Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 68. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 22. dubna 1937

Schuze zahajena v 10 hodin 44 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele: dr Karas, Pichl.

Celkem pritomno 101 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr dr Derer.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Vazeny senate! (Senatori povstavaji.)

Jest nasi smutnou a bolestnou povinnosti vzpomenouti dnes toho, jenz od sameho pocatku naseho Narodniho shromazdeni prave zde v teto budove senatu a v teto zasedaci sini byl zakladatelem a organisatorem nasi parlamentni sluzby zpravodajske a od r. 1920 jejim reditelem v obou snemovnach naseho Narodniho shromazdeni. Byl to ministersky rada Martin Pernica, jenz nam po vice nez dvoulete tezke nemoci zemrel v sanatoriu dr Szontagha v Novem Smokovci na Slovensku.

My vsichni ho mame v zive pameti a vazili jsme si ho pro mimoradnou peci, s jakou dbal o vzornou primo vykonnost nasi spolecne kancelare tesnopisecke. Kolega Martin Pernica byl synem nasi Ceskomoravske vysociny. Narodil se dne 18. dubna 1880 v Humpolci, vystudoval gymnasium v Nemeckem Brode a Pelhrimove a po absolvovani filosoficke fakulty prazske university byl kratky cas profesorem. Zahy se pak venoval cele praci zurnalisticke, a kdyz se nam jako clenum tehdejsiho poselstva naseho naroda na risske rade videnske podarilo prosaditi zrizeni prazske ceske odbocky videnske Statni telegrafni a korespondencni kancelare, byl Martin Pernica povolan do jeji ceske redakce. Pamatujeme pak kolegy Martina Pernicy jiz z doby naseho domaciho odboje, zejmena v nejtezsich dobach prevratu. V den 28. rijna 1918 byl to Martin Pernica, jenz k nam prisel, aby prazskou odbocku videnske Statni korespondencni kancelare dal cele do sluzeb naseho revolucniho Narodniho vyboru a soucasne pecoval o neprerusene pokracovani vseho naseho mezinarodniho styku zpravodajskeho s evropskym zahranicim. Kdyz pak tato prazska odbocka videnske centraly byla premenena v samostatnou Tiskovou kancelar ceskoslovenskou, byl Martin Pernica jmenovan jejim sefem.

Kolega Martin Pernica vydaval v teto budove senatu jiz pred valkou snemovni korespondenci byvaleho zemskeho nemu kralovstvi Ceskeho. V revolucnim Narodnim shromazdeni byl pak Martin Pernica vydavatelem a reditelem snemovni korespondence a od 1. kvetina 1920 byl pak povolan za reditele spojene sluzby tesnopisecke a zpravodajske v obou snemovnach Narodniho shromazdeni. Jeho mila, obetava a na vysost loyalni cinnost nam nikdy nevymizi z pameti. Byl to pracovnik mimoradne pilny. Vedle sve cinnosti uredni a redaktorske byl jeste spisovatelem a napsal radu pozoruhodnych knih beletristickych, a feuilletonu i znacny pocet literarnich crt, uverejnenych v ruznych dennich listech. Byl take prekladatelem z cizich jazyku, zejmena z polstiny. Pri tom pracoval oganisacich zurnalistickych, byl clenem Syndikatu ceskoslovenskych novinaru a prisedicim cestneho soudu novinarskeho. O nasi sluzbu zpravodajskou se trvale zaslouzil tim, ze nasi parlamentni korespondenci spojil se sluzbou tesnopiseckou ve spolecnou instituci naseho Narodniho shromazdeni.

Martin Pernica byl skutecnym vzorem statniho novinare, jehoz vudcim poslanim jest slouziti poctive a pravdive, spolehlive i verne zajmum statu i jeho odpovedneho tisku. Meli jsme ho proto vsichni uprimne radi, meli jsme v nem mileho, uprimneho a oddaneho spolupracovnika a byli jsme presvedceni, ze zpravodajska sluzba naseho Narodniho shromazdeni jest v rukou dobrych. Pred dvema roky byl postizen vaznou chorobou a s opravdovou bolesti jsme sledovali, jak sily tohoto naseho pomocnika nam neodvratne mizeji. Zesnuly zustal vsak s nami az do posledni doby ve stalem styku a jeste nedavno ve spolecne schuzi nasich predsednictev nam prednasel prislusne zpravy ze sve parlamentni zpravodajske sluzby. Jeho predcasnym skonem utrpela cela nase tesnopisecka a zpravodajska sluzba tezkou ztratu.

Vyslovujeme mu dnes za vse to, co vykonal v prvych dvou desitiletich nasi zakonodarne prace, svou uprimnou vdecnost, jiz si svou energii a pili tak poctive zaslouzil, a to nejenom v pameti nasi, nybrz i v dejinach naseho Narodniho shromazdeni. (Senatori usedaji.)

Dal jsem dovolene na dnesni schuzi sen. Chalupnikovi, Janovskemu a Sehnalovi.

Budeme projednavati porad schuze, totiz:

Budeme pokracovati v rozprave, zahajene v 67. schuzi senatu.

Schvalena lhuta recnicka jest jedna hodina.

Udeluji slovo dalsimu prihlasenemu recnikovi, panu kol. dr Havelkovi.

Sen. dr Havelka: Slavny senate!

Temer vsichni recnici jak v posl. snemovne, tak i v senate pokladaji navrh obcanskeho zakonika, spravne receno obcanskeho zakona, za dilo vrcholneho vyznamu. Tim take zakon ten skutecne je. Z duvodu toho nutno uznati veskeru praci vsech, kdoz na tomto vrcholnem dile pracovali, at to jsou predchudci nynejsiho ministra spravedlnosti, za jejichz vedeni se osnova pripravovala, at jsou to odbornici z rad universitnich anebo urednickych. Zustane take trvalou zasluhou Hodzovy vlady, ze pripravila toto unifikacni a kodifikacni dilo tak vrcholneho vyznamu.

Soudic podle predbezne rozpravy o obcanskem zakonu, setkala se predloha celkem s priznivym prijetim, nekde primo nadsenym. Z novot dluzno poukazati na nove ustanoveni pri smlouve o najmu a pachtu, zvlastni pozornost byla venovana vymenku. Vubec lze rici, ze v rade pripadu vyhoveno jak zajmum zemedelskym, tak i zajmum domarskym.

Pres chvalu tohoto dila ozyva se zcela opravnene to, cemu rikame selska opatrnost. Nesmi se totiz zapominati, ze mame pred sebou toliko navrh zakona a ze pri projednavani tohoto zakona jiste se stretnou svetove nazory i zajmy jednotlivych vrstev a trid. Poukazuji k tom, ze bude jiste uplatnovan nazor, ze socialne silny, i kdyz u neho nebyla zjistena prazadna vina a tedy zadna povinnost k nahrade skody, ma platiti socialne slabemu jen z toho duvodu, ze na strane jedne je tu socialne silny a na druhe socialne slaby.

Velikou odpovednost jiz pri textaci zakona bude miti zivel laicky, tedy zivel nepravnicky, zastoupeny predevsim v nasich ustavne-pravnich vyborech, nebot zakony se neporizuji pro odborniky, hlavne pravniky, nybrz pro lid a obcanstvo. Je tedy prirozenym pozadavkem, aby zakon byl lidu srozumitelny a aby obcanstvo zakonu rozumelo.

Nerozumi-li zakonu lid, ma pochybnosti i soudce a pak tu mame onu nebezpecnou pravni nejistotu, o niz se s takovym durazem zminoval pan predseda vlady. Nejasnosti maji za nasledek, ze se do naseho zivota plizi pravni anarchie a dusledky pravni anarchie lze lehko domyslit, nebot justitia regnorum fundamentum. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Buday.) Temer skolskym, odstrasujicim prikladem a vystrahou je zakon o ochrane najemniku, jak po strance vecne, tak po strance formalni.

Tak vypada komentar bytoveho zakona (ukazuje zakon). Zakon o ochrane najemniku obsahuje 38 paragrafu, je k nemu tak velky komentar, ale zakonu tomu nerozumi ani soud ani advokati, tim mene strany.

Lid nas timto zpusobem ztraci arci duveru v pravni jistotu a dela si jeste na tuto nejistotu pri sve dobre povaze vtipy. Ostatne poukazuji v tomto smeru na navrh zakona o nejvyssim spravnim soude a nemohu potlaciti poznamky, ze se vracime do onech starych casu, kdy platily dvorske dekrety, rekneme lit. O O O, jimiz se rozhodovaly konkretni sporne pripady.

Bude tedy zejmena na nepravnicich v ustavne-pravnich vyborech, aby prislusnymi dotazy a vyzadanymi odpovedmi na kladene dotazy docilili srozumitelneho a pokud mozno jasneho zakona, aby ustanoveni zakona nemohla byti vykladana tak nebo onak, aby tim soudcovske volne uvazeni bylo omezeno na miru pokud mozno nejmensi, cimz se soudum podstatne ulehci a pravni jistota s zvetsi.

Dovoluji si tvrditi, ze pravni jistota ma pro lid aspon takovy vyznam a dulezitost jako dobry zakon, nebot obcanstvo chce bezpecne vedet, co jest jeho pravem a co nikoliv.

Po vseobecne strance zduraznuji nutnost noveho obcanskeho zakona, nebot jiste obcansky zakon z r. 1811 nemuze nyni jiz zcela odpovidati zmenenym pomerum a vyhovovati potrebam doby. Take neni nadale moznym pro rozdilnost pravnich norem v historickych zemich a na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

Z techto vecnych duvodu vitam podani navrhu, zduraznuji vsak, ze nas ceka dulezita obtizna prace a ze mame nad jine velkou odpovednost. Vzdyt dosavadni zakon vydrzel 127 let nyni delame vec, ktera bude zakladem prava a tim jistoty statniho a hospodarskeho zivota snad take na 100 let.

Tolik dovolil jsem si v predbezne debate uvesti a koncim toliko s pranim, aby toto velke dilo jako dilo dokonale stalo se brzy skutkem ku blahu naroda a vlasti, republiky Ceskoslovenske. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Dalsim zaznacenym recnikom je p. sen. dr Heller. Davam mu slovo.

Sen. dr Heller (nemecky): Slavny senate!

Po mem nazoru neni generalni debata o osnove zakona, kterou dnes po prve od trvani nasich parlamentnich zarizeni koname, urcena k tomu, abychom se zabyvali podrobnostmi predloh, nybrz jen k tomu, abychom vyslovili vseobecne zasady k prislusnemu zakonu a zakonodarnemu dilu, v tomto pripade tedy k novemu vseobecnemu obcanskemu zakoniku. Neni pochybnosti o tom, ze nas obcansky zakonik, ktery jiste byl velmi dobrym zakonikem, potrebuje novelisace, nejen z duvodu sjednoceni naseho prava v historickych zemich s pravem zemi, ktere drive patrily k Madarsku, nybrz take proto, jak jiz recnik prede mnou spravne rekl, ze se zmenily pomery, za dobu vice nez 100 let se zmeniti musely, ponevadz zaklady pro vytvoreni anebo trvani soukromeho prava staly se jinymi, nez jakymi byly pred vice nez 120 lety.

Nas vseobecny obcansky zakonik vznikl r. 1811. Neni zadnou nahodou, ze v te dobe nejen ve starem Rakousko-Uhersku, nybrz i v jinych velkych zemich bylo soukrome pravo kodifikovano. V te dobe vzniklo pruske zemske pravo a v teze dobe dnes jeste z valne casti alespon platny Code Napoleon. Tehdejsi zakonodarstvi bylo nepochybne dusledkem velke francouzske revoluce, ktery se v mnohem smeru projevil take v nasem obcanskem zakoniku. Byl to prvy velky projev nove liberalni epochy oproti drivejsi feudalisticke, prvy velky projev dusledku francouzske revoluce pokud jde o soukrome pravo. Jiz tato okolnost, tento vznik naseho obcanskeho zakonika, jakym jest jeste dnes, byt namnoze novelisovan, ukazuje nam vsak, ze jsme nuceni podrobiti dnes sve obcanske pravo revisi, ponevadz se prave od te doby pomery podstatne zmenily.

Pravime-li, ze je zapotrebi nove upravy obcanskeho prava, aby se vytvorilo jednotne obcanske pravo pro vsechny casti naseho statu, nesmime na druhe strane nechati bez povsimnuti, ze se vytvorenim noveho obcanskeho zakonika v nasi zemi trhaji pouta, ktera nas dosud spojovala s jinymi zememi. Nas obcansky zakonik plati prece nejen u nas, plati take, byt i nekodifikovan, prece vetsinou na Slovensku, plati prave tak take v dnesnim Rakousku, ve velke casti Jugoslavie, Italie, Polska a Madarska, a tato souvislost se pretrhava. Dluzno se zajiste domahati - a v mnohych oborech prava a zakonodarstvi se tak deje, jako v oboru prava obchodniho a smenecneho a v jinych oborech - co nejvetsiho sjednoceni prava ruznych zemi, ponevadz tato jednotnost je prirozene v zajmu tech, kdoz pravo vyhledavaji. Ale uznavam beze vseho, ze potreba sjednoceni prava a zmodernisovani prava je v nasi zemi vetsi nezli udrzeni teto souvislosti obcanskeho prava s jinymi zememi.

Nuze, jak si predstavujeme takovy novy obcansky zakonik? Vychazime-li z predpokladu, ze take soukrome pravo je vyrazem panujicich pomeru, muzeme si vytvoreni noveho obcanskeho prava predstaviti na dvoji zpusob: bud kodifikaci toho, co v danem okamziku je pravem, anebo vytvorenim prava, ktere vyhovuje pomerum neustale se menicim. Myslim, ze se nedotknu tvurcu predlozene osnovy zakona, reknu-li, ze zvolili prvy zpusob, ktery bych snad oznacil jako konservativni. Navrh, ktery nam dnes byl predlozen, bere v mnohem smeru zretel k rozhodnutim nejvyssiho soudu, pokousi se na ten zpusob odstraniti sporne otazky, kodifikuje vsak vseobecne jen to, co dosud jiz bylo. Ba jsou partie v novem navrhu, ktere snad jeste zustavaji pozadu z tim, co jiz dnes mame. Poukazuji jen na § 987 o kolektivnich smlouvach, ktery obsahuje jen pouhou definici, podle meho nazoru nikoli stastnou definici, kolektivnich smluv, ktery vsak nevyvozuje dusledku, ani tak dalece, jake jiz dnes jsou zakonem. Vim, ze to neni lehke pri tvoreni obcanskeho prava, ktere bere zretel na neustale se menici zjevy soukromeho, hospodarskeho a socialniho zivota. Rika se, ze zakonodarce nema delati pokusy. Nuze, vytku delani pokusu jiste nebude lze ciniti teto osnove zakona. Myslim vsak prece, ze se musime pokouseti alespon o to, aby se v zakone pokud mozno prihlizelo ke zmenenym hospodarskym a socialnim pomerum.

Jestlize platny obcansky zakonik byl nasledkem a projevem velke francouzske revoluce a, abych tak rekl, v oboru zakonodarstvi zahajil liberalni epochu, pak bychom si byli prali, aby se vytvorilo nove pravo nikoli bez povsimnuti liberalismu, naprosto nikoliv, ale s prihlednutim k vyvoji, jakym se braly nase politicke a socialni pomery. Zijeme v dobe, ve ktere jiz neplati jiste zasady stareho liberalismu, obzvlaste na poli hospodarskem a socialnim. Zijeme v dobe, ve ktere zasady liberalismu take v politickem smeru v mnohych zemich byly hozeny pres palubu a ucinily misto jinym systemum. U nas doma na stesti nikoli; nase demokracie neni poprenim, negaci liberalismu, nybrz prizpusobenim liberalismu zmenenym socialnim, hospodarskym, ale take politickym pomerum. Ale k tomuto prizpusobeni zmenenym pomerum predlozena osnova zakona neprihlizi anebo prihlizi jen merou nepatrnou. Soustredime sve snahy k tomu, abychom se prece pokusili utvareti novy obcansky zakonik tak, aby nezustal pozpatku za vyvojem, nybrz aby ukazoval nove cesty pro vyvoj ve smyslu noveho vyvoje.

Prijde mne nekdo a rekne: To je bolsevismus! S tim slovem bolsevismus se tropi velmi mnoho neplechy. Co se urcitym kruhum nehodi do kramu, oznaci se dnes za bolsevismus. System bolsevismu je neco naprosto jineho, nez co si prejeme. Take pravni system bolsevismu podoba se mnohem vice jistym autoritativnim rezimum nezli nasim nazorum o demokracii. Ale take demokracie nesmi byti stagnujici demokracii, musi byti jednajici, aktivni demokracii a nesmi zanedbavati sil v lidu pusobicich, staveti je do pozadi ve prospech prekonaneho nazoru, ktery dnes jiz neplati anebo neplati plnou merou. Proto bych chtel svuj usudek o predloze, aniz bych se prozatim poustel do podrobnosti, shrnouti v to, ze tato osnova bude jiste dobrym zakladem pro porady, ze se vsak musime pokouseti, abychom ve svych poradach prihledli ke zmenenym socialnim a hospodarskym pomerum a abychom je, pokud to je mozno, zakotvili v zakone.

Velmi mnoho se mluvilo o tom a pronaseny stiznosti, ze predlozena osnova zakona, jak se rika, je torsem, ponevadz tu nejsou ustanoveni o pravu rodinnem. V tom smeru uplne souhlasim s tim, co zde v senate predevcirem rekl nas ministr spravedlnosti pan dr Derer. Otazka rodinneho prava je politickou otazkou, muze byti resena jen politicky a marny zustanou vsechny pokusy urcitych kruhu pouziti teto otazky pro sve stranicke vyhody, aby se vytvorily diference mezi jinymi stranami. Za zadnych podminek nepropujcime se k tomu, abychom pro soukrome anebo urcite stranicke zajmy rozvijeli otazky nebo rozhodovali o otazkach, ktere by ve svych konecnych dusledcich mohly ohroziti trvani koalice. Prosim, aby to bylo vzato na vedomi.

Damy a panove! Myslim, ze uhrnem mohu rici, ze pri poradach o tomto zakone ucinime vse, abychom tento zakon ucinili upotrebitelnym nastrojem pristiho vykonavani soudni pravomoci a take upotrebitelnym nastrojem pro slabsi vrstvy naseho obyvatelstva. Stastna nahoda tomu chce, ze nam dany byly smernice pro porady o tomto zakone v reci, kterou pronesl president republiky vcera v Bratislave. Rekl: "Jde o novy humanismus, jeho novou filosofii, novou moralku a jeho nove pravo, ktere by stare koncepce humanisticke liberalni demokracie, ktere vzesly z francouzske revoluce, prizpusobilo potrebam nove narodni, socialni, hospodarske a kulturni demokracie noveho typu, noveho razeni, novejsiho, pevnejsiho podkladu, ktera by mohla prekonati dnesni krisi, zpusobenou celym vyvojem XIX. stoleti, svetovou valkou a jejimi dusledky, zkusenostmi uspesnych a ztroskotanych demokracii a evropskych autoritativnich rezimu."

Myslim, ze nemuze byti lepsiho voditka pro tezke a vycerpavajici jednani, ktere nyni povedeme pri poradach o teto osnove zakona a ktere jiste dlouhou dobu potrva. Budeme-li se drzeti tohoto voditka, vybudovani demokracie a humanismu, take pri poradach o tomto zakone, vytvorime dobry zakon. Chceme tedy pracovati pri techto poradach ve smyslu vyvodu naseho presidenta, ve smyslu myslenek, ktere haji on a jeho predchudce, a doufame, ze tem, kdoz prijdou po nas, vytvorime zakon dobry a uzitecny. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Buday (zvoni): Dalsim zaznacenym recnikom je pan sen. Modracek. Davam mu slovo.

Sen. Modracek: Cteny senate!

Pan ministr spravedlnosti prichazi pred nas s predlohami zakonu, jez bez nadsazky lze nazvati grandiosnimi nejen pokud se tyce jejich objemu, nybrz take pokud se tyce nesmirneho komplexu otazek, ktere tyto predlohy resi. Je to predne osnova obcanskeho zakonika, o niz prave jedname, dale osnova o vykonu soudni moci v obcanskych pravnich vecech, je to dale velika osnova trestniho zakonika, rovnez jiz pripravena, ktera taktez co nevidet prijde pred nas.

Tomu, kdo naslouchal predvcerejsi rec pana ministra spravedlnosti, jiste neni treba oduvodnovati dulezitost a potrebu predlozenych osnov.

Po svem zrozeni postaven byl nas stat pred radu novych zakonodarnych ukolu, z nichz nejdulezitejsi byly ty, aby v zemich, jez utvorily nasi republiku a ktere do te doby byly spravovany zakonodarstvim dvou statu, vladlo stejne pravo a stejne zakony a aby prevzate zakony po byvale monarchii byly prizpusobeny pomerum demokratickeho statu a doplneny novymi hledisky, jez se po svetove valce vytvorila u nas se zretelem k ruznym pravnim a socialnim pomerum, k nimz drivejsi zakonodarstvi neprihlizelo nebo v mire jen velmi nedostatecne.

Myslim, ze neni tez treba vykladati, proc vypracovani zakonodarnych osnov tohoto druhu a tak velikeho vyznamu se tak dlouho zdrzelo, ackoli se pocalo na jejich materii pracovati jiz r. 1920. Bezi prece o zakony, jez se vztahuji na cely zivot a pomery obyvatelstva naseho statu, pokud statni a soudni moc se jimi zabyva a je resi, a to nelze "sfouknouti", jak se rika, v kratke dobe, zejmena kdyz bylo treba mnoha otazek s pravniho a trestniho hlediska nove prozkoumati a o nich se dohodovati s ruznymi politickymi slozkami.

Je privozeno, ze nejozehavejsi otazky se vyskytly na poli obcanskeho prava, jez predstavuje jakousi magnu chartu soukromych prav obcanu, kde bylo nutno uvesti nektere tradicionelni pravni pomery v soulad s novym stavem veci, jako u prava manzelskeho a v otazce pracovni smlouvy a i v jinych otazkach.

Nikomu z nas neni zajiste mile, ze v tak dulezite otazce, jako je pomer mezi manzely a manzely a detmi, nebylo dosazeno dohody a ze v tomto ohledu osnova obcanskeho zakonika musila se spokojit s tim, ze ponechava v dalsi platnosti 240 paragrafu dosavadniho zakona, jehoz kolebka pochazi z roku 1811, a to pres to, ze jiz ustanoveni tato v mnohem ohledu odporuji zakonum schvalenym za trvani nasi republiky.

Podari-li se pri projednavani teto osnovy tuto mezeru vyplnit a dospeti k dohode, vsichni to zajiste uvitame. Na druhe strane ovsem by nebylo rozumne, kdyby dilo tak

pracne a tak velike, jake predstavuje predlozena osnova obcanskeho zakonika, melo byti snad oddaleno nebo snad i neprovedeno zakonodarnym zpusobem jen proto, ze urcita strana nebo strany nechtely se prikloniti k tomu, aby v teto otazce manzelskeho prava bylo dosazeno nejake dohody. O tom neni pochyby, ze je lepe, nebude-li mozna dohoda, kdyz to zustane v tom stavu, jaky nachazime ve vladni osnove. Musime se totiz spokojiti s platnosti dosavadniho platneho zakonika v tomto oboru.

Za veliky pokrok osnovy pokladam hlavu 34 o smlouve o praci, v niz dochazi uznani kolektivni pracovni smlouva a v niz povrchni ustanoveni o pracovnim pomeru dosavadniho obcanskeho zakona jsou nahrazena ustanovenimi, odpovidajicimi socialne-politickym zakonum usnesenym za republiky.

Je pravda, ze je to pouze vseobecne rceni, jimz se uznava v osnove kolektivni pracovni smlouva, ale nicmene je to veliky pokrok proti dosavadnimu obcanskemu zakonu, ktery vubec tohoto pojmu neznal, a prave oddil o pracovni smlouve v obcanskem zakoniku, ktery jsme prijali od Rakouska, nalezi k nejchudsim oddilum. Cela tato materie jest obsazena ve 12 velmi strucnych paragrafech, ktere namnoze jsou jiz zastarale a obsahuji pro zamestnance nektera velmi neprizniva ustanoveni; tak na pr. § 1157 obcanskeho zakonika, ktery jsme prijali po Rakousku, cini delnika odpovednym za spatne provedenou praci, i kdyz mu zamestnavatel dodal vadny material, a on, delnik ho na to neupozornil, a odsuzuje v dusledku toho delnika k nahrade skody. Samo sebou se rozumi, ze takovato archaicka ustanoveni, ktera cinila delnika odpovednym za chyby zamestnavatele, nemohla do teto osnovy jiz prijiti.

Z osnovy vypadla tez nektera zajimava uslovi, jez mela v te dobe, kdy zasady rakouskeho obcanskeho zakona uzrely svetlo sveta, veliky vyznam, ale jez po 100 letech jsou jiz jen historickymi reminiscencemi, jako slova o vrozenych a rozumem osvedcenych pravech cloveka a zakazu otroctvi a poddanstvi. Lidska a obcanska prava zarucuje nam dostatecnou merou nase demokraticka ustava a jeste dokonaleji kulturni a politicka vyse narodu naseho statu. Osnova obcanskeho zakona proste predpoklada svobodneho obcana, jak se to za demokracie rozumi samo sebou. Tato uslovi navrh noveho obcanskeho zakonika jiz neuvadi.

Je litovati, ze nejen v otazce manzelskeho prava, ale i v jinych ohledech vykazuje tato osnova jiste mezery a ponechava nevyreseny veci, jez mely by byti do osnovy pojaty aspon v ramcove forme. Uvozovaci a provadeci predpisy k osnove nam jmenuji radu ustanoveni, pro nez nadale plati urcite vety nebo urcita slova dosavadniho obcanskeho zakona, nebo vylucuji radu zakonitych ustanoveni z ramce osnovy. Ze se tim bude ztezovati orientace za ucinnosti noveho obcanskeho zakonika, netreba ani poznamenavati. Bezi-li o zakony, vydane pro dobu mimoradnou, jako je na pr. zakon o ochrane najemniku, nebo o zakony specialni, jako zakony o pravu smenecnem, bursovnim, o pravnich pomerech sporitelen, o placenych dovolenych atd. atd., je pochopitelno, ze nelze je dokonale subsumovati pod vseobecne zasady obcanskeho zakona, nebot bezi tu pri nich casto tez o verejne interesy a nikoliv pouze o interesy soukrome. Ale jiste neni spravne, kdyz cteme v uvodni casti osnovy, ze se na pr. ustanoveni navrhovaneho obcanskeho zakonika nedotykaji "zvlastnich ustanoveni zakazujicich nektere smlouvy" nebo ze zustavaji touto osnovou nedotcena "zvlastni ustanoveni upravujici nektere pracovni pomery", a pri tom se tato ustanoveni ani necituji ani blize neoznacuji, takze se ocitame pred zahadou, jaka ustanoveni ma zakon na mysli, ktera ponechava v platnosti i za budouci ucinnosti noveho obcanskeho zakonika. Co je to na pr. za "zvlastni ustanoveni upravujici nektere pracovni pomery"? O jake pracovni pomery jde, o tom se osnova vubec nezminuje. V zakonodarstvi vsech zemi a veku plati zasada, ze zakon musi byti urcity a nesporny, a proto tez i to, co zakon vylucuje, musi byti urcite. Slovo "nektere" je v zakonodarstvi stejne nepripustne jako slova "a tak dale", nebot otviraji dvere libovuli. Jak se ma zachovati soud, ktery ma souditi podle "terminu "nektere"? Zda se mi, ze se v teto neurcitosti skryva certovo kopytko, totiz ze se v teto neurcitosti skryva ustanoveni, ktere nachazime v dosavadnim obcanskem zakoniku, jimz se na pr. vylucuje celedni rad z ramce obcanskeho zakonika. Nepochybne je v tomto neurcitem rceni obsazeno neco, s cim tezko budeme moci souhlasiti. Nepochybne budou z prava dovolavati se obcanskeho zakonika vylouceny jiste vrstvy obyvatelstva. Proto musime zadati v tom ohledu jasnost a urcitost. Rozhodne nebudeme moci pripustiti, aby byly u nas jiste skupiny lidi, kterym by se upiralo pravo dovolavati se obcanskeho zakonika, ktery ma platiti pro vsechny.

To jsou ovsem jiz podrobnosti, o nichz bude pri projednavani osnovy jeste hovoreno, a proto se nemusim u nich zastavovati. Celkem jest osnova obcanskeho zakonika nesporne dilo vynikajici, nebot zavadi lepsi system i jasnejsi formulaci do komplexu zakonu, tykajicich se pravnich pomeru mezi obcany, ze dilo to, jako osnovy zakonu drive zminene, t. j. osnova zakona o vykonu soudni moci a osnova zakona trestniho, nemuze byti uplne nove, rozumi se samo tebou. Pravni skutecnosti nelze vynalezati, ty existuji a casto mnohem drive, nez vznikl zakon. Lze jen pouze konstatovati, ujasniti a formulovati. Proto pan ministr spravedlnosti mluvi pouze o revisi platneho obcanskeho zakonika, nikoliv o nove kodifikaci obcanskeho prava.