Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 63. schuze (obsah, prilohy) | Ctvrtek 4. brezna 1937

Pritomni:

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr. Hruban, dr. Heller.

Zapisovatele: Kriz, Sehnal.

Celkem pritomno 89 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr Zajicek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek, jeho zastupce dr. Trmal.

Mistopredseda dr. Hruban zahajil schuzi v 10 hodin 20 minut

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Fidlik, Kralka, Krejci, Kriz, Nejezchleb-Marcha, Nemecek, Steiner, ing. Winter, Zimak; dodatecne na vcerejsi schuzi sen. Korvas: od 8. do 13. brezna t. r. sen. dr. Heller.

Zpravy tisky 411 az 415.

o 61. schuzi senatu N. S. R. Cs. schvalen byl podle §u 72 jedn. radu.

Mistopredseda dr. Hruban (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodajem je pan sen. dr. Milota: Vazeny senate!

Kdyz jsme jednali na zacatku zasedani senatu v tomto volebnim obdobi v ustavne-pravnim vyboru o stavu unifikacnich praci a kdyz jsme tez uvazovali o prostredcich, kterymi by se urychlila v nasem state unifikace, tu nam bylo jasno, ze obvykly postup podle jednacich radu snemoven pri projednavani osnov v takovem pripade nestaci a ze bude nutno uzakoniti postup odlisny, ktery by umoznoval tesnejsi spolecne jednani obou snemoven.

Takoveho spolecneho jednani je treba zvlaste proto, ponevadz se timto postupem zvlaste urychli a zjednodusi jednani zakonodarne. Tim se take uspori obema snemovnam znacne casu i energie, a i vlada ma z toho ten prospech, ze nemusi intervenovati dvakrat, v kazde snemovne zvlaste. A po strance financni ma to tez ten dosah, ze se timto postupem uspori naklady projednavani, ponevadz pri obsahlych unifikacnich osnovach se vyskytuji velmi ruzne problemy i po strance odborne. A tu zajiste vybory, ktere budou musiti jednat o techto osnovach, budou musit pribrati pri urcitych otazkach experty anebo si vyzadati znalecke posudky. A je prirozeno, ze jestlize oba vybory jednaji spolecne, mohou tyto znalecke posudky si vyzadati jenom jednou.

Spolecnym postupem v obou snemovnach se vsak take velmi omezi nebezpeci, ze osnova projednana v jedne snemovne bude vracena druhou snemovnou k novemu projednavani. Takovym postupem by se znacne oddalila nase unifikace, po ktere vola jiz sirsi verejnost. Proto vznikla myslenka, aby byl vytvoren spolecny vybor obou snemoven, ktery by toto projednavani prevzal. Tato myslenka vsak se ukazala byti neuskutecnitelnou, ponevadz zde nastal velky rozpor v nazoru, jak ma byti tento spolecny vybor slozen. Podle meho usudku je otazka tato ponekud vedlejsi, ponevadz nezalezi jak na poctu clenu vyboru jako spise na jejich kvalite, a zajiste jeden odbornik muze znamenat ve slozeni tohoto vyboru vice nez nekolik neodborniku.

Ale bylo jisto, ze ustanoveni o spolecnem vyboru nesmi porusit zasadu hlasovani obou snemoven, ktere jsou podle ustavy v tomto smeru uplne - az na nepatrne vyjimky ovsem - rovnocenne. Ale jednani se prave rozbilo o otazku slozeni tohoto vyboru, zda ma byti tento vybor slozen stejnym poctem ze zastupcu senatu - ponevadz, jak jsem rekl, je uplne vylouceno, aby zde nastala pri hlasovani prevaha jedne snemovny - anebo ma-li byti slozen obdobne jako napr. Staly vybor, pomerne podle poctu clenu obou snemoven. Proto byla myslenka spolecneho vyboru opustena a reseni bylo nalezeno v tom, ze - jak iniciativni navrh uvadi - nema byti ustaven spolecny vybor obou snemoven, nybrz se zavadeji pouze spolecne porady prislusnych vyboru obou snemoven, takze hlasovani zustava oddelene. Vybory konaji jenom spolecne porady, spolecne o veci jednaji, spolecne mohou vyslechnout dobra zdani znalcu, ale hlasovani je uplne oddelene, takze kazdy vybor po techto spolecnych poradach hlasuje sam a take sam podava zpravu sve snemovne. Iniciativni navrh zajiste tento problem rozresil velmi stastne.

Bylo vysloveno mineni, ze se iniciativni navrh dotyka prestize senatu. Nemohu jako zpravodaj ustavne-pravniho vyboru senatu tuto pochybnost sdilet, ackoliv, jak je snad znamo, ustavne-pravni vybor se velmi stara o to, aby prestizni stanovisko senatu nikdy nebylo poruseno.

Jak jsem jiz rekl, spolecne porady jsou konany spolecne za pritomnosti clenu obou vyboru, temto spolecnym poradam predsedaji stridave predsedove obou resortnich vyboru a take se techto porad zucastnuji zpravodajove obou vyboru.

To, ze je v §u 3 stanoveno, ze po skonceni hlasovani obou vyboru snemovnich nastava projednavani ustavni nejprve v posl. snemovne, myslim, nemuze se dotknouti prestize senatu. Je to pouhe technicke opatreni, podobne jako jest opatreni vlady, ktera predklada navrh urciteho zakona jedne snemovne.

Take ustanoveni § 5 o tom, ze spolecne porady vyboru se ridi ustanovenim obou jednacich radu a kde by se tyto jednaci rady od sebe odlisovaly, ze plati jednaci rad posl. snemovny, je maleho vyznamu, ponevadz, jak znamo, jednaci rady obou snemoven se v celku shoduji a na male odchylky, ktere tam jsou, podle meho soudu, pri tomto jednani vubec ani nedojde.

Je take schvaliti dodatek, ktery je pripojen v §u 6 tohoto navrhu, ze podobneho postupu se ma uziti tez tehdy, jestlize president republiky, pouzivaje sveho ustavniho prava, ucini urcite navrhy nebo podnety snemovnam nebo jestlize vlada vysle sveho clena do Narodniho shromazdeni, aby tam podal urcitou zpravu. Dosud se to, zvlaste v tomto druhem pripade, dalo tak, ze clen vlady podaval tuto zpravu nejprve ve vyboru posl. snemovny a pak ve vyboru senatu. Je to dosti velka fysicka namaha pro tohoto ministra a take je to ztrata casu. Nyni podle analogie tohoto zakona budou moci se oba tyto vybory sejiti a spolecne vyslechnouti jednou zpravu clena vlady.

Abych tez upokojil sirsi zvedavou verejnost, vyslovuji zde oduvodnenou nadeji, ze timto postupem unifikaci naseho zakonodarstvi velmi urychlime a ze je mozno proto cekati, ze timto zpusobem zunifikujeme nase zakonodarstvi nejdele asi do 5 roku, takze budouci jubileum 25leteho trvani nasi republiky budeme moci slaviti jiz za jednotneho ceskoslovenskeho zakonodarstvi.

Prace na tvorbe nejdulezitejsich a nejobsahlejsich casti naseho pravniho radu za ucelem sjednoceni se zapocina. Dej Buh, aby tato prace se zdarila k slave Ceskoslovenske republiky a k blahu jejich obcanu. (Vyborne! - Potlesk.)

Mistopredseda dr. Hruban (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu jsou prihlaseni pp. sen. Frank a Mikulicek.

Davam slovo panu sen. Frankovi.

Sen. Frank (nemecky): Slavny senate!

Predlozena osnova zakona je novum. Pravi celkem, ze se vybory pri projednavani dulezitych veci maji slouciti ke spolecnym poradam. S ryze technickeho stanoviska muze se to snad jeviti praktickym. My vsak nesmime zde prece pracovati ryze technicky, nybrz nasim ukolem jest, abychom v prve rade uskutecnovali ducha ustavy a nepousteli se do technickych hracek. Odporuje vsak duchu ustavniho zakona, kdyby nekdo chtel slucovati vybory posl. snemovny a senatu. Duchu ustavy odpovida mnohem spise, ze senat ma byti jakymsi druhem korektivu. Take cele slozeni komor rozlisuje se z urcitych duvodu, pokud jde o stari. V posl. snemovne jsou mladsi lide, zde ma se projevovati impuls, zde at se treba deji bourlive evoluce. Senat sklada se ze starsich zkusenejsich lidi, kteri maji predstavovati korektiv usneseni posl. snemovny. Takovy je duch ustavy. Pravi se nyni, ze vybory mozno prece slouciti, ale hlasovani bude se diti oddelene. Ale mam za to, ze ani to neodpovida tomuto duchu. Nebot spolecne usneseni prijate pri spolecnem projednavani bude prece jiz jeviti sugestivni ucinek a je zde nebezpeci, ze tento sugestivni ucinek potrva take pri hlasovani o takove predloze zakona v senatnim vyboru. Z techto duvodu nemuzeme se rozehrati pro tento novy zpusob noveho utvareni vyboru a nemuzeme take, myslim, projeviti svuj souhlas s timto navrhem.

Jsem vsak, bohuzel, dnes nucen, podati zde prohlaseni. Kazdy, kdo mne a mou praci blize zna, sotva mne odepre vysvedceni, ze jsem se vzdy snazil pracovati vecne a vsechny veci projednavati vecne. Musim vsak nyni sdeliti, ze jsme-li nevecne napadani a je-li dokonce napadano me jmeno, osobuji si pravo proti tomu vystoupiti a ranu odraziti. Lituji, ze pan sen. dr. Heller zde dnes neni, nebyl jsem zde take vcera pri jeho reci. Dovedel jsem se, ze pronesl krasnou rec s velkym uspechem. Bylo pry pri tom mnoho smichu. (Vykriky sen. W. Mullera.)

Nechci zde polemizovati s reci pana sen. dr. Hellera, nebot cetl jsem tesnopiseckou zpravu a shledal jsem, ze to v zaklade byl prece jen vzdy znovu stary denunciacni kolovratek, snad s nekolika nove vlozenymi valci. Usporim si jakoukoli kritiku a pripominam jen slova Hodzova, ktera jednou v te pricine pronesl.

Ale sen. Heller si neodpustil provesti zmeny take na mem jmene Frank. Nazyval mne zde Frank II. Konstatuji, ze se jmenuji Frank Ludwig a nikoli Frank II. A pravim vam jen: jestlize pana sen. Hellera jeste jednou napadne mne zde chtit prekrtiti, pak ho pri nejblizsi prilezitosti - prekrtiti ho, bohuzel, nemohu, to nejde - ale prejmenuji ho. Lituji, ze to zde musim konstatovati. (Potlesk senatoru sudetskonemecke strany. - Hluk.)

Mistopredseda dr. Hruban (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. Mikulicek. Davam mu slovo. (Hlucne vykriky. - Mistopredseda dr. Hruban zvoni.)

Prosim o klid. Nyni ma slovo pan sen. Mikulicek.

Sen. Mikulicek: Pani a panove!

Pripominam pri teto prilezitosti, ze tato a podobna zrizeni - kdyz se ustavovala, mela prinest skutecne zlepseni a kontrolu hospodareni - ne ze by se nebyla osvedcila, ale povolani cinitele nechavaji ruzne ty spolecne komise v klidu a nesvolavaji je.

Mame spolecnou komisi pro kontrolu statniho dluhu a davky z majetku. Pamatuji se, ze je tomu snad nejmene 7 nebo 8 let, co byla tato komise spolu v posl. snemovne, a tehdy nam pan prezident nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu dr. Koerner vysvetloval, proc byla zavedena davka z majetku: ze mezinarodni kapitaliste se postarali o to, aby ani ti - on to ovsem nerekl temito slovy, jak ja to zde sdeluji - kteri financovali Rakousko ve valce proti dohodovym statum, neprisli zkratka, a protoze na Ceskoslovensko, na nez melo podle kilometrove rozlohy pripadnout z predvalecneho rakouskeho dluhu pouze 2.400 mil. Kc, uvalili pri mirovem jednani povinnost zaplatit za stare Rakousko 9 miliard dluhu, cili pak ani nemecti, ani madarsti kapitaliste, kteri financovali valku v boji proti dohode a proti osvobozeni tohoto statu, neprisli zkratka a dostali zaplaceno.

Ale, vazeni, podle zprav se zaplatilo davky z majetku okolo 7 miliard a rozpocet byl na 9 miliard. Presto, ze mam cest byti take v teto komisi, nemohu se nikterak dovedet, kolik davky z majetku a z prirustku na majetku z valecne doby zaplatili miliardari. Marne se clovek kdekoli taze. Drobni lide zaplatili vsechno, vlastne jeste mnohem vice, ponevadz zaplatili predepsanych 100 % a pak byla davka z majetku a z prirustku na majetku novelizovana; do urciteho majetku se polovina zaplacene davky slevovala, coz se zuctovalo na bernich uradech na dane. Tedy drobni a stredni lide zaplatili vsechno. Miliardari, kteri se velice chlubne chvalili, kolik zaplati rocne dani, jiste by se take pochvalili, ze zaplatili 25 % ze svych stamilionovych zisku na davce z majetku a z prirustku na majetku, ale nevime o tom nic.

Dale, vazeni, komise pro kontrolu statniho dluhu. Nezda se vam, kdyz financni sprava, resp. statni hospodareni pridela podle ucetni uzaverky za r. 1935 noveho dluhu 5.558 mil. Kc, ze by melo byti aspon tolik ucty k tem institucim, aby se svolaly a aby prozkoumaly, bylo-li to potrebne, ci zdali se toho mohla statni financni sprava vyvarovati?

Parlamentni a usporna komise. Mam schovany ty fanfaronske clanky v "Narodnich listech", ve "Venkove" a v ostatnich casopisech, co vsechno bude parlamentni usporna a kontrolni komise provadet, jak napriste nebude mozno, aby se opakovaly pripady vranovske prehrady, stavby palacu ministerskych a jinych korupci, slepru uhli atd. Komise existuje uz temer 4 leta a mela dve plenarni schuze. Prvni byla ustavujici, kde jsme cekali.(Sen. Rejmon: Pracuje spolu na rozpoctu!) Pardon, pane kolego, hned to vysvetlim. Cekali jsme, az se koalice dohodne, ponevadz jedni pani chteli mit predsedou agrarnika, druzi socialniho demokrata. Cekali jsme tam dobrou hodinu. (Sen. Sechtr: Ty jsi chtel komunistu!) To by to hospodarstvi jinak vypadalo, chlapiku, to bud bez starosti, ze by monopol nevydelaval na rolnicich a konsumu na 1 q obili 55 Kc, ze by dodavatele mleka nevydelavali na dodavkach do Prahy rocne 60 mil. Kc. To bud bez starosti, ze by to trochu jinak vypadalo, ze by se neprodaval benzin s lihem do motoru za 2,50 Kc a pro lidi lih za 40 Kc a cukr pro prasata za 60 hal., ale pro lidi za 6,20 Kc. Kdyby byl komunista predsedou usporne a kontrolni komise, musel by mit urcity vliv a musel by byti vybaven jakousi moci, nez by se tam dostal, a pak by rozhodne jinak hospodaril nez vy.

Asi za ¾ hodiny, kdy² jste se v posl. snģmovne dohodli, ze bude predsedou agrarnik, zacalo se zvonit na plenarni schuzi a rozesli jsme se. Druha schuze byla v kvetnu 1934. Neni pravda to, co se pise v novinach, ze pri kazdem rozpoctu rozhoduje usporna a kontrolni komise. Tato komise je slozena z koalicnich stran, ktere to, co koalicni strany, resp. ruzna ministerstva navrhuji, zase kontroluji a schvaluji, cili jedni a tiz lide. V zadne obci by nebylo mozno, abyste z kontroly obecniho hospodarstvi vyradili opozici at toho ci onoho politickeho nazoru. Pripominam pri teto prilezitosti, ze kdyz se takove spolecne instituce zarizuji, slibuje se od nich buhvi co ve prospech sirokych mas poplatniku, ale pak na konec, kdyz opadne to nadseni a zmizi nadeje, ze se pozdeji bude hospodarit poctiveji, bez korupce a uplatku at v tom ci onom oboru, jde to starymi kolejemi. Cili zkratka: ne, panove, nejste schopni zaridit neco, co by v zakladech zmenilo hospodareni a postup tak, aby to vzbudilo opravdovou duveru a abyste take skutky podepreli duveru sirokych mas poplatneho lidu. (Souhlas komunistickych senatoru.)

Mistopredseda dr. Hruban (zvoni): Nikdo jiz neni ke slovu prihlasen.

Davam slovo k doslovu p. zpravodaji sen. dr. Milotovi.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Vzdavam se slova.

Mistopredseda dr. Hruban: Pan zpravodaj si nepreje slova. Budeme tedy hlasovati.

Senat je schopen se usnaseti.

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.)

Neni namitek.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Nikoliv.

Mistopredseda dr. Hruban (zvoni): Pan zpravodaj nema oprav.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem dnesniho poradu je:

Zpravodajem je p. sen. dr. Havelka. Davam jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavny senate!

V zadosti ze dne 16. prosince 1936, podane tehoz dne, tedy vcas, uvadi zadatel sen. Paulus, ze obvineny sen. Dundr urazil ho u vykonu sveho mandatu pri jednani senatnim, t. j. v plne schuzi senatu dne 16. prosince 1936 jednak uzitim proti nemu urazlivych vyrazu a obratu: "Vy jste vcera podvedl senat, vy jste lhal", jednak soustavnym opakovanim vykriku: "Jste podvodnik", a zada za karne rizeni pro urazky na cti.

Imunitni vybor vyslechl obvineneho, ktery doznal, ze uzil slova "podvedl" a "klamal", kterezto posledni slovo neprichazi vsak v zadosti o karne rizeni, dale vyslechl zadatele a vyslechl svedky, kteri potvrdili vyraz "podvedl" a vyraz "podvodnik", konecne pak slovo "lhar".

Imunitni vybor rozhodl, ze sen. Dundr je vinen, ze uzil v plne schuzi senatu dne 16. prosince 1936 vyrazu a obratu jemu za vinu kladenych, obsahujicich obvineni dotykajici se cti sen. Paulusa zpusobem, jaky se nesnasi s dustojnosti senatu, cimz ve vykonu sveho mandatu urazil v plne schuzi senatu clena Narodniho shromazdeni, a navrhuje slavnemu senatu, aby byla provinilemu vyslovena verejna dutka.

Mistopredseda dr. Hruban: Podle §u 51 jedn. radu davam slovo prihlasenemu panu sen. Dundrovi.

Sen. Dundr: Slavny senate!

Zprava imunitniho vyboru, ktera byla predlozena a o ktere referuje pan sen. dr. Havelka, je podle meho presvedceni neuplna. Neuvadi totiz, za jakych okolnosti doslo k mym vyrokum, neuvadi, ktere to byly priciny, jez zavdaly podnet k tomu, ze jsem nekolika slovy kvalifikoval jednani pana sen. Pauluse, ktery podle meho presvedceni tvrdil nepravdy a tudiz v dusledku toho vedome klamal senat Narodniho shromazdeni.

Zprava imunitniho vyboru take neuvadi, ze v reci pana sen. Pauluse bylo ministerstvo spravedlnosti obvineno a ze bylo zahrnuto tezkymi vytkami, a prave ta okolnost, ze jsem byl presvedcen, ze obvineni tato jsou neoduvodnena, vytky neopravnene, zavdala podnet k tomu, ze jsem kvalifikoval jednani pana sen. Pauluse zpusobem, k nemuz jsem se otevrene doznal a od nehoz v zadnem pripade neustupuji. (Vyborne!)

Pan sen. Paulus rekl podle stenografickeho zapisu, mluve o pomerech v Brne ve "Stestene" a uvadeje jmena nekterych funkcionaru, toto: "Vysetrujici soudce vyslechl posl. Svobodu, dr. Tucka, Ferd. France a Skurskeho, ktere obhajoba vede za svedky, ti vsak prirozene vypovidali ve prospech jednatelu, protoze byli, jak jste slyseli, na tajnem deleni ucastni, a pocatkem rijna 1936 bylo trestni rizeni na vyssi rozkaz proti pp. jednatelum bez oduvodneni zastaveno, ackoliv statni zastupitelstvi v Brne melo jiz zalobu vypracovanu."

V dalsim rekl: "Pranyruji s tohoto mista kabinetni justici, ktera bere lidu viru v pravni rad."

Po techto projevech na nase vyzvani dostavil se do plena senatu p. ministr spravedlnosti dr. Derer a ve svem projevu vyslovne prohlasil tvrzeni p. sen. Pauluse za nepravdive.

Rekl toto (cte): "Z tohoto stavu veci vysvita - a konstatujem to s dorazom - ze nie je pravda, ze trestne pokracovanie zastavene bolo na vyssi rozkaz. Konstatujem, ze ministerstvo spravedlnosti statne zastupitelskym organom v Brne nedalo v tejto veci ziadne rozkazy ani pokyny, ani priamo ani nepriamo, aby trestne pokracovanie bolo zastavene. Nie je pravda, ze by statne zastupitelstvo v Brne malo v tejto veci zalobu uz vypracovanu, naopak pravda je, ze statne zastupitelstvo v Brne po skonceni obsiahleho vyhladavania a po dokladnom uvazeni zisteneho skutkoveho stavu po stranke pravnej v obsiahlej a dokladne odovodnenej zprave na 28 stranach navrhlo vrch. stat. zastupitelstvu v Brne, aby trestne oznamenie bolo podla §u 19 trest. poriadku odlozene, to je, aby trestne pokracovanie bolo zastavene a zaloba nepodana."