Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 66. schuze (obsah, prilohy) | Streda 31. brezna 1937

Schuze zahajena v 16 hodin 28 minut.

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 120 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Spina, dr Zadina.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek; jeho zastupce dr Trmal.

1. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okr. soudu v Mukaceve ze dne 8. zari 1936, c. j. Nt VI 16/36-3, za souhlas k trest. stihani sen. Popovice pro prestupek urazky na cti podle §u 1 zak. c. 108,/33 Sb. z. a n. (c. 3454/1936) (tisk 387).

2. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 275), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova umluva k obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou ze dne 4. kvetna 1921, c. 14/1921 Sb. z. a n., podepsana dne 2. dubna 1936, se zaverecnym protokolem z tehoz dne a s dodatkovym protokolem ze dne 9. cervence 1936, jez byly uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. cervence 1936, c. 233 Sb. z. a n. (tisk 380).

Predseda (zvoni): Vazeny senate! Zahajuji schuzi. (Senatori povstavaji.)

Slavny senate! V nasi politicke generaci, jez vzesla z doby predvalecne, prosla hruzami svetove valky a prva dve desitileti pracuje na budove nasi svobody, jsou jiste chvile, kdy je tezko a smutne ziti. Z teto generace bojovniku a budovatelu nam pomalu odchazi druh za druhem, tentokrate dva v jednom mesici. Jsou tomu dnes sotva tri tydny, co jsem se v Londyne vsecek zachvel, kdyz k nam ceskoslovenskym delegatum do Ustredni sine londynske proti Westminstru pri jednani s anglickymi prateli poslanci o zachovani miru a o vyznamu nejenom Anglie pro Ceskoslovensko, nybrz Ceskoslovenska pro Anglii, prisla zprava o umrti Emila, naseho draheho Emila, senatora Emila Spatneho, toho vzniceneho bourlivaka nasi odbojne predvalecne protihabsburske mladeze, onoho bezrucovskeho sycka, jenz se svym zapalenym okem a vlajici kstici sel vzdy tak hrde zalari a koncentracnimi tabory stare monarchie - a nyni, sotva se nam otevrely prve vrouci paprsky noveho jara 1937, odesel nam dalsi druh, jeden z tech bojovniku a budovatelu nasi svobody, senator Josef Vrany. Bylo to v sobotu ve snemovne poslanecke bezprostredne pred prohlasenim miru velikonocniho, kdyz nas primo ohromila zprava, ze kolega Josef Vrany jest na prahu sveho miru vecneho. Tak tezko bylo tomu veriti. Vzdyt je tomu nekolik malo tydnu, co jsme ho meli zde ve svem stredu v senate, plneho muzne sily, jakoby primo hyril svym zulovym zdravym, a nahle ta zprava, pri niz se chveje duse cloveka s mucivou otazkou: Zivot - co je to zivot lidsky? Senatora Josefa Vraneho jiz neni. V nasem kruhu se jiz neobjevi tato markantni osobnost ceskeho sedlaka a ceskeho novinare. Jakoby hnan podvedomim lidskych osudu, sel k tomu jedinecnemu mori a slunci jizni Francie. Bliz k tomu slunci, k nemuz sel Tomas Masaryk i Antonin Svehla pro upevneni nejvyssiho daru a pokladu zivota, ktery clovek ma: sveho zdravi. S tou rudou barvou krve lidskeho srdce, k tomu modremu mori a zhavemu bilemu slunci, jez jsou a zustanou vecnymi barvami nasi svobody.

Josef Vrany dobojoval tu svuj boj posledni. Jeho telo v rakvi nastoupi zitra svou posledni pout Evropou, od more nejstarsich kultur lidstva, Zenevou a Kostnici do te jeho rodne pudy, v niz spocine navzdy.

Cely zivot Josefa Vraneho je dnes pred nami jako otevrena kniha. Za nekolik tydnu dne 9. kvetna byl by dosahl 63. roku sveho zivota. Byl ze selskeho gruntu ve Strance u Melnika. Toto selske, zemanske sebevedomi bylo zivnou pudou vsi jeho zivotni prace. Zakon pudy, jak mu s jeho spolupracovniky vyrostl v predstavach o primerni dulezitosti zemedelske prace a produkce, stal se evangeliem jeho zivota, ve smeru, praktickem i teoretickem. Vystudoval na odbornych skolach zemedelskych v Praze, v Tabore, v Decine a Libverde, a dokoncil sva studia na zemedelske fakulte university v Halle nad Saalou.

Josef Vrany byl jiste od samych pocatku sve verejne cinnosti vyraznou individualitou a skutecnou osobnosti. My Omladinari jsme ho poznali jiz v prvych bourlivych dobach devadesatych let minuleho stoleti. Proto ve chvili, kdy stojime nad rakvi mrtveho spolupracovnika, jsme povinni videti jeho dilo v jeho cele zivotni souvislosti.

Je tomu letos na 45 let, co jsme jako mladi studenti novinari v teto historicke zasedaci sini byvalych snemu kralovstvi Ceskeho a s teto zurnalisticke galerie videli jako zemskeho poslance Alfonsa Stastneho, tu kostnatou postavu s markantni bilou hlavou jihoceskeho padarovskeho proroka, jehoz "Selske noviny" nam po vzoru Karla Havlicka a Josefa Baraka otviraly nove horizonty lidskeho svedomi a mysleni. Josef Vrany se stal jiz od prve doby let devadesatych jeho spolupracovnikem. A v tomto smeru se nam zjevuji tri hlavni obdobi ve vyvoji naseho agrarismu: od filosofa Alfonsa Stastneho k organisatoru a budovateli Antoninu Svehlovi a k publicistovi Josefu Vranemu. Vsechen tento vyvoj byl ve znameni dvoji velke tradice naseho naroda: svobody a demokracie. Svobody svedomi a naroda, i demokracie sedlaku a delniku jako nesmrtelneho odkazu nasich dejin a trvale, bezpecne zaruky nasi budoucnosti.

Prisla doba, kdy Antonin Svehla jiz pred valkou, pred celym ctvrt stoletim po smrti nezapomenutelneho Karla Jonase sveril vrchni redakci vseho tisku sve strany Josefu Vranemu. A od te doby se Josef Vrany stava nejenom tribunem selskeho lidu v nasem narode, nybrz zaroven take jednou z nejvyznamnejsich osobnosti jeho zivota novinarskeho.

Tim bylo rozhodnuto o vsem jeho ostatnim zivote. Pri tom je nutno si predstaviti, cim je novinar doby dnesni. V tom jest jiste jeden z nejvetsich prevratu moderniho sveta. Novinari pred padesati lety, jak je pamatujeme a jak jsme jimi konec koncu byli sami, byli skutecnymi pastorky sveta a obetmi lidskeho milosrdenstvi. Dnes je publicistika nejvetsi svetovou velmoci, jez vytvari verejne mineni i svetove svedomi, a rozhoduje o osudech lidstva.

Neni nasi veci dnes, abychom hodnotili vyznam tohoto selskeho prukopnika na poli nasi literatury romanove, k niz i v bourich sveho zivota nasel tolik casu i lasky. To je veci nasich autorit kritiky literarni. My dnes vidime Josefa Vraneho jako publicistu politickeho a predevsim revolucniho.

Vime vsichni, ze v dobach nasi narodni revoluce byl Josef Vrany hlavnim a vpravde odvaznym publicistickym tlumocnikem revolucniho dila Antonina Svehly.

Josef Vrany nebyl nikdy muzem tribun lidovych shromazdeni. Jeho tribunou bylo jeho pero - ty pyramidy jeho clanku a zprav, jez jsou take nejvetsim a nejtrvalejsim pomnikem jeho zivota. Josef Vrany dal toto sve pero odhodlane, hrdinne a cele do sluzeb nasi revoluce. Byla to revoluce Masarykova, Benesova, Stefanikova, stejne jako Svehlova, Rasinova, Klofacova, Habrmanova, revoluce celeho naroda, vsech nasich mrtvych i zivych, revoluce proti odveke tyranii, revoluce za svobodu naroda i cloveka, za novou Evropu a nove lidstvo.

V teto revoluci se Josef Vrany na vzdy zapsal do dejin sveho naroda.

Kdyz jsme se jiz v prosinci r. 1914 jako poslancove naroda schazivali s Tomasem Masarykem v pracovne Antonina Svehly, byla nam pracovna Josefa Vraneho vzdy k disposici.

Kdyz 8. ledna 1917 byla vydana slavna diplomaticka nota Dohody, v niz byl velky triumf Edvarda Benese a v niz cely svet poprve cetl jmeno Cechoslovaci, jich sjednoceni a osvobozeni, a v kvetnu pote bylo vydano poselstvi ceskych spisovatelu k poselstvu naroda na risske rade videnske, byl Josef Vrany jeho neohrozenym publicistickym tlumocnikem ve svem liste. Kdyz koncem kvetny r 1917 pri zahajeni risske rady videnske bylo vydano nase slavnostni prohlaseni nejenom pro svobodny a demokraticky stat cesky, nybrz i pro jeho spojeni s nasi vetvi slovanskou, tedy pro nasi spolecnou a jednotnou statni svobodu ceskoslovenskou, byl Josef Vrany v prvych radach tech, kdoz svym tiskem tak vasnive mluvili pro osvobozeni nasich bratri slovenskych i pri nebezpeci, ze persekuce madarska se se vsi svou brutalitou vrhne na nase Slovaky. A kdyz jsme se dne 12. dubna 1918 vecer s Jaroslavem Kvapilem vraceli od patriarchy naroda Aloise Jiraska s jim schvalenym tekstem nasi narodni prisahy dne 13. dubna 1918, byl to vedle Antonina Svehly a Aloise Rasina Josef Vrany, jenz prejal konecny tekst prisahy, aby prvy ucinil vse pro jeji publikaci u nas doma i za hranicemi.

Bylo jen samozrejme, ze v osudovych chvilich prevratu vstoupil Josef Vrany na pudu naseho republikanskeho parlamentu, ze zde stal s nami jiz 14. listopadu 1918 jako clen revolucniho Narodniho shromazdeni, kdyz jsme Cesi a Slovaci s takovym nekonecnym enthusiasmem zdravili sveho prveho presidenta, a ze byl pak jako jeden z vudcu sve strany zvolen za clena snemovny poslanecke; od r. 1925 pak, tedy po dobu celych 12 let, ze byl clenem naseho senatu Narodniho shromazdeni.

Je v zive pameti nasi, co Josef Vrany jako clen Narodniho shromazdeni vykonal na poli nasi celostatni organisace hospodarske, zejmena pak na rozsahlem a v mnohem smeru tak prikladnem - i pro ostatni Evropu - oboru nasi reformy pozemkove jako mistopredseda Statniho uradu pozemkoveho a jeden z hlavnich tvurcu pozemkove nasi reformy.

Toto zivotni dilo Josefa Vraneho na poli novinarskem stejne jako spravnim a zakonodarnem bylo predmetem zapasu a boju. Neni veci tohoto okamziku, aby toto dilo bylo podrobeno diagnose objektivni historicke analysy, nebot jeho hodnoceni zustava vyhrazeno suverenite klidu a spravedlnosti dejin naroda. Josef Vrany byl celou svou povahou bojovnikem, jenz odhodlane, neohrozene a tvrde sel vzdy za tim, co bylo jeho presvedcenim, za vsim tim, v cem videl zivelni zajem tech, z nichz vzesel, ale i zivotni zajem naroda, jehoz byl synem a do jehoz pudy se vraci ke svym predkum. Bojovnik, jenz ve vrave polnic velel k utoku a pred ranami protiutoku se nehroutil, ale bojovnik, jehoz Svehlovu rozumu, svedomi a srdci byl nakonec dalekym vsechen fanatismus, nasili nebo krivdy! A kdykoli by volala nova dejinna osudova chvile naroda na obranu jeho svobody, vzdy by to byla byvala tato velka osobnost, jez by stala na prvych barikadach novych boju za tu nasi svobodu a pravdu.

Ale v teto chvili pred majestatem smrti umlkaji vsechny uvahy o zapasech bojovniku a muzu. A zustava jen bolest a smutek nad prazdnym mistem tech, kdoz desitky let stali v prvych radach nejvetsich bouri naroda a statu.

Jeden z nejuzsich pratel zesnuleho, ministr vnitra dr Josef Cerny, mohl pravem o nem tesati tato slova:

"Byl to muz dobreho a slechetneho srdce. Dovedl priznati i chybu, a to statecne. Nikdy se neuhnul, nikdy se neschovaval za druheho. Konal v zivote mnoho krasneho, o cemz nevedeli druzi a o cemz verejnost se nikdy nedovi. Zapominal zleho - i svym nepratelum, a ti i nepratelum osobnim. V nejlitejsich bojich mel vzdy na zreteli jen vec a slo mu vzdy jen o vec. Proto nebyl a nemohl byti nikdy nepritelem osob".

Josef Vrany s hrdosti a laskou opatroval na svem stole revolucni medaili. Byl v tom symbol tvrdeho selskeho rebela ceskeho, jenz od pluhu povstal k peru, aby vydatne prispel k padu sveta stareho, a tak podstatne se zaslouzil o vitezstvi noveho, lepsiho a spravedlivejsiho radu svobody a demokracie u nas, a tim i v ostatni Evrope. A proto take tomuto vrcholnemu dilu jeho zivota zustane v dejinach vdecneho naroda zachovana pamet cestna, vrouci a trvala. (Senatori usedaji.)

Predsednictvo senatu N. S. dosly pripisy predsedy vlady ze dne 19. brezna 1937, a to: c. j. 2479/1096 S-37 m. r., o ukonceni podzimniho zasedani 1936/37 Narodniho shromazdeni, a c. j. 2480/1096 S-37 m. r., o svolani Narodniho shromazdeni k jarnimu zasedani 1937.

Zadam pana zapisovatele sen. Sehnala, aby pripisy ty precetl.

Zapisovatel sen. Sehnal (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 19. brezna 1937 zasedani obou snemoven Narodniho shromazdeni za ukoncene dnem 19 brezna 1937.

Predseda vady: M. Hodza, v. r.

Predsednictvo senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutim ze dne 19. brezna 1937 obe snemovny Narodniho shromazdeni k zasedani do Prahy na den 31. brezna 1937.

Predseda vlady: M. Hodza, v. r.

Mistopredseda Donat (prevzav predsednictvi - zvoni): Pan sen. Paulus vznesl na predsedu senatu podle §u 69 jedn. radu dotaz ve veci ustaveni inkompatibilitniho vyboru, v nemz se taze, z jakych duvodu inkompatibilitni vybor nebyl ustaven a zda je predseda ochoten ustaveni tohoto vyboru v nejblizsi dobe provesti.

K tomuto dotazu sdeluji, ze v 17. schuzi senatu byli clenove, tak i nahradnici inkompatibilitniho vyboru zvoleni. Predseda svolal tento vybor na dnesni den k ustavujici schuzi. Ustaveni tohoto vyboru zdrzelo se proto, ze bylo treba drive dojednati ruzna jednani v senate.

K poukazu mistopredsedy Donata precetl zapisovatel sen. Sehnal pripis predsedy vlady ze dne 24. brezna 1937, c. j. 2632/1076/37 S m. r.:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Predsednictvo ministerske rady sdeluje dodatkem ke svemu dopisu ze dne 29. dubna 1936, c. 3161/1076/S/36 m. r., ze pri podpisovani zakonu a narizeni podle ustanoveni § 1 zakona ze dne 9. dubna 1920, c. 294 Sb. z. a n., jakoz i v pripade nepritomnosti v ministerske rade, pri vedeni resortni agendy atd. bude pana ministra socialni pece Ing. Necase zastupovati nadale pan ministr spravedlnosti dr Derer.

O tom se dava vedeti predsednictvu poslanecke snemovny i senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Predseda vlady: M. Hodza, v. r.

dal predseda: na dnesni schuzi sen. Ballovi, dr Budayovi, Dundrovi, Karpiskove, Nejezchlebu-Marchovi; dodatecne na schuzi dne 11. brezna 1937 sen. Selmecovi; na tento tyden sen. dr Labajovi, Fr. Mullerovi, Zimakovi.

Predseda konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany dovolene: na zasedani rady Meziparlamentarni unie v Rime do 17. dubna 1937 sen. Stodolovi, zdravotni dovolena do konce r. 1937 sen. Roudnickemu.

Vladni navrhy tisky 425, 431.

Usneseni posl. snemovny tisk 426 - prikazano vyboru zivn.-obchodnimu.

Zprava tisk 422.

Interpelace tisky 423/1 a 423/2, 427/1 az 427/5, 430.

Odpovedi tisky 421/1 az 421/10, 424/1 az 424/7, 428/1 az 428/7, 429.

Tesnopisecke zpravy o 57. a 59. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy o 61. az 64. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 65. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

vyboru imunitnimu zadost kraj. soudu trest. Praha za vydani sen. Vraneho k trest. stihani pro precin proti cti spachany tiskem (c. 4881).

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze, a to nejprve odst. 1 poradu:

Zpravodajem je pan sen. Jakubec. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavny senate!

Vrch. stat. zastupitelstvi v Kosicich predklada podle §u 40 tr. radu zadost okr. soudu

v Mukaceve ze dne 8. zari 1936, c. Nt VI 16/36-3, o zruseni imunitniho prava sen. Popovice pro prestupek urazky na cti podle §u 1 zak. c. 108/33 Sb. z. a n.

Dne 21. dubna 1936 podal soukromy zalobce Ivan Balogh "Horkij", rolnik ve Velkych Louckach trestni oznameni proti Vasilu Popovicovi, senatoru Narodniho shromazdeni, pro prestupek urazky na cti, ktereho se mel dopustiti tim, ze dne 20. dubna 1936 na silnici pred obci Klucarky rekl na soukromeho zalobce pred jinymi toto: "Nesluchajte toho colovika, ten vas navede do bidy a nikdy ne dobre, dale ze okradl a podvedl lidi ve Velkych Louckach".

Tyto vyroky pronesene sen. Popovicem jsou beze sporu urazkou na cti, a vzhledem k tomu, ze sen. Popovic i zalobce jsou z jedne obce, ma moznost sen. Popovic v pripade, ze vyse uvedene vyroky jsou pravdive, pred soudem provesti dukaz pravdy, a v pripade, ze nejsou pravdive, nemuze ani clen Narodniho shromazdeni podobnych vyroku pouziti vuci jinym obcanum.

Imunitni vybor navrhuje plenu senatu, aby zadosti okr. soudu v Mukaceve vyhovel a sen. Popovic vydan byl.

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen.

Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati o navrhu vyboru imunitniho, aby senat dal souhlas k trest. stihani sen. Popovice pro prestupek urazky na cti podle §u 1. zak. c. 108/33 Sb. z. a n.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo s timto navrhem vyboru imunitniho souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho byl schvalen a senat dal souhlas k trest. stihani sen. Popovice.

Dalsim odstavcem poradu je:

2. Zprava vyboru narodohospodarskeho a zahranicniho o vladnim navrhu (tisk 275), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k projevu souhlasu dodatkova umluva k obchodni dohode mezi (republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou ze dne 4. kvetna 1921, c. 14/1921 Sb. z. a n., podepsana dne 2. dubna 1936, se zaverecnym protokolem z tehoz dne a s dodatkovym protokolem ze dne 9. cervence 1936, jez byly uvedeny v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 9. cervence 1936, c. 233 Sb. z. a n. (tisk 380).