Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 61. schuze (obsah, prilohy) | Utery 2. brezna 1937

Pritomni:

Predseda dr Soukup.

Mistopredsedove: Donat, Klofac, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatele:Kianicka, Pazman.

Celkem pritomno 106 clenu podle presencni listiny.

Clenove vlady: ministri dr Czech, dr Franke, dr Krofta, Machnik, dr Sramek.

Z kancelare senatni: tajemnik senatu dr Bartousek, jeho zastupce dr Trmal.

Mistopredseda Donat zahajil schuzi v 16 hodin 28 minut.

obdrzeli: na dnesni schuzi sen. Fidlik, H.Muller, Steiner; na schuze dne 2. a 3. t. m. sen. dr Turcnanyi; na tri dny sen. dr Labaj; na tento tyden sen. Hokky, Chalupnik, Reil; na 8 dnu sen. Fritsch.

Mistopredseda Donat konstatoval, ze senat je zpusobily se usnaseti, a senat prijal jeho navrh, aby byly dany zdravotni dovolene: na tri tydny sen. Foldesimu; od 23. unora do 31. brezna t. r. sen. Vranemu; do 31. t. m. sen. inz. Lohnertovi; na 2 mesice. sen. Tomaskovi.

Zpravy tisky 399 az 402, 407, 408.

Usneseni posl, snemovny tisk 403 - prikazano vyboru brannemu, jemuz ulozeno podati zpravu do nejblizsi pristi schuze.

Interpelace tisk 404/1 az 404/8.

Odpoved tisk 409.

Zapis o 58. schuzi senatu N. S. R. Cs.

o 59. a 60. schuzi N. S. R. Cs. schvaleny podle §u 72 jedn. radu.

ve schuzi dne 2. brezna 1937 prikazan vyboru ustavne-pravnimu navrh tisk 405 a vyboru ulozena,.aby o nem padal zpravu do nejblize pristi schuze.

Mistopredseda Donat (zvoni): Budeme projednavati porad schuze.

Zpravodaji jsou: za vybor techn.-dopravni pan. sen. Novak (lid.), za vybor zahranicni pan sen. inz. Winter.

Udeluji slovo zpravodaji vyboru techn.-dopravniho, panu sen. Novakovi (lid.).

Zpravodaj sen. Novak (lid.): Slavny senate!

Techn.-dopravnimu vyboru senatu byla predlozena k projevu souhlasu mezinarodni umluva o preprave zbozi po zeleznicich, mezinarodni umluva o preprave cestujicich a zavazadel po zeleznicich, spolu se zaverecnym aktem, jakoz i se zaverecnym protokolem o navrhu dohody a zavedeni nakladniho listu na rad, ktere byly podepsany v Rime dne 23. listopadu 1933.

Mezinarodni zelez, umluvy platne od 1. rijna 1928 byly podrobeny revisi na konferenci, ktera se konala r. 1933 v Rime za ucasti 25 statu. Na teto konferenci byly prezkouseny dosavadni umluvy a provedena vsechna zlepseni ve prospech prepravcu, a to jak pri doprave zbozi, tak i pri preprave cestujicich a zavazadel.

Zavedeni prevoditelnych prepravnich listu znamena dulezity krok v mezinarodni zeleznicni preprave a dostava se tim prepravcum cennych vyhod. Vyhody techto mezinarodnich umluv dotykaji se nasich zajmu pri doprave zbozi a osob do ciziny. Na podklade techto mezinarodnich umluv bude tez i u nas nutne vydani prip. uprava noveho prepravniho radu. Obe mezinarodni umluvy vstoupi v cinnost, jakmile 15 statu provede ratifikaci. Svycarska vlada pak se zucastnenymi vladami zahaji jednani za tim ucelem, aby s nimi zkoumala moznost vstoupeni v platnost novych mezinarodnich zeleznicnich umluv. Umluvy tyto byly dosud ratifikovany 14 staty, muze byti tedy Ceskoslovensko onim 15. statem, po jehoz schvaleni mohou obe umluvy vstoupiti v platnost.

Dohoda o zvlastnich ustanovenich platnych pro prepravu zbozi, vypraveneho nakladnim listem na rad, je velmi uzitecnou a je cennou vymozenosti pro cely nas obchodni a prumyslovy svet. Z toho duvodu doporucuje techn.-dopravni vybor, aby slavny senat prijal schvalovaci usneseni, jak je navrzeno ve zprave vyboru tisk 383: (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zpravodajem vyboru zahranicniho je pan sen. inz. Winter. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Slavny senate!

Zeleznice, ktere svymi kolejemi prechazeji pres hranice statu a prevazeji zbozi bez prekladani ze statu do statu, citi od chvile, kdy vstoupily na evropskou pevninu, potrebu mezinarodni dohody o preprave zbozi a cestujicich. Jedine staty ostrovni, jako Anglie, jejiz vozidla az donedavna neprechazela na pevninu, a Rusko se svou velkou siti sirokorozchodnych koleji na uzemi, ktere zabira 1/6 zemekoule, nemaji potreby takove dohody, jako pomerne male staty zapadni, stredni a jihovychodni Evropy, ktere maji velky pocet pohranicnich stanic prechodovych. Na pr. nase republika ma pouze s Nemeckem 33 prechodovych stanic. Pres to vsak i Anglie, ktera v poslednich letech si zridila trajekt pres pruplav Lamanchesky, blizi se takovym dohodam a proto se zucastnila mezinarodni konference v Rime, konane r. 1933 alespon zvlastnim pozorovatelem, stejne take jako Spolecnost narodu.

Zmena pomeru v prepravnictvi, zpusobena autem a letadlem, vyvolala potrebu, aby mezinarodni umluvy o preprave zbozi a cestujicich byly temto novym pomerum prizpusobeny. Zeleznice, ktere ztratily svuj dopravni monopol a musi o prepravu souteziti s jinymi modernimi dopravnimi prostredky, nuti se, aby pranim prepravcu vychazely vice vstric, nez jak cinily drive. Tyto nove potreby byly uplatneny na revisni konferenci v Rime v rijnu a listopadu 1933.

Pokud se navrhy novych mezinarodnich umluv, ktere konference vypracovala, odchyluji od dosavadnich umluv, jest to jen prizpusobeni se novym pomerum technickym a prepravne pravnim a zlepseni ve prospech prepravcu a cestujicich.

Jakmile 15 statu provede ratifikaci, vstoupi svycarska vlada se zucastnenymi vladami v jednani za tim ucelem, aby s mimi zkoumala moznost vstupu v platnost novych mezinarodnich zeleznicnich umluv.

Ponevadz navrh znamena zlepseni dosavadniho stavu, doporucuje zahranicni vybor, aby senat prijal schvalovaci usneseni podle zpravy vyborove tisk 383. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Zahajime rozpravu.

Ke slovu je prihlaseni pan sen. Bock. Davam mu slovo.

Sen. Bock (nemecky): Slavny senate!

K predlozene ceskoslovensko-nemecke obchodni umluve pro chmelovy hospodarsky rok 1936/37 chtel bych si dovolit vyloziti stanovisko sudetskonemecke strany. Sklizen chmele r. 1936 v Ceskoslovensku odhaduje se na 240.000 az 250.000 centu po 50 kg. Tento chmel nakoupen byl u ceskoslovenskych pestitelu chmele za ceny od 500 az 1000 Kc a nasledkem stoupnuti cen chmele od nekolika tydnu za 1200 Kc.

Musime bohuzel konstatovati a pocitati s tim, ze mam Nemecko neodkoupi vice chmele nezli predesleho roku, ponevadz je samo nuceno omezovati osevni plochu chmele. Vyvoz chmele do Nemecka je dnes velmi silne podvazan a musime pocitati s touto skutecnosti. Nemecko pripousti od zavedeni nuceneho pouzivani domaciho chmele dovoz nejvyse 20.000 centu za zvyhodnenou, ale prece nikoli nizkou sazbu 404 Kc za 50 kg. Pres tyto potize objevuji se neustale zpravy o zamyslenem zavedeni chmelniho monopolu, procez je nutno zaujmouti v teto veci jednou zasadni stanovisko. Pro chmelarstvi bylo by zajiste vyhodou, kdyby pestitel chmele mel zaruku, ze pro svou sklizen s urcitou jistotou dosahne primerene a predevsim po cely rok ustalene ceny. V jinych zemich ucinen byl jiz pokus dosahnouti toho. Je vsak potrebi predevsim zkoumati, jsou-li take u nas dany tytez predpoklady jako jinde.

Anglicke chmelarstvi muze na pr. pocitati s tim, ze jeho chmelovou sklizen mozno z nejvetsi casti umistiti ve vlastnim zajmovem uzemi. Nemecko muze vychazeti od zasady, ze pri normalnich skliznich je potrebi asi tri ctvrtin k zasobeni risskonemeckych pivovaru a ze jen asi jedna ctvrtina sklizne prichazi v uvahu pro vyvoz. V Ceskoslovensku ma se vec prave obracene. Zde nutno pocitati s tim, ze jen asi ctvrtiny sklizne mozno pouziti k hrazeni domaci potreby, kdezto vetsinu sklizne nutno vyvazeti.

Vzhledem ke kontingentum, ktere vyvoz omezuji. do jednotlivych zemi na urcite mnozstvi, je tedy predem nemozno odbyti tam vetsi mnozstvi, nezli je ve smlouvach o kontingentech stanoveno. Ze se vyvozu stavi v cestu velke potize, nelze popirati. K tomu jeste pristupuje, ze smlouvy o clearingu ztezuji moznost placeni, coz tezce brani vyvozu. Je tedy na miste nejvetsi opatrnost pri vsech opatrenich, ktera se u nas zamysleji v souvislosti s vazanym chmelnim hospodarstvim. Nebot nevyhody, ktere tezko pohyblivy aparat vazaneho hospodarstvi s sebou prinasi pri zbozi, ktere se doma spotrebuje, mohou trebas v jednotlivych pripadech byti jeste snesitelne; jestlize se vsak vyvoz, beztoho velmi ztizeny byrokratickymi opatrenimi tezkopadneho aparatu, jeste vice zatezuje a poskozuje, pak je tu nebezpeci, ze tim mozno ztratiti po pripade urcita odbytiste vubec. Protestujeme vsak take co nejostreji proti tomu, ze zruseno bylo rozdeleni svazu chmelaru v sekce, kteryzto svaz ma byti rozpusten, nasledkem cehoz bylo by se obavati jeste silnejsiho zbyrokratisovani. Zadame vzdy znovu, aby vyvoz za vsech okolnosti zustal volny a bez prekazek, tak, aby bylo mozno odbyti chmel z velke sklizne na svetovem trhu i tehdy, kdyby jakost neodpovidala vsem pozadavkum, jako tomu bylo r. 1936.

Vsechny zucastnene kruhy uznavaji a potvrzuji, ze jsou prekvapeny tim, ze za kratkou dobu byla vetsina chmelove sklizne r. 1936 v Ceskoslovensku zakoupena pro ucely vyvozu, ackoli znacna cast sklizeneho zbozi pro neprizen pocasi vsem narokum nevyhovovala. Na pocatku lonske sklizne projevovaly se vsude pochybnosti o moznosti odbytu naseho chmele. Ze pres to bylo mozno zbozi prodati, melo by odpovedna mista pohnouti k uvaze o tom, zdali by nebylo lepe ponechati stranou vazane obhospodarovani chmele. Prekazky zvetseni naseho vyvozu chmele do Nemecka nejsou jen na strane Nemecka. Bylo by prave potrebi zlepsiti cely obchodni styk s Nemeckem tak, abychom navzajem dosahli jakesi volnosti ve vymene zbozi vubec. Ostatne poukazal jsem jiz na jare r. 1936 na vsechny tyto nutnosti a nedostatky.

Chce-li ceskoslovenska vlada v celostatnim zajmu radikalne bojovati proti nezamestnanosti, pak musi se silneji zajimati o zvyseni vyvozu. Obrovskou nezamestnanost v nasem state, chudobu, bidu a nouzi sirokych vrstev lidu mozno odstraniti jen tehdy, jestlize vedle planoviteho oziveni domaciho trhu projevi se nejvetsi snaha podporovati vyvoz ceskoslovenskeho zbozi, jakoz i nejvetsi snaha o znovudobyti nasich vyvoznich odbytist chmele.

Souhlasime tudiz s touto dodatkovou umluvou, platnou pro chmelovy hospodarsky rok 1936/37 a navrhujeme nad to, aby vyvozni kontingent chmele byl podle zvysene potreby risskonemeckeho pivovarskeho prumyslu zvysen a aby na druhe strane zvysenou merou dovolen byl dovoz nemeckeho zbozi.

Ke vsem temto potizim, ktere jsem ve sve reci konstatoval, druzi se ke sklizni chmele a obili r. 1936 jeste 4 zivelni pohromy na Zatecku, ktere se dostavily dne 27. kvetna, 27. cervence, 19. srpna a 4. zari 1936 a zpusobily milionove skody. V mnohych obcich vyvratila vichrice chmelnice, krupobiti znicilo misty urodu chmele a obili az do 80%, mimo to byl jeste sklizeny chmel pro zcervenani a znecisteni o 50% znehodnocen. Uzemi zivelnimi pohromami postizena a poskozena byla jiz u ministerstva vnitra, u ministerstva zemedelstvi, u zemedelske rady, jakoz i u okresni komise pro zivelni pohromy v Zatci hlasena, ale dosud nedostalo se poskozenym nejmensi penezite podpory ani od nektereho ministerstva, ktere by melo pro takoveto ucely ihned poskytnouti mimoradnou podporu, ani od nektere jine instituce. Jestlize penezita pomoc nasim tak tezce postizenym sedlakum dosud nebyla poskytnuta, at se alespon prislusnym bernim uradum naridi, aby odepsaly pozemkovou dan za r. 1936 anebo 1937. Nas poslanec Kohler podal jiz koncem srpna interpelaci s konkretnimi navrhy na takovouto pomoc, ale dosud se nestalo nejmensiho. (Potlesk senatoru sudetskonemecke strany.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Rozprava je skoncena.

Preje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Novak (lid.): Ano.

Dovoluji si upozorniti, ze to, co zde mluvil pan recnik, vetsinou se nevztahuje k projednavane osnove.

Co se tyce vyhod prepravnich s Nemeckem, o kterych mluvil, podotykam, ze rise Nemecka se zucastnila konference v Rime, a clanek 10 priznava prepravcum velmi urcite vyhody i s ostatnimi sousednimi staty.

Navrhuji, aby navrh schvalovaciho usneseni byl prijat tak, jak jsem jej prednesl.

Mistopredseda Donat (zvoni): Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

Senat je zpusobily se usnaseti.

Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni je prijato podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Pristoupime nyni k projednavani druheho odstavce poradu, jimz je

Zpravodajem je pan sen. Hubka. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavny senate!

Je pro mne cti, ze mohu v dnesni schuzi prohlasiti jednomyslne usneseni kulturniho vyboru senatu ve veci zakona o pojmenovani ceske vysoke skoly technicke v Brne jmenem pana presidenta republiky dr Edvarda Benese (Senatori povstavaji. - Volani slavy.- Hlucny potlesk.) a ze mohu pozadati senat, aby tento navrh zakona, tak jak byl odhlasovan v posl. snemovne, byl odhlasovan i zde. Doufam, ze i v tomto shromazdeni bude hlasovano manifestacne. Dovolte mi, abych navrh kulturniho vyboru senatu zduvodnil.

Pouzivam teto prilezitosti, abych s tohoto mista podekoval vzacne snaze nasich spoluobcanu bez rozdilu kraje a narodnosti, oznacovati vyznamne ustavy vedecke a umelecke, vzacne budovy, namesti, ulice, sady, dulezita jina mista a objekty jmeny vynikajicich osobnosti. Je to dokladem, ze u nas spravne je chapan ukol a poslani pojmenovanych predmetu, a je to take dokladem vdecnosti a ucty k osobam, jez jiste po bedlivem uvazeni a vsestrannem pozorovani byly vybrany k tomuto vyjimecnemu aktu.

Za nekolik malo dni vzpomeneme slavnostnim zpusobem 87tych narozenin presidenta Osvoboditele Masaryka. (Senatori povstavaji. - Hlucny potlesk.) Dnes neni v republice mistecka, kde by jmeno Masaryk nebylo zvecneno, a v den 7. brezna vseobecne s obdivem a obzvlastni uctou bude predvedeno neobycejne velike zivotni dilo Masarykovo.

Z jinych osobnosti naseho politickeho zivota z posledni doby je pozornost nasich spoluobcanu obracena predevsim k temto jmenum: Stefanik, Svehla, Rasin, Habrman, Klofac a Kramar. A v teto schuzi, slavny senate, zpusobem slavnostnim a formou trvalou vyzdvihneme vyznam ceske vysoke skoly technicke v Brne a zvlastnim zakonem zpusobime, ze tento ustav dostane jmeno presidenta republiky dr E. Benese.

Profesorsky sbor teto skoly ve svem jednomyslnem usneseni zduraznil a podtrhl duvod, proc zada, aby vysoka skola technicka v Brne byla pojmenovana jmenem presidentovym. Profesorsky sbor to udelal proto, ze pan president po leta jevi zvlastni zajem a poskytuje podporu pro vedy technicke, jak v oboru naseho narodniho hospodarstvi, tak take pokud se tyce obrany statu.

O pomeru naseho pana presidenta k technickym vedam velmi pekne a obsirne promluvil posl. Vencl, referent o tomto zakone v posl. snemovne. Ja vsak, pani a panove, mam pro oduvodneni tohoto zakona jeste jeden podnet. Chci zde pri teto prilezitosti ukazat, jak velike ucte, vaznosti a lasce tesi se dnes president republiky, dr E. Benes. Jsem rodakem z "kraje Benesova" - tak se dnes nazyva cele Kralovicko - a ponevadz jsem tam odtud a mam se svym domovem uzke styky, vim velmi dobre, jak lid tohoto kraje ke svemu rodaku lne.

Pred nekolika malo dny byla deputace mych rodnych Kralovic na Prazskem hrade u pana presidenta a odevzdavala mu diplom cestneho obcanstvi. Pan president vzpomnel vyznam tohoto aktu a vyjadril se, ze udeleni cestneho obcanstvi je nejvyssi vyznamenani, jez obec nekomu muze dat. Pan president za tato vyznamenani podekoval a hrde prohlasil, ze se vzdy hlasi k svemu rodisti. Nezapomene, odkud prisel a kdo byli jeho rodicove. Svemu puvodu zustane veren.

Ale je take cti a vyznamenanim pro nas vsechny, jestlize na miste, kde stat ovladali cesti kralove a rimskonemecti cisarove, stoji dnes prislusnik obcanskeho stavu, syn malych zapadoceskych rodicu. Pan president z lidu vysel a s lidem jde. A v tom prave spociva kouzlo jeho osobnosti. A proto take tim, slavny senate, zduvodnuji vyznam projednavane osnovy zakona a prosim, abychom take z tohoto duvodu dulezitost a vyznam toho dnesniho aktu ocenovali.

Hlasujte, prosim, pani a panove, pro tuto osnovu zakona nejen z duvodu, o ktere se opira brnenska technika, nybrz take z duvodu vaznosti a ucty k nasemu presidentu. (Vyborne!)

Dovolte mi, abych na konec s tohoto mista spolu s vami vsemi pri teto prilezitosti vzkazal presidentu-Osvoboditeli Masarykovi, ze mu prejeme mnoho zdravi a ze mu dekujeme za velike jeho zivotni dilo (Vyborne! - Potlesk.), a abych take s tohoto mista pri teto prilezitosti vzkazal nynejsimu presidentu dr E. Benesovi, ze mu prejeme mnoho zdravi a zdaru pri jeho praci ve prospech a pro blaho ceskoslovenske republiky. (Vyborne! - Hlucny potlesk.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen.

Prosim pani a pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati ve cteni prvem o cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se. - Senatori povstavaji. - Hlucny potlesk.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schvalena podle zpravy vyborove ve cteni prvem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 393.

Predsednictvo senatu se usneslo podle §u c. 4 jedn. radu, ze se bude hlasovati jeste v teto schuzi o projednavane osnove take ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje sen. Hubky, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Hubka: Nemam zmen.

Mistopredseda Donat: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, schvalenou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem a uvodni formuli byla schva1ena podle zpravy vyborove take ve cteni druhem, souhlasne s predchozim usnesenim posl. snemovny tisk 393. (Senatori usedaji.)

Prikrocime k dalsimu odstavci poradu:

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je sen. Novak (rep.), za vybor zahranicni sen. inz. Winter.

Udeluji slovo prvnimu zpravodaji, panu sen. Novakovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novak (rep.): Slavny senate!

Obchodne politicke styky Ceskoslovenska s Nemeckem jsou upraveny hospodarskou dohodou ze dne 29. cervna 1920, jez je vybudovana na dolozce o nejvyssich vyhodach, ale nema dosud zadne prislusne celne-tarifni prilohy. Ceskoslovensko jiz po leta usiluje, aby upravilo v celne-tarifnim oboru sve obchodni styky s Nemeckem, a proto Narodni shromazdeni republiky Ceskoslovenske jest nuceno casto se zabyvati obchodnimi pomery Ceskoslovenska k Nemecku. Dosud se nepodarilo uzavriti s Nemeckem radnou obchodni smlouvu, procez se ukazalo byti nutnym alespon prozatimnimi umluvami se snaziti zachraniti pro vyvoz Ceskoslovenska do Nemecka alespon to, co se zachraniti da.

Nemecko sleduje silne ochranarsky kurs, hlavne u polozek zemedelskych, procez nedoslo dosud ke sjednani celne-tarifni smlouvy. Jiz delsi dobu je silne postizen nas tradicni vyvoz zejmena chmele, jecmene a sladu. Nemecko chrani vlastni produkci chmele a predpisuje svym pivovarum povinne pouzivani domaciho chmele v urcitem minimalnim pomeru. Autonomni nemecke clo cini 150 r. m. Dodatkovou umluvou ze dne 12. listopadu 1931 priznalo Nemecko snizeni autonomni celni sazby na chmel z risskych marek 150 na r. m. 70 za 100 kg, coz se kazdorocne prodluzovalo. Vedle toho zavazala se nemecka vlada, ze bude blahovolne vyrizovati zadosti svych pivovaru o pouzivani ceskoslovenskeho chmele podle §u 2 sveho nouzoveho narizeni o nucenem pouzivani domaciho chmele.

Ceskoslovensko vyhovelo naproti tomu prani Nemecka, aby dehtove barvy s obsahem nastavovadel az do 80 % byly odbavovany v polozce 625 ceskoslovenskeho celniho sazebniku a aby zadosti o povolovani dovozu haseneho vapna z Nemecka byly blahovolne vyrizovany. Ujednani teto prodlouzene dodatkove umluvy pozbylo platnosti dnem 31. srpna 1936. Z toho duvodu bylo nutno jednati znovu s nemeckou vladou o prodlouzeni platnosti techto ujednani a vysledkem tohoto jednani jest tato predlozena dodatkova umluva ve forme vymeny not, kterou se platnost zminenych ujednani prodluzuje o jeden rok, tedy az do 31. srpna 1936. K prutahu doslo zavinenim na strane nemecke z duvodu administrativne-technickych. Jako u jinych podobnych ujednani uvadeji obe smluvni strany tuto vymenu not v prozatimni platnost jeste pred vymenou ratifikacnich listin.

Narodohospodarsky vybor pojednal ve schuzi konane dne 20. rijna 1936 o tomto vladnim navrhu a doporucuje slavnemu senatu, aby prijal prislusne schvalovaci usneseni. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor zahranicni, panu sen. inz. Winterovi.

Zpravodaj sen. inz. Winter: Slavny senate!

Potrebu tohoto zakona oduvodnil jiz pan kol. Novak za narodohospodarsky vybor, oduvodnil ji vsak take jiz recnik k bodu prvnimu, pan sen. Bock.

Ja se omezim jmenem zahranicniho vyboru jen na to, abych poukazal, ze tento zakon ma platiti pro dalsi chmelovy hospodarsky rok do 31. srpna, 1937, pokud tuto umluvu jedna ze smluvnich stran nevypovi vymenou not k prvnimu kterehokoliv mesice se lhutou jednomesicni.

Jinak se dovolavam vyvodu pana referenta vyboru narodohospodarskeho a doporucuji jmenem vyboru zahranicniho, aby tato dohoda byla, schvalena. (Souhlas.)

Mistopredseda Donat (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. Frank. Udeluji mu je.

Sen. Frank (nemecky): Slaveny senate!

K tomuto bodu mel vlastne mluviti kol. Bock. Zamenou, ponevadz nerozumi dost cesky a vyzva se nestala v jazyku nemeckem, mohlo se stati, ze doslo k takovemu omylu. Bylo by tudiz na miste, aby se jednaci rad provadel tak, aby ten, kdo nerozumi cesky, mohl byti vyrozumen take v jazyku nemeckem.

Chci mluviti k tomuto bodu a zdurazniti, ze priznive obchodni smlouvy predpokladaji dobre styky se zememi. A dobre styky zakladaji se na oceneni smluvni strany jakozto smluvni strany. Podkladem k tomu jest jiste vnitrni konsolidace dotycneho statu, nebot ta dava dobrou jistotu pro obchodni smlouvu. Pro nas stat je zakladem vnitrni konsolidace beze vsi pochybnosti pomer mezi Nemci a Cechy. Je to akutni otazka, ktera je zakladem vnitrniho miru a tim take vaznosti statu, jeho povesti na venek. V teto pricine slyseli jsme prece v posledni dobe nekolik vyroku vynikajicich muzu, ktere nas velice potesily. Tak prohlasil sam pan president statu v Liberci, ze v narodnostne-politickem ohledu staly se chyby vuci sudetskym Nemcum a ze by k temto chybam nemelo jiz dochazeti. Pan ministr veci zahranicnich Krofta nam rekl, ze sudetsti Nemci jsou druhym statnim narodem, a konecne rekl pan predseda vlady, ze sudetskonemecky problem tu jest a ze v zajmu obou narodu tohoto statu take musi byti rozresen.