Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 72. schuze (obsah, prilohy) | Utery 11. kvetna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 104 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri Machnik a Tucny

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek.

Predseda dr Soukup zahajil schuzi v 16 hodin 20 min.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Fidlikovi, Kralkovi, Kreibichovi, Popovicovi, dr Turchanyimu, Wenderlichovi; na tento tyden sen. Adamovi, Ballovi, Dundrovi, Chalupnikovi, Nejezchlebu - Marchovi, Trnobranskemu.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany dovolene: zdravotni do 30. cervna t. r. sen. Jancekovi, pro ucast na Meziparlamentni obchodni konferenci do 28. kvetna t. r. sen. Stodolovi.

Vladni navrh tisk 451 - prikazan vyborum zahranicnimu a narodohospodarskemu.

Navrh tisk 448 - prikazan vyboru iniciativnimu.

Zprava tisk 447.

Interpelace tisky 444/1 az 444/11, 449/1 az 449/6.

Odpovedi tisky 434/1 az 434/7, 450/1 az 450/5.

Tesnopisecke zpravy o 53., 62. a 66. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy o 67. a 68. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Vyborum rozpoctovemu, narodohospodarskemu a zivn.-obchodnimu vladni narizeni ze dne 21. dubna 1937 o prechodnem snizeni celnich sazeb na sadlo (c. 5277).

Vyboru rozpoctovemu vladni narizeni ze dne 21. dubna 1937 o uprave pomeru csl. stavu pojisteni Fenixu, zivotni pojistovaci spolecnosti ve Vidni, a nekterych souvislych otazek (c. 5305).

Vyboru imunitnimu zadost krajskeho soudu v Lipe za souhlas k trest. stihani sen. Pfrognera podle §u 15, c. 3 zak. na ochranu republiky (c. 5259).

o 69. az 71. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

Budeme pokracovati v rozprave, zahajene v minule schuzi.

Recnicka lhuta je ¹/₂ hodiny.

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recniku, jimz je p. sen, inz. Havlin.

Sen. inz. Havlin: Slavny senate!

Zakon o zeleznicich, ktery prave projednavame, je dilo bezpecne velke a, jak rika duvodova zprava, ma to byti dilo unifikacni a kodifikacni, ktere bude pusobiti na dlouhou radu let, jak plyne samo sebou nejen ze zavaznych ustanoveni, nybrz i z kontextu cele predlohy.

Ovsem nemohu rici, ze by charakter unifikacni byl tak presne dodrzen, jak bychom si v zajmu unifikace prali, ponevadz konec koncu pri blizsim zkoumani cele predlohy zustava na nekterych mistech porad platnost dvojiho prava, zejmena v §u 195, kde zustava v platnosti pravo uherske pro zemi Slovenskou a v zemich historickych v platnosti stare pravo rakouske. Tyka se to zejmena vyvlastnovani pozemku pro stavbu drahy.

Projednavani tohoto zakona dalo se tentokrate za okolnosti, ktere vzbudily mimoradnou a, rekl bych, zcela prijemnou pozornost take u nas jako u statotvorne oposice. Tomuto dilu se podle jeho hodnoty venoval take cas, pozornost, a ponevadz vyzadovalo naleziteho propracovani, byly utvoreny predevsim subkomise, ktere pripravovaly praci pro vybory; subkomitety vsech ctyr vyboru, jak jsou uvedeny v duvodove zprave, s naprostou vaznosti venovaly velmi mnoho casu a mnoho hodin prostudovani cele osnovy, zjisteni jejich prednosti i po pr. oprave jejich slabin.

Mel jsem pocit, ze jednou po dlouhe dobe se tu projevuje neobycejna vaznost zakonodarne prace, ktera muze senatu v tomto pripade slouziti jen ke cti a ktera muze byti vzorem. i pri projednavani jinych, stejne dulezitych osnov.

Subkomitety sly tentokrate cestou, ktera prinasela vzajemne vyjasneni - dohodovaly se ve schuzich spolecnych. Videl jsem sam, k jakym zaverum se dochazelo, kdyz subkomitet vyboru technicko-dopravniho a ustavnepravniho projednaval celou materii, a kdy pri spornych bodech mohli jsme se my, kteri jsme se divali na vec se stanoviska technickeho, konformovati zaroven s kolegy, kteri ji resili se stanoviska pravnickeho, coz bylo jiste na prospech cele veci.

Nam jako statotvorne oposici bylo tentokrate priznano pravo plneho zastoupeni i v subkomitetech, coz loyalne konstatuji, a ponevadz pri projednavani bylo vladnimi stranami rade nametu, ktere jsme vznaseli, vyhoveno, mel jsem dojem, ze je to prvni pocatek, ze se uznava, ze i statotvorna oposice ma v tomto parlamente sve opravneni, ze je dokonce kladnou slozkou, ze je to oposice, ktera neni jen pro oposici, nybrz ktera chce slouziti verne republice, tak jako strany vladni, ale ze prave svym postavenim se casto stava rozumnym, rekl bych, nastrojem, ktery pomaha k prohloubeni dila a k jeho dokonalejsimu propracovani. Jiste ze prani, ktere tlumocim i pro budoucnost, vyplyva z plneho pochopeni, a byl bych rad, abychom pri vsech svych jednanich vychazeli z toho, ze je zde nejdrive urcita forma, urcita loyalita, kterou je nutno zachovati, a kdyz se zachova, ze je to na prospech celeho zakonodarneho jednani.

Byl jsem povdecen pp. zpravodajum, ze casto namety i mnou vyslovene prijimali za sve, statecne je hajili, prohlubovali a doplnovali. Bylo to nejen ve vyboru technicko-dopravnim, nybrz i ve spolecnych schuzich. Lituji jen, ze rada nametu kolegu z vladnich stran nebyla nakonec prijata, ackoliv jsme je take podporovali, nebot jejich duvody na mnoha mistech mely pro nas prukaznou presvedcivost, a myslim, ze by byly znamenaly i na mnohych mistech jeste dalsi zlepseni zakona. Ovsem stalo se, co se stava pravidelne, ze nektere z techto veci padly v dusledku zasahu cinitelu koalicnich. Pri projednavani osnovy ve vyboru technicko-dopravnim sam zastupce vlady priznal, ze zakon na nekterych mistech neni zrovna nejjasnejsi. Je skoda, ze tyto nejasnosti, pokud se jeste ted vyskytuji po provedenych upravach, nebyly odstraneny vsechny, nebot ja se divam na to s toho stanoviska, ze zakon ma byti dilo co mozna nejjasnejsi jak ve formulaci, tak i ve stylisaci a take v celkove koncepci, aby kazde jeho ustanoveni pripoustelo jenom jednosmerny vyklad a zaver, ktery nakonec tlumoci skutecnou vuli zakonodarcu.

Nemohu rici, ze by se nam toto dilo bylo povedlo tak dokonale pri tomto zakone, jak bychom si byli prali, presto ze vybor technicko-dopravni a vybor ustavne-pravni na vice nez 30 mistech privodil urcite zmeny proti predloze, jak byla prijata ve snemovne poslanecke.

Jsem vdecen panu zpravodaji vyboru ustavne-pravniho dr Karasovi, ze tak statecne napsal take svou duvodovou zpravu. Je to vzacny pripad, jsem velmi ochoten to konstatovati, ponevadz v teto duvodove zprave jsou take postrehy, ktere poukazuji na vsecky ty veci, na ktere si i ja stezuji. Nektere veci vzbudily podiv ve vyboru ustavne-pravnim, nebyly mu take uplne jasne a pouzivam jich jako podkladu zdrave a rozumne kritiky, kterou konec koncu zadny rozumny parlamentni cinitel nemuze odmitati a podcenovati.

Az doposud, myslim, nikdo v duvodove zprave nevyjadril veci tim zpusobem, jak to udelal p. kol. sen. dr Karas. To mi dava moznost, abych v dusledku toho pouzil teto zpravy ustavne-pravniho vyboru k nekterym malym doplnkum a abych se o nich vyjadril jmenem sveho klubu.

Rekl jsem jiz, ze zustava pri dvojim pravu: na Slovensku plati pravo uherske, kdezto v zemich historickych pravo rakouske. Konstatuje-li pan zpravodaj, ze na mnohych mistech jsme se stylisaci a dikci tezce zapasili, potvrzuji, ze jsme si prali jasnejsi stylisace, kterou bychom byli meli v zakone velmi radi vyjadrenu; avsak ukazalo se, ze i slovni prostredky, ktere jsou k disposici lidem s pravnickym rozumem, nestaci k tomu, aby se jimi vyjadrila vsestranna a jasna stylisace, jak by v zakone mela byti. Tyka se to na pr. pojmu, co je draha, dale presneho zneni o nahrade skody, jak jsme konstatovali jiz v subkomitetech.

Souhlasim s tim, ze ustavne-pravni vybor se pozastavil take pri tom, ze se dava v §u 5, odst. 4 zmocneni vlade, aby narizenim zmenila zarazeni drahy, kdyz tato draha byla puvodne povolena zakonem. Povazuji tuto vec za chybnou a vadnou, ponevadz se tim prenasi prerogativa a pravo zakonodarnych sboru na vladu, coz neodpovida duchu ustavniho zakona, nebot meniti zakon ma pravo jenom parlament a nikdo jiny.

Nyni prejdu nektere veci, o kterych se p. dr Karas zminuje ve sve zprave a ktere se tykaji v prve casti vseobecneho zneni, ale musim prece zustati u poznamky, kterou jasne rekl pan zpravodaj, kdyz vytkl, ze prvni, cemu vybor ustavne-pravni venoval svoji pozornost pri celkovem posuzovani teto predlohy, byla uprava onoho dvojiho postaveni ministerstva zeleznic a jeho organu, jake jim tento zakon priznava. Je to zrizeni zeleznicniho spravniho uradu, proti cemuz by nebylo konec koncu, slavny senate, zvlastnich namitek, kdyby to byl urad konstituovany uplne samostatne, asi v te forme, jako je nejvyssi spravni soud, mam na mysli "se svym presidentem a svym vykonnym urednictvem", ktery by ve spolecnych otazkach, tykajicich se statni vysosti a vseho toho, co mu podleha, kompetencne rozhodoval. Kdyz se vsak tento urad tvori a prenasi se docasne, jak rika duvodova zprava, dokud nebude vybudovano ministerstva dopravy, na ministerstvo zeleznic, dostavame se do nezadrzitelneho stavu, a spravne rika duvodova zprava, ze osnova vladni "vytvoruje pojem a imaginarni chimeru", ponevadz jestlize ministerstvo zeleznic se stava zaroven zeleznicnim spravnim uradem, obstarava dvoji funkci, kde se muze stati, ze v jedne funkci bude stranou a rozhodcim zaroven. A ja si nedovedu predstavit, ze se dovedou odosobniti ti, kdo budou obstaravati spravu zeleznic a ze za hodinu, za dve hodiny pri novem rizeni zapomenou, ze ted jsou jenom ve funkci zeleznicniho spravniho uradu. Je to prilis lidske a v dusledku toho nemela byti tato vec takto resena. Po teto strance meli jsme nasledovati prikladu polskeho, kde je ministerstvo komunikaci, cimz se vysostne pravomoci prenaseji na zvlaste sestaveny urad. Konec koncu doba po tom vola, melo se vytvoriti ministerstvo dopravy, kteremu by vsechny tyto veci byly svereny, a v dusledku toho bychom se vyhnuli teto zvlastni formulaci, o ktere i duvodova zprava v posl. snemovne rika, ze zeleznicni spravni urad je pouze pojmem systematickym. Racte mi dovolit, ja neznam urad jako systematicky pojem, urad je pojem realny, ktery musi miti hlavu a vykonne organy, a nemuze byti jenom pomyslnym zarizenim. V tomto smyslu myslim, ze je to chyba. Risske drahy nemecke v tomto ohledu jsou o neco napred, ponevadz urcite otazky, ktere by se tykaly statni vysosti, se prenaseji na risske vedeni. Je tu uplne neodvisly, samostatny organ, aby se dvoji pravomoc nekoncentrovala v jednech rukou a hlavne z toho duvodu, ze mame urcite drahy, jejichz podnikateli jsou osoby privatni, spolecnosti nebo samospravne celky a ze nekdy muze tento zajimavy pomer vesti k urcite nespokojenosti a k urcitym tvrdostem.

Stejne tak najdeme na mnoha mistech jeste poznamky velmi typicke. To je na pr. tam, kde draha prichazi do sporu se svymi sousedy stran jejich prav a pod., a tu se duvodova zprava pozastavuje nad nekterymi vecmi. Pri vrchnostenske agende po doplncich, ktere byly ucineny za soucinnosti panu zpravodaju, i s ohledem na ustanoveni o zeleznicnim spravnim urade jsme prece jen zakon zdokonalili, ze nastalo presnejsi vymezeni. To vitam s povdekem, ale musim pri tom konstatovati, jak to ucinil pan zpravodaj vyboru technicko-dopravniho, ze do samospravy zasahuje zeleznicni zakon nekdy merou velmi citelnou, a nevim, jestli plne oduvodnenou. Kdyz konecne po tech zmenach a upravach, ktere v subkomitetu a pak i ve vyboru byly provedeny, bylo to zrestringovano na miru mensi nez v puvodni osnove, zustavaji prece jen otevrene cele pasaze, ktere se tezko chapou znalci samospravy, kteri vedi, ze samosprava ma tech dohledacich uradu nemalo a ze je ma organicky zaklineny a zacleneny po radu let a ze samosprava v tom nejnizsim stupni neni neomezena, nybrz podleha vzdy radnemu dozoru. Je zbytecne, ze se zavadi jeste novy zasah se strany zeleznicniho spravniho uradu, a spravne podotyka duvodova zprava tam, kde se to tyka upravovacich a zastavovacich planu, ze pak se mohou obce dostati do toho, jako hlavni mesto Praha, kde sice byl upravovaci plan ministerstvu predlozen, ale pres vsechny zakroky nepodarilo se do dneska dostat jej od ministerstva zpet. Musi tu byti dodrzeno aspon tolik reciprocity, ze predpisuje-li se samosprave, ze musi delat tyto veci, at aspon ministerstvo zeleznic nebo zeleznicni spravni urad jsou tak vazany, aby v lidsky dosazitelne lhute zpracovaly veci, ktere jsou a budou pro samospravu dulezite, aby se neopakoval pripad v duvodove zprave jasne vytceny.

Co se tyce personalnich otazek, byly prodebatovany ve vsech vyborech a, pokud vim, zvlast bedlive ve vyboru soc.-politickem. Nenastaly zmeny proti tomu, co udelala posl. snemovna, a vybor se spokojuje ujistenim, ktere mu bylo dano, ze urcite veci budou potom reseny jakymsi resolucnim zpusobem. Ja sam se sveho stanoviska jsem pritelem jasneho poradku; byl bych to videl rad v zakone, ponevadz duvodove zpravy se dovolavame pri debate o zakonech, ale soudy a urady na ni neberou zretele, jakmile byl zakon sankcionovan a nabyl platnosti. Chci byti v tomto pripade natolik loyalni, ze verim, ze vsechny velke sliby, na jejichz splneni zamestnanectvo ceka, budou splneny.

Co se tyce poznamky, ktera padla pri projednavani zde v debate, o prijimani personalu ke statnim draham, souhlasim s tim, co v obou zpravach je velmi jasne vytceno, ze drahy statni a vsecky drahy jine, ponevadz tvori dulezity nastroj obrany statu, museji prijimati jenom personal, ktery je po strance statni naprosto spolehlivy. (Vyborne!) My si nemuzeme dovolit luxus, abychom sverovali tento pro vsechno obcanstvo statu tak dulezity instrument v kteremkoliv useku do rukou, ktere by byly schopny sabotaze v osudove nebo v nejtezsi chvili, sabotaze, ktera by mohla zpusobiti jejich neucinnost a tim ohroziti to, co nazyvame obecne obranou statu.

Nemohu souhlasiti s tim, ze se nepodarilo volani rady kolegu, take z vladnich stran, i memu, abychom dosahli zverejneni tarifnich vyhod. Reknu vam uprimne, vazeni panove, ze tim nesleduji zadny jiny cil, nez ze se bojim, aby skryte jednani o tarifnich ulevach se nakonec nestalo predmetem neceho, co bych povazoval za skodlive a zhoubne, ze by totiz politicke stranictvi mohlo vniknout i do komercni stranky zeleznicniho podniku. Verejny ucet v tomto smyslu by nebyl chybou. Vim-li, ze urciti cinitele dostavaji tarifni slevy, neni duvodu, aby se o tom nedovedeli i druzi; ale kdyz to zustava pod poklickou a tajne, tu je mozne, ze pomoci techto ulev, kdyby zde pracovaly urcite vlivy, mohl by nekdo nabyvati vyhod, ktere by mohly byti proti jinemu podnikani takoveho druhu, ze by se stavaly nebezpecnou a neprekonatelnou soutezi.

Pokud se tyce namitky, ktera je uvedena v duvodove zprave a ktera ma spraviti mineni ustavne-pravniho vyboru o zeleznicnim spravnim urade, ze by zde vznikla nova vydani, nove naklady, kdyby se zrizoval skutecne zeleznicni spravni urad se samostatnym obsazovanim - tu musim sice loyalne priznati, ze toto vydani v pomeru k vysledkum moralnim i vecnym, ktere by tu byly dostizeny, by se rentovalo a ze by bylo na miste; kdybychom si spocitali naklad na nejvyssi spravni soud a kdybychom to pocitali v tomtez rozsahu a obsazovani i pri zeleznicnim spravnim urade, slo by jen o nekolik malo milionu. Tim by se hodne usetrilo, ponevadz by tu byl poradek v tom smyslu, jak bychom si jej vsichni prali.

Pokud se tyce samospravy, mam tu jeste jednu poznamku o veci, ktera byla rovnez velmi dlouho prodebatovavana, a je mi velmi lito, ze se v zakone nepodarilo odstraniti tuto disparitu. Jde o ty, kteri se mohou stavati rediteli spolecnosti draznich, ktere patri samosprave. Tu jsou nekteri obcane po pripade vylucovani az na dobu jednoho roku, aby se nemohli stati rediteli, ponevadz je to zavisle na pasivnim volebnim pravu. Tedy nekdo bude, rekneme, bydlet v Plzni a bude povolan do Prahy, kde by se mohl stati v obecnim podniku jako schopny clovek reditelem, a ponevadz je to vazano na pasivni volebni pravo v Praze, nejmene rok nemuze byti ustanoven. I sam zpravodaj chtel miti tuto vec vyrizenu a nevim, jak se to stalo, ze toto ustanoveni zustava v platnosti, ponevadz priznavam, ze jsem z jedne schuze musil predcasne odejiti.

To snad by byly vsechny veci, ktere bych na zaklade zpravy pana sen. dr Karase chtel podotknouti, priznavaje loyalne, ze nepujdu do urcitych detailu v tomto zakone, ponevadz jsem mel prilezitost je vsechny jmenem sveho klubu tlumociti a nekterym bylo vyhovena. O jinych bylo debatovano a uvazovano a nebyly tentokrate jenom koalici zamitany, jak se to, bohuzel, nekdy stava. Kvituji to s povdekem a jsem ochoten pri kazde dalsi spolupraci postupovati tak, jak jsem postupoval pri pracech vyborovych.

Mnoha ustanoveni maji vsak jednu nezvyklou tezkost, totiz ze v pripadech spornych prenaseji rozhodovani na urady spravni, a mam dojem, ze to bylo motivovano tim, jako by to byla urcita vyhoda. Ja jsem se zastaval nazoru, ze pripady sporne, hlavne pokud se tykaji majetkovych prav pri stavbe drah atd., patri pred radne soudy, ponevadz je jista vec, ze i kdyz v rizeni spornem nedopadnou tyto veci k obecne spokojenosti, zustava a musi zustati stezovateli cesta k radnym soudum. Neni to tedy zjednoduseni, nybrz komplikace a bude to znamenati prodluzovani celeho sporneho rizeni.

Zakon sam tedy, jak jsem rekl, pres vsechnu namahu a snahu, kterou mu venoval senat, a pres dobu, ktera nebyla skoupe vymerena, nebot bylo poprano dostatek casu ke studiu, neni dilem tak dokonalym, jak bych si pral ja a jak by si prali jiste i vsichni ostatni kolegove. Ale pokud jsou v nem nedostatky, ma posl. snemovna moznost, aby tyto nedostatky, na ktere poukazuje primo duvodova zprava, jeste napravila, ponevadz navrh zakona vracime do posl. snemovny. Jezto i sam vladni zastupce na nekterych mistech priznaval, ze jsou nejasnosti, je mozno, aby se to jeste srovnalo.

Senat sam projevil velmi hluboke pochopeni pri projednavani teto tezke a rozsahle materie a jsem velmi stasten, ze se jednou rozhodl aktivnim skutkem hajiti svou naprostou suverenitu a neodvislost, ze se rozhodl k tomu, aby pravo a moc, ktera mu byla dana ustavou, v tomto pripade uplatnil, zvlaste kdyz jde o dilo tak velike a vyznamne, ktere bude zavazovati generace snad 50 i vice let.

Je to statecne jednani proto, ponevadz pri tom slozeni, ktere je - budiz mi laskave prominuto - v senate percentuelne temer stejne jako v posl. snemovne, senat velmi haji svuj vyznam. Vzpominam si, ze v minulem i v tomto obdobi byla rada kolegu bez rozdilu politickych stran, kteri touzili po tom, abychom se tak postavili v kazdem pripade, kde se nam zda, ze bychom mohli prospeti zajmum verejnym a kde bychom mohli dilo, ktere je nam predkladano z posl. snemovny, udelat lepsim. Touzili po tom, abychom se nezastavovali, i kdyby to bylo nevhod ministrum politickym ci hospodarskym nebo vlade, ponevadz my jsme suverenni sbor, ktery ma rozhodovati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi. Senat to tentokrate dela a ja vitam jeho rozhodnuti a prohlasuji jmenem sveho klubu, ze my se k tomuto rozhodnuti uprimne a solidarne pripojujeme.

Vitame dale, ze zakon tak pronikavym zpusobem upravuje pomery, ktere se tykaji nasi brannosti a zajmu brannych, tedy pomeru drahy k ozbrojene moci, a ze se to deje hlavne v dobe dnesni, ktera je tak tezka a vazna, jak vsichni bez rozdilu citime a vidime, a ze se tim splnuje stary pozadavek, po kterem ministerstvo nar. obrany a tez sama obrana statu jiz davno volala.

I zde souhlasime a budeme v kazdem pripade podporovati senat solidarne v odhlasovani veci, ktere se obrany statu tykaji.

Predloha sama, jak jsem jiz rekl, prinasi potrebna opatreni, jednak opatreni unifikacni a jednak kodifikacni, prinasi mnoha opatreni dulezita a velmi vyznamna pro obranu statu. To je pro nas duvodem jako pro oposici statu oddanou, abychom pro tento zakon hlasovali, a take to, ze pri jednani nas hlas byl slysan, takze muzeme rici, ze mame svuj podil na projednavani tohoto duleziteho zakona. Vitame rozhodnuti senatu, ze se dovedl postaviti a ze dilo vraci, a sve solidarite dame vyraz tim, ze budeme pro predlozenou osnovu zakona hlasovat. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Dalsi slovo ma pan sen. Krejci.

Sen. Krejci: Slavny senate!

Zakon, ktery projednavame, je zakonem unifikacnim a bude prijat v odchylnem zneni, nez je zneni posl. snemovny. A tu bych chtel zduvodniti vyznam senatu, nebot neni to prvni a nebude to snad take posledni pripad, kdy senat jinak se diva na veci nezli posl. snemovna. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Heller.)

Jestlize nekdo rika, ze by nam stacila jedna komora, pak zkusenosti nam ukazuji, ze senat neni zbytecny, nybrz ze je opravdu sborem kritickym a ze dovede veci zlepsiti a podivati se na ne lepe, strizliveji a opatrneji. V posledni dobe nabyl jsem zkusenosti, ze neni dobre schvalovati zakon, kdyz ma nejake mezery. Lonskeho roku prijali jsme zakon o dani z masa, pokud ji podlehaji zemedelci, jak se na nem usnesla posl. snemovna. Jiz tenkrate jsem videl v zakone urcite mezery, ktere jsem se snazil odstraniti tim, ze jsem sjednal se zastupcem ministerstva, aby v provadecim narizeni vyjasnilo se to, co v zakone bylo nejasne. Pres to, jak v posledni dobe jsem zjistil, duchodkove kontroly a okresni financni reditelstvi nemaji dostatek jasnosti o vykladu zakona a vykladaji jej v neprospech poplatnika, takze je patrno, ze kazdy zakon, nema-li se obratiti a vyloziti v neprospech obcanstva, ma miti jasne a urcite zneni.

Projednavanym zakonem dostava se statnim draham znacne svrchovanosti. Davame jim ji, ponevadz statni drahy, ktere maji pred sebou na vysost dulezity ukol, ktery maji plniti v pripade obrany statu, toho potrebuji. Jsou to zejmena zretele vojenske, ktere nas nuti, abychom dali statnim draham toto vysostne pravo. Davame statnim draham vysostne pravo. Ale co bychom neradi u drah videli, by byla takova vrchnostenska povysenost. Ta tu byla a tu dosud je. A my bychom tuto vrchnostenskou povysenost u drah neradi napriste videli.

Ma-li draha plniti sve poslani a ma-li prospivat sama o sobe jakozto podnik, potrebuje dvojiho: jednak obchodniho ducha a jednak kulantniho jednani. Obchodniho ducha draha pomaloucku nabyva. Rekneme, jak dlouho to trvalo, nezli pri sdelavani jizdnich radu abstrahovali panove, kteri delali jizdni rady, od toho, ze kazda draha je kralovstvim sama pro sebe. Dnes jiz jezdi vlaky treba po useku peti trati a zrychluje se tim doprava, ponevadz jiz neni kazda draha sama pro sebe bez zretele na drahu druhou.

Ale je take treba, aby draha si vsimala toho druheho, aby si totiz osvojila kulantni jednani. Tomuto kulantnimu jednani jsou na prekazku prilis strohe predpisy dopravni a uredni. Stal se pripad, ze prednosta drahy na stanici Veselicko-Branice byl tak kulantni ke stranam, ze kdyz prijely pro zbozi bez avisa, ktere prave bylo na poste, vydal jim zbozi, dal si zaplatiti skladne do doby vydani, a kdyz druhy den prislo aviso zpet, vrazil na ne denni stampilku. Tak to trvalo nekolik roku. Ale najednou tam byl dirigovan jako stanicni mistr Nemec Wudy, ktery se tam mel uciti cesky, ale misto toho, aby se ucil cesky, staral v techto obchodnich vecech a vystaral v nekolika tisicich pripadu, ze timto zpusobem, kdyz bylo zbozi vydano o den drive a na aviso byla o den pozdeji vytisknuta stampilka, vzeslo draze cca 270 Kc ztraty na skladnem. A to bylo pricinou, proc tenkrate mel byti dotceny prednosta vubec ze sluzeb drahy propusten. Na moji primluvu mne rekl, tehdejsi ministr Najman, ze ho sice ponechava ve sluzbach, ale dava ho na subalterni misto.

Jina vecicka, kterou mu kladli za vinu, byla ta, ze si zeleznicni barvou natrel tycinky u ruzi v zahradce, ktera byla na zeleznicnim pozemku. Dale se mu vytykalo, ze obtezoval pani Wudyovou a byl k ni hruby. Na jedne strane ji tedy milostne obtezoval a na druhe strane byl k ni pry hruby.

Takovymi nicotnymi vecickami se ztezuje na zaklade strohych predpisu sluzba urednikum, jestlize chteji kulantne s lidmi jednat a jestlize vuci konkurenci automobilove, kde se nepestuje takove prilis velike "uradovani", jednaji po obchodnicku.

U nas porad jeste na nasi draze je videt c. k. statni drahu. A nasi zeleznicari, ac by radi, nejsou s to, toho "c. k." se zbaviti, ponevadz strohe zeleznicni predpisy je k tomu primo vedou. Draha musi dnes vychazet obcanstvu vsemozne vstric, a to nejen dobrym poslouzenim, nybrz take vlidnym a zdvorilym jednanim. Draha v kazdem musi videti sveho zakaznika a ona prvni se ma riditi Batovou zasadou: Nas zakaznik, nas pan. Kdyz pred dvema lety pri vseobecnem sjezdu katoliku vraceli se poutnici z Obdenic u Sedlcan ze sjezdu v Praze, na nadrazi ve Voticich hrube s nimi nakladali, ponevadz videli, ze to jsou jen poutnici, a nabizeli jim, aby vstoupili do dobytciho vozu, ponevadz nemaji jine. Teprve kdyz zakrocil prednosta stanice, nasli, ze vuz maji a mohou jej zaprahnout, pri cemz si z poutniku tropili spoustu usmesku a ustepku. Heslo: Nas zakaznik, nas pan - ma platiti i pro drahy. A je to take dulezite, pokud se tyka kulance vuci stranam. Draha ma sve predpisy. My jsme vzdy meli za to, kdyz nekdo sveri vec draze k doprave a tato vec je bud' znicena nebo poskozena, ze se za ni odesilateli, resp. prijemci dostane nalezite nahrady. Ale to neni pravda, ponevadz draha ma sve predpisy, podle kterych v mnohych a v mnohych pripadech za zbozi ji k doprave sverene neruci. Takovy pripad zde uvedu. Lidove hospodarske druzstvo v Milevsku poslalo lonskeho roku na adresu Vaclav Ulrych do stanice Praha, Denisovo nadrazi vagon lisovaneho sena. To bylo radne nalozeno, radne plachtovano, stanice podaci radne zjistila, ze zbozi je dobre opatreno, ale nez ve vlaku ujel tento vuz 10 km, shorel; je tam silne stoupani a od jisker z komina pri silnejsim stoupani letajicich se seno vznitilo. Stanicni urednik ve stanici Bozejovice-Jistebnice velkopansky naridil: Odklidte si zbytky, nebo je dam odkliditi na vas naklad. Spravce zmineneho druzstva dostavil se na stanici a zadal o protokol. "Nemame zadneho protokolu, poslali jsme jej do Plzne na reditelstvi" - bylo mu odpovedeno. Dnes, kdy kazdy hokynar ma psaci stroj, kdy porizuje proklep a pokud nema psaci stroj, pise prupisem, stanice Bozejovice-Jistebnice nema ani prupisu, ani pruklepu. Strana cekala, ze ji budou seno a plachty nahrazeny. Nestalo se tak; strana urgovala, a odpovedelo se ji velkopansky: nezaplatime vam nic, s poukazem na paragraf - je to prvni sesit, cl. 90, § 3 a § 2 dopravniho radu - podle ktereho draha neruci za zasilky nalozene v otevrenem voze. Myslim si, jestlize si obcanstvo uvedomi, ze draha za zasilky v otevrenem voze neruci, rozmysli si pak mnohe cenne veci v otevrenem voze posilat. Da-li si na pr. hospodar zaslati z tovarny mlaticku, ktera ma cenu 20.000 az 25.000 Kc, ktera se nemuze naloziti do uzavreneho vozu, ponevadz se tam nevejde, a kdyz mu za ni v otevrenem voze draha neruci, co udela? Zjedna si autodopravce, ktery mu ji na autu dopravi, a pri tom si s nim sjedna, ze mu za ni ruci. Ostatne autodopravce ma povinne ruceni a kdyz se stroj znici, dostane odesilatel odskodneni. U drahy toho neni. Zakon pripousti, ze se muze draha pojistit na povinne ruceni, ale nemusi. Autodopravcum jsme ulozili povinne ruceni, draze je neukladame. Draha ma take ustanoveni o ruceni, ale toto ruceni je trochu jine. Ruci za skody zpusobene osobam na zivote a zdravi, za skody zpusobene na vecech pri srazce s motorovymi vozidly na krizovatkach a na objektech umistenych podle drahy. Za zbozi neruci.