Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 71. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 29. dubna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 101 clen podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 10 hodin 53 minuty.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Chalupnik, Kianicka, Kralka, dr Milota, Popovic, Slama, Steiner, Wenderlich; na vcerejsi a dnesni schuzi sen. dr Heller a Korvas; na schuzi dne 20. t. m. a na dnesni schuzi sen. Pocisk.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla dana zdravotni dovolena na 14 dni sen. Udrzalovi.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Prvnim odstavcem jest:

Zpravodaji jsou: za vybor techn.-dopravni sen. inz. Winter, za vybor ustavne-pravni sen. dr. Karas, za vybor soc.-politicky sen. Brodecky, za vybor branny sen. Javornicky.

Prosim pana sen. inz. Wintra, aby se ujal slova jako zpravodaj za vybor techn.-dopravni.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Slavny senate!

Skoro s lyrickym rozechvenim chapu se dnes slova, abych podal zpravu technicko-dopravniho vyboru o navrhu zakona o drahach. Pro mne je to jakesi confiteor z velke lasky meho zivota, kterou necitim jako hrich a nepotrebuji z ni hledati rozhreseni, lasky stale zive, ktera nevyzniva v resignaci.

Tou velkou laskou meho zivota byla a je zeleznice. To je milenka, ktera nestarne a ktera, trebaze ma jiz za sebou uctyhodny vek, stale jeste nepotrebuje elegicky vzdychat "Kde je nasich 16 let!"

Nejsem jediny, ktery propadl teto lasce. Jak rika Wolker: "Muz na svete vzdycky dve lasky ma." Snad mohu prozraditi, ze mezi nadsene milovniky zeleznice patril i muj pritel, velky cesky malir Hugo Boettinger, dr Desiderius, ktery se stejnou laskou, s jakou maloval nezne divci mladi, sbiral take stare tisky a fotografie nejnovejsich lokomotiv a stejne dobre jako anatomii divciho tela znal i konstrukci lokomotiv.

Pri teto prilezitosti citim povinnost, abych vzdal cest oddanosti nasich zeleznicaru k jejich podniku, kteri ve sluzbe draze nevidi jenom svoje zivobyti, nybrz kterym se draha take stala laskou jejich zivota. Vzpominam tu stareho strojvedouciho, ktery za mlada slouzil u Ceske zapadni drahy. V pocatcich se draze vedlo velmi spatne a nemela cim platiti ani svuj personal, ani sve dluhy. V Brode nad Lesy zustala dluzna za pripojovou sluzbu bavorske draze, ktera konecne na zajisteni svych pohledavek zabavila lokomotivu. A tu nas hrdina jednoduse si rekl: "At mne Nemci chytaji!" - dal plnou paru a se zabavenou lokomotivou ujel z Brodu nad Lesy do Domazlic.

Sto let po zahajeni provozu na prvni parni draze na uzemi republiky jsme svedky velkeho rozmachu zeleznych drah, jejichz ocelove koleje se stavaji pevnym poutem, ktere spojuje kraje oddelene od sebe prirodou nebo zamernou vuli tech, kteri drive na rozdelenem uzemi naseho naroda vladli.

Ocelove koleje pronikaji horskymi masivy, prechazeji pes hluboka udoli rek, spojuji zapadni vetev naroda s jeho vetvi vychodni, spojuji Podkarpatskou Rus s centrem statu, spojuji prislusniky narodnich mensin s ceskoslovenskym narodem, ktery svou vuli tuto republiku vytvoril, spojuji vnitrozemi s kazdym bodem hranic a davaji statu moznost, aby na kazde ohrozene misto hranic rychle dopravil spolehlivou obranu. Zeleznice jsou dulezitym cinitelem hospodarskym, socialnim, administrativnim, zeleznice jsou dulezitym cinitelem statnim.

Zeleznice slouzi statu a narodu a s nimi slouzi 160.000 jejich zamestnancu, slouzi topic, ktery "zeleznou lopatou otvira pec", slouzi pochuzkar, ktery v treskutem mrazu zimni noci prochazi trati, aby odstranil vse, co by mohlo ohroziti bezpeci sverenych zivotu, slouzi kalkulant v nezdrave, zacouzene kancelari, slouzi referenti ministerstva zeleznic, kteri vypracovali navrh naseho zeleznicniho zakona.

Citim potrebu vysloviti uznani autorum vladniho navrhu zeleznicniho zakona, inzenyrum i pravnikum, kteri vypracovali navrh opravdu vzorny. Navrh zakona o drahach vycerpava latku uplne. Zakon o vyvlastneni k ucelum drah ze dne 18. unora 1878, cis. 30 r. z., ktery se castecne meni, je vydan jako priloha cely v upravenem zneni, takze jest uplne prehledny. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Bas.)

Nebylo by spravedlive, kdyby ve chvili, kdy stare zakony jsou ruseny a nahrazovany novymi, nebylo konstatovano, ze tyto stare zakony byly velmi dobre zpracovany a pro svoji dobu byly dokonale. Jestli dnes s nimi nemuzeme ve vsem souhlasiti, je to zcela prirozene, ponevadz od doby jejich vydani uplynulo take temer sto let. A za tu dobu zmenily se nejen pomery technicke, nybrz i pomery spolecenske a nazory na pomer jednotlivce a statu. Nazory na poslani statu byly pochopitelne jine v dobe predbreznove, jine po r. 1848, a zase jine jsou dnes. Ale presto vidime, jak jiz v prvnich pocatcich zeleznic, kdy jeste nebylo zadnych zkusenosti s nimi, kdy nemohl byti vytusen jejich velky vyznam pro budoucnost, kdy i muz jako Thiers o zeleznici rekl: "Dame to Parizanum jako joujou, ale nikdy to nepoveze ani cestujiciho ani baliku zbozi", jak jiz v tech rannych cervancich zeleznic stat se snazi uplatniti svuj vliv jak pri stavbe, tak v provozu jich.

Datum zrozeni zeleznic je zahaleno v tajemstvi. V Anglii byla prvni zeleznicni koncese udelena r. 1801, prvni parni draha s lokomotivou Stephensonovou jezdila tam na trati Stockton-Darlington jiz r. 1825, u nas byla jako prvni 7. zari 1824 koncesovana zeleznice z Ces. Budejovic do Mauthausen na Dunaji, ktera byla prvni drahou na evropske pevnine, ovsem jeste s konskym pohonem. Prvni draha s pohonem parnim na nasem uzemi a v byv. Rakousku byla Severni draha Ferdinandova, koncesovana 4. brezna 1836, a trat z Vidne do Brna odevzdana provozu 7. cervence 1839.

Ale to nejsou pocatky zeleznic, jestli se na drahy (zeleznice) divame ocima § 1 projednavaneho zakona. Vzdyt ten neurcuje presne, co je zeleznice. Vychazi patrne z predpokladu, ze je vseobecne znamo, co je zeleznice. Ale, bohuzel, musim o spravnosti tohoto predpokladu pochybovat. Jest ovsem pravda, ze prevazna vetsina nasi verejnosti je presvedcena, ze nejen vi, co je zeleznice, nybrz ze ji i rozumi, vychazejic z presvedceni, ze zeleznice je to, co ma kola a pohybuje se po kolejnici. Ale to jest omyl, dokonce omyl, ktery je vyvracen samym §em 1 projednavaneho zakona.

Normalne je charakteristikou drahy kolej, ktera vede nakolek kola, nebo lano, ktere nahrazuje kolej a na nemz je zaveseno primerene konstruovane kolo visute drahy. Ale § 1 zahrnuje mezi drahy take troleybusy, ktere koleje nemaji, a jina dopravni zarizeni draham podobna, aniz blize urcuje, jaka zarizeni to jsou a v cem maji byti draze podobna. § 1 nevyslovuje se take o zpusobu pohonu drahy. Muze tedy byti pohon motoricky, animalni i rucni. (Predsednictvi prevzal mistopredseda Donat.)

Duvodova zprava rika, ze definice drahy se ukazala problemem neobycejne svizelnym. Ale prave proto, ze se obecne mysli, ze draha musi byti opatrena kolejnicemi, bylo by nejvyse zahodno, aby bylo v zakone receno, co je draha ve smyslu zakona. Vzdyt i v Rollovi je receno: "Zeleznice je v nejsirsim smyslu kazda cesta, opatrena zeleznymi kolejnicemi, ktere vedou vozidla." Take pojmenovani jak lidove, tak odborne, ve vsech jazycich pocita se zeleznou koleji: zeleznice, zeleznaja doroga, chemin de fer, ferrovia, Eisenbahn, siderodromos - nebo aspon s koleji: anglicke railway, railroad. I definice, uvedena v duvodove zprave: "Drahou (zeleznici) podle tohoto zakona se rozumi dopravni zarizeni, jehoz vozidla se pohybuji na kolejnicich nebo po jine pro toto zarizeni upravene dopravni ceste, na kterou je vazan smer pohybu vozidel", pocita s kolejnici, nebo - patrne s ohledem na troleybus - aspon s jinou pro toto zarizeni upravenou dopravni cestou.

Ani bezny nazor, ani uvedene definice nevystihuji uplne a v plnem rozsahu predmetu projednavaneho zakona. Myslim, ze vystiznejsi by byla moje definice: "Drahou (zeleznici) podle tohoto zakona se rozumi dopravni zarizeni, na nemz moznost postranniho pohybu vozidel jest omezena bud koleji, po niz se vozidlo pohybuje, nebo lanem, ktere mu privadi pohybovou energii." Touto definici byly by vystizeny i vsechny druhy drah kolejovych i drahy visute - ponevadz nosne lano je vlastne take koleji - i drahy bez koleje - troleybusy - ktere odebiraji lanem pohybovou energii ze vzdaleneho ustredi, a ktere prave pro tuto svoji zavislost na vzdalenem zdroji energie byly vylouceny ze zakona o jizde motorovymi vozidly (§ 2 zakona c. 81/1935).

Kdyby v zakone bylo vyslovne receno, co draha jest, bylo by tim odstraneno mnoho nejasnosti, ktere prave z tohoto nedostatku jasna o predmetu zakona mohou vzniknouti a na nez osnova zakona pamatuje tim, ze v §u 190 urcuje, kdo rozhoduje o pochybnosti, ktera vyplyne z ustanoveni §u 1.

Velky ukol, ktery je dan zeleznicim v zivote celku i jednotlivce, oduvodnuje, aby jejich zakonnemu podkladu byla venovana nejvetsi pece. Od vzniku zeleznic byla vydana rada zakonu a narizeni dodnes platnych, aniz tyto zakony byly pojaty do jednoho celku. Statopravnimi zmenami od r. 1848 nastalo rozptyleni zakonodarstvi nejen na rakouske a uherske po r. 1867, nybrz i na risske a zemske v zemich byv. Rakouska; a po prevratu k tomu jeste pristoupily zakony nove republiky. Mame jeste dnes platna zakonna ustanoveni z r. 1843, nejdulezitejsi zakladni normy zeleznicniho prava jsou z let 1852 a 1854. Je tedy nejvys treba zakona, ktery by sjednotil, zreformoval a zmodernisoval vsechny zakladni normy zeleznicniho prava, aby byly ve shode se statnim utvarem Ceskoslovenske republiky, pravnimi nazory XX. stoleti a technickymi pomery a prostredky dneska.

Navrh zakona upravuje predne vykon statni svrchovanosti ve vecech zeleznic, za druhe postaveni zeleznicnich podniku ve state. Ponevadz nejvetsi zeleznicni podnik jsou statni drahy, zapomina se velmi casto na veliky rozdil ve funkci statu jako vrchnosti a v jeho funkci jako podnikatele, jako vlastnika nejvetsiho zeleznicniho podniku. I v debatach, ktere byly navazany na jednani o projednavanem zakonu, bylo casto na tyto dve zcela odlisne funkce statu zapominano a stat byl casto ztotoznovan s CSD. Osnova tahne zcela jasnou demarkacni caru mezi statem vrchnosti a statem-podnikatelem.

Vrchnostenskou agendu drah bude vykonavati spravni urad. Pro drahy s prepravou verejnou a drahy sice neverejne, ale na ktere je mozny prechod vozidel s drahy pro prepravu verejnou, je tim spravnim uradem "Zeleznicni spravni urad". Z tohoto nazvu je patrno, ze se pro budoucnost pocita s vytvorenim ministerstva dopravy. Pro drahy s prepravou neverejnou, na nez nemohou prejiti vozidla drah pro prepravu verejnou, jest spravnim uradem zemsky urad. Z jeho rozhodnuti je mozno odvolati se jako ke druhe instanci k zeleznicnimu spravnimu uradu. Pri tom vsak je pamatovano na zjednoduseni sluzby tim, ze je pripustna delegace sluzebnami vykonne sluzby spravy statnich drah, politickymi urady, jednotlivymi zamestnanci sluzeben vykonne sluzby drah statnich i nestatnich.

Dosavadni predpisy o stavbe, zmenach a udrzovani drahy nejsou plne uspokojive. Podstata veci vyzaduje, aby vychazely z jednotneho hlediska. Nestaci drahu jenom vybudovati, ona musi byti stale udrzovana v takovem stavu, aby provoz byl trvale bezpecny. Pro drahy neplati normalni hlediska amortisacni, draha nesmi byti nikdy opotrebovana, naopak spodek drahy krome mostu je cim starsi tim lepsi - anebo alespon ma byti.

Stavebni rizeni ma byti pokud mozno jednotne a co nejjednodussi. Draha, ktera v urceni trasy jest omezena vice nez jine komunikace, ponevadz jeji moznosti zakriveni a stoupani jsou omezene, musi miti moznost, aby zasahla do prav druhych, jak jednotlivcu, tak i verejnosti. Vsichni zajemci maji moznost pri stavebnim rizeni svoje prava uplatnovati a namitky podavati. Verejne zajmy budou miti svoje defensory jako cleny komise.

Osnova urcuje smernice pro pomer k verejnym pozemnim komunikacim, vodam, dolum a regulacnim zajmum vyznamnejsich obci. Vychazi se tu ze zasady, aby bylo pokud mozno vyhoveno vsem slozkam, a kdyz to neni mozno, aby byly zajisteny funkce, ktere jsou s hlediska verejneho zajmu dulezitejsi. Tu jsou provedeny znacne zmeny proti dnesnimu stavu, zmeny, ktere znamenaji z velke casti omezeni dosavadnich vysadnich prav drahy. Odpovida to prave zmenenym pomerum. Jestli dalkova silnice je ve styku s drahou postavena teto skoro na roven, je to dusledek velkeho vyznamu motorove dopravy.

Styk s doly na vyhrazene nerosty je postaven na novy podklad. Pravne jsou draha i doly skoro koordinovany, coz jest do jiste miry take oduvodneno charakterem dolu, ktery vubec nemuze byti prenesen jinam. Materielne vsak draha novou upravou ziskava proti dnesnimu stavu, ktery z ni cinil vitany objekt vykoristovani nahradami za casto jen fingovane ochranne pilire. Na pr. firma, ktera koupila r. 1895 dulni miry ve drazbe za tisic zlatych, dostala od byvale Bustehradske zeleznice jako odskodne za pouhou cast techto dulnich mer refakcemi jeden a ctvrt milionu korun a krome toho se domaha dalsiho odskodneni. Nebo jina firma, jejiz cely majetek jest ocenen na 4 mil., dostala od Bustehradske zeleznice 6 mil. za ochranny pilir, ktery zabira asi jednu tretinu dulniho komplexu.

Tu je treba velke opatrnosti ve stylisaci. V §u 63 na pr. se mluvi o dolovani. Ale co jest dolovani? V konkretnim pripade draha tvrdila, ze je to radny porub. Dul a znalec s podporou banskych uradu tvrdili, ze pod pojmem pravidelneho dolovani, pravidelny provoz a pod. (§ 170 horniho zakona "Bauhafthaltung") rozumi se dolovani podle pravidel hornicke vedy. Patri k nemu tudiz vyrizovani sloje, deleni, priprava pro porub a porub sam. Toto sporne rozlisovani melo prakticky dalekosahly vyznam. Dul, jemuz jde o brzke ziskani odskodneho, razil spesne chodby smerem k ochrannemu piliri drahy. Kdyz se priblizil k hranicim prozatimniho pilire, zazadal o urceni pilire definitivniho, dovozuje za pomoci banskych odborniku, ze ucelny a ekonomicky porub musi zaciti bezpodminecne u hranic ochranneho pilire. Doporucovalo by se vhodne vyznaceni, ze jde o radne vyrubani sloje, nikoliv o pripravne prace porubni.

Nemene dulezitym jako vyhrazene nerosty je pro drahu take kaolin, ktery neni vyhrazenym nerostem ve smyslu horniho zakona a na ktery se tedy nevztahuji ani predpisy §§ 59 az 68 osnovy zakona. Kaolin je dobyvan take po hornicku a draha musi byti chranena take ochrannym pilirem. Techn.-dopravni vybor se zabyval otazkou, zdali by predpisy §§ 59 az 68 nemely byti uplatneny i pro kaolin, upustil vsak potom od takoveho reseni na zaklade techto uvah: V casti prvni, dile patem zeleznicniho zakona jsou reseny specialni upravou toliko nektere druhy kolisi mezi drahou a jejim okolim. Ostatni pripady nutno resiti podle obecnych ustanoveni tohoto zakona. Tak je predevsim jiste, ze draha je k jinym zjevum podnikani nebo uzivani v jejim okoli ve vztahu nadradenosti a ze se draha muze na zaklade stavebniho povoleni dotknouti techto zjevu. To plati i v pomeru ke kaolinu nebo k jinym hlinam. Zeleznicni podnik je arci po pripade zavazan nahraditi prislusnou majetkovou ujmu. Po teto strance nutno ovsem rozlisovati mezi ujmami, ktere vznikly bezprostredne pri vybudovani drahy, a mezi ujmami ktere resultuji ze zachovavani predpisu zivnostenskych, po pripade §§ 101 a nasl. Ujmy prvni je zeleznicni podnik v zasade povinen odskodniti, ujmy druhe nikoli. I pro dosavadni pravni stav posoudil vec v podstate stejne nejvyssi soud v rozhodnuti z 28. unora 1937. Nosnost techto zaveru overil si vybor take slysenim odborniku z ministerstva zeleznic, verejnych praci a obchodu a mohl u nich konstatovati v teto veci jednomyslnost.

Je spravno, ze regulacni plany obci maji byti vypracovany v dohode s drahou. Je to zavazek oboustranny. Draha musi take respektovati regulacni plan obce, ktery ma zahrnovati cele uzemi obce. Je zde treba loyalni spoluprace, jiz na tomto poli bohuzel velmi casto postradame.

V dilu, ktery se tyka provozu, zasahuje osnova do prav svazku uzemni samospravy snad ani nechtic. O pomeru drahy k samosprave bylo ve vyboru velmi podrobne a pri ruznych prilezitostech jednano. Vybor je toho nazoru, ze po strance statni vysosti nemohou byti delany zadne vyjimky ani pro drahy svazku uzemni samospravy, a ze tedy predpisy o statni vysosti musi v plnem rozsahu platiti i pro tyto korporace, pokud jsou koncesionarkami drah. Ale pokud jde o kontrolu po strance financni a administrativni, nepoklada vybor za potrebne, aby dosavadni jiz dosti siroke predpisy byly meneny a aby byla snad zavadena nejaka nova kontrola zeleznicnim spravnim uradem.

Predpisy o stavbach v sousedstvi drahy, ktere si casto draha vyklada uzce ve svuj prospech, jsou pricinou castych sporu. Navrhovana osnova upravuje nyni jasne hranice zakazaneho a pozarniho pasma jak na sire trati, tak ve stanici presnymi merami i presnym urcenim mista, od nehoz ma byti vzdalenost merena. Stavebni rizeni je znacne zjednoduseno jak v zajmu uradu, tak v zajmu stavebnikove tim, ze ke komisim nebude jiz zvan zeleznicni urad, nybrz primo zeleznicni podnik, ktery jako soused stejne jiz i nyni musi byti zvan. Osnova vychazi ze spravneho nazoru, ze zajem verejne spravy zeleznicni je v tomto pripade shodny se zajmem podniku a naopak.

Pomer drahy k poste je prizpusoben nynejsim pomerum a resen tak, aby co nejlepe vyhovoval potrebam verejnosti i obou podniku.

Zajmy obrany statu jsou reseny na zaklade zkusenosti ze svetove valky i novych nazoru na poslani statu.

Napoleon rekl, ze vitezstvi je v nohach vojaku. To znamena, ze ve vojenskych operacich je rychlost rozhodujicim cinitelem. Ovsem krome nohou je pro vitezstvi dulezity take zaludek vojaku, a protoze ted vojak nenosi jiz vsechno s sebou - munice se za nim musi dopravovat - je potrebi take dokonale zasobovani vojaku.

Veliky Napoleon se svym tazenim na Moskvu po vsech vitezstvich ztroskotal, kdezto Nemci za svetove valky postupovali do Ruska uspesne. Napoleon nemel moznosti zasobovani, byl odkazan jenom na obsazene uzemi, kdezto Nemci meli za sebou vykonnou sit zeleznicni. Rusove se domnivali, ze sirokym rozchodem svych drah jsou chraneni pred nepratelskym vpadem, a zmylili se: Nemci prebijeli kolejnice na normalni rozchod a jejich vlaky jezdili az daleko do Ukrajiny za frontu.

Od bitvy na Marne jest automobil pokladan za samospasitelny pri vojenskych operacich. To jest omyl. Ten zazrak na Marne byl mozny jen pri male vzdalenosti bojiste od Parize a proto, ze ve meste, jako je Pariz, byl velky pocet aut se ridici koncentrovan na jednom miste. Pro velke a daleke transporty bylo by treba velkeho poctu vozu a ridicu, kteri by chybeli ve zbrani. Na draze jeden stroj vedouci, jeden topic, jeden vlakvedouci a nekolik pruvodcich odvezou nekolik set muzu s veskerou vyzbroji na velikou vzdalenost. Proto pro velke, hromadne a daleke vojenske transporty jest a zustane jeste dlouho draha nejdulezitejsim dopravnim prostredkem.

Ponevadz je draha takto velmi dulezitym instrumentem vojenskym, dava se vojenske sprave ve vsech statech moznost, aby svoje potreby take pri vybudovani, udrzovani a provozu drah uplatnovala. Proto take musi vsechny zeleznicni podniky, at statni ci soukrome, uskutecniti opatreni nebo zarizeni, jichz je treba v zajmu obrany statu. Take byv. Rakousko a Uhry mely takove predpisy, ktere dosud plati.

Avsak pri zmenenych pomerech technickych a organisacnich tyto predpisy jiz nestaci. Proto pri vypracovani noveho zakona o drahach je treba prizpusobovati zakonne predpisy temto novym potrebam. To se v projednavanem zakone cini. Vojenske sprave dava se v zeleznictvi znacna pravomoc.

Vojenska sprava nebude sama zasahovati primo do veci drah. Mezi ni a drahami je prostrednikem zeleznicni spravni urad. Povinnosti drah v zajmu obrany statu jsou urceny v §§ 117 az 121.

Za branne pohotovosti statu slouzi zeleznice - jako ostatne vsechen zivot statu - nejprve potrebam vojenske spravy, ktere jsou totozne s obranou statu a naroda, jiz musi byti cely zivot podrizen. Je-li vojak - a vojakem bude vlastne kazdy prislusnik statu - povinen obetovati teto povinnosti i svuj zivot, nemuze byti namitek proti tomu, ze obrane statu za branne pohotovosti bude obetovan i soukromy zajem podniku. Zeleznicnimu spravnimu uradu je dana moznost, aby zamestnancu drahy pouzil kdekoliv i mimo jejich pusobiste a aby volne disponoval drahou s celym jejim prislusenstvim. To znamena, ze za branne pohotovosti budou vsechny drahy bez ohledu na majitele tvoriti jeden dopravni celek ve sluzbe obrany statu. Vojenska sprava ma dokonce i moznost, aby sama prevzala provoz drahy.

Projednavana osnova zakona o drahach jde v otazkach obrany statu mnohem dale nez dosavadni zakonna ustanoveni. To je zcela pochopitelno, ponevadz tato ustanoveni jsou vlastne z doby zacatku zeleznic, kdy nemohl byti predvidan velky rozvoj zeleznic ani jejich vyznam hospodarsky, socialni, administrativni a statni. Ale tehdy, v dobe liberalismu, nemohla take byti predvidana nova uceni o statu a jeho poslani, jaka jsou v posledni dobe hlasana, uceni, jez ve svych konsekvencich nuti ostatni staty, aby pamatovaly na svoji obranu nejucinnejsimi prostredky a postavily do sluzeb obrany statu vsechny sily statu a je usmernily a doplnily.

Hlava treti, jednajici o drobnych drahach, ma nahraditi ustanoveni zakona c. 149/1910. Bohuzel vsak nutno konstatovati, ze stary rakousky zakon byl ke drobnym draham mnohem liberalnejsim nez projednavana osnova, zvlaste pokud jde o prava a povinnosti svazku uzemni samospravy. Osnova tu zasahuje zcela nesetrne v prava samospravy; uvadim jen § 172, odst. 2, ktery zavadi uplnou novotu, ze obce, provozujici drobnou drahu, jsou povinny ke vsem schuzim obecnich zastupitelstev, rad a komisi - ma-li se v techto schuzich jednati o vecech drah, jejichz koncesionarem nebo provozovatelem jest obec - pozvati zeleznicni spravni urad s uvedenim predmetu, o ktery jde; jinak jsou usneseni v nich prijata, pokud se tykaji oznacenych veci drah, pravne neucinna. Obce jsou dosud platnymi zakony dostatecne kontrolovany, takze neni naprosto zadneho duvodu, aby do rad jejich kontroloru byl jeste zaraden zeleznicni spravni urad. Timto ustanovenim bylo by vyvolano jen zbytecne rozladeni velkych obci, v prvni rade hlav. mesta Prahy.

Naproti tomu vsak nelze neuznati, ze osnova prinasi samosprave jiste vyhody proti dosavadnimu stavu. Tu je treba spravedlive uznati, ze neni mozno - jak nektera podani samospravnych korporaci zadala - aby byly prijaty vyhody, ktere osnova prinasi, a smahem zamitana ustanoveni, ktera maji byti jakousi nahradou za prava, kterych se stat na jinem miste vzdava. Jestli odst. 1 §u 172 rusi pro obce ustanoveni §u 134 o vladnim komisari, je treba statu dati nahradu za vladniho komisare, pokud jde o hajeni statni vysosti. Proto techn.-dopravni vybor v dohode s vyborem ustavne-pravnim navrhuje zneni §u 172, ktere temto potrebam vyhovi. Timto znenim jest odiosni porucnikovani, ke kteremu by puvodni zneni osnovy davalo moznost, ze zakona odstraneno, a statu prece dana moznost, aby bez vladniho komisare mohl dohlizeti na dodrzovani statni vysosti.

Osnova sleduje tendenci, aby byla co nejvice ulehcena hospodarska situace drah vedlejsich a drobnych, ktere jsou zpravidla predem odsouzeny k pasivite. Proto jim poskytuje siroke osvobozeni od kolku a poplatku jak pri novostavbe, tak pri prestavbach a dodatecnych stavbach. Kolky a poplatky jsou vsak od te doby, kdy byla zavedena davka za uredni ukony, jen malou casti zatizeni drahy uhradou za statni ukony, a to casti jen nepatrnou, ponevadz kolky a poplatky jsou prece jen pomerne nepatrne castky vedle davky za uredni ukony. Nemelo by smyslu osvoboditi drahu od kolku za 5 Kc, ale zatiziti ji davkou za uredni ukon ve vysi mnoha set nebo i tisic korun. Proto je nutno osvobozeni rozsiriti take na osvobozeni od davek za uredni ukony. Techn.-pravni vybor provadi zmenu prislusnych ustanoveni.

Pokud pak jde o drahy svazku uzemni samospravy, navrhuje osvobozeni od davek za uredni ukony bez casoveho omezeni.

Ve zprave, ktera byla rozdana tiskem, jsou uvedeny taxativne zmeny, ktere navrhuje techn.-dopravni vybor v dohode s vyborem ustavnepravnim.

Nektera ustanoveni jsou sice jasna, ale presto by pri nedostatku dobre vule mohla byti vykladana jinak, nezli jsou minena. Vybor tech.-dopravni neprovedl tu zmen, ale poklada za vhodno, aby smysl techto ustanoveni byl vyjadren ve zprave zpravodajove. Jsou to:

§ 39, odst. 2. Prospech drahy, o kterem je zde rec, neni prospech komercni, nybrz prospech stavebni. Na pr. vlecka, ktera se pripoji ke trati, prinese draze pravidelne obchodni prospech. Z §u 39 nemuze vsak byti vyvozovano, ze by draha mela prispeti ke stavbe vlecky castkou umernou tomuto prospechu.

§ 44. Mezi vozidla minena v tomto paragrafu nepatri motorova vozidla silnicni, kterych draha uziva ve svem provozu; pro tato plati ustanoveni zakona o jizde motorovymi vozidly ze dne 26. brezna 1935, cis. 81 Sb. z. a n.

§ 116. Povinnosti drobnych drah svazku uzemni samospravy vuci postovni sprave nejdou tak daleko, ze by postovni sprava byla opravnena umistiti na vozy drobne drahy (tramwaye) postovni schranky, jejichz provozem byl by provoz drobne drahy znemoznen.

§ 152. Slib, ze bude dodavan elektricky proud pro provoz elektricke drahy, jest osvobozen take od kolku a poplatku, ponevadz jednak by bylo mozno zahrnouti jej pod ustanoveni odst. 1, lit. e), jednak proto, ze takovy slib byva zpravidla dan formou obchodni korespondence.

§ 154. Do textu odst. 1 nebyly vyslovne pojaty vlecky, ponevadz jsou pokladany za cast drahy.

§ 206, odst. 3. Drahy svazku uzemni samospravy jsou proti nasledkum odpovednosti dostatecne pojisteny celou podstatou svazku uzemni samospravy a proto neni treba, aby byly jeste zvlaste pojisteny, nepoklada-li to korporace, jejiz jsou vlastnictvim, za nutne. Je to jen analogie zakona o jizde motorovymi vozidly c. 81/1935, ktery v §u 47 samospravu vyslovne vyjima.

V jednani subkomitetu a vyboru byly zadany take zmeny a doplnky, s jejichz obsahem jiste kazdy souhlasi, ale jejichz podstata je samozrejma a je zajistena jiz jinym zakonem, a proto by bylo zcela zbytecne, aby v tomto konkretnim zakone byly opakovany. Takovy postup by vedl prilis daleko, ponevadz by pro to bylo nutno v zakone opakovati celou radu ustanoveni jinych zakonu a vladnich narizeni. Kdyby se tak nestalo, mohlo by a contrario byti vyvozovano, ze to, co vyslovne v zakone o drahach neni opakovano, pro zeleznice neplati, trebaze je to samozrejma norma, platna podle jineho zakona.

Zpravodaj s takovymi navrhy nemohl souhlasiti. Uvadi z nich jediny navrh na doplneni §u 73, odst. 2 takto: Zamestnancem drahy muze byti ustanoven toliko csl. statni obcan "bez rozdilu narodnosti", znaly statniho jazyka. Doplnek slovy "bez rozdilu narodnosti", ve kterem navrhovatel videl vznesene gesto, kterym by se vyslo vstric mensinam, jest uplne zbytecny, ponevadz toto pravo je zaruceno ustavou, a bylo by zcela neobvyklym postupem zakonodarnym, aby v konkretnim zakone byla opakovana ustanoveni ustavy. Shodou okolnosti byla prave ve chvili, kdy pozadavek onen byl ve vyboru vznesen, vydana polouredni zprava o skoncenem jednani vlady s nemeckymi aktivistickymi stranami, ve ktere jest rec o prijimani sil do statnich sluzeb. Zprava o tom pravi: "Pro prijimani sil do statnich sluzeb stanovila ustavni listina Ceskoslovenske republiky ve 2. odstavci §u 128 zasadni smernice, kdyz prohlasila, ze "rozdil v nabozenstvi, vire, vyznani a jazyku neni zadnemu statnimu obcanu Ceskoslovenske republiky v mezich vseobecnych zakonu na zavadu, zejmena pokud jde o pristup do verejne sluzby k uradum a hodnostem". Toto samozrejme prohlaseni vlady jest jenom potvrzenim stanoviska, ktere zastaval zpravodaj. Prislusnost k te ci one narodnosti neni na zavadu pri prijimani zamestnancu ke draze, jest ovsem treba znalosti statniho jazyka a bezpodminecne loyality ke statu, bez ktere nikdo nemuze pocitati s tim, ze by mohl byti prijat ke draze, ktera neni jen prostredkem dopravnim a hospodarskym podnikem, nybrz take velmi dulezitym instrumentem obrany statu. A to musi si uvedomiti kazdy, kdo se uchazi o zamestnani u drahy: Na koho neni naproste spolehnuti, ze v okamziku, kdy se draha zmeni na obranny prostredek statu, bude ochoten vsechny svoje sily a schopnosti dati obrane statu k disposici, ze na svem miste u drahy bude spolehlivym vojakem republiky, pro toho neni mista u drahy.

Zeleznice jsou take velmi dulezitym cinitelem naseho narodniho hospodarstvi a naseho socialniho zivota. V nasi republice jsou zeleznice jednim z mala oboru, o kterych muzeme rici, ze jsou temer uplne sobestacne. Pro vyrobu zeleznicniho materialu a pro zeleznicni provoz nepotrebujeme skoro niceho dovazeti. Mame svuj stavebni kamen i cement, svoje drevo na prazce, telegrafni tyce a stavby, svoje zelezo a ocel na kolejnice, lokomotivy a vozy, svoje uhli pro topeni i lih do pohonne smesi. Vyrabime si od spodni stavby az k lokomotivam, vagonum a motorovym vozum vsechno sami. Nas zeleznicni prumysl je nejen uplne sobestacny, nybrz je take dulezitou slozkou naseho vyvozu. Vyvazime zelezne mosty, kolejnice, lokomotivy, vagony, soukoli i drobny material. Ceskoslovenske lokomotivy a vagony jezdi po ceskoslovenskych mostech v Evrope, Americe, Asii.