Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 64. schuze (obsah) | Utery 9. brezna 1937

Schuze zahajena v 16 hod. 17 min.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr. Hruban, dr. Buday.

Zapisovatele: Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 102 clenu podle presencni listiny.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek, jeho zastupce dr. Trmal.

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji 64. schuzi senatu.

Vazeny senate! (Senatori povstavaji.)

Bolestna ztrata zastihla senat. Jeden z nasich nejzaslouzilejsich pracovniku odesel do Neznama. Senator Emil Spatny zemrel vcera po bolestive nemoci, ktera jiz delsi dobu hlodala na jeho statnem tele.

Senator Spatny narodil se roku 1883 v Kostelci nad Labem. Jako pilny, nadseny hoch vstupuje v prvych okamzicich sveho politickeho uvedomeni do strany narodne-socialni. Ji venuje vsechny svoje mlade sily, a je to zejmena dorost teto strany, mezi kterym nachazi nadseneho ohlasu. Hnuti antimilitaristicke, zalozene vudcem jeho strany, hnuti proti rezimu tehdejsi vojenske zpravy, nachazi v nem jednoho z nejoddanejsich a nejodvaznejsich odpurcu.

Nam vsem, kteri jsme pametniky tehdejsich dob, jsou dobre znamy vsechny ty pokusy a vsechny ty snahy Emilem Spatnym take znamkovane, jez nesly se k tomu, aby vsichni, kdoz vstupovali do rad tehdejsiho rakousko-uherskeho vojska, neseni byli vasnivym, odhodlanym vedomim sveho prislusenstvi ke svemu utlacovanemu narodu.

Cinnost tato musila vesti a privedla Emila Spatneho do rozporu s vojenskymi urady rakousko-uherskymi, kteryzto rozpor koncil rozsudkem nejvyssiho kasacniho soudu. A tak v r. 1910 Emil Spatny dostava za tuto svoji uvedomovaci cinnost dvoulety tezky zalar. Avsak zalar ten Emila Spatneho nezlomil.

Po jeho odpykani tvrde a houzevnate pokracuje v dosavadni sve antimilitaristicke cinnosti, a tak zahy na zacatku svetove valky vedle sveho vudce a naseho mistopredsedy Kloface propadl vojenske persekuci. Jiz v zari 1914 jest mezi nestastniky internacniho tabora v Gollersdorfu v Dolnich Rakousich. Ani koncentracni tabor nezlomil Emila Spatneho, odpurce militaristickeho besneni rakousko-uherskeho. Odvahu narodniho uvedomovani ostatnich ceskych prislusniku tohoto tabora plati novym odsouzenim pro velezradu a zalarovanim na dobu 14 let urcenym v proslulem zalari v Mollersdorfu.

Prevrat, nase osvobozeni z pout habsburskeho statu, privadi jej do rady tech, kteri jsou povolani k budovani nasi republiky. Stava se clenem Revolucniho Narodniho shromazdeni, pak v prvem a druhem obdobi clenem poslanecke snemovny, voleneho Narodniho shromazdeni, a ve tretim obdobi jejim mistopredsedou.

Z bojovnika proti armade rakousko-uherske stava se bojovnik za armadu osvobozeneho naroda. Armada ta stava se jeho pychou. K ni obraci nyni veskere svoje snahy a tuzby. Celou svoji verejnou cinnost v prve rade zaklada na lasce pro tuto armadu. Stavi se do rady tech, jimz rozkvet a zdar nasi armady jest vyplni jejich zivota. Byl sobe vedom, ze nase armada je armadou na ochranu naseho demokratickeho statu a ji dava vsechny svoje sily. V analech branneho vyboru poslanecke snemovny zustava Emilovi Spatnemu cestne misto jako predsedy tohoto vyboru.

Pri poslednich volbach prechazi Emil Spatny z poslanecke snemovny do naseho senatu. I tu jest vedle Staleho vyboru clenem vyboru branneho.

Nebyla to vsak jen prace na poli vojenskem, nybrz i obetava cinnost na poli socialnim, ktera jej stavi mezi prve pracovniky pro blaho vsech. Jest to jeho zlate lidske srdce, otevrene vsem krivdam a utrpenim cloveka, jez od nejmladsich dob jeho zivota vede jej tez k cinnosti na poli socialnim. Stava se uslechtilym a obetavym pracovnikem pro pracujici dorost. I tu jsou vysledky jeho neunavne, nenarocne, ciste cinnosti, at tj. ozdravovna pro ucne nebo domov pro ucne, at tj. utulek pro divky, at to jsou stedrovecerni sbirky pro opustene ucne.

Emil Spatny vyrostl sice ze strany narodne-socialni, ale v zivote svem rozrostl pro cely nas narod ceskoslovensky. A v tom tkvi jeho vyznam a v tom je zalozena jeho nehynouci pamatka. Vsim, cim byl, stal se jen svou vlastni zivotni silou. Vsechen jeho zivot byl skromnou a nenarocnou, ale odhodlanou sluzbou pro idealy svobody a samostatnosti naroda a statu. Jeho zadostiucinenim bylo, ze vse, co konal, konal poctive a verne.

Senat zachova Emilu Spatnemu vzdy vdecnou vzpominku. (Senatori usedaji.)

Obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Dundr a Stodola; od 9. do 12. t. m. sen. Bergman; na 9. a 11. t. m. sen. Fritsch a dr. Tischer; na tento tyden sen. Balla; na minuly tyden, t. j. do 7. t. m., dodatecne sen. dr. Pajor.

Novy senator.

Precten pripis ministerstva vnitra ze dne 6. brezna 1937, c. j. 15.310/1937-9:

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

Na misto uprazdnene rezignaci dr. Josefa Torkolyho, povolavam podle § 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu a § 56 radu voleni do poslanecke snemovny za clena senatu Narodniho shromazdeni dr. Vojtecha Szilassyho, statkare v Lucenci, a vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu.

Zaroven to vyhlasuji v Urednim liste republiky Ceskoslovenske.

Ministr dr. Cerny v. r.

Zpravy tisky 380, 386, 416.

Interpelace tisk 417/1 az 417/10.

Usneseni posl. snemovny tisk 420 - prikazano vyborum kulturnimu, soc.-politickemu a rozpoctovemu.

Tesnopisecka zprava o 60. schuzi senatu N. S. R. Cs.

Zapisy o 59. a 60. schuzi senatu N. S. R. Cs.

O 62. a 63. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodajem je pan sen. Foit. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavny senate!

Vladni navrh tisk 774, kterym se nove urcuje vyse statnich zaruk za vyvozni uvery podle zakona o podpore zahranicniho obchodu, byl posl. snemovnou schvalen a predlozen senatu.

V zasade jde o zvyseni zaruk podle zakona ze dne 16. cervence 1931, c. 121 Sb. z. a n., o podpore zahranicniho obchodu, jimz stanoven byl uhrn zaruk, ktere smely byti podle §u 8 tehoz zakona v prvem roce poskytnuty, neprekrocitelnou castkou 600 mil. Kc. Z tohoto uhrnu bylo pouzito 256 mil. Kc, takze nepouzita zustala castka 344 mil. Kc. Dalsim zakonem ze dne 1. brezna 1933, c. 45 Sb. z. a n., bylo pro druhy rok povoleno pouziti k temuz ucelu opet neprekrocitelne castky 600 mil. Kc, do ktere vsak byl zapocten drive nepouzity zbytek uhrnu stanoveneho pro prvni rok, t. j. castka 344 mil. Kc. V tretim roce a v letech dalsich mohlo se pouzivati k poskytovani zaruk toliko techto castek: a) z prvniho roku pouzite castky 256 mil. Kc, b) z druheho roku castky 600 mil. Kc, tudiz celkem 856 mil. Kc. Zakonem ze dne 9. dubna 1935 byla tato hranice zvysena na dalsi o 1 miliardu Kc, takze k vyse uvedenym ucelum slouzila dosud uhrnna castka 1.856,000.000 Kc.

Nasledkem oziveni v zahranicnim obchode - avsak jen u nektere prumyslove vyroby - bylo pouzivano garancniho zajisteni podle jmenovanych zasad v mire zvysene, takze tato castka s prevzatymi zarukami bude prisliby uplne vazana. Nekteri vyvozci jiz nyni oznamuji, ze ucinili uzavery na zahranicni dodavky v castce 728 mil. Kc. Vyvozci upozornuji, ze vyjednavaji o nove vyvozni obchody, ktere v kratke dobe budou pevne stanoveny, avsak jen za predpokladu prislibu anebo prevzeti statni zaruky pro tyto obchody.

V dusledku uvedeneho nebylo mozno statni sprave vyhoveti kladenym pozadavkum vyvozcu, nebot dosavadni garancni fond nepostacoval, a tak by se rada exportnich obchodu znemoznila. Statni sprava financni podle dosud nabytych zkusenosti s provadenim citovanych zakonu o podpore zahranicniho obchodu uznava dosavadni chod za dobry, ponevadz nedoslo zatim ani v jednom pripade k placeni zaruk z tohoto titulu ministrem financi prevzatych. Ostatne kazdy ceskoslovensky vyvozce je opatrny, aby nevzniklo prazadne obchodni riziko, a stara se vam o zabezpeceni jistoty pri placeni. Narodohospodarsky a socialni prospech ze zvyseneho vyvozu pomoci teto statni zaruky slibuje v rade prumyslovych odvetvi zamestnanost. Vlada uvazivsi vsecky tyto vyplyvajici narodohospodarske a socialni prospechy, navrhuje pro prevzeti statnich zaruk, aby byly zvyseny jeste o castku 1.500 mil. Kc.

Mozno konstatovati, ze vedle zbrojarskeho prumyslu poslouzi tento zakon k oziveni vseho prumyslu. Ceskoslovensko je statem se znacne vystupnovanym prumyslem, ktery skoro z 80 % pripadl jako dedictvi po rozdeleni Rakouska mezi nastupnicke staty. Proto je ceskoslovensky prumysl odkazan mimo vlastni trh z velke casti na vyvoz. Ztrata dosavadnich vyvozu znamenala by zvyseny pocet nezamestnanych. Prijetim tohoto zakona zajistujeme dalsi podnikani razenim novych cest v kazde vyrobe a tim zlepsujeme po strance socialni pomery v nezamestnanosti.

Se zvysujici tendenci v rozvoji exportu da se ocekavati zvyseni kupni sily domacich odberatelu, a tim take nastava prizniva doba, aby se vsi houzevnatosti se pracovalo na urovnani pomeru mezi zemedelstvim a prumyslem, a to na zaklade parity. Nemuze a nesmi ani prumysl a take ne zemedelstvi prinaseti nekonecne obeti, vedouci az k uplnemu zniceni pri nekolikalete stale trvajici ztratove vyrobe.

Statni zarukou umoznuje se vyvozni firme ziskati uver na domacim trhu, ponevadz zakon plne zajistuje prislibenou castku. Zpravidla jde o uvery dlouhodobe, snad nekolikalete, ktere v kazdem pripade jsou dovoznim statem a jeho bankovnim ustavem zajisteny. Z dodavek tohoto druhu plynou k nam hodnotne devizy, kterych je nam tak nutne potrebi pri nakupu zahranicnich surovin, po pripade k umozneni platu sousednim statum. Statni sprava postupuje pri zkoumani zadosti o prevzeti zaruky podle zasad, kterych museji plne dbati penezni ustavy pri povolovani zapujcek prumyslovym podnikum.

Pri ministerstvu financi je zrizen poradni sbor pro vyvozni uvery, v nemz jsou zastoupeny vedle ministerstev obchodu, soc. pece, nar. obrany, financi, zemedelstvi a zahranicnich veci take Narodni banka, vyvozni prumysl a konecne i socialni pojistovaci ustavy. Tento sbor projednava dosle zadosti, dava dobra zdani a navrhuje vysi statni zaruky. K tomuto sboru se predkladaji vsechny doklady zadosti, takze kazda zakazka a jeji uverove a platebni podminky podrobi se zevrubnemu zkoumani. Take ta okolnost, ze vyvozce nese pravidelne 40 % rizika dodavkoveho obchodu, dava zajisteni, ze vyvozce neuzavira dodavku lehkomyslne, naopak dba, aby dluznik poskytoval radne platebni jistoty. Zaruku povoluje ministr financi v dohode s ministry obchodu, zemedelstvi, soc. pece, nar. obrany a zahranicnich veci, takze timto zpusobem je zajistena spoluucast resortnich ministru po strance odborne. Pri prejimani zaruky hledi komise k tomu, aby v kazde dodavce bylo obsazeno co nejvice domaci suroviny a pracovni sily, takze tim se zajistuje intenzivni ochrana domaci prace.

V rozpoctovem vyboru bylo kol. Hubkou vysloveno prani, uvedene v rezoluci, s kterym jako zpravodaj plne souhlasim, totiz aby na nasem vyvozu v mire nejvetsi mohly participovati take male a stredni zavody zivnostenske. Tyto zakony o podpore zahranicniho obchodu nikoho nevylucuji z ucasti na jejich pouziti ani po strance rozsahu podniku ani po strance narodnostni, jak je zrejme z prehledu, ktery na konec prednesu.

Velmi zalezi na iniciative vyvozcu a jejich akvizicni zdatnosti. Je tedy treba, aby uchazec o exportni uver nachazel si v cizine dobre a stale odbytiste a prokazal hodnotu tohoto obchodu. Pokud by slo o exportni dodavky drobnych zivnostniku a prumyslniku, ktere reprezentuji jednotlive male castky, ma v umyslu financni sprava na podklade zmocneni, ktere dano ministrovi financi ve cl. 16, prijimati globalni zaruky na zapujcky pravnich utvaru regionalnich, ktere by prostrednictvim mistniho uradu penezniho poskytly svym clenum uver k moznemu vyvozu.

Velmi casto v ustnim rozhovoru s nemeckymi kolegy i take z novin se dovidame, ze pry nemecke narodnosti a jejimu prumyslu neni mereno spravedlive, stejne jako prumyslu ceskemu. Abych toto tvrzeni privedl na pravou miru, predvadim ciferne doklady znacnejsich nemeckych firem, z nichz je patrno, ze nemecke firmy do dnesniho dne si vyzadaly zaruk 340,961.923 Kc, kdezto ceske vyvozni firmy dosahly mensi castky, a to 335,856.927 Kc.

Specifikace statnich zaruk za vyvozni uvery, ktere byly prevzaty za ceske firmy, je tato: Skodovy zavody; Ceskomoravska-Kolben-Danek; Ceskoslovenska zbrojovka v Brne; tovarny na strelivo dr. Sellier a Bellot v Praze; Sigmund-pumpy; bratri Sigmundove v Olomouci-Lutine; Spojene zavody pro vyrobu karborunda a elektritu ve Starych Benatkach; tovarna na papir Vrane; komanditni spol. Schuster a spol., Vrane; ing. Josef Polak, tovarna na stroje, Praha; Tiberghien synove, pradelna a upravna cesane prize v Trencine; J. Volman, tovarna na obrabeci stroje a slevarna v Celakovicich; Walter, tovarna na automobily a letecke motory v Praze; Prostejovske tovarny na stroje Wichterle a Kovarik v Prostejove; Rico-zavody, a. s., Praha. Uhrnna vyse prevzatych zaruk je 335,856.927 Kc.

Specifikace statnich zaruk za vyvozni uvery, ktere byly prevzaty za nemecke firmy: Vitkovicke horni a hutni tezirstvo; Prvni brnenska strojirenska spolecnost; Poldina hut v Praze; Brno-Kralovopolska tovarna na stroje a vagony; Banska a hutni spolecnost v Praze; Valcovny Mannesmannovych trub; Ignaz Storek, ocelarna-slevarna, Brno; Spolecnost pro stavbu potrubi a pristroju v Kral. Poli u Brna; Ringhofferovy zavody na Smichove; Bratri Utitzove, tovarna na usne v Praze; Prazska zelezarska spolecnost; Eckhardt a spol., tovarna presnych pristroju v Praze; Tovarna na stavy a tkalcovske pristroje, Krnov; Ceskokamenicke papirny, Praha; Bratri Netzschove, tovarna na stroje v Asi; "Optimit", gumove a textilni zavody, Odry. Celkem 340,961.923 Kc, tedy vice nez ceske firmy o 5,104.996 Kc.

Z prehledu vsech firem exportnich je jasno, ze neni mezi nimi ani jeden zivnostnik a ani jeden z exportu prumyslu zemedelskeho.

Zastupce ministerstva financi v rozpoctovem vyboru, jak jsem se zminil, pripomnel, ze se pomysli take na usporadani garancni jistoty pro zivnosti, ktere by se zabyvaly vyvozem svych vyrobku. Kvituji to s pranim, aby se tak stalo co nejdrive, nebot je povinnosti vlady v zajmu demokraticke republiky udrzeti stredni stav, ktery tvori dulezitou slozku v republice ve snaze, aby zlepsil a udrzel sve vyrobni pozice.

Zivnostnici cini naroky na brzke uskutecneni garancni jistoty pro svuj export. Stejne zemedelci dali souhlas ke zvyseni garancni jistoty pro prumyslovy export, ale dozaduji se, aby i zemedelsky prumysl, ktery je sice slabsi, ale jiste vyznamny, jako je prikladne prumysl cukrovarnicky, lihovy a sladovy, cerpal jako ostatni prumysl tytez vyhody, ktere dnes projednavany zakon poskytuje.

Jmenem rozpoctoveho vyboru doporucuji, aby dnes predlozeny zakon byl prijat tak, jak posl. snemovna se na nem usnesla. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je prihlasen pan sen. Pechman. Davam mu slovo.

Sen. Pechman: Slavny senate!

Jedname o zakonu cis. 121 ze dne 16. cervence 1931. Jako obycejne to byva u predloh, ktere se predkladaji senatu, i tentokrat vidime, ze nam byla dana predloha, obsahujici dva paragrafy bez duvodove zpravy, tedy bez jakekoli informace, k cemu vlastne ma slouziti povolena zaruka za vyvozni uvery.

Pan zpravodaj prave prede mnou oznacil, k jakemu ucelu toto zvyseni uveru ma smerovati, a ja chci k tomu dodati jeste nekolik slov. Rekl jsem, ze jde v podstate o zakon z 16. cervence 1931, cis. 121 Sb. z. a n. Nesmime zapominati, ze tento zakon ma dve hlavy, a navrh zakona, ktery jest nam dnes predkladan, tyka se vlastne II. hlavy citovaneho zakona, pocinajici §em 8. Drive nez prejdu k tomuto §u 8 a dalsim, dovolim si poukazati, ze vlastne v prve rade byl utvoren fond pro pojisteni vyvoznich uveru podle hlavy I, a to v tom smeru, ze take ti, kteri vyvazeji za hranice podle §u 2, participuji take v pripade ztraty urcitym procentem. Podle §u 3 bylo tehdy povoleno na vylohy spolecnosti, ktera provadi tato ustanoveni zakona pri ministerstvu obchodu, 1 mil. Kc. A tato spolecnost ma miti take fond v castce 100 mil. Kc. Dokud tento fond nebude ciniti celych 100 mil. Kc, je tu statni zaruka do cele vyse 100 mil. Kc techto fondu.

To jsou strucna ustanoveni hlavy I citovaneho zakona.

Pokud se tyce hlavy II zakona, dluzno pripomenouti, ze tu jde o uvery podle §u 8 tohoto zakona. Jsou to dodavky na uver cizim statum nebo cizim verejnym korporacim. Za tyto ztraty prejima stat garancii, a jak prave zde dovolil pan zpravodaj, garancii nebylo jeste, pokud byly povoleny, uplne pouzito. Po prve bylo povoleno 600 mil. Kc, pak bylo povoleno dalsich 600 mil. Kc, po treti 1 miliarda Kc. Zbylo nam nevycerpanych 1.856 mil. Kc. A nyni k tomu prichazi dalsi garancie statu 1.500 mil. Kc, protoze pry dnes pro nas vyvoz je zahranicni konjunktura a pripravujeme se, abychom pri tak velikem vyvozu byli take po teto strance uplne zajisteni.

Vyvozce i v tomto pripade nese urcite riziko - jak bylo naznaceno, 40 %; v tom pripade, ze by byla pohledavka ztracena za hranicemi, nese vyvozce ztratu ze sveho. Podle II. hlavy zakona muze to byti vyvazeno jeste jinym zpusobem, a to tim, ze to mohou byti take korporace, za jejichz zajisteni by rucily dotcene staty, do nichz bychom nase vyrobky vyvazeli, nebo cedulova banka. To je asi tak strucny vyklad k hlave II citovaneho zakona.

A nyni pri teto prilezitosti chtel bych poukazati na to, jakym zpusobem se dosud praktikuji nase vyvozni veci, a to zejmena podle hlavy I, jak vypadal dosud nas vyvoz a jak vypada nase pojisteni.

Pracovni vybor pro vyvoz, o nemz jsem se zminil, vydava zpravy o sve cinnosti, ale jsou to zpravy, ktere oznacuje za duverne. A nemuzeme pochopiti, kdyz mame ustav, ktery se venuje exportu, ze by nemela verejnost vedet, co v tomto ustavu se deje, jak provadi pojisteni a jaky uzitek prinasi pro nase vyvozce, pro nez podle tohoto zakona byl take konstituovan.

Z vykazu za r. 1936, ktery jsem nahodou obdrzel, vidime, ze bylo v tomto roce uzavreno pojisteni na 232,918.371 Kc, tudiz sotva 250 mil. Kc. K pojisteni proti kurzovnim ztratam - tedy i v tomto pripade bylo pamatovano jiz na pojisteni event. Ztraty - bylo prihlasek ucineno za 179,774.567 Kc.

Mohl bych citovati dale, jak se tento vyvoz rozdeluje na jednotlive skupiny prumyslove, na obor textilni, drevarsky, prumysl chemicky atd.

Chtel bych k tomu, jakym zpusobem se dnes provadi toto pojisteni, prednesti nekolik stiznosti, ktere, myslim, jsou opravnene a o nichz pri teto prilezitosti v tomto zakonodarnem sboru je treba si promluviti. Je tu jednak stiznost na tezkopadnost tohoto aparatu, teto spolecnosti pro pojistovani exportnich uveru, jsou tu dale stiznosti, ze premie, ktere pro toto pojisteni byly stanoveny, jsou prilis vysoke. Mnozi nasi vyrobci, kteri by take chteli vyvazeti, si stezuji, ze toto pojisteni neni dostatek znamo. A tak se stalo, pokud jsem mohl zjistiti, ze u nektere obchodni a zivnostenske komory, napr. u budejovicke a plzenske, neni pripadu, ze by se byl nekdo, kdo chtel vyvazeti zbozi za hranice, informoval o tomto pojistovacim odboru pri ministerstvu obchodu a zivnosti.

Vedle toho nasi vyvozci rikaji - a plnym pravem - ze je treba take ustanoviti pojisteni valutniho rizika. A myslim, slavny senate, ze prave v dobe, kdy jsme byli svedky toho, ze v ruznych statech byla provadena devalvace, bylo by pojisteni valutniho rizika vedle pojisteni proti ztratam plne na miste.

Kdyz se casto mluvi o nasem vyvozu a kdyz vidime, ze vlada a zakonodarne sbory se snazi podporovati nas vyvoz, jak jen mozno, je treba prece jenom se podivati dale a je treba konstatovati, ze tim jeste neni dano vsechno to, co by nas export ozivilo do te miry, jak by to bylo zadoucno a jak bychom si take prali. Priciny jsou zde jeste dalsi. Predevsim pricinou toho, ze nemuzeme exportovati v takove mire a v tom rozsahu, jak bychom si prali, jsou nase obchodni smlouvy a v nich stanovene kontingenty. Odstraneni kontingentu neni v moci vyvozcu. Odstraneni kontingentu a zlepseni obchodnich smluv neni ani v moci nasi vlady, ktera ma jiste nejlepsi umysly, nybrz je to v moci tech, s nimiz obchodni smlouvy sjednavame.

Mluvi se o tom, ze jsme nyni prave uzavreli obchodni smlouvu s Francii. Pred tydnem tuto obchodni smlouvu podepsal u nas francouzsky ministr obchodu. V posledni dobe jsme uzavreli smlouvu s Nemeckem, Madarskem, Jugoslavii a jinymi staty. Namlouvame-li si pri tom, ze tyto obchodni smlouvy jsou tentokrate pro nas lepsi a vyhodnejsi, nezli byly smlouvy dosavadni, je treba konstatovati, ze do urcite miry nastalo zlepseni pri projednavani poslednich obchodnich smluv, ale nelze tvrditi, ze bychom uz s temito novymi obchodnimi smlouvami byli spokojeni, ponevadz presto tyto obchodni smlouvy s ohranicenymi kontingenty nejsou pro nas tim, co bychom si prali.

Chci citovati jen nekolik ukazek. Uzavreli jsme obchodni smlouvu s Madarskem. Madari nam dovolili, abychom z Ceskoslovenska dovazeli na zaklade teto nove obchodni smlouvy pivo do Madarska. A podivame-li se do toho ustanoveni, vidime, ze mame pro vyvoz piva, hlavne plzenskeho, do Madarska ohromny kontingent, ktery cini 150 hl za cely rok! Tedy asi tolik, co se spotrebuje v kazde pokoutni hospode nebo restauraci u nas.

A podivame-li se, slavny senate, na obchodni smlouvu uzavrenou s Francii, o niz se velmi mnoho mluvilo a pri niz pritomny francouzsky ministr obchodu zduraznoval, ze je dobre, ba ze je nutno a velmi potrebno, abychom politickou dohodu opreli o dohodu hospodarskou, vidime, ze ani tentokrat - za dosavadni smlouvy nase obchodni styky s Francii byly naprosto nepriznive a pasivni - nase obchodni smlouva s Francii neni jeste takova, ze bychom mohli aspon doufati, ze obchodni bilance s Francii v tomto smeru se aspon vyrovna. A zas jedna ukazka: Ve Francii prece se dosti pozaduje nase svetoznama prazska sunka a my jsme meli v dosavadni obchodni smlouve s Francii, ze jsme mohli posilati jednou za ctvrt roku 75 q sunky do Francie, tedy za cely rok 3 vagony. A jestlize se dnes mluvi, ze tato kvota byla pomerne zvysena, takze snad bude ciniti kolem 4 vagonu, neni to jeste zadne primerene zvyseni, jestlize teto nasi dobre a svetove povesti pozivajici prazske sunky budeme miti moznost za cele tri mesice jediny vagon vyvazet do Francie.