budeme hlasovat. Prosim pp. senatorov, aby zaujali miesta. (Deje se.)

Senat je sposobily sa usnasat.

Budeme hlasovat o navrhu vyboru imunitneho, aby senat nedal suhlas k trest. stihaniu sen. Pociska pre precin podla §§ 2 a 3 zak. na ochranu cti, c. 108/33 Sb. z. a n.

Kto s tymto navrhom vyboru imunitneho suhlasi, nech zdvihne ruku. (Deje se.)

To je vacsina. Navrh vyboru imunitneho bol schvaleny a senat nedal suhlas k trest. stihaniu sen. Pociska.

Druhym odstavcom dnesneho poriadku je:

Zpravodajom je p. sen. Zimak. Davam mu slovo:

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat!

Zakonnym clankom XXXI z r. 1894 bol v Uhorsku zavedeny civilny snatok ako jedine platny. Podla tohoto zakona bolo len to manzelstvo uznane pravne platnym, ktore bolo uzavrete pred civilnym matricnym uradnikom. Matrikari boli povinni snubencom pripomenut, ze uradnym snatkom vykonali svoju zakonnu obciansku povinnost, ze vsak tym nevykonali zadost svojmu nabozenskemu presvedceniu.

Ked koncom svetovej vojny sa zeme Slovenska a Podkarpatska odtrhly od Uhorska a prisly do hranic Ceskoslovenskej republiky, bola mezi ludom mienka, ze zakony uhorskeho prava ostaly za hranicami. Tak sa sudilo aj o zakone o civilnom snatku, a to tym viac, ked ze knazi bez namietok spojovali v manzelske svazky cirkevnymi obradami. A muselo sa to tak diat, kedze nebolo notarov-matrikarov, ktori by civilne sobasili. Uhorsky zakon, je treba priznat, mal totiz aj ucel madarizacny a notari-matrikari boli vtedy ponajviac Madari, ktori mali priciny stat sa po prevrate neviditelnymi.

Vsetky zakony rakuskeho i uhorskeho prava boly vyhlasene pri vzniku ceskoslovenskej republiky Narodnym vyborom za prezatymne platne, tedy na uzemi Slovenska a Podkarpatskej Rusi zakony uhorskeho prava. Preto sa staly vsetky snatky, ktore neboly pred civilnym uradnikom uzavrete, pravne neplatnymi a deti z tychto manzelstiev zrodene detmi nemanzelskymi.

Zakonom zo dna 22. maja 1919, cis. 320 Sb. z. a n., ktorym sa menia ustanovenia obcianskeho prava o obradnostiach smluvy manzelskej, o rozluke a o prekazkach manzelstva, sa zrovnopravnily cirkevne snatky so snatkami civilnymi, musia vsak byt zapisane v statnej matrike. Tento zakon vstupil v platnost 13. jula 1919.

Do toho dna od 28. oktobra 1918 pocinajuc je napocitanych 9.089 takych snatkov, ktore podla platneho zakona uhorskeho su neplatne. Pocet osob takto postihnutych (pocitajuc v to aj splodene deti) sa odhaduje na 40.000. Hoci v matrikach cirkevnych su deti z tychto manzelstiev zrodene zapisane ako manzelske, preca pravne pred sudmi su nemanzelske. Z toho vznikly mnohe hmotne i mravne skody.

Splnomocneny minister pre spravu Slovenska vydal nariadenie zo dna 14. januara 1919, podla ktoreho mohly sa legalizovat tie manzelstva, ktore boly uzavrete len pred duchovnym spravcom, ked v 15 dnovej lehote sa nechaju manzelia v pritomnosti dvoch svedkov zapisat u matrikara do statnej matriky. Tohoto nariadenia pouzilo 1.560 manzelskych dvojic, ostalo teda zakonom neuznanych 7.529 snatkov.

Ucel pojednavaneho vladneho navrhu zakona je odstranit tento vadny stav, zavineny neskonsolidovanymi pomerami v administrative v prvnych osem mesiacoch republiky.

Podla tohoto navrhovaneho zakona budu sa tieto doteraz nezakonne snatky legitimovat tym jednoduchym sposobom, ze farsky urad behom troch mesiacov od doby ucinnosti zakona sdeli prislusnemu okr. uradu vsetky snatky, ktore boly v tejto farnosti uzavrete v dobe od 28. oktobra 1918 do 13. jula 1919.

Zial, ze vsetky postihnute osoby nebudu tymto zakonom rehabilitovane. Tam, kde v sporoch majetkovych, dedicnych a inych z manzelskeho pomeru vzniklych padlo uz rozhodnutie sudu podla platnych pravnych noriem, tam manzelske deti ostanu pravne nemanzelskymi a snatky pravne neplatnymi. Konvalidovat take manzelstva a uznat deti z nich splodene za zakonne vseobecne, bolo by vsak riskantne, lebo nevieme postihnut dosah takeho zakonneho zakroku. Preto je treba urobit vynimku, jaka sa navrhuje v §§ 4 a 5 vladneho navrhu. Totiz vyjmute su z legitimovania tie osoby, ktore maly sudne spory ci uz o platnost snatku, ci o manzelsky alebo nemanzelsky povod deti a z toho pochadzajuce otazky dedictva. Pocitajme vsak, ze tieto sudom pravne neuznane manzelstva maly svoje zvlastne priciny dovolavat sa sudneho rozhodnutia a ze je takychto nepatrny zlomok. Mohlo sa jednat o to, ze ta alebo ona stranka sa dozvedela neskorsie, ze toto manzelstvo je podla zakona neplatne, a potom sa toho vyuzivalo. Slo sa k sudu a boly z toho spory dedicske, ovsem podla sudneho rozhodnutia jedenkrat na krajskom sude, indy na vrchnom sude a boly pripady, ze i na najvyssom sude. Aby sa sudne rozhodnutie nedezavuovalo, aby ostalo v platnosti, musi sa tato vynimka v zakone stat. Velka vacsina manzelstiev budu vsak podla tohoto zakona legitimovane i s ich detmi. Zbyvajuca cast deti moze byt potom legitimovana zvlastnym usnesenim vlady. Moze sa jednat o sirotky jednostranne alebo i obojstranne. Na tieto otazky mame podla usnesenia vyboru rezoluciu, ktorou sa vlada vyzyva, aby ziadosti za legitimaciu deti z tych manzelstiev, ktorych neplatnost bola uz sudne vyslovena pred platnostou tohoto zakona, vybavovala s najvacsou blahovolou.

Vladny navrh prichadza trochu pozde, ale musime byt radi, ze preca prichadza. Ze prisiel neskoro, toho je pricinou asi to, ze si vladni cinitelia netrufali zasahovat do otazok, kde uz padlo sudne rozhodnutie, ale konec koncov sa muselo s timto navrhom prijst, aby sa pomery konsolidovaly.

Ustavne-pravny vybor doporucuje slavnemu senatu tento vladny navrh schvalit v zneni uvedenom i s pripojenou rezoluciou, ako som ju precital. (Souhlas.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Zahajujem rozpravu.

Navrhujem, aby recnicka lehota bola 20 minut. (Namitek nebylo.)

Namietok niet.

Jedinym zaznacenym recnikom je pi sen. Vetterova-Becvarova. Davam jej slovo.

Sen. Vetterova-Becvarova: Slavny senate!

Teprve ted, r. 1937, dostavame do ruky vladni navrh zakona, ktery upravuje na Slovensku a Podkarpatske Rusi otazku snatku uzavrenych v dobe od 28. rijna 1918 do 13. cervence 1919 pouze pred duchovnim spravcem. Po celych 19 let bylo 9089 manzelskych dvojic v nejistote o pravni platnosti sveho manzelstvi a na 40.000 deti nevedelo, jsou-li detmi manzelskymi nebo nemanzelskymi. Sam pan zpravodaj zduraznil, ze byla na techto lidech spachana nenapravitelna krivda; muzeme o nich rici, ze je stihla pohroma zakona z viny republiky. Pres to, jak bylo receno, nelze uz dodatecne napraviti nic; co bylo spachano na jejich pravech, na pravech legitimnich deti a obzvlaste na pravech dedickych. Jestlize ministerstvo svym narizenim ze dne 14. ledna 1919, c. 12, hledelo ziskat zakonitou upravu, ukazalo se, ze tato dobra vule uplne uvazla na suchu, nebot pouze nepatrny pocet manzelstvi se hlasilo zaneseni do matriky.

Mluvim k teto veci proto, ponevadz je to jeden z mnoha pripadu, kterymi trpi nase manzelske pomery po prevrate vubec. Stojime zde zase pred faktem zakona se zpetnou platnosti. Ovsem ta zpetna platnost nevztahuje se na veci prave nejbolavejsi. Toto faktum zvysi zase pocit nejistoty, ktery zavladl u nas v manzelskem zivote a jehoz odstraneni se novy obcansky zakonik prave chystany uplne vyhyba. Muzeme rici, ze je to styl naseho rodinneho prava od 22. kvetna r. 1919, kdy zakonem c. 320 byla zavedena manzelska rozluka, aby ucinila hluboky prulom do obcanskeho zakona rakouskeho, ktery svym §em 111 stanovil nerozlucitelnost katolickych manzelstvi, a tech byla v Rakousku ovsem vetsina. Ponechavam stranou nazory na mravni vyznam manzelstvi. Nas zde musi zajimati predevsim faktum, ze jiz r. 1919 byla ucinena pravni chyba tim, ze manzelstvi uzavrena za predpokladu nerozlucitelnosti zmenila se nahle ve volny svazek, ktery muze byti rozvazan z duvodu primo malichernych, anebo i zlomyslnych. Uvadim tu treba urazku na cti. Jak mohou navzajem se uraziti na cti 2 lide, kteri si prokazali nejvetsi cest, ze se totiz stali manzely? Vsechny zenske organisace broji proti temto malichernym duvodum. Zadame, aby jenom vazny rozvrat manzelsky mohl byti duvodem k rozluce, ale k naprave patrne jeste dlouho nedojde. Dejme tomu, ze moderni nazor na manzelstvi vyzadoval si urcite zmeny - to je konecne vec, o ktere je mozno diskutovati - ale je jiste lepe, aby se lide v pripadech hlubokeho manzelskeho rozvratu rozesli a po pripade i rozloucili, nez aby jeden druhemu ukladali o zivot. Ale kdyz vstupuji do manzelstvi, musim vedeti, jake povinnosti na sebe beru a jaka prava jsou mi ochranou, jestlize tyto povinnosti svedomite vykonavam. Kdyby byl nas tehdejsi parlament resil reformu manzelskeho prava, byl by ji musil resiti principialne a ze zakladu. Takto nikdy nemuze byti usetren vytky, ze neresil otazku pravni, nybrz osobni veci nekterych muzu, kteri meli urcity vliv a chteli se snadnym zpusobem zbaviti svych nepohodlnych manzelskych zavazku. Velmi brzy se ukazaly dusledky tohoto nasilneho zasahu, kdyz velky pocet rozloucenych manzelek, vice nez 40letych, pro samostatnou vydelecnou cinnost nepripravenych a podle vseobecneho nazoru prestarlych, octl se na dlazbe. Jako obycejne kazde nasili zasahuje predevsim ty nejslabsi, tak i zde byly a jsou to zeny a deti, ktere ztraceji manzelskou katastrofou svuj domov a svoji existencni basi. Nepatrne alimenty, casto velmi tezce dobytelne i pres zakonna opatreni, znamenaji jen pozvolne umirani podvyzivou. A coz kde techto alimentu neni, ac se manzelka nicim neprovinila? Mohla bych vam vypravovati o do nebe volajicich pripadech, ktere zpusobil zakon c. 320 predevsim tim, ze automaticky rozlucoval manzelstvi do r. 1919 pouze rozvedena a zbavoval tim pense i manzelky na manzelskem rozvratu zcela nevinne.

Aspon nejaky takovy pripad. Bylo to jeste pred prevratem. Zena mela muze, ktery trpel pronasledovaci manii. V noci se najednou probudila a videla, ze muz nad ni stoji s nozem v ruce a vyhrozuje ji zabitim. Ona trpela srdecni vadou. Lekar, ktery ji lecil, konstatoval, ze jeji stav se vubec nezlepsil, naopak, ze je ji cim dale tim hure, a rekl ji: Poslouchejte, vas musi jeste neco hryzat; to neni mozne, aby vas telesny stav takto vzdoroval me opravdu peclive lekarske snaze. Na to mu ona rekla, jake uzkosti vzdycky v noci proziva, jak vlastne ji je jako cloveku, ktery ma byt zavrazden, a lekar ji na to prikazal, ze se z duvodu bezpecnosti zivota musi se svym manzelem rozejiti. Rozesli se tedy, byl to pouze rozvod. Rozvedene manzelce, jak vite, zustavaji nektera dulezita prava manzelska, pravo dedicke i pravo na pensi. Ale potom prisel zakon z r. 1919, ktery se vseobecne na schuzich nazyva kratce automatem, a tedy timto automatem bylo rozlouceno toto manzelstvi a manzelka byla zbavena pense. Tedy za to, ze ji osud tak tezce postihl, za to, ze tolik vytrpela, byla jeste potrestana tim, ze nemuze dostat pensi.

Jestlize se podari vyprositi od pripadu k pripadu pensi z milosti, je to takovy ubohy milodar, ze neni ani k zivotu, ani k smrti.

Jiny pripad tykal se samospravniho urednika. Prisla jsem k referentovi a upozornovala na to, ze zena urednika, ktera nemela nejmensi viny na manzelskem rozvratu, ma byti zbavena pense, a on mne na to rekl: Ale vzdyt on ten jeji muz beztoho za nic nestal! Ja jsem mu na to odpovedela: Vidite, pane referente, vy jste ho tak znal, a ona ma jeste trpeti za to, ze on za nic nestal?

Nebo jeste kriklavejsi pripad: Zena, jejiz muz zneuzil jeji dite z prvniho manzelstvi. Prirozene musil nastat rozvrat, kdyz manzelka na to prisla, a nyni ona je trestana ztratou pense, ponevadz zde byly duvody obapolne. Ona byla nervosni. Je hrozne, kdyz se mluvi o vine, ze se vina nevazi, ze stejne pada na vahu, dokaze-li se muzi cizolozstvi, jako kdyz zena na to v rozcileni mu rekne ostre slovo. Potom nastava rozvod a rozluka z oboustranne viny.

Jelikoz se nahromadily takoveto pripady, ktere bily do oci svou nespravedlnosti, byl od r. 1926 vykladan § 17 rozlukoveho zakona tak, ze jenom strana nevinna mohla zazadati za rozluku. Pensijni zakon o soukromych zamestnancich z 21. unora 1929, c. 29 Sb. z. a n., v paragrafech 26 a 27 se priklonil k pravum prvni manzelky, rozvedene bez sve viny, a prirkl ji pravo na castecnou pensi, ponechavaje zbytek manzelce druhe. Marne se vsak dovolavame v tomto smyslu zmeny pensijniho zakona verejnych zamestnancu a upravy dedickeho prava bez sve viny rozloucenych manzelek.

Jaka pravni nejistota zavladla uzakonenim nedomysleneho a organismu ostatniho rodinneho prava neprizpusobeneho rozlukoveho zakona, je zrejmo z vykladu, jaky dava §u 17 rozlukoveho zakona brnensky nejvyssi soud. Kdezto do r. 1926 drzel se presne stylisace §u 17 rozlukoveho zakona, jenz pravi, ze po provedenem rozvodu muze kazdy manzel zadati za rozluku, a od r. 1926 priznaval toto pravo pouze strane nevinne, dospel v r. 1930 v nalezu cis. 8430 zase k vykladu, ze tez vinny manzel ma pravo zadati za rozluku i proti vuli manzela nevinneho, je-li totiz povoleni rozluky slucitelno s dobrymi mravy. Zbyvala-li nejaka utecha opustenym manzelkam, kotvila v nadeji, ze jejich situace je provisorni, ze musi nastati naprava pravniho chaosu i krivdy na nich zpusobene.

Nebylo zenske organisace, ktera by se nebyla zabyvala do detailu nutnou reformou rodinneho prava. Sledovaly jsme prace superrevisni komise, sdelovaly jsme si sve zkusenosti a nazory, doufaly jsme, ze reforma obcanskeho zakona nam prinese predevsim reformu rodinneho prava. Zatim co ustavni zakon stavi rodinu pod zvlastni ochranu zakona, prakse zakonna dava ustavicne najevo, ze rodina, neni pro ni nicim dulezitym. Snad muzeme rici, ze v tezkych dobach, kdy bylo nutno resiti tolik otazek hospodarskych, nebyl na vsechno cas. Ale jestlize se dnes jaksi programove vynechava tato vec z obcanskeho zakona, musime rici, ze je to krajni nesvedomitost. Politikove meli povinnost se nejak sjednotit, aby tuto bolavou stranku jiz nejak upravili. Dneska dospeli i v sovetskem Rusku, kde bylo prece rodinne pravo tak uvolneno, k nazoru, ze stat trpi timto uvolnenim rodinneho svazku. Uz loni o prazdninach doslo k prvni reforme rodinneho prava, ktera byla sledovana nejen celym sovetskym Ruskem, nybrz muzeme rici celym svetem s velikou pozornosti. "Izvestia" se zminuji o nutnosti revise zakonodarstvi a manzelstvi a rozvodech takto: "Snad by nemely byti povolovany rozvody, nebyla-li pri nich sjednana dohoda o vyzive a vychove deti. Je nutno zesiliti tresty rodicum, kteri nechaji sve deti bez hmotneho zabezpeceni, coz zvlaste plati o zapomnetlivych otcich." U nas se v takovych vecech dovolavame vzdycky slov presidenta Masaryka, ktery rekl, ze podepise tento zakon s vyhradou, ze bude o prvni manzelky hospodarsky postarano. Dosud vsak o ne postarano neni. Jestlize hospodarsky trpi matka, trpi i deti (Souhlas.), ktere obycejne jsou ji ponechany a svou vyzivou a vychovou odkazany na jeji i sve alimenty.

Damy a panove, bojim se te kroniky, kterou nam jednou predlozi mlada generace, generace deti, ktere byly vypuzeny z bezpeci otcovskeho domova. (Tak jest! - Potlesk.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni.): Ku slovu nie je nikto viac prihlaseny, debata je skoncena.

Prosim pana zpravodajcu, ci si praje v zaverecnom slove nieco poznamenat.

Zpravodaj sen. Zimak: Nie.

Mistopredseda dr Buday: Nie je tomu tak.

Budeme teda hlasovat v citani prvom o celej osnove zakona, jeho nadpise a uvodnej formuli naraz.

Su namietky? (Nebyly.)

Nie su.

Kto suhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisom a uvodnou formulou v citani prvom podla zpravy vyborovej, nech zdvihne ruku. (Deje se.)

To je vacsina. Osnova zakona s nadpisom a uvodnou formulou bola schvalena podla zpravy vyborovej v citani prvom.

Pristupime k 3. odstavcu denneho poriadku, ktorym je:

Tazem sa pana sen. dr Kloudu - miesto nepritomneho zpravodajcu za vybor narodohospodarsky sen. Jakubca - a za vybor zahranicny sen. dr Stefanka, ci navrhuju nejake textove zmeny?

Sen. dr Klouda: Nikoliv.

Mistopredseda dr Buday: Nie je tomu tak.

Kto suhlasi so schvalovacim usnesenim prijatym v citani prvom, tiez v citani druhom, nech zdvihne ruku. (Deje se.)

To je vacsina. Schvalovacie usneseme boto prijate podla zpravy vyborovej v citani druhom.

Prerusujem prejednavanie denneho poriadku.

Predsednictvo senatu sa usnieslo podla §u 40 jedn. poriadku, aby sa buduca schodza konala zajtra vo stvrtok dna 20. maja 1937 o 11¹/₂ hodine s

poriadkom:

1. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu v Hradci Kral. ze dne 14. unora 1936, c. Tl X 50/35, za vydani sen. Dundra ku trest. stihani pro precin urazky na cti a pomluvy podle §§ 1 a 2 zakona c. 108/33 Sb. z. a n. a §u 1 zakona c. 124/24 Sb. z. a n. ve zneni vyhlasky c. 145/33 Sb. z. a n. (c. 1878/1936 preds.) (tisk 265).

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu v Chebu ze dne 20. brezna 1936, c. T 595/36/2, za vydani sen. Schossera za ucelem trest. stihani pro prestupek podle §§ 1, 2, 3 a 14, odst. 5 zakona na ochranu cti, c. 108/33 Sb. z. a n. (c. 2259/1936 preds.) (tisk 266).

3. Druhe cteni osnovy zakona o platnosti snatkov uzavretych v dobe od 28. oktobra 1918 do 13. jula 1919 na uzemi Slovenska alebo Podkarpatskej Rusi len pred duchovnym spravcom (tisk 416).

4. Zprava imunitniho vyboru o zadosti kraj. soudu trest. v Brne ze dne 25. listopadu 1936, c. j. Tl X 249/35-44, za souhlas k trest. stihani sen. Wellana pro §§ 1, 2 a 3 zakona c. 124/24 Sb. z. a n. ve zneni zakona c. 108 z r. 1933, po pripade pro § 4 zak. c. 124/24 o ochrane cti (c. 4004/1936 preds.) (tisk 388).

5. Zprava techn.-dopravniho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 377) o povinnem urednim cejchovani lekarskych teplomeru (tisk 441).

Konstatujem, ze ziadny navrh k tomu podany nebol.

Koncim schodzu.