Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 62. schuze (obsah, prilohy) | Streda 3. brezna 1937

Pritomni:

Predseda dr. Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr. Hruban, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatele: dr. Karas, Pichl.

Celkem pritomno 106 clenu podle presencni listiny.

Clen vlady ministr Machnik.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr. Bartousek, jeho zastupce dr. Trmal.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 15 hodin 18 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Dundr, Fidlik, Steiner, na dnesni a zitrejsi schuzi sen. Fr. Muller.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: od 26. prosince 1936 do 2. brezna 1937 dodatecne sen. Pfeiferove, do 20. brezna sen. Pazmanovi.

Zprava tisk 410.

dne 2. brezna 1937 prikazany navrhy vyborum:

rozpoctovemu a narodohospodarskemu tisk 357,

ustavne-pravnimu a soc.-politickemu tisky 367 a 368,

ustavne-pravnimu a techn.-dopravnimu tisk 369.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor techn.-dopravni sen. Novaka (lid.), za vybor zahranicni sen. inz. Wintera - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Novak (lid.): Nikoliv.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Nenavrhuji zmen.

Mistopredseda Donat: Textovych zmen neni, budeme tedy hlasovati.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve ctenim prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Dalsim predmetem poradu je:

Tazi se panu zpravodaju - za vybor narodohospodarsky sen. Novaka (rep.), za vybor zahranicni sen. inz. Wintera - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Ne.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Nikoliv.

Mistopredseda Donat: Pani zpravodajove nenavrhuji textovych zmen, budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina.

Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Dalsim predmetem poradu je:

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Novak (rep.), za vybor zahranicni misto omluveneho sen. Rypara sen. dr. Stefanek.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky, panu sen. Novakovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Hospodarske styky mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Guatemalskou byly upraveny obchodni dohodou ze dne 16. a 20. zari 1936. Ceskoslovenskemu dovozu do Guatemaly dostava se automatickych celnich slev, kterych dosahly Spojene staty americke obchodni smlouvou s Guatemalou ze dne 24. dubna 1936, coz ma vyznam v prve rade pro ceskoslovenske zbozi textilni a vydelane kuze. Smlouva tato poskytuje vedle beznych vyjimek z nejvyssich vyhod, t. j. pohranicni styk a celni Unie, jeste dalsi vyjimku jiz poskytnutou, nebo jez bude v budoucnu poskytnuta republikou Ceskoslovenskou na zaklade zvlastnich smluv statum stredni a jihovychodni Evropy (t. j. Jugoslavii, Rumunsku, Rakousku, Madarsku a Bulharsku), za ucelem uzsi hospodarske spoluprace - tak zv. klausule podunajska. Za podobnych predpokladu, pokud jde o vyhody, poskytla nebo poskytne je Guatemala statum stredni Ameriky, t. j. Hondurasu, El Salvadoru, Nicarague, Costarice a Paname - tak zv. klausule stredoamericka.

Obchodni dohoda, jez se predklada, je zalozena na zasade nejvyssich vyhod, tyka se zachazeni se zbozim pri dovozu a vyvozu a odpovida v podstate vzoru obchodnich dohod, doporucenemu Hospodarskym komitetem Spolecnosti narodu.

Ceskoslovensky urad statisticky zahrnoval drive zahranicni obchod s touto stredoamerickou republikou do spolecne skupiny s ostatnimi zememi na stredoamericke pevnine. Teprve od r. 1934 mozno podrobne sledovati rozsah vzajemneho obchodu, jelikoz od te doby zacal Statni urad statisticky samostatne vykazovati Ceskoslovensky obchod s jmenovanou republikou. Za r. 1931 byla Csl. statnim uradem statistickym porizena data, podle nichz cinil ceskoslovensky dovoz z Guatemaly 62,392.000 Kc. Vyvoz do Guatemaly pouze 1,370.000 Kc. V r. 1934 cinil csl. dovoz z Guatemaly 19,630.000 Kc. V r. 1935 csl. dovoz stoupl na 25,918.000 Kc. Csl. vyvoz klesl na 1,019.000 Kc. Z toho plyne poznani, jednak ze guatemalsky dovoz do Ceskoslovenska klesa, jednak ze ceskoslovensky vyvoz do Guatemaly zustava maly. Vysvetluje se to jednak hegemonnim takrka postavenim Spojenych statu americkych ve guatemalskem dovozu, jednak konkurenci nemeckou, usnadnovanou platebnimi metodami nemeckymi (tak zv. Askimarky).

Na zaklade uvedenych okolnosti je mozno ceskoslovensky vyvoz do Guatemaly budovati jen pozvolna a prvni snahou musi byti chraniti jej pred diskriminaci a zajistiti jej po strance obchodne-politicke, coz se prave stalo touto obchodni dohodou ceskoslovensko-guatemalskou. Ceskoslovensko vyvazi do Guatemaly hlavne jutove pytle a slad, dovazi pak z Guatemaly skoro vyhradne kavu. Vyse sjednana dohoda vymenou not ze dne 16. a 20. zari 1936 uvedena v prozatimni platnost dne 6. rijna 1936, cis. 266 Sb. z. a n., zustane v platnosti dva roky. Po uplynuti teto lhuty bude v platnosti dale, pokud nebude nekterou ze smluvnich stran vypovedena, pri cemz se tato vypoved stane ucinnou teprve po trech mesicich.

Narodohospodarsky vybor pojednal ve schuzi dne 4. listopadu 1936 o tomto vladnim navrhu (tisk 296) a doporucil slavnemu senatu schvaleni zminene dohody. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor zahranicni, panu sen. dr. Stefankovi.

Zpravodaj sen. dr. Stefanek: Slavny senat!

Obchodna dohoda medzi republikou Ceskoslovenskou a republikou Guatemalskou je zpracovana na podklade najvyssich vyhod a v podstate podla vzoru obchodnych dohod, doporuceneho hospodarskym komitetom Spolocnosti narodov.

Dohoda obsahuje obojstranne ujednanie, ktorym oba staty sa vzdavaju vyhod, ktore plynu na strane ceskoslovenskej z t. zv. "klauzuly podunajskej" a na strane guatemalskej z t. zv. "klauzuly stredoamerickej" (§ 5 dohody).

Dohodou dosiahol csl. dovoz do Guatemaly automaticky colnych slav, ktorych dosiahly Spojene staty americke.

Obchod ceskoslovensko-guatemalsky sa podrobne statisticky sleduje od r. 1934, kedy statny urad statisticky zapocal samostatne vykazovat dovoz a vyvoz do Guatemaly, dovoz stupa a csl. vyvoz klesa pre vynimecne obchodne postavenie Spojenych statov americkych v guatemalskom dovoze a pre konkurenciu nemecku, ktora usnadnovana je platebnymi podmienkami nemeckymi.

Ucelom smluvy je vyvoz ceskoslovensky do Guatemaly pozvolna budovat, vyrovnavat dovoz a vyvoz a tym culejsi obchodny styk.

Zahranicny vybor jednal o tomto vladnom navrhu vo svojej schodzi konanej dna 5. decembra 1936 a usniesol sa doporucit plenu senatu tuto obchodnu dohodu ku schvaleniu. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava odpada.

Budeme hlasovati.

Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u 54 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju - za vybor narodohospodarsky sen. Novaka (rep.), za vybor zahranicni sen. dr. Stefanka - zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Nemam zmen.

Zpravodaj sen. dr. Stefanek: Zmien niet.

Mistopredseda Donat (zvoni): Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim, prijatym prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni bylo prijato podle zpravy vyborove ve cteni druhem.

Pristoupime k projednavani dalsiho odstavce poradu, jimz je:

Zpravodajem je pan sen. Dytrych. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Dytrych: Slavny senate!

V §u 1 zakona cis. 53 Sb. z. a n. z r. 1927 byl stanoven rocni kontingent brancu na 70.000. Podle §u 3 zakona cis. 66 Sb. z. a n. z r. 1932 muze byti tento kontingent ministrem narodni obrany se souhlasem vlady podle potreby zvysen, avsak toto zvyseni nesmi prekrociti 5.000 osob. V intencich branneho zakona je, aby byl odveden kazdy schopny obcan republiky. Branci odvedeni nad kontingent shora uvedeny jsou zaradovani do nahradni zalohy a podrobeni jen nejnutnejsimu 5timesicnimu vycviku, po jehoz skonceni odchazeji do zalohy, takze jich nemuze byti radne vyuzito jako ostatnich brancu. Pro sve potreby musi se armada za dnesniho zakonneho stavu spokojiti s kontingentem 70.000, zvysenym o onech 5.000.

S timto poctem neni za dnesnich zmenenych pomeru mozno ani pri nejvetsi ekonomii vystaciti. Proto se predklada navrh na zmenu zakona cis. 66 Sb. z. a n. z r. 1932 v tom smyslu, ze dosavadni omezeni mozneho zvyseni kontingentu bude zruseno.

Tato zmena je oduvodnena stalym rozvojem armady: Dnesni kontingent stacil na ukoly armady v dobe, kdy byl schvalen, nestaci vsak dnes, kdy armada doznava znacnych zmen, odpovidajicich jednak novym ukolum na armadu kladenym, jednak stale se rozvijejici valecne technice. Nove zbrane, nove obranne prostredky zadaji stale prizpusobovani organisace armady. Navrhovana zmena zakona stala se nezbytnosti v zajmu obrany statu. Vlade a ministru narodni obrany musi byti dana moznost, aby stanovili kontingent podle skutecne, ovsem nezbytne potreby, a to tak, aby nase utvary a zarizeni armadni byly radne vybaveny po strance osobni.

Vyzadovana zmena nesnese odkladu. Je nutna jiz pro osoby odvodniho rocniku 1936, ktere nastoupily presencni sluzbu dne 1. rijna 1936, aby nemusily byti, pokud jejich pocet prevysuje stanoveny kontingent brancu urcenych pro presencni sluzbu, po uplynuti 5timesicniho vycviku, t. j. koncem unora 1937, prelozeny do nahradni zalohy. Armada potrebuje jejich dalsi presencni sluzby.

Armadni sprava je si vedoma sve odpovednosti. Bude pozadovati vzdy jen to, co je nezbytne nutno pro zajisteni nasi statni bezpecnosti. Bude pozadovati od obcanstva jen ty skutecne nutne obeti financni, ktere zvyseni kontingentu znamena.

Branny vybor doporucuje sl. senatu, aby schvalil osnovu zakona tak, jak ji prijala posl. snemovna ve zneni sen. tisku 403. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je prihlasen pan sen. Bergman. (Hlasy: Neni pritomen!)

Slovo ma pan sen. dr. Turchanyi.

Sen. dr. Turchanyi (madarsky): Velavazeny senat!

Predlozeny nam navrh zakona zda sa byt na prvy pohlad nepochopitelny. Musim vsak uz vopred prehlasit, ze nepodrobujeme kritike tento navrh zakona preto, jako keby sme sa chceli my Madari vyzut zo statnoobcianskej povinnosti, lebo ved uz niekolko odpovednych cinitelov vojenskej spravy konstatovalo, ze Madari su dobri vojaci v armade republiky, a tedy po tejto stranke mozeme docela kludne povedat, ze kvantitativne i kvalitativne vyhovujeme nasej statnoobcianskej povinnosti.

Kedze to konstatujeme, mozeme kludne podrobit kritike predlozeny nam navrh zakona, pri ktorom by sme si priali, aby on stal sa akymsi skusebnym kamenom parlamentarizmu tejto republiky, aby totiz doslo tuna raz k vynimke, ze by sa totiz nejakym sposobom uplatnili tiez myslienky nadhodene opoziciou.

Preco je nam nepochopitelny tento navrh zakona? Pravo na povolenie novackov je takou kautelou ustavy, ktoru ani v state demokratickom nevypusta parlament rad zo svojej ruky. Ved je bezpochyby, ze jestlize vojenska sprava s pripadu na pripad potrebuje toho, aby bol odhlasovany urcity stav novackov, vzdycky by to tunajsia vacsina s pripadu na pripad odhlasovala. Preco je tedy treba, aby parlament raz pre vzdy vydal toto pravo zo svojej ruky? To je ono, co je pri tomto navrhu zakona nepochopitelne.

Kazdy demokraticky stat potrebuje kautel ustavnosti, lebo ony su tie piliere, na ktore sa prave demokracia opiera oproti akemukolvek pokusu naporu proti nej. Takym moze byt pripadny pokus o absolutizmus alebo diktatura vojenska. Jestlize parlament dobrovolne vyda tieto kautely zo svojej moci, tu pre buducnost nebude proti takymto pokusom tej ochrannej basty, ktorej bude proti tomu nezbytne treba.

Co sa tyce inac in concreto tohoto navrhu zakona, nevieme, do akej miery pozdvihne taketo zvysovanie poctu stavu priebojnost armady, lebo ved ti, na ktorich bude takto uvalena dlhsia sluzobna doba, uz i dneska vykonavaju vojensku sluzbu. A veru robit v pocte stavu cinnej sluzby vojenskej konkurenciu Nemecku, Francuzsku, Polsku, Italsku alebo inemu velkemu statu je proste nemoznost, lebo s tymito staty beztoho nemoze konkurovat stat s mensim poctom obyvatelstva. (Sen. Fussy /madarsky/: Netreba si hrat na velmoc!) Ano, je to zbytocna a marna snaha, lebo i tak toho nemozno docielit. Naproti tomu statni obcania, ktori budu tym pripraveni o kratsiu sluzobnu dobu zaloznicku, budu rozhodne postizeni silnou hospodarskou ujmou, a to budu prave ti statni obcania, ktori su svrchovane na tuto vyhodu odkazani. Lebo ved uz i dosial pozivali zaloznickej vyhody len ti, ktori mohli dokazat, ze su vyzivovatelmi rodin, alebo ze ich inac nezbytne treba v domacom hospodarskom zavode.

Tu musim poznamenat, ze po tejto stranke nebudu to ani tak obcania madarskej narodnosti, ktorich zaujmy utrpia tu ujmu, ale vacsmi statni obcania ceskoslovenskej narodnosti, lebo, zial, dosial bola uplatnovana prax, ze tejto zaloznickej vyhody nemohli budto vobec alebo len velmi tazko ziskat novacci madarskej narodnosti, ani vtedy, ked podla prava formalneho boli k tomu opravneni. Obcania narodnosti ceskoslovenskej ziskavali dosial snadnejsie tohoto prava a teraz i tito od toho odpadnu.

Rovnako tak musim vzniest staznost proti tomu, ze vojaci madarskej narodnosti napriek tomu, ze viaceri zodpovedni cinitelia konstatovali ich skvele vojenske schopnosti, len velmi zriedka su pridelovani k sluzbam, kde by mohli byt uplatnene ich civilne zamestnania a ich vlohy. Tak na pr. mnoho je takych novackov, ktori maju pravnicke, lekarske, knazske alebo technicke vzdelanie alebo absolvovali vyssiu priemyselnu alebo obchodnu skolu, a tito nie su pridelovani k vhodnym pre nich vojenskym utvarom, ale iba k pechote alebo jazde. Zaradujte ich podla ich schopnosti tiez k delostrelectvu, k vojenskym utvarom technickym a hospodarskym, zkratka k trupam, kde by nemusely ich schopnosti po dobu vojenskej sluzby zahalat. Tohoto opomijania si madarski vojaci nezasluhuju. Som presvedceny, ze keby sa madarski vojaci dostali k vojenskym utvarom specialnym, i tu by mohli konat prave tak vytecne sluzby jako u inych vojenskych utvarov. To je tiez jeden staznostny bod, ktori musime pri projednavani tohoto navrhu zakona jako velku krivdu pachanu na vojakoch madarskej narodnosti pripomenut. Za takychto okolnosti prirodzene nemozeme sa za tento navrh zakona, jako som uz povedal, z dovodov kautel ustavnosti postavit.

A tuna je jedna rada, o ktorej musim slovensky hovorit, aby tomu kazdy rozumel: Ponevac tato osnova zakona bude potrebovat aj financne prostriedky, ja si myslim, ze by to musel i rozpoctovy vybor projednavat. A ponevac rozpoctovy vybor to neprojednaval, je tu urcita formalna vada, pre ktoru - dla mojej mienky - nemozeme o tom rozhodovat.

Musim vyzvat pozornost pana ministra nar. obrany tiez na to, ze ackolvek vojaci, ktori sa zabyvaju zemedelstvom, za riadnych okolnosti obdrzia dovolenu na zatvu, avsak tuto dobu musia potom dosluhovat. Na tento fakt poukazal uz pan sen. Fussy v brannom vybore a jeho namietky si tiez osvojil vtedajsi minister narodnej obrany Bradac a prislubil, ze tuto krivdu odstrani, avsak dosial sa po tejto stranke nestalo nic.

V dosledku zmienenych namietok dovolujem si v mene svojej strany prehlasit, ze navrh nemozeme prijat. (Potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Dale ma slovo pan sen. Kreibich.

Sen. Kreibich (nemecky): Damy a panove!

Zatimco vladni predloha putovala jako usneseni posl. snemovny do senatu, potkala ji na ceste zprava o poslednim zasedani velke fasisticke rady, ktera se usnesla o novem mohutnem zbrojeni, a to jako odpoved na zbrojeni Velke Britanie. Toto mohutne zbrojeni fasisticke Italie je nestoudne oduvodnovano nutnosti obrany proti prepadeni. O obrane mluvi titiz statnici, kteri v Addis Abebe tehoz dne nechali sve vojiny broditi se az po pas v krvi povrazdenych obyvatelu. Toto nove zbrojeni Italie ukazuje, ze fasisticke staty, ktere prikrocuji k novym imperialistickym vybojum, nevzdavaji se zavodu ve zbrojeni, ze nechteji upustiti od svych dobyvacnych a valecnych planu. Samozrejme bude take Nemecko, ktere velice neprijemne bylo prekvapeno zpravami o novem zbrojeni Velke Britanie, pocitovati potrebu urychliti tempo sveho zbrojeni. Od Nemecka ovsem neuslysime zadnych novych cifer, zadnych novych usneseni nebo zakonu, nebot ve Treti risi jiz davno zanechali toho, jednati vubec na zaklade zakonu, uverejnovati vubec nejake rozpoctove cislice nebo ucetni uzaverku nebo prehled o dluzich rise. To vsechno je v Nemecku jiz odstraneno a musime pocitati s tim, nebudou-li hlaseny z Nemecka nove cifry a nova usneseni o dalsim postupu zbrojeni, ze to jen znamena, ze ozbrojovaci horecka v Nemecku trva, ze ozbrojeni pokracuje stejnym tempem. Tj. odpoved na britske zbrojeni. Britska svetova rise zajiste dlouho vahala, nezli se odhodlala k tomu, aby sobe uvedomila nebezpeci, aby uverila tomu, ze miru celeho sveta a tim take Velke Britanie hrozi tezke nebezpeci od techto imperialisticky fasistickych statu. Ale musime si dnes take predloziti otazku, jak tu dnes stoji nemecky narod v otazce ozbrojeni. Kdyz drzitele moci ve Treti risi tehdy zahajili velike zbrojeni, tu namlouvali lidu, ze jde o to, opatriti Nemecku platnost ve svete, ze zbrojeni je predpokladem toho, aby Nemecko ve svete zase neco znamenalo. Namlouvali tehdy nemeckemu lidu, ze touto lesknouci se obranou, jak zni stredoveky romanticky vyraz, nemecky narod opet, jak mu to kdysi bylo slibovano za Vilema II., poveden bude vstric nadhernym dobam. A co vidime dnes? Kde stoji dnes nemecky narod? Stoji prakticky zase tam, kde stal na pocatku tohoto zbrojeni. Nemecko a Italie donutilo ostatni staty, ktere se timto zbrojenim citi ohrozeny, aby take zvetsili sve zbrojeni, aby se pripravovaly k odvraceni hroziciho utoku. Rada statu musela pod tlakem italskeho, nemeckeho a take japonskeho zbrojeni a hrozeb znacne zesiliti svou brannou moc a tim je zase uplne posunut pomer sil. Nemecky narod dnes na zaklade sveho ozbrojeni nestal se silnejsim nez jakym byl pred tim, nez se Hitler uchopil moci, pred novym zbrojenim. Stoji dnes zase na temze miste, mluvi se o ubozacich. Ano, nemecky narod stal se teprve nasledkem tohoto sileneho ozbrojovani ubozakem, je dnes ubozakem, ktery ma sotva co k jidlu, nema co obleci, za to vsak ma dela. To je dnesni situace. Jak to nyni ma jiti dale? V souvislosti s britskym ozbrojovanim bylo jiz poukazovano k tomu, ze obema mocnostem, Italii a Nemecku, jak financne tak take pokud jde o opatreni surovin, dojde dech, ze jiz nasledkem prijeti britskeho programu ozbrojeni nastavaji v celem svete nove potize pri opatrovani surovin pro zbrojeni, obzvlaste ovsem pro Italii a Nemecko, ktere maji nedostatek surovin, tyto suroviny vsak uplne spotrebuji pro sve silene imperialisticke zbrojeni prave pro tento stat a prave pro nemecky narod, ktery nyni musi poznati, ze obeti, jez prinesl, byly marne, ze nenabyl vetsi vahy nezli jakou mel pred tim, kdyz Nemecko bylo jeste clenem Spolecnosti narodu, ze to musi vesti k pohrome pro nemecky narod. A nejen pro nemecky narod, ponevadz nemuze vydrzeti beh o zavod s celym ostatnim svetem, nybrz pro cely svet musi tento beh o zavod v ozbrojovani vesti k nove svetove hospodarske krisi, kdyz tak obrovska cast narodniho jmeni a narodniho duchodu se nastrka do bezcennych veci, jakymi je zbrojeni, a na konec bude za tuto novou krisi, za svetovou valku a za mnohe jine cineni odpovednym nemecky narod, ackoli vime, ze to nebyl nemecky narod, ktery zavinil svetovou valku, nybrz jeho drzitele moci. Chyba nemeckeho naroda zalezela v tom, ze po padu radne nevyuctovalo s temi drziteli moci a se skutecnymi viniky svetove valky. Jest jen jedina zachrana pro nemecky narod z teto katastrofy, aby se svymi dnesnimi drziteli moci dukladne vyuctoval, drive nezli ho uvrhnou do nove svetove valky.

Na zaklade techto straslivych skutecnosti bylo take Ceskoslovensko nuceno rozsiriti sve zbrojeni. Rozumi se samo sebou, ze jak zvyseni miroveho stavu armady, tak rozsireni dosahu odvodu jsou v zajmu obrany republiky neuprosnou nutnosti. Ale musime toho litovati a musime zasadne odmitati, ze se zase, jak tomu bylo pri zakonu o obrane statu, vybudovani obrany republiky a demokracie spojuje s omezenim demokracie. Projevili jsme s tohoto mista take pri projednavani zmineneho zakona na obranu statu sve mineni, a musime se dotknouti otazky - vidime-li kterak s urcitou duslednosti pri kazde prilezitosti obrana demokracie jako oduvodneni slouziti musi novemu omezovani demokratickych prav a svobod - zdali tu nemaji v tom prsty nepratele demokracie a zdali by nebylo nejvys na case zabraniti nepratelum demokracie, kteri v tom maji sve prsty, v jejich pocinani. Po nasem nazoru bylo by naopak zapotrebi provesti novelizaci demokracie, take moralni, nejen vojenskou, jakoz i hospodarskou mobilisaci demokracie nejsirsich mas, aby se jim ukazala nutnost obrany republiky, aby se jim dokazalo, ze obrana republiky je v jejich vlastnim zajmu. Bylo by nezbytne zapotrebi ukazati masam nezamestnanych, ze demokracie ma pro ne praci a chleb, ukazati delnikum, ze demokracie jim pomaha, aby vybredli ze sveho dnesniho stavu bidnych mezd, ktere nedosahuji existencniho minima. Bylo by zapotrebi ukazati, ze demokracie chce pomoci sedlakum, majitelum malych domu a zivnostnikum, aby vybredli ze sveho strasneho zadluzeni.

Bylo by na case, aby demokracie ukazala, ze jest ochotna politicke svobody a prava, kterych je zapotrebi v boji proti fasismu doma, pracujicimu lidu v nejsirsim rozsahu poprati, bylo by zapotrebi, aby demokracie take dokazala, ze ma duveru k lidu tim, ze svuj osud vlozi do rukou pracujiciho lidu. Bylo by zapotrebi, aby demokracie ukazala, ze jest ochotna nejostrejsim zpusobem postupovati proti kazde fasisticke propagande a cinnosti uvnitr statu. Predevsim je zapotrebi, aby se pokracovalo v dile narodnostniho vyrovnani, ktere potesitelne bylo zahajeno, aby splneny byly nejnalehavejsi narodnostni pozadavky mensin.

Potrebi k moralni mobilisaci je vsak take demokratizace armady, lepsi plat vojakum, poddustojnikum a rotmistrum, oddluzeni rotmistru jakoz i dustojniku nizsich kategorii. Bylo by zapotrebi, aby demokracie vojinum z lidu ukazala, ze k nim ma duveru a ze dovede take demokratickym zpusobem resiti otazku povyseni prislusniku stavu muzstva na dustojniky, ze se toto povyseni deje vyhradne na zaklade schopnosti, pricinlivosti a take demokraticke spolehlivosti vojinu. Bylo by zapotrebi ukazati, ze se to s bojem proti fasismu na obranu statu mysli vazne a ze tu je take ochota vycistiti armadu jakoz i statni aparat ode vsech fasistickych zivlu, netoliko nemeckych a madarskych, nybrz take od ceskych, tedy ode vsech fasistickych zivlu bez rozdilu narodnosti. Bylo by zapotrebi, aby demokracie vojinum svou duveru prokazala tim, ze jim zase vrati jejich politicka prava, predevsim pravo volebni, bylo by zapotrebi, aby vojini byli vychovani v duchu protifasistickem a demokratickem a aby se v tomto duchu na povzneseni kulturni urovne prislusniku armady pracovalo a ucinilo vse, aby sjednano bylo uzke spojeni armady s lidem. Predevsim bylo by samozrejme zapotrebi, aby za ucelem obrany republiky a demokracie provedeno bylo semknuti vsech demokratickych zivlu, k obrane odhodlanych. A zapotrebi je take, aby ti, kdoz poctive smysli s obranou republiky a demokracie, take se pricinili nalezti jiny pomer k nasi strane, ke strane komunisticke.