Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 73. schuze (obsah, prilohy) | Streda 12. kvetna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 97 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 11 hodin 25 minut.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Pfeiferove, Fidlikovi, Fritschovi, Hokkymu, Janovskemu, Kotrbovi, Kralkovi, Malikovi, Popovicovi, Steinerovi, Wenderlichovi, Zimakovi a Zmrhalovi; na vcerejsi a dnesni schuze sen. dr Krcmerymu, Maixnerovi; na tento tyden sen. Pfrognerovi; od 12. do 14. t. m. sen. Enhuberovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a sdelil, ze ustavne-pravni vybor navrhuje podle §u 36 jedn. radu sen., aby osnova zakona o ochrane zvirat proti tyrani (tisk 41) prikazana byla take narodohospodarskemu vyboru.

Senat tento navrh prijal.

Predseda (zvoni):

Budeme projednavati denni porad.

Budeme pokracovati v rozprave, zahajene v 72. schuzi senatu.

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, sen. Hanckovi.

Sen. Hancko: Slavny senat!

Po dlhorocnom volani a naliehani predlozena je zakonodarnemu sboru konecne osnova zakona o uprave platovych pomerov skolskych inspektorov, profesorov, riaditelov a ucitelov narodnych skol pridelenych skolskym uradom.

Je svrchovany cas, ze statna skolska sprava venuje konecne aspon ciastocnu starostlivost o riesenie tejto palcivej otazky.

Ze praca skolskych inspektorov, tohoto v skolstve tak doleziteho stavu, nebola v republike primerane a vcas zhodnotena, bolo na velku ujmu celeho ludoveho skolstva republiky.

Skolski inspektori boli v tejto vyznamnej funkcii len zatymne ustanovovani a upravu pravnych pomerov dosial postradali a neboli pri tom stavu svojmu primarene ani dostatecne honorovani; to je pricinou, ze akokolvek sa skolski inspektori aj vynasnazovali, pre pretazenie organizacnou a administrativnou pracou a toboz pre nedostatocne cestovne pausaly pri vykonavani dozorcej sluzby tazko mohli svojmu povolaniu ziaducim sposobom vyhovet.

Inspektori skolski svoju vyznamnu ulohu vtedy budu moct dobre splnit, ked stavu svojmu primeranou dotaciou a upravenim pravnych pomerov budu existencne uspokojeni a ked im pri vykonavani po prevrate tak rozmnozenej inspektorskej agendy bude aj potrebna pracovna pomoc poskytnuta.

Nedostatkom pojednavanej osnovy je, ze terajsia uprava znamena len ciastocnu napravu. Nou sa odcinuje krivda len po stranke platovej, ale to nie v uspokojujucej miere. Odstranuje sa len ten najkriklavejsi nedostatok doterajsej naskrze nevyhovujucej upravy.

Hlavnym nedostatkom osnovy je ale to, ze uprava pravnych pomerov neriesia sa ani teraz a ze sa v navrhu zakona nepamata aj na tych, ktori pred jeho uzakonenim na odpocinok odisli.

Je nespravedlivostou, ale aj velkou nevdacnostou, ze z tejto osnovy vynechani su prave ti pracovnici, ktori na poli skolstva prave v najchulostivejsich casoch poprevratovyh vykonali menovite na Slovensku tu najcennejsiu priekopnicku a budovatelsku pracu. A za to, ze pracu tuto prave v najtazsich okolnostiach vykonali, maju byt z dobrodenia tohoto zakona teraz len preto vyluceni, ze na odpocinok museli odist este pred uzakonenim tohoto navrhu zakona. Tento nedostatok treba z osnovy na znak uznania tychto zasluh odstranit.

Slavny senat! V dovodovej zprave sa zdoraznuje, ze skolski inspektori musia byt odbornici, znalci, vodcovia i dozorci a zvlast organizatori vsetkych skolskych prac vo svojich okresoch. Ano, mali by byt a aj maju byt takymito faktormi. Ja k tomu dodavam este to, ze maju byt aj poradcami ucitelstva a starostlivymi obrancami aj jeho existencnych prav. A co by malo byt vrcholom ich posobnosti, maju byt na slovo vzatymi narodnymi buditelmi a konsolidatormi vsetkeho jestvujuceho skolstva nasej mladej republiky.

Je velmi povazlivy zjav, ze prave sam vladny rezim umoznoval, ze sa vsetci inspektori tymito principami v svojom uradovani vzdycky neriadili. Ved nie je tajnostou, ze niektori skolski inspektori - cest tedy vynimkam v svojom uradnom postaveni dali sa pouzit za propagatorov pre vselijake stranicko-politicke, ale najviac na protinabozenske ciele.

V uradoch takymito inspektormi vedenych potom uz vesele bujnela stranicka alebo konfesionalna zaujatost a protekcionarstvo.

Hlavnym svedkom tohoto tvrdenia je prave nase Slovensko. Takito inspektori avorizovali ucitelov, nadrzali ucitelskej organizacii, kulturnym, telocvicnym spolkom protikrestanskeho smeru, ale potierali ucitelov, ktori boli verejnymi zastancami krestanskeho alebo ireciteho slovensko-narodneho presvedcenia. Kolko stranickeho sikanovania a krivd zazilo slovenske ucitelstvo pre toto svoje presvedcenie od prevratu, o tom najlepsie vedelo by hovorit ono samo. Miesto toho, aby pani inspektori prilnuli k dusi a k srdcu slovenskeho naroda, oni sami sa stavali iniciatormi rozkladania tradicnej slovenskej krestanskej mentality slovenskeho naroda. Miesto toho, aby pani inspektori povzbuzovali ucitelstvo, aby ono city, zvyky, tradicie slovenskeho naroda uctievalo, aby bolo rozsirovatelom obcianskej shovievavosti, nabozenskej snasanlivosti, vzajomnej obcianskej ucty a svornosti, stranickymi sluzbami casto oni sami stali sa najhorlivejsimi propagatormi a podnecovatelmi stranickeho proticirkevneho, protinabozenskeho boja a tym samozrejme aj obcianskeho nesvaru, ze skolska sprava takemuto pocinaniu inspektorov aj sama napomahala a ich za to aj odmenovala, rezim tento na Slovensku republike veru nebol na osoh, ale len na skodu. To dnes doznat musi kazdy nepredpojaty a vazny clovek. Inspektor ma byt vodcom, radcom, znalcom medzi ucitelstvom. Ako moze vodcovsku a odbornu dozorciu sluzbu konat na slovenskych skolach na pr. taky inspektor, ktory sam neovlada slovencinu? Inspektor ma byt znalcom slovenskej reci, a nim nie je. Slovensky nevie, alebo nechce vediet. Ale je inspektorom nad slovenskymi ucitelmi a slovenskymi skolami. Ako moze posobit inspektor, casto az vasnive protinabozensky zaujaty clovek, pripadne bez vyznania, medzi poboznym, veriacim ludom slovenskym? Ako moze byt vodcom nabozensky zalozeneho ucitelstva takyto inspektor? Ked je slovensky narod tak pobozny a veriaci, bolo, je a bude rovno poburujucim a hlboko urazlivym, ked na celo inspektoratov stavali aj protinabozensky zaujatych a slovenskemu duchu neprajnych inspektorov. Neverci a este k tomu i Neslovaci, neovladajuci ani rec a nerozumiaci ani dusi naroda slovenskeho, slovenske skolstvo do rozkvetu nikdy neprivedu a priviest ani nemozu, lebo svojim posobenim, nevediac alebo nechtiac vyhovet potrebam slovenskeho ludu, zavadzaju do naroda miesto konsolidacie len pohorsenie, nesvar a rozvrat.

Proti dosadzovaniu takychto inspektorov sa my Slovaci slavnostne ohradzujeme. Inspektorsky urad nema a nesmie byt naduzivany v prospech ziadnej stranickej propagandy. (Tak je!) Urad inspektorsky ma stat vysoko nad stranickym zapolenim. Musi byt strazcom a ochrancom prav vsetkeho obcianstva, ziactva a tak aj celeho skolstva a ucitelstva. V urade sa nema a nesmie uplatnovat ziadne stranicke protekcionarstvo, tam sa ma rozhodovat prisne dla prace, schopnosti a zasluh. Stranicke uradovanie demoralizuje, privadza rozklad do verejneho zivota, silu naroda oslabuje, otriasa v zakladoch doveru voci uradu inspektorskemu.

Statny skolsky inspektorat je uradom celeho statu a nie jednej alebo druhej politickej strany, kulturnej ustanovizne, spolku a pod. Musi byt uradom pre vsetkych rovnako, musi stat nad konfesiami a stranami, a to na podklade rovnosti, prava, pravdy a spravedlivosti. (Vyborne!) Musi sluzit celemu narodu a celej vlasti a nie len uzkym stranickym zaujmom. (Tak je!) Stranicke naduzivanie inspektorskej hodnosti je treba vrchnostensky znemoznit a zamedzit. (Vyborne!) Akekolvek zneuzivanie uradnej moci v republike treba prikladne trestat. (Tak je!) Vysoky statny zaujem vyzaduje, aby skolske inspektorske urady boly radikalne odpolitizovane. Inspektorske stanice treba zaplnovat subehmi. Pri zaplnani vsak treba brat ohlad menovite na Slovensku vzdy na zvlastne pomery a potreby nasho slovenskeho ludu. Do krajov katolikmi obyvanych posielat treba inspektorov katolikov (Vyborne!), do krajov evanjelickych evanjelikov, do miesanych krajov reprezentatov vacsiny obyvatelstva, ale vzdy tolerantnych a nie nesnasanlivych ludi - a na Slovensku menovite dnes uz vzdy v prvom rade Slovakov.

Ziadame, aby skolski inspektori a k nim prideleni spolupracovnici dostali, co im stavu primerane patri. Dozadujeme sa pri tom vsak aj toho, aby narodu dani boli taki inspektori, ktori budu nestrannymi, skutocnymi obornikmi, znalcami, vodcami, dozorcami, poradcami a ochrancami vsetkeho skolstva a vsetkeho ucitelstva rovnako. Ziadame inspektorov skolskych na Slovensku, ktori budu buditelmi slovenskeho narodneho povedomia a nie jeho uspavacmi. (Vyborne!) Ziadame inspektorov na Slovensku, ktori budu pacifikatormi a konsolidatormi a nie rozvratnikmi, ktori budu prikladnymi reprezentantmi pravej demokracie a nie pseudodemokracie. Statni skolski inspektori nech su takymi dozorcami a strazcami, aby sa v nasich skolach uplatnovalo pravo, pravda a spravedlivost. (Potlesk senatoru slovenske strany ludove.)

Predseda (zvoni): Prerusuji jednani o tomto odstavci poradu a, nebude-li namitek, prikrocime k projednani odst. 2 poradu, jimz je:

Namitek neni.

Projedname tedy nyni odst. 2 poradu.

Senat je schopen se usnaseti.

Budeme hlasovati ve cteni prvem, a to vzhledem k podanym navrhum takto:

O §u 1 budeme hlasovati nejprve podle navrhu sen. Enhubera. Bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 1 az 18 podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 18. Pak budeme hlasovati o §§ 19 az 40 podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 40. O §§ 41 az 45 budeme hlasovati podle zpravy vyborove. O §u 46 budeme hlasovati nejprve podle navrhu sen. dr Vacka. Bude-li zamitnut, budeme hlasovati o §§ 46 az 62 podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 62. O §§ 63 az 70 budeme hlasovati podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 70. Pak budeme hlasovati o §§ 71 a 72 podle zpravy vyborove. O §u 73 budeme hlasovati nejprve podle navrhu sen. Enhubera, bude-li zamitnut, podle navrhu sen. dr Vacka, a bude-li i tento navrh zamitnut, podle zpravy vyborove. O §u 74 budeme hlasovati nejprve podle navrhu sen. dr Vacka, a bude-li zamitnut, podle zpravy vyborove. Pak budeme hlasovati o §§ 75 az 86 podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 86. O §§ 87 az 98 budeme hlasovati podle zpravy vyborove. Pak budeme hlasovati o §u 99 podle navrhu sen. dr Vacka. Bude-li zamitnut, budeme hlasovati o §§ 99 az 105 podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 105. O §§ 106 az 110 budeme hlasovati podle zpravy vyborove. Pak budeme hlasovati o §u 111 podle navrhu sen. Enhubera. Bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati najednou o §§ 111 az 118 podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 118. O §§ 119 az 124 budeme hlasovati podle zpravy vyborove. O §u 125 budeme hlasovati podle navrhu sen. dr Vacka. Bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 125 a 126 podle zpravy vyborove a pak o doplnovacim navrhu sen. dr Vacka k §u 126. O §§ 127 az 139 budeme hlasovati podle zpravy vyborove. O §u 140 budeme hlasovati nejprve podle navrhu sen. dr Vacka, bude-li zamitnut, podle navrhu sen. Donata, a kdyby i tento navrh byl zamitnut, hlasovali bychom podle zpravy vyborove. O §§ 141 az 170, odst. 1 budeme hlasovati podle zpravy vyborove. O odst. 2 §u 170 budeme hlasovati podle navrhu sen. Enhubera. Bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati najednou o odst. 2 a 3 §u 170 a o §u 171 podle zpravy vyborove. Pak budeme hlasovati o §u 172 podle navrhu sen. Enhubera.

Bude-li tento navrh zamitnut, budeme hlasovati o §§ 172 az 209, odst. 1 podle zpravy vyborove. O odst. 2 §u 209 budeme hlasovati podle navrhu sen. dr Vacka. Bude-li zamitnut, budeme hlasovati najednou o odst. 2 az 4 §u 209, o §§ 210 az 214, o nadpisu zakona, nadpisech jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i o uvodni formuli, dale o priloze podle casti ctvrte zeleznicniho zakona, a to o §§ 1 az 3 teto prilohy podle zpravy vyborove. O §u 4 uvedene prilohy budeme hlasovati podle navrhu sen. dr Vacka. Bude-li zamitnut, budeme hlasovati o §§ 4 az 45 teto prilohy, jejim nadpisu, nadpisech jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli podle zpravy vyborove.

Jsou namitky proti tomuto poradu hlasovani? (Nebyly.)

Namitek neni, budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Prikrocime tedy k hlasovani.

Kdo souhlasi s §em 1 podle navrhu sen. Enhubera, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §em 1-18 padle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. dr Vacka k §u 18, necht zvedne ruku (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 19-40 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s §em 46 podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 46-62 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. dr Vacka k §u 62, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 63-70 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. dr Vacka k § 70, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 71 a 72 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s §em 73 podle navrhu sen. Enhubera, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §em 73 podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §em 73 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s §em 74 podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamitaji se.

Kdo souhlasi s §§ 74-86 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. dr Vacka k §u 86, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 87-98 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s §em 99 podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 99-105 podle spravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. dr Vacka k §u 105, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 106-110 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s §em 111 podle navrhu sen. Enhubera, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To, je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 111-118 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. dr Vacka, k §u 118, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 119-124 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s §em 125 podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 125 a 126 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s doplnovacim navrhem sen. dr Vacka k §u 126, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 127-139 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s odst. 1 §u 140 podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §em 140 podle navrhu sen. Donata, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s §§ 141-170, odst. 1 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s odst. 2 §u 170 podle navrhu sen. Enhubera, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s odst. 2 a 3 §u 170 a s §em 171 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s §em 172 podle navrhu sen. Enhubera, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi, s §§ 172 az 209, odst. 1 podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s odst. 2 §u 209 podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s odst. 2 az 4 §u 209, pak s §em 210 az 214, s nadpisem zakona, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i s uvodni formuli, pak s §§ 1 az 3 prilohy podle casti ctvrte zeleznicniho zakona podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Kdo souhlasi s §em 4 uvedene prilohy podle navrhu sen. dr Vacka, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Kdo souhlasi s §§ 4 az 45 teto prilohy, s jejim nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu a uvodni formuli podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijimaji se.

Tim osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i s uvodni formuli schvalena byla ve cteni prvem, odchylne od predchoziho usneseni posl. snemovny (tisk 359).

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Ad 2. Druhe cteni osnovy zakona o drahach (zeleznicni zakon) (tisk 445).

Tazi se panu zpravodaju - za vybor tech.-dopravni sen. inz. Wintera, za vybor ustavne-pravni sen. dr Karasa, za vybor soc.-politicky sen. Brodeckeho, za vybor branny sen. Javornickeho - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. inz. Winter: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovnez ne.

Zpravodaj sen. Brodecky: Nikoli.

Zpravodaj sen. Javornicky: Nikoli.

Predseda (zvoni): Podle §u 59 jedn. radu, odst. 1, lit. a) budeme o teto veci hlasovati ve cteni druhem podle jmen, jezto senat zmenil v prvem cteni usneseni poslanecke snemovny.