Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 69. schuze (obsah) | Utery 27. dubna 1937

Schuze zahajena v 17 hodin 6 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 123 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: predseda vlady dr Hodza; ministri dr Czech, dr Derer, inz. Dostalek, dr Kalfus, dr Krofta, dr Spina, dr Sramek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Vazeny senate! (Senatori postavaji.)

Po hrozne katastrofe na uhelnem dolu Nelson III v Oseku u Duchcova stojime znovu pred hornickou tragedii, jez vyvolala uzas a zdeseni v cele nasi verejnosti. Dve katastrofy od sebe rozdilne svou povahou i rozsahem a prece obe vyvolane z tychz pricin povrchnosti a hrubeho zavineni. Na Nelsonu byl to vybuch uhelneho prachu, jenz se tu po leta usazoval a pres vsechny zakonne predpisy nebyl odstranovan, na Plzensku straslivy prival vody, jez se po leta shromazdovala v opustenem dolu a proti vsem zakonnym predpisum nebyla odcerpavana. Dusledkem toho je nova rada hornickych mrtvol, pohrbenych v hlubokych bahnech pod zemi, a nahore rada zhroucenych vdov a opustenych sirotku.

Bylo to v sobotu pred skoncenim prace, kdyz doslo na Plzensku k novemu dulnimu nestesti, jez znicilo zivoty 14 horniku. V Chomli u Radnic je dul na cerne uhli Ferdinand. Majitelem dolu jsou dva soukromi podnikatele. Na dole pracovalo 100 horniku na dve smeny. Dul Ferdinand jest hluboky asi 70 m. V okoli tohoto dolu jsou stare doly uzavrene. Nejblizsi dul, jenz se jmenuje David, jest vzdalen asi 1 km. Tento dul David byl uzavren jiz pred nekolika lety. Casem nahromadilo se v tomto opustenem dole ohromne mnozstvi vod jednak z pramenu spodnich, jednak z vod hornich, pronikajicich sem desti a tanim snehu. Utvorilo se tu cele podzemni jezero. Nesmirnym tlakem vod se protrhla stena, jez tento dul delila od sousedniho dolu Ferdinand, a s primou zbesilosti dul zaplavila. Vse nicici proudy vod 70 hl za vterinu znicily v nekolika okamzicich vse, co tu bylo ziveho. V dolu Ferdinand pracovalo v te chvili v nejnizsich polohach 14 horniku. Vsichni zde byli pochovani. Vsechny zachranne prace se ukazaly marnymi. Po zahynulych zustava zde 14 vdov a 26 sirotku. Jake to uzasne risiko prace hornicke, jaka neodpovednost kruhu povolanych k ochrane prace na svete nejtezsi a nejobetavejsi!

Dul David je opusten jiz r. 1931. Patri velke akciove spolecnosti, jez jest soucasti jednoho z nejvetsich uhelnych koncernu v nasem state. Od r. 1931 se na dolu David jiz nedolovalo, tezni jama byla zasypana, ale nikdo se nestaral o spodni vody, jez se tu shromazdovaly ve skutecne podzemni jezero. A prece vsechno nebezpeci hruzne katastrofy nebylo neznamo. Pri sebe primitivnejsim dozoru mohlo byti katastrofe zabraneno. Byli to sami hornici, kteri videli a upozornovali, ze voda nepretrzite do dolu Ferdinand prosakuje, ze steka se sten a zaplnuje otvory, jez byly vyvrtany pro naloze vybusnych latek na trhani uhli. A prece se nestalo nic, co by tomuto nestesti bylo zabranilo vcas. Teprve nyni nad radou nevinne znicenych a utracenych hornickych zivotu stojime pred dusledky a ukoly dne, pred pracovnim planem na vycerpani vody ze zatopeneho dolu a pred organisaci vypomoci pozustalym po mrtvych.

Je samozrejmo, ze priciny katastrofy museji byti co nejprimeji vysetreny. Volame po radne dulni inspekci a misto toho se nam radi jedno nestesti za druhym. Kdyz, majitelum dolu David bylo v r. 1931 dovoleno provoz na neurcitou dobu zastaviti, vzesla jim zakonna povinnost, vodu z dolu nepretrzite odcerpavati a dul udrzovati konstantne ve stavu, aby s dalsim provozem mohlo byti zapocato. Bude proto nutno take zjistiti, ktere urady zbavily majitele dolu povinnosti vodu odcerpavati a tim spoluzavinily a spolupodepsaly ortel smrti nad 14 horniky z dolu Ferdinand.

S radosti jsme slyseli, ze ministr ver. praci inz. Dostalek dostavil se okamzite na misto nestesti, a mohu take sdeliti, ze pan ministr se dostavil osobne do dnesni schuze senatu, aby nam ihned podal zpravu o vysledcich setreni, jez bylo v teto veci zavedeno (Senatori usedaji.)

Dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 21. dubna 1937, c. j. 25.977/1937-9, o umrti sen. dr Ludevita Labaje a o povolani nahradnika Jana Jurigy, jako clena senatu Narodniho shromazdeni.

Zadam p. zapisovatele sen. Sehnala, aby pripis ten precetl.

Zapisovatel sen. Sehnal (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto, uprazdnene umrtim sen. dr Ludevita Labaje, povolavam podle §u 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a §u 56 radu voleni do posl. snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni Jana Jurigu, urednika statni nemocnice v Bratislave, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr: dr Cerny v. r.

Predseda: Do dnesni schuze dostavil se pan Jan Juriga a vykona ustavou predepsany slib do rukou predsedy senatu.

Zadam pana tajemnika senatu, aby precetl prislusnou formuli slibu, a pana sen. Jana Jurigu zadam, aby vykonal do mych rukou slib podanim ruky a slovem "slibuji". (Senatori povstavaji.)

Tajemnik senatu dr Bartousek (cte): Slubujem, ze budem verny republike Ceskoslovenskej a ze budem zachovavat zakony a mandat svoj zastavat podla svojho najlepsieho vedomia, a svedomia.

Sen. Juriga (podavaje predsedovi ruku): Slubujem. (Senatori usedaji.)

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Ballovi, Dundrovi, Korvasovi; na tento tyden sen. dr Bacinskemu, dr Krcmerymu, dr Turchanyimu, Wellanovi; dodatecne na minuly tyden sen. dr Stefankovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byla udelena zdravotni dovolena do 1. zari t. r. sen. Sladkemu.

Interpelace tisk 438/1 az 438/4, 440.

Zpravy tisky 441, 443.

Tesnopisecka zprava o 61. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapis o 66. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 67. a 68. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvaleny byly podle §u 72 jedn. radu.

K navrhu predsedovu ulozeno bylo vyboru ustavne-pravnimu, aby o vladnim navrhu tisk 437 a o usneseni posl. snemovny tisk 439 podal zpravy ve lhute co nejkratsi.

Predseda (zvoni): Budeme projednavati porad schuze:

Na teto predbezne rozprave usneslo se predsednictvo podle §u 20 jedn. radu dne 13. dubna t. r.

Podle §u 20 jedn. radu zahaji predbeznou rozpravu clen vlady.

V rozprave muze promluviti z kazdeho klubu toliko jeden jeho clen a jeden recnik ze senatoru mimo kluby. Navrhy vecne v predbezne rozprave nejsou pripustny.

K zahajeni rozpravy jako clen vlady se prihlasil pan ministr pro sjednoceni zakonuv a organisace spravy dr Sramek.

Udeluji mu slovo.

Ministr dr Sramek: Slavny senate!

Vlada predlozila zakonodarnym sborum osnovu obcanskeho zakonika. Tim byl podniknut zajiste krok mimoradneho vyznamu, kdyz maji pro cele statni uzemi byti vydany jednotne pravni predpisy vztahujici se na soukromopravni styk a prerozmanite vztahy z neho mezi jednotlivymi obcany vznikajici.

Pres to vsak nebyl by vykonan ukol cely, kdyby se vlada omezila jen na sjednoceni hmotneho prava obcanskeho. A proto neni jen nahodilou shodou okolnosti, odevzdava-li vlada k ustavnimu schvaleni druhou velkou osnovu zakona, upravujiciho civilni rizeni procesni, nebot teprve predpisy o tom, pred kterymi organy lze soukromym pravum, byla-li jakkoli porusena, zjednati v zivote ucinnost, k nimz se poji predpisy o tom, jak ma byti temito organy a pred nimi postupovano, aby soukromym pravum mohlo se dostati uznani a ochrany, nabyvaji predpisy obcanskeho prava sve plne vahy. Teprve procesni pravy tedy dodava veskeremu pravnimu zivotu jednotlivcu plny duraz, dopomahajic obcanu skutecne opravnenemu k uznani jeho prava a donucujic obcana hmotnemu pravu se vzeprevsiho k tomu, aby plnil svou povinnost. Za tim ucelem zrizuje stat sve organy - obcanske soudy - jez vyzbrojuje moci, aby spory, vznikajici mezi jednotlivci o jejich soukroma prava, svym autoritativnim vyrokem rozhodovaly, a zaroven zavazuje sve obcany, aby se temto rozhodnutim podrobili.

Pravni uprava vsech otazek vztahujicich se na tyto soudy, na urceni a rozdeleni jejich pusobnosti, na jejich slozeni a vzajemny pomer je predmetem zakona o soudni prislusnosti. Pravni uprava toho, jak maji tyto soudy i strany dovolavajici se jejich pomoci postupovati, aby byl za soucinnosti soudu i stran zjisten spravne a uplne nejprve skutkovy podklad sporu tak, aby potom na nem mohl byti vybudovan spravny rozsudek, je predmetem civilniho radu soudniho.

Predpisy tyto jsou v nasem state rozdvojeny a to ma v zapeti neblahe a temer denne se opakujici zjevy, jez v ucastnicich budi bezdeky dojem, ze nejsou v temze state, nebot neslusi prehlizeti, ze dvojitost procesniho prava jest i na venek mnohem napadnejsi i citelnejsi nez pri pravnich ukonech soukromych. Toho si byla vlada od pocatku vedoma a proto pristoupila jiz v r. 1922 ku pracim, pripravujicim sjednoceni civilniho prava procesniho. Vysledkem techto praci je vladni navrh zakona o soudni prislusnosti, civilniho radu soudniho a osnova uvozovaciho zakona k nim.

Pri techto pripravnych pracich byla predevsim naprosto vyloucena cesta, ktera by byla jinak nejpohodlnejsi a zaroven nejrychlejsi, t. j. sjednotiti procesni prava vyhradne podle jednoho z procesnich zakonu, ktere na uzemi republiky jsou v pusobnosti, a dociliti jednoty bud tim, ze by pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou bylo zavedeno procesni pravo ze zeme Ceske a Moravskoslezske aneb naopak. K tomuto jednostrannemu reseni by bylo mohlo svadeti jednak to, ze oboji zakony nejsou svym vznikem od sebe prilis vzdaleny, jednak ze vudci zasady jsou v obou stejne neb alespon velmi podobne. Ale pri podrobnejsim studiu objevi se prece mezi nimi nejenom v jednotlivostech, nybrz i v zasadnim vychodisku a nazirani velmi cetne a podstatne rozdily, jez varovaly pred jednostrannym resenim.

Proto bylo treba voliti cestu jinou: srovnavati predpisy obojiho prava, aby byly zjisteny rozdily, tyto rozdily nestranne a svedomite zvaziti, hledati stranky svetle i stinne stejne tu i tam, promitati tyto predpisy do zivota a uvedomiti si ucinky, jez tam pusobi, nepousteti se zretele dubu dnesni a jeji potreby a pri tom vsem miti stale na mysli, ze ve sporu ma soud co ciniti se dvema stranami, zaujimajicimi zcela protilehla stanoviska, ze kazda z techto stran usiluje o to, aby ze sporu vysla vitezne, ale ze neni kazda z nich stejne ochotna priciniti se take o to, aby pravda vysla ve sporu na jevu a aby spor byl rozhodnut co mozna rychle. Idealem kazdeho procesniho prava je, aby spor byl rozhodnut spravne, ale i levne a rychle. Splneni tohoto pozadavku vsak nezavisi, bohuzel, jen na uprave pravni, nybrz v prve rade na mravnim zalozeni spornych stran a v nemale mire i na zdatnosti a pohotovosti soudcu. Nemuze-li tedy pravni rad procesni splneni tohoto pozadavku zaruciti, musi se snaziti, aby se mu svou upravou alespon co nejvice priblizoval.

Nez promluvim o obsahu vladniho navrhu, povazuji za nutne aspon zbezne a jen v hlavnich vecech se zminiti o usporadani a prubehu predchazejicich praci na osnove. Bude z toho videti, jak usilovne byly hledany a zajistovany vhodne prostredky, aby od sameho pocatku praci sjednocovacich byl zabezpecen vysledek co nejuspokojivejsi.

Sjednocenim civilnich zakonu procesnich bylo povereno ministerstvo pro sjednoceni zakonuv a organisace spravy. Podjalo se tohoto ukolu v r. 1922, povolalo za tim ucelem do sveho stredu predniho znalce procesniho prava, universitniho profesora dr Vaclava Horu, a sverilo mu vypracovani sjednocovacich osnov. Ocenujic spolupraci zastupcu procesni vedy s vynikajicimi zastupci procesni praxe, kladouc zvlastni duraz na rovnomernou ucast pravniku z obou pravnich oblasti a vsemozne usilujic zaroven o zadouci urychleni slozitych legislativnich praci na budovani sjednocenych zakonu, rozhodlo se ministerstvo pro sjednoceni zakonuv a organisaci spravy pro postup ucelne vyhovujici vsem temto ohledum. Vykonavsi nezbytne prace predbezne k ziskani pevnych zakladu pro reseni nekterych zakladnich otazek, vypracovalo nejdrive predbezne navrhy osnov, zajistivsi si zaroven jejich projednani ve zvlastnich odbornych komisich. Se zretelem na platnou pravni dvojitost zridilo ministerstvo pro sjednoceni zakonuv komise dve: jednu v Praze se zretelem k procesnimu pravu platnemu v zemi ceske a Moravskoslezske, druhou v Bratislave se zretelem k procesnimu pravu zeme Slovenske a Podkarpatoruske. Do prazske komise povolalo jednak predni zastupce procesni vedy jako experty, jednak vynikajici pravniky prakticke jako zastupce nejvyssiho soudu, vrchnich soudu v Praze a v Brne, advokatnich a notarskych komor v Praze a v Brne a zastupce vyznamnych pravnickych korporaci. Obdobnym zpusobem zridilo ministerstvo pro sjednoceni i procesni komisi v Bratislave, do ktere vedle predstavitelu procesni vedy byli povolani celni pravnici z rad slovenskych soudcu, advokatu a verejnych notaru jako zastupci slovenske praxe. Obe komise byly navzajem zcela samostatne.

Predbezny navrh zakona o soudni prislusnosti byl vypracovan jiz v r. 1923. Jeho projednani bylo zahajeno v procesni komisi prazske v rijnu tehoz roku, v procesni komisi bratislavske v kvetnu roku pristiho.

Aby projednani predbezneho navrhu civilniho radu soudniho mohlo byti co nejvice urychleno, byla tato osnova i duvodova zprava k ni vypracovana po castech, tvoricich pro sebe ohraniceny celek. Takto bylo komisim postupne predlozeno k posouzeni pet casti osnovy, coz prace v komisich podstatne urychlilo, protoze nebylo nutne odkladati s projednanim az po dokonceni cele osnovy.

Porady odbornych komisi o osnove sjednoceneho civilniho radu soudniho se zacaly v Praze v unoru r. 1926, v Bratislave v rijnu tehoz roku a byly uspesne skonceny nejprve v Bratislave v zari r. 1929 a na to v Praze v rijnu tehoz roku.

Mimoradne obtiznym ukolem bylo pripraviti osnovu uvozovaciho zakona k novym procesnim zakonum, ktera ma jednak tyto zakony doplniti, jednak umozniti hladky a klidny prechod k novemu pravu. Po teto strance slo zejmena o to, aby byly co nejpecliveji zjisteny a prezkoumany poruznu ve zvlastnich zakonech umistene vyjimecne predpisy o prislusnosti nebo o rizeni, ktere nutno vyslovne zrusiti nebo ponechati nedotceny. Podle vzoru nynejsiho procesniho prava v zemi Ceske a Moravskoslezske melo ministerstvo pro sjednoceni puvodne na zreteli dva samostatne zakony uvozovaci: jeden pro zakon o soudni prislusnosti, druhy pro civilni rad soudni - a take je vypracovalo a projednalo v prazske komisi. Avsak na navrh prijaty v komisi bratislavske se ministerstvo pro sjednoceni zakonu rozhodlo pro jednotny zakon uvozovaci k obema novym zakonum procesnim, uznavajic vyhody teto upravy. Konecny text osnovy uvozovaciho zakona byl projednan napred v komisi bratislavske v zari r. 1928, v komisi prazske na to v breznu r. 1929.

Tim byly porady obou procesnich komisi o techto predbeznych osnovach skonceny. Referentem pri jednani komisi byl autor osnov profesor dr Hora. Je radostne konstatovati, ze pri praci v komisich se unifikacni dilo setkalo s neobycejnym zajmem a s porozumenim pro dulezitost techto sjednocovacich praci.

Nasledujici obdobi sjednocovacich praci bylo predevsim vyplneno prezkoumavanim vsech tri osnov podle vysledku jich projednani v odbornych komisich. Dalsim ukolem ministerstva pro sjednoceni bylo dohodnouti se s ministerstvem spravedlnosti o konecne uprave osnov pro meziministerske rizeni. Take s nekterymi jinymi ministerstvy bylo jiz v teto dobe jednano o otazkach dotykajicich se prevazne jejich zajmu.

Priprava osnov a duvodove zpravy pro meziministerske rizeni pripominkove byla dokoncena na jare r. 1931. Ministerstvo pro sjednoceni vydalo celou osnovu i duvodovou zpravu tiskem, rozeslalo ji k pripominkovemu rizeni meziministerskemu a zaroven vyvolalo o tomto dile verejnou expertisu. Prace ministerstva pro sjednoceni se od r. 1931 soustredily na prozkoumani a zpracovani pripominek, navrhu a nametu zaslanych ministerstvu pro sjednoceni v pripominkovych elaboratech ostatnich ministerstev, posudku doslych od soudu, verejnych uradu a korporaci a navrhu, nametu a posudku uverejnenych v odbornem tisku. Vysledkem teto obtizne prace byla zejmena obsahla zprava podavajici prehled vsech dulezitejsich navrhu a pripominek, pricemz bylo uvedeno stanovisko ministerstva pro sjednoceni a dale, ktere navrhy a pripominky se vyhrazuji projednani ve zvlastni komisi. K projednani obsahu teto zpravy zridilo ministerstvo pro sjednoceni "ustredni komisi pro formalni pravo civilni", jejimiz cleny jmenovalo zastupce procesni vedy, zastupce soudni praxe z rad soudcu, advokatu a notaru, prihlizejic pri tom k obema pravnim oblastem, dale uredniky sveho resortu a ministerstva spravedlnosti. Take pri jednani teto komise byl referentem expert ministerstva pro sjednoceni profesor dr Hora. Ustredni komise pro formalni pravo civilni konala porady v dubnu r. 1933 a projednala cely ji predlozeny material. Vysledku porad Ustredni komise pouzilo ministerstvo pro sjednoceni zaujimajic konecne stanovisko k navrzenym zmenam osnovy.

Pred skoncenim praci na osnove bylo nutne jeste projednati nektere navrhy a namety dodatecne dosle a zkoumati navrhy a namety uverejnene v odborne literature.

Na vsech techto zakladech vypracovalo ministerstvo pro sjednoceni konecny text procesnich osnov. Neopominulo pri tom prezkoumati a upraviti zneni osnov take po strance jazykove, sverivsi tuto praci odbornemu filologu.

Venoval-li jsem zvlastni zminku organisaci mnohaletych a mnohotvarnych praci na priprave sjednocovacich osnov procesnich zakonu, ucinil jsem tak i proto, abych s tohoto mista mohl vzdati diky vsem, kdoz ucasti na pracich v procesnich komisich a v komisi ustredni nebo jakkoli jinak prispeli ke zdokonaleni tohoto dila pravniho sjednoceni a tim k jeho zdarnemu vysledku.

Z toho, co jsem dosud uvedl o usporadani, postupu a zpusobu praci ministerstva pro sjednoceni zakonu na budovani jednotneho civilniho prava procesniho, jest jiz zjevna i jeho povsechna charakteristika. Vladni navrh je predevsim dilem sjednocovacim. Odstranuje dosavadni dvoji predpisy, platne o vecech, jez upravuje a nahrazuje je zadoucimi predpisy jednotnymi, ktere maji platiti na celem uzemi naseho statu. Vladni navrh je vsak ve vyznacnych smerech i dilem reformnim ve snaze zabezpeciti nove potreby a zajmy pravniho zivota, i podminky jeho zdraveho vyvoje. Je konecne dilem kodifikacnim, soustredujicim v jednotne soustave predpisy dosud castecne roztristene.

Po zevni strance systematicke se vladni navrh primyka castecne ke vzoru slovenskeho zakona - a to, jak jsem jiz uvedl, u zakona uvozovaciho - castecne k procesnim zakonum, platnym v zemi Ceske a Moravskoslezske, a to pokud jde o zakon o soudni prislusnosti a civilni rad soudni. Ministerstvo pro sjednoceni zakonu se po peclivych uvahach rozhodlo pro zvlastni zakon o soudni prislusnosti proto, ze je tim umozneno shrnouti radu ustanoveni, ktera se vztahuji na veskera odvetvi soudni pusobnosti, do vseobecne casti tohoto zakona, cimz se predejde nevitane nutnosti opakovati tato ustanoveni v zakonech zvlastnich a po pripade i nutnost tato ustanoveni teprve pracne po ruznych zakonech, shledavati.

Pro prevzeti systematiky civilniho radu soudniho z roku 1895 - kteremuzto prevzeti neodporoval nikdo ze slysenych odborniku-znalcu prevzateho pravniho systemu uherskeho - pak mluvila jednak znacne delsi doba, po kterou je v ucinnosti, a tedy i bohatsi a naveskrz uspokojive a tim i spolehlivejsi zkusenosti s jeho praktickym upotrebenim jednak s ohledem na snadnejsi vziti noveho prava ta okolnost, ze vetsina nasich praktickych pravniku, predevsim soudcu, a pak advokatu jako zastupcu spornych stran a stejne i prevazna vetsina naseho pravnickeho dorostu pracuje se soudnim radem z r. 1895, je obeznamena s jeho systematickym usporadanim a navykla jeho soustave, takze novy civilni proces nejen nebude vetsine pravniku po teto strance ciniti obtize, nybrz primo prispeje k tomu, aby se novy zakon co nejdrive v praxi vzil. Avsak ani pravnikum z oblasti prava slovenskeho nemuze systematicke usporadani zakona ciniti zvlastni obtize, nebot jde o rozdily zevni a povahy nikoli zasadni.

K povsechne charakteristice vladniho navrhu jsem jiz poukazal na jeho troji ukol jako dila predevsim sjednocovaciho, dale mirne reformniho a dila kodifikacniho. Ukazi na nekterych zvlast vyznamnych ustanovenich vladniho navrhu, jak tyto konecne cile mnohaletych praci byly usilovne sledovany a jakou merou dosly uspokojiveho uskutecneni.

Do uvozovaciho zakona byla pojata ustanoveni o tak zvanem kausalnim soudnictvi. Jde o zvlastni soudnictvi ve vecech obchodnich hornich a v podstate o ucast laickeho zivlu na vykonu tohoto soudnictvi: vedle soudcu z povolani je clenem senatu soudce laik z obchodniku nebo ze znalcu hornictvi. Mezi obema dosavadnimi zakony je zde zasadni rozdil. Kausalni soudnictvi je v zemi Ceske a Moravskoslezske vzitou instituci, pravni rad v zemi Slovenske a Podkarpatoruske ji vsak nezna. O ucasti soudcu laiku na vykonu soudnictvi jsou arci mineni velmi ruzna. Na jedne strane se popira vubec, ze by ucast laika mela v zapeti zlepsene rozhodovani soudu a ze by tedy podrzeni teto instituce i v pristim zakonodarstvi bylo zadouci, na druhe strane se zase usilovne vola, zejmena z kruhu obchodnickych, o zachovani dosavadniho stavu a prohlasuje se za zhorseni, kdyby tento stav byl zmenen. Ministerstvo pro sjednoceni uvazivsi co nejopatrneji dosavadni zkusenosti ziskane v zemi Ceske a Moravskoslezske, a stejne i nikoli bezvyznamnou okolnost, ze v oblasti prava slovenskeho se nedostatek tohoto soudnictvi neprojevoval, rozhodlo se pro reseni stredni cestou mezi obema protichudnymi stanovisky. V zemi Ceske a Moravskoslezske jsou podle dosavadniho stavu obchodni senaty u vsech krajskych soudu. Prave to je vsak spojeno se znacnymi nesnazemi, protoze u mensich soudu anebo u soudu v mistech s mene vyvinutym obchodem nelze najiti dostatecny pocet vhodnych osob, kterych by bylo lze s prospechem pouziti jako soudcu laiku. Vladni navrh proto upousti od zasady, aby obchodni senaty byly zrizovany u vsech krajskych soudu. Nadale se ponechava obchodni soud krajsky a okresni v Praze, avsak vyhrazuje se vlade, aby zridila zvlastni senaty obchodni u krajskych soudu v mistech, jez jsou strediskem zvlast vyvinuteho obchodu. Jen v takovych mistech bude po ruce dostatecny pocet osob, ktere by mohly byti jmenovany soudci laiky, a jen pri dostatecnem vyberu techto laiku bude lze sestaviti obchodni senaty tak, aby v nich zasedal skutecne odbornik majici znalosti prave toho hospodarskeho prostredi, z nehoz spor, o nejz jde, vysel. Jen z cinnosti takto vyzbrojeneho odbornika lze ocekavati pro vykon soudnictvi prospech. Vladni navrh vyslovne klade tento pozadavek jako pravidlo.

Co jsem uvedl o slozeni a zrizovani senatu obchodnich, plati obdobne i o senatech hornich.

Kausalni soudnictvi pri teto navrhovane uprave nabyva instituce nikoli obecne a pravidelne a proto je vladni navrh duvodne vyjima z dosavadniho umisteni v jurisdikcni norme a jeho upravu pojal do uvozovaciho zakona.

Po vzoru prava platneho v zemi Ceske a Moravskoslezske jsou do uvozovaciho zakona pojata tez jednotna ustanoveni o bursovnich soudech rozhodcich.

Z obsahu zakona o soudni prislusnosti, ktery tvori druhou cast vladniho navrhu, bude predmetem zvlastni pozornosti stanovisko vladniho navrhu k rozsahu samosoudcovstvi u krajskych sudu. Spory o majetkova prava do 20.000 Kc budou rozhodovati samosoudcove jako dosud. Rovnez spory o rozvod a rozluku manzelstvi; v techto sporech vsak jde vladni navrh ponekud dale, nez je tomu dosud, tim, ze nepripousti rozhodovani senatem k navrhu strany, byl-li ucinen pred pruvodnim usnesenim. Tyto spory bude nyni vzdy rozhodovati jen samosoudce. Ustanoveni toto, obsazene v zakonu c. 123 Sb. z. a n. z roku 1923, bylo dano v nejistote, jak obcanstvo prijme toto - tehdy nove - rozsireni principu samosoudcovstvi. Avsak zkusenosti nabyte od ucinnosti tohoto zakona ukazuji, ze navrhy, aby na misto samosoudce rozhodoval senat, jsou zcela vyjimecne. U nekterych krajskych soudu jich vubec neni anebo jsou v tak nepatrnem mnozstvi v pomeru k celkovemu poctu techto sporu, ze lze v novem zakone od podmineneho rozhodovani senatem vubec upustiti.